VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ 23

Transkript

1 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ Charakteristika odvětví Charakteristickým rysem odvětví je zpracování nerostných surovin. Jednoznačně v něm převažuje, jak vyplývá z následujícího grafu 8.1, rafinérské zpracování ropy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje odvětví tři obory: 23.1 Výroba koksárenských produktů, 23.2 Rafinérské zpracování ropy, 23.3 Výroba jaderných paliv Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy 89 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služen v roce 2004 Z uvedených tří oborů se publikace Panorama českého průmyslu 2004 blíže věnuje oboru 23.2 rafinérské zpracování ropy, nebo se jedná o strategicky významnou oblast průmyslu a obchodu, která je v Evropě i ve světě zpravidla považována za samostatné odvětví jež je řazeno do energetiky. Další důvod vyplývá z grafu 8.1, kde 89 tržeb připadá právě na obor rafinérského zpracování ropy. Rafinérské zpracování ropy je charakterizováno výrobou především těchto produktů: pohonné hmoty (motorové benziny a nafty, letecké petroleje a zkapalněné ropné plyny / LPG/ pro pohon motorů v silniční, železniční, letecké a vodní dopravě), topné oleje ( těžké plynové oleje rozlišené dle obsahu síry pro výrobu energie), mazací oleje (motorové, převodové, průmyslové, ostatní pro mazání dopravních prostředků, strojů a další speciální užití), asfalty a asfaltové výrobky (silniční, izolační, stavební, modifikované asfalty, tmely, emulze a další pro výstavbu komunikací, silničních zařízení a ve stavebnictví), 149

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU petrochemické suroviny (LPG, primární benzin, střední frakce, hydrokrakát atd.), ostatní suroviny, polotovary a malotonážní petrolejářské výrobky (procesní oleje, parafiny, gače, vosky, rozpouštědla jako suroviny pro chemické a specifické výroby), polotovary (charakteru benzinů a plynových olejů pro výrobu alternativních pohonných hmot /např. směsi biopaliv s těmito produkty/ a topných olejů), biopaliva (směsná nafta motorová nafta s přídavkem MEŘO /methylestery řepkového oleje/ (30 hm), jiné výrobky (např. LPG pro topení a další). V situační zprávě za obor Rafinérské zpracování ropy jsou prezentovány dosažené výsledky jak zpracovatelů ropy (rafinérie), tak obchodních organizací (procesoři společnosti Česká rafinérská, a.s. 1 ). Podíl jednotlivých výrobkových skupin na celkových tržbách oboru 23.2 za prodej vlastních výrobků a služeb je uveden v hodnotovém vyjádření v tabulce 8.1. Ve srovnání s rokem 2003 se v roce 2004 zvýšil podíl pohonných hmot na celkových tržbách jako důsledek nárůstu jejich spotřeby i ceny. Pokles podílu petrochemických výrobků odpovídá především změně polotovarové základny. Tabulka 8.1 Podíly výrobkových skupin v uvedeném členění (mimo polotovarů) na celkových tržbách oboru 23.2 za prodej VV a S v roce 2004 (tis. Kč) Česká PARAMO Procesoři Celkem podíl rafinérská 1 pohonné hmoty ,4 petrochemické suroviny ,7 topné oleje ,2 maziva ,8 asfalty a asfaltové výrobky ,3 ostatní rafinérské produkty ,6 Celkem ,0 Pramen: MPO 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici přesné základní ekonomické údaje za jednotlivá odvětví v roce 2004, lze konstatovat, že odvětví OKEČ 23 se v roce 2003 na výši celkových tržeb zpracovatelského průmyslu podílelo v oblasti prodeje vlastních výrobků a služeb cca 2,62, na výši účetní přidané hodnoty asi 0,7 a počtem zaměstnanců se podílelo cca 0,2 na celkovém počtu. Vzhledem k nízkému počtu zaměstnanců v tomto odvětví lze dosažený podíl na tržbách a přidané hodnotě ve sledovaném roce hodnotit pozitivně. V rámci celého zpracovatelského průmyslu podíl odvětví OKEČ 23 odpovídá koncepci jeho zaměření a využívaným výrobním kapacitám. Pozice oboru rafinérské zpracování ropy OKEČ 23.2 Údaje za období roku 2000 až 2004 o vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě a počtu zaměstnanců v tomto oboru uvádí tabulka 8.2. V období roku 2000 až 2004 kolísají v oboru tržby za podej vlastních výrobků a služeb, což je ovlivněno cenami ropných produktů, které v tuzemsku kopírují světové ceny. Účetní přidaná hodnota od roku 2002 postupně rostla při trvalém poklesu počtu pracovníků, což mělo pozitivní vliv na růst produktivity práce z přidané hodnoty od roku Obdobný růst byl zaznamenán u ukazatele účetní přidané hodnoty na výkonech 1 Od společnost funguje v přepracovacím režimu, tzn. že neinkasuje tržby za prodej vlastních výrobků, nýbrž pouze přepracovací poplatek za zpracování ropy na petrolejářské produkty od svých procesorů. Prodej petrolejářských produktů a nákup ropy je od uskutečňován prostřednictvím procesorů a.s. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ (AGIP ČR, ConocoPhillips ČR, SHELL CR a Unipetrol Rafinérie). 150

