Společnost v přechodu: Obnova partnerství

Transkript

1 Strukturální fondy Společnost v přechodu: Obnova partnerství 1. vydání Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

2 Ministerstvo pro místní rozvoj Edice Strukturální fondy svazek 16/2003 Spoleènost v pøechodu: Obnova partnerství Sborník referátù z mezinárodní konference poøádané ve dnech v Èeském Krumlovì Sestavil: Marek Jetmar První vydání Praha 2003

3 Publikace je výhradním vlastnictvím Ministerstva pro místní rozvoj ÈR a nesmí být použita pro jiné úèely bez jeho výslovného souhlasu. Strukturální fondy è. 16 Spoleènost v pøechodu: Obnova partnerství Redakce: Sestavil: MMR ÈR odbor integrace a strukturálních fondù Staromìstské námìstí 6, Praha 1 tel.: (+420) ISBN: Ing. Marek Jetmar Výroba: Metropolis Media, a. s. Neprodejná publikace

4 Vážení ètenáøi, dostává se vám do ruky sborník materiálù z mezinárodní konference Spoleènost v pøechodu: Obnova partnerství, kterou poøádalo Ministerstvo pro místní rozvoj spoleènì s Organizací pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj, programem LEED (Local Economic and Employment Development). Konference, která probìhla v Èeském Krumlovì pod osobní záštitou ministra pro místní rozvoj Mgr. Pavla Nìmce, završovala výzkumný projekt MMR a LEED OECD zamìøený na problematiku teritoriálního partnerství v ÈR. Badatelský tým pod vedením Filipa De Ryncka z univerzity v Ghentu v roce 2001 provedl øadu terénních výzkumù v èeských a moravských regionech, pøi kterých usiloval o zjištìní, jakým zpùsobem, jakou formou a s jakou intenzitou vznikají partnerské vazby uvnitø veøejné správy i mezi veøejnou správou a soukromoprávními subjekty na místní úrovni. Vykrystalizovaný výsledek jejich bádání se stal dovìtkem názvu práce a dal i jméno konferenci. Vìøím, že pøedkládaný materiál, který je výsledkem spolupráce MMR a OECD Vám pøinese øadu zajímavých informací i podnìtù pro Vaši práci, a zaøadí se tak k dlouhé øadì dokumentù zamìøených na seznámení se s nástroji užívanými v rámci politiky hospodáøské a sociální soudržnosti. Ing. Marek Jetmar zástupce ÈR v LEED OECD 3

5 Obsah: Projev ministra Mgr. Pavel Nìmec...5 Politika regionálního rozvoje: první zkušenosti z realizace Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc...7 Mikroregiony nová vize místního rozvoje Charles-Henri Dimaria a Philip Wade...13 Rady rozvoje hrabství a mìst: Nový model správy usilující o zlepšení místního rozvoje v Irsku Michael O Cinneide...21 Dosavadní zkušenosti partnerské spolupráce v kraji Vysoèina Ing. Marie Èerná...29 Partnerské vztahy v praxi: úèast obèanské spoleènosti Roman Haken...31 Problémy organizací obèanské spoleènosti v Èeské republice Ivan Malý, Simona Škarabelová...35 Partnerství jako prostor hledání správy vìcí veøejných Petr Pirožek, Eliška Novotná...43 Èeská zkušenost z britského pohledu Mike Geddes...47 Místní partnerství a správa v zemích OECD Sylvain Giguére...55 Reforma veøejné správy Josef Postránecký...67 Partnerství v Èeské republice jak jsme pøipraveni na skuteèné partnerství Ing. Marek Jetmar...73 Místní partnerství v Èeské republice Filip De Rynck

6 Projev ministra Mgr. Pavel Nìmec, ministr pro místní rozvoj Vážený pane pøedsedo, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás uvítal na mezinárodní konferenci Spoleènost v pøechodu: Obnova partnerství, kterou poøádá Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Programem pro rozvoj místního hospodáøství a zamìstnanosti (LEED) Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj. S potìšením konstatuji, že spolupráce, kterou rozvíjí Èeská republika s uvedenou organizací, se pozitivnì rozvíjí a dlouhodobì pøináší své plody. Od roku 1998, kdy po zmìnì kompetencí byly pøevedeny další pravomoci v oblasti rozvoje místního hospodáøství a zamìstnanosti na Ministerstvo pro místní rozvoj, nabyla spolupráce s OECD nové dimenze. Aktivní úèast Èeské republiky v programu LEED umožòuje navazovat spolupráci s nejrozvinutìjšími státy svìta, spoluvytváøet prostor pro støetávání se rùzných idejí, rozvojových konceptù a politik v oblasti rozvoje místní ekonomiky i politiky zamìstnanosti. Výsledkem tìchto aktivit je i studie Spoleènost v pøechodu: Obnova partnerství zpracovaná experty OECD, jež dala název této konferenci a jejíž výsledky budou na tomto fóru podrobnì diskutovány. Problematika partnerství, jež je hlavním mottem konference, stojí v pozadí snad témìø všech krokù, které èeská vláda v posledních letech provedla v oblasti regionálního rozvoje a s ní úzce spojené reformy veøejné správy. Dovolte mi,abych se krátce zastavil u této problematiky, nebo provedení výrazných zmìn ve veøejné správì bylo nutnou podmínkou k pøijetí nové koncepce regionální politiky. Reforma veøejné správy je vedená pøedevším snahou pøiblížit správu obèanùm, dále zvýšit její efektivnost a zabezpeèit širokou úèast nestátních subjektù organizací v rámci tzv. tøetího sektoru, soukromých spoleèností ziskovì orientovaných atd. na øídícím mechanismu, a to ve všech fázích koncepèní, rozhodovací i kontrolní. Obzvláštní dùraz je kladen pøedevším na posílení samosprávné vìtve, tj. cílem je svìøení veøejné moci pøedevším územním spoleèenstvím obèanù, se snahou uspokojit jejich pøirozené právo na správu vlastních záležitostí. V prùbìhu posledních nìkolika let byla pøenesena øada klíèových pravomocí ze státu (státních institucí) ve prospìch územní samosprávy (v souèasné dobì dochází v souvislosti se zánikem okresních úøadù k pøevodu úkolù na obce s rozšíøenou pùsobností, obce s povìøeným obecním úøadem a novì vytvoøené kraje). Jsme svìdky postupného naplòování role krajù, tak jak jsou pøevádìny pravomoci, materiální a lidské zdroje nutné k dosažení jejich základního cíle, tj. povinnosti, kterou mají vùèi svým obèanùm øádný rozvoj svého území. Provádìné reformy výraznì ovlivnily a doposud ovlivòují strukturu aktérù rozvoje na místní a regionální úrovni zánik územních státních institucí s všeobecnou agendou, zvýraznìní nodální funkce mikroregionálních center, a vytváøejí tak zcela odlišné prostøedí pro vznik partnerství mezi jednotlivými subjekty veøejné správy, soukromého sektoru a obèanskou spoleèností. Nyní bych se zamìøil na problematiku regionální politiky. Regionální politika, tak jak je v Èeské republice koncipována a provádìna, se vyznaèuje tøemi dimenzemi. 5

