KomponovanÈ krajiny obdobì baroka

Transkript

1 KomponovanÈ krajiny obdobì baroka DÌl 1. DochovanÈ stopy prostorovè skladby, vizu lnì a v znamovè znaky Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., Fakulta architektury,»vut, Praha Doc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta lesnick a environment lnì,»zu v Praze, Centrum pro krajinu s.r.o., Praha Ochrana a rozvìjenì kulturnìch a estetick ch hodnot v n - strojìch krajinnèho pl nov nì se opìrajì o identifikaci dochovan ch stop historickèho v voje krajiny a pozn nì vztah a souvislostì prostorov ch a estetick ch (nïkdy i umïleck ch). P Ìtomnost takov ch stop a vztah je v r zn ch typech krajiny rozdìln a z visì nejenom na p ÌrodnÌch podmìnk ch a vhodnosti pro hospod skè vyuûitì (zemïdïlsk v roba, lesnì hospod stvì, rybniënì hospod stvì), ale tèû na historickèm v voji. Do osudu baroknìch komponovan ch krajin mohou v dobrèm i ve zlèm z sadnï promluvit pozemkovè pravy. Schopnosti projektanta identifikovat urëujìcì znaky tïchto kulturnï a historicky cenn ch krajin a se znalostì vïci na nï citlivï reagovat v n vrhu pozemkov ch prav umoûnì nejenom ochr - nit, ale i doplnit jejich dochovanè poz statky v z jmu obnovy hlavnìch rys p vodnì struktury. PrvnÌ Ë st naöeho dvoudìlnèho p ÌspÏvku proto nejd Ìve p edstavuje z kladnì v vojovè souvislosti, kterè daly vzniknout baroknìm komponovan m krajin m, definuje obecnè principy jejich utv enì, jeû demonstruje na konkrètnìch p Ìkladech. Druh dìl, kter vyjde v p ÌötÌm ËÌsle, se zamï uje vìce na metodickè principy pozemkov ch prav, na praktick doporuëenì jak baroknì komponovanè krajiny identifikovat a jak opat- enì jsou v souladu s jejich ochranou a obnovou. V znam baroka pro Ëeskou krajinu V obdobì baroka je patrn nov p Ìstup ke krajinï. Ñ»lovÏk se snaûì se p Ìrodu st le vìce vïdecky pozn vat, aby ji mohl technicky ovl dat a ekonomicky vyuûìvat. P Ìroda ztratila nimbus nedotknutelnosti, jemuû byli lidè vyd ni a jemuû se museli podrobit. VÏda zaloûen na galileovsko-kartezi nskè racionalitï zaloûila novodobè sebeporozumïnì ËlovÏka, kter p Ìrodu pozn v, prakticky ovl d a pod izuje ji sv m cìl m a pot eb m. Z mïrnè koncipov nì krajiny je tedy vlastnì pr vï baroku, jehoû estetick a funkënì kultivace obohatila Ëeskou krajinu takov m zp sobem, ûe by byl jejì dneönì obraz bez tïchto hodnot tèmï nemysliteln.î (Kupka, 2007). Vlivy baroka na tv nost krajiny jsou vöak v r zn ch zemìch velmi rozdìlnè. NÏkde se jedn o p Ìtomnost drobn ch prvk bez cìlenï vytv - en ch vz jemn ch souvislostì, jinde se dochovaly rozs hlè a kompoziënï sv zanè krajinnè pravy. V nïkter ch zemìch je z etelnï patrn vliv mocn ch feud lnìch rod, kontinuita pèëe o krajinu trvajìcì nïkolik staletì nebo n vaznost bohat ch vlastnìk panstvì nebo naopak padek drûby krajiny v urëitèm ËasovÈm obdobì.»esk krajina b v Ëasto oznaëov na za krajinu baroknì, coû ve skuteënosti nenì p esnè. DneönÌ podobu krajiny dotvo- ily krajinnè pravy (utilit rnì hospod skè z sahy nebo tèû v tvarnï ch panè pozdnï romantickè a novoromantickè pravy) druhè poloviny a konce 19. stoletì. BaroknÌ obdobì vöak vtisklo ËeskÈ krajinï nïkdy jiû obtìûnï