Prevence sociálně patologických jevů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prevence sociálně patologických jevů"

Transkript

1 Univerzita Jana Evangelity Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta Prevence sociálně patologických jevů Otakar Fleischmann Studijní opora výběrového kurzu 2001

2 Studijní opora výběrového kurzu Prevence sociálně patologických jevů Obsah: I. Pojetí a charakteristika sociálně patologických jevů 1. Úvod do problematiky 1.1 Otázky a úkoly 2. Sociální deviace 2.1 Pojetí deviace 2.2 Struktura, subjekt, objekt, obsah, cíl a důsledek sociální deviace 2.3 Vlastnosti sociálních deviací 2.4 Koncepce sociální deviace 2.5 Teorie sociální deviace 2.6 Sociální patologie 2.7 Otázky a úkoly 3. Poruchy chování 3.1 Diagnostická kritéria 3.2 Příčiny poruch chování Psychologicky podmíněné poruchy chování Rodinně podmíněné poruchy chování 3.3 Klasifikace poruch chování Poruchy se špatnou prognózou Poruchy s lepší prognózou 3.4 Deskripce poruch chování Lži Krádeže Opuštění domova Opuštění domova na podkladě reaktivním: Opuštění domova na podkladě impulzivním Záškoláctví Vandalismus Vražda Žhářství Automutilace (sebepoškozování) Suicidium (sebevražda 3.5 Antisociální chování 2

3 3.6 Delikvence 3.7 Otázky a úkoly 4. Agrese 4.1 Definování agrese 4.2 Některé teorie agrese 4.3 Příčiny agrese 4.4 Druhy agrese 4.5 Formy agrese 4.6 Typy agrese 4.7 Otázky a úkoly 5. Problematika závislostí 5.1 Drogová závislost Syndrom závislosti Odvykací stav 5.2 Historie drog 5.3 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním psychoaktivních látek 5.4 Příčiny užívání drog Droga Přínos drogy pro jedince Osobnost Sociální prostředí Činitelé prostředí Mechanismy socializace Provokující a vyvolávající činitele Činitelé zvyšující riziko abúzu alkoholu a nealkoholových drog u dětí a dospívajících 5.5 Patologické hráčství- gambling. 5.6 Otázky a úkoly II. Problematika prevence 1.1. Typy prevence 1.2 Cíle prevence Cíle efektivní prevence abúzu drog Cíle prevence sociálně patologických jevů obecně 1.3 Zásady preventivního působení 1.4. Kritéria preventivního působení ve školách Jak rozvíjet zdravé sebevědomí Jak přistupovat k dítěti Pravidla podporující zdravé vztahy Jak si získat důvěru dítěte 1.5 Otázky a úkoly III. Přehled literatury 3

4 I. Pojetí a charakteristika sociálně patologických jevů 1. Úvod do problematiky Klíčová slova: patologie, sociální patologie, mladá generace, dítě, mladistvý, mládež. V posledních letech významně vzrostl počet sociálně patologických jevů mezi dětmi a mládeží. Vláda si je tohoto problému rovněž vědoma. Proto je jednou z oblastí státní politiky i oblast mládeže a sociálně patologických jevů, mezi které řadíme například vývojové poruchy, poruchy chování od výchovných problémů v rodině či škole až po záškoláctví, delikvenci, abúzus drog a kriminalitu. Podle Hartla (1994) pojem patologie označuje vědní disciplinu, která se zabývá odchylnými, nenormálními životními pochody a jevy. Patologie sociální je podle zmiňovaného autora zastaralý výraz pro odvětví sociologie, které se zabývá podmínkami a průběhem abnormálních sociálních procesů. Tohoto problému si je vědoma i vláda. Vypracovala proto Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci v České republice do roku Cílem této koncepce je minimalizovat příčiny vzniku sociálně patologických jevů i jejich dopadu na děti a mládež. Proto je třeba vytvářet podmínky pro činnost všech subjektů, které se zabývají preventivními aktivitami nebo se orientují na oblast reedukace, případně resocializace ohrožených a narušených jedinců, školu, respektive učitele nevyjímaje. Mluvíme- li o mladé generaci, je vhodné upřesnit, o jakou část populace se jedná. V souladu s koncepcí UNESCO se za mladou generaci považují osoby ve věku do 26 let. Za dítě je považována osoba ve věku do 18 let, za mladistvého považujeme jedince v rozmezí od 15 do 18 let a za mládež jsou považovány osoby ve věku od 18 do 26 let. Toto rozlišení je vhodné mimo jiné i pro potřebu diferencovaného přístupu k jednotlivým věkovým skupinám. Chceme- li charakterizovat aktuální stav v oblasti výskytu sociálně patologických jevů, pak k nejzávažnějším problémům patří rostoucí procento trestné činnosti dětí a mladistvých, snižování věku pachatelů trestné činnosti, nárůst recidivy páchání trestných činů dětmi a mladistvými, stoupá agresivita a zejména brutalita mladé generace, množí se případy dětské prostituce, dětské pornografie, roste kriminalita často spojená s xenofobií, gamblerstvím, či drogami. Mezi další problémy je možno zařadit negativní vliv násilí, které je velmi často prezentováno ve sdělovacích prostředcích. Je možno poukázat na neřešené otázky zamezení přístupu dětí k materiálům s násilnou, sadistickou a pornografickou tématikou, která je prezentována na různých nosičích informací, a to Internet nevyjímaje. Jde o signál, že není zcela dořešena úloha a zodpovědnost médií. 4

5 1.1 Otázky a úkoly 1. Charakterizujte pojmy patologie, sociální patologie. 2. Charakterizujte pojmy mladá generace, dítě, mladiství, mládež. 2. Sociální deviace Klíčová slova: deviace, sociální deviace, nesociální deviace, struktura, subjekt, objekt, obsah, cíl, důsledek sociální deviace, závažnost deviace, identifikovatelnost deviace, normálnost deviace, funkčnost deviace, relativnost deviace, dynamika deviace, koncepce sociální deviace, teorie sociální deviace, sociální patologie. 2.1 Pojetí deviace Deviace je podle Hrčky (2001) pojímána v obecném pojetí jako kterákoli odchylka od normální struktury či funkce. Může se vyskytovat u jakéhokoli jevu v přírodě či ve společnosti. Čím je jev složitější a variabilnější, tím větší je předpoklad výskytu deviace. Hrčka (2001) rozlišuje deviaci jako kvalitu a kvantitu. Deviaci jako kvalitu chápe jako odchylku od normální struktury nebo funkce jevu, deviace jako kvantita odráží počet případů v určitém souboru konkrétního jevu a míru jejich odchylky od normality. Vzhledem k tomu, že jednotlivé jevy představují ve své variabilitě kontinuum míry odchylky od normálního stavu k deviaci, za deviaci je možno považovat až určitou míru odchylky od určeného standardu, který normální úroveň jevu určuje. Není přitom řečeno ve kterém směru odchylka probíhá, zda jde o projev pozitivní či negativní. Na rozdíl od sociální patologie, negativních společenských jevů apod. je pojem deviace hodnotově a emocionálně neutrální. V praxi však převládá pojetí deviace v negativním slova smyslu. Vzhledem k velkému počtu deviací můžeme tyto dělit na deviace nesociální a sociální. Mezi nesociální řadíme deviace u nesociálních objektů, které nevytvářejí organizovaná společenství a mezi kterými neexistují sociální interakce a vztahy (například jednodušší organismy, předměty). O sociální deviaci mluvíme u objektů sociální povahy, u objektů, kde se vyskytují sociální vztahy a sociální interakce (například společenství lidí). Do skupiny sociálních deviací patří následující skupiny stavů: 1. Zjevné deviantní chování (rozpoznané, označené). 5

