Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území Diplomová práce 202 Bc. Hana Kubíčková

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení stavu a návrh péče o maloplošné zvláště chráněné území zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47 b zákona č. /998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelu v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Ve Starém Městě, dne Bc. Hana Kubíčková

3 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat mému vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Schneiderovi, PhD. za pomoc při vypracování diplomové práce a mé rodině za trpělivost, kterou se mnou měla.

4 Bc. Hana Kubíčková, The assessment of the state and proposal care for a smallscale specially reserved area Abstrakt Diplomová práce se zabývá hodnocením stavu a návrhem péče o maloplošné zvláště chráněné území. Zkoumaná lokalita se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby. V teoretické části se práce zabývá obecnou problematikou evropsky významných lokalit (EVL), dále se zabývá způsoby vyhlašování EVL v České republice. V neposlední řadě práce poukazuje na přístupy k řešení péče o maloplošné zvláště chráněné území, která jsou v překryvu s evropsky významnými lokalitami. Praktická část práce je koncipována jako podklad pro plán péče o maloplošné zvláště chráněné území. Proto je tato část řešena dle aktuálních doporučených osnov Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, které jsou platné k Klíčová slova: Chřiby, Natura 2000, evropsky významná lokalita, biotopy, plán péče, přírodní rezervace Zbojník Abstract This master thesis deals with the assessment of the state and proposal care for a smallscale specially reserved area. The surveyed habitat is located on the Sites of Community Importance Chřiby. In the theoretical part the master thesis deals with general problems of the Sites of Community Importance (SCI), then it discusses ways of announcing SCI in the Czech Republic. Finally, this master thesis examines the approaches to the care

5 of smallscale specially reserved areas, which are overlap with Sites of Community Importance. The practical work is designed as a management plan for a smallscale specially reserved area. Therefore, this part is solved according to the current recommended curriculum of the Department of the Environment for a management plan for the national nature reserves, nature reserves, national natural monuments, natural monuments and their protection zones, which are valid from 30 January Keywords: Chřiby, Natura 2000, the Sites of Community Importance, habitats, a management plan, the nature reserve Zbojník Seznam vysvětlivek: EVL evropsky významná lokalita MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území OP ochranné pásmo PP přírodní památka PR přírodní rezervace TTP trvalé travní porosty VKP významný krajinný prvek

6 Obsah. Úvod Cíl práce Přehled problematiky NATURA Aktuální stav vyhlašování EVL v ČR Aktuální stav vyhlašování EVL ve vybraných státech Přístupy k řešení péče o MZCHÚ v rámci EVL Metodika Pracovní postup Popis vlastní metodiky Výsledky Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o útvarech neživé přírody Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů

7 do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území PR Zbojník Zásady hospodářského využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Závěrečné údaje Diskuse Závěr Summary Použitá literatura a prameny Přílohy...70

8 . Úvod Chřiby vrchovina s rozsáhlým lesní komplexem, která od sebe odděluje rovinou krajinu řeky Moravy a území malé Hané byly již od dávné minulosti významným bodem v naší moravské krajině. Ne nadarmo byly proto zvoleny jako významná strategickoobranná lokalita pro výstavbu hradu Buchlova. Pro svůj typický krajinný ráz byly Chřiby v roce 996 vyhlášeny přírodním parkem. Chřiby jsou také důležité pro výskyt významných biotopů a organismů, jako jsou na příklad květnaté bučiny, západokarpatské dubohabřiny nebo tesařík alpský. Pro tyto skutečnosti se Chřiby staly součástí NATURY 2000 EVL Chřiby. Pro udržení přírodě blízkého charakteru lesního území Chřibů a zachování těchto biotopů je vhodné toto rozsáhlé lesní území propojit malými ohnisky maloplošně chráněných území přírodními památkami a přírodními rezervacemi, ve kterých může být kladen větší důraz (z hlediska právní podpory) na ochranu těchto biotopů a významných organismů. Prvotním počátkem této činnosti je hodnocení stavu především z hlediska zachovalosti území a navrhnutí takového plánu péče, který by maximálně odrážel aktuální potřeby pro ochranu a péči o zkoumané území. Proto návrhy plánů péče obsahují popis opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněných územích. Obsah plánů péče podrobně upravuje vyhláška 64/20 Sb., o plánech péče, podkladech o vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Pokladem pro zpracování plánu péče je pak doporučená osnova Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Tuto osnovu lze získat na webových stránkách MŽP. Schválený plán péče je pak podkladem pro potřebnou péči o toto zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka (definice dle 36 zákona 4/994 Sb.,

9 ve znění pozdějších předpisů přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálně ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody svou činností formoval člověk) nebo v kategorii přírodní rezervace (definice dle 33 zákona 4/994 Sb. ve znění pozdějších předpisů menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky). Dále slouží jako podklad pro další ochranářský management zvláště chráněného území a je podkladem pro plánovací dokumenty lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy a pro některé činnosti podle zákona o myslivosti. 2

10 2. Cíl práce Cílem práce je popsat problematiku EVL v překryvu s MZCHÚ, především definování zásad péče a organizačněsprávního řešení. Zhodnotit přístupy k řešení péče o maloplošná zvláště chráněná území v rámci evropsky významných lokalit. Současně je třeba popsat aktuální stav vyhlašování evropsky významných lokalit ve srovnání se stavem v cizích státech. Praktickým cílem práce je připravit podklad plánu péče pro případné budoucí vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území (MZCHÚ), které se v těchto případech a v tomto rozsahu vyhlašuje buď jako přírodní památka (PP) nebo přírodní rezervace (PR). Odborným cílem práce je přispět k ochraně květnatých bučin a západokarpatských dubohabřin, které jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Chřiby (EVL), tím pádem jsou také předmětem ochrany ve zkoumaném území pomocí vhodně navržených rámcových směrnic hospodaření. V rámci zkoumaného území je ochrana biotopů kromě výše zmíněných zaměřena také na ochranu acidofilních bučin, které nejsou předmětem ochrany v EVL Chřiby. V rámci práce je brán zřetel nejen na předmět ochrany, kterým je ochrana biotopů, ale také na ochranu organismů, které jsou nedílnou součástí celého zkoumaného lesního komplexu. Neposledním cílem této práce je přispět k aktuální problematice vyhlašování plošně rozsáhlých lesních evropsky významných lokalit, jejichž příkladem je právě lesní komplex Chřiby. 3