rozpoznatelnè stopy typickèho zemïdïlskèho a lesnìho hospoda enì, typickè stopy urbanistick ch struktur vesnic a ve vazbï na v znamnè architektonickè objekty a soubory tèû z kladnì, v tvarnï pojatè a symbolicky podloûenè prostorovè vazby, zaloûenè na baroknìm du a euklidovskè geometrii. Vöechny tyto stopy, projevujìcì se v utilit rnìch prav ch zemïdïlskè krajiny, v komponovan ch prav ch s geometrick mi systèmy dominant, prostorov ch os a prostorov ch celk nebo v symbolick ch znacìch poutnì krajiny, spoluvytv ejì charakter krajiny, projevujì se ve vizu lnì scènï a spoluvytv ejì estetickou atraktivnost a tìm i estetickou hodnotu krajiny. TakovÈ znaky pat Ì k mimoekonomick m hodnot m, kterè jsou v procesu tvorby krajiny neopominutelnè, aù se jedn o tvorbu n stroji zemnï pl novacìmi nebo formou pozemkov ch prav. V znam baroka pro Ëeskou krajinu vöak spoëìv p edevöìm v tom, ûe po velkorys ch rybniënìch prav ch obdobì renesance nen sledovalo delöì obdobì kultivace zemïdïlskè krajiny (s v jimkou renesanënìch zahrad a baûantnic), n brû obdobì padku doby bïlohorskè. P Ìchod baroka k n m a jeho rozvoj je totoûn s obdobìm pobïlohorsk m. PolitickÈ ud losti na poë tku 17. stoletì zp sobily velkè zmïny ve spoleëenskèm i hospod skèm ûivotï. Do»ech p ich zì mnoho cizinc ñ feud l, kte Ì s sebou p in öejì novè n zory na hospod sk ûivot a na v tvarn projev. ZÌsk vajì rozs hlè pozemkovè majetky, jejichû kvalita a stav byly r znè. NovÌ majitelè panstvì byli rozdìlnì ve vztahu k p dï a ke sv m panstvìm. Projevovala se rozdìln kulturnost.»asto teprve dalöì generace vojev dc t icetiletè v lky vynikly vztahem k umïnì, k tvorbï, ke kultu e. ÑT icetilet v lka zp sobila velk hospod sk rozvrat, zpustoöila mïsta, vesnice a cel rozs hl zemì. VÏtöina p dy byla opuötïna, nebyla obdïl v na dlouhou dobu a poëet obyvatel, zvl ötï na venkovï, klesl mnohde aû na polovinu. Trvalo nïkolik desìtek let v 17. stoletì, neû doölo k urëitèmu uklidnïnì a konsolidaci. MnozÌ cizì feud lovè p inesli s sebou i novè ekonomickè n zory. Jejich snahou bylo zv öit produktivitu vöech v robnìch sloûek panstvì ñ zemïdïlstvì, lesnictvì, rybnìk stvì a drobnèho pr myslu. S velk mi zmïnami v hospod skèm ûivotï doch zelo i ke zmïn m v ûivotï kulturnìm a v tvarnèm. V podstatï nic nep ek ûelo tomu, aby feud lnì velkostatek p etv el podle nov ch z sad, kterè slibovaly zv öit produktivitu, aniû by doölo ke zmïn m struktury skladby spoleënosti.î (Valtr, 1986). Na p Ìkladu LiteÚska ve st ednìch»ech ch jsou patrnè zmïny v zemïdïlskè a lesnì krajinï, z vislè na specifick ch p ÌrodnÌch a kulturnìch podmìnk ch: ÑNivy vïtöìch tok byly v baroku hydrologicky zmïnïny vlivem stavby ml n, pil, hamr s dlouh mi n hony. Do baroka spad i souëasnè vymezenì lesnì oblasti na H ebenech. Les doëasnï expandoval po t icetiletè v lce, kdy ch traly, ba zanikaly celè vsi (nap. Rejkovice). Otev enè enkl vy a linie jsou tu v sledkem t Ì historicky specifick ch proces : tradiënìho udrûov nì ploch po zanikl ch st edovïk ch sìdlech, novè kolonizace (hlavnï myslivny) a degradace aû z niku lesa n sledkem krajnï intenzivnì tïûby d eva v souvislosti s pozdïjöìm rozvojem pr myslu (skl skè a ûeleznè hutï). Pro niûöì polohy jsou dodnes p ÌznaËnÈ öirokè p echody od lesa k pastvin m danè lesnì pastvou, naposledy öiroce praktikovanou v baroku.