Vzd lávací program Cestování bez bariér. 2. Zdravov da a specifické pot eby osob postižených civiliza ními chorobami.

Transkript

1 Vzdlávací program Cestování bez bariér 2. Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami Píruka uitele Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/

2 OBSAH 1. Úvod Charakteristika vzdlávacího modulu Tematické celky vzdlávacího modulu Civilizaní choroby... 5 a. Metodická ást... 5 b. Teoreticko-odborná ást Onemocnní srdce a. Metodická ást b. Teoreticko-odborná ást Onemocnní cév a. Metodická ást b. Teoreticko-odborná ást Diabetes mellitus a. Metodická ást b. Teoreticko-odborná ást Alergie a. Metodická ást b. Teoreticko-odborná ást Epilepsie a. Metodická ást b. Teoreticko-odborná ást Rejstík pojm Pílohy Píruka uitele 1

3 Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami 3.2 Onemocnní srdce T a. Metodická ást ento tematický celek se zabývá srdeními chorobami, které jsou nejastjší píinou úmrtí v R a tedy nejnebezpenjšími civilizaními chorobami. Podrobnji je v této ásti probíraná ischemická choroba srdení (ICHS), angina pectoris a hyperzenze a vliv kardiostimulátoru na aktivní život jedince. Cíle Žák po absolvování tématu: popíše projevy ischemické choroby srdení, akutního infarktu myokardu, záchvatu anginy pectoris a pi hypertenzní krizi, uvede rizika vzniku ischemické choroby srdení, akutního infarktu myokardu, hypertenze, popíše zásady poskytování první pomoci u akutního infarktu myokardu, pi záchvatu anginy pectoris a hypertenzní krize, uvede možná omezení v život kardiak a rizika u osob s kardiostimulátorem. Orientaní rozsah výuky 2 vyuovací hodiny Rámcový scéná výuky 1.vyuovacíhodina Téma: ICHS a kardiostimulátor 1. Motivace 2. Uební text: 1. Choroby srdce 2. Ischemická choroba srdení 3. Cviení: 1. Píznaky Anginy pectoris 2.vyuovacíhodina Téma: Hypertenze 6. Uební text: 4. Hypertenze 7. Cviení: 3. Jídelníek 8. Uební text: 5. Vliv srdeních chorob na kvalitu života 4. Uební text: 3. Kardiostimulátor 9. Cviení: 4. Pravdivost tvrzení 5. Cviení: 2. Pojmy k zapamatování 10. Shrnutí, reflexe Pomcky Pracovní sešit žáka, psací poteby, PC s projektorem, pipojení k internetu, prezentace Onemocnní srdce (píloha. 1) 16