3 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.2 Přehled vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnoty a počtu pracovníků v oboru 23.2 od roku 2000 do roku 2004 (mil. Kč/osob) Tržby za prodej vlastních Přidaná hodnota Počet pracovníků výrobků a služeb , , , , , , , , ,8 x) , Index 2001/ ,6 37,0 87,8 Index 2002/ ,7 65,9 89,2 Index 2003/ ,9 226,6 97,7 Index 2004/ ,5 335,5 140,6 Pramen: MPO x) Uváděná hodnota tržeb je rozdílná od předběžné hodnoty tržeb uváděné v celkových tabulkových přehledech za OKEČ 23, nebo podklady byly získány jako reálné přímo od výrobců a procesorů. Rozhodující podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vytvářeli procesoři společnosti Česká rafinérská. Proti předchozímu roku došlo v roce 2004, a to v důsledku růstu cen rafinérských výrobků, k výraznému zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 79,5. Tento dynamický růst cen výrobků vyplynul z dramatického zvýšení světových cen ropy až o 32,5 a nárůstu spotřeby pohonných hmot. Výrazně se zvýšila přidaná hodnota, jejíž nárůst o 235,5 vyplývá z velmi dobré celoroční úrovně rafinérské marže. V rámci prvního započtení zaměstnanců procesorů vzrostl v meziročním srovnání počet pracovníků. Rok 2004 prokázal oprávněnost přechodu společnosti Česká rafinérská na přepracovatelský režim. Podpora malého a středního podnikání v oboru nebyla využívána Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 8.3 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 18 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b. c. 125, ,7 0, , ,1 Účetní přidaná hodnota v b. c. 4,5 50,1 0, ,5 818,0 Počet zaměstnaných osob V odvětví OKEČ 23 je dosahováno nejvyšších produkčních charakteristik v kategorii zaměstnaných osob , což je dáno především tím, že do této kategorie patří obor

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 Struktura oboru 23.2 podle počtu zaměstnanců v organizacích v roce 2004 Přehled dosažených výsledků v produkčních charakteristikách v závislosti na počtu zaměstnanců je graficky znázorněn v grafu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) Přidaná hodnota (PH) Pramen: MPO Graf 8.3 Podíly velikostních kategorií zaměstnanců na produkčních charakteristikách Rozhodující počet zaměstnaných osob v oboru 23.2 je soustředěn v kategorii , což ovlivňuje především počet zaměstnanců společností Česká rafinérská a PARAMO a jednoho z procesorů. V této kategorii byl také dosažen nejlepší výsledek v přidané hodnotě. Kromě toho na trhu působili další tři procesoři, kteří jsou obchodními organizacemi a patří do velikostní skupiny zaměstnanců. Tato skupina získala nejlepší výsledek v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. 152

5 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 8.4. Regionální struktura odvětví Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 8.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 Největší podíl v tržbách a v účetní přidané hodnotě byl dosažen v roce 2003 v Ústeckém kraji, kam lokalizačně spadá největší společnost z oboru Rafinérské zpracování ropy. Regionální struktura oboru 23.2 v roce 2004 Výrobní základna oboru 23.2 rafinérské zpracování ropy je lokalizována v těchto krajích: Česká rafinérská, a.s. registrována v Ústeckém kraji, výrobní jednotky umístěny v Ústeckém (rafinérie Litvínov) a Středočeském kraji (rafinérie Kralupy). PARAMO, a.s. rafinérie Paramo v Pardubickém kraji, středisko Kolín /rafinérie Koramo/ ve Středočeském kraji Procesoři a.s. Česká rafinérská jsou lokalizováni v těchto krajích: AGIP ČR, s.r.o., CONOCOPHILLIPS ČR, s.r.o. a SHELL ČR, a.s. v hl. městě Praha. Unipetrol rafinérie, a.s. v Ústeckém kraji. Tabulka 8.4 Přehled produkčních charakteristik podle regionální působnosti společností (včetně procesorů) v roce 2004 Tržby za prodej vlastních Přidaná hodnota Počet pracovníků výrobků a služeb (mil. Kč/osob)/ osoby/ (mil. Kč/osob)/ Hl. město Praha ,8 /48, ,2/36,0 788/31,6 Ústecký kraj ,1/6, ,5/8,4 698/37,4 Pardubický kraj 6 673,9/45,0 940,5/55,6 888/31,0 Pramen: MPO 153

