Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Výzkumné centrum RURAL Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje Radim Perlín a kol. perlin@natur.cuni.cz WD (MMR ČR) Praha Venkov 2012

2 Motto: Jeden venkov či více venkovů? CÍL PROJEKTU identifikovat jednotlivé typy venkovského prostoru Česka, vymezit specifickétypy podpory pro venkovské regiony Česka (resp. specifickétypy regionální politiky) v závislosti na schopnosti jejich samostatného rozvoje kvantitativní analýza venkovských obcí do obyvatel a podle vertikálních a horizontálních kritérií vytvořit systematickou typologii venkovských oblastí Česka kvalitativní analýza venkovských obcí do obyvatel a v kombinaci s výsledky kvantitativní analýzy vytvořit komplexnítypologii venkovských oblastí Česka z hlediska jejich schopnosti zajišťovat vlastní rozvoj definovatsoubor nástrojů regionální politiky vlády ČR v souladu s trendy regionální politiky EU k usměrňování rozvoje venkovských obcí, stanovit diferencovanénástroje pro rozvoj rozdílných typů venkovských oblastí definovat a prověřit soubor kritérií, která jsou podstatná pro sledování lokálních změn na venkově, zhodnotit schopnosti lokálního rozvoje v dané venkovské obci (uplatnit kvantitativní, kvalitativnía polohové faktory rozvoje) 2

3 CÍLE přispět do diskuze o konceptu venkova empiricky zhodnotit územnídiferenciaci českého venkova na bázi: - tvrdých dat (statistických analýz) - měkkých dat (sociologického šetření) -terénního pozorování v měřítkové úrovni: (i) krajů (ii) mikroregionů (ORP, POÚ) (iii) venkovských obcí přispět k potvrzeníteze o existenci odlišných venkovů na území Česka venkovů srozdílným (hlavně endogenním) potenciálem rozvoje, rozdílnými problémy vyžadujícími si odlišné přístupy či nástroje jejich řešení(např. voblasti decisnísféry při koncipováníregionálníaagrárnípolitiky, politiky ochrany přírody a krajiny ad.),

4 OBSAH Úvod (výzvy přítomnosti kontext evropské politiky) Venkov či venkovy? (Kdo? Proč? Za jakým účelem? Pro koho?) Diferenciace českých venkovů (Předpoklady? Problém?) Typologie českého venkova (vnějšírámce vs. vnitřnípodmíněnosti) Ověřovánítypologie českého venkova (aktéři, lokálníelity, realizovaný potenciál rozvoje) Závěrečné poznámky (odlišné šance, možnosti a důsledky, nástroje rozvoje)

5 STRUKTURA PŘÍSPĚVKU územní diferenciace venkova a venkovských obcív Česku (struktura venkovských obcí) typologie českých venkovů venkov a venkovskéobce z pohledu představitelů venkovských obcí(aktéři rozvoje starostové) komunálnívolby a venkov (lokální elity) potenciál a nástroje rozvoje českých venkovů nástroje rozvoje

6

7

8 Zemědělský venkov? Procentuální podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v priméru, obvody ORP, 2001 Autoři: V. Jančák, Z. Kučera

9 Tradicionalismus?

10 Prostor pro odpočinek? Počet hromadných ubytovacích zařízení k roku 2008 v obcích s populační velikostní nižší než obyvatel Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Kučerová, Kučera pro CEP Hradec Králové.

11 Česká venkovská krajina? Typy krajiny v obcích Česka podle předpokladů pro cestovní ruch Zdroj: Vytvořeno s využitím databáze ARC ČR 500 podle údajů v publikaci Vystoupil, J., Holešínská, A., Kunc, J., Šauer, M. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 98 s.

12 Typologie českého venkova Na základě souboru statistických dat Hodnocenípodle POÚ, vyřazeny POÚ bez venkovských obcía vojenské újezdy Vyhodnocenístatistickými metodami (shluková a komponentníanalýza) Sociální, ekonomické a kulturnífaktory rozvoje, které zohledňují: velikost obcí(populační), růst (populační, hospodářský), obydlenost a funkce venkova (např. rekreace), lidský a sociálníkapitál (vzdělanost, rodáctví, účast ve volbách), vybavenost (infrastruktura, obslužnost veřejnou dopravou)