11 3. Přehled problematiky 3.. NATURA 2000 Povinností každého členského státu EU je vytvořit na svém území soustavu NATURA Národní seznamy všech členských států EU jsou hodnoceny z hlediska dostatečnosti kvality a počtu navržených EVL Evropskou komisí na tzv. biogeografických seminářích. Následně jsou jednotlivé národní seznamy překlápěny do tzv. evropského seznamu. Český národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) byl publikován ve Sbírce zákonů pod nařízením vlády č. 32/2005 Sb. a byl tvořen 863 lokalitami, které se nacházejí v panonské a kontinentální biogeografické oblasti. NATURA 2000 a povinnosti jednotlivých států NATURA 2000 je na evropské úrovni kodifikována směrnicí 92/43/EHS (směrnice o stanovištích); ta v článku 4 odst. 4 uvádí, že jakmile byla lokalita schválena (Evropskou komisí), příslušný členský stát vyhlásí tuto lokalitu co nejdříve, nejpozději do šesti let, jako zvláštní oblast ochrany a stanoví priority podle významu lokality pro uchování nebo obnovu příznivého stavu z hlediska ochrany typu přírodního stanoviště nebo druhu. Z toho vyplývá, že lokality soustavy NATURA 2000 je podle směrnice nutné vyhlašovat, resp. že do právního řádu ČR je nutno přenést tuto povinnost tak, aby mohly být vyhlašovány podle našich právních předpisů. Rovněž tak je patrné, že již ze samotného vyhlašovacího aktu musí být zřejmé, pro které předměty ochrany (tj. přírodní stanoviště podle přílohy I a druhy podle přílohy II citované směrnice) je ta která lokalita vyhlašována. Proto se zavedla povinnost zpracovávat pro území NATURY 2000 plány péče. ROTH, P. SOUSTAVA NATURA 2000: Smluvní ochrana. In: Lesnicá práce [online] [cit ]. Dostupné z: 4

12 Režim lokalit soustavy NATURA 2000 Proč je však doopravdy nutné lokality soustavy NATURA 2000 vyhlašovat? Prvním z nich je, že v lokalitách soustavy NATURA 2000 podobně jako v zvláště chráněných územích ČR bude existovat určitý režim, který bude ovlivňovat nejen vlastníky či uživatele, ale každého návštěvníka či jakýkoli podnikající subjekt. Důvodem zavedení takového režimu je povinnost naplnění základního cíle soustavy NATURA 2000 zajistit, že předmět ochrany každé lokality zůstane dlouhodobě ve stejném nebo lepším stavu z hlediska ochrany. Součástí takového režimu budou zcela určitě i určitá omezení a zákazy. Taková omezení či zákazy, platící i vůči třetím osobám, však nelze zajistit smlouvou mezi státem a vlastníkem, přinejmenším tam, kde kromě vlastníka není možné vyloučit vstup a činnost těchto třetích osob. Kromě toho je nutno mít na zřeteli další skutečnost, která není v dosavadní ochraně přírody zatím postihnuta z evropské legislativy vyplývá, že lokality soustavy NATURA 2000 je nutné pro naplnění cíle, chránit i před vlivy zvenčí. Dobře si to lze představit na příkladu ochrany lesních lokalit pokud budou vyhlášeny lokality NATURY 2000 pro ochranu konkrétních lesních porostů je zřejmé, že pro zachování takových porostů nestačí jen vypracovat a realizovat plány péče (nebo speciální LHP) pro tyto porosty, ale i pro okolní lesy a nelesní plochy. Aby bylo možné jakkoli uplatnit požadavky na zvláštní péči o tyto okolní porosty, je nutné obecně závaznou formou definovat vlastní území, na němž se zajišťuje ochrana. ROTH, P. SOUSTAVA NATURA 2000: Smluvní ochrana. In: Lesnicá práce [online] [cit ]. Dostupné z: 5

13 Lesní území se zvláštním statutem ochrany Jako lesní území se zvláštním statutem ochrany jsou označována území s pozemky určenými k plnění funkcí lesa, a také území s pozemky, jejichž management je díky naplňování specifických požadavků zpravidla odlišný od běžných hospodářských standardů. K územím se zvláštním statutem ochrany náleží lesní území s rozdílným zaměřením a způsoby ochrany a s rozdílnou legislativní podporou ochrany. K lesním územím se zvláštním statutem ochrany náleží mimo jiných lesní území začleněná do soustavy NATURA Management lesních území se zvláštním statutem ochrany je založen na těchto předpokladech: statut ochrany je podložen legislativně nebo má oporu v legislativě základními legislativními normami jsou zákon č. 289/995 Sb., o lesích a zákon č. 4/992 Sb., o ochraně přírody a krajiny každá specifikovaná forma statutu ochrany a jí určený specificky uplatňovaný management cíleně upravuje, zpravidla omezuje, obvyklé hospodářské standardy ve srovnatelných přírodních a porostních podmínkách území zařazená do jednotlivých kategorií ochrany jsou pak spravována v souladu se speciálními managementy, formulovanými na základě přírodních a porostních podmínek (podle stavu lesního ekosystému), zaměřenými k dosažení cíle ochrany strategie managementu a podmínky jejich naplnění se mohou dílčím způsobem odlišovat v závislosti na specifických podmínkách a požadavcích vlastníků lesa2. Doporučené zásady hospodaření v jednotlivých typech lesních přírodních stanovišť obsahují Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA SIMON, J. et. al.: Strategie managementu lesních území se zvláštním statutem ochrany. Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, s. 3 ANONYMUS: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA Planeta:odborný časopis pro životní prostředí, ročník XIV, č s. 6

