IRENA SZAROWSKÁ Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "IRENA SZAROWSKÁ Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě"

Transkript

1 HARMONIZACE ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A JEJÍ VLIV NA VELIKOST DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ 1 IRENA SZAROWSKÁ Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě Abstrakt Příspěvek je věnován harmonizaci základu daně z příjmů právnických osob v Evropské unii. V současné době platí v Evropské unii 27 různých způsobů pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob. Evropská unie se proto snaží o vytvoření a přijetí směrnice pro jednotný výpočet a konsolidaci společného základu daně pro společnosti podnikající v rámci Evropské unie. Systém společného konsolidovaného základu daně (CCCTB) by měl podle návrhu vycházet z Mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS), jejichž dodržování je od povinné pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry v Evropské unii. Cílem příspěvku je porovnat efektivní daňové zatížení ve 12 vybraných zemích (Belgie, Česká republika, Francie, Holandsko, Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovenská republika a Velká Británie) před a po zavedení CCCTB, tj. podle stávajících pravidel a podle pravidel IAS/IFRS. Příspěvek také analyzuje, zda se sníží rozdíly ve výši daňového zatížení mezi jednotlivými zeměmi. Klíčová slova Daň z příjmů právnických osob, základ daně, společný konsolidovaný základ daně, daňové zatížení, daňová harmonizace. Abstract Paper is focused on corporate tax base harmonization in the European Union. Nowadays twenty seven different systems exist for calculation of corporate tax base in the European Union. Therefore EU tries to create and ratify a directive for a Common Consolidated Corporate Tax Base in European Union. System CCCTB should be based on International Accounting Standards / International Financial Reporting Standards (IAS/IFRS) which are obliged for all companies listed on EU stock exchanges from Paper analyzes and compares tax burden before and after application of Common Consolidated Corporate Tax Base in 12 selected EU countries. Key words Income Corporate tax, tax base, Common Consolidated Corporate Tax Base, tax burden, tax harmonization. JEL Classification: F2, F15, H25, H21 ÚVOD V současné době platí v Evropské unii (EU) celkem 27 různých způsobů pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob. To mnohým společnostem působícím ve více než jednom členském státu Evropské unie značně komplikuje podnikání. Na rozdíl od nepřímých daní, kde již harmonizace významně pokročila, v oblasti daní přímých zatím jednota neexistuje. Zásada volného pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží se promítá ale i do daňové oblasti, 1 Tento článek vznikl za podpory grantu - GAČR 402/08/0067 Finanční integrace nových členských zemí EU s eurozónou.

2 a proto tlak na harmonizaci i v této oblasti postupně vzrůstá. Cílem je proto vytvoření jednotné právní úpravy v rámci Evropské unie pro výpočet a konsolidaci společného základu daně u subjektů, které podnikají v několika členských zemích a tvoří jednu vlastnickou skupinu. Spolu s tím má být zaveden systém, podle nějž by docházelo k rozdělení konsolidovaného společného základu daněčlenským státům, ve kterých tyto daňové subjekty podnikají. Na přidělený základ daně by se v každém státu Unie aplikovala sazba národní daně. Předpokládá se tedy, že by rozdíly mezi zeměmi ve výši firemních daní zůstaly zachovány. Systém společného konsolidovaného základu daně by měl vycházet z Mezinárodních účetních standardů 2 (IAS/IFRS), které jsou v současné době jediným pojítkem mezi daňovými systémy jednotlivých členských zemí. Jejich dodržování je však zatím povinné pouze pro společnosti kotované na evropských burzách, neboť podle Nařízení Rady č. 1606/2002 mají společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry v Evropské unii od 1. ledna 2005 povinnost sestavovat účetní závěrku dle pravidel IAS/ FRS. Evropský komisař pro daně a celní unii László Kovács již v minulosti připustil, že některé země jsou vůči jeho záměrům "skeptické". Souhlasí 12 zemí, včetně Rumunska a Bulharska, osm má podle něj různé výhrady, zatímco sedm dává najevo "obavy či opozici". Podle něj jde o Británii, Irsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr. Také proto Evropská komise dne 8. srpna 2008 odsunula na neurčito nový legislativní návrh vedoucí ke vzniku společného konsolidovaného daňového základu (Common Consolidated Corporate Tax Base CCCTB) směrodatný pro velké společnosti EU, k jehož předložení mělo dojít v září Budoucnost dohody o CCCTB je značně nejistá, protože v daňových otázkách je třeba souhlas všech 27 členských států. Jak bývá prezentováno, jeho případné přijetí by na jedné straně znamenalo snížení administrativní náročnosti pro firmy, snížení daňových úniků, na straně druhé by vedlo ke snížení daňové konkurence mezi jednotlivými členskými státy. Jak tedy ovlivní harmonizace základu daně z příjmů právnických osob výši daňového zatížení v jednotlivých zemích? Sníží se rozdíly v jeho výši mezi členskými zeměmi? Cílem příspěvku je s využitím dat studie ZEW 3 porovnat efektivní daňové zatížení ve 12 vybraných zemích Evropské unie 4 podle stávajících pravidel a podle pravidel Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. 1. Daň z příjmů právnických osob a podnikání v Evropské unii Smlouva o založení Evropského společenství upravuje v článku 94 sbližování právních a správních předpisůčlenských států, které mají vliv na fungování společného trhu. OECD v roce 1990 uvedla, že 60 % světového obchodu probíhá v rámci obchodních skupin. Existence rozdílných základů v systémech zdanění společností vytváří překážky přeshraniční činnosti těchto společností a má za následek administrativní a ekonomickou neefektivnost a negativní dopad na hospodářský růst a konkurenceschopnost podniků jak na vnitřním, tak i na mezinárodním trhu. Evropský parlament tedy ve svém Usnesení o zdanění podniků v Evropské unii o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob 2005/2120 konstatoval, že evropské společnosti působící na vnitřním trhu jsou při svých investicích nebo působení v jiném členském státě omezovány daňovými překážkami, problémy dvojího zdanění a vysokými náklady na dosažení shody. Evropský parlament je přesvědčen o tom, že je zapotřebí užší spolupráce mezi členskými státy v oblasti základů 2 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards) je soubor standardů vydávaných Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB), upravující sestavování a prezentaci finančních výkazů účetní závěrky. Cílem standardů je dosažení vysoké míry srovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek v celosvětovém rozsahu. 3 Centre for European Economic Research (ZEW) 4 Belgie, Česká republika, Francie, Holandsko, Irsko, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovenská republika a Velká Británie.