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Ústecký kraj Pardubický kraj Hl. město Praha Pramen: MPO Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb () Přidaná hodnota Počet pracovníků Graf 8.5 Podíly krajů na produkčních charakteristikách V roce 2004 byl dosažen největší podíl v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v Ústeckém kraji, kde působí Česká rafinérská a.s. a jeden z jejích procesorů. V důsledku organizačních změn v roce 2003, kdy obchodování s ropnými produkty převzali procesoři této společnosti, z nichž tři mají sídlo v Praze, byl největší podíl na celkové účetní přidané hodnotě docílen na území hlavního města Prahy Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V letech 2000 až 2004 rostly ceny výrobků v odvětví, přišemž hlavním důvodem bylo zvyšování cen produktů v oboru 23.2 Rafinérské zpracování ropy (především motorových paliv), jako důsledek růstu cen ropy na světových trzích. Tento růst eskaloval v roce 2004, kdy ceny meziročně vzrostly o více než 46. Cenový vývoj v oboru OKEČ 23.2 Vývoj cen výrobků v oboru 23.2 úzce souvisí se světovými cenami základní suroviny ropy. Vývoj meziročních cenových indexů hlavních produktů je uveden v tabulce 8.5. V roce 2002 se cena ropy typu Brent pohybovala okolo 25 USD/barel, nejvyšší byla v září a v prosinci v důsledku spekulací kolem konfliktu v Iráku. Ceny hlavních ropných produktů v podstatě kopírovaly ceny ropy. Ve srovnání s rokem 2001 byly průměrné ceny benzinu a motorové nafty nižší a topných olejů vyšší. V roce 2003 byla průměrná světová cena ropy Brent necelých 29 USD za barel, přičemž nejvyšší úrovně dosáhla v únoru 32,67 USD a nejnižší v dubnu 24,85 USD. Průměrné evropské ceny hlavních ropných produktů, tj. pohonných hmot, byly v roce 2003 vyšší, u benzinů cca o 19, u motorové nafty cca o 22 a u topných olejů o 20. V roce 2004 byla průměrná cena ropy Brent 38,21 USD za barel, což bylo cca o 32,5 více než v roce Příčin eskalace světové ceny ropy bylo několik, především to byl hospodářský růst v rozhodujících ekonomikách provázený zvyšováním spotřeby ropných produktů, dále nedostatečné těžební kapacity, poruchy v infrastruktuře a v rafinériích a politická situace v některých významných produkčních zemích. 154

7 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Průměrné ceny pohonných hmot byly po celý rok 2004 vyšší než v předchozím roce, cena motorové nafty byla od září do konce roku 2004 vyšší než cena benzinu. Tabulka 8.5. Přehled cenových meziročních indexů hlavních ropných výrobků na tuzemském trhu za období v Produkty 2002/ / /2003 Automobilové benziny 82,7 92,9 110,8 Benziny technické 86,7 99,6 114,5 Letecký petrolej 76,5 96,2 120,0 Motorové nafty 96,7 91,9 122,7 Topné oleje s obsahem síry do 1 hm. 103,7 99,5 94,4 Topné oleje s obsahem síry od 1 hm. 107,1 95,4 83,0 Mazací oleje 95,6 105,0 103,1 Asfalty a asfaltové výrobky 102,1 100,4 90,5 Zkapalněné ropné plyny 92,6 81,5 130,7 Pramen: MPO Základní produkční charakteristiky Z tabulky 8.6 vyplývá, že v odvětví OKEČ 23 došlo k poklesu výše tržeb, a to především v roce Rok 2003 přinesl určitý nárůst, avšak výše tržby ani v tomto roce nedosáhly úrovně roku V roce 2004 naopak tržby znovu poklesly ( 13,5 ). Rozhodující vliv na tržby v odvětví má obor Rafinérské zpracování ropy, kde se promítá kolísání světových cen ropy a ropných produktů a v ČR též aktuální kurz dolaru k české koruně. Ve zmíněném oboru byl pokles tržeb v letech 2001 až 2003 způsoben především snížením cen ropných produktů a mírným poklesem tempa poptávky, rok se vyznačoval prudkým nárůstem tržeb za prodej výrobků a v roce 2005 lze očekávat další růst tržeb jako důsledek zvyšující se spotřeby motorových paliv v tuzemsku a přilehlých regionech a dalšího růstu jejich cen. Tabulka 8.6 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 89,1 87,3 112,8 86,5 kumulovaný index (b. c.) 100,0 89,1 77,8 87,8 76,0 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,9 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (s. c.) x 97,0 100,7 108,8 68,9 kumulovaný index (s. c.) 100,0 97,0 97,7 106,2 73,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku Od společnost funguje v přepracovacím režimu, tzn. že neinkasuje tržby za prodej vlastních výrobků, nýbrž pouze přepracovací poplatek za zpracování ropy na petrolejářské produkty od svých procesorů. Prodej petrolejářských produktů a nákup ropy je od uskutečňován prostřednictvím procesorů a.s. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ (AGIP ČR, ConocoPhillips ČR, SHELL CR a Unipetrol Rafinérie). 155

