NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Diplomová práce Lenka Hromková Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2012

2 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Bc. Lenka Hromková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav Nové formy cestovního ruchu v České republice Geografie a kartografie Sociální geografie Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Akademický rok: 2011/2012 Počet stran: Klíčová slova: trendy v cestovním ruchu, specifické nové formy cestovního ruchu, dobrovolnický cestovní ruch, dark tourism, filmový cestovní ruch, zážitkový cestovní ruch, tematické parky, Česká republika

3 Bibliographic Entry Author Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Bc. Lenka Hromková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography New forms of tourism in the Czech Republic Geography and Cartography Social Geography Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Academic Year: 2011/2012 Number of Pages: Keywords: trends in tourism, specific new forms of tourism, volunteer tourism, dark tourism, film tourism, experience tourism, theme parks, Czech Republic

4 Abstrakt Cestovní ruch je jedno z nejdynamičtějších ekonomických odvětví, ve kterém se zvláště v posledních desetiletích projevují čím dál častěji nové trendy. Tato diplomová práce se zabývá geografickou analýzou specifických nových forem cestovního ruchu a tematických parků v České republice. Jako specifické nové formy cestovního ruchu byly vybrány dobrovolnický cestovní ruch, dark tourism, filmový cestovní ruch a zážitkový cestovní ruch. Práce nejdříve rozebírá pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu a současné trendy v cestovním ruchu, volném čase a rekreaci. Hlavní část práce se zaměřuje na analýzu a hodnocení prostorového rozložení vybraných specifických nových forem cestovního ruchu a tematických parků v České republice, zkoumá a mapuje jejich nabídku a věnuje pozornost i motivacím k účasti na těchto formách cestovního ruchu a k návštěvě tematických parků. Abstract Tourism is one of the most dynamic economic sectors in which especially in recent decades increasingly reflected new trends. This diploma thesis deals with the geographic analysis of specific new forms of tourism and theme parks in the Czech Republic. As a specific new forms of tourism have been selected volunteer tourism, dark tourism, film tourism and experience tourism. Thesis first discusses the positive and negative impacts of tourism and current trends in tourism, leisure and recreation. The main part focuses on the analysis and evaluation of the spatial distribution of selected specific new forms of tourism and theme parks in the Czech Republic, explores and maps their offer and pays attention to the motivations to participate in these forms of tourism and to visit theme parks.

5

6

7 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Daniele Fogašové za pomoc s mapovými výstupy.

8 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno Lenka Hromková

9 OBSAH 1 ÚVOD Cíl práce Metody zpracování a pouţité informační zdroje ÚVOD DO PROBLEMATIKY CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch, volný čas a rekreace Vlivy cestovního ruchu Pozitivní dopady cestovního ruchu Negativní dopady cestovního ruchu Současný a budoucí vývoj cestovního ruchu ve světě a v Evropě SOUČASNÉ TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU, VOLNÉM ČASE A REKREACI Trendy v cestovním ruchu ve světě a v Evropě Trendy v cestovním ruchu v České republice Trendy ve volném čase a rekreaci v České republice TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU Vymezení forem a druhů cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Motivace v cestovním ruchu Základní a specifické formy cestovního ruchu SPECIFICKÉ NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Dobrovolnický cestovní ruch Charakteristika dobrovolnického cestovního ruchu Analýza dobrovolnických projektů INEX-SDA Mosty k přírodě Jeden druhému Setkávání v krajině Ruce a historie Dark tourism Charakteristika dark tourism... 47

10 Analýza dark tourism lokalit Filmový cestovní ruch Charakteristika filmového cestovního ruchu Analýza vybraných filmových lokalit Záţitkový cestovní ruch Charakteristika záţitkového cestovního ruchu Gurmánský cestovní ruch Adrenalinový cestovní ruch TEMATICKÉ PARKY Charakteristika tematických parků Klasifikace tematických parků Vodní parky Charakteristika vodních parků Analýza vodních parků v České republice Zábavní parky Vybrané tematické parky ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

11 1 ÚVOD Cestovní ruch je jedno z nejdynamičtějších ekonomických odvětví, které má průřezový charakter a patří k rychle rostoucím a rozvíjejícím se odvětvím. V posledních desetiletích se projevují čím dál častěji nové trendy v cestovním ruchu, rekreaci a trávení volného času, s čím souvisí právě vznik a rozvoj specifických nových forem cestovního ruchu, na které se tato práce zaměřuje. 1.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je geografická analýza specifických nových forem cestovního ruchu v České republice. Zkoumáno a hodnoceno bude především jejich prostorové rozloţení v České republice, práce se také pokusí analyzovat a objasnit motivace účasti na těchto formách cestovního ruchu. Po předchozích vlastních analýzách dané problematiky byly vybrány pro účely této práce čtyři specifické nové formy cestovního ruchu dobrovolnický cestovní ruch, dark tourism, filmový cestovní ruch a záţitkový cestovní ruch. Pozornost bude také věnována tematickým parkům, jejich pozici v cestovním ruchu a nabídce v České republice, protoţe tato zařízení hrají v současnosti stále větší roli v cestovním ruchu a jsou oblíbeným a vyhledávaným turistickým cílem. Úvodní teoretická část práce se zabývá rešerší literatury s tematikou cestovního ruchu. Na začátku jsou rozebírány pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu, přičemţ největší důraz je kladen na současné trendy v cestovním ruchu, volném čase a rekreaci. Další kapitola zahrnuje typologii cestovního ruchu a provádí rozlišení základních a specifických forem cestovního ruchu, z čehoţ se odvíjí stanovení vybraných specifických nových forem cestovního ruchu v České republice. Hlavní část práce se zaměřuje na charakteristiku a analýzu dobrovolnického, filmového, záţitkového cestovního ruchu a dark tourism. Hodnotí a mapuje vhodné lokality v České republice pro tyto specifické formy cestovního ruchu. U kaţdé formy bylo vybráno několik lokalit a provedena jejich podrobnější analýza (např. studium jejich návštěvnosti, propagace lokality spojené s danou formou cestovního ruchu). Poslední část práce se zabývá charakteristikou a klasifikací tematických parků. Zaměřuje se na problematiku tematických parků z pohledu potenciálního faktoru rozvoje cestovního ruchu a analýzy současné nabídky tematických parků v České republice. Největší pozornost je věnována vodním a zábavním parkům. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny získané poznatky vztahující se k vybraným specifickým novým formám cestovního ruchu a k problematice tematických parků v České republice. 11

12 1.2 Metody zpracování a použité informační zdroje Vypracování diplomové práce předcházelo studium značného mnoţství odborné literatury vztahující se k problematice cestovního ruchu. Rešeršní část byla zpracována především z odborných kniţních publikací týkající se dané tematiky. Zájmovým územím pro geografickou analýzu specifických nových forem cestovního ruchu a tematických parků bylo zvoleno území České republiky. Obecná charakteristika cestovního ruchu vychází z více publikací, mezi kterými převaţují autoři P. Attl a K. Nejdl (2004) a M. Hall a S. Page (2006). U pozitivních a negativních dopadů cestovního ruchu byla největší část informací čerpána z publikací J. Vystoupila a kol. (2006), M. Páskové a J. Zelenky (2002) a M. Páskové (2009). Zdrojem statistických údajů zde byly CzechTourism - Česká centrála cestovního ruchu, Český statistický úřad a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kapitola Současné trendy v cestovním ruchu, volném čase a rekreaci byla zpracována na základě různých odborných zdrojů mezi hlavní informační zdroje patří Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), kniţní publikace M. Palatkové (2011), K. Ryglové, M. Buriana a I. Vajčnerové (2011), R. Wokouna a J. Vystoupila (1987), J. Spilkové (2003) a autorů G. Wall a A. Mathieson (2006). Kapitola Typologie cestovního ruchu diskutuje vymezení forem a druhů cestovního ruchu např. podle odborných kniţních publikací M. Malé (1999), V. Touška, J. Kunce a J. Vystoupila a kol. (2008). Motivací v cestovním ruchu se zabývají autoři M. Čertík a V. Fišerová (2009) nebo A. Holden (2005). Určení základních forem cestovního ruchu v České republice vychází z publikace J. Vystoupila a M. Šauera a kol. (2011) a specifických forem cestovního ruchu nejvíce z publikace M. Páskové a J. Zelenky (2002). Zdrojem informací hlavní kapitoly Specifické nové formy cestovního ruchu v České republice byly odborné publikace českých a zahraničních autorů, příspěvky ve sbornících, odborné články a především webové stránky věnující se dané tematice. Celá problematika čtyř vybraných specifických nových forem cestovního ruchu je poměrně novou záleţitostí a jejich prostorové rozloţení a nabídka v České republice se dá právě nejlépe a nejpodrobněji zjistit prostřednictvím webových stránek s tímto zaměřením. Tematickými parky se zabývají např. autoři P. Attl (2003), M. Čertík a V. Fišerová (2009) nebo M. K. Smith (2009). Analýza prostorového rozloţení a nabídky tematických parků v České republice byla opět zpracována podle webových stránek věnující se dané tematice. Geografická analýza prostorového rozloţení specifických nových forem cestovního ruchu a tematických parků v České republice byla provedena na základě vyhledávání a 12

13 následného soupisu daných atraktivit cestovního ruchu. Poté byly vytvořeny tabulky a mapy zobrazující konkrétní umístění lokalit a reflektující zjištěnou situaci. Proběhlo také hodnocení koncentrace těchto atraktivit cestovního ruchu v ČR. U vybraných nových forem cestovního ruchu a tematických parků jsem se zaměřila na analýzu určitých lokalit (např. na jejich návštěvnost, nabídku doprovodných sluţeb CR) a na analýzu motivací k účasti na vybraných formách cestovního ruchu a k návštěvě tematických parků. Textová část diplomové práce byla vytvořena v programu Microsoft Word, graf a tabulky v programu Microsoft Excel, některé obrázky byly vytvořeny či upraveny v programu Malování a vlastní mapové výstupy byly vytvořeny v programu ArcGIS Desktop 9.2. Fotografie vybraných lokalit byly převzaty z webových stránek a uvedeny v seznamu pouţité literatury. 13

14 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je označován jako fenomén světového hospodářství posledních desetiletí. Jeho význam stále roste, a to z hlediska ekonomického, regionálního, sociálního i ekologického. Cestovní ruch se stal od druhé poloviny 20. století postupně samozřejmou součástí hospodářsky vyspělého světa. Kaţdoročně se miliony lidí vydávají na cesty za účelem poznání, odpočinku, různých aktivit tělesných i duševních, určité seberealizace, navázání nových kontaktů, změny ţivotního prostředí a stylu ţivota. Cestovní ruch se tak stává zdrojem obţivy milionů lidí a jedním ze zdrojů ekonomické prosperity stále většího počtu zemí a regionů (ATTL, NEJDL, 2004). 2.1 Cestovní ruch, volný čas a rekreace Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO United Nations World Tourism Organization) definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší neţ je stanovena (v mezinárodním cestovním ruchu činí tato doba 1 rok, v domácím cestovním ruchu 6 měsíců), přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Jiný účel cesty neţ vykonávání výdělečné činnosti v definici znamená, ţe výdělečná činnost v navštíveném místě není zaloţena na trvalém či přechodném pracovním poměru. Cestovní ruch tedy zahrnuje i sluţební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací, které mají zdroj úhrady z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště či firmy (ATTL, NEJDL, 2004, s. 12). Podle M. Páskové (2009, s. 16) lze cestovní ruch popsat jako asymetricky rozloţený jev a pohyb v prostoru (geografická dimenze), dále jako formu široce chápané společenské směny (sociologická dimenze), jako cyklický vývoj území z hlediska jeho pozice na trhu cestovního ruchu (ekonomická dimenze), přičemţ toto území má omezené kapacity z hlediska vyuţitelnosti svých zdrojů (ekologická dimenze). A. Mathieson a G. Wall (2006) popisují také cestovní ruch jako sloţené odvětví začínající primárními vstupy (půda, práce, kapitál), pokračující transformací na meziprodukty (materiálně technická základna cestovního ruchu), dále vytvořením přechodných výstupů (prohlídky s průvodcem, kulturní akce, festivaly apod.) aţ po konečnou spotřebu turisty se závěrečným výstupem - záţitky. S. Willams (2009) povaţuje cestovní ruch za geografický fenomén. Jestliţe se humánní geografie zabývá především ekonomickými, sociálními, kulturními a politickými vztahy mezi lidmi a mezi lidmi a prostorem a místy, pak kaţdoroční migrace milionů turistů po celém světě, které jsou označovány činností cestovní ruch, jsou procesem, jeţ by neměli humánní geografové opomíjet. 14

15 S cestovním ruchem souvisí volný čas a rekreace, které se navzájem překrývají a jsou spolu propojené (viz obr. 1). Oblast překryvu cestovního ruchu s prací je označována jako obchodní cestovní ruch (business travel), který zahrnuje formy cestovního ruchu spojených s profesí. Oblast překryvu rekreace s prací je povaţována za pracovní rekreaci (serious leisure) a spadají do ní volnočasové aktivity prolínající se s pracovními aktivitami. Cestovní ruch a rekreace jsou zároveň součástí volného času, překryvem těchto tří pojmů vzniká rekreační cestovní ruch (leisure travel). Hranice mezi cestovním ruchem, rekreací a volným časem nejsou ostře vymezeny (HALL, PAGE, 2006). Obr. 1. Vztah mezi cestovním ruchem, rekreací a volným časem (upraveno podle: HALL, PAGE, 2006, s. 5) Ke stejné problematice se také vyjadřují M. Pásková a J. Zelenka (2002, s. 6), podle kterých cestovní ruch vţdy zahrnuje cestování, ale ne kaţdé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne kaţdá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu. 2.2 Vlivy cestovního ruchu Vlivy cestovního ruchu na geografické prostředí je moţné rozdělit podle geografického měřítka jejich působnosti na globální, národní, regionální a lokální, podle časového měřítka na krátkodobě a dlouhodobě působící, podle charakteru změny na vratné (dočasné) a nevratné (trvalé) (PÁSKOVÁ, 2009). Dále je moţné rozlišit pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu a vyčlenit tři hlavní oblasti, na které můţe mít cestovní ruch v regionu negativní dopad. Jedná se o 15

16 přírodně-krajinné ţivotní prostředí, sociálně-kulturní prostředí a ekonomické prostředí (GALVASOVÁ a kol., 2008) Pozitivní dopady cestovního ruchu Cestovní ruch přináší celou řadu pozitivních dopadů. Přispívá k revitalizaci hospodářsky slabých nebo strukturálně postiţených území, významně se podílí na rozvoji regionů. Posiluje také místní identitu z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika (VYSTOUPIL a kol., 2006). Prostřednictvím účasti na cestovním ruchu můţe dojít k rozvoji osobnosti návštěvníků, ke zvýšení jejich sociálně-kulturního rozhledu a ţivotní úrovně (MATHIESON, WALL, 2006). M. Palatková a J. Zichová (2011) povaţují za pozitivní dopady cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí destinace zájem o uţívání místního jazyka. Přínos spatřují také v nárůstu konkurence v destinaci a rozvoji infrastruktury pro návštěvníky, která můţe slouţit zároveň pro místní obyvatele. M. Pásková (2009) shledává pozitivní dopady cestovního ruchu v růstu úrovně a intenzity ochrany krajiny a péče o ni, udrţitelnosti vyuţívání krajinného dědictví (např. strategický přístup k rozvoji krajiny, vyuţívání biomasy a obnovitelných zdrojů), ve zvyšování přístupnosti a prostupnosti krajiny i pro místní obyvatele, budování naučných cyklostezek a hipostezek nebo ve zvyšování schopnosti návštěvníků a místních obyvatel ocenit přírodní i kulturně historické aspekty krajiny (související nárůst šetrných aktivit v krajině). Největší pozornost z hlediska pozitivních dopadů bude věnována ekonomickému významu cestovního ruchu. Cestovní ruch je ve světě povaţován za odvětví, které přináší významné multiplikační efekty. Často je pokládán za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příleţitostí. Kromě zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem další oblasti: podílí se na tvorbě HDP (hrubý domácí produkt), pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, ovlivňuje příjmy místních rozpočtů, jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Cestovní ruch představuje významné ekonomické odvětví vyznačující se průřezovým charakterem, na jeho realizaci se podílí celá řada dalších odvětví - např. doprava, stavebnictví, obchod, telekomunikace nebo kultura (viz. obr. 2). Významné finanční zdroje můţe přinést do národních a regionálních ekonomik pohostinství a ubytování, toto odvětví zároveň přispívá ke sníţení nezaměstnanosti a zvýšení příjmů obyvatelstva (VYSTOUPIL a kol., 2006). 16

17 Obr. 2. Vazby cestovního ruchu na odvětví národního hospodářství (upraveno podle: VYSTOUPIL a kol, 2006, s. 63) Ekonomické přínosy cestovního ruchu v rámci států lze také vyhodnotit na základě statistických údajů. V České republice jsou dostupná statistická data o cestovním ruchu vypovídající o devizových příjmech a výdajích cestovního ruchu, o kapacitách a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a s určitým omezením také o ekonomických odvětvích podílejících se na cestovním ruchu. Mezinárodní srovnání má zajistit satelitní účet cestovního ruchu. Devizové příjmy a výdaje z cestovního ruchu sleduje v rámci platební bilance Česká národní banka, pomocí těchto údajů je moţné vyjádřit podíl cestovního ruchu na exportu, HDP či celkové spotřebě. Česká republika si dlouhodobě udrţuje kladné saldo platební bilance v rámci cestovního ruchu (viz obr. 3). Jednotlivé poklesy či růsty příjmů odráţejí vliv vnějších faktorů na cestovní ruch v České republice. Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Česká centrála 17

18 v mil. Kč cestovní ruchu CzechTourism pak kaţdoročně z těchto dat sestavuje tzv. Kompendium cestovního ruchu (VYSTOUPIL a kol., 2006). Tab. 1. Devizové příjmy, výdaje a saldo z cestovního ruchu České republiky v letech Devizové příjmy v mil. Kč , , , , , ,0 Nominální index v Kč (v %) 104,7 111,1 107,5 97,5 93,7 104,1 Devizové příjmy v mil. EUR 3 771, , , , , ,9 Nominální index v EUR (v %) 111,9 116,8 109,7 108,6 88,5 108,7 Devizové výdaje v mil. Kč , , , , , ,4 Nominální index v Kč (v %) 98,9 107,6 118,1 105,5 99,5 100,6 Devizové výdaje v mil. EUR 1 941, , , , , ,5 Nominální index v EUR (v %) 105,8 113,0 120,6 117,6 93,9 105,2 Devizové saldo v mil. Kč , , , , , ,6 Nominální index v Kč (v %) 111,5 114,9 96,9 87,8 85,1 110,0 Devizové saldo v mil. EUR 1 829, , , , , ,4 Nominální index v EUR (v %) 119,3 120,7 98,8 97,7 80,5 114,8 (zdroj: MMR ČR, CzechTourism, vlastní výpočty) Devizové příjmy Devizové výdaje 140, , ,000 80,000 60,000 40,000 20, rok Obr. 3. Vývoj devizových příjmů a výdajů (v mil. Kč) z cestovního ruchu v České republice v letech (sestaveno podle: MMR ČR, CzechTourism) 18

19 Ekonomický význam cestovního ruchu není moţné kvantifikovat přímo, protoţe některé oblasti ekonomiky jsou sice pro cestovní ruch charakteristické, ale poskytují produkty a sluţby nejen účastníkům cestovního ruchu, zároveň účastníci cestovního ruchu spotřebovávají produkty a sluţby i z odvětví přímo nesouvisejících s cestovním ruchem. Proto bylo nutné přistoupit ke konstrukci tzv. satelitního účtu cestovního ruchu (TSA Tourism Satellite Account). TSA umoţňuje podrobnou analýzu poptávky a nabídky cestovního ruchu a zhodnocení celkového přínosu cestovního ruchu pro ekonomiku dané země (VYSTOUPIL a kol., 2006). Sestavení satelitního účtu cestovního ruchu České republiky bylo zadáno vládou Českému statistickému úřadu v roce Nejdříve bylo potřeba zavést některá statistická šetření a stávající přizpůsobit poţadavkům TSA. V oblasti domácího a výjezdového cestovního ruchu byly tyto podmínky splněny v první polovině roku 2004, kdy byly známy první výsledky za rok 2003 z nově zavedeného šetření v domácnostech (Výběrové šetření cestovního ruchu). Na straně příjezdového cestovního ruchu byla situace komplikovanější, pravidelné šetření na hranicích bylo zahájeno aţ v průběhu roku 2005 (pro roky, kdy zdrojová data poptávkové strany systému nebyla úplná, byly pouţity informace z aktuálnějších let a výsledky byly extrapolovány do minulosti). TSA obsahuje podrobné informace, ze kterých je moţné vyčíst, která odvětví mají k cestovnímu ruchu nejblíţe. Podíl cestovního ruchu na HDP nebo na celkové zaměstnanosti zobrazuje tab. 2., V posledních sledovaných letech podíl CR na HDP mírně klesá, coţ mohlo být částečně způsobeno ekonomickou krizí [49]. Tab. 2. Ukazatele národního hospodářství a výkony cestovního ruchu v České republice v letech (v mil. Kč) ukazatel Hrubá přidaná hodnota celkem (zc) Hrubá přidaná hodnota CR (zc) Podíl CR na hrubé přidané hodnotě (v %) 3,4 3,3 3,0 2,9 2,7 2,6 2,7 Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt CR Podíl CR na HDP (v %) 3,5 3,6 3,3 3,1 2,9 2,8 2,9 Počet zaměstnaných osob v CR Podíl CR na celkové zaměstnanosti (v %) 4,79 4,79 4,74 4,64 4,52 4,56 4,58 (zdroj: [50]) 19