3 daně z příjmů právnických osob, aby byly odstraněny daňové překážky spojené s konkrétními otázkami, jako jsou: převodní ceny pro daňové účely fúze a akvizice přeshraniční restrukturalizace a výplata dividend mezi přidruženými společnostmi 5. Cíle vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob na úrovni Evropské unie podle výše uvedeného usnesení zahrnují: odstranění překážek vytvořených různými vnitrostátními daňovými systémy administrativní zjednodušení a snížení byrokratické zátěže a nákladů na dosažení shody vytvoření společných podmínek rovného zacházení pro společnosti, které jsou usazené v různých členských státech odstranění zrcadlových problémů dvojího zdanění a daňových úniků. Rámec společných norem prostřednictvím regulace by se měl opírat se o dva klíčové prvky: vytvoření společného základu daně v souladu s evropskými pravidly a vypracování metody konsolidace, jakož i metody rozdělení základu daně mezi příslušné členské státy, díky nimž budou společnosti moci vyrovnávat a konsolidovat zisky a ztráty v rámci celé Evropské unie. Proto právní předpisy Evropské unie, které mají zavést společný konsolidovaný základ daně, musí stanovit alespoň: společné daňové zásady používané jako referenční bod na evropské úrovni všechna pravidla a mechanismy potřebné pro vymezení společného evropského základu daně pravidla týkající se postupů k provádění konsolidace pro skupiny společností spojení mezi právními a daňově účetními operacemi společností, tj. účetní zásady, které slouží jako základ pro určení zdanitelných příjmů pro daňové účely mechanismy pro poměrné rozdělení daňového výnosu odvozeného od společného konsolidovaného základu daně, který si skupiny společností zvolí, mezi dotčené členské státy, které se musí řídit zásadou transparentnosti a řádné správy. Již v únoru 2006 prezentoval Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) své stanovisko k vytvoření společného konsolidovaného základu pro daň z příjmu právnických osob v EU. Mimo jiné uvedl, že diskuse se bude zabývat pouze daní z příjmu právnických osob, nikoliv všemi typy zdanění firem. Existuje mnoho typů společností, např. dobrovolné organizace a sdružení, a tyto se liší v jednotlivých členských státech. EHSV doporučil, aby bylo prioritně nalezeno řešení pro společný daňový základ daně z příjmu právnických osob a aby se nejednalo o sazbách daně 6. Společný základ pro daň z příjmu právnických osob by mohl zmírnit či dokonce odstranit existující překážky přeshraniční činnosti v Evropské unii. Problémy se týkají zejména: dvojího zdanění vnitřního stanovování cen přeshraničních transakcí různých přístupů k marketingu, jestliže dojde k fúzi společností z různých zemí rozdělení kapitálových zisků nebo ztrát při přeshraniční restrukturalizaci společností náhrad škody za ztráty, působí-li společnost v několika zemích různých pravidel zdanění investic. 5 Usnesení Evropského parlamentu o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob 2005/2120. Úřední věstník C 286 E/229, Zdanění v Evropské unii - společné zásady, konvergence daňových systémů a možnost hlasování kvalifikovanou většinou. Stanovisko EHSV Úřední věstník C 80/33, , s. 139.

4 Přestože je zdanění firem důležité pro vytvoření příznivého prostředí, nutno podotknout, že existuje mnoho dalších rozhodujících činitelů, a to jak z hlediska přeshraničního obchodu, tak z hlediska místa, v němž je daná činnost prováděna 7. Problém nespočívá pouze v rozdílech daňového základu, nýbrž existuje rovněž množství praktických regulačních rozdílů, které se například týkají vybírání daní, účetních ujednání a řízení o urovnání sporů. Některé z těchto problémů by mohlo zmírnit provádění praktických norem. Největší praktickou výhodou společného daňového základu by pro společnosti pravděpodobně byla skutečnost, že by musely být obeznámeny pouze s jediným souborem právních norem a způsobem jejich provádění. Bylo by možné využívat kombinovaného vedení účetnictví namísto odděleného vedení účetnictví pro různé části společnosti. Kromě toho, že by se vytvořily stejné podmínky pro všechny, poskytoval by společný daňový základ účinnější zisky nejen společnostem, ale také daňovým úřadům 8. EHSV již dříve uvedl, že není možné, aby byl společný daňový základ dobrovolný, tj. nelze nabídnout možnost volby mezi vnitrostátním daňovým systémem a zvláštním systémem pro společnosti s přeshraniční činností. Zavedení společného daňového základu pro zdanění firem, proto musí být povinné 9. Evropský hospodářský a sociální výbor rovněž prosazuje koordinaci pravidel společného daňového základu s Mezinárodními účetními standardy v co největší míře. Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IAS/IFRS) lze považovat za výchozí bod mezinárodního účetnictví v rámci pravidel společného konsolidovaného základu. Společná rozhodnutí, jež byla dosud přijata ohledně daně z příjmu právnických osob Dosud byly v oblasti daně z příjmu právnických osob přijaty tři důležité směrnice 10. Směrnice Rady 90/435/EHS o společném systému zdanění v případech mateřských a dceřiných společností členských států stanoví, že dividendy dceřiné společnosti v jedné zemi budou osvobozeny od daně v členské zemi mateřské společnosti. Status osvobození od daně však může být nahrazen pravidlem, jež umožňuje, aby byla daň, kterou zaplatila dceřiná společnost ve své zemi, odečtena od daně, která má být zaplacena v zemi mateřské společnosti. Směrnice Rady 90/434/EHS o společném systému zdanění v případech fúzí, rozdělení, převodu majetku a výměny obchodních podílů na majetku společností členských států upravuje zdanění při reorganizaci společností. Ačkoli neexistuje žádná občanskoprávní úprava, která by se týkala přeshraničních fúzí a rozdělení společností, neupravuje je ani směrnice, která se týká především odprodejů. Třetí směrnice Směrnice Rady 2003/49/ES pojednává o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami. Směrnice ruší zdaňování přeshraničních převodů. Dále od roku 1997 existuje kodex chování o zdanění příjmů právnických osob, podle něhož nesmí členské státy lákat investory na základě poškozujících opatření v oblasti daní. Kodex požaduje, aby se země zavázaly, že nebudou zavádět nové poškozující daně a že přezkoumají existující ustanovení. Kodex doplňuje seznam 66 daňových opatření, která jsou považována za poškozující. V současné době dochází k odstraňování těchto opatření. Aby bylo možné zavést konsolidovaný základ daně tam, kde se zisk počítá za celou skupinu podniků, bude nutné vytvořit její definici. Alternativy pro takovou definici jsou: procentový 7 Daňová soutěž a její vliv na obchodní soutěž. Stanovisko EHSV, Úřední věstník C 149/16, , s Přímé zdanění firem. Stanovisko EHSV, Úřední věstník C 241/14, , s Přímé zdanění firem. Stanovisko EHSV, Úřední věstník C 241/14, , s Podrobně se harmonizací a koordinací v oblasti přímých daní věnuje např. Široký, J. Daně v Evropské unii, ss