7 1. Je to již zmínìná role krajù, jejichž hlavním a pøirozeným úkolem je rozvoj svìøeného území. 2. Stát vystupuje jakožto koordinátor regionální politiky definuje cíle rozvoje, dále postupy a prostøedky, jakými lze rozvojová opatøení realizovat. Zároveò však nese odpovìdnost za zmíròování neodùvodnìných meziregionálních rozdílù plynoucích ze strukturálních potíží urèitých oblastí. Vytváøí proto státní programy regionálního rozvoje pøímo cílené na odstraòování pøíslušných disparit (pøedevším pro NUTS 2 Severozápad a Ostravsko). Tøetí rovinou je pak regionální politika podmínìná spoluprací v nadnárodních uskupeních èi mezinárodních organizacích, za jejíž realizaci nese stát zodpovìdnost. Nelze opomenout ani roli obcí v šíøeji chápaném prostorovém rozvoji, jakožto rozhodujících èinitelù na lokální úrovni, jejichž rozvojové koncepce a politiky vyplývají z obdobných východisek jako v pøípadì krajù. Z výše uvedeného vyplývá, že existence tøí dimenzí regionální politiky musí nezbytnì vést k vytvoøení formálních (legislativou podmínìných), avšak i neformálních vazeb mezi jednotlivými institucemi veøejné správy a v širším smyslu pak i mezi jednotlivými aktéry regionálního rozvoje. Již sama myšlenka regionálního rozvoje, tak jak je chápána v Èeské republice, tedy v sobì skrývá i ideu spolupráce a partnerství. Rád bych se nyní zmínil o naší pøípravì na èerpání prostøedkù z fondù EU. Ministerstvo pro místní rozvoj pøipravuje øadu zásadních dokumentù, jejichž prostøednictvím bude možno po vstupu Èeské republiky využívat k regionálním zásahùm i pøíspìvkù ze strukturálních fondù. Pro jednání èeské vlády jsou proto pøipravovány Národní rozvojový plán jakožto koncepèní a zastøešující dokument, dále Spoleèný regionální operaèní plán jakožto operaèní program spoleèný pro všechny regiony soudržnosti spadající pod Cíl 1, a Jednotný programový dokument pro Prahu. Jak pøi pøípravì a implementaci, tak i vlastní realizaci programù se dùslednì vychází a bude i nadále vycházet z principu partnerství, tak jak je chápáno a uplatòováno v zemích Evropské unie. Pøi pøípravì tìchto dokumentù (vèetnì jejich optimálnímu nastavení) byla nezbytná spolupráce se zástupci krajù, regionálních rad regionù soudržnosti èi Asociace krajù. Dovolte mi zdùraznit náš zájem, v rámci prostoru vymezeném èeskou legislativou a legislativou EU, pøenést formou delegace na územní jednotky co možná nejširší okruh pravomocí, avšak tak, aby byla zajištìna co nejvìtší úèinnost provádìných aktù èi opatøení, tj. respektování principu subsidiarity. Rád bych upozornil napø. na problematiku Spoleèného regionálního operaèního programu, ve kterém se výraznì prolíná úroveò celostátní a regionální. Pøenos nejdùležitìjších øídících úkolù proces výbìru projektù na regionální rady (NUTS 2) tvoøené zástupci krajù, nebo nadpolovièní zastoupení zástupcù krajù v tzv. øídícím výboru programu, jsou toho zjevným dùkazem. Z pøíkladù zde uvedených tedy jasnì vyplývá dùležitost principu partnerství v koncepci regionálního rozvoje Èeské republiky a jeho nezbytnost pøi realizaci politiky. Dovolte mi, abych závìrem svého vystoupení popøál úspìšný prùbìh konference. 6

8 Politika regionálního rozvoje: první zkušenosti z realizace Ing. arch. Kamila Matoušková, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj, Staromìstské nám. 6, Praha 1, Èeská republika Tel.: , e mail: kamila.matouskova@mmr.cz Souvislosti Èeská republika prochází od roku 1989 obdobím závažných spoleèenských a hospodáøských zmìn spojených s pøechodem od totalitní spoleènosti s centrálnì øízeným hospodáøstvím k demokratické spoleènosti s tržním hospodáøstvím. V prvním desítiletí se promìnily nejdùležitìjší zákony a instituce, a také nejrychlejší zmìny nastaly v oblasti ekonomické, liberalizací tržních vztahù, restitucemi a privatizacemi. Spoleèenské zmìny a veøejná správa jsou mnohem složitìjší a nepostupují takovým tempem. Soubìžnì se demokratické principy spolu s reformou struktury i obsahu veøejné správy rozšiøují na regionální a místní úroveò, zaèíná modernizace státní správy a dosud probíhají mnohdy tìžké restrukturalizace velkých podnikù. V tìchto zmìnách se nyní nacházíme. Navíc se souèasnì urychlují pøípravy na vstup do Evropské unie. Dovolte mi na pøíkladu programu SAPARD a národních programù dokumentovat podstatu zmìn. Jedním z principù, jak uspokojovat potøeby obèanù a podporovat trvale udržitelný rozvoj, je dosažení širokého partnerství s obèany, obèanskou spoleèností, nestátními neziskovými organizacemi a se soukromým sektorem. SAPARD SAPARD je Speciální pøedvstupní program pro rozvoj zemìdìlství a venkova. 26. øíjna 2000 schválila Evropská komise strategický programový dokument Plán rozvoje zemìdìlství a venkova Èeské republiky na období února 2001 byla podepsána Víceletá finanèní dohoda mezi Èeskou republikou a Komisí Evropských spoleèenství jménem Evropského spoleèenství, a také Roèní finanèní dohoda pro rok 2000, která urèuje výši finanèní pomoci EU pro tento rok. Roèní finanèní dohoda pro rok 2001, kde jsou souèasnì uvedena zvýhodnìní pro oblasti postižené mimoøádnou pøírodní katastrofou v srpnu 2002, byla podepsána 30. øíjna Pøíprava administrativních struktur na realizaci programu trvala dva roky a rok z toho akreditaèní provìøování zpùsobilosti Agentury SAPARD. Rozhodnutí Komise, kterým se Èeské republice svìøuje pravomoc realizovat program SAPARD, bylo vydáno 15. dubna Rozhodnutí umožnilo zahájit program SAPARD v Èeské republice, ale má provizorní povahu. To znamená, že si EK vyhrazuje nové provìøení administrativních postupù po spuštìní programu a posouzení použitých postupù pøi vyhodnocování projektù. Na realizaci programu SAPARD se podílejí dvì ministerstva. Ministerstvo zemìdìlství zøídilo realizaèní Agenturu SAPARD. Orgánem s delegovanou pravomocí pro výbìr projektù, osvìtu a pomoc pøi realizaci v oblasti rozvoje venkova je Ministerstvo pro místní rozvoj. Agentura SAPARD je odborem Ministerstva zemìdìlství s centrálním pracovištìm a 8 regio- 7

