SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU SOCIAL WORK WITH FAMILY Bakalářská diplomová práce Lenka Oravcová, DiS. Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Kateřina Thelenová Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. v Rožnově pod Radhoštěm

3 Děkuji vedoucí práce PhDr. Kateřině Thelenové za odborné vedení, cenná doporučení i podporu při zpracování mé bakalářské diplomové práce. Děkuji rovněž MgA. Kamile Rýparové za zhotovení obrázků pro informační brožuru, která je jedním z výstupů této práce. Můj dík patří také mé rodině za poskytnuté zázemí, pochopení a trpělivost. Rovněž přátelům za povzbuzení a podporu. Vzpomínka s poděkováním je určena i tátovi, kterému jsem slíbila při jeho odchodu, že se o studium pokusím. 3

4 OBSAH ÚVOD RODINA DEFINICE RODINY FUNKCE RODINY TYPOLOGIE RODINY ZNAKY SOUČASNÉ RODINY STABILIZAČNÍ FAKTORY RODINY DALŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RODINU I SOCIÁLNÍ PRÁCI S NÍ SANACE RODINY DEFINICE SANACE LEGISLATIVNÍ RÁMEC SANACE RODINY Zákon o sociálních službách Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi Zákon o sociálně právní ochraně dětí PODMÍNKY SANACE KLIENTI SANACE Potřeby dítěte Syndrom CAN v procesu sanace rodiny ZNAKY SANACE RODINY METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE V PROCESU SANACE DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU PŘÍSTUPY VÝZNAMNÉ PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI S RODINOU Přístup orientovaný na úkoly Systemická terapie METODY SOCIÁLNÍ PRÁCE V RÁMCI SANACE RODINY VZTAH MEZI PRACOVNÍKEM A RODINOU, KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI Komunikační techniky NÁVŠTĚVA RODINY METODIKA VÝZKUMU POPIS ZKOUMANÉHO REGIONU POPIS PROSTŘEDÍ VÝZKUMU CÍL A PŘEDMĚT VÝZKUMU STANOVENÍ TÉMATICKÝCH OKRUHŮ OTÁZEK, OPERACIONALIZACE STRATEGIE VÝZKUMU A POUŽITÁ TECHNIKA SBĚRU DAT VÝBĚR VÝZKUMNÉHO VZORKU PRŮBĚH SBĚRU DAT V KONTEXTU ETICKÝCH PŘEDPOKLADŮ ANALÝZA A INTERPRETACE DAT Odpovědi vztahující se k prvnímu dílčímu cíli Odpovědi vztahující se k druhému dílčímu cíli Odpovědi vztahující se k třetímu dílčímu cíli Vyhodnocení platnosti hypotéz Analýza dokumentů, informativní brožura.84 ZÁVĚR...85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ...89 SEZNAM PŘÍLOH

5 ÚVOD Ve své bakalářské diplomové práci jsem se rozhodla věnovat tématu rodiny a sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi, kdy z mého pohledu zaujímá rodina jako sociální instituce stěžejní místo v životě jednotlivce i společnosti. Pro každého člověka je důležité někam patřit, mít pocit jistoty, sounáležitosti a bezpečí. Zvláště důležitá je rodina pro děti, které zásadně formuje a připravuje pro život. Práce s rodinou, která se, ať už vlastním nebo jiným přičiněním, dostala do situace, kdy potřebuje pomoc zvenčí, má svůj význam a opodstatnění. Sociálně aktivizační služba jako jedna z forem pomoci rodině podle Zákona č. 108/2006 o sociálních službách, v platném znění je realizována ve většině zařízení poskytujících sociální služby teprve krátce. Možnost přijít za klientem do jeho přirozeného prostředí a společně se sociálním pracovníkem hledat cíle a způsoby řešení stávající situace může napomoci ke zlepšení fungování rodiny, odvrácení rozpadu rodiny, popř. odebrání dětí z rodiny. Při výběru tématu byl pro mě důležitý rovněž aspekt možnosti zjistit poznatky týkající sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a jejich následné uplatnění na svém pracovišti. Naší cílovou skupinou jsou ženy, často je ovšem potřeba pracovat s celou rodinou, aby mohlo dojít ke zlepšení životní situace klientek. Koncem roku 2011 naše sdružení zažádalo o registraci a začalo poskytovat sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi vedle odborného sociálního poradenství, telefonické krizové pomoci a preventivních programů. V rámci této bakalářské práce hodlám zpracovat teoretické poznatky týkající se tohoto tématu, rovněž zhodnotit síť neziskových organizací, které poskytují sociálně aktivizační služby na území Zlínského kraje a zjistit jakým způsobem poskytují své služby, za jakých podmínek. Rovněž se budu zajímat o jejich spolupráci s dalšími institucemi, které pracují s rodinou, především o oddělení sociálně právní ochrany dětí, a o limity této spolupráce. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi v kontextu metod a principů sociální práce s rodinou. Teoretická část bude obsahovat vymezení pojmu rodina, její funkce, typologii, znaky i faktory ovlivňující rodinu a sociální práci s ní. Následující kapitoly se budou věnovat tématu sanace rodiny, legislativnímu ukotvení a její charakteristice. Vyústěním teoretické části bude v poslední kapitole popis vybraných metod a principů sociální práce s rodinou v procesu sanace. V praktické části bude realizován výzkum na vzorku respondentů na území Zlínského kraje, pomocí něhož bude zjišťováno prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru, jakou formou je poskytována vybraná sociální služba sociální práce s rodinou 5

6 sociálně aktivizační služba. Konečným výstupem bakalářské práce bude reflexe sociálně aktivizační služby z hlediska metod a principů sociální práce s rodinou. Praktickým vyústěním bude formulace informační brožury pro uživatele služby i pomáhající pracovníky z dané oblasti. Práce může být přínosná pro organizace poskytující sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, popř. pro ty, kteří usilují o vznik a registraci této služby. 6