20 2.2.2 Negativní dopady cestovního ruchu Cestovní ruch negeneruje jenom pozitivní přínosy, vyúsťuje také ve značné mnoţství neţádoucích dopadů. Dopady cestovního ruchu na přírodní sloţky ţivotního prostředí se obecně označují pojmem turistické znečištění, které kromě ţivotního prostředí negativně ovlivňuje hostitelskou komunitu a její sociální prostředí (např. kongesce, stres vyvolaný velkým mnoţstvím návštěvníků, fyzické znečištění ţivotního prostředí). Mezi konkrétní negativní dopady cestovního ruchu na ţivotní prostředí se řadí emise, eroze, zavlečení nepůvodních rostlinných a ţivočišných druhů nebo poškozování přírodních hodnot a biodiverzity. Socio-kulturní dopady se zpravidla neprojevují tak zřetelně jako dopady cestovního ruchu na ţivotní prostředí, ale jsou hůře identifikovatelné a měřitelné a zatím méně zkoumané. Změny socio-kulturního prostředí mají více subjektivní a latentní charakter, více se překrývají s globálními vlivy a jsou obtíţně monitorovatelné (např. dopad na kulturní identitu, proces akulturace vyvolaný či posilovaný cestovním ruchem). Mezi nejčastější socio-kulturní dopady patří demonstrační efekt, akulturace, inscenizace nebo turistická iritace. V případě demonstračního efektu jsou napodobovány vzorce chování návštěvníků, produktů cestovního ruchu, investic, způsobu vyuţívání atraktivit cestovního ruchu, zájmu o turistickou destinaci. Akulturací se označuje proces změn kultury a společnosti v důsledku dlouhodobějšího či opakovaného styku kulturně odlišných společenských skupin, v němţ jedna skupina má výrazně niţší technologickou úroveň nejčastěji jde o vliv západní (anglo-americké) kultury na původní obyvatele. Inscenizace představuje komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů akčním způsobem, zpravidla ve smyslu vţitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika. Turistická iritace vyjadřuje míru nevraţivosti místních obyvatel ve vztahu k návštěvníkům a k vývoji cestovního ruchu v daném místě (PÁSKOVÁ, 2009). Za negativní dopady cestovního ruchu na ekonomické prostředí povaţují M. Hall a S. Page (2006) odliv kapitálu, nepřiměřený odhad nákladů na rozvoj cestovního ruchu, růst administrativních nákladů, existenci lepších investičních příleţitostí nebo selhání destinace přilákat turisty. I. Galvasová a kol. (2008) dále uvádí problém ekonomické závislosti místní komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize, nadměrného vyuţívání veřejných prostranství a infrastruktury návštěvníky destinace či vzniku turistických ghett. Podle M. Páskové a J. Zelenky (2002, s. 297) je turistické ghetto kompaktní část území sídla, na níţ postupně došlo k vytlačení (nebo potlačení) běţných funkcí sídla (nejen obytné) funkcí komerční, navíc ve značné míře úzce zaměřenou na nabídku sluţeb cestovního ruchu. Tento jev je zpravidla doprovázen zvýšením cenové hladiny (turistická inflace), sníţením dostupnosti zboţí běţné denní spotřeby atd. 20

21 Dopady cestovního ruchu na okolní prostředí nepůsobí odděleně, ale jsou vzájemně provázané (viz obr. 4), navzájem se ovlivňují co do formy i intenzity. V porovnání s dopady jiných hospodářských odvětví jsou méně zřetelné, mají odlišný průběh i charakter, nejčastěji bývají nehmotné povahy a jsou proto obtíţněji podchytitelné (PÁSKOVÁ, 2009). M. Mathieson a G. Wall (2006) dodávají, ţe dopady mohou mít kumulativní charakter, měnit se v čase s měnícími se poţadavky turistů a jejich projevy mohou v destinacích delší dobu přetrvávat. Pozitivní dopady se vyskytují aţ do překročení limitů, kdy se stávají negativními. Další problém vidí v diskontinuitě mezi příčinou a účinkem dopadů, protoţe většina rozhodnutí se provádí v městských oblastech v rozvinutých zemích světa, zatímco mnoho důsledků se projevuje v periferních turistických oblastech. Obr. 4. Průřezovost problematiky dopadů cestovního ruchu (převzato: PÁSKOVÁ, 2009, s. 37) Negativní dopady cestovního ruchu nejsou omezeny jen na exotické destinace a destinace s vysokou návštěvností, vyskytují se také v tranzitních oblastech (koridory a uzlové body). Nejčastěji se však projevují v destinacích, ve kterých tvoří cestovní ruch významnější podíl celkových lidských aktivit, v destinacích s křehkými ekosystémy a v destinacích, vyznačujících se zranitelností místních komunit, jejichţ ţivotní styl se často výrazně liší od ţivotního stylu návštěvníků. Důsledky nadměrné zátěţe cestovním ruchem mohou vést ve světově uznávaných lokalitách aţ ke zpochybnění zápisu místa nebo památky na seznam světového dědictví UNESCO či dokonce k vyřazení z tohoto seznamu (např. ohroţení kamenných soch na Velikonočním ostrově). Neregulovaný cestovní ruch ve vztahu k ţivotnímu prostředí svou nešetrnou formou, nadměrnou intenzitou a tempem rozvoje spotřebovává neobnovitelné a často jedinečné zdroje. Tato situace je označována 21

22 jako efekt turistické pasti. Jedná se o negativní působení neregulovaného cestovního ruchu, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj vlastní kapitál (kulturní a přírodní destinace) a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udrţitelný rozvoj (PÁSKOVÁ, 2009). K omezení či úplnému zastavení negativních dopadů cestovního ruchu přispívá koncept únosné kapacity území a udržitelný cestovní ruch. Únosná kapacita představuje maximální zatíţení daného území cestovním ruchem bez sníţení kvality ţivotního prostředí a ekosystémů, záţitku a spokojenosti návštěvníka, bez negativních vlivů na místní komunitu, její socio-ekonomickou strukturu, aktivity a kulturu dané oblasti. Sloţkami únosné kapacity jsou fyzicky, ekologicky, ekonomicky, socio-kulturně a psychologicky únosná kapacita. Udrţitelný cestovní ruch je takový cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Podle normy EU je vymezen jako koncepce rozvoje a plánování cestovního ruchu, jehoţ cílem je ochrana a zachování ţivotního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování ţivotního stylu místních obyvatel (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s ). 2.3 Současný a budoucí vývoj cestovního ruchu ve světě a v Evropě Podle S. Williams (2009) cestovní ruch úzce souvisí s některými globalizačními procesy, je uznáván jako prostředek širší mezinárodní integrace (např. EU) a urychluje modernizaci a ekonomický rozvoj v rozvíjejících se zemích třetího světa. Přehled o mezinárodním cestovním ruchu podává Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) v kaţdoročně publikované zprávě Tourism Highlights, která popisuje vývoj zahraničního příjezdového a výjezdového cestovního ruchu a s tím spojené devizové příjmy a výdaje. Tyto ukazatele jsou prezentovány dle metodiky UNWTO za pět hlavních světových turistických regionů, které představují Evropa, Amerika, Afrika, Asie a Pacifik a Blízký východ (státy Arabského poloostrova, Egypt a Libye) (VYSTOUPIL a kol., 2006). UNWTO vydala také publikaci Tourism 2020 Vision, coţ je dlouhodobá prognóza a hodnocení cestovního ruchu týkající se vývoje zahraničního příjezdového cestovního ruchu do roku Základním rokem byl stanoven rok 1995, z kterého vychází prognózy na roky 2010 a 2020 pro šest světových turistických regionů (viz tab. 3). Prognóza odhaduje, ţe se počet mezinárodních příjezdů (565 mil. v roce 1995) zvýší na téměř 1,6 mld. v roce Regiony s nejvyšším počtem příjezdů bude tvořit Evropa (717 mil.), Asie a Pacifik (397 mil.) a Amerika (282 mil.). Největší pokles podílu mezinárodních příjezdů zaznamená v roce 2020 Evropa (45,9 %), výrazně se zvýší podíl regionu Východní Asie a Pacifik (25,4 %), nevyšší nárůst mezinárodních příjezdů by měl proběhnout v regionu Blízký východ (průměrně 6,7 % za rok) [111]. Tempo růstu mezinárodních příjezdů by mělo činit 4,1 % ročně. S ohledem na ekonomický vývoj 22

23 v některých rozvojových zemích se předpokládá zapojení širšího okruhu obyvatel do mezinárodního cestovního ruchu, přesto bude podíl obyvatel světa, kteří se mezinárodního cestovního ruchu účastní, stále velmi nízký (pouze 3,5 %). Zdůrazňován je i význam domácího cestovního ruchu, který znamená přínosy pro národní ekonomiky. Vize však upozorňuje na skutečnost, ţe v řadě rozvinutých zemích se poptávka po domácím cestovním ruchu blíţí svému nasycení. Největší tempo nárůstu lze proto očekávat v zemích jihovýchodní a jiţní Asie, Latinské Ameriky, Afriky a Blízkého východu (PALATKOVÁ, 2011). Tab. 3. Prognóza vývoje mezinárodního příjezdového cestovního ruchu na roky 2010 a 2020 Region Zákl. rok Prognóza Podíl (%) Prům. roční míra Počet příjezdů (mil.) růstu (%) Svět ,0 100,0 4,1 Afrika ,6 5,0 5,5 Amerika ,3 18,1 3,8 Východní Asie a Pacifik ,4 25,4 6,5 Evropa ,8 45,9 3,1 Blízký východ ,2 4,4 6,7 Jižní Asie ,7 1,2 6,2 (upraveno podle: [111]) Hlavní destinací příjezdového cestovního ruchu bude v roce 2020 Čína (130 mil.) s podílem 8,3 %, dalšími by měly být Francie (106 mil.), USA (102 mil.), Španělsko (74 mil.) a Hong Kong (57 mil.). Nejvýznamnější zemí výjezdového cestovního ruchu by mělo zůstat Německo (153 mil.) s podílem téměř 10 %, následované Japonskem (142 mil.), USA (123 mil.), Čínou (100 mil.). V regionu Východní Asie a Pacifik je prognózován silný nárůst meziregionálních výjezdů i příjezdů. Trendem bude cestovní ruch s rekreační (např. okruţní plavby, potápění), fyzickou, duchovní a náboţenskou motivací. Rozvoj příjezdového cestovního ruchu je však podmíněn zlepšením infrastruktury. V regionu Jiţní Asie je rozvoj cestovního ruchu limitován leteckým dopravním spojením do regionu i uvnitř něj. Za hlavní faktor rozvoje cestovního ruchu je povaţován nárůst investiční činnosti (zejména v Indii) a také lepší spolupráce zemí v regionu. V případě regionu Blízký východ bude dominovat cestovní ruch zaměřený na národní dědictví, historii, kulturu a islámské tradice (především náboţenský cestovní ruch). Vize upozorňuje na negativní faktory ovlivňující cestovní ruch v regionu - mezinárodní napětí a nepokoje, špatná image některých zemí, nízká úroveň hygieny, nedostatečná infrastruktura. 23

24 Region Afrika je povaţován za nestabilní, kde cestovní ruch nelze spolehlivě rozvíjet. Případný rozvoj cestovního ruchu je spatřován v ekoturistice a produktech orientovaných na dobrodruţství (např. safari, rafting, trekking, krokodýlí farmy). Cestovní ruch v regionu Amerika má být nejvíce ovlivněn ekonomickými faktory, předpokladem rozvoje jsou značné investice ve vyspělých i rozvíjejících se destinacích (např. tematické parky, hotely a další infrastruktura). Zároveň je očekávána vysoká dynamika v segmentu okruţních plaveb (Karibik, Mexiko). Podle Vize 2020 bude čelit evropský cestovní ruch (zejména cenové) konkurenci levnějších asijských i některých jihoevropských a východoevropských destinací a jejich výraznějším marketingovým kampaním. V důsledku zavedení eura a deregulace evropské letecké dopravy stoupá počet vnitroregionálních příjezdů (PALATKOVÁ, 2011). Pro kaţdý světový turistický region byla dále prognóza rozpracována podrobněji. V Evropě byla vydána studie Tourism 2020 Vision: Europe, která uvádí, ţe nejoblíbenější západoevropské destinace budou nahrazeny zeměmi střední a východní Evropy, ve kterých se bude neustále zvyšovat počet mezinárodních příjezdů. V roce 2020 by měl počet mezinárodních příjezdů ve střední a východní Evropě dosahovat 223 mil., zatímco v západní Evropě 185 mil. a v jiţní Evropě 177 mil. Téměř jedna třetina návštěvníků Evropy si tedy vybere destinaci ve střední nebo východní Evropě. Hlavním důvodem turistické exploze ve střední a východní Evropě je perfektní geografická poloha přímo mezi dvěma zdrojovými trhy - západní Evropou a Ruskem. Mezi další hlavní faktory podílející se na růstu cestovního ruchu budou výhodné ceny turistických produktů v tomto regionu. Evropa zůstane nadále světovou destinací číslo jedna, počet mezinárodních příjezdů by se měl zvýšit na 717 mil. v roce 2020, coţ znamená 3,1 % průměrný meziroční nárůst. Hnacím motorem růstu cestovního ruchu bude silná tendence k častějším zahraničním dovoleným, kdy se očekávají časté výjezdy mimo tradiční evropskou prázdninovou sezónu. Nejnavštěvovanější evropskou destinací zůstane Francie, následovat ji bude Španělsko, Velká Británie, Itálie a Rusko [41]. 24

25 3 SOUČASNÉ TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU, VOLNÉM ČASE A REKREACI Vyšší příjmy a růst fondu volného času umoţnily lidem více se zapojit do cestovního ruchu, cestovat na větší vzdálenosti a také častěji. Rostoucím trendem se stávají kratší, ale častější dovolené v průběhu celého roku. Lidé touţí uniknout ze stereotypu kaţdodenního ţivota, zaţít změnu prostředí, coţ jim umoţňuje právě cestovní ruch (MATHIESON, WALL, 2006). Rozvoj cestovního ruchu je ovlivněn mohutným rozvojem dopravy a nástupem nových informačních technologií. Na dlouhé a střední vzdálenosti dominuje letecká doprava, na kratší vzdálenosti silniční doprava. Informační technologie (internet) zásadně změnily podobu cestovního ruchu a jeho distribučních cest (např. globální distribuční systémy, internetové rezervační systémy), coţ vede ke změnám chování zákazníků a k dalšímu zvyšování dostupnosti nabídek cestovního ruchu. Cestovní ruch se tak stává neodmyslitelnou součástí ţivotního stylu a potřeb a je zároveň dostupnější stále většímu počtu lidí (RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011). 3.1 Trendy v cestovním ruchu ve světě a v Evropě K. Ryglová, M. Burian a I. Vajčnerová (2011) a M. Palatková (2011) se zabývají novými trendy, které se v současné době projevují v cestovním ruchu: nabídka převaţuje nad poptávkou na trhu se objevuje stále více nabídek zajímavých produktů cestovního ruchu, boj o zákazníky je pořád silnější a objednávky se více posunují k datu odjezdu, roste význam image destinací - vnímání destinací a ovlivnění rozhodovacího procesu výběru destinací je otázkou vnímání jejich image, hlavní poţadavek pro cestovatele je bezpečnost destinace, v případě, ţe ji destinace nemůţe nabídnout, utrpí ztráty, ţeny pociťují větší potřebu krátkodobých či víkendových cest, protoţe jsou stále častěji samy ekonomicky aktivní, zjednodušení a odstraňování bariér při cestování (např. národní kontroly), roste zájem o sebevzdělávání v různých typech zájezdových kurzů (např. kurzy golfu, potápění, jazykové kurzy), do popředí se dostávají otázky ochrany ţivotního prostředí a udrţitelnosti, vzrůstá poptávka po udrţitelných produktech, projevuje se větší potřeba cestování z města do přírody, nastává rozvoj nových forem a produktů cestovního ruchu, dochází k rozvoji nezávislého cestování u stále většího počtu lidí a do vzdálenějších destinací, cestovní ruch poroste v netradičních směrech, a to jih sever a západ východ, 25

26 větší poţadavek na zábavu a důraz na emocionálně silné a smysly podporující produkty (např. tematické parky, adrenalinová zařízení), změna ekonomiky sluţeb na ekonomiku záţitků - poskytnutí jedinečného záţitku a osobní angaţovanost klienta povede k potřebě diferenciace produktů cestovního ruchu. Evropská komise cestovního ruchu (ETC European Travel Commission) uvádí, ţe cestovní ruch prošel během posledních let významnými změnami, velmi rychle se vyvíjí a je stále více ovlivňován hlavními globálními trendy. Mezi nejvýznamnější trendy současného cestovního ruchu v Evropě patří: změna věkové struktury obyvatelstva, kdy dochází ke stárnutí populace a zvyšujícímu se podílu starších věkových skupin obyvatel, které se mohou díky kvalitní zdravotní péči, fondu volného času a finančnímu zabezpečení více účastnit cestovního ruchu, zvyšující se poptávka po kvalitních produktech cestovního ruchu, zdravotním, lázeňském a kulturním cestovním ruchu, s rozvojem nízkonákladových leteckých společností se zvýší dostupnost letecké přepravy pro širší okruh lidí (nové cílové skupiny) a dojde ke změnám navštěvovaných destinací v Evropě, častější individuální cesty, protoţe roste počet lidí, kterým nevyhovuje tradiční dovolená a hledají neobvyklé a autentické záţitky, a také nárůst cest do neobjevených destinací, vzrůstající počet dovolených mimo letní sezónu a letní destinace budou častěji navštěvovány v průběhu celého roku, internet a rozvoj informačních technologií bude hrát výraznou roli v distribuci a prodeji produktů a sluţeb cestovního ruchu, moţnosti vyhledání širokého spektra informací o destinacích předem zvýší znalosti a očekávání návštěvníků, vzrůstající poptávka po udrţitelném cestovním ruchu [54]. Podoba cestovního ruchu se postupem času mění. Ve druhé polovině 20. století začal dominovat v ekonomicky rozvinutých zemích masový cestovní ruch, k jeho největšímu rozvoji došlo v 60. a 70. letech 20. století. Masový cestovní ruch představuje masovou spotřebu se standardizovanými produkty (HALL, 1998). Zahrnuje cestování velkých skupin návštěvníků, vyuţívání hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravních prostředků. Pro masový cestovní ruch je typická vysoká koncentrace návštěvníků v některých destinacích (např. přímořské, lázeňské, městské). V současnosti se v cestovním ruchu projevuje ve stále větší míře trend v podobě post-fordistického cestovního ruchu, označovaného také jako postmoderní cestovní ruch. Post-fordistický cestovní ruch je posunem od masového cestovního ruchu. V této 26

27 souvislosti se také pouţívá termín individuální cestovní ruch, jehoţ typickými aktivitami jsou např. pěší turistika, agroturismus, cykloturistika (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Post-fordistický cestovní ruch se projevuje specializací a velkým rozsahem produktů, významným aspektem je také individuální a netradiční cestování. Mnoho turistů odmítlo standardní hromadné zájezdy a dali přednost dovolené, která odpovídá jejich touze po vzdělání, dobrodruţství, zábavě, bliţšímu pohledu na navštívené destinace, autenticitě, ekologicky šetrným formám cestovního ruchu. Tito turisté mají vlastní představu o trávení neorganizované dovolené podle svého přání (HALL, 1998). G. Wall a A. Mathieson (2006) přicházejí s označením nový turista (new tourist), který se zásadně odlišuje od masových turistů a je hnací silou alternativního cestovního ruchu (viz obr. 5). Obr. 5. Charakteristika nového turisty (upraveno podle: WALL, MATHIESON, 2006, s. 31) Další posun ve vývoji cestovního ruchu představuje post-turista, který je označován jako produkt postmoderní doby. S. Horner a J. Swarbrooke (2003) popisují post-turisty jako lidi, kteří si přímo libují v neautentičnosti. Post-turista ţije v době masové komunikace a informačních technologií, které mu umoţňují značným rozsahem informací 27

28 volit svou dovolenou. Dává najevo, ţe neexistuje autentický produkt cestovního ruchu a pokládá předstírané události za to, čím skutečně jsou. Například si uvědomuje, ţe vzhledově autentická rybářská vesnice by nemohla existovat bez příjmů z cestovního ruchu. Cestovní ruch je pro něj hrou, post-turista má potěšení z mnoţství her, které můţe hrát a klidně přestupuje z jedné kategorie do druhé, cestovní ruch vnímá jako další aspekt jeho postmoderního ţivotního stylu. Například se rozhodne putovat pěšky jiţní Afrikou, ale další rok zvolí masovou rekreaci ve známé přímořské destinaci. Svou neochotou začlenit se do určitého typu nebo segmentu představuje velkou výzvu pro odvětví cestovního ruchu. 3.2 Trendy v cestovním ruchu v České republice K. Ryglová, M. Burian a I. Vajčnerová (2011) a K. Ryglová (2009) se také zaměřují na současný vývoj cestovního ruchu v České republice: zvyšují se veřejné výdaje na propagaci krajů i České republiky jako celku, kraje se soustředí na vlastní propagaci a podporu cestovního ruchu, státní agentura CzechTourism stanovuje turistické regiony, propagace České republiky jako bezpečné destinace, vznikají nové strategické dokumenty (rozvojové strategie) k cestovnímu ruchu na úrovni státu, krajů i mikroregionů, zvyšují se investice do cestovního ruchu z fondů EU, větší důraz je kladen na regionální aspekty a rozvoj cestovního ruchu v regionech, stoupá podpora regionálních sdruţení (např. vznik turistických informačních center), zvyšuje se lůţková kapacita (především v Praze), sniţuje se počet kamenných cestovních kanceláří a agentur a stoupá význam virtuálních cestovních kanceláří a agentur, specializace činností cestovních kanceláří a uţší zaměření na produkt cestovního ruchu, zvyšuje se účast zahraničních společností na rozvoji cestovního ruchu (např. American Express, Hilton, převzetí některých českých společností), které přinášejí nové koncepty (např. franchising 1 ), roste tlak na dostupnost informací, které se stávají klíčovým faktorem úspěchu, změny spotřebitelského chování v cestovním ruchu např. rostoucí náročnost zákazníků (cizinců i českých občanů) na rozsah a kvalitu poskytovaných sluţeb, 1 franchising = forma podnikání, kdy podnikatel koupí franšízovou licenci od franšízové společnosti a stává se tak jejím partnerem, podnikajícím pod jejím jménem na trhu jiţ zavedeném a můţe vyuţívat všech výhod, které tato společnost v souvislosti s podnikáním poskytuje (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s. 90) 28