9 nálními pracovišti. Agentura zodpovídá za realizaci programu výbìr projektù v oblasti zemìdìlství, kontrolní èinnost, uzavírání závazkù a platební úlohu. Vnì Agentury SAPARD jsou výbìrové komise, složené z úøedníkù, jako poradní orgány øeditele Agentury SAPARD. Øízení je rozložené na tøi orgány Agenturu SAPARD, øídící orgán, který zodpovídá za vykazování výsledkù realizace, a monitorovací výbor, který schvaluje výsledky realizace a návrhy zmìn programu. První kolo pøijímání žádostí do programu SAPARD probìhlo v termínu , druhé kolo a tøetí povodòové kolo Podle dosavadních zkušeností byl nejvìtší zájem a nejvíce projektù v oblasti rozvoje venkova. Nejlépe jsou pøipravené obce a mikroregiony (na opatøení Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury) ve všech regionech NUTS 2 Èeské republiky také díky Programu obnovy venkova, který je v ÈR od roku Byl pøipraven hned po revoluci na základì zkušeností Rakouska a Bavorska. Program SAPARD Èeské republiky má tøi priority a 9 opatøení, z toho 7 opatøení již bylo schváleno v rámci akreditace. Priorita 1.: Zvyšování konkurenceschopnosti zemìdìlství a zpracovatelského prùmyslu Opatøení 1.1.: Investice do zemìdìlského majetku Investice do zemìdìlských podnikù napomohou dosažení pokroku pøi zavádìní Acquis communautaire a pøispìjí k odstranìní nedostateèné úrovnì norem péèe o zvíøata (welfare) a hygienických norem. Opatøení 1.2.: Zlepšování zpracování a marketingu zemìdìlských produktù a produktù rybolovu Modernizace zpracovatelského prùmyslu umožní podpoøit konkurenceschopnost potravináøských výrobkù a pøispìje k odstranìní nedostateèného souladu s normami bezpeènosti potravin. Posílí se tím i odbytové možnosti zpracovatelských závodù. Podpora marketingu zlepší pozici prvovýrobcù a zpracovatelských závodù na trhu a bude lépe využíván prodejní potenciál, což pøispìje ke zvýšené ziskovosti potravináøského prùmyslu. Opatøení 1.3.: Zlepšení struktur pro kontrolu kvality, kvalitu potravin a ochranu spotøebitele Zvýšená konkurenceschopnost prvovýroby umožní udržení pracovních míst zejména ve venkovských oblastech. Opatøení 1.4.: Meliorace a pozemkové úpravy Investice do pozemkových úprav pøispìjí k vyøešení vlastnických práv a k vytvoøení plnì funkèního trhu s pùdou. Priorita 2.: Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí Opatøení 2.1.: Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury a) obnova a rozvoj vesnic b) rozvoj venkovské infrastruktury Podpora zpracování a realizace strategií rozvoje mikroregionù za úèasti místních obyvatel a podnikù vèetnì podpory investic do infrastruktury napomùže pøi odstraòování rozdílù 8

10 v kvalitì života mezi venkovskými a mìstskými oblastmi a zlepšování podmínek rozvoje malých a støedních podnikù na venkovì. Opatøení 2.2.: Rozvoj a diverzifikace hospodáøských èinností, zajiš ující rozmanitost èinností a alternativní zdroje pøíjmù Podpora diverzifikace aktivit ve venkovských oblastech pøispìje k øešení nezamìstnanosti ve venkovských oblastech a odlivu obyvatelstva do mìstských oblastí. Opaøení 2.3.: Metody zemìdìlské produkce urèené k ochranì životního prostøedí a uchování krajiny (opatøení nebylo akreditováno v první etapì) Podpora ekologického zemìdìlství v chránìných oblastech formou pilotních projektù pøispìje k rozšíøení zkušeností v oblasti udržování a zvyšování pøírodních hodnot životního prostøedí. Priorita 3: Podmínky pro plné využívání plánu Opatøení 3.1.: Zlepšování profesního vzdìlávání (opatøení nebylo akreditováno v první etapì) Opatøení 3.2.: Technická pomoc Tato opatøení pøispìjí k vytvoøení podmínek úspìšné realizace plánu, k poskytování odborných dovedností a vzdìlání zemìdìlcùm a venkovskému obyvatelstvu, a zároveò k zvyšování konkurenceschopnosti zemìdìlství a zpracovatelského prùmyslu. Princip partnerství v programu SAPARD Programový: Jedno z opatøení programu SAPARD 2.1. Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury je koncipováno na principu Iniciativy EU LEADER. Žadateli o podporu mohou být seskupení sousedních obcí se spoleènou charakteristikou nebo problémy, mikroregiony s obyvateli. Mikroregiony (svazky obcí nebo obce vázané smlouvou s ostatními obcemi mikroregionu) pøedkládají s žádostí o podporu strategii rozvoje mikroregionu a zpravidla tøi nebo více realizaèních podprojektù. Strategie øeší problémy ekonomického rozvoje, zamìstnanosti, cestovního ruchu, øemesel a služeb na venkovì, sociálního zaèlenìní, životního prostøedí, vzdìlanosti, kulturních tradic a památek i veøejných prostranství v obcích. Musí být prokázáno, že se na pøípravì strategie podíleli místní obèané, místní neziskové organizace a místní podnikatelé, zpracovatel by mìl být místní a veøejná správa mùže být zastoupena nanejvýš z poloviny. Ze zpracovatelské pracovní skupiny vyrùstají místní manažeøi, navazují realizaèní firmy a uživatelské organizace. Vznikají nové neziskové organizace a nové soukromé podnikatelské subjekty. Sám princip dobrovolného sdružování obcí do mikroregionù podporuje iniciativu obcí zdola sdružovat se k øešení spoleèných problémù na území Èeské republiky, která se vyznaèuje roztøíštìnou sídelní a administrativní strukturou 6244 obcí, s velkým podílem malých obcí. Mikroregiony vystupují vstøíc administrativnì shora definovaným regionùm a mají zajistit vìtší stabilitu a lepší konkurenceschopnost venkovských oblastí s mìsty. Opatøení 2.2. Rozvoj a diverzifikace hospodáøských èinností, zajiš ující rozmanitost èinností a alternativní zdroje pøíjmù, je orientováno na podporu malého a støedního nezemì- 9

11 dìlského podnikání na venkovì a na tvorbu nových pracovních míst. Je zdánlivì odlišné, ale v programu SAPARD je zakotvena podmínka, že i takový projekt musí být v souladu s rozvojovou strategií pøíslušného mikroregionu. Etapa posuzování projektù v prvním kole je za námi, nastává realizace. V ÈR je 343 mikroregionù evidovaných v rámci programu SAPARD. V prvním kole podaly mikroregiony 140 žádostí se strategií a podprojekty a 48 žádostí bylo pøijato. Ve všech pøípadech pøijatelných žádostí (to je více než pøijatých) byly pøiloženy kvalitní rozvojové strategie mikroregionù. Podprojekty sloužily k realizaci strategické vize, nìkteré z priorit strategie. Obdobnì projekty diversifikace podnikatelských èinností byly všechny v souladu s rozvojovou strategií pøíslušného mikroregionu nebo obdobného strategického dokumentu. 39 pøijatých podnikatelských projektù vytvoøí 447 nových pracovních míst. Ze všech tøí kol bylo vytvoøeno 1000 nových pracovních míst. Obsah strategií jsme nechtìli ovlivòovat, nebo je vìcí vlastní orientace a aspirací obèanù mikroregionu. Stojíme na poèátku strategického plánování mikroregionù, obcí a regionù, a proto ani pøísnost z hlediska metodiky není na místì. Teprve postupnì se fyzické územní plánování a nástroje centrálního øízení regionù transformují do profesionálnì zpracovaných strategií a v našem pøípadì i do místních strategií mikroregionù pøipravovaných s úèastí veøejnosti. Institucionální: Národní monitorovací výbor je složen ze zástupcù státní správy, profesních organizací, krajù a starostù obcí a zástupcù nestátních neziskových organizací. Má v administrativní struktuøe programu nejvìtší, schvalovací a rozhodovací moc. Kraje jsou úèastny v regionálních monitorovacích podvýborech a postupnì se dostávají do regionálních výbìrových subkomisí. Metodický: V systému hodnocení interim, v prùbìhu realizace programu se používá participativní, skupinový pøístup ke stanovování hodnotících otázek, kritérií a indikátorù. Úèelem tohoto pøístupu je dosažení interindividuální shody názorù a snížení rizika nepravdivé subjektivnosti. Posuzování hodnoty efektù programu okruh hodnocení a politiky A B C Výstupy Výsledky Dopady Audit podle postupù a pravidel Monitoring podle øídících standardù Hodnocení podle potøeb obèanù, podle politických cílù Operaèní cíle Specifické cíle Strategické cíle 10