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.7 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , ,2 810,2 818,6 915,8 OKEČ , , , , ,7 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 47,9 68,8 171,4 143,6 kumulovaný index (b. c.) 100,0 47,9 33,0 56,5 81,2 (mil. Kč) s. c * OKEČ , , , ,3 993,4 OKEČ , , , ,6 840,6 OKEČ , , , ,9 152,8 meziroční index (s. c.) x 113,2 86,8 127,2 1,7 kumulovaný index (s. c.) 100,0 113,2 98,2 124,9 2,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Nejvyšší objem účetní přidané hodnoty v odvětví OKEČ 23 vytváří obor Rafinérské zpracování ropy, kde je její velikost ovlivňována dosahovanou rafinérskou marží a úrovní osobních nákladů, která v letech 2001 až 2003 ve srovnání s rokem 2000 poklesla a teprve v roce 2004, v důsledku růstu cen ropy a jejích produktů na světovém trhu a zvýšení poptávky, především po motorových palivech, dosáhla hodnoty blížící se úrovni roku V roce 2005 lze očekávat další mírný růst účetní přidané hodnoty jako důsledek očekávané příznivé rafinérské marže, rostoucí spotřeby efektivních produktů a minimálně zachování relace cen ropy a ropných produktů. Tabulka 8.8 Počet zaměstnaných osob v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 93,8 91,9 97,9 98,7 kumulovaný index 100,0 93,8 86,2 84,4 83,3 * předběžná hodnota Sledované období se vyznačovalo mírným poklesem počtu zaměstnaných osob v odvětví OKEČ 23, který byl zřetelný zejména v oboru Zde se projevil jako důsledek modernizace technologií zpracování ropy, zavádění nových řídících procesů a přechodu společnosti Česká rafinérská na přepracovaní režim. Předpokládá se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2005, i když daleko mírnějším tempem.vývoj počtu pracovníků, tržeb za VV a S a přidané hodnoty je uveden v grafu

9 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy * * Počet zaměstnanců OKEČ 23 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S OKEČ 23 Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 23 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 8.6 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Základní produkční charakteristiky u oboru 23.2 Relativní dlouhodobý vývoj základních produkčních charakteristik oboru 23.2 od roku 1997 do roku 2004 znázorňuje graf 8.7. Nárůst zaměstnanců v roce 2004 vyplývá z prvního započtení zaměstnanců procesorů. 157

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Graf 8.7a Relativní vývoj poètu zamìstnancù v letech Graf 8.72b Relativní vývoj tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech Graf 8.7c Relativní vývoj přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech Graf 8.7 Relativní dlouhodobý vývoj základních produkčních charakteristik v letech (základ: rok 1997) Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 8.9 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , ,1 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,9 meziroční index (b. c.) x 97,0 83,1 125,2 110,4 kumulovaný index (b. c.) 100,0 97,0 80,6 100,9 111,4 * předběžná hodnota Tabulka 8.10 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,6 396,1 421,3 446,9 492,2 OKEČ ,3 855,0 790,5 839,3 867,3 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (b. c.) x 104,6 96,9 106,1 105,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 104,6 101,3 107,6 113,7 * předběžná hodnota 158