î (S dlo a H jek, 2004). PromÏna krajiny baroknìho obdobì ñ prostorovè vztahy a prvky vizu lnì scèny V krajinï byly vytv eny novè pozemkovè celky o velkèm rozsahu, kterè byly v z ny buô na d ÌvÏjöÌ objekty dvor, jeû byly p estavov ny, anebo na novï postavenè. Feud lnì velkostatek zìsk val rozs hlè a ucelenè pozemky. Na nich pak byly prov dïny pot ebnè technicko ñ hospod skè pravy, vytyëov ny hranice pozemk orn ch a travnat ch, zakl d na komunikaënì sìù a prov dïna pot ebn vodohospod sk opat enì. V mïry jednotliv ch pozemkov ch celk ñ hon dosahovaly nïkolika desìtek ba i nïkolika set hektar. ÑTÌmto zp sobem byly pro feud lnì velkostatek vytv eny vöechny p edpoklady pro intenzivnì v robu z hlediska utv enì zemïdïlskèho p dnìho fondu a moûnosti organizace pr ce. ProvedenÈ pravy se jiû tenkr te velmi osvïdëovaly a vyhovovaly 20

2 Obr. 1: NovÏ zaloûen (1735) pansk dv r Bisingrov (Bissingenhof) na»imelicku m velkorysou ñ tèmï Ñz meckouî dispozici v neobyëejnèm mìstï krajiny ñ na poloostrovï vybìhajìcìho do plochy starèho rybnìka ( i pozdïji p i zav dïnì progresivnì metody zpracov nì p dy, technologie a agrotechniky.î (Valtr, 1986). Krajina 17. a 18. stoletì byla v adï p Ìpad ztv rnïna do podoby rozs hl ch komponovan ch krajinn ch prav. Jejich z kladem je rozmìstïnì d leûit ch bod - uzl kompozice. TÏmi jsou zpravidla objekty z mku, hospod sk ch dvor, kaplì, poutnìch kostel nebo jin ch staveb a rovnocennï takè terènnì dominanty v razn ch v öin a prostorov ch akcent. V souladu s kompoziënìmi principy baroknì architektury a zahradnì a parkovè kompozice vznikajì v krajinï geometrickè soustavy, majìcì nejenom v znam organizov nì prostoru a pod ÌzenÌ krajiny jednotnèmu du, ale tèû v znamy symbolickè. Obr. 2: BaroknÌ krajinn kompozice K inecka svazuje v znamnè dominantnì body krajiny ( GeometrickÈ principy vych zely v krajinï takè z estetickè p sobivosti kultivovanè a hospod sky p etv enè krajiny. ZemÏdÏlskÈ hospoda enì ñ pïstov nì plodin ñ vyûadovalo v krajinï p ÌmÈ hranice pozemk, agr rnì terasy, viniënì trati, vodnì strouhy a kan ly. Hospod skè pravy krajiny mïly racion lnì povahu a tè povïtöinou odpovìdalo geometrickè ËlenÏnÌ, kterè m ûeme povaûovat za p edobraz geometrick ch kompozic krajiny baroka a klasicismu. Hospod sky vyuûìvan pastevnì krajina takovè ËlenÏnÌ nemïla a archetyp prehistorickè pastevnì krajiny v nivï eky se solitèrnìmi stromy a skupinami se Ëasto obr ûì jako vzor v idealizovanè parkovè krajinï druhè pol. 18. a 19. stol. Obr. 3: Hospod sk dv r Voköice obhospoda uje upravenou zemïdïlskou krajinu z padnì Ë sti historickè krajiny JiËÌnska (interpretace mapy stabilnìho katastru od V. Valtra, ortofoto souëasnèho stavu, KrajinnÈ pravy obdobì baroka se opìrajì o v tvarnï prostorovè principy tvorby spjatè se symbolick mi v znamy a duchovnìmi cìli. Ve v tvarnï prostorovèm pojetì se v baroku v raznï uplatúovaly tv rëì principy, kterè prolìnaly krajinnou tvorbou do 19. i 20. stol. Jedn se o to, ûe p i prav ch krajiny chce ËlovÏk