6 2. Zjevné poruchy psychických funkcí jedince, zpravidla se neobjevují samostatně, ale jako forma deviantního chování. 3. Zjevné deviantní fyzické charakteristiky při normálním chování (nemoci, malformace, defekty apod.) 4. Zjevné deviantní sociální charakteristiky při normálním vzhledu a chování (nemanželské dítě, rozvedený jedinec apod.) Vidíme, že sociální deviace nelze chápat pouze jako deviantní chování. Hrčka (2001) proto navrhuje použití výrazu sociálně deviantní projevy, které dělí na behaviorální (deviantní chování) a nonbehaviorální (fyzické, sociální, popřípadě psychologické deviantní charakteristiky). 2.2 Struktura, subjekt, objekt, obsah, cíl a důsledek sociální deviace Struktura sociální deviace je tvořena deformací sociálních hodnot, sociálních institucí, sociálních norem a sociálních vztahů. Subjekt sociální deviace je ten, kdo se deviantně chová nebo vykazuje deviantní charakteristiku. Jako objekt sociální deviace je možno označit to, na co je deviantní projev zaměřen. Objektem sociální deviace mohou být sociální objekty (například, jedinec, sociální skupina, etnická menšina, národ, společnost), fyzické objekty (například majetek), některé oblasti společenského života (například kultura, ekonomika, politika, životní prostředí), společenské hodnoty (například zdraví, spravedlnost, čest). Obsah sociální deviace je možno pojímat jako fyzické, psychické nebo sociální charakteristiky či vzorce chování subjektů, které jsou považovány za deviantní ve vztahu k určité normě. Cílem sociální deviace je dosažení nějakého cíle, uspokojení určité potřeby. Realizace deviantního chování vede k cíli rychleji než chování konformní, popřípadě konformním chováním k uspokojení potřeby dojít nemůže. Důsledkem sociální deviace je dosažení či nedosažení určitého cíle, uspokojení či neuspokojení potřeby. Z hlediska okolí může dojít ke stigmatizaci nositele deviantního chování a aplikaci sociálních sankcí, nebo dojde k normalizaci sociálně deviantního chování. 2.3 Vlastnosti sociálních deviací 1. Závažnost deviace Má konkrétní vztah k příslušné sociální normě, která je deviací porušována. Vyjadřuje význam, který daná kultura či společnost deviaci přisuzuje, do jaké míry ji ohrožuje, porušuje její normy a hodnoty, jak je sankcionována. Posuzování závažnosti deviace se může lišit u různých osob, skupin, kultur, společností apod. 2. Identifikovatelnost deviace Vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je určitý deviantní akt v konkrétní společenské jednotce rozpoznán. 3. Normálnost deviace Vyjadřuje, že deviace se vyskytují ve všech kulturách a společnostech a jsou jejich součástí. 4. Funkčnost deviace 6

7 Vyjadřuje, že deviace plní v každé sociální jednotce, kultuře určitou funkci. Určité deviace jsou pro společnost v určitém množství potřebné. Bez nich by společnost existovat nemohla. 5. Relativnost deviace Vyjadřuje, že v různých společnostech, kulturách, skupinách, časových obdobích jsou deviantní projevy a typy hodnoceny různě a mají pro ně různý význam. Jsou tedy relativní transkulturálně, intersubjektivně, časově a situačně. 6. Dynamika deviace Vyjadřuje, jak deviantní projevy, typy a subjekty procházejí v každé sociální jednotce vývojovými procesy a změnami v čase. Z hlediska dynamického můžeme rozeznat následující komponenty sociálních deviací: - deviantní motiv - deviantní projev nebo chování - interpretace projevu či chování jako deviantního - regulační opatření ze strany okolí - vliv regulačního opatření na další chování subjektu deviace (Hrčka, 2001). 2.4 Koncepce sociální deviace 1. Normativní koncepce sociální deviace 2. Reaktivní koncepce sociální deviace 3. Sociologické koncepce deviantního aktu 4. Sociologické koncepce deviantní kariéry, identity a role Viz: Hrčka, M.: Sociální deviace. Sociologické nakladatelství, Praha, Str Teorie sociální deviace 1. Biologické teorie sociální deviace 2. Psychologické teorie sociální deviace 3. Strukturální teorie sociální deviace 4. Subkulturní teorie sociální deviace 5. Konfliktové teorie sociální deviace 6. Kontrolní teorie sociální deviace 7. Interakční teorie sociální deviace 8. Sociologické teorie sociální deviace 9. Situační teorie sociální deviace Viz: Hrčka, M.: Sociální deviace. Sociologické nakladatelství, Praha, Str Sociální patologie Označení sociálně patologické jevy budeme chápat nikoli pouze jako synonymum k termínu sociální deviace, ale jako zjevné deviantní chování z hlediska typů a projevů negativně hodnocené, problematické, společensky nežádoucí, poškozující subjekt deviace, objekt deviace, popřípadě obojí. 7