13 Ukazatele 1) celkový počet obyvatel k ) migrační saldo k roku 2005 na 100 obyvatel k roku ) podíl trvale obydlených domů postavených mezi roky 1991 a 2001 z celkového počtu trvale obydlených domů v roce ) počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 trvale bydlících obyvatel k roku ) podíl rodáků z celkového počtu obyvatel k ) podíl trvale obydlených domů z celkového počtu domů 7) turisticko-rekreační funkce = počet lůžek v ubytovacích zařízeních na 100 obyvatel 8) registrovaná míra nezaměstnanosti v roce ) podíl vyjíždějících za prací z celkového počtu ekonomicky aktivních k ) index vzdělanosti k ) celkový počet odjezdů spojů ve středu ) podíl obyvatel žijících v bytech se zavedeným plynem z celkového počtu obyvatel k ) počet kandidátů na počet mandátů ve volbách v roce ) účast ve volbách v roce ) celkový objem dotací v Kč právním subjektům na celkový počet příjemců (právních subjektů) mezi roky 1998 a ) podíl dotací směřujících obci z celkového objemu dotací právním subjektům mezi roky 1998 a 2005

14 Typy českých venkovů

15 Velikostnístruktura venkovských obcí-česko Velikostní struktura venkovských obcí v Česku a v jednotlivých krajích 100% zastoupení počtu obcí podle velikostních kategorií 80% 60% 40% 20% 0% Česko ST JC PL KA US LB KH PA VY JM ZL OL MS do 200 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel nad 1500 obyvatel

16 Velikostnístruktura sociogeografický výzkum Struktura respondentů dotazníkového šetření (1074) z hlediska velikostní struktury obcí (do 3 tis. obyvatel) v Česku a v jednotlivých krajích 100% zastoupení počtu obcí podle velikostních kategorií 80% 60% 40% 20% 0% Česko ST JC PL KA US LB KH PA VY JM ZL OL MS do 200 obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel nad 1500 obyvatel

17 Dotazníkové šetření: Rozvojový potenciál venkovských obcí včr šetřeníproběhlo na přelomu roku 2008/2009 v 1074 venkovských obcích, které byly normativně stanoveny jako obce s počtem do obyvatel respondenti: starostové venkovských obcído 3 tisíc obyvatel (místostarostové, výjimečně zastupitelé) struktura respondentů odpovídá struktuře venkovských obcív kraji reprezentativní za kraj a velikostníkategorie venkovských obcí šetřenízrealizovala společnost GfK Praha prostřednictvím sítě svých tazatelů uskutečněno metodou PAPI umožňuje hodnocení faktorů rozvoje venkovských obcí, potažmo venkovských oblastí(percepce venkova, vztah obyvatel kúzemíobce, hrdost, podmínky a znaky úspěšné obce, vnímánísituace aj.) problémy spojené svyslovením obecnějších závěrů: starostové jednostranný pohled na realitu a často se také vtomto směru více chválí (budoucívýzkum by měl také zohlednit výpovědi obyvatel obcínebo opozičních zastupitelů venkovských obcí)

18

19

20 Co se Vám především vybaví vmysli, když se řekne venkov? 100% nevím, neodpověděl 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení 0%

21 Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? 100% představa venkova 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

22 Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? představa venkova 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% vhodné místo pro malé podnikání a řemeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé 20% 10% 0% méně než více než 1000 místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení počet obyvatel v obci

23

24

25 Co myslíte, jaký vztah má podle Vás většina Vašich občanů kúzemívašíobce? 100% 90% 80% vztah k území obce 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% spíše negativní spíše pozitivní pozitivní velmi pozitivní 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

26 Co myslíte, jaký vztah má podle Vás většina Vašich občanů kúzemívašíobce? 100% 90% 80% vztah k území obce 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% spíše negativní spíše pozitivní pozitivní velmi pozitivní 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci

27 Co je podle Vás nejdůležitějšípodmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše? 100% 90% nejdůležitější podmínka úspěšnosti obce 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% dobrá poloha umění získat dotace na projekty dostatek mladých lidí, kteří mají zájem bydlet na venkově schopný starosta na radnici ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy 10% 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

28 Co je podle Vás nejdůležitějšípodmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše? 100% 90% nejdůležitější podmínka úspěšnosti obce 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% dobrá poloha umění získat dotace na projekty dostatek mladých lidí, kteří mají zájem bydlet na venkově schopný starosta na radnici ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci

29 Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše? 100% jiná možnost 90% 80% dostatek pracovních příležitosti v obci nejdůležitější znak úspěšné obce 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský dobrý vztah obyvatel k obci růst počtu obyvatel dostatek kandidátů do zastupitelstva starosta, který dokáže získat dostatek finančních prostředků pro obec hodně kulturních, sportovních a společenských aktivit rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost ) kraj