12 Hodnocení mìøí dopady programu ve vztahu ke strategickým cílùm podle potøeb obèanù a podle politických cílù. Evropská komise pro zjednodušení a sjednocení postupù jednotlivých zemí sama stanoví okruh obecných a prùøezových hodnotících otázek, kritérií a indikátorù. To proto, že potøebuje výsledky hodnocení mezi jednotlivými zemìmi porovnávat. Specifické hodnotící otázky, kritéria a indikátory si však stanoví jednotlivé zemì samy. Dosavadní zkušenosti Dosavadní zkušenosti ukazují, že nevelké finanèní prostøedky Evropské unie jsou zatíženy obrovskou administrativní nároèností a dalšími výdaji ze státního rozpoètu na chod administrativních struktur. Pøíprava projektù je pro malé a zaèínající žadatele èasto pøíliš nákladná. Pro banky je poskytování úvìrù nejisté. Nìkterým postupùm se žadatelé i administrativa musí uèit. Jsou to zejména zpracování ekonomických èástí projektù a povinnost pøedkládat vìtšinu projektù orgánùm životního prostøedí. Nové jsou postupy zadávání veøejných zakázek podle pøedpisù EU. Tyto problémy se v prùbìhu realizace postupnì odstraòují, uèíme se praxí a zvykáme si na nové postupy. Ocenit je tøeba promyšlený evropský systém urèení zodpovìdnosti státní správy a nestátních subjektù, rozdìlení zodpovìdnosti orgánù a pracovních pozic a vnitøních a vnìjších kontrol, aby se co nejvíce vylouèila možnost subjektivního rozhodování, ovlivòování a chyby. Mimoøádnì dùležité jsou postupy monitorování výstupù opatøení a prùbìhu financování jako podklad pro vypracování pravidelných zpráv o prùbìhu realizace programu SAPARD pro Evropskou komisi. Samostatnou dùležitou a nároènou èinností je pøedbìžné, prùbìžné a následné hodnocení programu SAPARD, které zajiš uje zpìtnou vazbu o výsledcích a dopadech programu pro Evropskou komisi a politiky, kteøí rozhodují o pøidìlování prostøedkù na další období. Okresní úøady, které nyní ukonèují svoji èinnost, byly zapojovány do expertní a kontrolní èinnosti. Novì vznikající kraje jsou zapojeny v monitorovacích výborech, výbìrových komisích a krajské úøady také v expertní èinnosti. Obce jsou v roli pøíjemcù pomoci a starostové nebo sdružení obcí v monitorovacích výborech. Delegovat na jiné i nestátní orgány lze vyhlašování kol pøíjmu žádostí, vlastní pøíjem a evidenci žádostí, posuzování pøijatelnosti a urèování preference projektù, tedy výbìr projektù až do stadia pøípravy smluv a uzavírání závazkù. V prùbìhu realizace lze delegovat pomoc pøi realizaci a sledování postupu realizace. Delegovat mimo státní správu nelze vlastní uzavírání závazkù, kontrolní èinnost a platební funkce. Úloha partnerství nejlépe napomáhá ve stadiu pøípravy strategií a z nich vyplývajících projektù, pøi monitorování a schvalování výsledkù programu a jeho zmìn a uvnitø nìkterých metodických postupù. Program obnovy venkova Program obnovy venkova je národní program, jehož vznik se datuje do roku Od roku 1994 je podporován ze státního rozpoètu. Jde o velké množství projektù podporovaných pomìrnì malými èástkami z neinvestièních prostøedkù. V první etapì do roku 1997 se zamìøoval pøedevším na zlepšení fyzického stavu a vzhledu obcí. V druhé etapì se pozornost pøesunula na podporu místních spoleèenských i hospodáøských aktivit, cílené partnerství na místní úrovni, podporu sdružování obcí do mikroregionù a škol obnovy venkova. Program dlouhodobì pøipravoval obce a jejich sdružení na strukturální fondy, a to zejména pøedstrukturální program SAPARD. 11

13 V souvislosti s reformou veøejné správy se postupnì pøesouvají èinnosti ministerstva v oblasti sbìru žádostí, jejich posuzování a asistence pøi realizaci na úøedníky krajù a obecních úøadù s rozšíøenou pùsobností. Stát si ponechává evidenci žádostí, uzavírání závazkù formou rozhodnutí a limitek, kontrolní èinnost a platební funkce. Kontrolní èinnost bude èásteènì svìøena krajským úøadùm. V tìchto zmìnách lze princip partnerství sledovat na úrovni pøípravy projektù a ve spolupráci obecních úøadù s kraji pøi výbìru projektù. V této souvislosti je tøeba vyzdvihnout každoroèní soutìž Vesnice roku, která je plnì organizována nestátní organizací, Spolkem pro obnovu venkova, ve spolupráci se státní správou. Oèekávaná budoucnost Otázky venkova budou v ÈR po vstupu do EU dál øešeny v rámci Programu obnovy venkova pro jednotlivé obce a malé projekty. Bude pokraèovat a v prùbìhu roku 2003 postupnì ukonèovat èinnost program SAPARD v oblasti zemìdìlství pro zemìdìlské podniky a zpracovatelský prùmysl, a v oblasti rozvoje venkova pro mikroregiony a malé a støední nezemìdìlské podniky. V sektorovém operaèním programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství, který zaène pùsobit od roku 2004, se plánuje hlavní zamìøení pro sektor zemìdìlství; v rámci rozvoje venkova pùjde jen o pozemkové úpravy, èistotu vodních zdrojù a infrastrukturu a služby pøímo sloužící zemìdìlským podnikùm. Pùjde také o pøípravu na Iniciativu LEADER +. Rozvoj venkova zamìøený na obnovu vesnic, rozvoj mikroregionù a stabilizaci a oživení venkovských oblastí spojené s tvorbou pracovních míst, vèetnì pøípravy rozvojových strategií, bude zaèlenìn do Spoleèného regionálního operaèního programu, který tak naváže na èást programu SAPARD, která je zamìøena na rozvoj venkova. Kromì oživení venkovských oblastí zahrnuje SROP také rozvoj místních podnikatelských aktivit, regionální rozvoj dopravy a komunikaèních technologií, místní rozvoj lidských zdrojù, zlepšení životního prostøedí v obcích a regionech a rozvoj cestovního ruchu v obcích a regionech. Z hlediska realizace bude mít tento program obdobnou strukturu jako program SAPARD s obdobnou rolí partnerství. Rozdíl lze spatøovat pøedevším v širším zapojení krajù, jejichž úloha zahrnuje politickou i administrativní roli výbìr projektù, pøípravu smluv, úèast v monitorovacím výboru a kraji budou i v roli pøíjemcù pomoci vèetnì grantových schémat, jež budou dále rozdìlovat koneèným pøíjemcùm pomoci. Tato role krajù se bude dále zpøesòovat v prùbìhu dokonèování programového dokumentu a jeho projednávání v Evropské komisi a v prùbìhu pøípravy programového doplòku a operaèního manuálu. Spoleèný regionální operaèní program by mìl rovnìž zaèít pùsobit od vstupu do Evropské unie v roce Závìr V rámci nových stupòù veøejné správy se budou nadále novì definovat a zpøesòovat role jednotlivých stupòù, úøedníkù a partnerství. Partnerství vzniká pøedevším na místní a regionální úrovni. Má velký význam pro místní spoleèenství obcí, mikroregionù a menších regionù. Partnerské vztahy vznikají k øešení problémù ekonomického rozvoje, zamìstnanosti, sociální soudržnosti a kvality života a životního prostøedí. Spoleèným cílem je zlepšit øízení na místní a regionální úrovni posílením samosprávy. Pøirozeným výsledkem je tvorba harmonické soudržné struktury spoleèenství obcí a regionù. Pro veøejnou správu má nejvìtší význam vytváøení rozvojových strategií území, jež mùže pomáhat realizovat. Princip vytváøení strategií zdola s úèastí místních spoleèenství napomáhá lépe využít místních pøírodních a lidských zdrojù a lépe reagovat na požadavky místního obyvatelstva. 12