29 rostoucí výdaje domácností na cestovní ruch, trend zájezdů last minute, rostoucí podíl letecké dopravy při cestách do zahraničí, rozvíjejí se nové specifické formy cestovního ruchu. K. Ryglová (2009) dále uvádí, co je hlavní příčinou pokračujícího pozitivního trendu v rozvoji cestovního ruchu v České republice: růst fondu volného času, změny v ţivotním stylu u větší části obyvatelstva, růst mobility, odstraňování bariér volného pohybu osob mezi státy, nové nároky na způsob cestování. 3.3 Trendy ve volném čase a rekreaci v České republice O souvislosti volného času a rekreace s cestovním ruchem jsem se jiţ zmiňovala v podkapitole 2.1, nyní se zaměřím na definování volného času a rekreace pro další účely práce. Cestovní ruch (kromě obchodního cestovního ruchu) je realizován ve volném čase. Podle R. Wokouna a J. Vystoupila (1987, s. 5) se volným časem zpravidla označuje část mimopracovní doby, v níţ člověk sám volí své aktivity a realizuje v nich svou osobnost. O skutečném vstupu volného času do ţivota celé společnosti můţeme hovořit teprve ve 20. letech 20. století, kdy se ve většině vyspělých zemí zkrátila a uzákonila délka pracovní doby a prodlouţila dovolená. V 50. a 60. letech se postupně ve vyspělých zemích zkrátil týdenní pracovní cyklus na pětidenní a volný čas se stal jedním z nejvýznamnějších sociálních fenoménů. Jednu z moţností vyuţití volného času představuje rekreace. Tento pojem zahrnuje druhy činností nebo odpočinku, které přináší fyziologické zotavení a psychické uvolnění a představuje protiváhu nepříznivým vlivům běţného ţivota nebo pracovního prostředí. Obecně pro realizaci řady rekreačních aktivit platí, ţe není nutné opouštět místo trvalého bydliště. Pokud jsou ovšem rekreační činnosti prováděny mimo místo trvalého bydliště, dochází k účasti na cestovním ruchu a rekreace je současně cestovním ruchem (WOKOUN, VYSTOUPIL, 1987, s. 9 10). Fenoménem v trávení volného času se stávají nákupní centra, která mají velký vliv na nákupní a rekreační chování obyvatel nejen velkých měst. Tento fenomén vznikl v důsledku změny nákupního chování, kdy zákazníci dávají před malými prodejnami přednost hypermarketům a nákupním centrům. Za důleţitý rys ve změně nákupního chování se povaţuje skutečnost, ţe nákupy se staly novým druhem turistiky. Nákupní centra se stávají oblíbeným cílem rodinných výletů. Tento trend se označuje jako fun shopping nebo experience shopping. Nejedná se uţ jen o samotné nakupování, ale také o trávení volného času. 29

30 V České republice došlo v druhé polovině 90. let 20. století k dynamickému vývoji a rozmachu velkoplošných obchodních konceptů, které je moţné rozdělit na hypermarkety, nákupní centra a moderní obchodně-společenská centra. Hypermarkety disponují kompletní nabídkou potravinářského i běţného spotřebního zboţí. Nákupní centrum představuje komplex prodejen, stravovacích zařízení a provozoven sluţeb, které jsou vytvořeny a uspořádány podle plánu a řízeny jedním majitelem, kde provozovateli obchodních jednotek jsou nájemci. Obchodně-společenská centra nabízí kromě hypermarketu, specializovaných obchodů a sluţeb také moţnost odpočinku v příjemném prostředí a zábavy (např. multikina, bowling, relaxační salony, sportovní zařízení). Hypermarkety a nákupní centra se začaly stavět na zelené louce na okrajích velkých měst při klíčových dopravních tepnách, později v rámci revitalizace městských center vznikala nákupní centra i ve středu měst (např. Nový Smíchov v Praze). Prvním nákupním centrem (s komplexem prodejen, stravovacích zařízení a provozoven sluţeb) v České republice se stalo Centrum Černý Most v Praze (první etapa byla uvedena do provozu ), o rok později vznikla další nová nákupní centra (Avion Shopping Park v Brně a Praze, Borská Pole v Plzni, Spektrum v Průhonicích Čestlicích). Na počátku roku 2003 bylo v České republice uţ 127 hypermarketů (SPILKOVÁ, 2003), v první polovině roku 2008 jiţ 250 hypermarketů. Česká republika má nejvyšší koncentraci hypermarketů ve střední a východní Evropě [89]. Tab. 4. Deset největších nákupních center podle prodejních ploch (v m²) v České republice k Nákupní centrum Město Rok otevření Prodejní plocha v m² Počet prodejen OC Letňany Praha Olympia Brno Brno OC Nový Smíchov Praha Avion Shopping Park Ostrava Centrum Chodov Praha Metropole Zličín Praha Centrum Černý Most Praha Galerie Harfa Praha Avion Shopping Park Brno Palladium Praha (sestaveno podle: [91], [53], [103]) V současnosti není na prvním místě u zákazníka jen nabízené zboţí v nákupních centrech, ale zárukou úspěchu je poskytnutý záţitek v podobě zábavy, vzrušení nebo relaxace. Nabídka doplňkových aktivit v nákupních centrech se stává čím dál více důleţitější pro přitáhnutí více zákazníků (COPLÁK, 2000). Podle nákupního chování 2 První fáze OC Letňany byla dokončena v roce 1999, druhá fáze v roce 2002, třetí fáze v roce 2006 a poslední fáze v roce 2007 ( 30

31 zákazníků je moţné rozlišit tři druhy nakupování účelové nakupování (purpose shopping), víceúčelové nákupy (multipurpose shopping) a rekreační nakupování (leisure shopping), se kterým je spojeno trávení volného času. V případě rekreačního nakupování zákazníci procházejí celé nákupní centrum a prohlíţejí si víceméně všechny obchody (méně jiţ provozovny sluţeb), v některých pak příleţitostně nakoupí; jejich pohyb je v podstatě logický a je veden uspořádáním nákupního centra (SPILKOVÁ, 2003, s. 284). Dalším trendem souvisejícím s trávením volného času, rekreací a cestovním ruchem, který se ve stále větší míře objevuje v České republice, jsou tematické parky, adrenalinová a jiná sportovní a zábavní zařízení. Tomuto fenoménu se podrobně věnuji v kapitole 5 a 6. 31

32 4 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch nabývá ve skutečnosti zcela konkrétní podoby, která je výrazem jeho obsahové i jevové stránky. V odborné literatuře se cestovní ruch nejčastěji dělí na formy a druhy cestovního ruchu (MALÁ, 1999). 4.1 Vymezení forem a druhů cestovního ruchu M. Malá (1999) se odklání od členění cestovního ruchu podle forem a druhů a pouţívá místo nich společné kritérium - typ cestovního ruchu. Jako hlavní důvod uvádí, ţe v praxi dochází k prolínání obou hledisek a autoři odborných publikací nemají jednotný názor na to, co povaţovat za druh a co za formu cestovního ruchu, u některých autorů dochází k opačnému pohledu na vymezení forem a druhů cestovního ruchu. I. Galvasová a kol. (2008) rozlišují formy a druhy cestovního ruchu, zároveň od nich odvozují typy cestovního ruchu (viz. obr. 6), které charakterizují jako soubor aktivit cestovního ruchu s konkrétní podobou a určitým osobitým charakterem. Typy cestovního ruchu se odvíjí od motivace účastníků a od druhů cestovního ruchu a jsou obvykle spojeny s menším okruhem typických činností, díky tomu je také moţné vytvářet hodně typů cestovního ruchu. Obr. 6. Typologie cestovního ruchu (převzato: GALVASOVÁ a kol., 2008, s. 32) V odborné literatuře se nejčastěji pouţívá pro rozlišování forem cestovního ruchu hledisko motivů účasti na cestovním ruchu a v případě druhů cestovního ruchu se zohledňuje jevový průběh a způsob realizace cestovního ruchu v závislosti na konkrétních podmínkách (MALÁ, 1999). Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu definují M. Pásková a J. Zelenka (2002, s. 69, 89) formu cestovního ruchu jako typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Odtud vycházejí základní formy cestovního ruchu: rekreační (pobytový, lázeňský, lovecký), poznávací (kulturně-poznávací, 32

33 přírodně poznávací, historicko-poznávací), socio-profesní (profesně orientovaný: např. obchodní, kongresový, incentivní) a společenský (např. krajanský, etnický cestovní ruch). Za druh cestovního ruchu je povaţován typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kritériem jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky. Toto obecné kritérium se dále dělí podle objektivních faktorů (prostorové, časové, sociální a demografické, vlivů cestovního ruchu). 4.2 Druhy cestovního ruchu Pro odlišení a další vysvětlení rozdílů mezi formami a druhy bude uvedeno dělení druhů cestovního ruchu na základě nejčastějších kritérií. M. Malá (1999) a V. Toušek, J. Kunc, J. Vystoupil a kol. (2008) člení druhy cestovního ruchu podle: místa realizace - domácí cestovní ruch - zahraniční cestovní ruch (výjezdový, příjezdový, tranzitní cestovní ruch) délky pobytu - krátkodobý cestovní ruch - nejvýše tři přenocování mimo trvalé bydliště - dlouhodobý cestovní ruch - více neţ tři přenocování mimo trvalé bydliště způsobu a organizace zabezpečení sluţeb - organizovaný cestovní ruch - neorganizovaný cestovní ruch počtu účastníků - individuální cestovní ruch - skupinový (hromadný) cestovní ruch způsobu účasti a formy úhrady nákladů - volný (komerční) cestovní ruch všechny náklady si účastník hradí sám a svobodně se rozhoduje o místě, termínu apod. - vázaný (sociální) cestovní ruch všechny náklady nebo jejich část jsou hrazeny ze společenských fondů (např. některé lázeňské pobyty, podniková rekreace) rozloţení během roku - sezonní cestovní ruch (především letní a zimní sezona) - celoroční cestovní ruch 33

34 4.3 Formy cestovního ruchu Pro vymezení forem cestovního ruchu je tedy klíčovým faktorem motivace návštěvníka. M. Čertík a V. Fišerová (2009) popisují motivaci člověka jako soubor činitelů představujících vnitřní hnací síly jeho činnosti, které umoţňují lidské jednání a proţívání. Motivace je nejdůleţitějším prvkem zvýšení zájmu o určitou činnost - z hlediska vnitřního stavu jedince je zdrojem motivu nějaká potřeba, z hlediska vnějšího prostředí je zdrojem motivu pobídka. Uspokojování potřeb výrazně motivuje lidské aktivity. Pro kaţdého člověka je hierarchie potřeb individuální, mění se v průběhu ţivota a souvisí s ţivotním stylem Motivace v cestovním ruchu Motivaci v cestovním ruchu tvoří kombinace vnitřních i vnějších podnětů vedoucích k realizaci cestování u kaţdého účastníka cestovního ruchu (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s. 183). Samotné účasti na cestovním ruchu předchází uvědomění si potřeb a přání, které determinují motivaci návštěvníka. Motivace zahrnuje tlakové faktory (push factors), mezi které se řadí např. únik ze všedního ţivota nebo odpočinek a tahové faktory (pull factors), které se vztahují k destinaci a jejím atraktivitám (ČERTÍK, FIŠEROVÁ, 2009). A. Holden (2005) přichází s Maslowovým hierarchickým modelem (pyramidou) lidských potřeb upravenou pro cestovní ruch (viz obr. 7). Východiskem zůstává, ţe nejprve musí dojít k uspokojení potřeb na niţší hierarchické úrovni, aby mohly být uspokojeny potřeby na vyšší úrovni. Nejvyšší hierarchickou úroveň představuje seberealizace, kdy cestovní ruch přispívá k rozvoji osobnosti jednotlivců. Motivací v cestovním ruchu se také zabýval Pearce, podle kterého mají lidé kariéru v cestovním ruchu stejně jako v práci. Rozdíl shledává v tom, ţe účast na cestovním ruchu probíhá většinou z vlastní vůle a převaţuje vnitřní motivace. Pearce sestavil vlastní model volnočasového ţebříčku (leisure ladder model), který také vychází z Maslowova hierarchického systému lidských potřeb, a testoval ho na uspořádání tematických parků v Austrálii. Tento model zdůrazňuje změnu motivací k účasti na cestovním ruchu vlivem věku, získaných zkušeností, postavení ve společnosti, vlivu ostatních lidí (HOLDEN, 2005). 34

35 Obr. 7. Maslowův hierarchický systém lidských potřeb v kontextu cestovního ruchu (upraveno podle: HOLDEN, 2005, s. 66) Základní a specifické formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu se dělí na základní a specifické. Podle M. Heskové (1999) souvisejí základní formy cestovního ruchu s primárními potřebami, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu. Specifické formy cestovního ruchu uspokojují potřeby nejrůznějších spotřebitelských segmentů. S rozvojem společnosti jsou rozmanitější a jejich nabídka se rozšiřuje s novými trendy v cestovním ruchu. Tuto skutečnost dokládá také M. Malá (1999), podle které je rozlišování na různé formy dynamický proces, protoţe s rozvojem cestovního ruchu vznikají nejen nové motivace k účasti, ale i nové způsoby jak účastníci cestovního ruchu své motivace uspokojují. Dále se zmiňuje o specificky orientovaném cestovním ruchu vyznačujícím se specifickými motivy účastníků. Do této kategorie řadí např. nákupní, politický nebo vojenský cestovní ruch. P. Attl a K. Nejdl (2004) dodávají, ţe specifické motivy určují kromě chování účastníků cestovního ruchu i strukturu a rozsah nabídky s vyuţívanou infrastrukturou. Mezi autory odborných publikací nepanuje jednotný názor v rozlišování základních a specifických forem cestovního ruchu. Někteří autoři např. M. Hesková (1999), K. 35

36 Ryglová (2009) povaţují za specifické formy cestovního ruchu i městský, venkovský, kongresový, incentivní, lovecký cestovní ruch apod., případně uvádí jako specifické formy cestovního ruchu druhy cestovního ruchu (např. seniorský, homosexuální cestovní ruch). Forem a druhů cestovního ruchu existuje velká řada a nelze je od sebe jednoznačně oddělit, v některých případech dochází k jejich překryvům a prolínání. Při definování základních forem cestovního ruchu budu vycházet z odborné publikace autorů J. Vystoupil, M. Šauer a kol. (2011), identifikace a charakteristika specifických forem cestovního ruchu bude provedena především podle M. Páskové a J. Zelenky (2002). J. Vystoupil, M. Šauer a kol. (2011, s ) povaţují za základní formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady tyto: městský a kulturně-poznávací cestovní ruch kulturní dědictví, historická města, kulturně-historické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd., přírodní cestovní ruch členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreaci a cestovní ruch v horách, venkovský a vinařský cestovní ruch, sportovní cestovní ruch zahrnuje aktivní dovolenou a všechny formy nejrozšířenějších sportů (např. turistika, cykloturistika, hipoturistika, zimní a vodní sporty, lov, golf), lázeňský cestovní ruch zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd., kongresový a incentivní cestovní ruch zahrnující i obchodní cestovní ruch. Mezi nejznámější specifické formy cestovního ruchu, které se v určité míře objevují i v České republice, je moţné zařadit: akční cestovní ruch účastníci jsou motivováni velkou událostí (např. olympijské hry, motocyklové závody, závody automobilů, Formule 1, letecké dny, koncerty známých osobností, návštěvy významných osobností), dobrodružný cestovní ruch hlavním rysem je neočekávanost, neexistence pevně daného programu, případně i určitá míra kontrolovaného rizika (např. zájezdy a pobyty s prvky extrémních a adrenalinových sportů, safari v Africe), dobrovolnický cestovní ruch (volunteer tourism) účastníci jsou motivováni nezištnou pomocí (za ubytování, poskytnutí stravy) v různých odvětvích po celém světě. Mezi účastníky převaţují mladí lidé, kteří chtějí prostřednictvím dobrovolnického cestovního ruchu poznat určitou zemi, území apod. V České republice je nejrozšířenější výpomoc v zemědělských usedlostech. gurmánský cestovní ruch účastníci jsou motivováni poţitkem z konzumace, kultury stolování, ochutnávání a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji (např. návštěvy zvláštních restaurací, pivní slavnosti, rybářské lodní výlety, exkurze do výroben potravin), 36

37 náboženský cestovní ruch účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek a také náboţenskými obřady a putováním (př. putování do Mekky, Santiago de Compostela, v České republice Svatojánská cesta), prožitkový nákupní cestovní ruch účastníci jsou motivováni záţitkem a poţitkem z nakupování specifických předmětů v dané destinaci. Nejčastěji se jedná o nákup zboţí nespotřebního charakteru. tematický cestovní ruch zaměřuje se na uspokojení specifických odborných, rekreačních nebo záţitkových potřeb účastníků (např. zájezdy na archeologická naleziště, pozorování ptactva) zážitkový cestovní ruch účastníci jsou motivováni vyhledáváním záţitků odlišných od všedního ţivota, vzrušení. Jeho formami jsou např. adrenalinový, gurmánský, meditační, sportovní, virtuální cestovní ruch (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). M. Pásková a J. Zelenka (2002) nezahrnuli do své publikace všechny specifické formy cestovního ruchu např. filmový cestovní ruch a dark tourism, na které se zaměřuji v další kapitole. 37

38 5 SPECIFICKÉ NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Zaměřila jsem se na čtyři specifické nové formy cestovního ruchu, které se v posledních letech objevily ve větší míře v České republice. Konkrétně se jedná o dobrovolnický cestovní ruch, dark tourism, filmový cestovní ruch a zážitkový cestovní ruch. Při výběru jsem kladla důraz na odlišnost těchto forem a jejich zajímavost. Dobrovolnický cestovní ruch je rozšířený především mezi mladými lidmi a má vysoký potenciál do budoucnosti. Dark tourism není v České republice zatím příliš známý, úplný koncept této formy je stále zkoumán (nejvíce ve Velké Británii). Filmový cestovní ruch zahrnuje návštěvu kulturně-historických objektů, přírodních lokalit, ale motivací k návštěvě je známá (oblíbená) lokalita z filmů či seriálů. Záţitkový cestovní (především jeho formy gurmánský, adrenalinový a sportovní cestovní ruch) je z těchto čtyř specifických forem v České republice rozšířen nejvíce a je intenzivně vyhledáván účastníky cestovního ruchu. Hodnotila jsem současnou nabídku vybraných specifických forem cestovního ruchu, v rámci kaţdé specifické nové formy cestovního ruchu jsem vybrala několik lokalit, které jsem analyzovala podrobněji (např. jejich potenciál). 5.1 Dobrovolnický cestovní ruch Dobrovolnický cestovní ruch představuje spojení dovolené s aktivní pomocí navštíveným oblastem. Původně podnikali dobrovolnické cesty lidé s přímou vazbou na danou oblast nebo problém a vnímali je spíše jako krátkodobé, intenzivní dobrovolnické programy neţ jako dovolenou. V průběhu 90. let 20. století začaly vznikat první organizace nabízející produkty, které propojovaly dobrovolnické programy s dovolenou - během pracovního týdne se nejčastěji pracuje a o víkendech je moţnost poznávat danou zemi či okolní oblast jako běţný turista (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008) Charakteristika dobrovolnického cestovního ruchu Dobrovolnický cestovní ruch probíhá v zemích a místech postiţených nějakou katastrofou (přírodní, ekonomickou, válečnou) nebo se dobrovolníci účastní projektů, které jsou společensky přínosné (např. ochrana přírody, oprava historických památek, vykopávky nebo jiné pomocné archeologické práce), coţ je typické pro dobrovolnický cestovní ruch odehrávající se v České republice. Tuto perspektivní formu cestovního ruchu je moţné rozvíjet i v době krize (ATTL, 2011). Nejčastějšími účastníky jsou mladí lidé, kteří mají několik měsíců prázdnin nebo se rozhodnou po ukončení studia nějaký čas cestovat. Účastníky mohou být také lidé, kteří si chtějí odpočinout od kariéry a kaţdodenního stresu, či senioři hledající nové uplatnění. Tito lidé bývají velmi různorodí (pocházejí z různých zemí světa), ale spojuje je touha 38