5 podíl na vlastnictví v každé části podniku, nebo nutnost propojit činnost v každé části podniku s činností mateřské společnosti. Zdá se nevyhnutelné zvolit kombinaci obou definic, protože neexistuje důvod pro vytvoření konsolidovaného daňového základu pro společně vlastněné společnosti, pokud existují, v různých odvětvích. Základ daně jednotlivých společností by měl být stanoven jako rozdíl mezi příjmy a náklady, výdaji a ostatními odčitatelnými položkami. Příjem by měl být definován velmi široce. Osvobozeným příjmem by měly být dotace určené na pořízení, výstavbu či zhodnocení odpisovaného majetku, dividendy, příjem stálé provozovny a kapitálové zisky při splnění určitých kritérií). Daňově odčitatelným nákladem by měly být všechny náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů včetně nákladů na vědu a výzkum či na zajištění kapitálu a úvěru pro podnikatelské účely. Za daňově neuznatelné by byly považovány náklady ve formě distribuovaného zisku, splátek kapitálu či úvěru, výplaty vlastníkům či náklady, z kterých profitují vlastníci, osoby s nimi spojené. Náklady na zaměstnance včetně členů statutárních orgánů by měly být daňově uznatelnými náklady za předpokladu, že podle národní legislativy podléhají dani z příjmů fyzických osob. Jakmile bude dosaženo dohody o základu daně pro výpočet daně z příjmu právnických osob, zbývá vyřešit problém konsolidace: jakým způsobem by měly být zisky společností působící v několika zemích rozděleny mezi jednotlivými zeměmi? K tomu, aby nebyly daňové systémy zneužívány k přesunování zisků, nestačí vytvořit společný daňový základ, musí rovněž existovat jednoduchý, logický systém pro rozdělování zisků mezi členskými státy (a v důsledku toho mezi zeměmi s různými sazbami daní). Dojde-li ke sloučení zisků tímto způsobem mezi jednotlivými částmi společnosti v různých zemích, bude se muset rovněž zvýšit spolupráce daňových úřadů. 2. Daňové zatížení právnických osob v Evropské unii Navrhovaný systém společného konsolidovaného základu daně by měl vycházet z Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS, jejich dodržování je od 1. ledna 2005 povinné pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry v Evropské unii. Nicméně existují mnohé faktory, které ovlivňují výši daně z příjmů právnických osob. Metody uplatňované v jednotlivých členských státech Evropské unie se značně liší, a proto je mezinárodní srovnávání této daně velmi problematické 11. Takové porovnání však provedl německý institut Centre for European Economic Research (ZEW), který na výpočet efektivního daňového zatížení použil model nazývaný European Tax Analyzer (ETA) 12. Tento model vyčísluje výši daňového břemene společnosti v různých zemích za období 10 let. Model zohledňuje všechny podstatné faktory ovlivňující základ daně 13 a daňové sazby. Základním prvkem modelu je společnost, která se vyznačuje určitým objemem fixních aktív a měnícím se podnikatelským záměrem (ročně se mění objem výkonů, tržeb, počet zaměstnanců, mzdové náklady, velikost investic, financování). Společnost využívá vlastní i cizí zdroje financování a svůj zisk smí vyplatit akcionářům nebo si ho ponechat jako nerozdělený výsledek hospodaření. Dále se v tomto modelu zohledňují rozdílné úrokové sazby a míry inflace v jednotlivých státech. Z důvodu srovnatelnosti se pro analýzu různých daňových zatížení předpokládá, že společnost v každém státě vykazuje stejné podnikatelské údaje před každým zdaněním. Poté se 11 Szarowská, I. Faktory ovlivňující daň z příjmů právnických osob v Evropské unii, ss Jacobs, O. H., a kol. Taxation in Case of a Common Tax Base (A Computer-based Calculation and Comparison Using the Enhanced Model of the European Tax Analyzer), Manheim, ZEW Institute, Např. volba vhodné metody oceňování zásob, využití různých odpisů, rozdílných podmínek pro uznávání nákladů na výzkum a vývoj atd..

6 porovnávají kumulované údaje před a po zdanění na konci 10. roku a vyčíslí se výše efektivního daňového zatížení. Tabulka 1 zachycuje jednotlivé typy daní, které byly zohledněny při simulaci daňového režimu v ETA. V každém státě je to daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitostí (nebo jejich obdoba). V mnohých státech však existují další formy zdaňování podnikatelských subjektů. Země Belgie Česká republika Francie Holandsko Irsko Lotyšsko Maďarsko Německo Polsko Rakousko Tabulka 1: Jednotlivé typy daní zahrnuté v modelu European Tax Analyzer Daně Précompte immobilier (pevná srážková daň), ISOC (daň z příjmů), Contribution complémentaire de crise (přirážka) Daň z nemovitostí, Daň z příjmů právnických osôb Taxe foncière (daň z nemovitosti), Taxe professionnelle (živnostenská daň), Taxes et participations assises sur les salaires (zaměstnavatelská přirážka), Impôt sur les sociétés (daň z příjmů právnických osob) Onroerendezaakbelasting (daň z nemovitostí), Vennootschapsbelasting (daň z příjmů právnických osob) Rates (sazby), Corporation tax (daň z příjmů právnických osob) Zemes nodoklis (daň z nemovitosti), Uznemumu ienakuma nodoklis (daň z příjmů právnických osob) Telekadó/Vagyonadó (daň z nemovitostí), Helyi iparűzési adó (podnikatelská daň), Társasági adó és osztalékado (daň z příjmů právnických osob) Grundsteuer (daň z nemovitostí), Gewerbeertragsteuer (obchodní daň ze zisku), Körperschaftsteuer (daň z příjmů právnických osob), Solidaritätszuschlag (solidární odvod) Podatek gruntowy (daň z nemovitostí), Podatek dochodowy od osób prawnych (daň z příjmů právnických osob) Grundsteuer (daň z nemovitostí), Kommunalsteuer (daň z objemu mezd), Körperschaftsteuer (daň z příjmů právnických osob) Slovenská republika Daň z nehnuteľností (daň z nemovitosti), Daň z príjmov právnických osôb (daň z příjmů právnických osob) Velká Británie Business rates (podnikatelské sazby), Corporation tax (daň z příjmů právnických osob) Zdroj: vlastní zpracování podle Jacobs, O. H. et al. EU Company Taxation in Case of a Common Tax Base, s. 8 Aby bylo možné porovnat dopad harmonizovaného daňového základu založeného na pravidlech IAS/IFRS, je nutné nejprve zjistit současné efektivní daňové zatížení ve vybraných členských zemích EU. Ve srovnávaných zemích tvoří podstatnou část daňového zatížení daň z příjmů právnických osob. Její statutární sazba se pohybuje v rozmezí od 12,5 % v Irsku do 33,33 % ve Francii 14. Další formy zdanění kromě daně z příjmů a majetkových daní se 14 Otázkou je, na základě jakých sazeb či veličin porovnávat daňové zatížení korporací. Nejjednodušší variantou je porovnání statutárních korporátních sazeb daní z příjmů. Toto porovnávání je často používané pro svoji jednoduchost a snadnou dostupnost údajů. Avšak statutární daňové sazby mohou v sobě zahrnovat kromě vlastní tzv. nominální daňové sazby také dočasné či stálé doplňkové sazby či úlevy a navíc ve velké části zemí je podniková daň vybírána na více úrovních vlád. Jejich konstrukce je tedy v různých zemích odlišná. Možnost objektivního porovnávání daňového zatížení podniků v různých zemích podle statutárních sazeb daní z příjmů je také významným způsobem omezena v důsledku nestejných pravidel pro stanovení výše základu daně z příjmů korporací, která vyplývají z daňové legislativy platné v těchto zemích. Statutární daňové sazby tak nemohou plnit úlohu objektivního ukazatele pro účely vzájemného mezinárodního srovnávání. Vhodným měřítkem pro porovnání efektivního zdaňování korporací se jeví implicitní / efektivní korporátní daňové sazby, což jsou daňové sazby, které berou v úvahu nejen velikost statutárních daňových sazeb z příjmů korporací, ale rovněž i