14 Mikroregiony nová vize místního rozvoje Charles-Henri Dimaria, Consultant, Territorial Development Service OECD, 15 boulevard de l amiral BRUIX, Paris 75775, France, Tel.: +33 (0) , Fax: +33 (0) , charles-henri.dimaria@oecd.org Philip Wade, Consultant, Territorial Development Service OECD, 15 boulevard de l amiral BRUIX, Paris 75775, France, Tel. (+33 1) , philip.wade@oecd.org Úvod Jedním z nejvýraznìjších rysù nejnovìjších vývojových trendù politiky ekonomického rozvoje èlenských zemí OECD je pokus pøesáhnout sektorové cíle a zaujmout širší teritoriální pøístup k realizovaným iniciativám. Tento pøístup se odráží v decentralizaci institucionálních èinitelù tìchto politik a v zakládání agentur místního rozvoje. Jiným rysem tohoto pokusu o nalezení místních øešení je ustoupení od užívání masivních dotací a vytvoøení nových pilíøù ekonomického rùstu. Aèkoli realizované politiky byly pro tyto zmìny efektivnìjší, absence výraznìjšího zamìøení na geografické lokality a zpùsoby vládnutí ponìkud rozøedily jejich dopad [osnovu pro diskuse na toto téma viz Wilson (1995)]. V dùsledku procesu decentralizace se posílily pravomoci mìstských i venkovských oblastí. V tìchto oblastech se rozvinula spolupráce mezi obcemi, s vìdomím místních potøeb. Tak vznikly nové oblasti vládnutí a ekonomických partnerských vztahù, jež ne vždy odpovídají institucionálním správním hranicím používaným pro realizaci politik ekonomického rozvoje [rostoucí dùležitost teritoriálních jednotek pro udržitelný rozvoj viz OECD 2001a]. Dlouhodobou a velmi rozšíøenou praxí je spolupráce mezi obcemi: každá zemì má své partnerské vztahy mezi obcemi. V mnoha èlenských zemích OECD tato spolupráce byla výsledkem nadmìrné roztøíštìnosti místních samospráv a politik povinného sluèování, jež byly èasto neúspìšné. Byla to technická a finanèní odezva obcí na vìtší manažerské problémy (nedostatek zdrojù, vzdìlání, atd). Hlavním dùvodem, proè obec spolupracuje s jinými obcemi, je, že mùže sdílet náklady a øídit jisté služby spoleènì (zvláštì infrastrukturu, jako je kanalizace a zpracování mìstského odpadu). Rozsah jejich spolupráce je obvykle zøetelnì vymezen v legislativì. Tyto manažerské partnerské vztahy, vytvoøené pro omezené úèely, èasto vymezené v legislativì, se netýkají obèanù pøímo. Obce rovnìž vytváøejí asociace na národní nebo regionální úrovni. Jejich hlavním cílem je poskytovat místním orgánùm pomoc anebo školení v efektivní místní samosprávì, zvláštì tìm nejmenším, jež nemají nezbytný personál a finanèní zdroje, podporu, konzultace a školení (napøíklad Wyomingská asociace obcí, Ontarijská asociace obcí, atd.). Rovnìž pomáhají pøi podpoøe a transpozici dobrých metod v této oblasti. Povšimnìte si, že v dùsledku rozvoje evropské integrace mohou dobré metody zahrnovat mezinárodní metody. Místní orgány rovnìž mohou vytváøet dobrovolná seskupení se sdíleným cílem zlepšit jejich ekonomickou a sociální situaci, aèkoli tato seskupení nemají žádné skuteèné 13

15 správní pravomoci. Tyto partnerské vztahy, jež v nedávné dobì vznikly v mnoha zemích, mají širší cíl než spolupráci mezi obcemi a odrážejí místní pøístup k ekonomickému rozvoji. Tento rozvoj je charakterizován zavádìním strategií spojujících sociální, ekonomické a ekologické cíle, jež OECD považuje za velmi dùležité pro skuteènì efektivní udržitelný rùst OECD 2001b Kromì toho tyto partnerské vztahy mohou pøesahovat tradièní správní hranice. Zde nás zajímají tyto teritoriální jednotky, èinitelé ekonomického rozvoje, fungující napøíklad jako Pays ve Francii. Pøíkladem je mikroregion Moravská Tøebová - Jevíèko (MTJ) v Èeské republice 1, avšak v této zemi i v Maïarsku existuje více než 200 takových asociací [OECD 2001c]. Podobné pøíklady lze nalézt v jiných zemích: v Polsku, Bulharsku, Slovinsku, Kanadì, na Islandu, v Norsku, Øecku, Austrálii atd. Spolupráce místních orgánù versus mikroregiony Spolupráce místních orgánù Mikroregiony Cíl Omezený Široký Spoleèné øízení jistých služeb Udržitelný rùst sdílení nákladù Právní rámec Obvykle se øídí právními pøedpisy; Buï jejich vytváøení není zakázáno rozsah aktivit, pro které mohou být a prostøedky, cíle a právní forma vytváøeny partnerské vztahy,jsou vymezovány samotnými je vymezen v legislativì èlenskými státy Nebo tento postup a jisté zásady jsou vymezeny v legislativì, avšak èinitelùm je ponechán široký prostor pro iniciativu, pokud jde o formu a rozsah spolupráce. Typ Zpùsob øízení Zpùsob vládnutí Zdroj: OECD. V procesu decentralizace politik místního rozvoje èlenských zemí OECD se mikroregiony stávají rozhraním, prostøednictvím kterého jsou tyto politiky realizovány. Správní a geografické teritoriální jednotky, jež byly kdysi základem pro realizaci politiky, jsou postupnì nahrazovány oblastmi, jež jsou vymezeny místní sociální realitou. V místním rozvoji tak ve stále rostoucí míøe pøejímají iniciativu místní orgány. Tyto teritoriální jednotky mají v kterékoli zemi jisté podobnosti Tyto asociace slouží spoleèným zájmùm. Jinými slovy, obce vzájemnì spolupracují, protože vidí, že nemohou øešit své sociální a ekonomické problémy samy, a neexistují žádné jiné struktury, jež pøevezmou iniciativu a jejich problémy za nì vyøeší. To je obrácená odezva na dosažení udržitelného rùstu, jež pomáhá vytváøet sociální kapitál regionu [viz definice v OECD (2001 d)]. 1 Teriroriální studie OECD o tomto mikroregionu byla prezentována v lednu roku 2002 (viz pøíloha). 14