7 Teoretická část 7

8 1 RODINA Člověk je bytostí biopsychosociální, kdy sladění jednotlivých částí osobnosti je předpokladem normálního fungování člověka 1. Některé prameny uvádějí také rozměr spirituální 2. Rovněž na rodinu je možné pohlížet jako na základní biopsychosociální systém, průsečík života individua, skupiny a společnosti. 3 Obecně lze konstatovat, že se každodenně potkáváme s lidmi, se kterými jsme v různé interakci. Každý člověk je součástí jedinečné vztahové sociální sítě. 4 Většina z nás jsme se narodili do určité rodiny, kterou jsme neměli možnost si předem zvolit. A právě rodina nás zásadním způsobem formovala a ovlivnila. Povzbuzující je, že člověk je vybaven schopností přemýšlet a činit rozhodnutí, díky čemuž může alespoň částečně pozměnit nebo zcela změnit svůj způsob života, přestože vliv orientační rodiny nebyl příznivý. V období nepříznivé sociální situace rodiny, či jednotlivce, se tak může stát součástí této vztahové sociální sítě na přechodnou dobu i pomáhající pracovník. 5 Proto v následující podkapitole vysvětlím pojem rodina, který je četně používaný, přesto ze strany odborníků různě definovaný. 1.1 Definice rodiny Jednoznačně definovat rodinu není vůbec jednoduché. Nahlížení na rodinu je rozdílné z pohledu jednotlivých vědních disciplín, jako jsou psychologie, sociologie, právo či demografie. Rovněž pohledy různých odborníků ze stejné oblasti se liší. Je možno konstatovat, co odborník, to jedinečné pojetí a náhled na rodinu. Dalším důvodem je rovněž velká variabilita současné, tzv. postmoderní rodiny. Abych přiblížila složitost definování a rozmanitost nahlížení na rodinu, uvádím dále v textu některé příklady vymezení pojmu rodina. Bez porozumění této složitosti by dále nebylo možné rozumět specifikům sociální práce s rodinou. Ve velkém sociologickém slovníku je rodina vymezena jako původní a nejdůležitější společenská skupina a instituce, která je základním článkem sociální struktury i základní 1 KLIMENT, Pavel. Psychologie osobnosti, s ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Problematika zdraví a nemoci, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodin, s MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť, s Mezi pomáhající profese řadíme: lékaře, zdravotní sestry, pedagogy, sociální pracovníky, pečovatelky a psychology; KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese, s

9 ekonomickou jednotkou a jejímiž hlavními funkcemi je reprodukce trvání lidského biologického druhu a výchova, respektive socializace potomstva, ale i přenos kulturních vzorů a zachování kontinuity kulturního vývoje. 6 Podle Hintnause je rodina ze sociologického hlediska primární skupinou, ve které se mohou intenzivně rozvíjet osobní interpersonální vazby a komunikace. Rodina je zcela specifický útvar, s určitými obecnými zákonitostmi. Každá rodina má svou rodinnou hierarchii interpersonálních vztahů, každý člen rodiny svou specifickou roli. Rodina jako celek má vztah k jiným skupinám, k hodnotám ve společnosti. V rodině existují vnitřní pravidla soužití, skupinové normy. 7 V sociálně psychologickém pojetí je rodina specifickou, malou, primární, uzavřenou a neformální sociální skupinou, kterou je možné posuzovat z různých hledisek. 8 Matějček pohlíží na rodinu jako na systém, kdy jednotliví členové představují prvky systému, které jsou v neustálé interakci a vztazích. Mluví o sítích vztahů. Rodinu tedy nemůžeme poznat jen na základě toho, že známe jednotlivce, protože chování každého z nich, ovlivňuje ostatní členy rodiny. 9 Rodinný systém tedy nepoznáme jeho rozložením na jednotlivé části, protože obsahuje něco navíc, něco unikátního, co je produktem vnitřní strukturální a funkční integrace jeho částí do jednotlivého celku. 10 Tento systém má zpravidla subsystémy, které jsou dány generační příslušností, pohlavím, povahovými charakteristikami nebo specifickými zátěžemi. Příklady subsystému mohou být: prarodiče, děti, otec s dcerou, matka s postiženým dítětem atp. Rodina jako systém (mikrosystém) je součástí mezosystému, k němuž patří příbuzenstvo, přátelé, sousedé a ostatní, se kterými je rodina v interakci. Rodina je zapojena rovněž do exosystému, který představuje širší systém sociálních vztahů. Představují ho instituce jako škola, zaměstnavatel, služby, orgány sociálně právní ochrany dětí, soudy, atp. 11 Navíc při práci s rodinou je potřeba vzít v úvahu, že člověk jako živý systém se uvnitř neustále proměňuje. 12 Avšak lze také konstatovat, že živé systémy nejsou zvnějšku jednoznačně řiditelné či ovlivnitelné, kdy reakce živých systémů na vnější podněty je principiálně nepředpověditelná. 13 Výše uvedené může sociálním pracovníkům napomoci při jejich práci s rodinou rovněž tím, že lépe porozumí složitosti a vzájemnému propojení vztahů v rodinách. 6 Velký sociologický slovník, II. svazek, s HINTNAUS, Ladislav. Člověk a rodina. Smysl a funkce rodin, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s MATĚJČEK, Zdeněk. Dítě a rodina v psychologickém poradenství, s SOBOTKOVÁ, Irena. Psychologie rodiny, s MATĚJČEK, Zdeněk. Dítě a rodina v psychologickém poradenství, s BOBEK, Milan, PENIŠKA, Petr. Práce s lidmi, s BOBEK, Milan, PENIŠKA, Petr. Práce s lidmi, s

10 Ve slovníku sociální práce je rodina definována v užším, tradičnějším pojetí jako skupina lidí spojená pouty pokrevního příbuzenství nebo právních svazků (sňatek, adopce). Dále v širším pojetí, které se začíná rozšiřovat v některých státech Evropské Unie, kdy se za rodinu začíná považovat skupina lidí, kteří se za rodinu deklarují na základě vzájemné náklonnosti. 14 Náhled na širší pojetí pohlížení na rodinu může být diskutabilní, kdy je otázkou, co vše je možné zahrnout mezi vztahy vyznačující se vzájemnou náklonností. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. rodinu jako takovou nedefinuje. Pohlíží na ni jako na příbuzenský svazek založený manželstvím, zásadně zahrnuje rodiče a děti, jakož i vztahy mezi nimi. Hovoří se zde o rodičovské zodpovědnosti, která náleží oběma rodičům a je souhrnem práv a povinností rodičů vůči dětem. Rodičům přiznává rozhodující úlohu ve výchově dětí a zachovává jejich autonomii. 15 Mezi další právní normy, které o rodině hovoří, patří Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., Listina základních lidských práv a svobod, Úmluva o právech dítěte aj. V bakalářské práci bude použit pojem rodina ve významu sociologického pojetí, rovněž z pohledu nahlížení na rodinu jako na systém. Z výše uvedených definic vyplývá, že na společnost a rodinu můžeme pohlížet jako na spojené nádoby, kdy se poměry ve společnosti odrážejí v rodině a situace rodiny má vliv a dopad na společnost. Rovněž je zde podtrhnuta důležitost funkcí rodiny, kterými zabezpečuje rodina jedince i společnost. Proto o funkcích rodiny bude pojednávat následující kapitola. 1.2 Funkce rodiny Očekává se, že členové rodiny budou naplňovat při svém soužití ve společné domácnosti společensky determinované role a funkce. 16 Mezi nejvýznamnější a tradiční patří funkce biologická a reprodukční, funkce emocionální a vytváření domova, funkce ekonomická a funkce socializační a výchovná. 17 U funkcí rodiny došlo z hlediska historického vývoje k řadě změn. Byla oslabena ekonomická funkce rodiny, kdy rodina od 2. pol. 20. století ztratila svoji hospodářsky produktivní úlohu, která po staletí patřila mezi nejdůležitější funkce. U socializační a výchovné funkce došlo ke změně především v souvislosti se zavedením povinné školní docházky, kdy část vzdělávacích a výchovných 14 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce, s Zákon č. 94/1993 Sb. o rodině, 30-40, ve znění pozdějších předpisů. 16 MLČÁK, Zdeněk, Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s HAVLÍK, Radomír, KOŤA, Jaroslav. Sociologie výchovy a školy, s