39 udělat něco dobrého a zároveň poznat nová místa, kam by se jinak pravděpodobně nedostali. Princip neplať za dovolenou odpracuj si ji však úplně neplatí, ceny dobrovolnických pobytů se liší v závislosti na typu destinace a sluţbách, které jsou poskytovány zprostředkující organizací, výše nákladů závisí také na typu ubytování účastníka. Přesto je dobrovolnický cestovní ruch atraktivní pro čím dál větší počet lidí, protoţe umoţňuje lépe poznat danou zemi, její obyvatele a kulturu tím, ţe se účastník stává přímou součástí určité komunity (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008). Účastníci dobrovolnického cestovního ruchu chtějí dát své dovolené větší smysl a hledají nové záţitky. Stoupá počet lidí, kteří mají zájem o dobrovolnické projekty v zahraničí, zvyšuje se také počet dobrovolnických organizací. Celosvětově nejvyhledávanějšími destinacemi pro dobrovolnickou činnost jsou africké, asijské a latinskoamerické státy, kde dobrovolníci např. vyučují děti v Tanzanii, starají se o seniory ve Vietnamu, pečují o slony na Srí Lance [115]. Mezi nejznámější organizace, které nabízí v České republice dobrovolnické projekty, patří nevládní nezisková organizace INEX Sdružení dobrovolných aktivit (INEX-SDA), občanské sdruţení HESTIA, Hnutí DUHA nebo Hnutí Brontosaurus. V České republice existuje celá řada nevládních neziskových organizací nabízející různé dobrovolnické projekty. Často se ale jedná o projekty, kde dobrovolnické činnosti většinou vykonávají lidé z místa bydliště (ze stejné obce) nebo blízkého okolí (např. organizační zajištění kulturních akcí, dobrovolnictví v nemocnicích, drobné administrativní činnosti atd.), coţ nepovaţuji za dobrovolnický cestovní ruch. Zaměřila jsem se na nevládní neziskovou organizaci INEX-SDA která se zabývá zprostředkováním dobrovolnických projektů po celém světě a zároveň pro zahraniční zájemce organizuje s lokálními partnery dobrovolnické projekty v České republice a je nejvýznamnější dobrovolnickou organizací tohoto druhu v ČR. V různých zemích světa nabízí zprostředkování přibliţně 1450 projektů (většinou krátkodobých) stačí si vybrat z jejich databáze. V nabídce je tak např. ochrana mořských ţelv na pláţi Colola v Mexiku, pomoc při vzdělávání místních ţáků v Kpélé-Adéta v Togu, práce s dětmi a staršími lidmi v Jiţní Korey, vysazování stromů v okolí Ulanbátaru v Mongolsku nebo organizační zajištění umělecké výstavy a práce v přírodě v lokalitě Mustarinda ve Finsku [69] Analýza dobrovolnických projektů INEX-SDA Konkrétně jsem se zaměřila na nabídku dobrovolnických projektů INEX-SDA pro rok 2012 pořádaných v České republice jedná se o mezinárodní dobrovolnické projekty, kterých se účastní převáţně mladí dobrovolníci z celého světa. INEX-SDA obvykle realizuje projekty ve spolupráci s českou partnerskou organizací (např. nezisková 39

40 organizace, obec). V nabídce je celkem 30 projektů označovaných jako workcampy 3 v různých obcích ČR. Tyto dobrovolnické projekty jsou rozděleny do čtyř tematických programů - Mosty k přírodě, Jeden druhému, Setkávání v krajině, Ruce a historie. Dobrovolnické projekty jsem rozčlenila podle tematických programů - nejdříve uvádím obecnou charakteristiku průběhu workcampů, poté jsem vybrala z kaţdého tematického programu jeden workcamp a zaměřuji se na činnosti dobrovolníků na těchto vybraných projektech. Zajímalo mě, kolikrát se uţ projekty ve spolupráci s INEX-SDA realizovaly, kolik dobrovolníků se jich zúčastnilo a jaký byl reálný výsledek projektů. Z tohoto důvodu jsem kontaktovala některé partnerské organizace, které se na daných projektech s INEX- SDA podílejí a provedla jsem řízené rozhovory s lidmi, kteří mají v organizaci na starost tyto projekty. Charakteristika dobrovolnických činností byla zpracována na základě dostupných informací o projektech, které jsou poskytovány v anglickém jazyce (kvůli zahraničním dobrovolníkům). Doba trvání workcampů jsou dva, případně tři týdny. U všech projektů je účastníkům poskytováno ubytování zdarma (typ ubytování se v různých projektech liší), u některých projektů je zajištěno i stravování zdarma, v ostatních případech mají účastníci moţnost sami si uvařit vlastní jídlo (za vlastní náklady). Nejvíce workcampů se koná v červenci a srpnu, počet dobrovolníků na projekt se pohybuje od 2 do 18, nejčastěji je hledáno dobrovolníků. Poţadovaným jazykem je angličtina, v některých případech i základní znalost češtiny. Minimální věk účastníků musí být 18 let a horní hranice u většiny projektů není stanovena, pouze v několika případech je omezena do 26 nebo 30 let. Téměř všechny workcampy vyţadují od účastníků manuální práci bez odborné kvalifikace. Kaţdý workcamp zahrnuje také studijní část, která poskytuje účastníkům odborné informace o dané problematice projektu. Pro účastníky pořádají odborníci různé tematické přednášky, prezentace, workshopy, součástí některých projektů jsou i exkurze nebo výlety do okolních větších měst. Zároveň jsou účastníkům poskytnuty tipy na různé výlety a na moţnosti trávení volného času v dané oblasti Mosty k přírodě Program je zaměřen na pomoc při péči o přírodu, chráněná území, veřejná prostranství. Cílem je vést mladé lidi k odpovědnosti za ţivotní prostředí a k poznání myšlenek a principů trvale udrţitelného rozvoje. Součástí jsou semináře a diskuse týkající se problematiky ekologické výchovy a vzdělávání, alternativních zdrojů energie, ochrany ţivotního prostředí v České republice. Náplň programu je zaměřena na tradiční řemesla, výchovu k úctě a porozumění ţivotnímu prostředí, rozšiřování přírodovědných znalostí a 3 mezinárodní krátkodobé dobrovolnické projekty v zahraničí zpravidla dvoutýdenní akce, během kterých se skupina lidí z celého světa (většinou 5 20 dobrovolníků) podílí na výpomoci u veřejně prospěšných projektů. (VOCHTOVÁ, 2011) 40

41 technických dovedností (např. obnova studánek, budování naučných stezek a cyklostezek) [66]. Tab. 5. Program Mosty k přírodě a nabídka jeho projektů Mosty k přírodě (sestaveno podle: [65]) Nový prales Název projektu Místo Okres Kraj Nový prales okolí Liberce Liberec Liberecký Zachování jedinečné Mikulov, CHKO Břeclav Jihomoravský krajiny Pálavy Pálava Zpátky k přírodě Stoupa Tachov Plzeňský Ashram jóga centrum Žďárec Ekologické zemědělství - Ashram jóga centrum Žďárec u Skutče Chrudim Pardubický Střílky Kroměříž Zlínský Projekt je organizován ve spolupráci s místní nevládní organizací Čmelák - Společnost přátel přírody, jejímţ cílem je obnovit přirozené lesy na konkrétních pozemcích a zachránit ohroţené druhy stromů. Workcamp se koná ve vybraných lesích na úpatí Jizerských hor poblíţ Liberce, účastníci jsou ubytováni v Liberci. Dobrovolníci budou pracovat na lesních pozemcích a pomáhat organizaci Čmelák obnovit les, aby se podobal svému přirozenému stavu. Práce bude obnášet výsadbu sazenic, stavbu malých plotů, zakládání jednotlivých ochranných prvků, práci v lesní školce [65]. Ohledně projektu Nový prales jsem provedla rozhovor s koordinátorem dobrovolnických projektů z organizace Čmelák - Společnost přátel přírody. Dozvěděla jsem se, ţe se workcampy realizují uţ čtyři roky, celkem se jich za tuto dobu zúčastnilo 60 dobrovolníků z celého světa, kteří odstraňovali nepůvodní smrčinu, místo ní vysazovali nové sazenice původních druhů dřevin (jedle, buk, javor, jasan). Dále pomáhali chránit stromy před kůrovcem a oplocovali nové sazenice stromů. Projekt tak naplňuje svůj cíl a napomáhá vrátit ekosystém do přirozeného stavu Jeden druhému Tento program se zaměřuje na pomoc v humanitární a sociální oblasti. Cílem je dobrovolná pomoc v komunitách a centrech pracujících s dětmi a dospělými s postiţením, s dětmi ze sociálně slabších rodin, se staršími občany v obtíţných ţivotních situacích, či s drogově závislými. Moţnost pomoci je nabízena i lidem ze znevýhodněného prostředí [66]. 41

42 Tab. 6. Program Jeden druhému a nabídka jeho projektů Jeden druhému Název projektu Místo Okres Kraj Ekologické zemědělství v komunitě Camphill Terapeutické centrum Ledovec České Kopisty Litoměřice Ústecký Ledce Plzeň-sever Plzeňský Dětský letní tábor Nymburk, Jizbice Nymburk Středočeský Centrum pro všechny Nymburk, Jizbice Nymburk Středočeský Boj proti sociálnímu vyloučení Pomoc seniorům v Praze 15 (sestaveno podle: [64]) Ekologické zemědělství v komunitě Camphill Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústecký Praha 15 Praha Praha Občanské sdruţení Camphill se snaţí vytvořit adekvátní domov pro lidi s mentálním postiţením. Provozuje denní centrum v obci České Kopisty pro lidi se zvláštními potřebami, kde se nachází i dvě terapeutické dílny a ekologická farma. Dobrovolníci budou pomáhat na ekologické farmě (výsadba, zalévání a pletí rostlin) a budou také provádět drobné stavební a renovační práce. Tento workcamp se koná třikrát ročně (červen - srpen) [64]. Mluvila jsem se sociálním pracovníkem z občanského sdruţení Camphill, který má přehled o tomto projektu. Workcampy se ve spolupráci s INEX-SDA začaly realizovat před třemi lety, kaţdý rok se konají třikrát a dohromady se jich zúčastnilo téměř 150 dobrovolníků. Jejich hlavní pracovní náplní byla práce v zemědělství, která obnášela pletí, zalévání a výsadbu rostlin, sekání trávy, vyřezávání stromů. Dobrovolníci také pracovali ve stavebnictví bourání cihel, úklid nahromaděného materiálu apod. Je tedy vidět, ţe workcampy fungují dobře Setkávání v krajině Program zahrnuje sázení stromů a rostlin, sbírání bylin, kosení podmáčených luk a odstraňování invazních druhů rostlin, je spojený také s provozováním venkovských informačních center pro veřejnost, s výstavami a tvůrčími dílnami a oţivováním tradic [66]. 42

43 Tab. 7. Program Setkávání v krajině a nabídka jeho projektů Setkávání v krajině Název projektu Místo Okres Kraj Jaro na moravském venkově Tvarožná Lhota Hodonín Jihomoravský Dobrovolníci pro Mezno Mezno Benešov Středočeský Zážitková pedagogika Osinalice Mělník Středočeský Koňská farma Chmelištná Chmelištná Louny Ústecký Přírodní dětské hřiště Jirkov Chomutov Ústecký Trvale udržitelný rozvoj venkova Udržitelný rozvoj Bečova / Nežichova Vysoké Veselí Jičín Královéhradecký Bečov nad Teplou, Nežichov Karlovy Vary Karlovarský Starý pivovar Chříč Chříč Plzeň-sever Plzeňský Dobrovolnictví v Dýšině Dýšina Plzeň-město Plzeňský Dobrovolnictví v Kyšicích Kyšice Plzeň-město Plzeňský (sestaveno podle: [68]) Starý pivovar Chříč V obci Chříč musela být zastavena výroba piva na začátku druhé světové války, od té doby pivovar upadal. Dobrovolníci se budou podílet na demoličních pracích v pivovaru a následné renovaci některých částí, pomohou s obnovou zahrady a přípravou místního hudebního a divadelního festivalu Křič fest. Projekt probíhá ve spolupráci s místním občanským sdruţením Propolis, jehoţ cílem je přeměnit chátrající pivovar v ţivoucí místo, které se stane kulturním a společenským centrem (pracovní činnosti pro tělesně postiţené a vzdělávací centrum s kurzy pro veřejnost). V budoucnosti plánují také obnovit činnost pivovaru [68]. Kontaktovala jsem předsedkyni občanského sdruţení Propolis, která je hlavní koordinátorkou kulturních a vzdělávacích akcí. Workcamp se uskutečnil zatím dvakrát, ve spolupráci s INEX-SDA navíc v průběhu dvou let proběhlo šest víkendových dobrovolnických akcí, kterých se dohromady i s workcampy zúčastnilo asi 70 dobrovolníků. Oba workcampy pomáhali dobrovolníci s opravou pivovaru, první rok na workcampu prováděli výkopové práce, čistění zahrady, kde byla předtím skládka a vyčistili i místní potok. Druhý rok čistili odtokové kanály, otloukali omítku a bourali příčky, oba roky pomáhali na zahradě se stavbou altánu, který bude slouţit pro účely kulturně-vzdělávacího centra. Z rozhovoru s předsedkyní občanského sdruţení Propolis je patrné, ţe workcampy probíhají podle plánu s viditelnými výsledky snaţení dobrovolníků. 43

44 Ruce a historie Program se soustředí na pomoc v oblasti ochrany a péče o historicky významné objekty a veřejná prostranství. Snaţí se o prezentaci multikulturní tradice České republiky jako ţivé součásti duchovního i kulturního dědictví, oţivování místních kulturních tradic [66]. Tab. 8. Program Ruce a historie a nabídka jeho projektů Název projektu Obec Okres Kraj Eko-putování Hartenberg, Hrad Hartenberg a umění Hřebeny Sokolov Karlovarský Zámek Kynžvart Lázně Kynžvart Cheb Karlovarský Zachování památek Ruce a historie v Chudenicích Chudenice Klatovy Plzeňský Léto ve Svojšíně Svojšín Tachov Plzeňský Hrad Grabštejn Grabštějn Liberec Liberecký Archeoskanzen Modrá Modrá Uherské Hradiště Zlínský Židovský Holešov Holešov Kroměříž Zlínský (sestaveno podle: [67]) Eko-putování Hartenberg, Hrad Hartenberg a umění Celkem se jedná o tři různě zaměřené projekty situované na hrad Hartenberg a jeho okolí, pořádané s místní nevládní organizací Hartenberg. Hrad byl několikrát úmyslně zapálen a v současnosti je ve velmi špatném stavu, s pomocí dobrovolníků je postupně rekonstruován. První projekt (Eko-putování Hartenberg) se uskuteční ve třech různých lokalitách v severozápadních Čechách. Dobrovolníci pomohou např. s rekultivací krajiny, s obnovou a údrţbou hradu nebo s přípravou vzdělávacích aktivit pro místní děti. Druhý projekt (Hrad Hartenberg) se přímo zaměřuje na pomoc s opravou a rekonstrukcí hradu. Dobrovolníci budou pomáhat také při přípravě akcí, které se budou konat na podzim roku 2012 a v roce 2013 (vytvoření informačních panelů, příprava materiálu, psaní článků a vytváření prezentací). Posledním projektem je artcamp, který je jediným svého druhu v České republice. V posledních letech se ho účastnili amatérští umělci z celého světa, kteří tvůrčím způsobem dokumentovali hrad a jeho okolí. V červenci 2012 přijedou na hrad Hartenberg uţ dobrovolníci s uměleckým vzděláním a začnou zde pracovat na novém projektu [67]. Na hradě Hartenberg vznikla také v roce 2010 na popud samotných dobrovolníků Mezinárodní dobrovolnická akademie Hartenberg. Jejím hlavním cílem je napomoci rozvoji dobrovolnictví v regionu a společně s Hartenberg o. s. pořádání mezinárodních projektů. V současnosti má přibliţně dvacet členů, kteří pomáhají s přípravou mezinárodních aktivit, koordinují partnerství s neziskovými organizacemi ve své zemi, 44

45 překládají webové stránky do svých mateřských jazyků, podílejí se na propagaci hradu a dobrovolnických projektů tvorbou informačních materiálů apod. [60]. Jiţ od roku 2000 pořádá občanské sdruţení Hartenberg ve spolupráci s INEX-SDA několik projektů ročně. Dobrovolníci si mohou vybrat z workcampů, envirocampů nebo artcampů. Zaměřila jsem se na pořádané workcampy na hradě Hartenberg. Od roku 2009 jsou proběhlé workcampy stručně zaznamenány na webových stránkách hradu ( sami dobrovolníci nebo vedoucí workcampů popisují, co za uplynulou dobu pobytu udělali nebo proţili. Zároveň je zde uveden i seznam účastníků workcampů, mezi kterými jsou např. dobrovolníci z Francie, Jiţní Korey, Japonska, Ruska, Španělska, Slovenska nebo Turecka. Dobrovolníci v průběhu své účasti na workcampech především odklízeli zasypané místnosti hradu (sutě, písek, kameny) a podíleli se na jeho opravě, dále uklízeli okolí hradu nebo opravovali stezku k hradu. Obr. 8. Práce dobrovolníků na obnově hradu Hartenberg z workcampu v roce 2010 (zdroj: [120]) Z reakcí dobrovolníků je zřejmé, ţe byli s workcampy spokojeni, našli zde skvělou partu podobně nadšených lidí, rádi se podíleli na opravách hradu a okolí a měli i dostatečný prostor pro trávení volného času (byly pro ně organizovány výlety na zajímavá místa v okolí, pořádány různé hry či soutěţe). Většina dobrovolníků uvádí, ţe by chtěla přijet na workcamp na hrad Hartenberg znovu. Tento dobrovolnický projekt funguje velmi dobře, jeho realizace bude probíhat i v budoucnosti, letošní workcamp bude probíhat a mělo by se ho zúčastnit 15 dobrovolníků. Výsledky pracovních činností 45

46 dobrovolníků na hradě dokládá např. zpráva Českého rozhlasu Plzeň ze dne První část hradu Hartenberg v Hřebenech na Sokolovsku už je přístupná veřejnosti. Díky zastřešení části původního paláce se objekt může pochlubit výsledky mnoha let práce dobrovolníků, kteří hrad patřící k nejstarším v regionu, prakticky znovu objevili. Dobrovolníci, kteří na hrad pravidelně jezdili v posledních deseti letech, se kromě práce na rekonstrukci hradu účastnili i uměleckých kempů. Vnitřní úpravy už umožňují i pořádání besed nebo komorních koncertů [48]. Obr. 9. Tematické programy INEX SDA a lokality konání jejich workcampů v České republice pro rok 2012 (zdroj dat: [66]) Největší koncentrace workcampů INEX-SDA byla zaznamenána v západních Čechách, konkrétně v Plzeňském kraji. Vysoká koncentrace projektů je také v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. Na Moravě se workcampy konají ve Zlínském a Jihomoravském kraji (v Tvaroţné Lhotě je jedna z poboček INEX-SDA). Organizace INEX-SDA oslovuje partnerské organizace na základě zaměření jejich činností a domlouvá se s nimi na projektech, kde by mohli pomáhat dobrovolníci a byly pro danou organizaci nebo obec přínosné. Častá je také situace, ţe se samotné neziskové organizace či obce obrátí na INEX-SDA s ţádostí o spolupráci a pomoc zahraničních dobrovolníků na jejich projektech. Z těchto důvodů jsou lokality konání workcampů v České republice rozloţeny nerovnoměrně. 46

47 Čím dál více především mladých lidí z celého světa uţ nechce strávit svoji dovolenou jen leţením na pláţi nebo pouhým poznáváním jiných destinací, chtějí svůj volný čas proţít aktivně a hlavně udělat něco dobrého a přínosného. Proto se vydávají nejčastěji o letních prázdninách na dobrovolnické workcampy různého zaměření. Společný rys všech workcampů zůstává ale stejný ochota pomoci potřebným, snaha o ochranu a zlepšení ţivotního prostředí, obnova chátrajících objektů a především stát se uţitečným a nepoţadovat za to finanční ohodnocení. Účast dobrovolníků na workcampech má totiţ jiné výhody, kromě dobrého pocitu za odvedenou práci je jim poskytováno zdarma ubytování a často i stravování, seznámí se s ostatními dobrovolníky z různých zemí světa (u mezinárodních workcampů), s kterými většinou vytvoří skvělý kolektiv a dohromady podnikají různé výlety po okolí apod. Tato specifická forma cestovního ruchu má určitě perspektivu do budoucnosti, dle mého názoru dojde ještě k jejímu většímu rozšíření a zapojení většího počtu lidí. 5.2 Dark tourism Dark tourism se stává jedním z fenoménů v současném cestovním ruchu. V překladu znamená temný cestovní ruch - návštěvníci cestují do míst, kde se udála nějaká tragédie či neštěstí. Místa spojená se smrtí nebo utrpením mají totiţ zvláštní schopnost přitahovat turisty. Termín dark tourism poprvé pouţili v roce 1996 vědečtí výzkumníci J. Lennon a M. Foley, někdy se pouţívá také spojení Grief Tourism (grief = zármutek). V práci pouţívám původní termín dark tourism, protoţe jeho český překlad úplně neakcentuje komplexnost této specifické formy cestovního ruchu Charakteristika dark tourism Častými objekty zájmu turistů jsou hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení nebo zabíjení (např. koncentrační tábory, bitevní pole, místa teroristických útoků, místa spojená se smrtí slavné osoby), ale také místa postiţená přírodními katastrofami - např. New Orleans se krátce po vyrovnání s následky ničivých záplav muselo vypořádávat s nájezdy zvědavých turistů. (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008). Turisty motivuje k návštěvám temných míst symbolické setkání se smrtí a silný emocionální záţitek. Dalším významným aspektem je dozvědět se více o místu a události, která se tam odehrála (vzdělávací charakter). Návštěvníci chtějí danou lokalitu blíţe poznat a zajímá je, co se tam přesně stalo, proč se to stalo, zdali tomu nešlo zabránit apod. Je moţné rozlišit turisty na ty, kteří nemají osobní vztah k místu a vnímají jeho návštěvu jako trávení volného času. Druhým typem jsou turisté, pro které má místo osobní význam (např. příbuzní vězňů z koncentračních táborů, obětí katastrof). Tento osobní vztah je hlavním motivem pro jejich cestu a návštěvu nepovaţují za trávení volného času (BIRAN, PORIA, OREN, 2011). 47