4 Onemocnní srdce 1. hodina: Téma - ICHS a kardiostimulátor MOTIVACE K lékai se dostavil 55letý pan Ludvík s obtížemi, které se u nj postupn objevily, ale v klidu opt vymizely. Pan Ludvík bydlí ve tetím pate, pi chzi do schod se mu obtížn dýchá. Také práce na zahrádce je pro nj již namáhavjší a brzy pociuje únavu. Obas ho píchne u srdce a má nepíjemný pocit bušení a svírání na hrudníku. Doposud se mu tyto obtíže v klidu nikdy nevyskytly. Jeho otec zemel na infarkt myokardu a má tedy strach, aby ho také nedostal. Po návštv lékae mu byla zjištna stabilní angina pectoris. Léka pedepsal panu Ludvíkovi léky a doporuil mu tzv. preventivní opatení, která zahrnují dietu s omezením živoišných tuk, správnou životosprávu, pohyb, zákaz kouení a pílišnou námahu. Seznamte žáky s píbhem pana Ludvíka. Zeptejte se, zda znají nkoho s angínou pectoris a co o této nemoci vdí. Vyzvte je k zamyšlení, jak oni sami peují o své srdce, nakolik ho ohrožují svým životním stylem. Nemoci srdce jsou pedureny geny a životním stylem. Riziko zvyšuje pejídání se, cholesterol (vysoká konzumace másla, tavených sýr, tuného masa, bílého peiva, sladkostí apod.), kouení (noví kuáci se rekrutují pednostn z mladých lidí do 18 let), nedostatek pohybu apod. Zopakuje si proto spolen zásady správné životosprávy. 10 minut UEBNÍ TEXT ŽÁKA 1. Choroby srdce Srdce tepe prmrn 70 x za minutu bez pestávky celý náš život. Srdení sval (myokard) pi tom spotebovává velké množství kyslíku a energie. Jeho výživu zajišují vnité (koronární) tepny. Srdení choroby jsou nejastjší píinou smrti v R. 2. Ischemická choroba srdení (ICHS) Jde o srdení onemocnní, pi kterém dochází k nedokrvení srdce. Píinou je postižení vnitých tepen, které zajišují výživu srdeního svalu (myokardu). Nejastjší píinou postižení vnitých tepen je proces ateroskleróza (kornatní tepen), pi kterém dochází k ukládání tukových látek ve stnách tepen. Rizikové faktory vzniku ICHS: kouení, rodinné dispozice, strava s vysokým obsahem živoišných tuk, stres, obezita, cukrovka, sedavý zpsob života, u žen dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce (zejména u kuaek). Akutní infarkt myokardu (AIM) Akutní infarkt myokardu (AIM) oznauje stav odumení (nekrózu) ásti srdeního svalu. Píruka uitele 17

5 Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami CVIENÍ 1. Píznaky anginy pectoris Pracovnílist Vrate se zpt k úvodnímu píbhu pana Ludvíka a vypište potíže, které pocioval. Postup ešení 5 minut Žáci pracují samostatn. Odpovdi poté spolen zkontrolujte. Pociované problémy: obtížné dýchání pi chzi do schod, poteba vynaložení vtší námahy pi práci na zahrádce, únava, píchání u srdce, pocit bušení srdce, svírání na hrudníku. 2. Pojmy k zapamatování Pracovnílist Vyhledejte v textu a doplte význam tchto pojm: ischemická choroba srdení, angina pectoris, vnité tepny (koronární), myokard, ischemie, ateroskleróza, akutní infarkt myokardu, nekróza, implantace. Postup ešení 10 minut Po objasnní zadání nechte žákm as na zpracování (cca 5 minut). Pak zopakujte správné odpovdi, vetn vysvtlení. Ischemická choroba srdení: srdení onemocnní, pi kterém dochází k nedokrvení srdce. Angina pectoris: palivá bolest za hrudní kostí, která je zpsobena nedostatkem kyslíku v srdení svalovin. Vnité tepny (koronární): tepny zajišující výživu myokardu. Myokard: srdení sval. Ischemie: nedostatené prokrvení (okysliené krve) pivádné k bukám orgánu. Ateroskleróza: kornatní tepen, proces ukládání tukových látek na stnách tepen. Akutní infarkt myokardu: stav odumení ásti srdeního svalu, vzniklý následkem úplného perušení pívodu krve vnitými tepnami. Nekróza: odúmr srdeního svalu. Implantace: vpravení. 20