11 aktivit převzala škola. Rovněž realizací předškolních a mimoškolních aktivit a také média se podílela na této změně. 18 Nicméně tato funkce rodiny poskytuje dítěti základní orientaci v okolním světě a vše, co potřebuje k postupnému začlenění do společnosti. V rámci rodinné interakce dochází k výchově dětí i k formování všech členů rodiny. Rodina působí rovněž jako regulátor nežádoucích činností. Vytváří také hodnotové orientace a koncepci vlastního života. Reprodukční funkce rodiny byla a je jedním z nejobvyklejších a nejpřijatelnějších důvodů pro existenci rodiny. Na rodinu je v posledních letech stále méně pohlíženo jako na významnou strukturu k zachování lidského rodu. Je stále více vnímána jako sociální struktura, ve které dochází k naplňování potřeb jejich členů. 19 S rostoucím důrazem na osobní vztahy došlo k posílení funkce emocionální, která je úzce spjata s funkcí tvorby domova. Významně se mění postavení dítěte v rodině, které se stává objektem, který je potřeba ochraňovat, milovat a starat se o něj. Domov se stává důležitým a potřebným zázemím pro členy rodiny, 20 odpočinku a načerpání nových sil. jakousi oázou před nepřízní zvenčí, místem Podle Matějčka jsou důležité dvě základní funkce rodiny a to zajištění citového zázemí všem svým členům a příprava dětí pro život ve společnosti. Obě funkce jsou ohroženy mnoha faktory, například nedostatkem času ze strany rodičů, péčí osamoceného rodiče nebo situací rodiny v době rozvodu. 21 Z hlediska složení rodiny, její stability, sociálně-ekonomického statusu rodiny, osobností rodičů a zejména stavu vývoje dětí můžeme rozlišit čtyři základní úrovně celkové kvality rodinného soužití 22 : 1) Eufunkční rodina zajišťuje z hlediska výše uvedených funkcí optimální psychický i fyzický vývoj dítěte. 2) Problémová rodina vykazuje poruchy bazálních funkcí, které však neohrožují její existenci ani zdravý vývoj dítěte. 3) Dysfunkční rodina objevují se vážnější poruchy některých nebo všech funkcích, které poškozují rodinu závažným způsobem jako celek, narušují vývoj dítěte. 4) Afunkční rodina je charakteristická výskytem poruch všech funkcí, které dítěti závažným způsobem znemožňují vývoj a které hrubě narušují existenci a smysl rodinného soužití. 18 HAVLÍK, Radomír, KOŤA, Jaroslav. Sociologie výchovy a školy, s VÝROST, Josef, SLAMĚNÍK, Ivan. Aplikovaná sociální psychologie, s HAVLÍK, Radomír, KOŤA, Jaroslav. Sociologie výchovy a školy, s MATOUŠEK, Oldřich, a kol. Sociální práce v praxi, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s

12 Na dysfunkci rodinného systému se v současné době pohlíží obecněji. Jedná se o rodinu, v níž jeden nebo více členů produkuje maladaptivní, nezdravé chování. Dysfunkční rodiny vykazují některé z těchto charakteristik: popírání či neřešení problémů, chybějící intimita, vzájemné obviňování, rigidní role, potlačování osobní identity na úkor rodinné identity, individuální potřeby členů rodiny obětované dysfunkčnímu rodinnému systému, nejasná komunikace, chybění jasných hranic mezi členy rodiny, nejasná pravidla a kompetence. 23 Při práci s rodinou existuje několik ukazatelů funkcí rodiny, které by pomáhající pracovník měl umět zhodnotit, aby práce s rodinou byla co nejefektivnější. Jedná se o 24 : kulturní a hodnotovou orientaci rodiny, nasycení základních potřeb jednotlivých členů rodiny (bezpečí, soukromí, hygiena, jídlo, ošacení, teplo ), stav domácnosti z hlediska potřeb rodiny, funkčnost rodičovského systému a ohraničenost rodičovského systému vůči dětem (kvalita vztahu k dětem akceptace, disciplína, angažovanost), hodnocení vývoje dětí (s ohledem na emocionalitu a sociální vztahy, u školních dětí je významný i postoj ke škole a studijní výsledky), funkčnost manželského systému (emocionální bilance vztahu, existence sdílených zájmů, dlouhodobé konflikty a způsob jejich řešení), vztahy členů rodiny k širšímu příbuzenstvu, vztahy k institucím, které jsou pro rodinu významné (školy, zaměstnavatel, úřady), jiné významné sociální vazby členů rodiny (přátelé, sousedé, zájmové kluby, apod.), zaměstnání rodičů, perspektiva, pracovní spokojenost, materiální zdroje, které má rodina k dispozici, nakládání s nimi, styl komunikace. Posuzování funkčnosti rodiny vyžaduje delší přímý kontakt s rodinou, rovněž čas a dovednosti, které je možné získat jen tréninkem. Sociální pracovníci nemají prozatím vytvořeny dva základní předpoklady pro systematičtější práci s rodinami. Jedná se o speciální školení pro poradenskou, respektive terapeutickou práci a možnost soustavné soustředěné práce s rodinami, což je dáno počtem případů, kterými se souběžně zabývají. Soustavná práce s problémovými rodinami vyžaduje, aby se jeden pracovník zabýval pouze několika rodinami a těm se věnoval podle potřeby i několik měsíců. 25 A to je také předpoklad pro poskytování sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, která je tématem této bakalářské práce. 23 SVOBODOVÁ, Irena. Psychologie rodiny, s MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s