16 Teritoriální složení mikroregionù vždy neodpovídá správním hranicím, funkèním regionùm nebo oblastem trhu práce [povšimnìte si, že francouzský zákon z 12. èervence 1999 stanovuje, že spolupracující podniky nesmí být založeny podle správního dìlení (tj. départements) a mohou zahrnovat øadu správních jednotek]. Tyto mikroregiony mají tendenci se vytváøet okolo vedoucí obce a vycházejí ze silného smyslu pro sdílenou historii rùzných èlenù (spoleèný osud). Znaèná èást jejich souèasných aktivit se týká turistického ruchu a ekologie. Napøíklad v evropských zemích (èlenské státy EU a jiné státy) je èasto odkazováno na kritéria Programu 21. Existují dva hlavní dùvody této skuteènosti. Za prvé, ekologické dìdictví regionu, to, co vytváøí kvalitu života oblasti, mùže být pøímo hodnoceno jeho obèany, zatímco neménì dùležité problémy, jako je pøilákání podnikù nebo øízení veøejných služeb pro vìtšinu z nich, zùstávají záhadné. Za druhé, jednotícím problémem je životní prostøedí: poèáteèním cílem nìkterých tìchto asociací bylo hospodaøení s mìstským a zemìdìlským odpadem, což pøirozenì zasahovalo do oblasti ochrany ekosystémù. Aèkoli tyto asociace obvykle mají pouze standardní stanovy, jež zvláštì nestanovují, jaká opatøení mají být pøijata nebo jaké problémy budou øešit, všechny z nich mají úvodní ustanovení, že jejich koneèným cílem je udržitelný rùst. To je dùležitý bod, protože je málokdy stanoveným cílem jiných typù asociací obcí nebo jednou ze zákonem stanovených povinností obcí. Proto omezená literatura zabývající se tímto tématem hovoøí o iniciativách místního ekonomického rozvoje (LED), rozvoji založeném na obcích, nebo, jak bylo poukázáno na schùzi Výboru pro politiku teritoriálního rozvoje v lednu roku 2002, o místní hospodáøské politice. Nicménì existují rovnìž znaèné rozdíly Rozdílné situace a rozdíly v sociální a ekonomické výkonnosti. Nìkteré z tìchto asociací se sdružují okolo vedoucích obcí, jež mají vážné problémy. Navíc nìkteré z nich mohou být rovnìž nepøístupné. Naopak více prosperující obce mohou založit asociaci, aby dosáhly vyšší efektivnosti (zvláštì u iniciativ v oblasti turistického ruchu, za úèelem vylouèení duplicitních nákladù a využívání synergií). Koneènì, nìkteré mikroregiony mají potíže s nastartováním svých aktivit, zatímco jiné dosahují pokroku. Rozdíly v teritoriálních strukturách: mìstské, venkovské nebo smíšené oblasti, pøíhranièní nebo jiné oblasti, nebo dokonce mezinárodní oblasti (napø. mezi Chorvatskem a Maïarskem a zvláštní Euroregiony ), atd. Zdá se, že vìtšina tìchto oblastí je venkovskomìstských (asociace mìstské oblasti a venkovských oblastí). Mikroregion se èasto vyvíjí okolo jednoho nebo dvou hlavních mìst a absorbuje malé sousední obce. Koneènì, rozdíly ve velikosti: od pouze nìkolika obcí (napø. ve Slovinsku existuje v mikroregionu Karst asociace ètyø obcí) po nìkolik desítek nebo více obcí. Podobnì se velmi liší velikost tìchto oblastí a poèet jejich obyvatel. Kromì toho v nìkterých zemích obec mùže patøit k nìkolika mikroregionùm (jak je tomu v Èeské republice), zatímco v jiných jim mùže být zakázáno, aby patøily k více než jedné takové asociaci (napøíklad ve Francii). Tyto asociace mohou být založeny v souladu s rùznými legislativními rámci. Existují tøi typické pøístupy: 15

17 V nìkterých zemích jsou tyto asociace podporovány (proaktivní vláda) prostøednictvím systému dotací a pøíslušného legislativního rámce. Tak je tomu ve Francii. V jiných zemích nejsou zakázány, avšak legislativa se nevyjadøuje k jejich zakládání ani rozsahu jejich aktivit (neproaktivní vláda). To je situace, se kterou se setkáváme nejèastìji. Se vzácnými výjimkami je jim bránìno ve vzniku. Taková situace existuje v Dánsku. V této zemi zákon stanovuje, že asociace založené za úèelem plnìní takového cíle a takového rozsahu by prostì konkurovaly existujícím regionálním strukturám. Rozdíly v metodách financování: dotace, dobrovolné pøíspìvky èlenských obcí, sdílení daní. Pøíkladem financování prostøednictvím sdílení daní je Francie, kde asociace obcí vybírají obchodní danì spoleènì, takže èlenové asociace si vzájemnì nekonkurují pøi lákání podnikù do své oblasti. Jaké jsou pøedbìžné závìry ze studie mikroregionu Moravská Tøebová-Jevíèko Mikroregiony jsou základní odezvou koneèných uživatelù i èinitelù udržitelného rùstu. Avšak všechny jejich individuální iniciativy dohromady stìží mohou vyøešit všechny problémy zemì; proto by mohla být zaruèena urèitá pozornost vlády a dozor. Výkonnost jednotlivých mikroregionù nebude nezbytnì pøispívat k optimálním podmínkám v celé zemi (pozitivní a negativní externality, vliv konkurence mezi regiony, prohlubování rozdílù atd.). Tento mikroregion jasnì nepochopil své pøednosti a nedostatky. Studie OECD bude sloužit jako model pro ostatní mikroregiony v Èeské republice, aby si mohly udìlat pøedstavu o své vlastní situaci, jak požaduje Ministerstvo pro místní rozvoj. Ve všech pøíslušných sektorech (zemìdìlství, pracovní trh, malé a støední podniky, turistický ruch atd.) zøetelnì chybí úplné a jasné informace o rozvojových nástrojích, jež jsou mikroregionùm k dispozici (vèetnì evropské pomoci). Veøejné informace a úèast/konzultace pøi vymezování cílù a jejich realizaci jsou dosud omezené. Rozpoètové a lidské zdroje, jež jsou k dispozici asociacím obcí, se zvyšují, avšak ve srovnání se zdroji vìtšiny obcí jsou dosud omezené. Zatímco problémy místní dopravy byly uvádìny jako jedna z hlavních pøekážek øešení problému nezamìstnanosti ve venkovských oblastech, MTJ má zdokonalený systém vytvoøený na základì partnerského vztahu mezi okresem, obecními orgány, dopravní spoleèností a místními podniky. V tomto mikroregionu jsou k dispozici dobré metody. Zpráva navrhuje øadu všeobecných doporuèení aplikovatelných na národní úrovni a nìkterá doporuèení zamìøená spíše na tento mikroregion. Navrhované smìrnice pro místní ekonomické politiky zahrnují oba tyto aspekty (viz pøíloha). Proè provádìt další studie o mikroregionech Vzhledem k tomu, že mikroregiony jsou místní základní odezvou, nezávislou na národní vládì, tato praxe se pravdìpodobnì rozšíøí ve všech zemích OECD. Pouze s nìkolika výjimkami právní pøedpisy evropských zemí nezakazují vytváøení mikroregionù a v nìkterých pøípadech je podporují. 16