8 Mezi takovéto zjevné deviantní chování můžeme zařadit: poruchy chování, delikvenci, automutilaci, suicidia, problematiku abúzu drog. 2.7 Otázky a úkoly 1. Charakterizujte pojetí sociálních deviací. 2. Charakterizujte strukturu, subjekt, objekt, cíl a důsledek sociální deviace. 3. Jaké jsou vlastnosti sociálních deviací? 4. Jaké jsou základní koncepce a teorie sociální deviace? 3. Poruchy chování Klíčová slova: porucha chování, diagnostika, symptomy poruch chování, faktor času, faktor závažnosti, příčiny poruch chování, psychologicky podmíněné poruchy, náhradní uspokojení, volání o pomoc, emoční deprivace, disharmonický vývoj osobnosti, psychické poruchy, rodinně podmíněné poruchy, klasifikace poruch chování, poruchy se špatnou prognózou, poruchy s lepší prognózou, dezinhibovaná příchylnost v dětství, nesocializovaná porucha chování, porucha opozičního vzdoru, porucha chování ve vztahu k rodině, socializovaná porucha chování, deskripce, lži, krádeže, opuštění domova, záškoláctví, vandalismus, vražda, žhářství, automutilace, suicidium, antisociální chování, delikvence, kriminalita. Podle MKN- 10 (1992) jsou poruchy chování u dětí definovány jako opakující se a trvalý (nejméně 6 měsíců) vzorec chování, které porušuje sociální normy a sociální očekávání přiměřená věku dítěte. Za poruchu chování tak nepovažujeme přestupky, které se vyskytují jednorázově, nebo se dvakrát, třikrát opakují. V tomto případě může jít o impulzivní projev jedince, který vyplývá z jeho nezralosti. I těmto projevům však je třeba věnovat pozornost, aby se zabránilo rozvoji vážnější poruchy (Říčan, Krejčířová, 1995). 3.1 Diagnostická kritéria 1. Abychom mohli konstatovat poruchu chování, v průběhu jednoho roku musí být přítomny minimálně tři z níže uvedených symptomů a zároveň jeden ze symptomů musí být trvale přítomen v posledním půl roce. A. Mezi symptomy se řadí následující chování: 8

9 Agrese k lidem a zvířatům: a) častá šikana, vyhrožování a zastrašování druhých; b) častá iniciace pranic, rvaček; c) jako zbraně jsou používány předměty, které mohou vážně zranit druhé (například nože, hole, lahve apod.); d) projevování fyzické agrese a hrubost k lidem; e) projevování fyzické agrese a hrubost ke zvířatům; f) krádeže prováděné způsobem, přu němž dochází ke střetu s poškozeným (například vydírání, loupežná přepadení apod.); g) vynucování sexuální aktivity po druhém. Destrukce majetku a vlastnictví: h) zakládání požáru se záměrem vážně poškodit; i) ničení majetku druhých. Nepoctivost nebo krádeže: j) vloupávání se do objektů, aut; k) časté lhaní s cílem získání prospěchu nebo výhody, či vyhnutí se problémům, závazkům, povinnostem; l) krádeže bez konfrontace s postiženým (například v obchodě, ve škole, padělání peněz apod.). Vážné násilné porušování pravidel: m) opakované absence přes noc doma před třináctým rokem věku, a to přes zákaz rodičů; n) útěky z domova (nejméně dvakrát), nebo návraty až po dlouhé době; o) časté záškoláctví, a to před třináctým rokem věku. 2. Poruchy chování významně zhoršují školní a pracovní aktivitu. 3. Nejsou splněna kritéria pro stanovení diagnózy disociální porucha osobnosti u jedince staršího osmnácti let. B. Faktor času Pokud porucha chování začíná v dětském věku, pak alespoň jeden ze symptomů musí být přítomen před desátým rokem věku. Pokud porucha chování začíná v adolescenci, pak žádný ze symptomů nesmí být přítomen před desátým rokem věku. C. Faktor závažnosti O lehkou poruchu chování se jedná v případě, kdy z poruch chování neplynou žádné problémy, popřípadě problémy malé. Poškození objektu je mírné. O střední poruchu chování se jedná v případě střední frekvence poruchového chování. Poškození objektu problémového chování se pohybuje mezi středním a těžkým. O těžkou poruchu chování jde v případě, že se vyskytuje více symptomů, něž je potřebné ke stanovení diagnózy, nebo se objevují takové poruchy chování, které mají za následek těžké ublížení na zdraví (Hort, Hrdlička, Kocourková, Malá, a kol., 2000). Faktor věku a závažnosti není možno oddělit. Při posuzování závažnosti poruch chování je tedy nutno brát v úvahu věk jedince, míru zralosti jeho osobnosti. Čím je jedinec starší, tím je konkrétní poruchu chování považovat za závažnější. 9

10 Jak uvádějí Říčan a Krejčířová (1995), u dětí v předškolním věku nejsou ještě morální normy pevně ustálené a interiorizované. Proto určité problémové chování není možno považovat za skutečnou poruchu. Například lži jsou mnohdy projevem bohaté fantazie dítěte, krádeže také nemají ještě svůj pravý význam. Dítě si prostě bere to, co se mu líbí. Poruchy chování mají v tomto věku spíše podobu negativismu, opozičního chování a agresivity. Jde zejména o to, aby toto problémové chování nebylo fixováno a nerozšiřovalo se o další nežádoucí aktivity. Ve školním věku se z poruch chování nejčastěji vyskytují krádeže, lhaní, agresivita, záškoláctví a útěky z domova. V tomto věku jedinec zpravidla zná etické normy a je si vědom závažnosti jejich porušování. 3.2 Příčiny poruch chování Psychologicky podmíněné poruchy chování a) Náhradní uspokojení. Každý jedinec má celou škálu potřeb, které se snaží určitým způsobem uspokojit. Kromě biologických potřeb jsou významné například potřeba lásky, sounáležitosti, uznání, pozornosti, uplatnění, pozitivního hodnocení apod. V případě ztráty nebo citové deprivace nebo v případě nemožnosti vyjádřit určitou potřebu ve svém prostředí, jedinec hledá způsob náhradního uspokojení, které se projevuje jako porucha chování. b) Volání o pomoc. V tomto případě jsou poruchy chování zpravidla náhlé a vyskytují se v situaci pro jedince distresové, zátěžové (například v situaci vystupňovaného konfliktu). Jedinec bývá často úzkostný nebo depresivní. Poruchové chování není zaměřeno na uspokojení potřeb. Jedinec se chová nesmyslně, jakoby v panice. Důvod chování nezná a neumí ho vysvětlit. c) Emoční deprivace. Poruchy chování jsou důsledkem dlouhodobé citové deprivace jedince v rodině nebo ústavním prostředí, mnohdy jsou poruchy spojeny s LMD či poruchami učení. Jedinci se cítí společností odmítáni, vylučováni. Obvykle se rovněž vyskytuje značná impulzivita a potíže v navazování hlubších citových vztahů. co se rodinného prostředí týče, převládá nedůslednost a nedostatek disciplíny. d) Disharmonický vývoj osobnosti. Poruchy chování jsou důsledkem neschopnosti jedince navázat vřelé vztahy k druhým lidem, neschopnosti prožívat lásku i pocit viny, chybí rovněž vnitřní zábrany a kontroly. Chování bývá značně impulzivní, s výraznými agresivními tendencemi. Slouží k okamžitému osobnímu uspokojení, prospěchu. Negativní činy jsou mnohdy předem plánovány. Pro druhé se mohou stát autoritou, často bývají vůdci part. Navenek jsou schopni vystupovat zdvořile, jako lidé citliví, rozumní a milí, předvádět lítost a slibovat nápravu. sliby však nejsou schopni dodržet. Prognóza není příliš příznivá. Vývoj zpravidla v důsledku trvale narušené struktury osobnosti směřuje k asociální poruše osobnosti dospělých. e) Psychické poruchy. Poruchy chování jsou projevem jiné závažné psychické poruchy, například schizofrenie, deprese apod Rodinně podmíněné poruchy chování 10