vytvo it v krajinï svou stopu. Stopa je tìm v raznïjöì, ËÌm vìce se odliöuje od bïûnèho obrazu krajiny ñ od p irozenè struktury, p irozenè vizu lnì rozmanitosti. Vkl d do krajiny stopy racionality, kterè z mïrnï nebo mimodïk nab vajì symbolickèho v znamu a estetick ch hodnot. Obecn m principem vöak je vytvo it svèbytn (lidsk - kulturnì) v tvarn d v p ÌrodÏ, nov v tvarn d organizujìcì prostor s p ÌrodnÌmi prvky (zahrada, park, baûantnice, obora, les, rybnìky, pole, pastviny, louky), organizujìcì krajinu s osìdlenìm a hospod sk m vyuûitìm. Tento v tvarn d je zpravidla geometrick (vyuûìvajìcì nikoliv jenom p ÌmkovÈ, n brû i k ivkovè tvary). Prostorov struktura baroknìch prav je zpravidla tvo ena dominantami, osami a prostory. ArchitektonickÈ dominanty vytv ejì v krajinï pohledovè cìle a p edstavujì uzlovè body krajinnè kompozice.»asto b v kompozice gradov na ke zv raznïnì dominanty ñ je korunov na dominantou.»asto vöak m kompozice vìce dominant ñ hlavnì a podruûnè. P ÌrodnÌ dominanty hrajì v krajinn ch kompozicìch velkou roli. Protoûe b vajì n padnè a z krajiny dob e viditelnè, orientujì geometrickou osnovu a p ispìvajì tak k Ëitelnosti a pochopitelnosti z kladnìch prostorov ch vztah vytvo en ch v krajinï. ProstorovÈ osy mìvajì v krajinï dvojì podobu. FyzickÈ osy ñ trasy cest, okrasnè nebo ovocnè aleje vytv ejì hmotnou prostorovou osnovu ñ z klad kompozice. Tyto osy ËlenÌ prostor a spolu s dalöìmi prvky urëujì prostorovou skladbu, charakter segmentace a mï Ìtko krajinnè struktury. Vizu lnì osy ñ pr hledy a d leûitè smïry vnìm nì prostoru - mohou b t podpo eny a usmïrnïny fyzick mi osami alejì. Paprsky vizu- lnìch os nabìzejì moûnost vnìm nì krajinnè kompozice a potvrzujì orientaci v prostoru. SymbolickÈ osy - nehmotnè spojnice v znamn ch bod krajiny - vyjad ujì skrytè symbolickè souvislosti a stejnï jako dalöì osy upevúujì pocit soudrûnosti a kontinuity krajiny. GeometrickÈ obrazce, tvo enè prostorov mi osami p edstavujì zakotvenì kompozice do prostoru. Skryt (nebo oëividn ) logika geometrickè konstrukce d v jistotu, spojitost mezi prvky krajiny a prvky umïl mi ñ do krajiny vloûen mi. NÏkterÈ geometrickè osnovy vynikajì uzav enostì, povïtöinou vöak vyuûìvajì dalek ch pr hled a tudìû dlouh ch vizu lnìch os na krajinnè dominanty, leûìcì daleko mimo vlastnì komponovanou krajinu. 21

3 Prostory. VymezenÌ, charakter a morfologie prostor v krajinï ñ to jsou d leûitè rysy krajinnè kompozice.»astè je vymezenì lesnìmi porosty s p irozen mi, avöak pravideln mi okraji. O v tvarnèm z mïru a pot ebï jasnè formy svïdëì zpevnïnì okraj lesnìho porostu alejemi okrasn ch strom, potvrzenì pr sek a os v lesnìch porostech alejemi (druh pol. 18. stol.). VymezenÌ jednotliv ch prostor alejemi, kterè ve vnìm nì celku tvo Ì mohutnè pohledovè p edïly, v detailu vöak pr hlednè ñ odpovìd baroknìm princip m jasnèho form lnìho vymezenì na jednè stranï a neurëitosti na druhè stranï. Skladba jednotliv ch prostor, vymezen ch okraji porost, alejemi nebo v razn m terènem vytv Ì d leûitè rysy krajinnè scèny. Obr. 4:»imelicko ñ na schèmatu alejov ch v sadeb s vyznaëen m detailem je patrn prostorov skladba krajiny (Vorel, 1997) Obr. 5:»imelicko - detail dochovan ch prvk krajinn ch prav ( 22