48 Tato specifická forma cestovního ruchu je pravděpodobně produktem postmoderní doby, kdy se turisté odklání od masového cestovního ruchu a vyhledávají spíše nové destinace a autentické záţitky. Fascinace temnými místy je povaţována některými lidmi za kontroverzní. Zpřístupnění míst, kde se odehrály tragédie, lidská neštěstí nebo došlo k zasaţení přírodní katastrofou, by mělo korespondovat se vzděláváním a pietou, nikoli s prostou motivací zisku. Rozdíl mezi tím, co je a není moţné akceptovat jako turistickou atrakci je často věcí kulturních hodnot a časového odstupu např. procházky po stopách Jacka Rozparovače v Londýně dnes uţ mnoho lidí nepohorší, naopak okruţní jízda Paříţí kolem místa, kde při autonehodě zemřela princezna Diana, jsou stále tabu (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008). Dark tourism povaţují za produkt postmoderní doby také J. Lennon a M. Foley (2006) a zabývají se ve svém výzkumu smrtí, neštěstím a katastrofami v souvislosti s produkty cestovního ruchu. Poukazují i na roli politiky, ekonomie, sociologie a médií - jakým způsobem provádí výběr a interpretaci lokalit a událostí, které jsou předmětem výzkumu dark tourism. A. Biran, Y. Poria a G. Oren (2011) uvádí, ţe atraktivity dark tourism jsou často zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO a tuto problematiku dále zkoumají (především politické a ideologické aspekty). Za klíčové při určování účastníků dark tourism povaţují jejich motivaci k návštěvě lokality (hledání vlastní identity, emotivních proţitků, posílení vědomí národní identity, vzdělávací aspekty, fascinace smrtí, osobní vztah k místu při vzpomínce na zesnulé). Biran, Poria a Oren (2011) uskutečnili také výzkum v bývalém koncentračním táboře Osvětim (Auschwitz-Birkenau) se zaměřením na motivaci k návštěvě, individuální vnímání místa a turistické záţitky. Osvětim leţí v Polsku zhruba 50 km vzdušnou čarou od hranic České republiky a je povaţována za jednu z nejvýznamnějších lokalit dark tourism ve světě. Za druhé světové války zde probíhalo vyhlazování Ţidů z celé Evropy. Osvětim je místo velmi silně spojené se smrtí, krutostí a utrpením, proto bylo vybráno jako předmět výzkumu, který probíhal v dubnu Osvětim je kromě toho častým turistickým cílem, v roce 2008 ji navštívilo přes milion lidí přibliţně třetina návštěvníků byla polské národnosti (36,3 %), většina návštěvníků (63,7 %) pocházela asi z 30 různých zemí světa. Výsledky výzkumu rozdělují podle motivace účastníků k návštěvě Osvětimi do čtyř kategorií. První z nich je potřeba návštěvníků přímo vidět lokalitu, aby "opravdu" uvěřili, co strašného a nelidského se tam v minulosti odehrálo. V druhé skupině jsou návštěvníci, kteří zde hledají vzdělávací aspekty chtějí se co nejvíce dozvědět o druhé světové válce a především o tragických událostech, které v Osvětimi proběhly a snaţí se jim porozumět. Třetí skupinu tvoří návštěvníci zajímající se o známé lokality spojené se smrtí, spadá sem i hluboké soucítění s oběťmi. Do poslední skupiny spadají lidé, kteří navštěvují Osvětim, 48

49 protoţe je na seznamu světového dědictví UNESCO a zároveň se u nich v jisté míře objevuje důraz na emocionální záţitky při návštěvě lokality. Na britské University of Central Lancashire dokonce vznikl Ústav pro výzkum dark tourism - The Institute for Dark Tourism Research (idtr), který podporuje etický výzkum v oblasti sociálního vědeckého porozumění turistickým lokalitám spojeným se smrtí, neštěstím apod. IDTR sdruţuje výzkumné pracovníky, kteří se snaţí zajistit mezinárodně uznávaný výzkum, zkoumají, publikují a konzultují interpretaci a propagaci atraktivit dark tourism a zaměřují se na pochopení turistických záţitků v souvislosti s těmito lokalitami [70]. Mezi nejznámější dark tourism lokality v Evropě se řadí dům v Amsterdamu, v němţ se během nacistické okupace skrývala rodina Anny Frankové, bývalý nacistický koncentrační tábor Osvětim či jaderná elektrárna Černobyl. Ve světě je v současnosti nejvyhledávanější lokalitou Ground Zero v New Yorku, kde byl 11. září 2001 podniknut teroristický útok na World Trade Centre. Mezi další místa patří např. Arlingtonský hřbitov v USA, Vraţedná pole v Kambodţi nebo Památník míru v Hirošimě (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008) Analýza dark tourism lokalit Mezi nejčastější místa v České republice spojovaná s dark tourism patří ta, kde se odehrály během druhé světové války tragické události. Celkový počet těchto lokalit je poměrně rozsáhlý a mohla by být vyčleněna samostatná kategorie zabývající se problematikou událostí druhé světové války z pohledu dark tourism, proto uvádím pouze nejznámější a nejnavštěvovanější místa, která jsou s ní spojena. K dalším lokalitám dark tourism v České republice patří významná bitevní pole, kostnice, kulturně-historické a přírodní památky, kde se v minulosti odehrály tragické příběhy nebo jsou spojena jiným způsobem se smrtí. Uvedla jsem lokality, které mohou být povaţovány za dark tourism atraktivity v České republice. Poté jsem tři z nich vybrala (Památník Terezín, Památník Lidice, Kostnice Sedlec) a provedla charakteristiku lokality - důraz je kladen na popis klíčové události (co se tam v minulosti odehrálo), aby bylo objasněno, proč je dané místo atraktivitou dark tourism v České republice. 49

50 Tab. 9. Nejznámější a nejzajímavější dark tourism lokality v České republice Dark tourism atraktivita Obec Okres Kraj Památník Terezín Terezín Litoměřice Ústecký Památník Lidice Lidice Kladno Středočeský Památník Ležáky Ležáky Chrudim Pardubický Kostel sv. Cyrila a Metoděje Praha 8 Praha Praha Památník Mohyla míru u obce Prace Brno-venkov Jihomoravský Areál bitvy u Hradce Králové u obce Chlum Hradec Králové Královéhradecký Vyšehradský hřbitov a Slavín Praha 2 Praha Praha Věž smrti, NS Jáchymovské peklo Ostrov (Dolní Žďár), okolí Jáchymova Karlovy Vary Karlovarský Hrad Špilberk Brno Brno Jihomoravský Kostnice Sedlec Sedlec (Kutná Hora) Kutná Hora Středočeský Kostnice Mělník Mělník Mělník Středočeský Muzeum tortury Český Krumlov Český Krumlov Jihočeský Zámek Velké Losiny Velké Losiny Šumperk Olomoucký Propast Macocha u obce Vilémovice Blansko Jihomoravský (sestaveno podle: JENERÁLOVÁ, 2011, [43], [74]) Obr. 10. Nejznámější a nejzajímavější dark tourism lokality v České republice (zdroj dat: JENERÁLOVÁ, 2011, [43], [74]) 50

51 Nejvíce významných dark tourism lokalit se nachází v Jihomoravském a Středočeském kraji a poté v Praze, největší koncentrace dark tourism atraktivit je v oblasti začínající v severozápadních Čechách, pokračující přes střední Čechy a končící ve východních Čechách. Ve Středočeském kraji a v Praze se jedná o lokality spojené s druhou světovou válkou (Památník Lidice, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze), známé kostnice (Sedlec, Mělník) a slavný Vyšehradský hřbitov se Slavínem. V Jihomoravském kraji se vyskytují různorodější dark tourism atraktivity hrad Špilberk v Brně, v minulosti proslulý jako ţalář národů, Památník Mohyla míru postavený na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (ze dne 2. prosince 1805) a propast Macocha, kde od počátku 30. let 20. století spáchalo skokem do propasti sebevraţdu přes 70 lidí. Z ostatních dark tourism lokalit v České republice je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější Památník Terezín (Ústecký kraj). Památník Terezín Pevnost Terezín vznikla v 18. století a měla být vyuţita v prusko-rakouských válkách, její původní poslání však nebylo naplněno. Město bylo rozděleno na dvě poloviny (Velká a Malá pevnost), v 19. století začala slouţit Malá pevnost jako vojenská a politická věznice. Strategických výhod Terezína si všimli za druhé světové války nacisté a udělali z něj největší koncentrační tábor v českých zemích - proměnili ho v ţidovské ghetto (Velká pevnost). V rámci konečného řešení ţidovské otázky bylo rozhodnuto shromáţdit Ţidy z Čech a Moravy do Terezína. Do června 1942 zůstali ve městě s Ţidy původní obyvatelé, kteří se ale s nimi nesměli setkávat. Do Terezína dále putovali noví vězni z různých zemí a koncentrační tábor nezvládal jejich nápor, v září 1942 dosáhl počet obyvatel Velké pevnosti maxima ( muţů, ţen a dětí - 1,6 m² ubytovací plochy na jednoho člověka). Vězni trpěli hladem a nedostatkem vody, špatné hygienické podmínky byly příčinou epidemií. Od října 1942 docházelo k transportu vězňů z Terezína do vyhlazovacího tábora Osvětim Birkenau. Terezínským koncentračním táborem prošlo za necelé čtyři roky přes muţů, ţen i dětí, z toho zde zahynulo lidí. Zbylí Ţidé z třiceti zemí světa se konečně dočkali návratu domů 21. srpna Původní obyvatelé se vrátili do města v květnu 1947, kdy zde byl zřízen Památník Terezín, který zahrnuje pietní místa, stavby a expozice roztroušené po celém městě. Hlavním účelem Památníku je zachování míst utrpení a smutku tak, aby byla stálou připomínkou i výstrahou pro budoucí generace [110]. 51

52 Tab. 10. Návštěvnost Památníku Terezín v letech Rok Počet návštěvníků (zdroj: [90]) Památník Lidice Obrovská tragédie se odehrála v obci Lidice 10. června Spouštěcí událostí byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha provedený československými parašutisty 27. května 1942, při kterém byl smrtelně zraněn. Tento plán byl předem rozhodnut v Londýně československou vládou. Kladenské gestapo se dostalo k nejasnému dopisu, který vyvolal podezření na spojitost atentátu s rodinou Horákových v Lidicích, protoţe jejich syn byl příslušníkem československého zahraničního vojska ve Velké Británii. Při prohlídce a vyšetřování nebyly nalezeny ţádné důkazy, přesto došlo k rozhodnutí vykonat akt pomsty za smrt Heydricha na nevinných obyvatelích obce Lidice. V obci ţilo tehdy 503 obyvatel, 10. června 1952 bylo na zahradě Horákova statku zastřeleno 173 muţů. Děti do jednoho roku a vybrané děti na poněmčení byly ušetřeny, ostatní děti byly usmrceny. Ţeny byly převezeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde pokračoval jejich boj o přeţití. Nacisté přistoupily k likvidaci i samotné obce - domy byly vypáleny a poté zničeny trhavinami, srovnán se zemí byl také místní hřbitov, v roce 1943 nezbyly po obci Lidice ţádné pozůstatky. Základní kámen nové obce byl poloţen v květnu Památník Lidice je národní kulturní památkou (NKP) [93]. Tab. 11. Návštěvnost Památníku Lidice v letech Rok Počet návštěvníků (zdroj: [90]) Kostnice Sedlec V Sedlci (městská část Kutné Hory) se nachází hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. Podle pověsti cestoval jeden ze sedleckých opatů do Jeruzaléma s diplomatickým poselstvím a přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny, kterou rozprášil na klášterním hřbitově. Poté se stal tento hřbitov Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě, coţ vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci a hřbitov se začal rozrůstat. Po morové epidemii v roce 1318 zde bylo pochováno třicet tisíc zemřelých, dalších deset tisíc mrtvých bylo pohřbeno 52

53 během husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloţeny vně i uvnitř podzemní kaple. V roce 1870 provedl stavební mistr František Rint z České skalice nápaditou výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek, kosti pouţité k výzdobě, byly dezinfikovány a vyběleny chlorovým vápnem [73]. Tab. 12. Návštěvnost Kostnice v Sedlci v letech Rok Počet návštěvníků 2010 neuvedeno (zdroj: [90]) Kostnice Sedlec patří mezi nejnavštěvovanější místa Středočeského kraje, přijíţdí sem i řada zahraničních turistů, návštěvnost Památníku Terezín je o něco niţší (přes lidí za rok). Částečným důvodem vysoké návštěvnosti Sedlecké kostnice můţe být fakt, ţe historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je zapsáno na seznamu UNESCO. Hlavní důvod návštěvy kostnice v Sedlci však představuje výzdoba a různě vyskládané tvary a obrazce z kostí, místo má také specifickou atmosféru (genius loci). Jedním z důvodů návštěvy Památníku Terezín je připomenutí utrpení a tragických událostí, které se odehrály v koncentračním táboře během druhé světové války. Terezín je také cílem mnohých exkurzí (např. školní výlety), zde tedy převaţuje jako motivace návštěvy vzdělávací aspekt. Výrazný vzrůst návštěvnosti Památníku Lidice v roce 2010 oproti přecházejícím rokům mohl být způsoben začátkem natáčení dlouho připravovaného českého filmu Lidice, kdy stoupl zájem o návštěvu této lokality. Vnímání dark tourism a jeho atraktivit je někdy sporné, v některých lokalitách se mohou snaţit dobře propracovanou marketingovou strategií zvýšit návštěvnost tím, ţe se prezentují jako destinace dark tourism. V tomto případě pak záleţí na samotných turistech, jak moc jim tato propagace připadá věrohodná, a budou chtít dané místo navštívit. Zároveň je těţké odhalit, kolik turistů navštívilo vybrané atraktivity dark tourism na základě jejich motivací a důvodů, které se dají připsat právě dark tourism. Tato problematika by musela být zkoumána podrobněji. Odborný výzkum lokalit v České republice spojených s dark tourism dosud nebyl proveden a je otázkou více faktorů, zdali se bude v budoucnosti o jeho realizaci uvaţovat. 53

54 5.3 Filmový cestovní ruch Charakteristika filmového cestovního ruchu Filmový cestovní ruch se stává v posledních letech stále populárnějším, návštěvníci cestují do míst, kde se natáčí nebo natáčely filmy a televizní seriály. Účastníci této formy cestovního ruchu navštěvují místa, kde se odehrával děj filmu či seriálu nebo mají místo spojené s určitou filmovou nebo seriálovou postavou. Filmový cestovní ruch můţe mít více podob - pro některé návštěvníky můţe být jediným účelem jejich cesty, pro další představuje součást organizované prohlídky v rámci poznávacího zájezdu, část filmových a seriálových příznivců touţí vidět pouze zvláštní místo z určité scény jejich oblíbeného filmu nebo seriálu (ROESCH, 2009). Čím dál větší počet návštěvníků směřuje do míst, která se objevila v úspěšných filmech a televizních seriálech. Například z hradu Alnwick v severní Anglii, který představoval hrad v Bradavicích ve filmech o Harrym Potterovi, se stala následně jedna z nejoblíbenějších turistických destinací ve Velké Británii - počet jeho návštěvníků se od roku 2002 zdvojnásobil a zvýšily se příjmy z cestovního ruchu. O slavných filmových lokalitách byly vydány podrobné mapy, které zahrnují místa spojená se známými filmy (např. Harry Potter, James Bond, Notting Hill nebo Deník Bridget Jonesové). (RAABOVÁ, 2010). J. Hlaváček a M. Mikula (2011) se zabývají vhodností lokalit pro filmovou produkci, které označují jako film friendly destinace. V takové lokalitě by měli podnikatelé, destinační management a místní samospráva vyvíjet aktivity k přilákání filmařů (např. zjednodušení administrativy, přizpůsobení nabídky a sluţeb). Místní obyvatelé by měli být seznámeni s přínosy filmové produkce. Zároveň je potřebné znát přírodní a kulturně-historický potenciál dané lokality a jeho omezení (např. zóny národních parků), aby mohla být určena vhodná místa k natáčení. Na podporu cestovního ruchu ve filmových destinacích je potřebné vytvořit adekvátní produkty cestovního ruchu (např. zájezdy po stopách filmových míst). Česká republika je povaţována za kvalitní filmovou destinaci kvůli dlouholeté tradici filmového průmyslu, profesionalitě českých produkčních týmů a unikátnosti lokalit. Filmová studia jako Barrandov Studio nebo Prague Studios poskytují produkci profesionální a pohodlné zázemí. Z uvedených důvodů je Česká republika vyhledávaným místem pro zahraniční filmové produkce. V letech však klesl objem finančních prostředků utracených zahraničními štáby a počet natočených zahraničních filmů. Hlavní příčinou bylo zavedení investičních pobídek pro filmaře v okolních státech (např. v Německu). Na podporu přilákání zahraničních filmařů a investic do České republiky schválila vláda ČR program 54

55 dotovaný Evropskou komisí - Program podpory filmového průmyslu, který je součástí Koncepce české kinematografie a filmového průmyslu na léta Cílem programu je také zvýšení konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu v evropském i světovém měřítku. Zavedení investičních pobídek přináší pozitivní výsledky, do České republiky přijíţdí více zahraničních filmových štábů a počet natočených zahraničních filmů se opět zvyšuje. Propagovat filmové lokality v České republice pro filmaře i turisty se snaţí České filmové centrum, které začalo také vydávat turistické mapy a broţury filmových míst v Praze a ČR (RAABOVÁ, 2010, JENERÁLOVÁ, 2011). Nejvyhledávanější lokalitou pro natáčení v České republice je Praha, filmaři jsou uchváceni její jedinečnou atmosférou. V Praze bylo natočeno hodně zahraničních filmů (např. Mission Impossible s Tomem Cruisem, Z pekla s Johny Deppem, bondovka Casino Royal, Liga výjimečných se Seanem Connerym nebo Agent bez minulosti s Mattem Damonem). Raritou filmového cestovního ruchu se stalo město Humpolec ve filmu Marečku, podejte mi pero, byl vysloven známý výrok Hliník se odstěhoval do Humpolce. Postava Hliník paradoxně nebyla ve filmu nikdy viděna (RAABOVÁ, 2010). Pro Českou republiku byl vytvořen i projekt databáze filmových míst ( kde je v interaktivní mapě moţné vyhledat místa, která se objevila ve filmových scénách v různých převáţně českých filmech. Lokalit v České republice, kde se natáčely různé filmy a seriály nebo jejich určité scény, by se dal vymezit velký počet, nejvíce filmů a seriálů bylo natočeno v Praze. Zaměřím se proto jen na některé české a zahraniční filmy a české seriály odehrávající se na území ČR. Vybírala jsem známé a zajímavé filmy, které mají podle mého názoru velkou šanci přitáhnout do lokality potenciální návštěvníky. Při výběru filmových lokalit jsem se soustředila jak na starší, tak na novější filmy, které by mohly zaujmout různé věkové kategorie. Filmy natáčené v ČR jsem rozdělila na české a zahraniční, české filmy jsem dále členila na pohádky a ostatní filmy, další kategorii tvoří české seriály. Většina filmů se natáčela na více různých místech ČR, z tohoto důvodu uvádím lokality, kde se odehrály nejznámější scény, významná část filmu nebo lokality, které jsou s těmito filmy často spojovány. 55

56 Tab. 13. Filmové lokality vybraných českých pohádek Film a rok natočení Místo Okres Kraj Dívka na koštěti (1971) Pardubice Pardubice Pardubický Lotrando a Zubejda (1996) hrad Zvíkov Písek Jihočeský O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) Princezna se zlatou hvězdou (1959) Princezna ze mlejna (1994) Pyšná princezna (1952) Hrad Bouzov Olomouc Olomoucký zámek Průhonice, hrad Kokořín Lhotský rybník, zřícenina Helfenburg zámek Hluboká n/vltavou a Telč, Panská skála Praha-západ, Mělník Strakonice České Budějovice, Jihlava, Česká Lípa Středočeský Jihočeský Jihočeský, Vysočina, Liberecký S čerty nejsou žerty (1984) zámek Průhonice Praha-západ Středočeský Třetí princ (1982) Ardšpašsko-teplické skály, hrad Křivoklát Náchod, Rakovník Královéhradecký, Středočeský Tři oříšky pro Popelku (1973) hrad Švihov Klatovy Plzeňský Zlatovláska (1973) zámek Červená Lhota Jindřichův Hradec Jihočeský Z pekla štěstí (1999) zámek Telč Jihlava Vysočina (sestaveno podle: [56]) 56