13 Práce s rodinou a její hodnocení funkčnosti by měly probíhat v neautoritativním, partnerském duchu. Pomáhající pracovník by měl umět členům rodiny aktivně naslouchat a pokusit se o vcítění do jejich vnímání rodinné situace. Snad již v dnešní době nedochází k situacím, kdy by rozhovor s rodinou připomínal výslech. Vždyť nejen pracovník zkoumá rodinu, ale i rodina testuje pomáhajícího pracovníka, jeho důvěryhodnost a schopnost poskytovat rodině účinnou podporu a pomoc. 26 A to se děje i v průběhu poskytování sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Funkčnost rodiny souvisí a odráží se v definování typologie rodiny a je určitým vodítkem pro sociální práci s rodinou, o čemž pojednává další kapitola. 1.3 Typologie rodiny V souvislosti s dosažením cíle mé bakalářské diplomové práce, kterým je analyzovat aktivizační službu pro rodiny s dětmi v kontextu metod a principů sociální práce s rodinou, se věnuji tématu typologie rodin, které může být vodítkem pro uvědomění si charakteristiky konkrétní rodiny a určení vhodné metody sociální práce s rodinou při realizaci sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Přetrvává snaha klasifikovat rodinu podle jednoho nebo více kritérií a pokoušet se v návaznosti na to předpovídat pravděpodobnost úspěšnosti práce s rodinou. Uvádím klasifikaci podle Voilandové a Buellema, která je konstruovaná pro potřeby sociálních pracovníků a opírá se o znaky fungování rodiny 27 : Perfekcionistické rodiny (represivní, úzkostně neurotické, utažené rodiny) se vyznačují u jednoho nebo obou dospělých nadměrným zdůrazňováním žádoucího způsobu chování, přičemž překročení norem je doprovázeno vysokou úzkostí. Vůči většinové společnosti jsou rodiny vysoce konformní, v případě potíží vyhledávají aktivně pomoc a jsou relativně dobře ovlivnitelné. Nepřiměřené rodiny (nezralé, neadekvátní, dětinské, externě závislé rodiny) spoléhají při řešení problémů, které ostatní rodiny zvládají samostatně, na pomoc zvenčí. Je zde nedostatečná schopnost vyhodnotit současnou situaci a oslabena schopnost předvídat, co se v budoucnu stane. Potíže mají zejména při zajišťování financí, hospodaření s nimi a při výchově dětí. Při dobrém a dlouhodobém vedení bývají tyto rodiny ovlivnitelné. 26 MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s

14 Egocentrické rodiny (prestižní, chladné, rozštěpené rodiny) se vyznačují pohlcením svou společenskou kariérou. Rodinné vztahy jsou spíše instrumentálního charakteru, jedinec má hodnotu pouze tehdy, když bezprostředně uspokojuje potřebu někoho jiného nebo dobře prezentuje rodinu navenek. Častý bývá mezi partnery nesoulad, může se vyskytovat i násilí, které je tajeno. U dětí se vyskytuje absence školní docházky aj. nedelikventní projevy, někdy i psychiatrické obtíže. Prognóza odborných zásahů je nejistá, kdy je vnímána ze strany členů rodiny se silnou ambivalencí a mají sklon je zneužívat k prosazování individuálních zájmů. Asociální rodiny (impulzivní, agresivní, deviantní, delikventní rodiny) se vyznačují nedostatkem hodnotového i sociálního napojení na běžnou společnost. Vztahy v rodině jsou mělké, nezodpovědné, uspokojování svých potřeb řeší bez ohledu na platné právní normy. Narození dětí bývá neplánované, rodiče se někdy dětí zříkají a souhlasí s adopcí. V rodině může docházet k zanedbávání, zneužívání i týrání dětí. Dospělí nechodí pravidelně do práce, časté je zneužívání návykových látek, zejména alkoholu, obvyklé jsou projevy fyzické agresivity. Prognóza sociální práce s rodinou není dobrá, odborný zásah by si měl stanovit realistické cíle a postupovat po malých krocích. Používání nejen této typologie při práci s rodinou je potřeba vzít jako orientační vodítko, kdy by neměla sloužit ke zdůvodnění represivních zásahů, či neochoty pomáhajícího pracovníka angažovat se při řešení rodinných problémů. 28 Sociální pracovníci se setkávají při své práci především s klinickými rodinami, které definuje Matoušek ve slovníku sociální práce jako rodiny, které byly, nebo jsou, kvůli svým problémům v kontaktu s pomáhající nebo represivní institucí. 29 Jedná se o tyto typy rodin: rodina se zanedbávaným, případně týraným dítětem, rodina se zneužívaným, případně týraným dospělým, rodina s tělesně nemocným, rodina s duševně nemocným, rodina s postiženým členem, rodina mladistvého delikventa, rodina svobodné matky, rodina se členem závislým na drogách, případně s patologickým hráčem, rodina v rozvodu, atp.. 30 Smutková ve své práci cituje Levickou, která uvádí, že obecně se u rodin jako klientů sociální práce můžeme setkat se čtyřmi základními problémovými okruhy, kdy každý z nich vyžaduje jiný přístup. Jedná se zaprvé o rodiny, které mají problém s úplností. Druhým okruhem jsou rodiny v hmotné nouzi či sociální nouzi. Třetím okruhem 28 MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich. Rodina jako instituce a vztahová síť, s. 86. Vce informací k dané problematice např. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální práce v praxi. Portál Praha,