6 Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami b. Teoreticko-odborná ást ONEMOCNNÍ SRDCE Klíové pojmy: akutní infarkt myokardu, angina pectoris, ateroskleróza, hypertenze, ischemická chorobasrdení,ischemie,kardiostimulátor,myokard 1. Choroby srdce Srdce tepe prmrn 70 x za minutu bez pestávky celý náš život. Srdení sval (myokard) pi tom spotebovává velké množství kyslíku a energie. Jeho výživu zajišují vnité (koronární) tepny. Bhem jednoho dne srdce peerpá zhruba 12 tisíc l krve. Má tedy v lidském organismu nezastupitelnou roli. Srdení choroby se adí spolen s chorobami cév mezi tzv. kardiovaskulární nemoci, které jsou nejastjší píinou úmrtí v R. Z poloviny jsou podmínné geneticky, z druhé poloviny nesprávnou životosprávou. Každoron umírá na tato onemocnní v naší zemi pibližn 60 tisíc osob. Mezi nejastjší choroby srdce patí: ischemická choroba srdení (ICHS), infarkt myokardu (jedna z forem ICHS), angina pectoris (jedna z forem ICHS), srdení arytmie (poruchy srdeního rytmu), chlopenní vady, zántlivá onemocnní srdce, vrozené srdení vady (nejastjší vrozené vady vbec) aj. 2. Ischemická choroba srdení Ischemická choroba srdení je onemocnní, pi kterém dochází k nedokrvení (ischemii) srdce. Píinou je postižení vnitých tepen, nejastji v dsledku aterosklerózy. Ateroskleróza je proces kornatní tepen (zaíná již v dtství), pi kterém dochází k ukládání tuk, pedevším cholesterolu, ve stnách tepen. Postižené cévy se postupn zužují, nebo dokonce uzavírají. Formy ICHS akutní chronické akutní infarkt myokardu nestabilní angína pectoris stabilní angína pectoris Mezi rizikové faktory vzniku ICHS patí: kouení, rodinné dispozice, strava s vysokým obsahem živoišných tuk, stres, obezita, cukrovka, sedavý zpsob života, u žen dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce (zejména u kuaek). 24

7 Prevence vzniku ICHS: zmna životního stylu, zanechání kouení, volba zdravjší stravy a stravovacích návyk (zvýšení píjmu ovoce, zeleniny, cereálií, snížení píjmu tuk, soli a alkoholu), snížení hmotnosti (efekt už pi snížení hmotnosti o 5 kg), zvýšení fyzické aktivity (chze, plavání, cyklistika). Akutní infarkt myokardu (AIM) Akutní infarkt myokardu (AIM) oznauje stav odumení (nekrózu) ásti srdeního svalu, vzniklý následkem úplného perušení pívodu krve vnitými tepnami, vyživujícími konkrétní oblast srdeního svalu. Nejastji je úplný uzávr vnité tepny zpsoben krevní sraženinou nebo aterosklerotickým plátem (pítomnost usazených tuk uvnit cév, projev aterosklerózy na tepn) uvnit vnité tepny. Postihuje astji muže než ženy. Obr. 9: Akutní infarkt myokardu Zdroj: Píznaky AIM: intenzivní bolest na hrudi (charakter pálení, tlaku), bolesti vystelují na levou stranu do ramen, krku, dolní elisti nebo do zad, strach ze smrti, bledost, dušnost, pocit na zvracení, zvracení, studený pot, bezvdomí. První pomoc u AIM Zavolejte záchrannou zdravotnickou službu (155). Uklidnte postiženého, že je pomoc na cest. Usate postiženého do polohy v polosed. Otevete okno (zajistte písun erstvého vzduchu). Uvolnte postiženému tísnící odv (nap. kravatu). Kontrolujte základní životní funkce - zda dýchá, je pi vdomí. Pi selhání srdce neodkladn zante s resuscitací. Vykejte u postiženého do píjezdu záchranné zdravotnické služby. Po prodlaném AIM zstanou na srdci jizvy, které narušují srdení funkce (správné pumpování) v postižené ásti. V nkterých pípadech léba probíhá operativn pomocí tzv. bypass (pemostní uzaveného úseku cévy jinou cévou za úelem zajištní dostateného písunu krve do srdce). Pacient musí doživotn užívat léky, dodržovat zdravý životní styl a pravideln docházet na kontroly ke kardiologovi. Návrat do práce je možný zhruba za 2 msíce po nekomplikovaném AIM. Píruka uitele 25

8 Vzdlávací program Cestování bez bariér 2. Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami Pracovní sešit Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/