4 Symbolick v znam baroknì krajiny SymbolickÈ v znamy, promìtajìcì se do hmotn ch prvk krajiny a do jejich prostorov ch vztah, jsou dob e rozpoznatelnè ve stop ch, souvisejìcìch s poutnìmi mìsty a cestami v krajinï. M ûeme hovo it o baroknìm poutnictvì a jeho vlivu na krajinu. Jedn se o jeden z fenomèn, kterè se v baroknì dobï rozvinuly do neb valè öì e forem a podob. Je to kaz, kter je dob e vymeziteln pobïlohorsk m obdobìm a ukonëen dekrety Josefa II. HlavnÌ rozvoj poutnictvì nast v po roce 1648, kdy jiû v zemi nebylo mìsto pro nekatolickè vyzn nì. Tvrd m z sahem proti poutnictvì pak byly dekrety Josefa II. z let , kdy byla poutnì mìsta hromadnï ruöena a chr movè poklady ve vïtöì mì e promïnïny v mince. AËkoli poutï i nad le pokraëovaly a pokraëujì i dnes, nikdy nedos hly podoby a rozkvïtu doby p edjosefìnskè a nikdy jiû nemïly takov vliv na podobu naöì krajiny jako tomu bylo v pomïrnï kr tkè obdobì baroknìho poutnictvì. Obr. 6:» st SvatÈ cesty na mapï druhèho vojenskèho mapov nì z let ( Osudy poutnìch mìst se postupnï v znamnï propojovaly s ûivotem okolnìch vsì, mïst a mïsteëek. Vedle prostèho a jistï velmi d leûitèho pozn v nì, p in öelo s sebou poutnictvì takè hospod sk rozkvït mìst, kter byla cìlem poutì. Budovaly se poutnì stezky, podèl tïchto cest se stavïly öpit ly a hostince. P i z jezdnìch hostincìch vznikaly kaple ke zboûnèmu rozjìm nì poutnìk. Existence poutì dala vzniknout n dhern m alejìm strom, radi lnï se sbìhajìcìm k poutnìmu mìstu a chr nìcìm poutnìky p ed nep ÌznÌ poëasì. Protoûe se soukrom mi poutïmi byla spojena Ëetn nebezpeëì, zaëali jezuitè a jinì knïûì zav dït pouti spoleënè a slavnè za vedenì knïûì a za dozoru staröìch lidì. Takov baroknì pouù mïla sv j d, kter se mïnil podle roënìho obdobì. Z stup poutnìk smï ujìcì k poutnìmu mìstu nesl v Ëele poutnì prapor s vyobrazenìm patrona jejich kostela, bratrstva Ëi cechu, nebo na nosìtk ch milostnou sochu nebo obraz. PoutnÌci, neû doöli k cìli, k poutnìmu kostelu, se zastavovali u architektonicky ztv rnïn ch zastavenì, p ev ûnï s obr zky Kristov ch paöijì Ëi s vyobrazenìmi z zraën ch mari nsk ch obraz, u k Ìû, k Ìûk a boûìch muk, Ëasto p sobivï zasazen ch do krajiny. PÌsnÏmi a modlitbami velebili k Ìûe, sochy svat ch a kostely ( ada dochovan ch poutnìch a modlitebnìch knih, poutnìch itiner ). V samèm z vïru poutnì cesty pak b valo zvl ötï zd raznïnè mìsto (tzv. poklona), z nïhoû mohli poutnìci poprvè spat it cìl svè cesty, poutnì kostel. PoutÏ tedy pom haly urbanizovat Ëeskou krajinu. SouË stì poutnìch mìst b valy k ÌûovÈ cesty, mnohdy situovanè v n dhernèm p ÌrodnÌm prost edì. Zcela unik tnì je paöijov cesta s 25 zastavenìmi v are lu poutnìho mìsta v ÿìmovï. NÏkde vöak ölo jen o prostou kapliëku nad stud nkou nebo jen o boënì olt ve farnìm kostele. Charakteristick mi prvky vïtöìch poutnìch center vöak b vajì rovnïû ambity, v nichû p esp vali poutnìci p ich zejìcì zdaleka, nach zejìce tu toëiötï p ed nep ÌznÌ poëasì. V souvislosti s poutnìmi mìsty vznikaly i ust lenè poutnì cesty, kterè byly prov zeny k Ìûi (jednoduchè d evïnè k Ìûe, nïkdy s