57 Tab. 14. Filmové lokality vybraných českých filmů Film a rok natočení Místo Okres Kraj Babička (1971) zámek Ratibořice a okolí Náchod Královéhradecký Černí baroni (1992) zámek Zelená Hora Plzeň - jih Plzeňský Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) Olšany, Brno Vyškov, Brno-město Jihomoravský Discopříběh (1987) Plzeň Plzeň-město Plzeňský Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) Kdyby tisíc klarinetů (1964) Marečku, podejte mi pero! (1976) Špindlerův Mlýn Trutnov Královéhradecký Františkovy Lázně, zámek Kynžvart Roudnice nad Labem, Humpolec Cheb Litoměřice, Pelhřimov Karlovarský Ústecký, Vysočina Na samotě u lesa (1976) Radešice Příbram Středočeský Noc na Karlštejně (1973) Hrad Karlštejn Beroun Středočeský Obecná škola (1991) Praha Praha Praha Ostře sledované vlaky (1966) vlakové nádraží Loděnice Beroun Středočeský Pelíšky (1999) Praha Praha Praha Postřižiny (1980) pivovar Dalešice, Počátky Třebíč, Pelhřimov Vysočina Pupendo (2003) Praha Praha Praha Rozmarné léto (1967) Veselí nad Lužnicí a okolí Tábor Jihočeský S tebou mě baví svět (1982) Dolní Dvůr čp. 297, Praha Trutnov, Praha Slunce, seno, jahody, a pár facek, erotika (1983, 1989, 1991) Sněženky a machři (1982) Tmavomodrý svět (2001) Královéhradecký, Praha Hoštice u Volyně Strakonice Jihočeský chata Smetánka, Moravská bouda vojenské letiště Hradčany, zámek Hrádek u Nechanic Trutnov Česká Lípa, Hradec Králové Královéhradecký Liberecký, Královéhradecký Vesničko má středisková (1985) Křečovice Benešov Středočeský Vratné láhve (2006) Praha Praha Praha Vrchní prchni (1981) Špindlerův Mlýn, Karlovy Vary, Praha Trutnov, Karlovy Vary, Praha Královéhradecký, Karlovarský, Praha Slavnosti sněženek (1983) Kersko Nymburk Středočeský (sestaveno podle: [56]) 57

58 Tab. 15. Filmové lokality vybraných zahraničních filmů Film Místo Okres Kraj Amadeus (1984) zámek Kroměříž Kroměříž Zlínský Agent bez minulosti (2002) Praha Praha Praha Bathory (2008) hrad Točník, Pernštejn, Zvíkov Beroun, Brnovenkov, Písek Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský Casino Royale (2006) Karlovy Vary, Praha Karlovy Vary, Praha Karlovarský, Praha Hartova válka (2002) Milovice, Zvoleněves Nymburk, Kladno Středočeský Iluzionista (2006) Johanka z Arku (1999) Kletba bratří Grimmů (2005) Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň (2005) Praha, zámek Konopiště, Dobříš vodní nádrž Slezská Harta a okolí Praha, Benešov, Příbram Bruntál Praha Praha Praha skalní město Tiské stěny Ústí nad Labem Ústecký Praha, Středočeský Moravskoslezský Liga výjimečných (2003) Praha Praha Praha Mission: Impossible (1996) Praha Praha Praha Poslední prázdniny (2006) Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovarský Spy game (2001) Praha Praha Praha Van Helsing (2004) Praha, hrad Pernštejn Praha, Brno-venkov Praha, Jihomoravský Wanted (2008) xxx (2002) hrad Křivoklát, nákladové nádraží Žižkov Praha, zámek Vranov nad Dyjí Rakovník, Praha Praha, Znojmo Z pekla (2001) Praha Praha Praha (sestaveno podle: [56]) Tab. 16. Filmové lokality vybraných českých seriálů Seriál a rok natočení Místo Okres Kraj Arabela (1980) Praha Praha Praha Bylo nás pět (1994) Kouřim Kolín Středočeský Chalupáři (1975) Višňová Příbram Středočeský Nemocnice na kraji Praha, Most města (1977) (sestaveno podle: [56]) Praha, Most Praha, Ústecký Středočeský, Praha Praha, Jihomoravský 58

59 Obr. 11. Filmové lokality vybraných českých filmů, pohádek, seriálů a zahraničních filmů natočených v České republice (zdroj dat: [56]) Nejvíce vybraných filmů a seriálů bylo natočeno v Praze (devatenáct), coţ potvrzuje dominantní pozici Prahy jako nejoblíbenější filmové destinace v České republice. Praha přitahuje díky své výjimečné atmosféře, značnému mnoţství kulturněhistorických památek a jiným zajímavým místům především zahraniční filmaře. Celkově v počtu významných filmových lokalit výrazně převaţují Čechy, především Středočeský kraj a potom Jihočeský a Královéhradecký kraj. Hlavními aspekty je dobrá dostupnost Prahy, kde se nachází největší počet filmových a televizních studií v České republice, znalost tamějších lokalit a kulturně-historický a přírodní potenciál. Většina českých pohádek byla natočena na hradech a zámcích, z nichţ mezi nejvýznamnější patří zámek Telč a Průhonice nebo hrad Bouzov. Významné filmové lokality představují také Karlovy Vary a Krkonoše. V Krkonoších se jedná o lokality Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněţkou a Dolní Dvůr, které filmaře zaujaly přírodním potenciálem (známá a oblíbená lyţařská střediska). Do filmového cestovního ruchu spadají také filmové festivaly. Nejznámější filmový festival v České republice je kaţdoročně pořádán v Karlových Varech - Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFF Karlovy Vary). MFF Karlovy Vary je zařazen v kategorii A, coţ je skupina prestiţních festivalů se statutem "nespecializovaný festival se soutěţí celovečerních hraných filmů" (ve stejné kategorii je také MFF v Cannes, Berlíně, 59

60 Benátkách nebo Tokiu). MFF Karlovy Vary je nejvýznamnějším mezinárodním filmovým festivalem ve střední a východní Evropě a jediný festival v kategorii A v České republice. Filmový festival je určen laické i odborné veřejnosti, návštěvníkům nabízí kvalitní program, zázemí a široký servis sluţeb. První ročník festivalu se uskutečnil v roce 1946, přes 40 let byl organizován pod tlakem politické situace v socialistickém Československu. Po listopadu 1989 měl festival několik let problém se zájmem ze strany státu i veřejnosti. V roce 1994 se organizace ujal nový tým v čele s českým hercem Jiřím Bartoškou a filmovou publicistkou Evou Zaoralovou, kteří se rozhodli ze stagnujícího festivalu udělat mezinárodně významný - novou programovou a organizační koncepcí dokázali během několika let vrátit festivalu prestiţ a zájem odborné i laické veřejnosti. Výhodou festivalu je geograficko-politická poloha České republiky na hranici mezi východní a západní Evropou. Na MFF Karlovy Vary je kaţdoročně představeno více neţ 200 nových filmů z celého světa. Nejvýznamnější částí festivalu je Mezinárodní soutěţ celovečerních hraných filmů, do které jsou vybrány pouze snímky natočené v uplynulé sezóně a dosud neuvedené v soutěţi jiného festivalu kategorie A. Dále na festivalu probíhají soutěţe dokumentárních filmů a soutěţní sekce Na východ od Západu, pro diváky jsou také připraveny tradiční informativní sekce a aktuální tematické retrospektivy [83]. V průběhu 45. ročníku MFF Karlovy Vary konaného od 2. do 10. července 2010 se odehrálo 413 filmových představení, během nichţ bylo uvedeno celkem 207 filmů, které navštívilo diváků (z toho filmových tvůrců a profesionálů a 599 novinářů) (KVÍTKOVÁ, 2011). Druhým významným filmovým festivalem v České republice je Zlín film festival, jedná se o mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ. V průběhu Zlínského filmového festivalů se koná několik soutěţí mezinárodní soutěţ hraných filmů pro děti, mezinárodní soutěţ hraných filmů pro mládeţ., mezinárodní soutěţ animovaných filmů pro děti, soutěţ celovečerních hraných debutů evropské první filmy a Duhová kulička soutěţní přehlídka reklamních spotů. Zároveň mají účastníci moţnost navštívit informativní sekce, doprovodné akce, charitativní akce nebo odborné semináře. Festival je určen pro děti, mládeţ i dospělé filmové příznivce, byl zaloţen v roce 1961, v roce 2012 proběhne jiţ 52. ročník [117] Analýza vybraných filmových lokalit Vybrala jsem tři známé filmové lokality hrad Bouzov, kde se natáčely především pohádky, obec Hoštice u Volyně v jiţních Čechách, kde byla natočena slavná trilogie Slunce seno a město Karlovy Vary, které je známé konáním Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a zároveň místem natáčení českých a zahraničních filmů. U těchto filmových lokalit mě zajímalo, jaký kladou důraz na propagaci místa jako na potenciální 60

61 cíl účastníků filmového cestovního ruchu. Dalším zkoumaným aspektem bylo, jestli jsou návštěvníkům nabízeny speciální programy či produkty týkající se zde natočených filmů a pohádek a také, jestli je pro návštěvníky vybudovaná v přilehlém okolí dostatečná infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení apod.). Hrad Bouzov Na hradě Bouzov bylo natočeno hodně pohádek a několik filmů a filmových dokumentů např. O medvědu Ondřejovi (1959), Kopretiny pro zámeckou paní (1981), Třetí sudička (1986), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), O Janovi a jeho podivuhodném příteli (1990), Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1990), Princezna Fantaghiro II., III. a IV. ( ), Deset století architektury (1996), Rumplcimprcampr (1997) nebo Krev zmizelého (2004) [38]. Hrad Bouzov patří k nejnavštěvovanějším hradům v České republice a zavítá sem nejvíce návštěvníků v rámci Olomouckého kraje, coţ dokládá např. Atlas cestovního ruchu České republiky (2006, s. 33). Roční návštěvnost hradu se pohybuje okolo lidí. Tab. 17. Návštěvnost hradu Bouzov v letech Rok Počet návštěvníků 2010 neuvedeno (zdroj: [90]) Na oficiálních stránkách hradu Bouzov ( je na titulní stránce ve spodní části uvedena informace o figurování hradu v mnoha pohádkách a historických filmech (bez uvedených příkladů). Odkazy na pohádky a filmy se objevují v sekci Pronájmy prostor, kde je nabízena filmovým štábům moţnost pronájmu pohádkových prostor hradu vhodných k natáčení pohádek, reklamních spotů, dokumentů apod. V srpnu 2011 se v rámci akce pro veřejnost s názvem Bouzovský mumraj odehrála na nádvoří divadelní inscenace podle zde natočené filmové pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hrad Bouzov nabízí v současnosti návštěvníkům šest tematických prohlídkových okruhů, ale ani jedna trasa z prohlídkových okruhů a její program není zcela nebo jen částečně zaměřen na natočené pohádky a filmy na hradě. Dále hrad Bouzov nabízí mimořádné prohlídky (pouze na rezervaci), kdy jedna z nich je kostýmovaná prohlídka (např. o tradičních zvycích předvánočního času nebo Tajemství hradních kaplí - "Světci a světice"). V roce 2009 a 2010 proběhlo v prostorách hradu několik kostýmovaných prohlídek s pohádkovými postavami na motivy pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Oficiální stránky hradu Bouzov se příliš nezaměřují na 61

62 propagaci hradu z pohledu filmového cestovního ruchu, upřednostňovány jsou jiné akce (např. svatební obřady, výstava útrpného práva, výstup na věţ nebo Balóny nad hradem večerní prohlídka hradu). Oproti tomu další stránky o hradě Bouzov ( uvádí v zajímavostech o hradu přehled tamějších natočených pohádek a filmů. I ostatní webové stránky obsahující stručné informace o hradu většinou upozorňují na hrad Bouzov jako na známé filmové místo. V obci Bouzov a okolních obcích mají turisté moţnost vyuţít sluţeb ubytovacích zařízení a několika stravovacích zařízení. Hoštice u Volyně V Hošticích u Volyně byly natočeny filmy Slunce, seno, jahody (1983), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Tuto trilogii natočil reţisér a místní rodák Zdeněk Troška a díky ní se stala obec Hoštice u Volyně (166 obyvatel) turisticky velmi vyhledávanou. Uţ titulní strana oficiálních stránek obce ( zobrazuje několik záběrů z filmů, tyto záběry jsou obsaţeny v záhlaví kaţdé jednotlivé stránky i kdyţ jsou na stránkách uvedeny obecné informace vztahující se k dění v obci Hoštice, je z nich patrné, ţe zde byla natočena slavná filmová trilogie. Stránky také odkazují na místní JZD Dobrá Voda, v jehoţ areálu se odehrála část děje filmů (např. filmová hospoda). JZD Dobrá Voda nabízí v autentickém prostředí z filmů Slunce, seno pořádání společenských akcí, lidových veselic, country zábav, narozeninových oslav, firemních akcí apod. V areálu se nachází i penzion Ranč Šimona Pláničky s letní terasou, který nabízí návštěvníkům ubytování a stravovací sluţby, další moţnost stravování je poskytována v obci v rovněţ filmově proslulé restauraci U Javoru. Další ubytovací prostory pro turisty poskytuje Kemp JZD Hoštice, kde je nabízena příleţitost stanování na louce. Pro návštěvníky je připravena také prohlídka obce Hoštice u Volyně a okolí, projíţďka speciálním autobusem nebo doprava z místa bydliště aţ do Hoštic. Obec Hoštice u Volyně díky vynikající propagaci profituje z filmového cestovního ruchu, který jí zaručuje v důsledku velké návštěvnosti značné finanční příjmy. Všechna veřejně přístupná místa, kde se odehrál děj filmů, se snaţí upoutat návštěvníky právě na zde natočenou filmovou trilogii. Jiným aspektem je ovšem otázka, jaký dopad má vysoká návštěvnost obce na místní obyvatele, kdy se ze dne na den z poklidné jihočeské vesnice stala vyhledávaná turistická lokalita. Prohlídky domů, ve kterých ve filmu bydlely rodiny Škopkových a Konopníkových, majitelé z důvodu vysokého turistického zájmu návštěvníkům neumoţňují. V poslední řadě vystupuje otázka, jestli výrazná propagace filmů Slunce, seno v Hošticích (např. různé nápisy, billboardy, pojmenování některých ulic podle filmových postav) neubírá autentičnosti obce a nepůsobí na některé návštěvníky příliš komerčně. 62

63 Karlovy Vary V Karlových Varech se natáčely české (např. Vrchní prchni) i zahraniční filmy (např. Casino Roayle, Poslední prázdniny) a především zde kaţdoročně probíhá Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. MFF Karlovy Vary má své vlastní webové stránky ( kde jsou dostupné podrobné informace o celém festivalu a dalších záleţitostech spojených s festivalem. Pro návštěvníky je na stránkách připraven Průvodce festivalem, dále se dozví potřebné informace např. o uváděných filmech, prodeji a výdeji vstupenek, moţnostech ubytování v okolí festivalu a dopravního spojení. Dále je nabízeno ve spolupráci s jednou cestovní kanceláří zajištění dopravy na festival (určeno spíše pro vzdálenější návštěvníky) a dokonce i zajištění doprovodného programu v podobě výletů v okolí Karlových Varů nebo jiných aktivit. Stránky obsahují také důleţité informace pro média a filmové profesionály. Prezentace MFF Karlovy Vary je na vysoké úrovni, webové stránky obsahují dostatečné mnoţství informací, coţ se ovšem u takovéto prestiţní filmové akce mezinárodního významu předpokládá a je nezbytné pro vysokou návštěvnost a úspěšnost festivalu. Co by se dalo zlepšit, je dostupnost webových stránek ve více cizích jazycích, protoţe na festival kaţdým rokem zavítají i zahraniční návštěvníci nebo si o něm hledají dostupné informace. Zatím je moţné zobrazit informace o festivalu v českém a anglickém jazyce, u světově významné události by mohla být dostupná také verze stránek např. v němčině, ruštině, francouzštině nebo španělštině. Cílem filmového cestovního ruchu můţe být také Mezinárodní filmový festival turistických filmů TOURFILM či Národní filmový festival turistických filmů TOUR REGION FILM kaţdoročně dohromady pořádané v Kalových Varech. O českých a zahraničních filmech natočených ve městě a konkrétních lokalitách natáčení je moţné se dočíst v broţuře s názvem Karlovy Vary ve filmu. Stránky města vytvořené pro turisty informují o MFF Karlovy Vary jen okrajově a především prezentují Karlovy Vary jako nejslavnější lázeňské město České republiky, coţ je pochopitelné pro toto město se silným zaměřením na lázeňský cestovní ruch (a také pro existenci vlastních stránek MFF Karlovy Vary). Největší význam filmového cestovního ruchu a jeho propagace je patrná v obci Hoštice u Volyně kdyby se v obci nenatočila slavná trilogie Slunce, seno, byly by Hoštice obyčejnou jihočeskou vesnicí s výrazně niţší návštěvností. Hrad Bouzov je Národní kulturní památkou a častým cílem kulturně-poznávacího cestovního ruchu, proto se nepotřebuje příliš prezentovat jako filmová lokalita. Přesto by mohly oficiální stránky hradu obsahovat více informací o zde natočených pohádkách a filmech a návštěvníkům nabízet prohlídkové okruhy s filmovou tematikou spojenou s hradem, coţ by mohly ocenit zvláště rodiny s dětmi. V Karlových Varech dominuje lázeňský cestovní ruch, město se 63

64 také specializuje na kongresový cestovní ruch, proto nepotřebuje výrazně propagovat filmový cestovní ruch, který se dobře prezentuje na svých vlastních stránkách. 5.4 Zážitkový cestovní ruch Prostřednictvím záţitkového cestovního ruchu dochází k vyhledávání záţitků, které jsou odlišné od všedního ţivota. Je moţné rozlišit dva krajní přístupy - vyhledávání a proţívání záţitků prostřednictvím sociálních kontaktů, kontaktů s přírodou či kulturním prostředím destinace, nebo vyhledávání záţitků v rámci atrakcí cestovního ruchu (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Záţitky mají subjektivní, nehmotný, kontinuální a osobní charakter. V cestovním ruchu jsou záţitky spojeny s cestováním, vyznačují se působením na citovou, fyzickou a intelektuální úroveň, návštěvníkům přináší nezapomenutelné dojmy (MORGEN, LUGOSI, RITCHIE, 2010) Charakteristika zážitkového cestovního ruchu Záţitkový cestovní ruch vznikl původně jako marketingový nástroj na podporu prodeje, v České republice představuje nový trend v cestovním ruchu. Jeho hlavním atributem je interaktivita, vyznačuje se tím, ţe kromě typického prohlíţení lokality očima, zaměstnává většinou všech pět smyslů (zrak, sluch, čich, chuť, hmat). Cílem záţitkového cestovního ruchu je nabídnout návštěvníkům zajímavé a aktivní formy poznávání různých atraktivit cestovního ruchu, které jsou zaloţeny na silném emotivním záţitku. Často se jedná o prohlídku konkrétního objektu, který dosud slouţí svému účelu např. ve skotských palírnách whisky mají návštěvníci moţnost se důkladně seznámit s technologií výroby, získají informace o přednostech výrobku a především si sami vyzkouší připravit svůj vlastní nápoj. Tato specifická forma cestovního ruchu je nejčastěji nabízena u atraktivit cestovního ruchu, kde existuje zajímavý příběh a je zde především moţné uspořádat nějakou akci, do které se návštěvník můţe zapojit (za přísných bezpečnostních opatření). Na základě vlastního proţitku si také návštěvníci uvědomí některé souvislosti, o kterých by běţně neuvaţovali. Záţitkový cestovní ruch vyhledávají návštěvníci, které uţ příliš nebaví poznávací cestovní ruch nebo obyčejná rekreace, ale chtějí něco zaţít, pobavit se a zkusit něco nového. Moţnost sami si vyzkoušet některé věci je pro ně zábavná a inspirativní. Výhodou záţitkového cestovního ruchu je nezávislost na počasí, většina jeho forem se dá provozovat ve všech ročních obdobích (SKALICKÁ, 2007). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (2008) stanovuje podmínky, které by měl splňovat princip transformace produktu cestovního ruchu do záţitkového cestovního ruchu: propaguje skutečnou atraktivitu cestovního ruchu, 64

65 musí obsahovat prvek, který jsou návštěvníci ochotni vyzkoušet a za tento záţitek také zaplatit, záţitek musí být přenositelný (moţnost propagace), záţitek musí mít více variant řešení podle individuálních přání nebo zdatnosti zákazníků, atraktivita v záţitkovém cestovním ruchu musí být autentická, do projektu musí být zapojen člověk, který nabízenou činnost ovládá (odborník), nezbytnost poutavého přiblíţení nabízeného záţitku. Trendem v oblasti záţitkového cestovního ruchu jsou velká centra zaměřená na vzdělávání formou záţitku tzv. centra zábavného poznávání (ve světě známá jako science museum, discovery children apod.). Tato centra jsou zaloţena na interaktivitě a experimentování, smyslem je objevování nových věcí a zákonitostí, poznávání a vytváření si vlastních hypotéz a jejich vyzkoušení. Jedná se o novou formu muzeí s desítkami aţ stovkami různých exponátů. Základním přístupem je zapojení co nejvíce smyslů, kromě samotného pozorování je moţné si exponáty vyzkoušet, poslechnout, očichat nebo dokonce i některé ochutnat. První science centrum vzniklo v České republice v roce 2007 v Liberci iqpark (MMR ČR, 2008). Je moţné rozlišit několik forem záţitkového cestovního ruchu, mezi které patří: gurmánský cestovní ruch, adrenalinový (dobrodruţný) cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, meditační cestovní ruch, sexuální cestovní ruch, gamblerský cestovní ruch, drogový cestovní ruch, virtuální cestovní ruch, kosmický cestovní ruch. Některé formy (sexuální, gamblerský, drogový cestovní ruch) se částečně prolínají s pseudo-cestovním ruchem (cestování motivované sociálně patologickými jevy nebo spekulací) (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Další formy se v České republice nevyskytují (kosmický, meditační cestovní ruch) nebo je obtíţné zjišťovat nabídku a rozsah určité formy (virtuální cestovní ruch). V rámci záţitkového cestovního ruchu se zaměřím na gurmánský a adrenalinový cestovní ruch (někdy se částečně prolíná se sportovním cestovním ruchem), jejichţ nabídka se v čím dál větší míře objevuje v České republice. 65