7 vyskytují zejména ve Francii, Maďarsku, Německu a Rakousku. Výsledné daňové zatížení v jednotlivých zemích sumarizuje Tabulka 2. Tabulka 2: Jednotlivé daně podílející se na celkovém daňovém zatížení Daň z příjmu právnických osob Přirážky Daň z nemovitos tí Daň z objemu mezd Podnikatelská daň Živnostenská daň Obchodní daň Celkové daňové zatížení Irsko Lotyšsko Slovensko Polsko Velká Británie Česká republika Maďarsko Holandsko Rakousko Belgie Německo Francie Zdroj: vlastní zpracování podle Jacobs, O. H. et al. EU Company Taxation in Case of a Common Tax Base, s. 15 Je zřejmé, že efektivní daňové zatížení výrobní společnosti za období 10 let vykazuje značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a pohybuje se od v Irsku do ve Francii. Obecně lze konstatovat, že daňové zatížení je nízké v Irsku, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Ve středním pásmu se nachází Česká republika, Maďarsko, Holandsko a Velká Británie. K zemím s nejvyšším daňovým břemenem pro podnikatelské subjekty patří Rakousko, Belgie, Německo a Francie. Důležitý a zajímavý je rovněž podíl jednotlivých daní na celkovém daňovém zatížení, jak ho znázorňuje Graf 1. Obecně je hlavním determinantem daňového zatížení daň z příjmů právnických osob. Její podíl je přibližně 90 % daňového břemene ve většině srovnávaných zemí. Nejvyšší zatížení z titulu daně z příjmů právnických osob je v Belgii, Holandsku a Francii. Naopak nejnižší sazby (pod hranicí 18 %) mají země jako Maďarsko, Irsko a Lotyšsko. Výsledné hodnoty celkového daňového zatížení podnikatelských subjektů v každé zemi ovlivňuje zejména výše sazeb daně z příjmů právnických osob. Graf také ukazuje, že daňové zatížení v Rakousku, Německu, Maďarsku a ve Francii výrazně ovlivněno jinými druhy daní. jiné aspekty daňových systémů určující celkovou částku efektivně placených daní. Berou v úvahu daňový základ a také způsob (existuje-li nějaký), pomocí kterého jsou integrovány systémy korporátní a osobní daně z příjmů. Podrobně Szarowská, I. Praktické aspekty daňové konkurence v oblasti korporátní daně z příjmů v Evropské unii, 2008.

8 Zdroj: vlastní zpracování Graf 1: Srovnání efektivního daňového zatížení v jednotlivých zemích Je potřeba zdůraznit, že výsledky analyzují velikost daňového zatížení středně velkého podnikatelského subjektu působícího ve výrobním sektoru. Vypočítané rozdíly jsou ve velké míře dány předpoklady, se kterými model ETA pracuje (zejména shodné hospodářské ukazovatele a finanční výsledky společností před zdaněním). Proto není možné výsledky generalizovat na všechny podnikatelské subjekty. V podnikání se daňové břemeno výrazně liší také v závislosti na odvětví. Tento jev je možné vysledovat zejména v odvětvích s výrazně odlišnými podmínkami od ostatních. Typickým příkladem je stavebnictví. Toto odvětví se vyznačuje vysokým podílem zásob a vysokými mzdovými výdaji. Jednotlivé ukazatele typické pro odvětví ovlivňující výši daňového zatížení je možné shrnout následovně: pokud je kapitálová náročnost nízká (vysoká), vliv zrychlených odpisů na daňové břemeno je nízký (vysoký) pokud je podíl zásob na majetku vysoký (nízký), vliv příznivých metod oceňování zásob je vysoký (nízký) pokud je ziskovost odvětví vysoká (nízká), vliv daní vyčíslených z jiných ukazatelů než ze zisku je nízký (vysoký) pokud je zaměstnanost v odvětví vysoká (nízká), vliv daní z objemu mezd je vysoký (nízký). 3. Komparace daňového zatížení při použití harmonizovaného daňového základu založeného na IAS/IFRS Předpokladem pro srovnání daňového zatížení je zavedení standardů IAS / IFRS při výpočtu základu daně z příjmů právnických osob ve všech zemích. Jak již bylo zmíněno, tyto standardy jsou od povinné pouze pro společnosti kotované na evropských burzách. Níže uvedené efektivní daňové zatížení je vyčísleno za následujících předpokladů:

9 všechny druhy majetku sa odpisují rovnoměrně výrobní budovy se odpisují 40 let, administrativní budovy 50 let produkční náklady jsou uznávány v plné výši oceňování zásob se uskutečňuje metodou FIFO. Výsledné porovnání daňového zatížení před a po zavedení harmonizace podle pravidel IAS/IFRS v jednotlivých zemích zachycuje Graf 2. Graf 2: Komparace současného efektivního daňového zatížení a po zavedení CCCTB Zdroj: vlastní zpracování Výsledky ukazují, že po zavedení harmonizovaného daňového základu založeného na IAS/IFRS by ve všech sledovaných zemích kromě Irska došlo k růstu daňového zatížení. Nejméně by se zvýšilo v Rakousku (o 3,28 %), nejvíce by vzrostlo v Lotyšsku (o 10,11 %). Výsledek ovlivňuje především eliminace daňově příznivých metod oceňování zásob a odpisy. Dopady změn v odpisech jsou patrné například ve zvýšení daňového zatížení v Lotyšsku a na Slovensku a jeho snížení v Irsku. Tabulka 3: Efektivní daňové zatížení podle současných pravidel a po zavedení CCCTB Daňové zatížení podle Daňové zatížení podle pravidel Země současných pravidel ISA/IFRS (po zavedení CCCTB) Rozdíl Zatížení ( ) Pořadí Zatížení ( ) Pořadí Irsko ,56% Lotyšsko ,11% Slovensko ,70% Polsko ,48% Velká Británie ,31% Česká republika ,29% Maďarsko ,33% Holandsko ,00% Rakousko ,28% Belgie ,96% Německo ,04% Francie ,19%