18 Jsou to místní iniciativy èinitelù i uživatelù udržitelného rùstu, jež se v urèité etapì úèastní realizace politik místního rozvoje. Je dùležité pøesnì prozkoumat roli, kterou tyto asociace hrají, a navrhnout rámec pro maximalizaci jejich iniciativ, zvláštì jako partnerù krajù. Pøehledy klasifikující dobré metody, jež mohou být pøijaty jinými regiony, by byly užiteèné jako standard pro èlenské zemì OECD i jako referenèní materiál pro budoucí regionální a národní studie. Ani Svìtová banka ani Mezinárodní mìnový fond nenavrhují provádìní studií o mikroregionech, ani nejsou plánovány žádné akademické studie. Studie zpracované k dnešnímu dni vycházely pouze ze správních jednotek (obcí, okresù, krajù atd.). Byly však prozkoumány nìkteré partnerské vztahy mezi dvojicemi obcí. To vytváøí mezeru ve studiích o politikách místního rozvoje a pøíslušných èinitelích, jež zajiš uje další práci. Tyto ètyøi pøipomínky smìøují k jedinému pracovnímu cíli: studie mikroregionu jako formy vládnutí za úèelem podpory rozvoje venkovských i smíšených oblastí. Jaká témata by mohla být námìtem pro komparativní studii Po sérii teritoriálních studií je možno vydat pøehled vyvozených závìrù jako jediný dokument. Proto pøi každé studii musí být dodržována standardní osnova, i když se jednotlivé zemì liší. Hlavními tématy, na která bychom se mohli soustøedit, jsou: Vládnutí (viz teritoriální studie MTJ), napøíklad stanovy, legislativa anebo struktury, jež vlády mohou vytvoøit za úèelem podpory tìchto iniciativ. Do této oblasti patøí analýza forem úèasti obèanské spoleènosti na projektech ekonomického a sociálního rozvoje. Financování pro tyto teritoriální jednotky: podle jejich vlastních daòových výnosù, pøíspìvkù nebo dotací. Místní partnerské vztahy v dopravním sektoru, na pracovním trhu, v sektoru školství a s firmami za úèelem podpory udržitelného rùstu. Zvláštì sektorální interakce. Zpùsoby posilování jejich role pøi navrhování a realizaci politiky udržitelného rozvoje, jež vede k problému disponibilních lidských zdrojù (personál, úroveò kvalifikace). Politiky rozvoje veøejných zaøízení každého mikroregionu za úèelem pøilákání pøímých zahranièních a domácích investic. To by mohlo vést k diskusi o problémech regionální konkurence a rozdílù, a o opatøeních, jež by vlády mìly pøijmout za úèelem jejich zmírnìní. Absence nebo existence obchodních clusterù nebo místních výrobních systémù. Bylo by tøeba analyzovat historické, sociální, teritoriální a právní faktory, jež vysvìtlují proces vytváøení clusterù. Tématem, jež je stejnì dùležité, avšak obtížné øešit, je optimální velikost tìchto teritoriálních jednotek a zpùsoby, jak je uvést v soulad s oblastmi pracovního trhu a funkèními oblastmi. Napøíklad ve Francii volba hranic Pays a její velikost podle ekonomického hlediska je jeden z problémù, jež jsou místnì diskutovány bìhem vytváøení tìchto jednotek. V pøípadì MTJ zpráva navrhuje dva partnerské vztahy mezi ekonomickými èiniteli mikroregionu a školícími centry mimo oblast. Pro každé z tìchto témat by mohla být pouèná komparativní studie dobrých metod, jež by sloužila k vymezení místních politik. Kromì toho by po dokonèení tyto studie mohly slou- 17

19 žit jako kapitoly jediného dokumentu. Všechny tyto problémy jsou v dokonalém souladu s pùvodními aktivitami a zkušenostmi získanými všemi jednotkami Odboru teritoriálního rozvoje. LITERATURA OCDE (2001a) OECD Territorial Outlook, OECD, Paris. OCDE (2001b) Sustainable Development, Critical Issues, OECD, Paris. OCDE (2001c) OECD Territorial Reviews, Hungary, OECD, Paris. OCDE (2001d) The Well-Being of Nations: The Role of Human and Social Capital, OECD, Paris. OECD (2002) Review on the development of rural regions, local development issues regional and national policy making: Moravská Tøebová-Jevíèko micro-region territorial review, OECD, Paris. Wilson, P.A. (1995) Embracing locality in local economic development in Urban Studies, Vol 32, N 4-5, pp