11 a) Rodiče jako model dítěte se sami chovají společensky nežádoucím způsobem a toto chování prezentují jako uspokojivé. Nemají často osvojeny morální normy, sociální normy běžně porušují a stejné chování schvalují u dítěte, mnohdy ho k tomu přímo vybízejí. Dítě kupříkladu není trestáno za porušení normy, ale za to, že se nechalo chytit.stimulace k nežádoucími chování může probíhat i skrytě tím, že rodiče opakovaně zdůrazňují zákazy (například nesmíš lhát, krást, podvádět, pít apod.). Dávají vlastně najevo, že toto nežádoucí chování od jedince očekávají. Přisuzují tak dítěti roli zlobivého dítěte. Nezřídka dítě tuto roli přijme a identifikuje se s ní. b) Dítě je v rodině obětním beránkem. Poruchami chování jedince lze vysvětlit všechny aktuální problémy, nenarušují sebeobraz ostatních členů rodiny, a tak pomáhají udržovat rovnováhu rodinného prostředí (Říčan, Krejčířová, 1995). 3.3 Klasifikace poruch chování Poruchy se špatnou prognózou Jedná se o poruchy, které jsou zpravidla trvalé a neměnné. Kontinuita odráží proces od poruch chování v předškolním věku, přes disharmonický vývoj osobnosti s nesocializovanou poruchou chování v adolescenci, po disociální psychopatie v dospělosti. Charakter poruch se špatnou prognózou: - manifestují se v útlém dětství - chování se nemění se změnou prostředí - frekvence výskytu je častá a stabilně se opakují - vyskytují se špatné vztahy k vrstevníkům - objevují se poruchy pozornosti, impulzivita, hyperaktivita - rodina je dyfunkční s patologickou interakcí a komunikací. Poruchy se špatnou prognózou je možno dělit na: - dezinhibovanou příchylnost v dětství, - nesocializovanou poruchu chování, - poruchu opozičního vzdoru. A. Dezinhibovaná příchylnost v dětství Tato porucha vzniká v průběhu prvních pěti let života jedince. Charakteristické je, že rodina či společenství, ve kterém dítě žije, je tolerantní k jeho projevům. Tyto poruchy jsou vždy spjaty s problémy v rodině, respektive ve společenství, kde dítě žije. Objevuje se například: - stres během fetálního období; - perinatální komplikace; - disociální vztahy v rodině; - absence otce; - nepříznivé ekonomické rodinné poměry - děti jsou nechtěné, neplánované, nemanželské; - matka se často opakovaně pokoušela o interupci. Podstatné je nevytvoření láskyplného vztahu mezi rodičem (vychovatelem) a dítětem, což vede k separaci. Dítě je zprvu přítulné ke každému, bez výběru zaměřené náklonnosti. 11

12 Nenaučí se vytvořit jeden stabilní, bezpečný vztah. Kolem čtvrtého roku je vyžaduje pozornost, projevuje se tzv. nenasytitelnost lásky. Symptomy poruchy: - nevytvoření selektivního citového vztahu; - vztahová rozptýlenost bez zaměřené náklonnosti; - chudé sociální interakce; - nedostatečné situačně specifické projevy; - neschopnost důvěrného vztahu (k rodičům- vychovatelům, k vrstevníkům). B. Nesocializovaná porucha chování Jde o trvale disociální chování. Všechny druhy antisociálního chování jsou kumulovány. Symptomy poruchy: - agresivita k druhým, rvačky, vážná ublížení na zdraví, preference užívání zbraní (například nože, tyče, řetězy apod.) před přímým bojem, násilnictví, hrubost, krutost k lidem i zvířatům; - vydírání; - potulování v noci; - útěky z domova; - záškoláctví; - žhářství; - vandalismus; - podvody, padělání; - krádeže, při konfrontaci s obětí agresivní vynucování; - trvale narušené vztahy k vrstevníkům, vždy chybí důvěrnost vztahu; - izolace; - nedostatek přátel; - neoblíbenost; - nedostatek empatie ke všemu živému; - předčasná sexuální zralost; - absence pocitu viny. C. Porucha opozičního vzdoru Toto označení poruchy se užívá u poruch chování jedinců mladšího školního věku, do deseti let věku. Jedná se o trvalé porušování sociálního chování, které odpovídá dosaženému věku. Často se objevuje nestimulující sociální prostředí, dysfunkční rodina, problémy a selhávání ve škole. Tato porucha převažuje u chlapců a bývá spojena s hyperkinetickou poruchou. S věkem většina přechází do nesocializované poruchy chování, část do socializované poruchy chování, malé procento nemá v adolescenci s chováním problémy. Symptomy poruchy: - vzdor; - neposlušnost, neovladatelnost - nepřátelství; - provokace; - hrubost, trápení druhých; - obviňování druhých; 12

13 - nekooperativnost; - odpor k autoritám, odmítání požadavků a nařízení dospělých; - zlost, podrážděnost; - nízká frustrační tolerance; - hádky; - přecitlivělost na kritiku; - podezřívavost; - mstivost; - někdy obscénní mluva Poruchy s lepší prognózou Jedná se o poruchy, které jsou reakcí na určité prostředí, nebo vznikají při skupinových aktivitách. A. Porucha chování ve vztahu k rodině Opakují se stejné vzorce chování, stejný obraz v kontextu interpersonálních vztahů v rodině. Důležité je, že sociální vztahy mimo rodinu jsou normální. Symptomy poruchy: - agresivní či disociální chování v prostředí domova; - krádeže v prostředí domova; - destrukce věcí nebo cenností patřících určité osobě doma; - žhářství v bytech, chatách a prostorách, které patří rodině. B. Socializovaná porucha chování Tato porucha je charakteristická zapojením jedince do skupiny osob stejného věku. Skupina je vázána určitou strukturou, rituály, přátelství, často vykazuje delikventní aktivitu. Doma mohou být celkem dobré vztahy. Agrese nebývá často, emoční instabilita nebo emoční poruchy nebývají přítomny. Symptomy poruchy: - zapojení do skupiny; - špatné vztahy k autoritám (ne ke všem, k některým dospělým mohou být vztahy dobré); - negativní vztah ke škole; - záškoláctví; - přečiny s partou (například týrání v partě, šikana apod.); - krádeže s partou. (Hort, Hrdlička, Kocourková, Malá, a kol., 2000). 3.4 Deskripce poruch chování Lži lží: Jde o záměrné konstatování nepravdy. Důvody mohou být různé. Zmíníme některé typy a) Konfabulace (smyšlenky)- jsou typické u dětí do šesti let. Jsou vlastně součástí dětského myšlení, hry. 13