14 3.2. Aktuální stav vyhlašování EVL v ČR Panonská biogeografická oblast V roce 2005 v maďarském Sarródu proběhl biogeografický seminář pro panonskou oblast. Na základě požadavků Evropské komise ČR doplnila 7 nových EVL a u 8 stávajících EVL došlo ke změně (doplnění předmětu ochrany, změna rozlohy nebo navržené kategorie zvláště chráněného území, v níž bude EVL vyhlášena). EVL v národním seznamu v celé ČR se tímto zvýšil z původního počtu 863 EVL na 879. Změna národního seznamu se odrazila v nařízení vlády č. 30/2007 Sb., kterým se novelizovalo nařízení vlády č. 32/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL. Kontinentální biogeografická oblast Biogeografický seminář pro kontinentální oblast proběhl v roce 2006 v Darové u Plzně. Na základě požadavků Evropské komise ČR doplnila 233 nových EVL, u 26 stávajících EVL došlo k jejich velkému rozšíření provázenému změnou kódu, 2 EVL byly značně rozšířeny beze změny kódu, 70 stávajících EVL se jiným způsobem změnilo (např. změna kategorie zvláště chráněného území, doplnění nového předmětu ochrany) a 2 EVL, které již nebyly uvedeny v evropském seznamu, byly z důvodu zániku předmětu ochrany z národního seznamu vyřazeny. Změna národního seznamu se odrazila v nařízení vlády č. 37/2009 Sb., kterým se novelizovalo nařízení vlády č. 32/2005 Sb. ve znění nařízení vlády č. 30/2007 Sb., kterým se stanoví národní seznam EVL. Celkový počet EVL v národním seznamu v celé ČR se tímto zvýšil z 879 na 082 EVL4. Aktuální přehled jednotlivých EVL lze nalézt na webových stránkách NATURA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY. Ministerstvo Životního prostředí [online] [cit ]. Dostupné z: 5 NATURA Evropsky významné lokality v České republice: Seznam lokalit [online] [cit ]. Dostupné z: 7

15 Při budovaní soustavy NATURA 2000 by měly být mj. zohledněny aspekty uchování a zlepšení biologické různorodosti v trvale obhospodařovaných systémech všech typů. Tento cíl je realizovatelný v konkrétních lokalitách pouze za přispění všech zainteresovaných, včetně vlastníků a aktivní prací s veřejností při objasňování nutných omezení, která by měla být doprovázena příslušnými kompenzacemi6. Proces vyhlašování zvláště chráněného území zahájí kraj jako orgán ochrany přírody buď z vlastního podnětu nebo na základě podnětu, který nemá zvláštní předepsané náležitosti (mělo by z něj však být patrno, kdo jej podává a co je jeho obsahem, co požaduje) a může jej podat kdokoli. Tento podnět není pro kraj závazný ve smyslu zahájení procesu vyhlašování. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území vytváří až orgán ochrany přírody (kraj). Uvede v něm náležitosti uvedené v 4 vyhlášky č. 64/20 Sb., zejména uvede popis významných přírodních prvků, způsob jejich ochrany a cíle, kterých se má vyhlášením zvláště chráněného území dosáhnout. Dále postupuje podle 40 zákona č. 4/992 Sb., tzn. oznámí tento návrh dotčeným obcím, krajům a vlastníkům nemovitostí, kteří mohou ve lhůtě 60 dnů podat proti návrhu námitky, se kterými se kraj musí vypořádat. V případě, že žádné námitky podány nebudou nebo se kraj se všemi úspěšně vypořádá, vyhlásí zvláště chráněné území nařízením rady kraje7. Pro území vyhlašovaná podle biotopové směrnice Česká vláda zaslala do Bruselu tzv. národní seznam (vyšel ve sbírce zákonů). Po projednání na biogeografickém semináři byl výsledný, upravený návrh zaslán zpět České vládě, která pak zajistí těmto územím ochranu6. Jelikož do dnešní doby neexistuje jednotná metodika vyhlašování naturových území, která by měla celorepublikovou platnost, záleží postup ochrany těchto území pouze na stanovisku jednotlivých krajích. 6 VLAŠÍN, M. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: ZO ČSOP Veronica, IČ PAVLORKOVÁ, E. Jak se vyhlašují zvláště chráněná území. In: Ekologický právní servis [online] [cit ]. Dostupné z: 6 VLAŠÍN, M. Natura 2000 v Jihomoravském kraji. Brno: ZO ČSOP Veronica, IČ

16 Kraj jako oprávněný orgán ochrany přírody má aktuálně tři možnosti stanovení ochrany pro území EVL.. vyhlášení přírodní památky nebo přírodní rezervace 2. aplikace základní ochrany území jako významného krajinného prvku (VKP) ze zákona 4/992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3. zajištění smluvní ochrany území dle 39 (zákona o ochraně přírody a krajiny) ad. : Přírodní památku nebo přírodní rezervaci vyhlašuje rada kraje vyhláškou. ad. 2: Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, skalní útvary. ad.3: Pro Evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení přírodní památky nebo přírodní rezervace, včetně jejich ochranných pásem prohlásit území za chráněné, pokud již nejsou zvláštně chráněny podle tohoto zákona. Na základě písemné smlouvy uzavřené mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k jejich vyhlášení. Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitostí požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy, způsob označení chráněného území upraví a stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. 9