20 Pøíloha Shrnutí teritoriální studie o Moravské Tøebové-Jevíèku a problémy této studie Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních vìcí Èeské republiky požádaly Odbor teritoriálního rozvoje (TDS) Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj, aby zpracoval teritoriální studii mikroregionu Moravská Tøebová-Jevíèko (MTJ). Tento mikroregion se nachází v okrese Svitavy (Pardubický kraj), pøibližnì 200 kilometrù východnì od Prahy. Sestává z 33 obcí s pøibližnì obyvateli žijících na území více než 400 kilometrù ètvereèních; hustota obyvatel (67) je jedna z nejnižších v zemi. Hlavní ekonomické ukazatele charakterizují tento mikroregion jako oblast se zemìdìlským sektorem, jenž zùstává dùležitìjší než v mnoha jiných èástech Èeské republiky, a upadající prùmyslovou základnou, jež je dosud vìtšinou reprezentována tradièními sektory, jako je textilní prùmysl. Míra nezamìstnanosti je vyšší než je národní a regionální prùmìr (12,3 % na konci roku 2001), avšak nižší než míra nezamìstnanosti strukturálnì slabých regionù tìžkého prùmyslu. Sektor SME je málo rozvinutý. Teritoriální studie mikroregionu Moravská Tøebová-Jevíèko byla zpracována jako analýza mikroregionu, zvoleného jako pøíklad z pøibližnì 200 takových dobrovolných seskupení obcí v Èeské republice, za úèelem identifikace problémù, objasnìní výzev a pøedložení doporuèení podporujících ekonomický a sociální blahobyt tìchto malých území. V dobì, kdy žádaly OECD, aby zpracovala tuto zprávu, orgány Èeské republiky byly zcela obeznámeny s dùležitými celosvìtovými trendy vyznaèujícími se vznikem takových asociací obcí, èasto pøesahujících tradièní správní hranice a zahrnujících rùzné obce s cílem provádìní spoleèných rozvojových strategií. Vytváøení mikroregionù jako asociací obcí v Èeské republice zaèalo na základì zákona o obcích z roku 1992, jenž se výslovnì nezmiòoval o této kategorii seskupení ani ji nebral v úvahu. Tak vznikly mikroregiony rùzné velikosti a cílù. Nový zákon o obcích, jenž nabyl úèinnosti v listopadu roku 2000, stanovil zvláštní pravidla a pøedpisy pro zakládání asociací obcí, týkající se jejich fungování a oblastí spolupráce, avšak tato pravidla a pøedpisy nevycházejí nezbytnì z teritoriálních úvah. Tento zákon stanovuje cíle velmi všeobecnì: èlenství je obcím povoleno za úèelem ochrany a podpory jejich spoleèných zájmù. Pøi tak široké definici je rozsah a hloubka spolupráce mezi obcemi, jež založily asociaci na úrovni mikroregionu, z velké èásti ponechána na iniciativì jejích èlenù. Vytvoøení mikroregionu obcemi v dané oblasti je odezvou na potøebu spoleèných pøístupù a øešení problémù, jež nemohou být øešeny bez spolupráce mezi obcemi. To platí nejen pro základní infrastrukturu a teritoriální plánování, nýbrž rovnìž pro nové oblasti, jako je turistický ruch. V pøípadì Èeské republiky dochází k vytváøení mikroregionù podporovanému národní vládou v rámci velkých zmìn souvisejících hlavnì se vstupem do EU. V souèasné dobì je pro- 19

21 vádìna dùležitá regionální reforma, jež povede ke zrušení okresù, po vytvoøení krajù na úrovních NUTS II a NUTS III 2. Paralelnì s tím vláda pøevádí jisté povinnosti nejen na nové kraje, nýbrž rovnìž na zvolené velké a støední obce urèené k zajiš ování služeb v širší oblasti. Cílem této kategorie pøevodù je odstranit roztøíštìnost obcí: v zemi existuje pøibližnì 6200 obcí a aèkoli v obcích s ménì než 200 obyvateli žije ménì než 2 % obyvatelstva, pøedstavují 27 % celkového poètu obcí. Klíèové problémy zvažované v této teritoriální studii jsou následující: Za jakých podmínek mohou dobrovolná seskupení obcí tohoto typu úspìšnì realizovat komplexní strategii rozvoje? Jaké ekonomické a teritoriální strategie vycházející z konkrétních místních aktiv pravdìpodobnì zvýší zamìstnanost a investièní možnosti v mikroregionu? Jaké jsou, zvláštì s ohledem na vládnutí, pøedpoklady efektivní spolupráce mezi jejich èleny a obèanskou spoleèností, soukromým sektorem, jakož i s národními a regionálními orgány? Jaká opatøení spoèívají více na regionálních a místních orgánech a jaké reformy na národní úrovni by usnadnily tento proces v rùzných mikroregionech? Jak mùže regionální reforma, jež je v souèasné dobì realizována v Èeské republice jako jeden z krokù smìøujících ke vstupu do EU, pøispìt k vyváženému rozvoji území každého regionu? Jaké strategie a nejlepší metody by mohly být považovány za aplikovatelné v jiných èástech Èeské republiky? 2 NUTS: Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (Nomenklatura statistických teritoriálních jednotek). NUTS I odpovídá úrovni zemì, NUTS II a III odpovídají nejvyšším subnárodním teritoriálním jednotkám. Úroveò NUTS II je úrovní regionální politiky EU. 20

22 Rady rozvoje hrabství a mìst: Nový model správy usilující o zlepšení místního rozvoje v Irsku Michael O Cinneide, National University of Ireland, Galway, Ireland, Tel.: , Fax: Dùvody zøizování Rad rozvoje hrabství Akutní nedostatek koordinace pøi formulování cílù a strategií a pøi poskytování služeb na místní úrovni byl hlavním dùvodem reorganizace systému místní správy, jež vedla k nedávnému zøízení Rad rozvoje hrabství a mìst (County and City Development Boards dále CDB) v Irsku. Na místní úrovni fungovaly víceménì na sobì nezávisle celkem tøi paralelní systémy. Mnohá vládní ministerstva a centrální orgány, i když pùsobily na regionálních èi místních úøadech, byly centrálnì øízeny a plnily úkoly národních programù, které jen zøídka odpovídaly místním podmínkám a prioritám. Ve srovnání s funkcemi pøevládajícími v jiných zemích Evropské unie je druhá úroveò, kterou tvoøí systém místní správy, charakterizována omezeným rozsahem statutárních funkcí. Místní úøady se hlavnì zabývají poskytováním lokální infrastruktury a praktickými otázkami rozvoje pøíslušného spoleèenství. V hospodáøství tradiènì nehrály žádnou aktivní úlohu, k èestným výjimkám patøí poskytování sociálního bydlení. Jen v omezené míøe se též zapojovaly do pøípravy a realizace sociálních programù. V této struktuøe veøejné správy byla zøízena sí veøejnì financovaných místních rozvojových orgánù, ztìlesòujících zásady partnerství a participace, vìtšinou spojených s programy vytvoøenými pro èerpání prostøedkù ze strukturálních fondù Evropské unie, s cílem plnit specifické sociálnì-ekonomické cíle. I když tu existoval jistý stupeò centrálního øízení tìchto partnerských struktur, fungovaly v podstatì jako místní rozvojové agentury typu zdola nahoru, pùsobící mimo formální rámec systému státní moci. Z celkového pohledu byla hlavním problémem tìchto paralelních struktur slabina v jejich vzájemném propojení [Interdepartmental Task Force, 1998]. Zmínìné tøi rùzné systémy pracovaly víceménì nezávisle jeden na druhém. Pro jednu a tutéž oblast bylo pøipraveno nìkolik rozvojových plánù, z nichž každý se pohyboval ve specifickém rámci pøíslušného odpovìdného orgánu, celková koordinace mezi nimi byla jen malá nebo nulová. Neexistovala žádná celková vize, která by propojovala úkoly rozvoje ekonomického a spoleèenského života v jednotlivých lokalitách. Místo toho zpùsobila inflaci plánù se zøejmým potenciálem k vytváøení konfliktních cílù a strategií situaci, ve které rùzní klíèoví místní aktéøi projevovali tendenci jeden druhému se spíš vyhýbat než spolupracovat. Tento problém bylo možno øešit pouze holistickým pøístupem k místnímu rozvoji. Pro partnerský pøístup k plánování, který zapojoval veøejný i soukromý sektor, jakož i zástupce komunální sféry a dobrovolných organizací, již existoval precedens na celostátní úrovni. Výrazný pøíspìvek takovému celonárodnímu sociálnímu partnerskému pøístupu byl spatøován v nebývalém rùstu a rozvoji Irska v devadesátých letech a pùsobil jako silný dùvod zaujmout podobný postoj i na místní úrovni. Prvotní reakcí bylo zøízení výše zmínìných místních part- 21