30 Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše? 100% jiná možnost nejdůležitější znak úspěšné obce 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci dostatek pracovních příležitosti v obci dobrý vztah obyvatel k obci růst počtu obyvatel dostatek kandidátů do zastupitelstva starosta, který dokáže získat dostatek finančních prostředků pro obec hodně kulturních, sportovních a společenských aktivit rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost )

31 Na co jste Vy osobně ve vztahu k obci nejvíce hrdý(á)? 100% nejvíce jsem hrdý/á na 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% jsem hrdý(á) na jiné věci zájem podnikatelů o spolupráci krásné okolí obce přírůstek mladých rodin s dětmi působení obce na úrovni mikroregionu či svazku obcí místní tradice, zvyky a spolkový život 10% 0% dobrou občanskou vybavenost (služby, dopravní obslužnost, škola, možnosti ubytování ) Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

32 Na co jste Vy osobně ve vztahu k obci nejvíce hrdý(á)? nejvíce jsem hrdý/á na 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% jsem hrdý(á) na jiné věci zájem podnikatelů o spolupráci krásné okolí obce přírůstek mladých rodin s dětmi působení obce na úrovni mikroregionu či svazku obcí 20% 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci místní tradice, zvyky a spolkový život dobrou občanskou vybavenost (služby, dopravní obslužnost, škola, možnosti ubytování )

33

34 Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100% nejvýznamnější podpora státu 80% 60% 40% 20% žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci pomoc při přípravě projektů v obci převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce předávání informací, výměna názorů a zkušeností 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

35 Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? nejvýznamnější podpora státu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci pomoc při přípravě projektů v obci převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce předávání informací, výměna názorů a zkušeností

36 Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100% nejvýznamnější podpora kraje 80% 60% 40% 20% žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci pomoc při přípravě projektů v obci převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský předávání informací, výměna názorů a zkušeností kraj

37 Jakou podporu ze strany kraje považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? nejvýznamnější podpora kraje 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci žádnou, stačilo by, kdyby nám do řízení obce nezasahovali spolufinancování aktivit v obci pomoc při přípravě projektů v obci převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce předávání informací, výměna názorů a zkušeností

38 Co považujete vsoučasnosti za největšíhrozbu pro vaši obec? 100% 80% málo podnikatelských příležitostí největší hrozba 60% 40% 20% zhoršování životního prostředí v obci a okolí malý počet obyvatel a vylidňování zadluženost obce a další závazky obce nezájem státu či kraje o osud obcí jako je ta naše nezájem schopných lidí o funkce v obci pasivitu obyvatel žádnou hrozbu pro obec nevidím 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský kraj

39 Co považujete vsoučasnosti za největšíhrozbu pro vaši obec? největší hrozba 100% 80% 60% 40% 20% málo podnikatelských příležitostí zhoršování životního prostředí v obci a okolí malý počet obyvatel a vylidňování zadluženost obce a další závazky obce nezájem státu či kraje o osud obcí jako je ta naše nezájem schopných lidí o funkce v obci pasivitu obyvatel 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci žádnou hrozbu pro obec nevidím

40 Je Vaše obec členem Místníakčnískupiny (MAS)? 100% 90% 80% 100% člen Místní akční skupiny (MAS) 70% 60% 50% 40% 30% 20% ne ano člen Místní akční skupiny (MAS) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% ne ano 10% 10% 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci kraj

41 Jestliže ano, požádala Vaše MAS o podporu vrámci Programu rozvoje venkova? 100% žádost MAS o podporu v rámci Programu rozvoje venkova 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský ne ano, jsme o tom informováni ano, aktivně jsme se podíleli na zpracování žádosti žádost MAS o podporu v rámci Programu rozvoje venkova 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci ne ano, jsme o tom informováni ano, aktivně jsme se podíleli na zpracování žádosti kraj

42 Zažádala Vaše obec někdy o dotaci zfondů Evropskéunie? 100% 90% 80% 100% žádost o dotaci z fondů Evropské unie 70% 60% 50% 40% 30% 20% ne ano žádost o dotaci z fondů Evropské unie 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% ne ano 10% 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský 10% 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci kraj

43 Získala Vaše obec dotaci zfondů Evropské unie? 100% zisk dotace z fondů Evropské unie 80% 60% 40% 20% ne ano zisk dotace z fondů Evropské unie 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% ne ano 0% Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský 0% méně než více než 1000 počet obyvatel v obci kraj