17 Dle ústředního seznamu ochrany přírody se k dnešními dni na území České republiky vyskytuje8: Počet Výměra (ha) Podíl na území ČR v% Přírodní památky ,5856 0,29 Přírodní rezervace ,2485 0,49 Smluvně chráněná území 6 533,6278 0, ,406 9,96 Evropsky významné lokality Dle ústředního seznamu ochrany přírody se k dnešními dni na území Zlínského kraje na okresu Uherské Hradiště vyskytuje8: Počet Výměra (ha) Podíl na území okresu v % Přírodní památky 38 79,8847 0,8 Přírodní rezervace 7 466,867 0,47 Smluvně chráněná území ,5497 3,22 Evropsky významné lokality Příklad rozdílného vyhlašování EVL ve dvou vybraných krajích: Zlínský kraj řeší vyhlašování EVL samostatně v jednotlivých krocích. Nejprve zadá zpracování podkladů pro plány péče, pak zadá zpracování plánů péče. Po zpracování plánů péče řeší v zákonem stanovených podmínkách jeho projednání s dotčenými objekty. Po projednání dojde k vyhlášení území v podobě přírodní památky nebo přírodní rezervace. Poté je řešeno geodetické zaměření území a vyznačení hranic. 8 ÚSTŘEDNÍ SEZNAM OCHRANY PŘÍRODY (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 202 [cit ]. Dostupné z: 8 ÚSTŘEDNÍ SEZNAM OCHRANY PŘÍRODY (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 202 [cit ]. Dostupné z: 0

18 Oproti Zlínskému kraji řeší např. Kraj Vysočina vyhlašování EVL v jednom jediném kroku, který zahrnuje zpracování podkladů plánů péče, zpracování plánů péče, vyhlášení a geodetické zaměření území. Charakter zpracování podkladů pro vyhotovení návrhů plánů péče a vyhotovení plánů péče je v jednotlivých krajích dán především zdrojem financí. Kraje můžou čerpat finance z Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 6. Implementace a péče o území soustavy NATURA Kraje musí vzít na vědomí také požadavky Státního fondu životního prostředí.

19 3.2.. Aktuální stav vyhlašování EVL ve vybraných státech Zjišťování aktuálního stavu ve vyhlašování evropsky významných lokalit v evropských státech je poměrně problematické, protože neexistují žádné sjednocující směrnice, normy nebo doporučení, které by říkaly jak mají evropské státy postupovat v problematice vyhlašování EVL jakým způsobem mají být tyto EVL vyhlašovány a jaký způsob ochrany by měly získat. Na základě tohoto stavu si pak každý stát vytvořil své způsoby vyhlašování a je proto problematické se k takovým informacím dostat. Pouze základní informace o NATUŘE 2000 v evropských členských státech lze získat na stránkách NATURA 2000 v položce užitečné odkazy NATURA 2000 v EU9. Další zajímavou webovou stránkou, která má informativní charakter je NATURA 2000 Viewer0, na které se nachází mapa Evropy s vyznačenými územími EVL a ptačích oblastí. Po najetí na jakékoliv území NATURY 2000 a rozkliknutí území se otevře panel se základními informacemi o území, jako jsou jméno, kód území, druh, velikost, odkaz na fotografie území a Standard data form. Důležité informace a odkazy lze získat také ze stránek NATURA 2000 ve Slovenské republice. Na těchto stránkách lze získat např. informace o lesních biotopech evropského významu na Slovensku nebo publikaci o stavu biotopů a druhů evropského významu2. Postup výběru území evropského významu Slovensko Výběr území evropského významu je postavený na vědeckých principech, přičemž zohledňuje celkové rozšíření biotopů nebo biotopů druhů uvedených v přílohách směrnice o biotopech na území celého státu. Evropská komise vyžaduje od členských států dostatečné zastoupení biotopů a biotopových druhů v územích zařazených 9 NATURA 2000 v EU. Natura 2000 AOPK ČR [online]. 202 [cit ]. Dostupné z: 0 NATURA 2000 Viewer. NATURA 2000 [online]. 202 [cit ]. Dostupné z: NATURA 2000 Standard data form. NATURA 2000 [online]. 200 [cit ]. Dostupné z: 2 NATURA 2000 Štátná Ochrana prírody SR. Publikace a dokumenty. [online]. 202 [cit ]. Dostupné z: 2

20 do soustavy NATURA 2000 z hlediska zachování jejich příznivého stavu v rámci jednotlivých biogeografických regionů. Zpravidla to bývá od 20 % do 60 % z celkové rozlohy biotopu nebo biotopů druhů v rámci biogeografického regionu v zemi. V případě prioritních biotopů a druhů může Evropská komise požadovat pokrytí až do 00% celkové rozlohy biotopu nebo biotopů druhů. Ve Slovenské republice se vyskytuje: 66 typů biotopů z přílohy I směrnice o biotopech, 49 druhů volně rostoucích rostlin z přílohy II směrnice o biotopech, 39 druhů volně žijících živočichů z přílohy II směrnice o biotopech. Postup výběru lokalit byl rozdělen do 9 fází: Fáze. Sběr údajů Fáze 2. Tvorba GRID vrstev Fáze 3. Vážení dat v rámci výskytu jednoho taxonu nebo biotopu Fáze 4. Vážení druhů nebo biotopů mezi sebou Fáze 5. Syntéza všech vrstev s výskytem druhů a biotopů Fáze 6. Před selekce území Fáze 7. Přezkoumání prvního návrhu území evropského významu na základě kritérií Fáze 8. Zpřesňování hranic před selektovaných území Fáze 9. Ověření podkladových údajů z databáze v terénu3 V problematice vyhlašování a péče o území NATURY 2000 v evropských státech je nutné vyzdvihnout diplomovou práci Evy Daňkové, na téma Péče o lesy v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000 ve Francii. 3 ANONYMUS. Postup výberu území európskeho významu. Ustanovenie sústavy NATURA 2000 na Slovensku. 200, s. 9. 3

