PORTRÉT PLEMENE. S diplomacií a dûvtipem k cíli

Transkript

1 S diplomacií a dûvtipem k cíli Líbí se vám habe anky, ale dáváte pfiednost dlouhosrst m koãkám pfied domácími tygry s krátkou srstí? Pak by mohly b t splnûním va ich snû somálky polodlouhosrstí pfiíbuzní habe anek. 14 Na e KOâKY 7/04

2 Somálky nesnesou samotu. Potfiebují spoleãnost a mnoho lásky apozornosti. Somálky Somálská koèata pfiekvapí svou podnikavostí jiï v útlém vûku Na e KOâKY 7/04 15

3 Jiné koãky, psi a dûti jsou pro somálky v born mi kamarády V 50. letech byly habe anky s pfiíli dlouhou srstí je tû ost chavû zamlãovány jako neïádoucí náhodn produkt. Neb t nûkolika chovatelû podnûcovan ch pion rsk m duchem, ktefií dokázali ocenit charakteristick fenotyp této mimofiádné variety, nebyly by polodlouhosrsté sestfiiãky habe anek zfiejmû uznány dodnes. Na tûstí v e dopadlo jinak. Mal okruh chovatelû a milovníkû koãek doprovázel tyto dlouhosrsté krásky na cestû k uznání a postaral se o to, aby byly uznány jako zvlá tní plemeno. Dnes jiï si tito milí a spoleãen tí chytaãi my í dávno dobyli srdce milovníkû koãek od USA pfies Kanadu, Nov Zéland a Austrálii aï po Evropu. Nad ení pro toto plemeno vzbuzuje pfiedev ím neuvûfiitelnû krásn vzhled ãasto divoce zbarven ch somálek, chovan ch ostatnû i ve v ech ostatních barvách habe anek. Somálky v ak nejsou v jimeãn m zjevem jen z optického hlediska, n brï okouzlují své okolí i úïasnou povahou. Sotva existuje koãka, která by byla milej- í, pfiítulnûj í nebo spoleãen tûj í neï tito polodlouhosrstí mazlíãci. Milují blízkost ãlovûka a mistrovsky ovládají umûní objevit se vïdycky ãistû náhodou tam, kde se právû ãiní jejich dvounoïec. Potfiebují prostû jeho blízkost, aby byly Èastné. 16 Na e KOâKY 7/04 SAMOTU NE PROSÍM! Samota je pro tyto polodlouhosrsté koãky, které dokáïou projevovat doslova pfiekypující temperament, doslova dûsivá, a to bychom si mûli uvûdomit, neï se pro toto plemeno rozhodneme. Somálky potfiebují vyslovenû hodnû lásky a péãe avïádném pfiípadû by nemûly b t chovány jako jediné zvífie v domácnosti, kde v ichni ãlenové rodiny b vají po cel den pryã. Somálky stojí v Ïivotû pevnû na v ech ãtyfiech tlapkách a pfiitom jsou tak spoleãenské, Ïe se dají zpravidla naprosto bez problémû integrovat do stávajícího stavu koãek (za pfiedpokladu, Ïe jsou ostatní koãky nováãkovi rovnûï pfiátelsky naklonûny). Ideální ov em je koupit rovnou dvû nebo tfii somálská koèata z jednoho vrhu, pak se v e musí povést a dostateãné sociální kontakty jsou zaji tûny. Psi jsou pro somálky vítan mi sparring partnery a nezfiídka pfievezme polodlouhosrstá kráska s armantními psychologick mi zbranûmi brzy pozici éfa. Pfiesnû o totéï se ostatnû snaïí i u svého ãlovûka. Je mistrem diplomacie a manipulace a moc dobfie ví jak se prosadit. NùÎNOST Ostatní koãky jsou pro druïná plemena jako somálky dûleïité, ale nemohou nahradit vztah k ãlovûku. Má-li se vá polodlouhosrst kamarád cítit skrznaskrz dobfie, musíte mu dávat dennû najevo, Ïe ho máte rádi. K tomu patfií nûïné hlazení, milá slova a rozpustilé hry. Somálky nejsou Ïádní leno i: dají se získat pro kaïdé ãtveráctví a jsou vdûãné za kaïd nov nápad do hry. S trochou trpûlivosti je mûïeme nauãit dokonce drobn m kouskûm a leckterá somálka se dokonce sama od sebe nauãí otevírat dvefie. Majitelé somálek nad enû líãí nápaditost sv ch koãek a milují jejich jemn hlas. Nûkdy mám pocit, Ïe se mnou moje Julie doslova mluví. Vydává rûzné zvuky a k tomu je tû dûlá roztomilé obliãeje, smûje se Silva, která chová somálky uï ãtrnáct let. Neobvyklá je pr i jejich záliba v jízdách autem a ochota zvykat si na vodítko a postroj. Malí odváïlivci âinorodost je somálkám dána do vínku. JiÏ ve vûku nûkolika dní je vidût, Ïe koèata jsou opravdu odváïná. Neuvûfiitelnû brzy se snaïí vy plhat z pelechu a celkovû se projevují jako nesmírnû samostatná, vypráví chovatelka. Podle jejího názoru se koèata somálek také velmi brzy nauãí chodit na koãiãí záchod, coï je dvounohému okolí samozfiejmû velmi milé. Somálky jsou velmi inteligentní a chápavé a bleskurychle se uãí, vykládá nad enû milovnice koãek. Je zajímavé, Ïe i barva srsti se vyvíjí trochu rychleji neï u jin ch koãek. KoÈata somálek mají jiï ve tfiech t dnech typick ticking, kter se u habe anek prosadí aï ve vûku deseti t dnû. NENÁROâNÉ NA PÉâI Nekomplikovaná je i péãe o srst tûchto polodlouhosrst ch pfiíbuzn ch habe anek. Na udrïování nádherné srsti naprosto postaãí kartáã s krátk mi tûtinami nebo jemn hfieben. I kdyï to není nezbytnû nutné, mûli byste svou somálku pfiesto pravidelnû ãesat a kartáãovat. Jednak se jí tato tûlesná blízkost velice líbí a za druhé tak odstraníte odumfielé chlupy a zajistíte srsti záfiiv lesk. NA ZAâÁTKU BYLY JENOM HABE ANKY KdyÏ jsme vás teì naladili a snad ve vás vzbudili zvûdavost ohlednû somálek, prozradíme vám i nûco o pûvodu tohoto plemene: abychom pochopili historii vzniku somálek, musíme se podívat na poãátek chovu habe anek. Ten je totiï souãasnû i kofienem chovu somálek. Americká lékafika a odbornice na koãky dr. Rosemonde S. Peltzová ve svém ãlánku The Abyssinian Cat (Year Book 1972) Ticking srsti typick pro toto plemeno se projeví dfiíve neï u habe anek