plechovou postavou Krista, umnï vy ez vanè d evïnè k Ìûe, malè kamennè k Ìûe, k Ìûe s kamennou podezdìvkou, do nìû je zasazen ûelezn k Ìû s korpusem Uk iûovanèho, velkè kamennè, v jimeënï zdïnè k Ìûe), sochami a obrazy svïtc, kapliëkami, boûìmi muky (zdïnè z kamen nebo cihel), kaplemi a kostely. DrobnÈ cìrkevnì stavby doplúovaly skupiny strom, coû byl zvyk jeötï z p edk esùanskèho obdobì. Nej- ËastÏji to byla dvojice nebo trojice, jako doprovod drobn ch sakr lnìch staveb se vöak objevuje i jednotliv strom Ëi Ëtve ice. PodÈl cesty se tèû obezdìvaly a jinak upravovaly prameny Ëi zdroje pitnè vody. Na mostech po celè zemi se na pamïù shozenì ìmuëednìka zpovïdnìho tajemstvìî z mostu objevujì plastiky svatèho Jana NepomuckÈho. Pro odpoëinek poutnìk, jejichû poutï se konaly kaûdoroënï se ûeleznou pravidelnostì, vznikaly p i poutnìch cest ch hospice a z jezdnì hostince, mnohde s kaplì pro zboûnè rozjìm nì poutnìk. Z rozboru tradice baroknìch poutì v ËeskÈ krajinï vyplynulo pozn nì, ûe baroknì poutï se nevepsaly do ËeskÈ krajiny jen vlastnìm poutnìm mìstem, ale adou dalöìch doprovod- 23

5 n ch objekt a poutnìch cest, kterè k iûovaly krajinu. StarÈ poutnì stezky, vyuûìvanè jeötï v ned vn ch stoletìch, jsou postupnï po ztr tï svè funkce zapomenuty. Jako p ipomìnky se objevujì opuötïnè kapliëky, boûì muka Ëi k Ìûe stojìcì nejen uprost ed polì, ale i p i silnici, vz cnï i uprost ed mïsta. PoutnÌ cesta je cenn nejen sporadick mi architektonick mi objekty, z nichû mohou nïkterè b t kulturnìmi nemovit mi pam tkami, ale sv m v znamem historick m a duchovnìm. Pam tkov obnova jednotliv ch staveb m svè opodstatnïnì, avöak teprve sdruûenì tïchto objekt v p vodnìm etïzci jim d v nezamïnitelnou a jedineënou hodnotu. Z tïchto hledisek je proto velmi cenn i vlastnì, po staletì vyuûìvan trasa sama o sobï. PoutnÌ cesty pat Ì ke kulturnìmu dïdictvì a k v znamn m hodnot m kulturnì a historickè charakteristiky krajinnèho r zu. Konference o cyklistickè dopravï v MladÈ Boleslavi Ing. Vladislav Rozsypal, EDIP s.r.o., rozsypal@edip.cz vod Ve dnech Ìjna 2006 se v DomÏ kultury v MladÈ Boleslavi uskuteënila konference s n zvem Navrhov nì komunikacì pro vyklisty a anal za pot eb budov nì cyklistickè infrastruktury v»r. Po adateli konference byli Centrum dopravnìho v zkumu a EDIP s.r.o. V p edn ökovèm s le se shrom ûdilo 102 posluchaë a 15 z stupc po adatelsk m firem. P edn ökov Ë st PrvnÌ den dvoudennì konference byl plnï vïnov n p edn ök m z ËastnÏn ch odbornìk. Na vod zaznïly kr tkè vodnì p ÌspÏvky n mïstka prim tora MladÈ Boleslavi pana PovöÌka a z stupce St tnìho fondu dopravnì infrastruktury Ing. HavlÌËka. V odbornè Ë sti vystoupili s p edn ökou z - stupci po dajìcìch firem EDIP s.r.o. a CDV Brno, d le zamïstnanci mïstsk ch ad, projektanti, z stupci ökol apod. JednÌm z hlavnìch bod programu byl i v klad k TP 179 Navrhov nì komunikacì pro cyklisty a sezn menì s probìhajìcìmi V zkumn mi projekty na tèma cyklistick infrastruktura v»r, Anal za pot eb budov nì cyklistickè infrastruktury (CVD). Odborn exkurze Celkem 30 ËastnÌk konference se ve Ëtvrtek 5. Ìjna z Ëastnilo odbornè exkurze ÑUk zky eöenì cyklistickè dopravy