14 3.4.2 Krádeže b) Pseudologia phantastica (bájivá lhavost)- jedinec (často s hysterickými rysy), se do svých produkcí tak vžije, že jim sám věří (typické pro některé děti, rybáře a politiky). c) Bílé (milosrdné) lži- jedinec si je vědom, že mluví nepravdu, ale nemá z toho vlastní prospěch. Jde spíše o způsob ochrany druhého. d) Pravé lži- jedinec říká nepravdu pro svůj vlastní prospěch, nezřídka tímto poškozuje druhého. a) Pravé krádeže- jde o zcizení věci plánované, promyšlené tak, aby riziko dopadení bylo co nejmenší. Krádež jedinci přináší určitý zisk, někdy může být i prostředkem msty, vyjádřením touhy po dobrodružství pod. b) Kleptomanie- jde o jednání na impulzivním podkladě. Jedinec nekrade pro zisk, krádež není dopředu plánována ani promyšlena Opuštění domova Příčin opuštění domova může být několik. Může to být reakce na zátěžovou situaci, na podkladě impulzivním, v důsledku postižení CNS nebo psychotického onemocnění Opuštění domova na podkladě reaktivním: a) Útěky Útěkem z domova jedinec řeší pro něj závažnou situaci, například se chce vyhnout trestu, problémům apod. Útěku často předchází boj motivů (utéci nebo zůstat?). Z hlediska návratu může dojít ke dvěma základním variantám: - jedinec vyčkává, dokud nedojde k názoru, že příčiny útěku pominuly. Poté se zpravidla sám vrací; - k prvotní příčině útěku se přidává ještě strach z důsledku útěku. V tomto případě se jedinec zpravidla sám nevrací, ale je dopaden. b) Potulování K potulování dochází nejčastěji tehdy, má-li pro jedince domácí prostředí převážně negativní náboj. Svůj čas pak tráví potulováním se po městě, kinech, hernách, obchodech apod. Zpravidla se večer vrací domů, ale není to pravidlem. c) Toulky Toulky mají na rozdíl od útěků zpravidla jasný cíl a program, mají delší dobu trvání a jedinec se většinou sám domů nevrací. Toulky jsou nezřídka živeny fantazií, touhou po dobrodružství a jsou podporovány ročními obdobími (nejčastěji se jedinci začínají toulat na jaře a v létě- ne na podzim či v zimě). Toulky jsou rovněž často předem plánovány a jedinec se na toulku připravuje (například materiálně- krade doma peníze, shromažďuje jídlo apod.) Opuštění domova na podkladě impulzivním Útěky, potulování a toulky se mohou někdy vyskytovat i jako impulzivní jednání. Jedinec není schopen říci důvod, proč domov opustil. Uvádí, že ho to prostě napadlo (Mečíř, 1985). 14

15 3.4.4 Záškoláctví Jde o jemnější formu maladjustace na školu typu únikové, vyhýbací reakce. Příčiny: - vyhnutí se nepříjemným situacím, povinnostem, problémům; - strach například ze zkoušky, učitele, spolužáků apod.; - navedení, napodobování, protest; - problémy se začleněním se do kolektivu; - neschopnost odpoutání se od milované osoby (například matky); - averze k vyučovací předmětům (často spojeno s nadměrnou pozorností věnovanou neúspěchu); - zesměšňování, neúcta, nepochopení (Kondáš, 1980) Vandalismus V užším slova smysle se jedná o nesmyslné ničení kulturních hodnot. V širším slova smyslu jde o ničení a poškozování hodnotných předmětů patřících soukromým osobám nebo společnosti. 1. typ: Jednání má jasný cíl, je připravováno a je dopředu známa hodnota předmětu, který bude ničen (například msta). 2. typ: Jednání není předem připravováno, hodnota předmětu nemusí být známa. Pokud známa je, není tomu přičítán význam (například nevhodná forma hry, demonstrace síly, zahnání nudy, ventilace napětí apod.) Vražda I u nezletilých jedinců se jedná o velmi vážný delikt. Typy vražd: a) vraždy předem plánované - zpravidla loupežné, připravované bez hlubšího emočního hnutí jedince; b) vražda v afektu strachu - vražda je v tomto případě rovněž krycím zločinem, kterým jedinec maskuje jiné nežádoucí chování (například po sexuálním ataku dívky ji chlapec zavraždí ze strachu z toho, že ho následně oznámí); c) vražda v afektu vzteku - často ze žárlivosti a pod vlivem alkoholu, který snižuje schopnost sebekontroly a seberegulace; d) vražda v silném sexuálním vzrušení e) vražda z touhy po dobrodružství, vzrušení, z touhy upozornit na sebe f) vražda v psychotickém stavu Žhářství Pokud vyloučíme požár v důsledku nehody, pak jde zpravidla o touhu udělat velký požár, vidět hasiče při práci, zažít dobrodružství, upozornit na sebe, prosadit se a získat obdiv (například za obětavost a odvahu při hašení požáru), pomstít se, prožít sexuální vzrušení apod. Žhářství, kde jde o motivaci patickou, se nazývá pyromanie. 15