66 5.4.2 Gurmánský cestovní ruch Gurmánský cestovní ruch zahrnuje testování a seznamování se s vybranými pokrmy a nápoji, odpovídající produkt cestovního ruchu je označován jako záţitková gastronomie. Mezi typické aktivity patří návštěvy zvláštních restaurací, pivní slavnosti, rybářské lodní výlety, exkurze do výroben potravin apod. (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Agentura CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací a Asociace kuchařů a cukrářů zahájily v roce 2009 společný projekt Ochutnejte Českou republiku!, který chce upozornit na tradiční česká jídla, inspirovat domácí i zahraniční návštěvníky ke gurmánskému cestovnímu ruchu po České republice a posílit prestiţ české gastronomie. Na webových stránkách projektu ( je přehled restaurací, kde je moţné tradiční česká jídla ochutnat. Označení logem Czech Specials nyní disponuje 343 restaurací, certifikát zaručuje, ţe host na jídelním lístku najde národní a alespoň jednu regionální specialitu. Hosté tak mohou ochutnat např. bramborové knedlíky plněné uzeným masem, rajskou omáčku s hovězím masem, husí játra s mandlemi, kančí kýtu pečenou na kořenové zelenině se šípkovou omáčkou, vepřovou panenku plněnou sušenými švestkami, kulajdu, ovocné kynuté knedlíky, svíčkovou na smetaně a mnoho dalších českých specialit. Mezi regionální speciality se řadí např. Pardubický perník, Praţská šunka, Olomoucké tvarůţky, krkonošské kyselo nebo valašské frgále (velké kulaté koláče z kynutého těsta plněné ovocnou marmeládou, tvarohem nebo mákem) [42], [46], [85]. Tab. 18. Počet certifikovaných restaurací s logem Czech Specials v turistických regionech České republiky k Turistický region Počet restaurací Turistický region Počet restaurací Praha 60 Krkonoše a Podkrkonoší 16 Střední Čechy 26 Královehradecko 9 Jižní Čechy 15 Východní Čechy 9 Šumava 10 Vysočina 9 Plzeňsko a Český les 28 Jižní Morava 42 Západočeské lázně 13 Východní Morava 33 Severozápadní Čechy 27 Střední Morava a Jeseníky 8 Český ráj 2 Severní Morava Slezsko 24 Českolipsko a Jizerské hory 12 (sestaveno podle: [42]) Podobným projektem jsou Stezky dědictví, jejichţ cílem je zmapování a vyuţití existujícího potenciálu krajů v oblasti originální a autentické regionální gastronomie a zprostředkovat ji domácím i zahraničním návštěvníkům, aby si z konzumace pokrmu a návštěvy stravovacího podniku odnesli co nejlepší záţitek. Podniky hodnotí v terénu expertní komise, jejími členy jsou profesionální kuchaři, hoteliéři, odborníci na cestovní 66

67 ruch. Podniky jsou hodnoceny podle jednotných pravidel - hodnotících kritérií, mezi které například patří tato kritéria: hodnocená jídla (včetně příloh) nejsou připravována z polotovarů, jsou vyloučeny umělé přísady (zvýrazňovače chuti, barviva, aromata apod.), podnik má ve své stálé nabídce minimálně čtyři hlavní jídla regionální nebo české kuchyně, podnik nabízející pivo musí mít ve své nabídce minimálně jedno lokální nebo tuzemské pivo, v podniku nabízející víno musí být minimálně čtvrtina nabízených vín českého nebo moravského původu, v podniku, který se nachází ve vinařské oblasti, musí minimálně čtvrtina nabízených vín z této oblasti pocházet. Po splnění všech kritérií jsou restaurace následně zapsány do Průvodce dobrými restauracemi, který je distribuován prostřednictvím turistických informačních center v příslušném regionu a účastnících se restaurací. Do projektu jsou v současnosti zapojeny podniky ze čtyř krajů České republiky v Jihomoravském kraji 39 restaurací, v kraji Vysočina 22 restaurací, ve Zlínském kraji 2 restaurace a 4 restaurace v Praze [104], [105]. Do gurmánského cestovního ruchu spadají dále gastronomické a gurmánské festivaly, které se konají po celé České republice. Mezi nejvýznamnější patří Český pivní festival, Prague Food Festival, Festival chutí nebo Pálavské vinobraní. Na těchto festivalech jsou hlavním objektem vybrané pokrmy, pro návštěvníky je připraven i zábavný či hudební program. Nejvíce gastronomických festivalů se pořádá v Jihomoravském kraji, kde jsou spojeny hlavně s degustací vín a burčáků (např. Svatomartinský festival otevřených sklepů, Znojemský burčákový festival Burčákfest) (VANÍČEK, LAFKOVÁ, 2011, [47]). Výjimečný záţitek představují také pivní lázně, které jsou originální lázeňskou procedurou. Tato procedura pomáhá regenerovat lidský organismus a přispívá ke zlepšení celkové obranyschopnosti lidského těla. Pivní lázně zahrnují koupele, léčivé zábaly, masáţe a jsou doplněny pitnou kúrou v podobě samotného piva. První pravé pivní lázně v České republice byly otevřeny v roce 2006 v Chodové Plané v areálu místního rodinného pivovaru Chodovar. V tomto případě se jedná o lázeň (v rehabilitační vaně) sloţenou z vody a minerální vody v poměru 1:1, hlavní přísadou je tmavé Koupelové pivo, které se vyrábí tradiční metodou podle chráněné originální receptury [94]. 67

68 Tab. 19. Pivní lázně v České republice k Pivní lázně (místo) Okres Kraj Hotel Bahenec (Beskydy) Frýdek - Místek Moravskoslezský Štramberk Nový Jičín Moravskoslezský Zámek Zábřeh (Ostrava) Ostrava-město Moravskoslezský Praha Praha Praha Hotel Dvořák (Tábor) Tábor Jihočeský Hotel U Sládka (Chodová Planá) Tachov Plzeňský Olomouc Olomouc Olomoucký Rožnov pod Radhoštěm Vsetín Zlínský Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovarský Hotel Stein - Bernardovy pivní lázně Cheb Karlovarský Hotel Sladovna (Černá Hora) Blansko Jihomoravský Dolní Bousov Mladá Boleslav Středočeský Pardubice Pardubice Pardubický Penzion U Čtyřlístku (Seč u Chrudimi) Chrudim Pardubický Harrachov Semily Liberecký (sestaveno podle: [94]) Podobným záţitkem nebo alternativou pro milovníky vína jsou vinné lázně, které začaly vznikat v České republice o něco později neţ pivní. Majitelé wellness hotelů spolu s majiteli vinic chtějí nabídnout návštěvníkům nevšední záţitek v podobě nové vinné ozdravné procedury z hroznových výtaţků s léčivými a blahodárnými účinky. Kromě relaxačních procedur (např. vinné koupele, zábaly a masáţe s vinnými oleji) doplňuje záţitek ochutnávka kvalitního vína [113]. Tab. 20. Vinné lázně v České republice k Vinné lázně (místo) Okres Kraj Hustopeče Břeclav Jihomoravský Lednice Břeclav Jihomoravský Valtice Břeclav Jihomoravský Orlová-Lutyně Karviná Moravskoslezský Ostrava Ostrava-město Moravskoslezský Praha Praha Praha Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovarský (sestaveno podle: [113]) 68

69 Obr. 12. Pivní a vinné lázně v České republice k (zdroj dat: [94], [113]) Pivní i vinné lázně se nachází zároveň ve třech městech České republiky (Ostrava, Praha, Karlovy Vary). Pivní lázně jsou poměrně rovnoměrně rozprostřené po republice, nejvíce těchto procedur je moţné navštívit v obcích Moravskoslezského kraje (Hotel Bahenec, zámek Zábřeh, Štramberk), Pardubického kraje (Pardubice, penzion u Čtyřlístku) a Karlovarského kraje (Karlovy Vary, Hotel Stein). Více pivních lázní je součástí čtyř nebo tříhvězdičkových hotelů. Vinné lázně mají největší zastoupení na Moravě (Jihomoravský a Moravskoslezský kraj), převládají tradičně na jiţní Moravě v Mikulovské (Lednice, Valtice) a Velkopavlovické (Hustopeče) vinařské podoblasti. Koncem dubna či začátkem května 2012 se budou otevírat pivní a vinné lázně na Stodolní v Ostravě, takţe samotné město s celým Moravskoslezským krajem zvýší svoji převahu v těchto unikátních procedurách. Dalších nabízených záţitků spojených s gurmánským cestovním ruchem by se dalo v České republice najít ještě více. Tyto záţitky jsou často zprostředkovány záţitkovými agenturami, nejvíce gurmánských záţitků je nabízeno v Praze. Mezi nejčastěji nabízené záţitky se řadí různé kurzy vaření (např. kurz přípravy sushi, výroba kozího sýru, míchání koktejlů), speciální degustační menu nebo čokoládové masáţe. Uskutečňují se také exkurze do pivovarů, vinných sklípků, farem s výrobou kozích či ovčích sýrů apod., kde se kromě ochutnávky návštěvníci chtějí seznámit s celým procesem výroby. Výběr a mnoţství záţitků spojených s gurmánským cestovním ruchem v České republice přibývá, 69

70 turisté jsou čím dál více na svých cestách motivováni ochutnáním dobrého a kvalitního pokrmu a nápoje, návštěva restaurací, kaváren, vináren apod. pro ně nepředstavuje jen pouhé uspokojení potřeb pocitu hladu a ţízně Adrenalinový cestovní ruch Jedním z trendů v cestovním ruchu je zvyšující se zájem o dobrodruţnou dovolenou a adrenalinové záţitky, které jsou upřednostňovány před organizovanými záţitky. Návštěvníci mají stále větší zájem o prohlubování hodnoty záţitků a jejich vyšší intenzitu, coţ vede k rostoucí poptávce po adrenalinovém cestovním ruchu (ČERTÍK, FIŠEROVÁ, 2009). Adrenalinový cestovní ruch je rovněţ označován jako dobrodružný cestovní ruch. Typickými aktivitami jsou např. horolezectví, vysokohorská turistika, zájezdy a pobyty s prvky extrémních a adrenalinových sportů. Adrenalinový sport je definován jako sport s určitou mírou rizika a vlivu na vegetativní nervovou soustavu (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Adrenalinové sporty je moţné dělit podle více hledisek, M. Čertík a V. Fišerová (2009) je člení podle prostředí (uvádím adrenalinové sporty, které lze provozovat v ČR): sporty ve vzduchu: - paragliding, - tandemparagliding, - indoorskydiving (simuluje pocit volného pádu v bezpečí větrného tunelu a z bezpečné výšky, v ČR v Praze), - balonové létání, - kluzákové létání, - skoky na lyţích, - bungee jumping, - rogalo. sporty ve vodě: - windsurfing, - vodní skútry a lyţování, - wakeboarding (jízda po vodní hladině na wakeboardu za pomocí vodních vleků, v ČR na Těrlické přehradě) - ice surfing (tzv. zimní windsurfing surfování na ledě, v ČR na vodní nádrţi Lipno), - kitesurfing (téţ kiteboarding, jízda po vodní hladině na prkně kiteboardu s vyuţitím síly taţného řiditelného draka poháněného větrem), - rafting, - potápění, - freediving (potápění na nádech, v ČR provozováno nejčastěji v krytých bazénech), 70

71 - jachting, - aquaskipper (téţ waterbird, česky vodní skákadlo či vodní pták jedná se o lehký bezmotorový hydroplán hliníkové konstrukce poháněný lidskou silou). sporty na zemi: - zorbing (kutálení v nafouknuté plastové kouli ze svahu dolů), - horolezectví, - umělé lezecké stěny, - bouldering, - snowkiting (obdoba letního kitesurfingu, v tomto případě jízda na sněhu, kdy je vyuţívána kombinace draka a snowboardu nebo lyţí), - mushing (jízda se psím spřeţením) - horská kola, - motokros, - paintball, - čtyřkolky ([59], [81], [88], [95], [100], [101]). Moderní adrenalinová zařízení pro aktivní vyuţití volného času představují lanová centra, která umoţňují návštěvníkům překonat subjektivní pocit strachu a zaţít pocity vzrušení a napětí. Obecně jsou lanová centra tvořeny sloupy, přibliţně ve výšce deseti metrů, pospojovány jsou provazy, sítěmi či dřevěnými trámy. Nabízejí soustavy nízkých a vysokých lanových překáţek a různé varianty programu, které jsou určeny pro jednotlivce i skupiny (ČERTÍK, FIŠEROVÁ, 2009). 71

72 Obr. 13. Ukázka lanového centra Siesta park v Bystřici nad Pernštejnem (zdroj: [118]) Kromě lanových center jsou budovány i lanové parky, které se odlišují od lanového centra tím, ţe lanové překáţky jsou umístěny na stromech. Lanová centra jsou oproti lanovým parkům postaveny na dřevěných kůlech kotvených v betonových patkách do země [76]. Z této definice lanového centra a lanového parku a z definice lanového centra podle M. Čertíka a V. Fišerové (2009) budu vycházet při rozlišování lanových center a lanových parků. Za základní rozdíl bude tedy povaţována výstavba lanového parku na stromech a v případě lanového centra absence rostoucích stromů při umístění lanových překáţek. Některé lanové parky v ČR jsou označovány jako lanová centra, i kdyţ jsou jejich lanové překáţky postavené na stromech. V České republice se v současnosti nachází poměrně značný počet lanových parků, mezi největší patří horský lanový park Tarzánie (Beskydy) či lanový park Libín (u Prachatic). Různé webové stránky zabývající se přehledem lanových parků v ČR uvádí odlišné počty těchto adrenalinových zařízení. Dohromady je jich přibliţně kolem 50, ale ani tento počet není definitivní, protoţe některé lanové parky nemusí být v seznamech 72

73 zaznamenány nebo u nově vzniklých lanových parků určitou dobu trvá, neţ se na seznam dostanou. Z těchto důvodu se zaměřím pouze na lanová centra v České republice (viz tab. 21). Tab. 21. Lanová centra v České republice k Lanové centrum (místo) Okres Kraj PROUD (Brno) Brno-město Jihomoravský Hotel Atlantis (Rozdrojovice) Brno-venkov Jihomoravský CVAK (Zlín) Zlín Zlínský Activity park (Všemina) Zlín Zlínský Ski areál (Mosty u Jablunkova) Frýdek-Místek Moravskoslezský PROUD (Ostrava) Ostrava-město Moravskoslezský PROUD (Olomouc) Olomouc Olomoucký Adrenalinové centrum Baldovec (Baldovec) Prostějov Olomoucký Siesta park (Bystřice nad Pernštejnem) Žďár nad Sázavou Vysočina Adrenalin Joy (Tři Studně) Žďár nad Sázavou Vysočina SPORT-V-HOTEL (Hrotovice) Třebíč Vysočina Fun-Island (Praha 5) Praha Praha Dům dětí a mládeže hl. m. Prahy (Praha 8) Praha Praha PROUD (Praha 9) Praha Praha Ořech (Ořech) Praha-západ Středočeský PROUD (Pardubice) Pardubice Pardubický Adršpach (Dolní Adršpach) Náchod Královéhradecký PROUD (Harrachov) Semily Liberecký Sundisk (Malá Skála) Jablonec nad Nisou Liberecký Malevil (Heřmanice v Podještědí) Liberec Liberecký PROUD (Dolní Polžice) Tachov Plzeňský Sklárna (Tis u Blatna) Plzeň-sever Plzeňský Lyžařský areál Nad Nádražím (Železná Ruda) Klatovy Plzeňský Adrenalinový park (Hluboká nad Vltavou) České Budějovice Jihočeský (sestaveno podle: [31], [62], [75]) V porovnání se Slovenskem je v České republice postaveno více lanových center a parků. Největší síť lanových parků na Slovensku se jmenuje Tarzania a zahrnuje celkem 9 lanových parků (např. Tále, Trenčín, Skalica). V České republice představuje největší síť převáţně lanových center značka Lanová centra PROUD, jejímţ cílem je společně vytvářet kvalitní zázemí a programy pro své klienty a zajišťovat bezpečný chod svých areálů. První lanové centrum v České republice a zároveň ve střední Evropě bylo otevřeno v roce 2000 v Olomouci (Lanové centrum Proud) [77]. Lanová centra jsou nejčastěji otevřena od dubna do října, většinu programů si musí návštěvníci objednat dopředu. Větší lanová centra nabízejí více tematických programů pro různé skupiny návštěvníků (např. pro veřejnost, školy, neziskové organizace, firmy). 73

74 Zaměřila jsem se na nabídku lanového centra PROUD Brno, které nabízí v současnosti 15 programů. Kromě programů pro veřejnost se snaţí být lanové centrum i cílem školních výletů, pro které nabízí tři programy s názvy Školní výlet Výzva, Legrace a Dobrodruţství program Legrace je kromě návštěvy lanového centra kombinován s návštěvou cirkusu LeGrando, kde je připravena ukázka a výuka některých cirkusových triků a disciplín. Školní výlet Dobrodruţství je před návštěvou lanového centra doplněn projíţďkou na raftových člunech po řece Svratce (od brněnské Zoo do Pisárek). Pro první ročník středních a vyšších odborných škol je určen Adaptační program, jehoţ cílem je komunikace a poznání neznámého kolektivu. Poslední program pro školy je připraven pro první stupeň ZŠ na motivy příběhu Robinsona Crusoa. Jeden z firemních programů nabízí i moţnost pronájmu celého areálu lanového centra, zajímavým programem pro firmy je Poklad Xapatti, kdy se účastníci stávají členy expedice, pátrající po soškách dávného pokladu [78]. Obr. 14. Lanová centra v České republice k (zdroj dat: [31], [62], [75]) Lanová centra se nachází ve všech krajích České republiky kromě Ústeckého kraje. Největší koncentraci těchto zařízení vykazuje Morava, severní a severovýchodní Čechy a Praha a její okolí. Z krajů má tři lanová centra Vysočina, Praha, Liberecký a Plzeňský kraj. Některá lanová centra představují samostatná zařízení (především lanová centra PROUD), jiná lanová centra jsou součástí adrenalinových parků či center nebo hotelů a lyţařských 74

75 areálů. Výstavba lanových center je v České republice velmi populární, dá se předpokládat, ţe bude pokračovat i v budoucnosti a dojde tak ke zvýšení počtu těchto zařízení. Adrenalinové sporty představují pro mnohé lidi příjemný pocit napětí, vyzkoušení něčeho nového, odreagování se od běţných kaţdodenních starostí či překonání sebe sama. Jedním z druhů adrenalinových zařízení jsou lanová centra, jejichţ výstavba v posledních pěti letech zaznamenala v České republice výrazný vzestup. Lanová centra se u nás staví i např. v rámci adrenalinových parků, lyţařských areálů nebo jiných oblíbených destinací cestovního ruchu, kde provozovatelům přináší ekonomický zisk a zároveň pomáhají zvyšovat návštěvnost lokality. Lanová centra postavená v areálu hotelů mohou částečně přispívat k větší obsazenosti hotelů. Návštěva lanových center přispívá k soudrţnosti kolektivu (např. školních, firemních), podporuje schopnost vzájemné spolupráce a důvěry ve vlastní schopnosti a dovednosti. Zdolávání překáţek ve výšce několika metrů nad zemí můţe dodat návštěvníkům určitý nadhled nad věcmi. Návštěva lanového centra kromě nově získaných záţitků můţe znamenat i posílení sebedůvěry, koncentrace a dalších ţádoucích dovedností. 75

76 6 TEMATICKÉ PARKY M. Hesková (1999) zmiňuje také mezi specifickými formami cestovního ruchu zábavní a atrakční cestovní ruch, který je rozvíjen zejména v oblastech, které nemají vhodné přírodní podmínky pro uplatnění forem cestovního ruchu vyţadujících přiměřenou kvalitu ţivotního prostředí. Zábavní cestovní ruch je závislý na vybudování speciální materiálně-technické základny s vysokým nárokem na investice. Do zábavního cestovního ruchu spadají tematické parky. 6.1 Charakteristika tematických parků Tematické parky jsou jedním z nejdůleţitějších předpokladů rozvoje cestovního ruchu, protoţe v současnosti hrají v cestovním ruchu stále větší roli uměle vytvořené atrakce, mezi kterými zaujímají tematické parky specifickou pozici. Motivací pro jejich vznik je především zisk generovaný na základě příjmů od návštěvníků (ATTL, 2003). M. Čertík a V. Fišerová (2009) povaţují tematické parky za jeden z nejrychleji se rozvíjejících segmentů odvětví cestovního ruchu. Jejich úspěšnost spočívá v atmosféře a ve vytvořené iluzi jiného světa, zároveň také v uspokojení potřeb zábavy, tvořivé seberealizace, pohybu, poznání, dobrodruţství, odpočinku a uvolnění. M. Pásková a J. Zelenka (2002, s. 289) definují tematický park jako místo koncentrující rekreační a zábavní atrakce a aktivity pro děti i dospělé, s určitým sjednocujícím zábavním, historickým nebo jiným tématem a poskytující další sluţby (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační apod.). Jako příklady tematických parků ze světa uvádějí např. Disneyland (Anaheim v Kalifornii, Paříţ, Tokio), Legoland, SixFlags nebo Lotte World v Jiţní Korey. Předchůdcem dnešních tematických (zábavních) parků byly zahrady zábavy, které se vyskytovaly v Evropě jiţ od roku 1550 a slouţily pro venkovní zábavu. Vyznačovaly se květinovou výzdobou, fontánami a různými představeními, hrami, hudbou, tancem připravovanými pro návštěvníky. Světově nejstarší zábavní atrakce z roku 1583, která přetrvala do současnosti a je v dnešní době zábavním parkem, je zahrada Bakken na severu Kodaně. Jedním z nejstarších zábavních parků je vídeňský Prater, který otevřel roku 1766 císař Josef II, v roce 1897 bylo v Pratru zprovozněno obří ruské kolo (67 m vysoké) proslavující park dodnes. Další z původních center zábavy zachovaných i v současnosti je park Tivoli Gardens (otevřený roku 1843 v Kodani), který nabízel od počátku vzniku květinové zahrady, kolotoč, divadlo, restaurace, kavárny, ohňostroj (ČERTÍK, FIŠEROVÁ, 2009). K rozvoji tematických parků došlo nejdříve v USA a Kanadě (60. léta 20. století), v 70. letech v Evropě a v 80. letech 20. století v oblasti Pacifické Asie. Nejvíce tematických parků se v současnosti nachází v Asii (35 %), kde se jejich počet v posledních 76