15 jsou rodiny, ve kterých je jeden člen nezaměstnaný, dlouhodobě či závažně nemocný, závislý, páchá trestnou činnost, ale také zde zařazuje děti s poruchami chování. Čtvrtým a posledním okruhem jsou rodiny, ve kterých dochází ke změně vnitřní struktury například vlivem rozvodu, doplnění rodiny atp. 31 Pro potřeby této bakalářské diplomové práce se v kapitole zaměřím především na bližší charakteristiku rodiny se zneužívanými, týranými a zanedbávanými dětmi, vzhledem k tomu, že subjekty poskytující sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nabízejí pomoc především rodinám s nezaopatřenými dětmi, které se nacházejí v nepříznivé životní situaci, která by mohla mít neblahý vliv a dopad na zdravý vývoj dítěte. 32 Pro účinnou pomoc rodině je důležitou podmínkou partnerský přístup a schopnost akceptace. Akceptovat neznamená schvalovat, ale přijímat a pochopit. Když akceptujeme druhého člověka, zdržujeme se od hodnotících soudů, nemáme potřebu druhého měnit nebo ho srovnávat s jinými lidmi. Akceptace znamená respektovat druhého člověka na úrovni lidství, ctít jeho lidskou důstojnost, i když není pro nás možné schvalovat nic z jeho chování. 33 Abychom dokázali lépe akceptovat a pracovat s konkrétní rodinou, je rovněž důležité, uvědomit si obecné změny, kterými současná, postmoderní rodina prochází, jak bude patrné dále v textu. 1.4 Znaky současné rodiny Při práci s rodinou je důležité uvědomit si znaky současné rodiny, které se mění v důsledku vývoje společnosti. Možný konstatuje, že rodina se mění, ale vždy je stabilizujícím prvkem společnosti. 34 Rodinné chování lidí v západních společnostech prošlo během 20. století velkými změnami. Podobu rodiny ovlivňují hodnoty dané doby a dané společnosti. I v postmoderní společnosti rodina zůstává místem, které by mělo všem svým členům a dětem především, poskytovat potřebnou ochranu a pomoc. Každé dítě by mělo mít možnost vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí, obklopené láskou, s pocitem bezpečí a důvěry. Dítě nemůže získat základní pocit jistoty bez jistoty v blízkých lidech. Rovněž nemůže získat 31 SMUTKOVÁ, Lucie. Sociální práce s rodinou, s Standardy kvality sociálních služeb, Občanské sdružení ONŽ pomoc a poradenství pro ženy a dívky v Rožnově pod Radh. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, ze dne VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací, s MOŽNÝ, Ivo, Rodina a společnost, s

16 dovednosti, postoje a hodnotovou orientaci, aniž by nebylo vystaveno trvalému působení angažovaných dospělých pečovatelů. 35 U rodin ve 21. století dochází ke zvyšování věku při uzavírání sňatků, kdy se průměrný věk při prvním sňatku mezi roky 1990 až 2007 zvýšil z původních třiadvaceti až na 30,7 let u mužů a z 21 na 28,1 let u žen. Dochází k odkladu rodičovství, první děti se ženám rodí častěji kolem 30. roku věku matek, na rozdíl od dříve převládající vysoké plodnosti ve věku let. Došlo k poklesu porodnosti, kdy úroveň úhrnné plodnosti v řadě zemí poklesla pod hranici 1,3 dítěte na jednu ženu, což je hranice vymezující populace s nejnižší nízkou plodností. Roste počet rozvodů vzhledem k počtu sňatků, v České republice se rozvádí každé druhé manželství. 36 Zvyšuje se počet nesezdaných soužití, roste počet lidí žijících v dalších netradičních formách rodiny. Narůstá počet dětí narozených mimo manželství i počet dvojic úmyslně či neúmyslně bezdětných. 37 Přibývá počet dětí vyrůstajících v neúplných rodinách, kdy jediným pečovatelem bývá obvykle matka a také přibývá počet dětí, které vyrůstají s nevlastními rodiči. Zvyšuje se rovněž počet sociálních sirotků jedná se o děti, které mají biologické rodiče, ale ti se o ně nechtějí nebo nedokážou postarat. Ochranu dítěte v těchto situacích musí zabezpečit stát. 38 Mladí dospělí zůstávají déle žít v domácnosti svých rodičů. Výše uvedené změny jsou rovněž důsledkem společenského klimatu, ve kterém zaujímají vysokou hodnotu individuální svoboda a nejvýhodnější uplatnění na trhu práce. 39 S proměnami rodinného uspořádání a s destabilizací rodiny jsou spojena nová sociální rizika, právě v neúplných rodinách se totiž setkáváme se sníženými možnostmi harmonizace pracovních a rodinných povinností a tím také s obtížnějším začleněním či udržením se na pracovním trhu. Neúplné rodiny čelí vyššímu riziku chudoby, sledována je otázka sociálního vyloučení hrozícího ve vyšší míře právě těmto rodinám 40. Vlivem všech změn, kterými si rodinné soužití v průběhu zejména minulého století prošlo, vyústilo v dnešní situaci, která bývá označována jako tzv. krize rodiny. Havlík 35 MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s ŠŤASTNÁ, Anna. Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích, s MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce, s ŠŤASTNÁ, Anna. Neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských zemích, s

17 upřesňuje, že se jedná spíše o krizi rodiny manželské. 41 Jedná se v podstatě o souborné označení změn v pevnosti a stálosti vazeb rodiny. Výše uvedené může napomoci sociálnímu pracovníkovi uvědomit si problémy a potřeby klientů v kontextu se změnami ve společnosti a tudíž i rodinného systému. 1.5 Stabilizační faktory rodiny Rodina jako specifický mikrosystém si udržuje stabilitu řadou stabilizačních faktorů. Při sociální práci s rodinou je potřeba s těmito faktory počítat a pracovat, ať jsou u konkrétní rodiny zastoupeny, nebo se jich nedostává. Patří k nim rodinná teritorialita, kdy se jedná o prostor, místo, dům či byt, které rodina považuje za svůj výhradní, intimní a chráněný sociální prostor. 42 Dále se jedná o rodinný kodex či rodinné hodnoty, které zahrnují souhrn zkušeností a jsou zároveň vodítkem, podle kterého rodina reguluje své chování. Kodex určuje, co je žádoucí dělat, kdy a jak se to má dělat. 43 Stabilitu rodinného systému pomáhají udržet i rodinné tradice, které zprostředkovávají mezigenerační vazby a udržují se uchováváním památných předmětů, předáváním dovedností a vyprávěním rodinných legend. 44 S rodinnými tradicemi souvisí i rodinný poklad, což jsou předměty, k nimž má rodina významný vztah (památky po předcích, šperky, dům apod.). Rovněž rodinné rituály jsou velmi významné pro stabilizaci rodiny. Patří k nim způsoby slavení svátků, způsob stolování, uléhání k spánku atp. Stabilizační funkci mají i rodinné mýty, které představují systém neověřených normativních soudů a přesvědčení, které podmiňují rodinné vztahy. Rodinné mýty mají obrannou funkci uvnitř rodiny a ochrannou funkci, která má chránit rodinu před vnějším světem Další faktory ovlivňující rodinu i sociální práci s ní Matoušek uvádí některé faktory charakterizující rodinu, na základě kterých je možné určit prognózu vývoje rodiny a zvolit vhodnou strategii práce s rodinou HAVLÍK, Radomír, KOŤA, Jaroslav. Sociologie výchovy a školy, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s. 62. Legendy popisují situace, při nichž došlo ke konfliktu hodnot, jejich obsahem je řešení tohoto konfliktu, někdy i dlouhodobé následky tohoto řešení. MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s MLČÁK, Zdeněk. Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny, s Pokud nebude uvedeno jinak: MATOUŠEK, Oldřich a kol. Metody a řízení sociální práce, s