v MladÈ Boleslaviì. Exkurzi uspo dala firma EDIP s.r.o. Exkurze byla urëena zejmèna pracovnìk m st tnìch, krajsk ch, obecn ch a mïstsk ch ad a projektant m. Trasa nebyla n roën, uk zala souëasn stav a nïkter zajìmav eöenì cyklistickè dopravy v MladÈ Boleslavi. ËastnÌci byli sezn meni s tvorbou, Ëelem a skalìmi generelu cyklistickè dopravy, a to p Ìmo v terènu a na kole. Generel cyklistickè dopravy, kter firma EDIP s.r.o. pro mïsto zpracovala byl v z Ì 2006 schv len zastupitelstvem. ËastnÌci exkurze se z Ëastnili slavnostnìho otev enì novè zprovoznïnè stezky pro cyklisty Mlad Boleslav ÑHejtm nkaì - BezdÏËÌn. ÑSt Ìh nì p skyì byli kromï jin ch p Ìtomni takè prim tor mïsta pan Kvaizar a jeho n mïstek pan PovöÌk. PoËasÌ bïhem exkurze se vyda ilo, p i kr tkè zast vce s v kladem O Generelu cyklistickè dopravy MladÈ Boleslavi svìtilo na ËastnÌky exkurze slunìëko. Z vïr Konference Ñnavrhov nì komunikacì pro cyklisty a anal za pot eb budov nì cyklistickè infrastruktury v»rì splnila Ëel. ËastnÌci byli sezn meni s Technick mi podmìnkami TP 179 Navrhov nì komunikacì pro cyklisty a s probìhajìcìmi v zkumn mi projekty na tèma problematiky cyklistickè dopravy. NemÈnÏ zajìmavè byly p Ìklady eöenì cyklistickè infrastruktury z r zn ch mïst, nap z MladÈ Boleslavi, Chebu nebo z PlznÏ. (P evzato - Ëasopis DopravnÌ stavitelstvì) Tento p ÌspÏvek vznikl v r mci v zkumnèho projektu NPV 1R44058 ÑObnova mimoprodukënìch funkcì zemïdïlskè krajiny v procesu pozemkov ch pravî. V p ÌötÌm ËÌsle: KomponovanÈ krajiny obdobì baroka; DÌl 2. Identifikace a principy ochrany v pozemkov ch prav ch. Literatura: KUPKA Ji Ì PoutnictvÌ a Ëesk baroknì krajina, rukopis. S DLO Ji Ì, H JEK Pavel »esk baroknì krajina: co to vlastnï je? DÏjiny a souëasnost 3 a 4. VALTR V clav Krajin skè pravy v 17. a 18. stoletì. ZelenÈ systèmy a jejich v znam v krajinnèm obraze. D m techniky»svts, Praha. VOREL Ivan »imelicko - Up esnïnì hranic krajinnè pam tkovè zûny rozborem prostorov ch vztah. SbornÌk KrajinnÈ dïdictvì, Praha. AV 07 KONFERENCE ASFALTOV VOZOVKY ñ 28. listopadu 2007»eskÈ BudÏjovice TÈmata: Materi ly a zkuöebnictvì V stavba, drûba a opravy asfaltov ch vozovek Environment lnì technologie, bezpeënostn a ûivotnì prost edì Po adatelè: SdruûenÌ pro v stavbu silnic Praha a»esk silniënì spoleënost, sekce AsfaltovÈ vozovky Organiz tor: PRAGOPROJEKT, a.s., st edisko SVS REZERVUJTE SI»AS PRO TUTO MEZIN RODNÕ AKCI VÃDECK ODBORN PUBLIKACE V»eskÈ republice zaëìna vych zet nov mezinarodnì vïdecky recenzovan Ëasopis Journal of Landscape Studies.»asopis publikuje p vodnì vïdeckè pr ce, kr tk sdïlenì, recenze publikacì i pr ce reöersnì povahy v anglickèm jazyce. PodmÌnkou je vïdeck charakter p ÌspÏvku, ale vìt ny jsou i pr ce se zamï enìm na design s v stupy pro eöenì problèmu krajiny. KlÌËovÈ oblasti, na nïû se Ëasopis zamï uje jsou: krajinn ekologie, krajinn architektura, krajinnè pl nov nì, politika a management vyuzivanì krajiny, ekologie, zemïdïlstvì, vodnì hospoda stvì a lesnictvì.»asopis m tiötïnou i on- -line podobu. V z jmu podpory citace Ël nku bude moûnè z internetu volnï stahovat celè Ël nky. VÌce na: vww.centrumprokraiinu.cz/ils/ 24