4 velice pfiesnû líãí historii tohoto zajímavého plemene a poskytuje zajímavé údaje, které pomáhají osvûtlit historii vzniku habe anek. Rozhodnû odmítá ãetné legendy a pfiíbûhy, kter mi jsou habe anky opfiedeny. Pfiedpokládá, Ïe habe anky mohly teoreticky vzniknout v ude tam, kde existují koãky s tickingem, a ty najdeme v mnoha zemích svûta. VLASTNù BRITSKÉ? Pfiesto není pochyb o tom, Ïe vlastí chovu habe anek je Anglie. Podle Rosemonde Peltzové stály na poãátku chovu britské krátkosrsté koãky a nûkolik dal ích plemen. Hlavním poïadavkem pr byl ticking, kter existoval v rûznû v razn ch formách. Ameriãanka dokonce tvrdí, Ïe mûïe doloïit, Ïe v poãátcích chovu habe anek dominovala stfiíbrná barva. Staãí, kdyï si v imneme jmen, která chovatelé dávali sv m koãkám. TûÏko si lze pfiedstavit, Ïe by jména jako Aluminum, Quick Silver, Silver Memelik a Silver Fairy nosily koãky s divok m zbarvením. První dva záznamy habe anek do plemenné knihy Stud Book of the National Cat Club byly uskuteãnûny v roce V období od roku 1900 do roku 1905 se dá dokázat dvanáct záznamû ( est z registrovan ch zvífiat mûlo neznámé rodiãe). V roce 1929 koneãnû existoval dostateãn poãet habe anek na to, aby mohl b t zaloïen Abyssinian Cat Club a stanoven standard. Rosemonde Peltzová pfiipomíná chovatele, ktefií polo- Ïili základy chovu habe anek: Constance Carew-Coxová, E. A. Clarke, paní Fredericková, paní Patmanová, lady Edith Douglas-Pennantová, lady Deciesová, Sam Woodiwiss a H. C. Brooke. BUNNY CATS JiÏ na pfielomu století si chovatelé lámali hlavu se správn m názvem nového plemene. Nûktefií poukazovali na podobnost koãek s tickingem s barvou srsti divokého králíka, coï habe ankám vyneslo mimo jiné legraãní názvy jako bunny cats nebo rabbit cats. Jiní je oznaãovali jednodu e jako tick. Rosemonde Peltzová upozoràuje, Ïe agouti-ticking prvních habe- anek (kter má pûvod v obou tabby-vzorech mackerel a blotched) se navzdory roz ífienému názoru zfietelnû odli oval od zbarvení divokého králíka. Na poãátku chovu byly ostatnû je tû rozli ovány dva typy habe anek: british tick a foreign tick. British tick mûl trochu robustnûj í stavbu tûla a kulatûj í hlavu