16 3.4.8 Automutilace (sebepoškozování) Jedná se zároveň o poruchu pudu sebezáchovy. Existuje mnoho forem sebepoškozování (například pálení se, řezání, lámání si končetin, polykání různých předmětů, záměrné nachlazení se apod.) a mnoho příčin sebepoškozování. Pokud vyloučíme automutilaci u psychotiků a silně mentálně retardovaných jedinců, pak cílem je například: - snaha vyhnout se problému; - snaha vytvořit zástupný problém, odvést pozornost od původního problému; - snaha o změnu prostředí; - snaha upozornit na sebe; - snaha prosadit se, uplatnit se; - protest; - trestání sebe sama apod. (Mečíř, 1985) Suicidium (sebevražda) Sebevražda je vždy velice vážný jev, o to více to platí u nezletilých. O sebevraždě mluvíme u jedinců starších osmi let, protože teprve po tomto věku je vytvořeno pojetí smrti jako takové. Pokud dojde k úmrtí dítěte mladšího, jedná se zpravidla o důsledek nevhodné hry či nešťastnou náhodu. Sebevraždu rovněž můžeme zařadit mezi poruchy pudu sebezáchovy. Rozeznáváme několik typů sebevražd: a) Sebevražda v pravém slova smyslu - jde o chování, které ve svém důsledku může zapříčinit smrt, je zde úmysl zemřít; - jde o chování zkratovité a je zpravidla důsledkem existenciální frustrace (například ztráta blízké osoby, vidina permanentního neúspěchu, odmítání apod.). b) Sebevražda demonstrativní - jde o chování, které ve svém důsledku může zapříčinit smrt, není zde úmysl zemřít; - cílem jsou obdobné jako u automutilace, navíc je demonstrativní sebevraždy užíváno jako prostředku psychického vydírání okolí; - jedinec záměrně volí postup, který nevede k úmrtí, avšak prezentuje touhu zemřít - jedinec volí postup, který může způsobit smrt, ale předem naplánuje způsob i čas záchrany. c) Bilanční sebevražda - u nezletilých netypická; - jde o sebevraždu po určitém bilancování a dlouhé úvaze, kdy perspektivy jedince jsou velmi negativní (například u nevyléčitelně nemocných lidí). d) Sebeobětování jedinec obětuje svůj život aby: - zachránil životy jiné; - upozornil na určitý problém, vyburcoval veřejnost. Sebevraždy můžeme rovněž dělit podle toho, zda dojde k úmrtí či nikoli na: a) sebevraždy dokonané; b) sebevraždy nedokonané. (Mečíř, 1985). 16

17 Nutno podotknout, že mnoho sebevražd v pravém slova smyslu je naštěstí nedokonaných (jedince se podaří zachránit či použije nevhodný způsob sebevraždy), avšak některé sebevraždy demonstrativní jsou naopak sebevraždami dokonanými (jedinec špatně sebevraždu naplánuje a není možno ho již zachránit ) Antisociální chování Jako antisociální označujeme chování, které je podle názoru společnosti nesprávné, ale z hlediska zákona není ještě trestné (například lži, menší podvody, drobné výtržnosti, běžné rvačky apod.). Patří sem i vážnější delikty spáchané dětmi do 15 roku věku, které nemohou být zákona trestané (Mečíř, 1985). 3.6 Delikvence Podle Mečíře (1985) se jedná o označení všech trestných jednání spáchaných osobami, které překročily hranici věku, nad níž podléhají trestnosti podle zákona. Jedlička a Koťa (1998) mluví o juvenilní delikvenci. Tímto termínem některé obory označují kriminalitu mladistvých. Kriminalita je termín vyjadřující souhrn aktivit (zpravidla sociálně podmíněných), které ve zvýšené míře ohrožují společnost a jsou prohlášeny za trestné činy či přečiny. 3.7 Otázky a úkoly 1. Jaká jsou kritéria poruch chování? 2. Vyjmenujte a charakterizujte příčiny poruch chování. 3. Proveďte klasifikaci poruch chování. 4. Popište jednotlivé poruchy chování. 5. Charakterizujte antisociální chování a delikvenci. Co je juvenilní delikvence? 4. Agrese Klíčová slova: definice agrese, znaky agrese, teorie agrese, příčiny agrese, druhy agrese, formy agrese, typy agrese. 4.1 Definování agrese V hovorovém jazyce se agrese používá k označení různých druhů chování a situací. Například Renfrew (1997) ji chápe jako chování organismu zaměřené na cíl, jako chování, jehož důsledkem je poškození. Baron a Richardsonová (1994) považují za agresi jakékoli 17

18 chování, jehož cílem je ublížení jiné živé bytosti nebo její poškození. Tato bytost je motivována uniknout takovému zacházení. Nepochybujeme o tom, že jde o agresi v situaci, kdy jedna osoba fyzicky napadne druhou osobu. Je otázka, zda poškození druhé osoby je dostatečným znakem pro to, abychom mohli chování či jednání označit jako agresivní. Sledujeme-li další znaky agrese, je možno vyjít z Geena. Ten vymezuje tři znaky agrese: a) agrese zahrnuje udílení škodlivých stimulů jedním organismem druhému b) škodlivé stimuly jsou udíleny se záměrem poškodit oběť c) agresor očekává, že škodlivé stimuly budou mít svůj zamýšlený efekt. Ve všech uvedených případech je důraz kladen na záměrnost jednání. Za agresi je tedy považováno takové jednání, které má svého adresáta, nikoli náhodné ublížení. Vezmeme-li v úvahu uvedené skutečnosti, můžeme agresi definovat jako záměrné jednání, jehož cílem je ublížit druhému člověku (Čermák, 1998). Ublížení může být realizováno v podobě ohrožení osob, majetku nebo psychiky. Agresi v této podobě je možno považovat za patologickou. Agrese je chápána jako násilné jednání se záměrem ničit nebo poškodit. Je však nutno pamatovat na to, že agrese je také součástí normálního chování, které umožňuje organismům přežít v přirozeném prostředí (Koukolík, 1997). 4.2 Některé teorie agrese a) Teorie instinktivistická: Tato teorie mimo jiné říká, že lidská agresivita je pudem, který je neustále sycen energií a není nezbytně výsledkem reakce na vnější podněty. Jak tvrdí Lorenz, energie specifická pro určité instinktivní jednání se neustále hromadí v nervových centrech, která mají vztah k příslušnému chování. Jakmile se nahromadí dostatek energie, dojde k explozi i bez vnějšího podnětu. Agrese tedy není primární reakcí na vnější podněty, ale vrozeným vnitřním stavem vybuzenosti, který hledá způsob uvolnění (Fromm, 1997). b) Teorie neobehavioristická: Zajímavé jsou některé myšlenky zejména neobehavioristů, kteří říkají, že jednáme, cítíme a myslíme způsobem, který se nám osvědčil jako úspěšná metoda k dosažení cíle. Agresivita je tedy naučená a založená na tom, že se snažíme dosáhnout co největších výhod. c) Biologické předpoklady agrese: S agresí souvisejí dvě hlavní oblasti mozkové struktury: 1. Limbický systém, který v sobě obsahuje struktury, které mají vliv na základní pudy a emoce. Jde zejména o hippocampus a amygdalu. Hippocampus obecně inhibuje agresi, jádra amygdaly jsou zdrojem impulsů, které agresivní reakci posilují. 2. Cerebrální kortex je spojen s kognitivními funkcemi nutnými pro učení, usuzování a rozhodování. Pokud se cerebrální dysfunkce vyskytne, je možno ji považovat za rizikový faktor, který podporuje projevy agrese. Převážná většina agrese je komplexem interakcí mezi různými neurálními systémy, neurotransmitery (například acetylcholin, který je spojen zejména se systémem spouštějícím agresi; dopamin a noradrenalin, které souvisejí se systémem agresi spouštějícím i se 18