21 NATURA 2000 ve Francii Požadavky obou směrnic ( o ptácích a o stanovištích ) byly ve Francii přepsány do nařízení ze dne. dubna 200, podle kterého je povinnost umožnit chránit reprezentativní vzorek nejohroženějších přírodních stanovišť a druhů Evropy za harmonické spolu existence lidských aktivit. Aby byla splněna podmínka trvalého hospodaření v přírodních oblastech ve smyslu NATURY 2000, rozhodla se Francie pro smluvní politiku, protože zapojení lokálních partnerů a obzvláště vlastníků a správců je zde nejlepší zárukou déletrvajícího úspěchu této sítě. Výsledky analýz Komise EU dělaných za účelem harmonizace ukázaly, že v roce 200 Francie splnila 64 % povinností vyplývajících ze směrnic. Přitom evropský průměr tohoto plnění členskými státy se pohybuje kolem 50 %. Francie pak zavedla transparentní a lépe organizované vyjednávání smluvních podmínek (concertation) mezi všemi zúčastněnými stranami (vlastník, správce, stát, Komise). Určení evropsky významné lokality trvá ve Francii obecně déle než u ptačí oblasti. Od roku 2006 byly hlavní odpovědnosti za plnění plánů péče pro lokality NATURY 2000 přeneseny na pověřené obce. Pro každou lokalitu NATURY 2000 byl vyhotoven plán péče zvaný document d objectif (DOCOB) během dvou až tříletého procesu vyjednávání smluvních podmínek pro každou lokalitu zvlášť. Tento proces je řízený komisí, kterou jmenuje prefekt. DOCOB by měl obsahovat dvě části: kompilační část obsahující ekologickou a antropickou charakteristiku lokality, inventarizace, předmět ochrany a cíl péče a část syntézy, ve které jsou hospodářská doporučení a konkrétní opatření pro zajištění zachování předmětu ochrany. Slouží jako zdroj informací pro všechny zúčastněné strany smlouvy. Lokality soustavy NATURA 2000 nemají být pouze rezervacemi s přísnou ochranou, kde je vyloučeno hospodaření či dokonce jakýkoliv lidský zásah. Často jsou to naopak území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření dochovala cenná společenstva nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. Takový způsob hospodaření se stává důležitým nástrojem ochrany. 4

22 V lokalitách soustavy NATURA 2000 jsou tedy zakázány jen takové činnosti, které mají negativní vliv na výskyt předmětů ochrany. Proto také veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany. Držitelé pozemku mohou dobrovolně podepsat smlouvu, na základě které pak dostávají finanční podporu, umožňující jim změnit místní činnost tak, aby byla chráněna druhová rozmanitost. Nejsou ale povinni své postupy hospodaření měnit, pokud neodporují péči o předmět ochrany definovaném v plánech DOCOB. Každý takový plán zpracovávaný Národní lesnickou organizací ve spolupráci s Evropskou Unií stojí průměrně 50 až Omezení, vyplývající z implementace směrnic do francouzských zákonů, jsou vyšší zdanění pozemků, povinnost sladit plány péče s požadavky sítě NATURA 2000, případně původní plány přepracovat. Stát v nařízení také vymezuje možné části smlouvy NATURA Náklady na realizaci smlouvy jsou odhadovány regionálně veřejným orgánem s pomocí odborné komise. Od roku 2005 je Francie navíc členem Eurosite, což je nejrozsáhlejší síť věnovaná zachování přírody, shromažďující více než 95 členských organizací (včetně veřejných orgánů, soukromých organizací a nevládních organizací) z 26 evropských zemí. Jejím cílem je výměna praktických a technických informací o přírodním managementu mezi evropskými přírodními lokalitami za účelem zlepšení zachování přírody v Evropě4. 4 DAŇKOVÁ, E. Péče o lesy v evropské soustavě chráněných územích NATURA 2000 ve Francii. Brno, s. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. 5

23 3.3. Přístupy k řešení péče o MZCHÚ v rámci EVL Přístupy k řešení péče o maloplošné zvláště chráněné území v rámci EVL jsou rozdílné. Záleží na nastavení způsobu ochrany daného území a tím pádem i na přístupech péče. Přístupy ochrany se především odvíjí od velikosti území, zachovalosti a významnosti území z hlediska předmětu ochrany. Pokud je území EVL malé rozlohy, pak se vyhlásí celé území jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Příkladem může být PP Skalky na katastrálním území Bánova (0,8704ha), která je totožná s územím EVL ValyBučník. U velkoplošných nelesních společenstev nebo u kombinací nelesních a lesních společenstev se nejzachovalejší a nejvýznamnější části území (z hlediska předmětu ochrany) vyhlásí jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Příkladem tohoto způsobu vyhlášení může být EVL Nad Jasenkou na katastrálním území Jasenky (668 ha), která představuje krajinnou mozaiku lesů, luk, pastvin, suchých trávníků a pramenišť, obsahující 4 přírodní památky Uhleřiska, Kaňátky, Mokřady Vesník I. a Mokřady Vesník II. U velkoplošných lesních EVL se postupuje dvěma způsoby. První způsob je ten, že se celé území vyhlásí jako přírodní památka nebo přírodní rezervace. Druhý způsob spočívá v tom, že se celému území přiřadí základní ochrana vyplývající ze zákona 4/992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy je les považován za významný krajinný prvek dle 3. Pro předměty ochrany evropsky významné lokality se pak na území se základní ochranou vyhlásí maloplošné zvláště chráněné území. Příkladem může být EVL Chřiby obsahující na příklad již současné PP Maršava nebo PR Holý Kopec. Další možností ochrany a následné péče je využití smluvní ochrany, která se prozatím na území Zlínského kraje neuplatňuje. 6

24 4. Metodika 4.. Pracovní postup a) získání dostupných podkladů a informací o území Získání dostupných podkladů k problematice vzájemného překryvu EVL a MZCHÚ je obtížné, protože doposud neexistuje potřebná literatura, která by se zabývala touto problematikou. Zmiňovaná problematika byla konzultována s JUDr. Mgr. Jaroslavem Knotkem, Ph.D. z Ústavu aplikované a krajinné ekologie. Dále byla problematika a aktuální potřeby zkoumaného území konzultovány s Ing. Zdeňkem Zálešákem z Lesní správy Buchlovice. b) terénní průzkum Terénní průzkum probíhal průběžně od července 200. c) kancelářské zpracování Kancelářské zpracování spočívá ve zpracování informací k problematice EVL, vytvoření podkladů pro plán péče, výsledných map, tabulek a fotodokumentace. 7