11 Tabulka 8.11 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,8 841,7 620,4 627,2 703,6 OKEČ , ,6 812, , ,9 OKEČ ,7 978,8 733, , ,7 meziroční index (b. c.) x 51,1 74,9 175,1 145,4 kumulovaný index (b. c.) 100,0 51,1 38,3 67,0 97,5 (tis. Kč/pracovníka) s. c * OKEČ , , , ,8 763,2 OKEČ , , , ,3 476,5 OKEČ , , , ,3 49,8 meziroční index (s. c.) x 120,6 94,5 130,0 1,8 kumulovaný index (s. c.) 100,0 120,6 113,9 148,1 2,6 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Z uvedeného tabulkového přehledu (tabulka 8.9) vyplývá, že zásadní vliv na náklady odvětví OKEČ 23 má obor Rafinérské zpracování ropy, kde rozhodující nákladovou položkou je ropa. Náklady na materiálové vstupy kopírovaly vývoj ceny ropy na světových trzích největší nárůst byl v letech 2003 a Přitom v dalších letech by se podíl materiálových nákladů mohl ještě zvýšit, pokud cena ropy dále poroste. V letech 2000 až 2004, s výjimkou roku 2002, osobní náklady v odvětví i přes pokles zaměstnanců neustále rostly, což souviselo jak se mzdovou politikou, tak daňovým zatížením a náklady na rekvalifikace zaměstnanců (tabulka 8.10). Rozhodující podíl na produktivitě práce z účetní přidané hodnoty má v odvětví OKEČ 23 obor 23.2, kde se výrazným způsobem promítá rafinérská marže a počty pracovníků. Vliv rafinérské marže se projevil především na hodnotách v roce 2000 a 2004 (tabulka 8.11). Hodnota v roce 2004 (záporná) byla ovlivněna přechodem společnosti Česká rafinérská, a.s., na přepracovací režim v srpnu Tím se v jejích finančních výsledcích plně odráží pouze přepracující poplatek, kdežto dovoz ropy a prodej rafinérských produktů realizují a vykazují její akcionáři, kteří jsou podle OKEČ zahrnováni do výsledků obchodu. Tabulka 8.12 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,435 0,362 0,520 0,546 0,537 OKEČ ,133 0,374 0,521 0,265 0,180 OKEČ 23 0,169 0,370 0,521 0,322 0,237 * předběžná hodnota Podíl osobních nákladů oboru Rafinérské zpracování ropy na účetní přidané hodnotě v odvětví OKEČ 23 je výrazně nižší, což vyplývá především z nižší úrovně počtu zaměstnanců v rafinérských provozech. V roce 2003 byl v odvětví 23 zaznamenán jeden konkurz a dotkl se organizace s patnácti zaměstnanci. Likvidace byla zaznamenána v roce 2002 u dvou organizací s celkovým počtem zaměstnanců. V ostatních letech konkurzu a likvidaci v odvětví nedošlo. 159

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 23 Produktivita práce z účetní PH z výroby ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 23 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 8.8 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Z následujícího tabulkového přehledu o vývoji zahraničního obchodu jasně vyplývá zásadní vliv oboru SKP 23.2 v rámci odvětví SKP 23. Přitom vývoj zahraničního obchodu s výrobky petrolejářského průmyslu (SKP 23.2) je objektivně ovlivňován situací na evropském trhu, kde ceny jsou odvozovány od kótovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. Vzhledem k úplné liberalizaci obchodu s petrolejářskými produkty v ČR od roku 1997 je tento vliv zcela rozhodující pro výsledky exportu a importu a celkové saldo. Dosažené výsledky exportu byly částečně ovlivněny i rostoucí poptávkou v okolních zemích. V roce 2004 realizovali zahraniční obchod procesoři společnosti Česká rafinérská a společnost Tabulka 8.13 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,9 SKP , , , , ,3 SKP ,9 689, ,1 889,6 634,2 SKP , , , , ,4 meziroční index x 109,4 93,6 98,9 131,8 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,0 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,2 meziroční index x 100,5 72,5 108,8 131,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,0 554,2 835,0 438,2 422,1 SKP , , , , ,3 SKP , ,2 755, , ,4 SKP , , , , ,8 Pramen: ČSÚ

13 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy PARAMO, a.s. jejich podíl na zahraničním obchodu byl cca 64. Další střední a malé subjekty v rámci oboru 23.2 působily převážně jako dovozci. Meziroční nárůst vývozu v letech 2004/2003 vyplynul z růstu cen základních petrolejářských produktů a z vyšší exportní schopnosti procesorů. Na celkových vývozech petrolejářských produktů v roce 2004 se nejvíce podílel export motorových paliv (cca 68 ) Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2004 Rusko 1 Ma arsko 10 Polsko 13 Francie 1 Ostatní 10 Německo 25 Slovensko 16 Rakousko 24 Dovozní teritoria v roce 2004 USA 2 Rusko 3 Rakousko 10 Ukrajina 1 Francie 1 Ostatní 5 Německo 18 Slovensko 35 Polsko 25 Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 8.9 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2004 SKP 23 SKP 23.2 dovoz a vývoz: Tabulka 8.14 Přehled podílů jednotlivých zemí na celkových hmotných a hodnotových dovozech všech rafinérských produktů v roce 2004 Země původu zboží Množství v tis. t z celkového Hodnota dovozu z celkového dovozu ve hmotě v tis. Kč o.p. dovozu v hodnotě Slovensko , ,0 40,26 SRN , ,2 26,75 Polsko , ,2 16,85 Rakousko , ,1 13,21 Ma arsko , ,0 1,12 Ostatní země 1) , ,1 1,81 1) Ostatní země mají jednotlivě v hmotném i hodnotovém vyjádření podíl menší než