19 systémem agresi vypínajícím; serotonin, který má inhibiční vliv na agresi), hormony, stimuly prostředí, naučenými odpověďmi a osobnostními dispozicemi (Čermák, 1998). 4.3 Příčiny agrese Koukolík (1997) uvádí tři základní příčiny, které odpovídají za násilné chování a zpravidla se nerozlišitelně prolínají: 1) Dědičnost. 2) Úraz nebo jiné onemocnění mozku. 3) Učení. Úraz nebo onemocnění mozku se považují za nejvzácnější příčinu. Nejčastější příčinou je kombinace vlivů dědičnosti a učení. Mezi další činitele, které vyvolávají agresi patří: 4.4 Druhy agrese 1) Útok- přímý fyzický či verbální útok se považuje za velmi spolehlivý podnět, který vyvolává agresi (druhou možností je zpravidla útěk). 2) Frustrace- podle behavioristů a zejména neobehavioristů výskytu agrese vždy předchází frustrace, ale zároveň agrese je jednou z možností reakce na frustrátor. 3) Vysoká teplota- projevuje se vliv vysoké teploty na zvýšení hostilního afektu, na hostilní interpretaci a na fyziologickou aktivaci, což vytváří podmínky pro zvýšenou agresi. 4) Zvýšená aktivační úroveň (arousal)- jde o zvýšenou pravděpodobnost chovat se agresivně u lidí, kteří se nacházejí ve stavu zvýšené excitace (jsou excitovaní, pociťují potřebu něco udělat, jsou pod určitým tlakem, jsou vystaveni určité zátěži). 5) Zlost- afekt zlosti bývá považován za jednu z možných příčin agrese. Ne vždy zlost, která je vyvolána negativním podnětem, sama o sobě k agresivnímu chování vede. Mnohdy se podaří afekt zlosti potlačit. To však vyvolává zvýšené emoční napětí, které ve svém důsledku oslabuje kognitivní sféru a tím vede k riziku afektivní exploze, která může mít podobu nekontrolované agrese. 6) Deindividualizace- dává se do přímé souvislosti s prožíváním relativní anonymity, kdy je člověk přesvědčený, že není identifikovatelný jako jedinec. Důležitou součástí je osvobození se od sociální kontroly. Jeho důsledkem bývá odtlumení sociálně nežádoucího chování (Výrost, Slaměník, 1997). 7) Tendence upozornit na sebe- agrese je způsob jednání, kde cílem je získat pozornost především osob, na kterých jedinci do jisté míry záleží (significant others), a tím saturovat potřebu sebeprosazení, uplatnění, uznání. Svou roli v tomto případě hraje například učení a imitace modelů agrese. 8) Porušení norem, neexistence pevných norem- v případě porušení norem druhými osobami nebo absence jasných norem může jedinec prožívat pocity ohrožení, nejistoty, které pak mohou následně vést k obrannému chování v podobě agrese. 9) Msta. V rámci druhů agrese sledujeme především zaměřenost agresivního chování na: a) ohrožení osob, zvířat, přírody; 19

20 b) ohrožení majetku; c) ohrožení psychiky. 4.5 Formy agrese V rámci vlastní realizace agrese rozeznáváme v zásadě čtyři možné podoby agrese: a) Bezprostřední agrese- jde o bezprostřední útok agresora na oběť. b) Zprostředkovaná agrese- mezi agresorem a přímou obětí je mezičlánek, například jiná osoba či věc. Velmi často je mezičlánek v určitém vztahu s vlastní obětí. c) Fyzická agrese- jde o fyzické napadení oběti. d) Verbální agrese- příkladem může být vyhrožování, nadávky, avšak také ironie a "špičkování" mezi partnery. Fyzická a verbální agrese mohou mít podobu přímou či nepřímou. 4.6 Typy agrese a) Agrese emocionální (afektivní)- je charakteristická přítomností silné negativní emoce (většinou hněvu) a agrese není prostředkem, ale cílem sama o sobě, je často impulsivní. b) Agrese instrumentální - agrese je prostředkem k dosažení vnějšího cíle, je založena na předem připraveném plánu a bývá vědomě kontrolována (Čermák, 1999). c) Agrese benigní - je fylogeneticky programovaná, obranná a slouží k přežití jedince i druhu a je nástrojem biologické adaptability. Jakmile pomine ohrožení, zaniká. d) Agrese maligní - je krutá a destruktivní. Je specificky lidská, není fylogeneticky programovaná a neslouží biologickému přizpůsobování. Slouží člověku k uspokojení jeho žádosti a prožitku libosti, který mu přináší (Fromm, 1997). e) Autoagrese je zaměřená vůči vlastní osobě. f) Heteroagrese je zaměřená vůči okolí. 4.7 Otázky a úkoly 1. Co je agrese? 2. Charakterizujte některé teorie agrese. 3. Jaké jsou příčiny agrese? 4. Vyjmenujte a charakterizujte druhy agrese? 5. Vyjmenujte a charakterizujte formy agrese. 6. Vyjmenujte a charakterizujte typy agrese. 5. Problematika závislostí Klíčová slova: droga, intoxikace, abúzus, syndrom závislosti, odvykací stav, toxikomanie, narkomanie, monotoxikomanie, polytoxikomanie, historie drog, duševní poruchy a poruchy 20

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ JEVY ZÁŠKOLÁCTVÍ, KRIMINÁLNÍ CHOVÁNÍ, VANDALISMUS PaedDr. Jiří Knoll 1 poznámka

Více

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ JEVY ZÁVISLOSTI, NETOLISMUS, GAMBLING PaedDr. Jiří Knoll 1 poznámka I. DROGOVÁ

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová

Rodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

PEDOPSYCHIATRIE - obecná část

PEDOPSYCHIATRIE - obecná část PEDOPSYCHIATRIE - obecná část Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc. Psychiatrická klinika LF MU Brno PEDOPSYCHIATRICKÉ VYŠETŘENÍ Objektivní anamnéza s rodiči hereditární zátěž zdravotní stav rodičů, sourozenců,

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Rizikové skupiny LS 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Rizikové skupiny LS 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Rizikové skupiny LS 9 R I Z I K O V Á M L Á D E Ž P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. ??????????? Udělali jste v životě něco, za co se dnes stydíte? Něco, co bylo v rozporu s nějakými normami?