44

45

46

47

48 aktivizující (pohraniční, periferní) pasivní aktivní (žitý) venkov

49

50

51

52

53

54 Typologie českého venkova

55 Zájmová území v různých typech venkova

56 Index stability lokálních elit ve venkovských obcích POÚ ( ) Vejprty Bor Klášterec n. O. Most Sokolov Jílové u Prahy Javorník Slavkov u Brna Valašské Meziříčí Benátky n. J. Městec Králové Litovel Pohořelice Hrušovany Jilemnice Soběslav Březnice Jemnice 4,5 4,75 5 5,25 5,5 5,75 6 6,25 6,5 6,75 7

57 Hodnoceníve vybraných POÚ Hodnocenípodle sídel, hodnoceníprovedeno ve více než 500 sídlech 1. Budova radnice 2. Budova školy 3. Budova pro společenský život 4. Pomník, boží muka, kříž, výklenkovákaple, socha 5. Stav návsi, hlavního veřejného prostoru 6. Obchod s potravinami 7. Restauračnízařízení 8. Velképodnikatelské areály 9. Nástěnka, veřejnátabule 10. Vývěsky spolků a politických hnutí 11. Infrastruktura vsídle 12. Subjektivníhodnocení Škála 1 4, definovanéznaky pro jednotlivébody 57

58 Realizovaný potenciál rozvoje (etalony)

59 Periferie -venkov Periferie nenívenkov, venkov neníperiferie Periferie vymezenína ose intenzity sociálně ekonomických vazeb (vymezeníperiferiímusil, Müller, Jančák, Chromý a kol.) Venkov vymezenína ose velikostních kategoriísídel (obcí).

60 Novéparadigma venkova podle OECD Cíle Starý přístup Vyrovnávání, příjmy farmářů, konkurenceschopnost farem Nový přístup Konkurenceschopnost venkova, ocenění lokálních výhod, využití nevyužívaných zdrojů Hlavní sektory Zemědělství Různé sektory ekonomiky, venkovská turistika, řemeslná výroba, informační technologie, průmysl apod. Hlavní nástroje Dotace Investice Klíčoví aktéři Národní vlády, farmáři Všechny úrovně veřejné správy, rozdílní lokální aktéři (veřejný, privátní, neziskový sektor) The New Rural Paradigm, OECD 2006

61 Novéparadigma rozvoje venkova Původníparadigma venkova zemědělství, zemědělci jako reprezentanti venkova Nové paradigma: multifunkčnívenkov? Multifunkčnost jako znak globalizace nenícharakteristickápro venkovské prostředí OECD definice paradigmatu venkova Nové paradigma rozvoje venkova je založeno na odlišném vnímáníprostoru, jinak budovaných sociálních sítích a vazbách, jinak formované komunitě obyvatel. NÁVRAT K PŮVODNÍM ZNAKŮM VENKOVA V NOVÉ KVALITĚ

62 Nástroje regionálnípolitiky, nástroje SZP Účelovápodpora -dotace na konkrétní projekty x globální dotace lokálnímu aktérovi a přenesení odpovědnosti na jeho rozhodování Jakétypy projektů, aktérů mohou (mají být podporování, kdo je charakteristický reprezentant venkova? Zemědělci? V Česku?

63 Doporučenípro formulaci rozvojových programů Snížení důrazu na tvrdéprojekty (do infrastruktury), Více prostředků na měkképrojekty na rozvoj lidského kapitálu a sociálního kapitálu. Tedy přechod od teoretického konceptu Jádro periferie ke konceptu učících se regionů, institucionálních teoretických konceptů REGIONALIZACE TRADIČNÍCH FOREM PODPORY ZMĚNA

64 Děkujeme za pozornost!

65 DOPORUČENÍ PRO PRAXI 1. Vymezenívenkova -vymezenívenkovských obcía venkovských areálů 2. Regionalizace forem podpory pro venkov při plánovánípodpůrných projektů pro venkovské obce s ohledem na jejich specifické problémy 3. Orientace na většípodíl měkképrojekty pro širšíokruh uživatelů, menšídůraz na velké a investičně náročné velké infrastrukturníprojekty. podpora zasíťování, bottom-up přístupy, využitíglobální dotace apod. 65

66 NÁMĚTY PRO VÝZKUM MMR Výkon veřejné správy: ve spolupráci s ČSU a zájmovými organizacemi (SMO, Spolek,.) stanovit rozsah venkovského prostoru na základě správních obvodů ORP formou vyhlášky nebo jinou legislativně normativníformou. Výzkum MMR Nové venkovské paradigma Role klíčových osobností(leadrů) na venkově Sociálnía lidský kapitál 66