10 Průměr Zdroj: vlastní propočty, data z Jacobs, O. H. et al. EU Company Taxation in Case of a Common Tax Base, s. 22 Z údajů v Tabulce 3 vyplývá, že společný základ daně má pouze malý dopad na změnu daňového zatížení v porovnání s ostatními zeměmi. Výsledky ukazují, že změna nastala pouze ve změně pořadí mezi dvěma zeměmi - Českou republikou a Maďarskem, které si navzájem vyměnily pozici. Pořadí ostatních zemí z hlediska výše daňového zatížení zůstalo nezměněno, pouze se důsledkem zavedení IAS/IFRS zvýšilo u všech zemí (vyjma Irska) daňové zatížení. Z tohoto pohledu je dopad zavedení jednotného konsolidovaného základu daně na daňové zatížení dosti limitovaný. Průměrné daňové zatížení se po aplikaci CCCTB zvýšilo o Tabulka 4 zachycuje změny v odchylkách od průměrného efektivního daňového zatížení. Odchylka od průměrného zatížení zjednodušeně vyjadřuje daňovou atraktivitu země v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi. Jak vyplývá z výsledků, při zavedení pravidel CCCTB nedojde k výrazným změnám v daňové konkurenci při hodnocení pomocí odchylky od průměrného efektivního zatížení. Tabulka 4: Odchylka od průměrného efektivního daňové zatížení Daňové zatížení podle současných Daňové zatížení s CCCTB pravidel % % Irsko Lotyšsko Slovensko Polsko Velká Británie Česká republika Maďarsko Holandsko Rakousko Belgie Německo Francie Průměr Zdroj: vlastní propočty Nejvyšší rozdíl v odchylce od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB (4 %) lze nalézt u Irska, kdy jeho efektivní daňové zatížení bude podle nových pravidel dosahovat pouze 50 % průměrného efektivního daňové zatížení. Pouze u Belgie je odchylka od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB shodná, a to 10 %. U ostatních zemí se rozdíl v odchylce před a po zavedení CCCTB pohybuje od 1 do 3 %. Výsledky sumarizuje Graf 3, který zobrazuje odchylky od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB.

11 Graf 3: Odchylka od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB Zdroj: vlastní propočty a zpracování Výši daňového zatížení ovlivňuje daňová sazba a daňový základ. Jelikož byl základ daně z příjmů ve všech zemích stejný a taktéž pravidla pro výpočet jsou shodná, rozdíly ve výsledném daňovém zatížení jsou výsledkem existence rozdílných daňových sazeb a dodatečných druhů daní, které jsou v daňových systémech jednotlivých zemí uplatňovány. Nominální sazby jsou tedy nejvýznamnějším faktorem mající vliv na efektivní daňové zatížení v případě daně z příjmů právnických osob. Jelikož je použit shodný algoritmus výpočtu daňového základu, nebude ve výsledku existovat rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou daně. Lze také jednoduše identifikovat daňové zatížení v jednotlivých zemích, a to zvyšuje transparentnost daňového systému, a jak uvádí Nerudová 15 v oblasti daňových sazeb se otevírá prostor pro spravedlivou daňovou soutěž 16. Přínosem by na základě těchto výsledků byla možnost snížení nominálních daňových sazeb v jednotlivých zemích bez snížení celkového efektivního daňového zatížení (v případě, že by ke snížení sazeb došlo, neboť stanovení sazeb je v dnešní době chápáno jako jeden ze symbolů národní suverenity zemí), což by mohlo vést k zatraktivnění těchto zemí. Již dřívější empirické výzkumy totiž dokázaly, že výška nominálních daňových sazeb je jedním z nejdůležitějších kritérií při rozhodování nadnárodních společností o své lokalizaci 17. ZÁVĚR V současné době platí v Evropské unii 27 různých způsobů pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob. Evropská unie se proto snaží o vytvoření a přijetí směrnice pro jednotný výpočet a konsolidaci společného základu daně pro společnosti podnikající v rámci Evropské unie. Systém společného konsolidovaného základu daně by měl podle návrhu vycházet z Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS, jejichž dodržování je od povinné pro společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry v Evropské unii. Při analýze efektivního daňového zatížení u výrobní společnosti za období 10 let ve 12 vybraných zemích Evropské unie podle stávajících pravidel a podle pravidel IAS/IFRS, tedy po teoretickém zavedení CCCTB, lze identifikovat značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Výše 15 Nerudová, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, s Pojem spravedlivá daňová soutěž je chápán jako rovný přístup všech daňových subjektů k informaci o výši skutečného daňového zatížení v jednotlivých zemích. 17 Devereux a Griffith (The Impact of Corporate Taxation on the Location of Capital: A Review, ss ) použili firemní data amerických nadnárodních firem, které investovaly v Evropě (zejména ve Velké Británii, Německu a Francii), a zjistili, že výběr lokality je při rozhodnutí investovat či exportovat významně ovlivněn zdaněním a jinými nákladovými charakteristikami.

12 daňového zatížení podle stávajících pravidel se pohybuje od v Irsku do ve Francii. Obecně lze konstatovat, že daňové zatížení je nízké v Irsku, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku. Ve středním pásmu se nachází Česká republika, Maďarsko, Holandsko a Velká Británie. K zemím s nejvyšším daňovým břemenem pro podnikatelské subjekty patří Rakousko, Belgie, Německo a Francie. Po uplatnění jednotného algoritmu výpočtu daňového základu výsledky ukazují, že po zavedení harmonizovaného daňového základu založeného na IAS/IFRS by ve všech sledovaných zemích kromě Irska došlo k růstu daňového zatížení. Nejméně by se zvýšilo v Rakousku (o 3,28 %), nejvíce by vzrostlo v Lotyšsku (o 10,11 %). Výsledek ovlivňuje především eliminace daňově příznivých metod oceňování zásob a odpisy. Průměrné daňové zatížení se po aplikaci CCCTB zvýšilo o Odchylka od průměrného zatížení zjednodušeně vyjadřuje daňovou atraktivitu země v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi. Nejvyšší rozdíl v odchylce od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB (4 %) lze nalézt u Irska, kdy jeho efektivní daňové zatížení podle nových pravidel dosahuje pouze 50 % průměrného efektivního daňové zatížení. Pouze u Belgie je odchylka od průměrného efektivního daňového zatížení před a po zavedení CCCTB shodná, a to 10 %. U ostatních zemí se rozdíl v odchylce před a po zavedení CCCTB pohybuje od 1 % do 3 %. Z tohoto pohledy jsou obavy zemí kvůli snížení daňové atraktivity a omezení daňové konkurence neopodstatněné. Jelikož byl základ daně z příjmů ve všech zemích stejný a taktéž pravidla pro výpočet jsou shodná, rozdíly ve výsledném daňovém zatížení jsou výsledkem existence rozdílných daňových sazeb a dodatečných druhů daní, které jsou v daňových systémech jednotlivých zemí uplatňovány. Lze proto konstatovat, že nominální sazby jsou nejvýznamnějším faktorem mající vliv na efektivní daňové zatížení v případě daně z příjmů právnických osob. Mezi přínosy zavedení CCCTB však lze zařadit, že nebude ve výsledku existovat rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou daně, zvýší se transparentnost daňového systému a přispěje k otevření prostoru pro spravedlivou daňovou soutěž. Literatura [1] DEVEREUX, M. P., GRIFFITH, R. "The Impact of Corporate Taxation on the Location of Capital: A Review" Economic Analysis and Policy. Queensland University of Technology, School of Economics and Finance, 2003, vol. 33(2), s Dostupný z WWW: [cit ]. [2] BLECHOVÁ, B. Kvalitativní analýza systému daně z příjmů korporací v EU. In Acta academica karviniensia 2006, I. Karviná: SU OPF, 2006, s ISSN X. [3] JACOBS, O. H. et al. EU Company Taxation in Case of a Common Tax Base (A Computer-based Calculation and Comparison Using the Enhanced Model of the European Tax Analyzer). Discussion Paper No Manheim, ZEW Institute, Dostupný na www: [cit ]. [4] NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Aspi, 2008, s ISBN [5] Přímé zdanění firem. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru. Úřední věstník C 241/14, [6] Směrnice Rady 90/434/EHS o společném systému zdanění v případech fúzí, rozdělení, převodu majetku a výměny obchodních podílů na majetku společností členských států. [7] Směrnice Rady 90/435/EHS o společném systému zdanění v případech mateřských a dceřiných společností členských států. [8] Směrnice Rady 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi spojenými osobami.