18 Transgenerační vazby můžeme chápat jako přenášení souboru očekávání i způsobů chování z původní, orientační 47 rodiny do rodiny prokreační 48, což je považováno za obecný jev. Může dojít k přenosu raných psychických úrazů, které jsou oživeny u dospělých především v těch situacích, ve kterých se cítí odmítáni nebo opouštěni, což byla nejbolestivější dětská vztahová zkušenost. Prokreační rodiny bývají ovlivňovány intenzivními aktuálními kontakty s rodinami předchozí generace. Tyto v sobě mohou zahrnovat mnoho typů zvrhlých trojúhelníků, v nichž proti sobě vystupují např. na jedné straně manžel se svou matkou, a na druhé straně tchýně. Rodina prochází vývojovými stadii, kdy hovoříme o vývojovém cyklu rodiny, který začíná seznamováním partnerů a končí úmrtím jednoho z nich. Stádia cyklu jsou definována většinou přítomností dětí v rodině a podle jejich věku, kdy přechody z jednoho stádia do druhého jsou vnímány jako náročné životní události. Jako příklad je možné uvést narození prvního dítěte, dále období, kdy děti odchází z rodiny (syndrom prázdného hnízda), atp. Podle Matouška by rodiny měly odolávat změně, a to i změně, která se zdá být pro rodinu prospěšná a to až do doby, než bude zřejmé, že důsledky změn se podaří rodině bezpečně zvládnout. V souvislosti s potřebou změny by si měl sociální pracovník uvědomit, že je lépe se zaměřit na zvýšení pocitu bezpečí v rodině, který způsobí to, že se oslabí tendence rodiny k budování ochranných pevností souvisejících s obávanými změnami. Kulturní orientace rodiny a orientace většinové společnosti může způsobit konflikt, který je v českých zemích typickým problémem rodin romských. Konflikt je způsoben tím, že předchozí generace vyrůstaly v jiných společenských podmínkách, než současná generace dětí z těchto rodin. Výchozí kultura etnické menšiny definuje hodnotový žebříček, určuje řešení konfliktů, předepisuje mužskou a ženskou roli, jak mají být trestány přestupky proti morálce, jak má probíhat výchova dětí, kde je hranice mezi dovoleným chováním a trestným činem, jaké místo v životě člověka má zaměstnání, jak se může či nemůže projevovat zlost, respektive úzkost, jakou míru má mít solidarita mezi členy rodiny atp. Rodičovská generace menšin bývá v těžším konfliktu s orientací většinové společnosti, než generace jejich dětí. Při sociální práci s rodinou, a tedy i při sanaci rodiny, se mohou setkat 47 Orientační rodina jedná se o původní rodinu, ve které člověk jako dítě vyrůstal. MUSILOVÁ, Alice. Sociální práce s rodinou, s Prokreační rodina nově založená, reprodukční rodina. MUSILOVÁ, Alice. Sociální práce s rodinou, s

19 sociální pracovníci s odlišnou kulturní orientací rodiny, proto je dobré seznámit se s touto problematikou podrobněji. 49 V této první části bakalářské diplomové práce jsem se věnovala tématu rodiny - její definici, funkčnosti, typologii a znakům současné, moderní rodiny. Rovněž faktorům, které ovlivňují stabilitu rodiny, popř. poukazují na prognózu vývoje rodiny a napomáhají sociálním pracovníkům při volbě vhodné strategie a metody práce s rodinou. Další kapitola pojednává o sanaci rodiny. 49 Více informací k dané problematice např. NEČAS, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes, 1. vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2002; nebo BAKALÁŘ, Petr. Psychologie Romů. Votabia Praha,

20 2 SANACE RODINY Sanace je slovo latinského původu a jeho význam je vyléčení, uzdravení či napravení. 50 V sociální práci s rodinami je význam sanace v postupech, které podporují fungování rodiny. Cílem sanace je především zachování či obnovení funkcí rodiny v jejím přirozeném prostředí a tím napomoci udržení dítěte v podmínkách funkční rodiny, a to nejlépe biologické. Jedná se o činnosti podporující posilování rodičovského chování, díky čemuž dochází ke snížení závislosti na poskytování dlouhodobé pomoci, a ke snížení rizika opakování sociálního selhání. 51 Výše uvedené je možné shrnout konstatováním, že klientem sanace je celá rodina jako interakční systém ohrožený špatnou sociální situací Definice sanace Existuje několik definic pojmu sanace rodiny, jejichž uvedení přispěje k objasnění dané problematiky. Matoušek ve Slovníku sociální práce sanaci definuje jako postupy podporující fungování rodiny, které jsou opakem postupů vyčleňujících některého člena rodiny kvůli tomu, že někoho ohrožuje, případně kvůli tomu, že je sám někým z rodiny ohrožen. V současnosti v západních zemích převažuje názor, promítající se i do praxe sociální práce, že s. r. by měla být metodou první volby u většiny případů, kdy je sociální služba kontaktována kvůli ohrožení dítěte, popřípadě kvůli výskytu domácího násilí. 53 Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje sanaci rodiny jako jeden z nástrojů podpory rodičů, kteří péči o své děti zvládají obtížně. V důsledku těchto obtíží dítě v rodině neprospívá. Jedná se o rodiny, které se často dlouhodobě ocitají v situaci nejrůznějších starostí jako např. obava ze ztráty bydlení, existenční nejistota, nestabilní a nejisté vztahy v rámci užší i širší rodiny, sociální pozice outsidera na okraji společnosti. 54 Bechyňová definovala sanaci jakou soubor opatření sociálně právní ochrany, sociálních služeb a dalších opatření a programů, jenž jsou poskytovány nebo ukládány 50 Velký slovník naučný, Encyklopedie Diderot m/ž, s MPSV. Metodická doporučení č. 9, s. 2. [online] in < 52 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s MATOUŠEK, Oldřích. Slovník sociální práce, s MPSV. [online] in < 20