25 4.2. Popis vlastní metodiky Struktura diplomové práce odpovídá doporučené osnově Ministerstva životního prostředí pro plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, která je platná k Tuto osnovu lze získat na webových stránkách MŽP5. Další možností k popisu řešeného území je využití metodiky Ministerstva Životního prostředí Metodika vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek. Tato metodika řeší na příklad hlavní rozdíly mezi kategorií rezervace a památka. Dále řeší základní typy předmětů ochrany členěné podle kategorií rezervace a památka. Zkoumá také území s více předměty ochrany, které jsou různého charakteru. Stanovuje ochranné pásmo. Dále se zabývá přípravou návrhu na vyhlášení, postupem projednávání návrhu s obcemi, kraji a vlastníky nemovitostí, konečnou úpravou návrhu a geodetickým zaměřením hranic. Posléze řeší vydání vyhlašovacího právního předpisu z hlediska přípravy nařízení, projednání návrhu nařízení a vydání nařízení nebo případné změny a zrušení zvláště chráněného území6. Při zpracování práce byla brána v úvahu také vyhláška 64/20 Sb., o plánech péče, podkladech o vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Problematikou se zabývají také tyto zákony a vyhlášky: zákon č. 4/992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 395/992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 4/992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 32/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit vyhláška č. 66/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 4/992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti 5 Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma [online]. Ministerstvo Životního prostředí, [cit ]. Dostupné z: 6 METODIKA VYHLAŠOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ A PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK. Praha: Ministerstvo Životního prostředí, 20, 47 s. 8

26 s vytvářením soustavy NATURA 2000 vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku vyhláška č. 64/20 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území 9

27 5. Výsledky 5.. Základní údaje o zvláště chráněném území 5... Základní identifikační údaje Standardně se pro podklad plánu péče vyplňují všechny položky. Jelikož je zkoumaná lokalita v návrhu řízení, nejsou proto některá pole vyplněna. Evidenční číslo: Kategorie ochrany: přírodní rezervace Název území: Zbojník Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Orgán, který předpis vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti předpisu: Datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území Kraj: Zlínský Okres: Uherské Hradiště Obec s rozšířenou působností: Uherské Hradiště Obec s pověřeným obecním úřadem: Uherské Hradiště Obec: Městys Buchlovice Katastrální území: Buchlovice 20

28 5..3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Tab. č. : Zvláště chráněné území PR Zbojník Katastrální území Buchlovice Číslo parčíslo cely podle parcely PK nebo podle jiných KN evidencí 2672/9 2672/ / / / / / / / / / / 2685/2 2685/3 2685/4 2685/5 2685/6 2685/7 2686/2 2686/ Celkem Druh pozemku podle KN lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek Výměra parcely celková Výměra Způsob využití po Číslo listu podle KN parcely v zemku podle KN vlastnictví (m2 ) ZCHÚ (m2 ) , , ostatní komunikace , KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ BUCHLOVICE. Územně identifikační registr ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 8 ČUZK nahlížení do katastru nemovitostí.vyhledání parcely. [online] [cit ]. Dostupné z: 2

29 Tab. č. 2.: Seznam listů vlastnictví k parcelnímu vymezení PR Zbojník LV Vlastník 992 Švaniga Lubomír, Fűgnerova 945/9, Opava, Kateřinky, Lakomý Emil, 27, Stupava, Dvořan Petr, Masarykova 4, Buchlovice, Mitáš Jiří, Masarykova 265, Buchlovice, , Mitáš Lubomír, 56, Modrá, , Mitáš Miroslav, Suchý Řádek 767, Buchlovice, , 2409 Mitáš Pavel, Lomená 898, Uherské Hradiště, Mařatice, Česká republika, Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 06/9, 2485 Hradec Králové, Nový Hradec Králové,

30 5..4. Výměra území a jeho ochranného pásma Tab. č. 3: Výměra PR Zbojník a jeho ochranného pásma Druh pozemku Lesní pozemky Vodní plochy Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky Způsob využití ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha pozemku ZCHÚ plocha v ha 26,0828 6,4790 Zamokřená plocha Rybník nebo nádrž 0,360 0,8982 Vodní tok 0,5822 Ostatní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem 26,0828 5,563 Jiná plocha Ostatní,639 komunikace 24, ,5494,0825

31 5..5. Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park: NE Chráněná krajinná oblast: NE Jiný typ chráněného území: Přírodní park Chřiby ÚSES Z webových stránek Národního geoportálu INSPIRE bylo zjištěno, že zkoumaným územím prochází regionální biokoridor: Buchlovské lesy Boršice, který leží v těsné blízkosti nadregionálního biocentra: Buchlovské lesy. Z webových stránek ÚHUL Brandýs nad Labem byly zjištěny jiné informace. Dle ÚHUL se na zkoumaném území nachází tři lokální biocentra: Nad dlouhou řekou, V nivě a Proštěpená. Dále územím prochází lokální biokoridor, který propojuje nadregionální biocentrum Buchlovské lesy s lokálním biocentrem V nivě a lokálním biocentrem U Smraďavky. Území prochází také regionální biokoridor, který spojuje nadregionální biocentrum Buchlovské lesy s lokálním biocentrem Nad dlouhou řekou s lokálním biocentrem Proštěpená a lokálním biocentrem U Smraďavky. NATURA 2000: Ptačí oblast: NE Evropsky významná lokalita: Chřiby (CZ072409) Kategorie IUCN IV řízená rezervace 24

32 5..7. Předmět ochrany ZCHÚ Zachovalá mozaika společenstev květnatých bučin, západokarpatských dubohabřin, a acidofilních bučin. Na lokalitě je nutné provést inventarizační průzkum, na jehož základě by se rozšířil předmět ochrany o případné podložené nálezy chráněných druhů rostlin a živočichů. Tab. č. 4: Ekosystémy9 Název ekosystému L 5. Květnaté bučiny L 3.3B Západokarpatské dubohabřiny L 5.4 Acidofilní bučiny X 9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatým kulturami Podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších list (Acer platanoides, A. Pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Tilia cordata, Tilia platyphyllos a Ulmus glabra). Vyskytují se na eutrofních, obvykle kambizemních půdách s 37 rychlou mineralizací humusu. Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea a Q. robur) a poměrně častou příměsí babyky (Acer campestre) a břeku (Sorbus torminalis) v nižší úrovni stromového patra. Vyskytují se nejčastěji v nižších částech 56 svahů nebo v menších údolích. Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea, Q. robur, Tilia cordata, aj.). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Vyskytují se na mírných i strmých svazích s 4 minerálně chudými půdami. 3 Není předmětem zájmu 9 CHYTRÝ, M., KUČERA, T., KOČÍ, M., (eds.). Katalog biotopů. První vydání. Praha: AOPK ČR, 200, 307 s. ISBN