13 [9] SZAROWSKÁ, I. Daňové zatížení v České republice a Evropské unii. In Theoretical and Practical Aspects of Public Finance. Praha: VŠE v Praze, ISBN [10] SZAROWSKÁ, I., JANOUŠKOVÁ, J. Daně ze zisku firem - korporátní zdanění v Evropské unii. In Růčková, P. a kol. Corporate Governance v ČR. Praha: Professional Publishing, s ISBN [11] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Praha: Linde, s. ISBN [12] Taxation trends in the European Union. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, ISBN Url: [13] Usnesení Evropského parlamentu o zdanění podniků v Evropské unii: společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob 2005/2120. Úřední věstník C 286 E/229, url: [cit ]. [14] Vytvoření společného konsolidovaného základu pro daň z příjmu právnických osob v EU. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru. Úřední věstník C 88/48, [15] Zdanění v Evropské unii. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru. Úřední věstník C 80/33,

Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU

Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky v EU 1. Úvod... 1 2. Postavení SME v EU... 2 3. Politika EU vůči SME a její podpora... 2 4. Podpora SME prostřednictvím daně z přidané hodnoty...

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle

Více

TAX BASED HARMONISATION IN EU THE END OF TAX COMPETITON IN EU

TAX BASED HARMONISATION IN EU THE END OF TAX COMPETITON IN EU HARMONIZOVANÝ ZÁKLAD DANĚ V EU KONEC DAŇOVÉ KONKURENCE V EU TAX BASED HARMONISATION IN EU THE END OF TAX COMPETITON IN EU JAN KOPŘIVA Právnická fakulta, Masarykova univerzita A bstra kt Autor se v článku

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod..............................................................

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Účetnictví v organizační složce. doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc.

Účetnictví v organizační složce. doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc. Účetnictví v organizační složce doc. Ing. Jaroslava Roubíčková,CSc. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví VŠE v Praze 1 Obsah prezentace Cíl Organizační složka pojem Organizační

Více

32002R1606. Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004

32002R1606. Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004 32002R1606 http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32002r1606:cs:html Úřední věstník L 243, 11/09/2002 S. 0001-0004 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19.

Více

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii

Předmluva... XI Přehled zkratek...xii Obsah Předmluva................................................... XI Přehled zkratek...............................................xii Díl 1 Úvod do účetnictví účetní jednotky a principy vedení účetnictví

Více

Zaúčtujte jednotlivé operace Sestavte novou rozvahu a výsledovku. 1) 200 Nákup zboží na fakturu na sklad. 2) 20 Vyúčtování mezd pracovníků

Zaúčtujte jednotlivé operace Sestavte novou rozvahu a výsledovku. 1) 200 Nákup zboží na fakturu na sklad. 2) 20 Vyúčtování mezd pracovníků AKTIVA PASIVA Stroje 320 Základní kapitál 200 Oprávky 80 Rezervní fond 20 Stálá aktiva 240 Nerozdělený zisk 50 Vlastní kapitál 270 Peníze na BÚ 30 pokladna 0 Dluhy 0 Oběžná aktiva 30 Aktiva celkem 270

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR Akademický rok 2011/2012 ZS (4 soustředění) Název tématického celku : Daňový systém ČR a jeho geneze, daně,

Více

Příloha 1 TAXPARENCY detailně

Příloha 1 TAXPARENCY detailně Příloha 1 TAXPARENCY detailně Stránka 1 z 6 OBSAH NÁVRHŮ TAXPARENCY Dotčené subjekty Odpovědná společnost (obvykle se zákazníky konečnými spotřebiteli) Průměrně lhostejná společnost (obvykle se zákazníky,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 2 5 U k á z k a k n i h

Více

Daňově efektivní investice do nemovitostí v České republice. Ing. Jan Ingeduld. 24. dubna 2008

Daňově efektivní investice do nemovitostí v České republice. Ing. Jan Ingeduld. 24. dubna 2008 Daňově efektivní investice do nemovitostí v České republice Ing. Jan Ingeduld 24. dubna 2008 O společnosti / APOGEO úspěšně působí na trhu již od roku 2001. V lednu roku 2007 došlo ke sloučení poradenských

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008

Daň z příjmů právnických osob v roce 2008. Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Daň z příjmů právnických osob v roce 2008 Petr Neškrábal 30. ledna 2008 Sazba daně 21% od 1. 1. 2008 20% od 1. 1. 2009 19% od 1. 1. 2010 Pro stanovení daně se použije sazba daně účinná k prvnímu dni zdaňovacího

Více

D. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS

D. NERUDOVÁ 1. Klíčová slova CCCTB, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisování, IAS/IFRS Dlouhodobý nehmotný majetek v členských státech EU a v systému CCCTB D. NERUDOVÁ 1 Abstrakt Klíčovou roli při tvorbě pravidel konstrukce společného konsolidovaného korporátního základu daně hraje institucionální

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010

Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010 Povinně uveřejňovaná vnitřní informace Publikováno: 29.04.2011 v 16:30 Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010 Praha / Budapešť, 29. dubna 2011 Dnes zveřejněné auditované

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011

Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years of 1993-2011 VŠB-TU Ostrava, faculty of economics,finance department 6 th 7 th September 11 Abstract Analysis of the personal average tax rate evolution at the selected taxpayers in the Czech Republic during the years

Více

(Text s významem pro EHP) (7) Nařízení (ES) č. 1725/2003 by tedy mělo být odpovídajícím PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

(Text s významem pro EHP) (7) Nařízení (ES) č. 1725/2003 by tedy mělo být odpovídajícím PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: 26.10.2005 Úřední věstník Evropské unie L 282/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1751/2005 ze dne 25. října 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy

Více

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11

OBSAH EDITORIAL...10. Zákon o daních z příjmů s komentářem...11 Úvod... 11 OBSAH EDITORIAL..........................................................10 Zákon o daních z příjmů s komentářem...................................11 Úvod..............................................................