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Podle zemí původu dováženého zboží pokračuje trend z minulých let, kdy se snížily meziročně dovozy ze SRN a Rakouska a naopak se zvýšily dovozy ze Slovenska, byly zahájeny pravidelné dovozy automobilových benzinů z Ma arska a od roku 2003 dovozy pohonných hmot z Polska. Dovozci pohonných hmot ze Slovenska a Ma arska využívají ve značné míře ekonomické výhody přepravy svých produktů do ČR produktovodním systémem provozovaným společností ČEPRO, a.s.. Tabulka 8.15 Přehled o podílech hmotných a hodnotových vývozů všech rafinérských produktů do jednotlivých zemí v roce 2004 Země původu zboží Množství v tis. t z celkového Hodnota výovozu z celkového vývozu ve hmotě v tis. Kč o.p. vývozu v hodnotě Rakousko , ,1 23,32 Slovensko , ,0 20,55 SRN , ,3 23,71 Polsko , ,1 16,96 Ma arsko , ,1 11,93 Ostatní země 1) , ,8 3,53 1) Ostatní země mají jednotlivě v hmotném i hodnotovém vyjádření podíl menší než 1. Vývoz a dovoz rafinérských produktů v posledních letech vzrostl o více než 95 a uskutečňuje se sousedními zeměmi. Vývoz pohonných hmot se soustředil nejprve na Rakousko a SRN, od roku 2003 pak více na Slovensko a SRN. Přeshraniční obchod se sousedními státy se zvýšil se vstupem ČR a sousedních zemí do EU Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 8.16 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 23 v letech (mil. Kč) b. c SKP , , , , ,3 SKP , , , , ,1 SKP , ,2 755, , ,4 SKP , , , , ,8 meziroční index (b. c.) x 108,2 84,1 132,1 96,0 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,2 91,0 120,3 115,5, pozn. změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba obor SKP 23.2 V průmyslově vyspělých zemích je běžné vyjadřovat spotřebu ropných produktů v hmotných jednotkách (metodika Mezinárodní energetické agentury), a proto je následující přehled dodávek rafinérského sortimentu na tuzemský trh uveden v hmotných jednotkách. Z tohoto přehledu je patrné, že v roce 2004 vzrostla spotřeba u všech rafinérských produktů, vyjma topných olejů a LPG, u pohonných hmot zejména motorové nafty (zvýšení tranzitní nákladní dopravy) a leteckého petroleje (růst letecké dopravy). 162

15 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.17 Přehled dodávek rafinérských produktů na tuzemský trh v období roku v hmotnostních jednotkách Pohonné hmoty Automobil.benziny bezolovnaté (tis. t) 1 562, , , , ,5 meziroční index () 100,0 126,4 100,1 109,1 105,1 kumulovaný index () 100,0 126,4 126,5 138,0 145,1 Automobilové benziny olovnaté (tis. t) 355,5 0,0 0,0 0,0 0,0 meziroční index () 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 kumulovaný index () 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Motorová nafta (2) (tis. t) 2 393, , , , ,2 meziroční index () 100,0 111,5 99,7 120,7 108,6 kumulovaný index () 100,0 111,5 111,1 134,1 145,7 Letecký petrolej (tis. t) 189,0 181,7 202,4 240,4 343,1 meziroční index () 100,0 96,1 111,4 118,8 142,7 kumulovaný index () 100,0 96,1 107,1 127,3 181,5 Topné oleje s ob. síry do 1 hm (tis. t) 341,4 387,8 354,3 310,2 419,6 meziroční index () 100,0 113,6 91,4 87,6 135,3 kumulovaný index () 100,0 113,6 103,8 90,9 122,9 Topné oleje s ob. síry od l hm (tis. t) 280,3 188,9 106,3 196,2 191,6 meziroční index () 100,0 67,4 56,3 184,6 97,7 kumulovaný index () 100,0 67,4 37,9 70,0 68,4 Mazací oleje (3) (tis. t) 106,6 107,5 80,9 59,8 72,9 meziroční index () 100,0 100,8 75,2 73,9 121,9 kumulovaný index () 100,0 100,8 75,9 56,1 68,4 Asfalty a asfaltové výrobky (tis. t) 390,5 372,7 398,8 500,1 520,8 meziroční index () 100,0 95,4 107,0 125,4 104,1 kumulovaný index () 100,0 95,4 102,1 128,1 133,7 Zkapalněné ropné plyny (LPG) 200,8 213,6 211,2 244,8 223,5 meziroční index () 100,0 106,3 98,9 115,9 91,3 kumulovaný index () 100,0 106,3 105,2 121,9 111,3 Ostatní výrobky (tis. t) 1 430, , , , ,0 meziroční index () 100,0 117,1 101,4 99,5 105,9 kumulovaný index () 100,0 117,1 118,7 118,1 125,1 Pramen: MPO Vysvětlivky: (1) bez započtení pohybu zásob ve skladech státu a podnikatelských subjektů (2) včetně dodávek pro výrobu směsného paliva, (3) motorové, převodové a průmyslové 8.7. Investice Přímé zahraniční investice Tabulka 8.18 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR 8 785, , , ,8 Stav tuzemských investic v zahraničí 560,4 x x x Pramen: ČNB 163