21 převážně rodičům dítěte a dítěti a to v případě, kdy je ohrožen jeho sociální, biologický a psychologický vývoj. Důsledkem neřešení nebo akutní situace ohrožení dítěte může být jeho umístění mimo rodinu. Základním principem sanace rodiny je tedy podpora dítěte prostřednictvím pomoci jeho rodině. 55 Cílem sanace je předcházet, zmírnit nebo eliminovat příčiny ohrožení dítěte a poskytnout podporu a pomoc dítěti i rodičům, aby rodina byla zachována jako celek. Jedná se o činnosti, které by měly směřovat k tomu, aby nedošlo k odebrání dítěte z rodiny. V případě odebrání dítěte do ústavní výchovy by sociální práce měla směřovat k podpoře kontaktů mezi rodiči a dítětem, a rovněž k umožnění jeho bezpečného návratu zpět domů. 56 Ve své bakalářské práci se zaměřím na sanaci rodiny poskytovanou jako preventivní formu v případech narušení funkcí rodiny, která je takto realizována na území zlínského kraje ve většině nestátních organizací a to prostřednictvím sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. V sociální praxi České republiky je systematický přístup podpory rodiny, tedy sanace rodiny, nejintenzivněji vykonávána občanským sdružením Střep a to již od roku Svou činností přispělo sdružení k tomu, že sanace rodiny je považována za nový přístup v sociální práci, rovněž významně ovlivnilo legislativu, především novelu zákona o sociálněprávní ochraně dětí a zákon o sociálních službách, ve kterém je problematika sanace rodiny řešena jako sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Občanské sdružení Střep rozšířilo svoji činnost o pořádání odborných seminářů, konferencí a poskytování odborného vedení nově vzniklým organizacím při realizaci aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. 57 Pro účely bakalářské práce je mi nejbližší Matouškova definice a rovněž definice stanovená zákonem O sociálních službách č. 108/2006 Sb., 65, kde je sanace definována jako terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobé krizové sociální situace. Tuto situaci rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a v případě dítěte existují další rizika ohrožení jeho vývoje. 58 V kontextu této definice se v další podkapitole budu věnovat problematice právního rámce poskytování sanace rodiny. 55 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s Informace z rozhovoru s Věrou Bechyňovou ze dne a interních materiálů sdružení Střep zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 21

22 2.2 Legislativní rámec sanace rodiny Sanace rodiny je v současné době zahrnuta v legislativní úpravě a to poměrně krátce, teprve od roku Činnost všech odborníků podílejících se na sanaci rodiny je uskutečňována v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a zákonem č. 359/19999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, především v rozsáhlé novele číslo 134/2006, ve znění pozdějších předpisů Zákon o sociálních službách Relativně nově vzniklá právní úprava, zákon o sociálních službách, přinesla novou kategorizaci sociálních služeb, jejichž základní členění je: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. 60 Zákon rovněž zahrnuje dělení forem, v jakých se tyto služby mohou poskytovat. Jedná se o pobytové, ambulantní a terénní služby. 61 Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi je poskytována převážně terénní formou, částečně i ambulantní. Terénní služby jsou ty, které jsou poskytovány rodinám v jejich přirozeném sociálním prostředí. 62 Sanace rodiny je zařazena mezi služby sociální prevence, které napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. V 53 je upřesněno, že sociálně vyloučené osoby jsou ohroženy krizovou sociální situací, životními návyky a způsoby života vedoucími ke konfliktu se společností, rovněž sociálně znevýhodňujícím prostředím a trestnou činností ze strany jiné fyzické osoby. 63 V dané souvislosti zmiňuji definici sociální služby, která uvádí, že se jedná o činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. 64 Sociální začleňování je tedy podle zákona proces, který zajistí sociálně vyloučeným osobám, nebo osobám ohroženým sociálním vyloučením, příležitosti a možnosti, které jim napomohou plně se zapojit do běžného života společnosti. Poskytovateli sociálních služeb nejen pro rodiny s dětmi jsou podle 6 citovaného zákona územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. 65 Úkolem obcí a krajů je vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj sociálních služeb, zjišťovat skutečné potřeby lidí a 59 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s Příloha číslo 1 - Přehled sociálních služeb dle zákona o sociálních službách 61 MATOUŠEK Oldřich a kol. Sociální služby, s zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 63 MATOUŠEK Oldřich a kol. Sociální služby, s zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 22

23 zdroje k jejich uspokojení. Dalšími poskytovateli sociálních služeb jsou nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které se rovněž významnou měrou podílí na sanaci rodiny. 66 Podmínky pro poskytování sociálních služeb jsou uvedeny v hlavě II, oddílu 1, který je věnován registraci služeb. Bez jejího udělení nemohou být služby poskytovány a nedosáhnou na finanční dotace, nezbytné pro chod organizace. Je potřeba konstatovat, že systém financování sociálních služeb je vícezdrojový, nicméně velmi nejistý a pro každou neziskovou organizaci se stává každoroční tíživou a zároveň existenční záležitostí. V další podkapitole přiblížím sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi dle zákona o sociálních službách Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi Konkrétně je sanace rodiny v zákoně o sociálních službách popsána v 65 jako sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, dále je rozpracována v 30 vyhlášky 505/2006 Sb. 67, kterou se provádí zákon o sociálních službách. Služba může být poskytována terénní, popřípadě ambulantní formou. Jak už jsem uvedla výše, služba je poskytována rodině s dítětem, kde je ohrožen jeho vývoj v důsledku dopadů dlouhodobé krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží vlastními silami překonat, a kde existují i další rizika ohrožení vývoje dítěte. Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi musí zajistit základní činnosti, kterými jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a pomoc při obstarávání osobních záležitostí. 68 Stejně jako u každé sociální služby je prvořadá povinnost ze strany sociálních pracovníků zajistit rodině základní sociální poradenství. Všechny uvedené služby jsou rodinám poskytovány zdarma. 69 Pro naplnění cíle bakalářské práce uvádím popis jednotlivých základních činností sociálně aktivizační služby podle Bechyňové: 70 Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti rodiče jsou v rámci těchto činností motivováni a podporováni v nácviku praktických dovedností a znalostí v péči o dítě, domácnost, rodinu atp., rovněž k nalezení a udržení vhodného zaměstnání, splácení 66 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 67 Příloha č vyhlášky 505/2006 ve znění pozdějších předpisů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a 75 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 70 Pokud nebude uvedeno jinak: BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s