Více

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12.

Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011. Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. Schválení účetní závěrky ČEZ, a. s., a konsolidované účetní závěrky Skupiny ČEZ za rok 2011 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2011 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k

Více

1992L0080 CS 27.02.2010 004.001 1

1992L0080 CS 27.02.2010 004.001 1 1992L0080 CS 27.02.2010 004.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování

Více

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012

Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 Ve smyslu 19a zákona o účetnictví byla účetní závěrka ČEZ, a. s., k 31. 12. 2012 sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Byly zpracovány

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

CASH FLOW. CF = příjmy výdaje = tok hotovosti

CASH FLOW. CF = příjmy výdaje = tok hotovosti CASH FLOW Cash Flow Výsledovka výsledek hospodaření (zisk/ztráta) Výkaz cash flow přehled pěněžních toků. Podává přehled o skutečných příjmech a výdajích peněžních prostředků účetní jednotky za určité

Více

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ

ČÁST I / ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ČESKÝCH PŘEDPISŮ 2) informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odpisování 3) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty je třeba vysvětlit každou významnou položku či skupinu položek, pohledávky

Více

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA)

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) 1 z 6 27.5.2011 10:22 AAA AUTO Úvod» IR zprávy a oznámení (vnitřní informace)» Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) Konsolidované neauditované

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU

DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU DODATEK Č. 1 K PROSPEKTU CENNÉHO PAPÍRU Arca Capital Slovakia, a.s. 10 500 000 EUR Dluhopisy splatné v roce 2017 Tento Dodatek č. 1 k Prospektu cenného papíru byl vyhotoven dne 6. června 2013. Arca Capital

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ÚČETNICTVÍ 3 9.. KAPITOLA: VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ-VÝPOČET DANĚ, DAŇ Z PŘÍJMŮ SPLATNÁ, DAŇ Z PŘÍJMŮ ODLOŽENÁ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business

Více

KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A NÁRODNÍ ÚČETNÍ LEGISLATIVY ČR

KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A NÁRODNÍ ÚČETNÍ LEGISLATIVY ČR VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ

Více

ROZVAHA. ve zjednodušeném rozsahu ke dni ( v celých tisících Kč ) označ PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní. řád

ROZVAHA. ve zjednodušeném rozsahu ke dni ( v celých tisících Kč ) označ PASIVA řád Běžné účetní Minulé účetní. řád Zpracováno v souladu s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 ( v celých tisících Kč ) IČ 25 00 37 80 Obchodní firma nebo jiný název účetní

Více

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení

Pravidla ES pro národní regionální pomoc z roku 1998 Nařízení Komise ES č. 68/2001 o aplikaci čl. 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu školení INVESTIČNÍ PODPORA PRO TECHNOLOGICKÁ CENTRA LEGISLATIVNÍ RÁMEC Usnesení vlády ze dne 5.června 2002, č. 573 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Možné cesty regulace. Právní předpisy

Možné cesty regulace. Právní předpisy ÚČETNÍ STANDARDY V SOUVISLOSTECH IVANA VALOVÁ Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Abstrakt Regulace a harmonizace jsou v současné době často užívanými pojmy. Je možné nalézt celou řadu definicí

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

SPOLEČNÝ KONSOLIDOVANÝ KORPORÁTNÍ DAŇOVÝ ZÁKLAD V KONTEXTU NÁVRHU SMĚRNICE RADY EU

SPOLEČNÝ KONSOLIDOVANÝ KORPORÁTNÍ DAŇOVÝ ZÁKLAD V KONTEXTU NÁVRHU SMĚRNICE RADY EU SPOLEČNÝ KONSOLIDOVANÝ KORPORÁTNÍ DAŇOVÝ ZÁKLAD V KONTEXTU NÁVRHU SMĚRNICE RADY EU Beáta Blechová 1 1 Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta, Univerzitní nám. 1934/3,73340 Karviná Email:blechova@opf.slu.cz

Více

Případová studie daňově efektivní využití fondů kvalifikovaných investorů

Případová studie daňově efektivní využití fondů kvalifikovaných investorů Případová studie daňově efektivní využití fondů kvalifikovaných investorů Agenda / Studie projektu rezidenčního projektu s využitím fondu kvalifikovaných investorů, / Podstata procesu / Výhody a nevýhody

Více

TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI

TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra obchodu a financí Provoz a ekonomika kombinované studium TEZE K BAKALÁŘSKÉ PRÁCI Nehmotná aktiva v pojetí účetního systému ČR a IAS/IFRS

Více

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů Červen 2014 Příležitosti pro podnikatele Dotace (cash podpora) Investiční pobídky (sleva na dani z příjmů) Daňové odpočty

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE

VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE VLIV ZACHYCENÍ ODLOŽENÉ DANĚ Z PŘÍJMŮ NA EFEKTIVNÍ SAZBU DANĚ Z PŘÍJMŮ INFLUENCE OF DEFERRED TAX RECORDING ON THE EFFECTIVE INCOME TAX RATE Patrik Svoboda, Hana Bohušová Anotace: Zaúčtování odložené daně

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými

3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými 3.3 Účetní náklady, které nejsou daňově uznatelnými Náklady z hlediska účetního Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Ekonomická zpráva k účetní závěrce k 31.8.2013

Ekonomická zpráva k účetní závěrce k 31.8.2013 Ekonomická zpráva k účetní závěrce k 31.8.2013 Občanské sdružení: Czech Dance Organization, o.s. Sídlo: Polská 2400/1, 120 00 Praha IČO: 22693084 Právní forma: občanské sdružení Registrace: O.s. registrováno

Více

Zdanění fondu Investiční fond vs. podílový fond. Jaromír Zbroj, vedoucí daňového poradenství TACOMA

Zdanění fondu Investiční fond vs. podílový fond. Jaromír Zbroj, vedoucí daňového poradenství TACOMA Zdanění fondu Investiční fond vs. podílový fond Jaromír Zbroj, vedoucí daňového poradenství TACOMA Zdanění fondu Daň z příjmů sazba a základ daně Výhodná sazba daně z příjmů 5 % Fond je alternativou ke

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Daň z příjmu právnických osob (DPPO)

Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Daň z příjmu právnických osob (DPPO) Veškeré společnosti se sídlem v České republice podléhají dani z příjmů právnických osob, která se vztahuje na všechny celosvětové zdanitelné příjmy a kapitálové zisky.