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PSYCHOPATOLOGIE

TEMATICKÉ OKRUHY K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PSYCHOPATOLOGIE Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. TEMATICKÉ OKRUHY K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PSYCHOPATOLOGIE Bc. obor Sociální politika a sociální práce 1 a) Norma, normalita v dynamice

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky

Učební osnovy vyučovacího předmětu výchova ke zdraví se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Přesahy, vazby, rozšiřující učivo, poznámky - Rozpozná pozitivní a negativní vlivy na kvalitu klimatu v rodině i ve třídě. - Ovládá své emoce, akceptuje pocity druhých. - Vhodně používá prostředky neverbální komunikace. - Projevuje v kolektivu vrstevníků

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340)

Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340) Příloha 1: Rozdělení drog podle účinků na psychiku (Kalina a kol. 2008, str. 340) Látka Psychická závislost Somatická závislost Vzestup tolerance Stimulancia Silná Nevzniká Silný pervitin + + - + + kokain

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY Samková Jana Sociální a demografická charakteristika souboru I. Celý soubor: 1.760 respondentů (1.254 žen, 506

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Kriminalita dětí a mládeže

Kriminalita dětí a mládeže Kriminalita dětí a mládeže Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost. Cicero Marcus Tullius Kriminalita mládeže zahrnuje jednání osob do věku 18 let. Důsledkem je překročení právních

Více

Minimální preventivní program 2017/2018

Minimální preventivní program 2017/2018 Minimální preventivní program 2017/2018 Obsah : Analýza situace Témata primární prevence Cíle, kterých chceme dosáhnout a ukazatele úspěchu Činnosti nutné k dosažení cíle Hodnocení Analýza situace: Dětský

Více

Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu

Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu Opatření ke snížení negativních dopadů užívání alkoholu Mgr. Jindřich Vobořil národní koordinátor pro protidrogovou politiku Úřad vlády ČR 26. září 2017 Praha Alkohol a zábava 2 Alkohol mimo kontrolu výdaje

Více

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Mgr. Erika Chmelířová 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 13.10.2011 Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Výukový materiál je připraven pro 8. ročník. Ţáci pracují s pojmy z finanční

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Poruchy chování, poruchy emocí a sociálních vztahů a jiné neorganické poruchy v dětství

Poruchy chování, poruchy emocí a sociálních vztahů a jiné neorganické poruchy v dětství Poruchy chování, poruchy emocí a sociálních vztahů a jiné neorganické poruchy v dětství Poruchy chování. Jsou charakterizovány opakujícími se a trvalými projevy disociálního, agresívního a vzdorovitého

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Emoce a psychické stavy ve sportu

Emoce a psychické stavy ve sportu Emoce a psychické stavy ve sportu Emoce širší pojem než cit všestranné citové projevy člověka doprovázeny pohybovými, výrazovými a fyziologickými projevy subjektivní odpovědi organismu na různé podněty

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoaktivní látky. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoaktivní látky MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Psychoaktivní

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D.

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Prosociální a agresívní chování PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Příklady prosociálního chování (altruismus) uvolnění místa v autobuse darování krve převedení nevidomého dárcovství půjčení peněz svezení autostopaře

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace

SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace SOCIOLOGIE Sociální normy a sociální deviace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů

Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů Masarykova Univerzita, Fakulta Sociálních Studií Kyberšikana v ČR v perspektivě aktuálních výzkumů Mgr. Alena Černá Úvod Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií,

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_PPM13760NÁP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH. Krizová komunikace ve školním prostředí

PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH. Krizová komunikace ve školním prostředí PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2017, 10. 5. 2017 TÉMA BEZPEČNÉ KLIMA V PRAŽSKÝCH ŠKOLÁCH Krizová komunikace ve školním prostředí KRIZE V psychosociální oblasti je krize definována jako

Více

JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu

JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu KONFERENCE Zlín 22. října 2015 PhDr. Lenka Svobodová svob.lenka@seznam.cz www.psycholog-svobodova.cz k zamyšlení: Proč dříve fungující

Více

Sociální práce s rodinou 12 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D

Sociální práce s rodinou 12 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Sociální práce s rodinou 12 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Co nás dnes čeká Rodina ohrožující dítě Co dítě ohrožuje? Zanedbávání Zneužívání Týrání Zanedbávání Nejrozšířenější forma nehodného

Více

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph.D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph.D. Mgr. Alena Skotáková, Ph.D. ETOPEDIE POJMY Etopedie - zabývá se edukací, reedukací a zkoumáním jedinců s rizikem poruch emocí nebo chování a s poruchami emocí nebo chování. Předmětem etopedie je proces

Více

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Pracovní motivace Zdroje motivace, dynamika motivace, teorie motivace Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový:

Více

Robert Kotál & Vlasta Rehnová, Dopravní akademie a.s. www.dopravni-akademie.cz

Robert Kotál & Vlasta Rehnová, Dopravní akademie a.s. www.dopravni-akademie.cz Konference Fleet Management 2011 Robert Kotál & Vlasta Rehnová, Dopravní akademie a.s. www. Robert Kotál & Vlasta Rehnová / DA a.s. 28.4.2011 1 Rok 2010 Řidič mot. vozidla Jiný účastník Závada komunikace

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Mgr. Vendula Kolářová

Mgr. Vendula Kolářová Mgr. Vendula Kolářová Snižování vlivu psycho-sociálních handicapů směřující k posílení zaměstnatelnosti občanů Libereckého kraje CZ.1.04/3.1.02/86.00035 Emoce patří mezi významné řídící a regulační mechanismy

Více

Problematika agrese ve školských zařízeních ústavní péče. PhDr. Pavel Janský

Problematika agrese ve školských zařízeních ústavní péče. PhDr. Pavel Janský Problematika agrese ve školských zařízeních ústavní péče PhDr. Pavel Janský 1. Provázanost vztahu problematiky ústavní výchovy se společenskou situací Souvisí se sociálním klimatem. Odráží aktuální hodnoty,

Více

DUŠEVNÍ PORUCHY VYVOLANÉ

DUŠEVNÍ PORUCHY VYVOLANÉ DUŠEVNÍ PORUCHY VYVOLANÉ ÚČINKEM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK 1 PZTV021,022 Psychiatrie PZTV021 PZTV022 PSYCHIATRIE Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek (F10 F19) Poruchy,

Více

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí Mgr. Martina Viewegová Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová Slovy nelze popsat, co jsem cítila - izolaci, odmítání, nejistotu, depresi a další pocity. Myslím, že nejhorší

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více