24 půjček, plateb inkasa aj. finančních závazků. Současně jsou také pomáhajícími pracovníky formou motivace i praktického podporovaného nácviku směřováni k prohloubení či získání rodičovského a partnerského chování. Jedná se zejména o vedení rozhovorů, kdy si rodiče osvojují konkrétní dovednosti (např. porozumění projevům chování dítěte, zajišťování jeho potřeb, podporu jeho celkového vývoje, rozdělování pozornosti mezi více sourozenců atp.) a jsou podporováni k reflexi změn. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí můžeme chápat jako poskytování takových informací, či podpory, které povedou u rodičů s dětmi k tomu, aby uměli (mohli) využít své možnosti a práva, na které mají nárok, aby se zorientovali lépe ve své situaci a mohli se případně rozhodnout pro další konkrétní formu sociální pomoci. Také aby pochopili, co všechno je potřeba k využití nároku doložit, rovněž, že jsou jejich práva a nároky úzce spjaty se zodpovědností a to nejen za sebe, ale i za jednotlivé členy rodiny. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím je realizováno činností ve prospěch matek nebo jejich dětí. Např. matky na mateřské dovolené je možné podpořit v návštěvě mateřských center, zprostředkovat přehled o rekvalifikačních kurzech v době, kdy se blíží konec mateřské dovolené atp.. Děti, které mají těžkosti se zařazením do vrstevnické skupiny (nejčastěji z důvodu nízkého sociálního statusu), lze motivovat k docházení do volnočasových kroužků. Důležité je, aby rodiče porozuměli potřebě zařazení dítěte do vhodného kolektivu dříve, než se dítě samo zařadí do sociálně problematického kolektivu, a aby děti v návštěvách kroužků podporovali. V rámci sociálněterapeutických činností je možné v případě zájmu a ochoty rodičů využít služeb psychoterapeuta. Nejčastěji jsou zprostředkovány rodinné, párové a individuální psychoterapie v zařízeních, která neúčtují přímé platby (např. klinický psycholog ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou). To, že sanace byla rozpracována v zákoně o sociálních službách, je možné považovat za velmi potřebný krok ve prospěch disfunkčních rodin. Rovněž je povzbudivé, že při naplňování sanace mohou rodiny najít v pomáhajících pracovnících aktivní průvodce na své cestě ke změnám. 71 O druhém stěžejním zákonu v souvislosti se sanací rodiny pojednává další podkapitola. 71 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s

25 2.2.3 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí Mezi cíle sociálně-právní ochrany dětí patří sanace rodin. 72 Sociálně-právní ochrana dětí je v 1 zákona o sociálně právní ochraně dětí vymezena jako ochrana práv dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a jako působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. 73 Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na identitu dítěte, na rodičovskou péči a život v rodině, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte je širším pojmem než sociálně-právní ochrana. Zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. 74 Povinnost ochránit dítě je rovněž upravena v mezinárodních i ústavních dokumentech jako jsou Úmluva o právech dítěte (1989) a Listina základních práv a svobod (1993). 75 Tato je součástí ústavního pořádku České republiky a v článku 32 dává rodičovství a rodinu pod ochranu zákona a dětem a mladistvým zaručuje zvláštní ochranu. 76 Úmluva o právech dítěte deklaruje pomoc státu dítěti a rodině v tíživé sociální situaci, v jejímž důsledku může dojít k zanedbávání (syndrom CAN - syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, který je popsán v podkapitole 2.3.2). Vytváří tak právní rámec pro prevenci tohoto jevu. 77 Výše uvedené zákony také respektují jeden ze základních principů fungování rodiny, a to právo a povinnost rodičů společně vychovávat a pečovat o děti, a pokud je to potřeba, požadovat pomoc. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dětí o to požádají, nebo se o děti nemohou nebo nechtějí starat MPSV. [online] in < zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 74 MPSV. [online] in < 75 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s MPSV. [online] in < 77 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s MPSV. [online] in < 25

26 Sociálně právní ochrana je zajišťována obecními úřady obcí s rozšířenou působností, obecními úřady, krajskými úřady, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Na sociálně-právní ochraně dětí se podílí také komise pro sociálně-právní ochranu dětí. 79 Rovněž nestátní organizace (občanská sdružení, nadace, církve a další právnické a fyzické osoby) mohou získat pověření, které vydává krajský úřad nebo Magistrát hl. města Prahy, aby plnily určité úkoly v sociálně-právní ochraně dětí. 80 Sociální pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) jsou pověřeni k výkonu sociálně-právní ochrany v plném rozsahu. Jako jediní sociální pracovníci mohou bez souhlasu rodičů a dítěte provádět sociální šetření v místě bydliště rodiny, dotazovat se na péči o dítě v mateřské škole, ve škole, u dětského lékaře, u zaměstnavatele rodičů atp. Pokud se budou domnívat, že je dítě v ohrožení, mají právo i povinnost podat návrh k soudu na konkrétní opatření jako např. nařízení soudního dohledu nad dítětem, na jeho umístění do zařízení ústavní výchovy, na omezení, zbavení nebo pozastavení rodičovské zodpovědnosti. Pokud soud rozhodne o některém z výše uvedených opatření, sleduje jeho plnění sociální pracovník v rámci práce s rodinou. 81 Hlavní těžiště jejich práce by mělo spočívat v terénní sociální práci, při které zejména vyvíjí preventivní a poradenskou činnost. Stávající sociální pracovníci oddělení sociálně právní ochrany dětí jsou mnohdy ovšem natolik vytíženi, že by bylo přínosné navýšení počtu zaměstnanců. V sociální práci platí více než kdekoliv jinde, že kvalita končí s kvantitou. V kontextu s výše uvedeným se jako přínosnou jeví možnost spolupráce na sanaci rodiny sociálních pracovníků OSPODu společně s pracovníky neziskových organizací, kteří svou činnost vykonávají na základě registrace sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Sociální pracovníci OSPODu s pracovníky nestátních neziskových organizací tak mohou vytvářet síť služeb a využívat pro klientské rodiny i pro svou práci výhod, které s sebou přinášejí propojení pravomoci, podpory a pomoci. 82 O tom, za jakých podmínek dochází k sanaci rodiny, pojednává další podkapitola zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 81 BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s BECHYŇOVÁ Věra, KONVIČKOVÁ Marta. Sanace rodiny, s