9 2. Onemocnné srdce K lékai se dostavil 55letý pan Ludvík s obtížemi, které se u nj postupn objevily, ale v klidu opt vymizely. Pan Ludvík bydlí ve tetím pate, pi chzi do schod se mu obtížn dýchá. Také práce na zahrádce je pro nj již namáhavjší a brzy pociuje únavu. Obas ho píchne u srdce a má nepíjemný pocit bušení a svírání na hrudníku. Doposud se mu tyto obtíže v klidu nikdy nevyskytly. Jeho otec zemel na infarkt myokardu a má tedy strach, aby ho také nedostal. Po návštv lékae mu byla zjištna stabilní angina pectoris. Léka pedepsal panu Ludvíkovi léky a doporuil mu tzv. preventivní opatení, která zahrnují dietu s omezením živoišných tuk, správnou životosprávu, pohyb, zákaz kouení a pílišnou námahu. UEBNÍ TEXT 1. Choroby srdce Srdce tepe prmrn 70 x za minutu bez pestávky celý náš život. Srdení sval (myokard) pi tom spotebovává velké množství kyslíku a energie. Jeho výživu zajišují vnité (koronární) tepny. Srdení choroby jsou nejastjší píinou smrti v R. 2. Ischemická choroba srdení (ICHS) Jde o srdení onemocnní, pi kterém dochází k nedokrvení srdce. Píinou je postižení vnitých tepen, které zajišují výživu srdeního svalu (myokardu). Nejastjší píinou postižení vnitých tepen je proces ateroskleróza (kornatní tepen), pi kterém dochází k ukládání tukových látek ve stnách tepen. Rizikové faktory vzniku ICHS: kouení, rodinné dispozice, strava s vysokým obsahem živoišných tuk, stres, obezita, cukrovka, sedavý zpsob života, u žen dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce (zejména u kuaek). Akutní infarkt myokardu (AIM) Akutní infarkt myokardu (AIM) oznauje stav odumení (nekrózu) ásti srdeního svalu. Je to následek úplného perušení pívodu krve vnitými tepnami, vyživujícími konkrétní oblast srdeního svalu. Pracovní sešit 8

10 Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami Obr. 5: Akutní infarkt myokardu Zdroj: Píznaky AIM: intenzivní bolest na hrudi (charakter pálení, tlaku), bolesti vyzaují na levou stranu do ramen, krku, dolní elisti nebo do zad, strach ze smrti, bledost, dušnost, pocit na zvracení, zvracení, studený pot, bezvdomí. První pomoc u AIM Zavolejte záchrannou zdravotnickou službu (ZZS). Uklidnte postiženého, že pomoc je na cest. Usate postiženého do polohy v polosed. Otevete okno. Uvolnte odv (kravatu). Kontrolujte, zda dýchá, je pi vdomí. Pi selhání srdce neodkladn zante s resuscitací. Vykejte u postiženého do píjezdu záchranné zdravotnické služby. Angina pectoris (AP) Patí mezi formy ICHS. Je to palivá bolest za hrudní kostí, která je zpsobena nedostatkem kyslíku v srdení svalovin. Angina pectoris se dlí na dv základní formy: stabilní, nestabilní. Píznaky AP: záchvat bolesti za hrudní kostí, vázaný na fyzickou námahu, záchvat bolesti za hrudní kostí v klidu, bolesti vyzaují do levé poloviny tla, studený pot, únava, dušnost, pocit bušení srdce. První pomoc u AP Perušte fyzickou námahu. Podejte pod jazyk lék Nitroglycerin. Pokud nedojde k vymizení bolestí za hrudní kostí ani po podání Nitroglycerinu, volejte záchrannou zdravotnickou službu, hrozí AIM! 9