5 Spoleãenská povaha somálek se mimo jiné projevuje v láskyplné v chovû koèat a foreign tick vypadal celkovû elegantnûji. Sedgmere Peaty, divoce zbarvená koãka typu foreign tick, byla jednou z prvních registrovan ch habe anek a dodnes je povaïována za milník v chovu. Na poãátku 20. let do lo koneãnû k prvnímu importu dvou habe anek do Spojen ch státû. Zfiejmû to byly Aluminum II a Salt, které do zemû neomezen ch moïností dovezla paní Cathcartová. Z dne ního hlediska poloïily základ chovu paní Metcalfová z Drexel Hillu z Pennsylvánie a sleãna Hantzmonová z Washingtonu. PRVNÍ SOMÁLKY Raby Chuffa of Selene a Bruerne Achilles jsou oficiálnû povaïovány za první dlouhosrstá habe ská koèata, i kdyï polodlouhosrstost se tehdy v chovu habe anek údajnû vyskytovala i mimo rámec kontinentu. Raby (importovan v roce 1953 do USA/Kanady) a Bruerne (Nov Zéland/Austrálie) oba pocházejí od britsk ch habe anek Croham Rasambu a Roverdale Purkins. Z liniového chovu se zvífiaty této rodiny obãas vznikala dlouhosrstá koèata. Polodlouhá srst byla následkem recesivního genu pro dlouhosrstost, kter existoval v dûdiãném materiálu nûkter ch habe anek. Pokud si prolistujeme rodokmeny prvních generací habe anek, zjistíme, Ïe mnohá z registrovan ch zvífiat mají neznám pûvod. Najdeme zde oznaãení jako polohabe anka, africká divoká koãka a zjistíme, Ïe na vzniku plemene se podílely i siamské koãky. I kdyï u somálek mûïeme hovofiit o pozoruhodné rûznorodosti barev, je divoké zbarvení stále povaïováno za jednu z nejãastûj ích variet. Základní tón této vyslovenû atraktivní barvy pfiipomíná pálen tón (ãervenohnûd ). Typick ticking srsti (pruhovanost chlupû) by mûl b t ãern. Znalci kladou velk dûraz na kontrastní vícenásobnû pruhovan chlup. U somálek barvy sorrel by mûl mít ticking ãokoládovou barvu; u modr ch koãek je modro ed a u plavé barvy mûïeme obdivovat kakaov ticking. KaÏdá typická somálka má takzvané patní prouïky na chodidlech (tmavû zbarvená chodidla v barvû tickingu). To platí i pro stfiíbrné variety plemene. ODKUD POCHÁZÍ PRUHOVANOST? I kdyï je nepochybné, Ïe chov habe anek má kofieny v Anglii, nabízí se stále otázka, odkud pfii la první koèata s tickingem. âasto se tvrdí, Ïe pfiedkové habe anek byly severoafrické koãky, které byly v 19. století importovány do Anglie, a pfiitom je stále zdûrazàováno spojení s Egyptem. Populaãní genetik dr. Tod chtûl skoncovat s tûmito vûãn mi spekulacemi asmnoha dal ími kolegy si dal nároãn úkol prozkoumat v skyt barev u koãek po celém svûtû. Zájem genetikû se soustfiedil i na Ta-faktor (genetické oznaãení srsti s tickingem, habe sk typ, tzn. ticked taby). V sledkem dlouholetého úsilí dr. Toda je zmapování v skytu zbarvení u plemen koãek. Co bylo pfii v zkumech zji tûno? PÛvodní alelou domestikované koãky byla zfiejmû tabby se v emi sv mi varietami (tygrovaná, mramorovaná, pfieru ovanû tyfrovaná, teãkovaná, s tickingem). Mnoho dal- ích alel pro barvu je zfiejmû mutacemi pûvodní alely. V skyt Ta se po celém svûtû velice li il: v Anglii ãinila koncentrace pouh ch 4 aï 5 procent, v Austrálii a na Novém Zélandû byl v skyt podobnû nízk avb valé SSSR zjistil dr. Tod 0 aï 5 procent. V severní Africe Ta zfiejmû vûbec neexistoval a i v Turecku hledali populaãní genetici marnû. ZakfiiÏování rûzn ch plemen vedlo v koneãném dûsledku i k tomu, Ïe ve vrzích habe anek se Polodlouhosrsté krásky prosazují svou vûli s diplomacií a armem. opakovanû objevovala dlouhosrstá koèata takzvané somálky. Podle FIFe se somálky povaïují za dlouhosrsté habe- anky standard pro typ je totoïn. V chovu se v ak upfiednostàuje oddûlená plemenitba. Ke vzájemnému kfiíïení se dnes pfiistupuje velmi zfiídka. Jiné chovatelské organizace v ak odmítají povaïovat toto plemeno za dlouhosrstou habe- anku a povaïují je za samostatné plemeno se specifick m fenotypem a charakterem. Gabriele Metzová 18 Na e KOâKY 7/04