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Přímé zahraniční investice OKEČ 23 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 23 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 8.10 Tuzemské a zahraniční investice Hmotné investice v oboru 23.2 V období let 2001 až 2004 bylo do rafinérského zpracování ropy investováno celkem mil. Kč, z toho 14, tj mil. Kč, tvořil dovoz. Tabulka 8.19 Přehled vývoje investic v rafinérském průmyslu za období od roku 2001 do 2004 Mil. Kč, Investice celkem (b. c.) z toho: dovoz (b. c.) investice do strojního zařízení (b. c.) Pramen: Rafinérské subjekty Významnější podíl zahraničních investic byl do oblasti rafinérského zpracování ropy vložen teprve v roce 1999, kdy dosahoval téměř 50. V roce 2000 podíl zahraničních investic představoval již necelých 31 a v roce 2001 klesl na 13,5. V letech nebyly přímé zahraniční investice do oboru 23.2 vloženy. Vstup zahraničních investic byl však realizován akcionářským podílem zahraničních majitelů společnosti Česká rafinérská do modernizačních a rozvojových akcí. Další vývoj bude záviset na podnikatelských záměrech polské společnosti PKN Orlen, nového vlastníka 51 akcií v a.s. Česká rafinérská a většinového podílu v a.s. PARAMO. Náklady na investiční akce spojené s ochranou životního prostředí činily v roce ,5 z celkového objemu, v roce ,1, v roce 2003 se podíl zvýšil na 9,7 a v roce 2004 činil 5,7. Po dokončení výstavby jednotky hlubokého zpracování ropy v a.s. Česká rafinérská byla investiční činnost zaměřena na realizaci technologických inovací pro akci Čistá paliva, tj. na výrobu bezsirných pohonných hmot od roku Ve společnosti PARAMO, a.s. budou potřebné investiční úpravy pro výrobu bezsirné motorové nafty dokončeny v roce Dále byla zahájena příprava investic Mísení biopaliv v rafinériích společnosti Česká rafinérská, v PARAMO, a.s. již potřebné investice pro přidávání methylesteru řepkového oleje do motorové nafty byly realizovány. Také distribuční společnosti, zejména ČEPRO, a.s., by měly v tomto směru v nejbližších letech investovat poměrně velké částky Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V roce 2002 až 2004 významně vzrostl export, ve srovnání s ostatními zeměmi CEFTA, zejména rafinérských výrobků do zemí EU. Rozhodující podíl na tom má především vstup Slovenska, Ma arska a Polska do EU, nebo do těchto států i před rokem 2004 směřoval významný podíl rafinérských výrobků, zejména motorových paliv. 164