11 Obr. 6: Nitroglycerin Zdroj: 3. Kardiostimulátor Implantace (vpravení) kardiostimulátoru je základní léebný postup u osob, které trpí pomalou srdení frekvencí. Obr. 7: Kardiostimulátor Zdroj: Pomocí kardiostimulátoru jsou na srdení svalovinu penášeny malé, pesn asované elektrické impulzy, které vyvolávají pravidelné stahy srdce, podobn jako je tomu u zdravého srdce. Pacient s kardiostimulátorem mže chodit, jezdit na kole a sportovat. Nositelé kardiostimulátoru jsou ohroženi silnými magnetickými poli, proto nesmí podstupovat vyšetení magnetickou rezonancí v lidov eeném tunelu. Je nutno vyhnout se svaování elektrickým obloukem. Mobilní telefon nenosit v náprsní kapse a pikládat k uchu na opané stran, než je implantovaný kardiostimulátor. Používání bžných domácích spotebi vetn mikrovlnné trouby nemá na funkci kardiostimulátoru vliv, stejn jako cestování letadlem nebo vlakem. V pípad podezení na poškození pístroje okamžit volat záchrannou zdravotnickou službu (155). 4. Hypertenze Hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v tepnách. Hodnota vysokého krevního tlaku je 140/90 mmhg a více. Vysoký krevní tlak je nebezpený a je vždy nutno jej léit, jinak hrozí riziko vzniku nap. mozkové mrtvice, infarktu myokardu nebo plicní embolie. Krevní tlak míme pomocí tlakomru. Pracovní sešit 10

12 Zdravovda a specifické poteby osob postižených civilizaními chorobami Obr. 8: Tlakomr Zdroj: Hypertenze se dlí dle píiny vzniku na: primární hypertenzi, sekundární hypertenzi (doprovodný projev jiných onemocnní). Léba vysokého krevního tlaku spoívá: v prvé ad ve zmn zpsobu života (omezit píjem kaloricky bohatých potravin, soli, nekouit, omezit stres a psychické naptí), zvýšení fyzické námahy, užívání lék na snížení vysokého krevního tlaku. Píznaky hypertenze: vtšinou (alespo z poátku) bez subjektivních píznak. U nkterých pacient se projevuje bolestmi hlavy, bušením srdce, zrychlenou srdení frekvencí, závratmi, krvácením z nosu, šumním v uších, otoky kotník apod. Komplikace: hypertenzní krize - kritické je náhlé zvýšení tlaku nad 250/130 mmhg, pi kterém mže dojít k poškození mozku, srdenímu a ledvinovému selhání až smrti. Vyskytuje se u neléené hypertenze. První pomoc pi hypertenzní krizi: uložte postiženého do polohy v polosed. Zavolejte zdravotnickou záchrannou službu. Kontrolujte základní životní funkce (vdomí, dýchání). V pípad jejich selhání zahajte resuscitaci. 5. Vliv srdeních chorob na kvalitu života Jsou-li tyto choroby správn léeny, mže žít vtšina pacient plnohodnotný život. Nemusí se tedy vzdávat práce ani svých oblíbených volnoasových aktivit. V rámci cestování mohou mít pacienti jistá omezení v doprav, stravování, pípadn pi pohybových aktivitách. U nkterých srdeních chorob (nap. nestabilní angina pectoris, nedávno prodlaný AIM) se nedoporuuje cestování letadlem, pi kterém dochází ke zmnám atmosférického tlaku. Pokud ídí kardiaci auto, mli by dlat astjší pestávky, protože se unaví rychleji než zdravý idi. Pohyb je obecn kardiakm doporuován. Ne všechny sporty jsou však pro n vhodné. Vyvarovat by se mli nap. adrenalinových sport. Osoby s kardiostimulátorem by se mly vyhýbat kontaktním sportm, nap. házené, bojovým sportm. Pokud jde o stravování, mli by kardiaci dodržovat diety. Pi ICHS jsou nevhodnými potravinami tuná masa (nap. ervené maso, husa, kachna), uzeniny, vnitnosti, konzervy, plnotuné mléko a mléné výrobky, bílé peivo, slazené limonády apod. Pi hypertenzi je žádoucí snížit obsah soli. 11

13 CVIENÍ 1. Píznaky Anginy pectoris Vrate se zpt k úvodnímu píbhu pana Ludvíka a vypište potíže, které pocioval. 2. Pojmy k zapamatování Vyhledejte v textu a doplte význam tchto pojm: ischemická choroba srdení, angina pectoris, vnité tepny (koronární), myokard, ischemie, ateroskleróza, akutní infarkt myokardu, nekróza, implantace. Pracovní sešit 12