Více

Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností

Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností JANA SKÁLOVÁ Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností 2., aktualizované vydání Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Vzor citace: SKÁLOVÁ, J. Účetní a daňové souvislosti

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_08_EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou poplatníkem daně z příjmů právnických osob je: právnická osoba

Více

KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů

KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů KOrPOrátní DAň ČlenSKýcH StátŮ Unie z POHleDU 1 firemních investorů corporate TaX Of THe UnIOn MeMBeR STaTeS from PeRSPecTIVe Of corporate InVeSTORS Ivana Valentová Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Více

Podnikání v České republice

Podnikání v České republice 1. Rámcové podmínky podnikání v České republice Od 1.5.2004 je členským státem Evropské unie. Tímto dnem se trh České republiky plně otevřel stávajícím i novým členským státům. nestanovila podnikatelským

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005

TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 TISKOVÁ ZPRÁVA Vídeň, 3. května 2005 Erste Bank: Rozvaha od roku 2005 přizpůsobena novému znění Mezinárodních účetních standardů IAS č. 32 a 39 - zpětná úprava rozvahy a výkazu zisků a ztrát za rok 2004

Více

Článek 1. Předmět a oblast působnosti

Článek 1. Předmět a oblast působnosti L 107/76 25.4.2015 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/656 ze dne 4. února 2015 o podmínkách, za nichž mohou úvěrové instituce zahrnout mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku do kmenového kapitálu

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice

Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice Ing. Jan Pavel, Ph.D. Transparency International - Česká republika o.p.s Projekt: Transparentní veřejné zakázky Koordinátor projektu:

Více

SPECIFIKA FÚZÍ FONDŮ KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ S PROJEKTOVÝMI SPOLEČNOSTMI

SPECIFIKA FÚZÍ FONDŮ KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ S PROJEKTOVÝMI SPOLEČNOSTMI SPECIFIKA FÚZÍ FONDŮ KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ S PROJEKTOVÝMI SPOLEČNOSTMI Ing. Tomáš PACOVSKÝ 1 Obsah / Obecně ke zdanění fondů / Výplata zisku fondu / Fúze společností / Daňové dopady fúzí společností

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Aspekty řízení vlastního podniku

Aspekty řízení vlastního podniku Aspekty řízení vlastního podniku Osnova: Živnostenské podnikání Proces založení Volba místa podnikání Kroky po založení živnosti Proces řízení provozu živnosti Proces ukončení provozu živnosti Obchodní

Více

Nemovitostní fondy v roce 2009. www.apogeo.cz 1

Nemovitostní fondy v roce 2009. www.apogeo.cz 1 Nemovitostní fondy v roce 2009 www.apogeo.cz 1 Úvod / ZÁKON 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 337/2005 Sb., zákon č. 57/2006 Sb., zákon č. 70/2006 Sb., zákon

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Dopady změn daňové legislativy na FKI. Tomáš Pacovský, Partner Tax & Transaction APOGEO

Dopady změn daňové legislativy na FKI. Tomáš Pacovský, Partner Tax & Transaction APOGEO Dopady změn daňové legislativy na FKI Tomáš Pacovský, Partner Tax & Transaction APOGEO PROGRAM WORKSHOPU / Charakteristika fondů / Typy fondů / Sazba daně / Výplata dividendy z investičního fondu / Prodej

Více

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18.

Daňový kalendář. 3. březen (pondělí) 10. březen (pondělí) 11. březen (úterý) 14. březen (pátek ) 17. březen (pondělí) 18. Daňový kalendář 3. březen (pondělí) Daň z příjmů Podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2007 10. březen (pondělí) Pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek

Více

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům P Ř Í L O H A Základní teze k prováděcím předpisům 1. Základní teze k připravovanému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Více

Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu. Ing. Jan Skopeček. 21. Ledna 2012, Hradec Králové

Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu. Ing. Jan Skopeček. 21. Ledna 2012, Hradec Králové Ekonomická svoboda předpoklad úspěchu Ing. Jan Skopeček 21. Ledna 2012, Hradec Králové Kvalita podnikatelského prostředí Podmínky zahájení a ukončení podnikání Efektivnost produktových trhů Efektivnost

Více

Metodika výpočtu daňových úlev v České republice

Metodika výpočtu daňových úlev v České republice Metodika výpočtu daňových úlev v České republice Zpráva zahrnuje výpočet odhadu daňových úlev v České republice u daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob na

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finanční řízení Základním úkolem je zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

UNIPETROL, a.s. NEAUDITOVANÉ NEKONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY SESTAVENÉ PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ FINANČNÍHO VÝKAZNICTVÍ K 31. BŘEZNU 2008 A 2007

UNIPETROL, a.s. NEAUDITOVANÉ NEKONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY SESTAVENÉ PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ FINANČNÍHO VÝKAZNICTVÍ K 31. BŘEZNU 2008 A 2007 NEAUDITOVANÉ NEKONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY SESTAVENÉ PODLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ FINANČNÍHO VÝKAZNICTVÍ K 31. BŘEZNU 2008 A 2007 AUDITOVANÉ NEKONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY SESTAVENÉ PODLE IFRS OBSAH

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků

Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků Obsah ČÁST I Zahájení vedení účetnictví, účetní záznamy a povinnosti účetních pracovníků DÍL 1 Povinnost vedení účetnictví a zahajovací rozvaha KAPITOLA 1 Účetní jednotka...................................

Více

PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ

PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Ačkoli kodifikované evropské právo obchodních společností jako takové neexistuje, na společnosti v celé EU se vztahují minimální normy prosazované právními předpisy EU. Dva

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.7.2014 C(2014) 4580 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 17.7.2014 o podmínkách pro klasifikaci bez dalšího zkoušení některých nepotahovaných

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 4. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A OBCHOD Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH

METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH METODICKÁ PŘÍRUČKA k aplikaci pojmu jeden podnik z pohledu pravidel podpory de minimis OBSAH 1. Účel příručky... 2 2. Definice jednoho podniku... 2 3. Je subjekt propojeným podnikem?... 3 3.1. Podniky

Více

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30 Obsah Editorial..................................................... 9 Předmluva autora............................................ 10 Poznámky k zapisování příkladů................................ 11

Více

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Brno 9.10.2012 tomas.plesingr@fucik.cz

Brno 9.10.2012 tomas.plesingr@fucik.cz Vstup českých daňových subjektů na trh do Ruska z pohledu daně z příjmp jmů v ČR Fučík & partneři auditoři, daňoví poradci Tomáš Plešingr daňový poradce Brno 9.10.2012 tomas.plesingr@fucik.cz Vstup českých

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více