77 deseti letech výrazně zvýšil, podíl tematických parků v USA a Kanadě tvoří 31 % z celého světa (CLAVÉ, 2007). 6.2 Klasifikace tematických parků P. Attl (2003) rozděluje tematické parky do několika skupin: 1. Zábavní parky typická je koncentrace velkého mnoţství atrakcí zaměřených na zábavu, relaxaci, aktivní odpočinek. Nejznámějším zábavním parkem je Disneyland (největší v Evropě je v Paříţi, další velké Disneylandy jsou v USA - Florida, Kalifornie). Podobným typem jsou např. Disneyworld a Six Flags v USA nebo Gardaland v Itálii. K specializovaným zábavním parkům pro děti se řadí např. Legoland (původní v Dánsku, poté i v Kalifornii, Velké Británii a Německu). 2. Tematické parky zaměřené na filmovou produkci např. Holywood s Universal Studios v USA, Filmpark Babelsberg v Německu 3. Technické a vědecko-technické parky, autoparky např. vědecko-technický park v Paříţi, kosmické paky Universum Bremen v Brémách či Cape Canaveral na Floridě, park motorových vozidel v Mylhúzách. 4. Kasina, herny největší koncentrace ve vybraných oblastech USA (Las Vegas, Atlantic City, Reno), v Evropě se nachází nejznámější kasino v Monte Carlu. 5. Repliky historických staveb a historického osídlení. 6. Vodní parky (aquaparky) vnitřní, venkovní nebo jejich kombinace. Nejvíce rozšířeny v USA, v posledních desetiletích stoupá jejich koncentrace i v Evropě. 7. Akvária, delfinária a jiné vodní parky se zvířaty mezi nejznámější patří např. vodní park v San Diego v USA, delfinárium Marineland na Mallorce, největším delfináriem v Evropě je Delfinárium Harderwijk v Nizozemsku. 8. Miniparky např. Madurodam v Nizozemsku, Mini-Europe v Bruselu. 9. Muzea voskových figurín nejznámějším je muzeum Madame Tussaud v Londýně. 10. Safariparky, zooparky zvířata jsou chována ve velkých výbězích připomínajících volnou přírodu, návštěvníci se pohybují pěšky nebo ve speciálních dopravních prostředcích. 11. Parky se zaměřením na život určitého etnika např. - indiánské nebo africké vesnice. 12. Parky s ostatní tematikou např. náboţenskou (Jesus Christ Park). Toto členění tematických parků je orientační, v řadě parků se jednotlivá zaměření prolínají. 77

78 V rámci tematických parků jsem se zaměřila především na vodní a zábavní parky, protoţe tato zařízení jsou v České republice velmi oblíbená a vyhledávaná, jejich výstavba se nadále rozšiřuje a jsou nejčastěji zmiňována v souvislosti s tematickými parky. Kromě zábavních a vodních parků jsem také věnovala pozornost miniparkům v České republice, prostřednictvím kterých mohou návštěvníci na jednom místě vidět např. významné evropské nebo světové stavby (např. zmenšený model Eiffelovy věţe). 6.3 Vodní parky Charakteristika vodních parků Vodní parky (aquaparky) patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím tematickým parkům ve světě, jejich počet v posledních deseti letech prudce stoupl i v České republice. Největší koncentrace aquaparků v Evropě je v Německu. Vodní park je rekreační centrum zaměřené na vyuţití volného času ve spojení s relaxací, regenerací, sportem a zábavou. Jeho součástí jsou bazény, umělé tekoucí vody, divoké kanály a další vodní plochy, které jsou doplněné tobogány, skluzavkami, umělými vodopády, vířivkami, chrliči vody apod. Součástí sluţeb vodních parků jsou i sportovně-rekreační sluţby (např. bowling, squash, fitness), rehabilitačně-relaxační sluţby (sauny, masáţe, solária), stravovací sluţby a doplňkové sluţby (např. parkování, animace) (ATTL, 2003). Vodní parky jsou nejčastěji umístěny ve větších městech a v blízkosti rekreačních oblastí. Mezi velké vodní parky ve světě se řadí např. Schlitterbahn (Texas), Adventure Island a Wet n Wild na Floridě, Raging Waters (Kalifornie) nebo White Water (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). P. Attl (2003) uvádí v několika bodech důsledky rozvoje vodních parků: zvýšení atraktivnosti cílové destinace, multiplikační efekt moţnost rozvoje dalších zařízení (např. ubytovací a stravovací sluţby, dopravní sluţby, multikina), vytvoření konkurence jiným formám cestovního ruchu, můţe být částečnou konkurencí i lázeňskému cestovním ruchu, můţe naopak doplnit další sluţby cestovního ruchu (zvýšit jejich příjmy), které jsou v dané lokalitě. parků. Většinu z těchto bodů je moţné vztáhnout komplexně ke všem typům tematických Analýza vodních parků v České republice Největším vodním parkem v České republice byl do roku 2008 aquapark Babylon Liberec, poté se jím stal Aquapalace Praha. Rozlišování některých vodních parků v ČR není příliš jednoduché. Některá zařízení se sama označují jako aquaparky, přitom zahrnují 78

79 jen plavecký a dětský bazén, tobogán a několik dalších vodních atrakcí (nejčastěji chrliče vody, vířivky) a disponují nízkou nabídkou ostatních sluţeb typických pro vodní parky (např. jen sauna a občerstvení nebo sportovní hřiště u venkovních areálů). Naopak některá koupaliště splňují atributy vodních parků např. v roce 2010 otevřené letní koupaliště Flošna v Hradci Králové, které nabízí kromě tří bazénů, několika tobogánů a jiných vodních atrakcí i dětské hřiště, restauraci, squash, bowling, fitness, cvičení ve vodě, welness studio, kurty na pláţové sporty nebo moţnost vyzkoušet si potápění v bazénu s dýchacím přístrojem. Hlavními kritérii při výběru vodních parků byly počty bazénů (plavecký, rekreační, dětský apod.), diverzita vodních atrakcí (např. tobogány, skluzavky, vířivky, chrliče vody, umělé tekoucí vody) a spektrum dalších nabízených sluţeb v daném zařízení (např. sportovní aktivity, sauny, masáţe, občerstvení, ubytování). Vyhledávání vodních parků bylo poměrně sloţité, protoţe v posledních letech se jejich počet v České republice výrazně zvýšil a ne všechna tato zařízení se dostatečně prezentují na internetu. Vodní parky jsem rozdělila pro lepší přehlednost na kryté, venkovní a aquaparky, které jsou vybaveny jak krytými (vnitřními), tak i venkovními bazény s vodními atrakcemi a ostatními sluţbami. 79

80 Tab. 22. Kryté a venkovní vodní parky v České republice Vodní park (místo) Okres Kraj Aquapark Vyškov Vyškov Jihomoravský Aquapark Uherské Hradiště Uherské Hradiště Zlínský Městské lázně Zlín Zlín Zlínský Aquacentrum Bohumín Karviná Moravskoslezský Aquapark Olešná (Frýdek-Místek) Frýdek-Místek Moravskoslezský Vodní svět SAREZA (Ostrava) Ostrava-město Moravskoslezský Aquapark Olomouc Olomouc Olomoucký Aquacentrum Šumperk Šumperk Olomoucký Aquapark Pardubice Pardubice Pardubický Vodní Ráj (Jihlava) Jihlava Vysočina Aquacentrum Jičín Jičín Královéhradecký Aquapark Špindlerův Mlýn Trutnov Královéhradecký Aquadrom Most Most Ústecký Aquapark Děčín Děčín Ústecký Aquacentrum Teplice Teplice Ústecký Aquaforum Františkovy Lázně Cheb Karlovarský Vodní svět Kolín Kolín Středočeský Aquapark Kladno Kladno Středočeský Aquapalace Praha (Čestlice) Praha-východ Středočeský Aquadream Barrandov (Praha) Praha Praha Vodní ráj Aquaworld (Lipno nad Vltavou) Český Krumlov Jihočeský (sestaveno podle: VALÁŠEK, 2004, [33], [34] [35], [36], [79], [98]) Tab. 23. Kryté vodní parky v České republice Vodní park (místo) Okres Kraj Aquapark Boskovice Blansko Jihomoravský Aquapark Kohoutovice (Brno) Brno-město Jihomoravský Aquapark Delfín (Uherský Brod) Uherské Hradiště Zlínský Aquapark Kravaře Opava Moravskoslezský Městské lázně - aquacentrum Hradec Králové Hradec Králové Královéhradecký Aquapark Babylon (Liberec) Liberec Liberecký Aquapark Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Liberecký Vodní svět Beroun Beroun Středočeský Aquacentrum Lagoon Letňany (Praha) Praha Praha Aquapark Horažďovice Klatovy Plzeňský (sestaveno podle: VALÁŠEK, 2004, [32], [34], [35],) 80

81 Tab. 24. Venkovní vodní parky v České republice Vodní park (místo) Okres Kraj Aquapark Blansko Blansko Jihomoravský Aquapark Hustopeče Břeclav Jihomoravský Aquapark Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín Moravskoslezský Vodní areál Jih (Ostrava) Ostrava-město Moravskoslezský Aquapark Koupelky Prostějov Prostějov Olomoucký Aquapark Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Pardubický Koupaliště Flošna (Hradec Králové) Hradec Králové Královéhradecký Aquapark Klášterec nad Ohří Chomutov Ústecký Aquapark Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Jihočeský (sestaveno podle: VALÁŠEK, 2004, [34], [35], [52], [97], [102]) Obr. 15. Vybrané vodní parky v České republice (zdroj dat: VALÁŠEK, 2004, [32], [34], [35], [36], [52], [79], [97], [98], [102]) Největší koncentrace vodních parků je v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Vysočina, Plzeňský a Karlovarský kraj mají jeden vodní park. Plzeň jako čtvrté populačně největší město České republiky zatím aquapark nemá, o jeho vybudování se ale uvaţuje uţ delší dobu, německá společnost Aquamare by měla vybudovat na okraji průmyslové zóny Borská pole obří aquapark. V Karlovarském kraji výrazně převaţuje lázeňský cestovní ruch (jehoţ zařízení zahrnují některé atrakce vodních parků), proto zde není potřebná výstavba dalšího vodního parku pro zvýšení návštěvnosti kraje a rozšíření 81

82 moţností trávení volného času. Na Vysočině je velkým vodním parkem pouze Vodní ráj v Jihlavě. Některá letní koupaliště (v Třebíči, v Havlíčkově Brodě) nabízí návštěvníkům více bazénů, různých vodních atrakcí a doplňkových sluţeb, které mohou nahrazovat přítomnost dalšího aquaparku. Aquapalace Praha pro jeho blízkost a těsnou vazbu k hlavnímu městu jsem přiřadila v mapě k Praze. Některá zařízení (nejčastěji označovaná jako koupaliště nebo bazény) jsou svojí vybaveností na pomezí mezi koupalištěm a aquaparkem a jejich zařazení do vodních parků je tedy sporné. Je pravděpodobné, ţe v České republice vzniknou v budoucnosti ještě další vodní parky, jejich počet by se však neměl tak rychle zvyšovat jako v posledních několika letech. Zaměřila jsem se na nabídku aquaparku v Liberci, který je součástí Centra Babylon Liberec. Jedná se o krytý tematický vodní park s celoročním provozem ve stylu antických lázní. Pro návštěvníky jsou k dispozici bazény a skluzavky, čtyři tobogány, divoká řeka, umělé jeskyně, vodotrysky a gejzíry, vodní a podvodní masáţe, sauna a římská pára, relaxační zóny, bary s občerstvením nebo ke zhlédnutí mořská akvária s mořskou faunou. V roce 2010 navštívilo aquapark skoro návštěvníků a přibliţně stejnou návštěvnost měl i v roce Téměř 50 % návštěvníků přijíţdí do aquaparku ze zahraničí, mezi nejčastější zahraniční návštěvníky patří Němci, Poláci a Slováci. Kromě aquaparku, který je návštěvníky asi nejvíce vyhledávaný, se v Centru Babylon nachází např. iqpark s labyrintem, lunapark se zábavními atrakcemi, kasino, golfový simulátor nebo laserová střelnice. V Centru Babylon se nachází také několik obchodů, restaurací, kaváren, barů a cukrárna. Návštěvníci mohou rovněţ vyuţít sluţeb wellness centra nebo zavítat do solno-jodové jeskyně. Kromě toho Babylon Liberec poskytuje návštěvníkům ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu s kapacitou přes tisíc lůţek a největší kongresové centrum v Libereckém kraji [39]. Aquapark v Centru Babylon je velmi dobře vybaven doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu, propagace zařízení je také na vysoké úrovni. Z těchto důvodů je aquapark v Liberci (společně s ostatními aktivitami v Centru Babylon) častým cílem domácích i zahraničních návštěvníků a významnou turistickou atrakcí Libereckého kraje. Vodní parky jsou v České republice velmi oblíbené, coţ dokládá i počet těchto nově vybudovaných zařízení v posledních letech. Popularita vodních parků spočívá ve spojení relaxace, sportovního vyţití a zábavy. Návštěva vodních parků se stává cílem jednodenních výletů nebo součástí mnohých dovolených. Ve velkých vodních parcích národního aţ mezinárodního významu (Aquapalace Praha a aquapark v Centru Babylon Liberec) je moţné strávit vícedenní dovolenou nebo i týdenní pobyt. 82

83 6.4 Zábavní parky Zábavní parky se stávají stále významnějším místem trávení volného času v rámci cestovního ruchu. M. K. Smith (2009) se domnívá, ţe zábavní parky jsou přitaţlivější neţ prohlídka kulturně-historických památek a muzeí, protoţe návštěvníkům nabízí více zábavy, vzrušení a záţitků. Další výhodu spatřuje v jejich časoprostorové kompresi návštěvníci se mohou přesouvat v zábavních parcích napříč kontinenty nebo časem (v některých takto tematicky zaměřených parcích), získají záţitky na jednom místě a nemusí kvůli tomu cestovat do různých lokalit. Zábavní parky se nejčastěji zaměřují na populární literární ţánry (pohádky, sci-fi, dobroduţné - např. ostrov pokladů, průzkumnická výprava), přičemţ základním atributem zábavních parků je kombinace fantazie, fikce a reality. Návštěvníci zábavních parků bývají někdy označováni jako postturisté. Typickým příkladem zábavního parku s koncentrací velkého mnoţství atrakcí se zaměřením na zábavu, relaxaci a odpočinek je Disneyland, který vznikl v Severní Americe (v Anaheimu v Kalifornii) v polovině 50. let 20. století. Walt Disney přišel s nápadem koncepce zábavy pro celou rodinu s poznatkem, ţe zábava se musí inovovat, protoţe pokud zůstává dlouho beze změny, ztrácí svou přitaţlivost. Společnost Walt Disney disponuje konkurenční výhodou od propracovaného výzkumu nových marketingových příleţitostí aţ po rozpracování postupů zajišťování komplexních, příjemných sluţeb. Společnost má vypracovaný koncept zaměřený na chování, vzhled a uniformy svých zaměstnanců označovaný jako Disney vzhled a je příkladem moderního marketingu. Největší Disneylandy na světě (Paříţ, Anaheim, Orlando na Floridě, Tokio) navštíví ročně 12 aţ 15 miliónů turistů. Největší koncentrace zábavních parků je v USA, Evropa ji však v posledních letech dohání (ČERTÍK, FIŠEROVÁ, 2009). Zábavní park významu velkých evropských parků (např. Disneyland, Legoland, Prater) zatím v České republice chybí. V Hatích u Znojma by měl být postaven obří zábavní a sportovní park s názvem Země lţí. Podobná situace s velkými zábavními parky je i v Polsku, Maďarsku nebo na Slovensku, kde se projekty obřích zábavních parků teprve připravují. T. Franěk (2010) uvádí, ţe v České republice je místo pro dva nadregionální zábavní parky a pro dva aţ tři parky regionálního významu. Zábavní parky mohou mít poměrně významné ekonomické dopady na regiony, ve kterých se nachází, spojené především s nárůstem cestovního ruchu, jejich výstavba bývá podporována i jako nástroj regionálního rozvoje. Pozitivní aspekty těchto zařízení jsou ale často nadhodnocovány. Problémem zábavních parků je převaha jednodenních návštěvníků a někdy také poměrně krátký ţivotní cyklus těchto zařízení. Při plánování výstavby parků je důleţitá komunikace mezi jednotlivými aktéry v území (FIALOVÁ, GELNÁ, 2010). 83

84 6.5 Vybrané tematické parky Z tematických parků (kromě vodních) nacházejících se v České republice jsem vybrala westernová městečka, DinoParky, miniparky a několik dalších zábavních parků. Při výběru tematických parků jsem zohlednila jejich odlišné tematické zaměření a určení pro různé věkové kategorie (nejen pro rodiny s dětmi) a zájmové skupiny. Westernová městečka jsou postavena ve stylu westernu s atmosférou Divokého západu, který přibliţují návštěvníkům obyvatelé městečka prostřednictvím různých představení. Tvrz HUMMER v Praze je přírodní zábavní park ve středověkém stylu, návštěvníci mají moţnost vidět např. šermířské duely, jezdecké souboje nebo se projít vytvořeným středověkým městem. DinoParky připomínají ţivot dinosaurů, zahrnují modely dinosaurů i kosterní pozůstatky z druhohor nebo dětská paleontologická hřiště. Prehistoric park ve Chvalovicích představuje vývoj ţivota na Zemi, expozici tvoří také modely dinosaurů a do budoucna má dojít k jejímu rozšíření do dalších geologických období. Miniuni v Ostravě zobrazuje zmenšené modely významných světových staveb, v parku Boheminium v Mariánských Lázních se nachází miniatury významných stavebních a technických památek České republiky. Království železnic v Praze je největší modelovou ţeleznici v České republice a do konce roku 2014 by měl být zde vybudován ţelezniční model celé ČR. Galaxie Zlín je dětský zábavní park pro celou rodinu s atrakcemi připomínajícími různé planety nebo galaxie. V Lunaparku v Praze jsou umístěny zábavní atrakce, kaţdý rok se zde koná např. Matějská pouť. 84

85 Tab. 25. Vybrané tematické parky v České republice Tematický park (místo) Okres Kraj Western park Boskovice Blansko Jihomoravský Westernové městečko Rolftown (Hrušovany nad Jevišovkou) Westernové městečko Šiklův Mlýn (Zvole nad Pernštejnem) Strašidelný zámek Draxmoor a Krokodýl park (Dolní Rožínka) Znojmo Jihomoravský Žďár nad Sázavou Vysočina Žďár nad Sázavou Vysočina Westernové městečko Stonetown (Kamenice) Havlíčkův Brod Vysočina Westernové městečko Halter Valley (Dnešice) Plzeň-jih Plzeňský Tvrz HUMMER (Praha 9) Praha Praha DinoPark Vyškov Vyškov Jihomoravský DinoPark Ostrava Ostrava-město Moravskoslezský DinoPark Praha Praha Praha DinoPark Plzeň Plzeň-město Plzeňský DinoPark Liberec Liberec Liberecký Prehistoric park (Chvalovice) Znojmo Jihomoravský Miniuni - svět miniatur (Ostrava) Ostrava-město Moravskoslezský Park miniatur Boheminium (Mariánské Lázně) Cheb Karlovarský Království železnic (Praha 5) Praha Praha Galaxie Zlín Zlín Zlínský Lunapark (Praha 7) Praha Praha Babylon Liberec Liberec Liberecký (sestaveno podle: [51], [58], [106], [107], [116]) 85

86 Obr. 16. Vybrané tematické parky v České republice (zdroj dat: [51], [58], [106], [107], [116]) Vybrané tematické parky se nejvíce koncentrují v Jihomoravském kraji, v Praze a v kraji Vysočina. Praha má tematické parky různého zaměření, v kraji Vysočina převaţují westernová městečka a v Jihomoravském kraji se nachází westernová městečka a zábavní parky s modely dinosaurů. Největším zábavním komplexem je Centrum Babylon Liberec (atrakce v Babylonu viz 5.3.2). DinoParky jsou situovány do populačně největších měst České republiky (Praha, Ostrava, Plzeň, Liberec), výjimkou je okresní město Vyškov, které má však strategickou polohu mezi Brnem a Olomoucí. Podrobněji se věnuji westernovému městečku Šiklův Mlýn, strašidelnému zámku Draxmoor a Krokodýlímu parku. Tyto tři zábavní atrakce (v rozmezí max. 5 km od sebe) dohromady tvoří komplex areálů označovaný jako Šikland - jedná se o největší přírodní zábavní areál v České republice. Westernové městečko Šiklův Mlýn u Zvole nad Pernštejnem je nejstarší částí areálu (začátek výstavby v roce 1994) a napodobuje města z dob osídlování amerického západu konce 19. století. Areál je otevřen pro veřejnost od konce června do začátku září a kaţdý den mohou návštěvníci spatřit představení v přírodním amfiteátru (např. různé tance, přehlídka kostýmů, ukázky kovbojských dovedností) nebo se zapojit do soutěţí pro děti i dospělé. Součástí areálu je indiánská vesnice, která nabízí také program po návštěvníky. Kromě toho se nachází v městečku stylové obchůdky, restaurace, kavárny a bary. V areálu Šiklova Mlýnu je návštěvníkům 86