33 5..8. Předmět ochrany EVL, s kterými je ZCHÚ v překryvu Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis), širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých ale bez jalovce obecného (Juniperus communis), acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých, střídavě vlhké bezkolencové louky, luční pěnovcová prameniště, lesní pěnovcová prameniště, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, květnaté bučiny a západokarpatské dubohabřiny, suťové lesy, údolní jasanovoolšové luhy; typické porosty, vlhká tužebníková lada, mezofilní ovsíkové louky jsou předmětem ochrany v evropsky významné lokalitě Chřiby (CZ072409). Dále jsou předmětem ochrany v EVL Chřiby tesařík alpský, vrkoč útlý a ohniváček černočárný. Přírodní rezervace Zbojník je navrhovaná na ochranu květnatých bučin, západokarpatských dubohabřin a acidofilních bučin Cíl ochrany Cílem ochrany v PR Zbojník je zachování reprezentativních, v Chřibech původních, lesních ekosystémů s tradičními způsoby lesního hospodaření, včetně středního lesa. Současně je cílem ochrany udržení přírodě blízkého stavu porostů lokality, které by se v budoucnu mohly stát útočištěm řady významných druhů, zejména tesaříka alpského. 26

34 5.2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází cca km západně od Buchlovic, v místní části Újezda na úbočích severoseverozápadní, západní až jihozápadní expozice. Nadmořská výška lokality je m.n.m. STRUČNÁ PŘÍRODNÍ CHARAKTERISTKA Geomorfologické poměry Území je rozčleněno do následujících jednotek20: Provincie: Západní Karpaty Soustava: Vnější Západní Karpaty Podsoustava: Středomoravské Karpaty Celek: Chřiby Podcelek: Stupavská vrchovina Okrsek: Chřibské hřbety Geologické poměry Území geologicky náleží k soustavě karpatské k moravskému flyši. Na rozhraní mezi staršími a mladšími třetihorami byl flyš postižen horotvornými pohyby a byl sunut jako příkrov opět na vnější stranu karpatského oblouku na Moravu. 20 KOCMAN, L. Geologické poměry okresu Uherského Hradiště. Redakční rada: Z. Šmatelková, VI. Klimentová, M. Slováčková. Uherské Hradiště : Okresní výbor Českého svazu ochránců přírody v Uh. Hradišti ve spolupráci s odborem školství ONV a kabinetem přírodopisu OPS, [98?]. 38 s. ISBN č. J. 377/30LA. 27

35 Tak vznikl magurský příkrov, kterým vznikly Chřiby2. Pedologické poměry Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly z velké části listnaté porosty. V dominantní formě se zde vyskytuje půdní typ kambizem. Z hlediska zrnitosti jsou tyto půdy většinou středně těžké až těžké. Živnost lesního stanoviště je ovlivněna poměrem pískovcové a jílovcové složky v substrátu22. Klimatické poměry V mírně teplé klimatické oblasti leží Chřiby. Léto je dlouhé, teplé, suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. V období říjen až březen zde spadne 27 až 404 mm srážek, což znamená 36 až 43% ročního úhrnu. V období duben až září spadne 380 až 522 mm srážek. Z ročního úhrnu je to 57 až 64 %. Největší množství srážek připadá na červenec, nejméně na únor. Počet dnů se srážkami mm a více se za rok pohybuje kolem 90 až 0, v létě kolem 50 až 55, v zimním půlroku pak od 42 do 52. Dnů se srážkami 0 mm a více je v průměru za rok od 6 do 22. Většina z nich připadá na letní období, zbytek od 5 do 8 dnů se vyskytuje v zimě. V zimním období padají srážky v podobě sněhu. Za rok je takových dnů 25 až 40. Oblast Chřibů je převážně porostlá lesem, nejsou zde proto tak výrazné předpoklady k častějšímu vzniku místních inverzí. Podle klimatického členění, na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2)23. 2 HUBÁČEK, J. Přírodní poměry okresu uherskohradišťského : Část geologická. Uherské Hradiště: Okresní museum v Uherském Hradišti, s. ISBN / TEXTOVÁ ČÁST LHP : LHC Buchlovice Platnost Zpracovatel plánu LHProjekt a.s. [s.l.]: OkÚ Hradec Králové, RŽP, s. 23 NEKUDA, V. Uherskohradišťsko; 2. upr. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, s. Vlastivěda moravská; sv. 63. ISBN