17 Tabulka 8.20 Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (tis. EUR, ) z CEFTA meziroční index x 131,5 110,7 91,2 z toho z ČR meziroční index x 95,5 115,8 101,7 Pramen: EUROSTAT Srovnání a konkurenceschopnost výrobků SKP 23.2 Úroveň konkurenceschopnosti oboru Rafinérské zpracování ropy po dokončení modernizace tuzemských rafinérií (technologie hlubokého zpracování ropy, visbreaking a úpravy pro výrobu čistých bezsirných paliv) je plně srovnatelná s nejmodernějšími rafinériemi v Evropě. Tuzemské rafinérie, přestože ve srovnání s okolními rafineriemi mají nižší kapacitu,vyrábějí standardní sortiment rafinérských výrobků v kvalitě platných evropských norem. Vzhledem ke konfiguraci výrobních a pomocných jednotek budou naše rafinérie konkurenceschopné i v budoucnosti. K tomu přispívá i možnost zajištění ropy z diverzifikovaných zdrojů a výběr její optimální kvality v rámci konkurenceschopnosti.ve srovnání se zeměmi CEFTA je v současné době a bude i v budoucnosti obor 23.2 plně srovnatelný. Určitou tuzemskou konkurenční výhodou je přímé napojení rafinérií na petrochemický průmysl a zcela ojedinělou naše distribuční sí produktovodů a terminálů. Konkurenční rafinérie ve středoevropském regionu (rafinérie OMV Schwechat, Slovnaft Bratislava a MIDER Leuna) mají větší kapacitu a jsou vybaveny moderními procesy hlubokého zpracování ropy na pohonné hmoty, což jim umožňuje konkurovat cenou vyráběného sortimentu. Vzhledem k přesycenosti trhu v západní Evropě vytvářely tyto rafinérie v minulých letech silný konkurenční tlak i na českém trhu. V letech 2003 a 2004 si české rafinérské podniky zlepšováním obchodní politiky a provozováním jednotky hlubokého zpracování ropy upevnily svoji pozici na domácím trhu. Obecně je trh pohonných hmot a topných olejů v západní Evropě nasycen a provozované rafinérie plně nevyužívají své kapacity. Pro nejbližší budoucnost je perspektivním trhem střední a východní Evropa, zejména oblast jihovýchodního a jihozápadního Polska, kde se předpokládá další rozvoj individuální osobní a silniční nákladní dopravy Shrnutí a perspektivy odvětví V roce 2001 byly v ČR přijaty legislativní předpisy, které významně ovlivnily obor Rafinérské zpracování ropy, nebo se týkají oblasti kvality prodávaných pohonných hmot. Byl to zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a jeho prováděcí předpis, v roce 2004 novelizovaná vyhláška č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti. Uvedenými předpisy jsou do české legislativy plně transponovány směrnice EU 98 70/ES, 2000/71/ES a 2003/17/ES a jasně definovány pohonné hmoty pro motorová vozidla včetně jejich jakosti. Předpisy EU vztahující se na obor 23.2 jsou průběžně bez problémů zapracovávány do české legislativy a uplatňovány v praxi. Nová chemická legislativa (REACH) se dotkne rafinérského průmyslu především ve vyšších nákladech na registrace a ověřování nebezpečných vlastností vyráběných produktů. Náklady jsou odhadovány minimálně na 418 mil. Kč. Trh s ropnými produkty je v ČR plně liberalizován a funguje bez větších problémů. Tuzemské subjekty jsou zapojeny v globalizovaném obchodě s ropou a ropnými produkty především ve středoevropském prostoru.v roce 2001 byl bez problémů na celém území ČR ukončen prodej automobilových benzinů obsahujících olovo. Tímto krokem splnila ČR jeden ze základních požadavků směrnice Evropské Rady a Parlamentu 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty.v polovině roku 2001 začala Česká obchodní inspekce plošné sledování jakosti pohonných hmot prodávaných u čerpacích stanic s výsledky ukazujícími na dobrou jakost prodávaných motorových paliv. Výrobní základna rafinérského zpracování ropy se na podmínky dané novými legislativními předpisy adaptuje bez větších problémů. Jedním z hlavních úkolů je dobudování kapacit pro skladování nouzových strategických zásob ropy a ropných produktů (zákon 165

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy) v a.s. MERO ČR a obnova zařízení, případně dokončení nových skladovacích kapacit, v a.s. ČEPRO. Česká republika dosáhne předepsaných 90ti denních zásob průměrné spotřeby ropy a ropných produktů nejpozději v listopadu Musí pokračovat modernizace rafinérií zaměřená na program Čistá paliva. Měla by být zahájena příprava výstavby technologických zařízení pro přidávání biopaliv do motorových benzinů a nafty v rámci náhrady fosilních pohonných hmot ve smyslu směrnice 2003/30/ES. Všechny nové provozní jednotky v oblasti rafinérského zpracování ropy jsou budovány podle standardů Nejlépe dostupné technologie BAT. Rafinérie splňují všechny evropské a české přepisy a normy, týkající se ochrany životního prostředí s dostatečnou rezervou. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik je prodej pohonných hmot v síti čerpacích stanic. V současné době probíhá koncentrace jejich vlastnictví, která povede k rozdělení trhu mezi značkové zahraniční společnosti a některé větší české subjekty. Menší vlastníci budou existovat pouze v lokálních podmínkách. V ČR provozovaná sí čerpacích stanic je ve srovnání s podobnými státy Evropy příliš hustá.v této oblasti je nutno urychleně vyřešit problematiku čerpacích stanic, které neplní legislativní předpisy a normy. Ve vazbě na předpokládaný růst průmyslové výroby a na základě růstu koupěschopnosti obyvatelstva lze očekávat v nejbližších letech další růst spotřeby pohonných hmot, jak pro silniční vozidla, tak i v oblasti letectví. Aby český rafinérský průmysl v konkurenci i nadále obstál, je nutné provozovat modernizované rafinérie, optimalizovat obchodní politiku a realizovat vhodné propojení subjektů působících na trhu s cílem získat maximální podíl na tuzemském trhu a podmíneky pro export do volných teritorií. 166