6 Struãn standard: Hlava: Klínovitá, stfiedních proporcí, iroké ãelo, mûkké pûvabné kontury. Nos: Stfiednû dlouh, v profilu vykazuje jemnou kfiivku, Ïádn stop, Ïádn rovn nos. Brada: Silná, dobfie utváfiená. âenich: Nemá ostrou piãku, pinch je povaïován za vadu. U i: Pomûrnû velké, iroké u základny, na piãce mírnû zaoblené, Ïádoucí jsou tûtiãky na piãkách u í. Oãi: Velké, mandlového tvaru, dost daleko od sebe. Oãi mají záfiivou v raznou barvu: jantarovou, zelenou nebo Ïlutou, s ãist m, jasn m a intenzivním lemováním v barvû tickingu. Krk: PÛvabn. Tûlo: Stfiední postava, stfiednû dlouhé, pevné, pruïné a svalnaté. Nohy: lachovité, elegantní a dlouhé, v proporci k tûlu. Tlapky: Malé a oválné. Ocas: Dosti dlouh a sbíhav do piãky, siln u kofiene, dobfie osrstûn. Srst: Mimofiádnû jemná a velmi hustá, ãím hust í, tím lep í, textura velmi jemná na omak, stfiednû dlouhá s v jimkou ramen, kde mûïe b t o nûco krat í. UpfiednostÀovány jsou koãky s dobfie vyvinut m límcem a kalhotkami. Barvy: UpfiednostÀovány jsou dva nebo tfii barevné pruhy na kaïdém chlupu s tmav mi piãkami chlupû. Ticking se vyvíjí pomalu; plného vybarvení je dosaïeno aï ve vûku dvou let. Divoké zbarvení a sorrel se zfiedûním i pfiíslu né stfiíbrné variety. Ticking: Zaãíná u kofiene chlupû (meruàková a naãervenalá barva); adekvátnû s ãernou pro divoké zbarvení a ãokoládovou pro sorrel; modrou pro blue krémová pro plavou. Poznámka: Bílá je tolerována jen na bradû a na nozdrách. Na e KOâKY 7/04 19