36 Vodní poměry Hydrologicky náleží Chřibská oblast do povodí řeky Moravy, která obtéká Chřiby z východní strany. Jihovýchodní část Chřibů pak odvodňují říčka Salaška s přítoky Modřanským a Bunčanským potokem, dále Zlechovský potok a Dlouhá řeka s přítoky Buchlovickým potokem zleva a Medlovickým potokem zprava24. Z hydrologického hlediska náleží PR Zbojník do povodí Dlouhé řeky. Biota Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na příslušná stanoviště L5., L3.3B, L5.4. Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis)25. Od nadmořské výšky 250 m n. m. se vyskytuje čolek horský (Triturus alpestris) a vystupuje dále až do nejvyšších poloh. Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je svým výskytem je vázána na lesní biocenózy, kde obývá kaluže na lesních cestách a drobné tůňky. Na stálých vodních plochách se může vyskytovat ropucha obecná (Bufo bufo).od nejnižších poloh po nejvyšší partie pohoří se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis)26. Ve starších světlých listnatých porostech hnízdí holub doupňák (Columba oenas). Hnízdo je umístěno ve vhodných dutinách, mnohdy po datlu černém. 24 HRABEC, J., MIKULA, F., STRATIL, K. Chřiby: Turistický průvodce. Obálka a grafická úprava Salajka, J. Uherské Hradiště: LVPrint, s. 25 SCHNEIDER, J.; LACINA, D.; KUPEC, P. Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje: Natura 2000 ve Zlínském kraji. [s.l.]: [s.n.], s. 26 DUŠEK, J., PECHOVÁ, L., ŠTEFÁNEK, J.: Obojživelnící a plazy Chřibů (Rozšíření obojživelníků a plazů v uherskohradišťské části Chřibů). In: SCHNEIDER, J; KUPEC, P; REBROŠOVÁ, K. Chřiby, lesní hospodářství a ochrana přírody a krajiny. Výzkum a praxe: Sborník z kolokvia Modrá. Brno: MZLU v Brně, ISBN str

37 Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos) obývá listnaté nebo i smíšené lesy, hlavně staré bukové porosty ve vyšších polohách. Pro strakapouda je důležitá přítomnost trouchnivějících nebo suchých kmenů, které slouží k stavbě hnízda, získávání potravy nebo k vokalizaci. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) preferuje listnaté lesy, zvláště staré dubové a habrové. Důležitou podmínkou pro žlunu šedou (Picus canus) je dostupnost optimálního množství stárnoucích, respektive odumírajících a suchých stromů27. V navrhovaném území PR Zbojník dosud nebyla provedena inventarizace rostlinných či živočišných druhů. Přírodní stav geobiocenóz Na slunných expozicích mírných až středních svahů území převažují typické dubové bučiny (Quercifageta typica) 3B3 doplněné na východě o typické bukové doubravy (Fagiquerceta typica) 2B3. Celým územím pak prochází ostrůvkovité zastoupení dalších skupin typů geobiocénů. V synusii dřevin 3B3 převažuje dobře vzrůstavý buk dále pak dub zimní. Zastoupení dalších dřevin je nízké. Keřové patro nebývá vyvinuto. Synusie podrostu je tvořena takřka výhradně mezotrofními druhy. Hlavní dřevinou 2B3 je dub zimní, významnou příměs tvoří habr a buk. Nepravidelně mohou být přimíšeny lípa srdčitá a jeřáb břek. Keřové patro není souvisle vytvořeno. Ráz synusii podrostu udávají druhy trávovitého charakteru. Nejčastěji bývá dominantní lipnice hajní. Na vypuklých svazích na západě území se vyskytuje ostrůvkovité zastoupení bukové doubravy (Fagiquerceta) 2AB3. Na slunných expozicích mírných až středních svazích široce klenutých hřbetů v západním cípu lokality se vyskytují lipové dubové bučiny (Quercifageta tiliae) 3BD3. V dřevinném patře převládá buk nad dubem zimním. Pravidelnou příměs tvoří lípa srdčitá a velkolistá. Z keřů se dosti pravidelně vyskytuje líska obecná. V synusii podrostu se k dominatním mezotrofním druhům 27 SYCHRA, J., ČAMPLÍK, G.: Významní ptáci Chřibů a jejich monitoring. In: REBROŠOVÁ, K., SCHNEIDER, J.: Chřiby 2009 krajina, les, voda. Příroda a hospodaření v krajině chlumních oblastí.. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN str

38 přidružují některé druhy s kalcifilní tendencí. Z trávovitých druhů patří k dominantám válečka prapořitá, válečka lesní, lipnice hajní. V severozápadní části území se vyskytuje ostrůvek bukových dřínových javořin (Corniacereta fagi) 3CD3. V rámci 3. dubobukového stupně se jedná o společenstva s druhově nejbohatším dřevinným patrem. Hlavní úroveň tvoří javory klen a mléč, buk, lípy srdčitá a velkolistá. Často se vyskytuje dub zimní a jasan ztepilý. V podúrovni rostou habr, babyka a jeřáb břek. Z keřů se vyskytuje alespoň některý druh s kalcifilní tendencí, především dřín, dřišťál obecný nebo klokoč zpeřený. V druhově bohaté synusii podrostu je charakteristický společný výskyt druhů mezofilních, nitrofilních a druhů s kalcifilní tendencí BUČEK, A., LACINA, J.. Geobiocenologie II.. Brno : MZLU v Brně, 999. Charakteristiky skupin typů geobiocénů, s

39 Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území PR Zbojník je součástí přírodního parku Chřiby, avšak aktivní ochrana přírody zde nebyla dosud uplatňována. b) lesní hospodářství Díky přírodě blízkému hospodaření v minulosti i současnosti jsou lesní porosty na území navrhované přírodní rezervace Zbojník ekologicky stabilní a cenné z hlediska ochrany přírody. Pro zachování přirozeného charakteru lesa bude vhodné ponechat v jednotlivých porostech dřevo k zetlení. Tento fakt, ale naráží na velkou potřebu místních obyvatel (především chatařů) na palivové dříví, kteří pravidelně z tohoto důvodu navštěvují okolní lesy. Na lokalitě je proto patrný značný rozdíl v zásobě ležícího dřeva, tj. zetlelého dřeva. Lesní porosty snadno přístupné a napojené na místní lesní komunikace mají zásobu ležícího dřeva téměř nulovou. Porosty ve srázech, hůře přístupné, nenapojené na lokální komunikace mají zásobu ležícího dřeva téměř stoprocentní. Proto bude vhodnější ponechat více dřeva k zetlení v porostech, které jsou více vzdáleny od významných lesních komunikací. c) myslivost Na přirozeném zmlazení v území je patrný poměrně velký tlak zvěře, což se nejvíce projeví v semenných rocích. Pro úspěšnou obnovu porostů bude nutné vyplocovat kotlíky přirozeného zmlazení. d) rekreace a sport Na území PR Zbojník jsou značené stezky pro pěší turisty, ale také hipostezky. 32