Účetní zpravodaj. listopad Deloitte Česká republika

Transkript

1 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Účetní zpravodaj Deloitte Česká republika

2 EU přijala nová pravidla zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Dne 29. září 2014 přijala Rada Evropské unie novelu Směrnice 2013/34/ EU týkající se zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami. Směrnice 2013/34/EU Směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků ( Směrnice ) byla přijata dne 26. června Směrnice fakticky nahrazuje tzv. čtvrtou a sedmou účetní směrnici Evropského parlamentu a Rady EU. Zabývá se roční účetní závěrkou, neřeší vedení účetnictví jako takového nebo jiné druhy účetních závěrek mimo závěrky roční. Nadále pak platí Nařízení EP a Rady EU 1606/2002 o používání ve zněním přijatém Evropskou unií. Směrnice o vedení účetnictví bank a směrnice o účetní závěrce pojišťoven byly také ponechány beze změny. Směrnice se v zásadě zaměřuje na malé a střední podniky. Cílem Směrnice a jejich ustanovení je harmonizovat požadavky na malé podniky, jež působí v rámci EU, a zároveň ulehčit jejich současné administrativní zátěži. Státy jsou dle rozhodnutí EU povinny novou Směrnici zakomponovat do svých účetních právních systémů do 20. července Začít platit by pak měla od 1. ledna 2016, případně v průběhu roku 2016 dle individuálního rozhodnutí členského státu. Více informací o směrnici č. 2013/34 naleznete v našem Účetním zpravodaji z ledna Novela Směrnice 2013/34/EU Novela Směrnice 2013/34/EU přijatá v září 2014 (dále jen novela ) se týká zveřejňování nefinančních informací a informací o rozmanitosti velkými firmami a skupinami v souvislosti s ekologickými a sociálními tématy. Situace Zlepšení zveřejňování informací o sociálních a ekologických dopadech je součástí strategie Evropské unie k podpoře firem přijaté v říjnu 2011, která uznala význam zveřejňování některých informací firmami za účelem identifikace rizik a zvyšování důvěry investorů a spotřebitelů. Úpravy představují pro Evropskou unii první legislativu týkající se vykazování nefinančních informací. Podle Evropské unie je společenská odpovědnost firem nástrojem ovlivňujícím výkonnost firem a přispívá také k rozumnému a udržitelnému růstu. Má tedy být přínosem nejen pro akcionáře, ale také pro další zainteresované strany a občany. Rozsah novely Nová ustanovení budou platná pouze pro velké společnosti a mateřské společnosti velké skupiny. Velké společnosti a velké skupiny jsou novelou definovány jako subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci. Subjekty veřejného zájmu jsou míněny společnosti jako např. kótované společnosti, banky, pojišťovny nebo společnosti, které mají velký společenský význam vzhledem k povaze jejich podnikání, jejich velikosti nebo postavení. Do rozsahu novely Směrnice bude spadat přibližně subjektů veřejného zájmu. 2

3 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Nová zveřejnění ve Zprávě vedení podniku pro velké společnosti a velké skupiny a) Nefinanční výkaz o ekologických, sociálních a ostatních otázkách Velké společnosti a mateřské společnosti velké skupiny budou muset do Zprávy vedení podniku (resp. do Konsolidované zprávy vedení podniku) zahrnout nefinanční výkaz obsahující informace o: ekologických, sociálních a zaměstnaneckých otázkách, dodržování lidských práv a záležitostech týkajících se boje s korupcí a úplatkářstvím. Zveřejnění bude muset obsahovat popis pravidel, která společnost či skupina v této souvislosti dodržuje, výsledky uplatňování těchto pravidel a rizika související s těmito záležitostmi, a způsob, jakým společnost nebo skupina taková rizika řídí. V případě, že společnost či skupina nedodržuje pravidla v jedné či ve více výše uvedených oblastech, musí nefinanční výkaz poskytovat jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tak společnost či skupina nečiní. b) Nová zveřejnění týkající se pravidel pro rozmanitost Součástí Zprávy vedení podniku je také Výkaz o správě a řízení podniku, který má nově obsahovat i popis pravidel pro rozmanitost (angl. diversity policy) používaných pro administrativní, manažerské a dozorčí orgány firem s ohledem na takové aspekty jako je věk, pohlaví, vzdělání a profesní zkušenosti.(článek 20 Směrnice 2013/34/EU). Pokyny k vykazování Evropská komise vypracuje nezávazné pokyny k metodice pro vykazování nefinančních informací, včetně nefinančních klíčových ukazatelů, obecných a odvětvových, za účelem usnadnění příslušných, účelných a srovnatelných zveřejnění nefinančních informací. Komise zveřejní tyto pokyny do 24 měsíců od data, kdy tato novela vstoupí v platnost. Přechodné období Vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal novelu již v dubnu 2014, bude nyní zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost o 20 dní později. Členské státy budou mít dvouleté období na začlenění úprav do národní legislativy. Proto společnosti, kterých se novela týká, začnou podle ní vykazovat od roku Plné znění novely Směrnice v angličtině je k dispozici zde. 3

4 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Pozvánka na seminář Praha, Brno, Ostrava, Plzeň Rádi bychom Vás pozvali na seminář zaměřený na změny v českém účetnictví spojené s rekodifikací soukromého a obchodního práva a další aktuální otázky, na které často narážíme v praxi. Již tradičně nebudou chybět ani právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů, či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně, Plzni a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Program Změny v účetní legislativě pro rok 2014 a následující účetní období Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku Praktické potíže při sestavování účetní závěrky Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: 11. listopadu 2014, 10. prosince 2014 a 5. ledna 2015 Brno: 19. listopadu 2014 Ostrava: 11. prosince 2014 Plzeň: 4. prosince 2014 Pro více informací a registraci prosím navštivte: 4

5 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Rada IASB vydala Roční zdokonalení Dne 25. září 2014 vydala Rada IASB Roční zdokonalení (cyklus ). Jedná se o sedmou edici úprav vydanou v rámci ročního procesu zdokonalení, jehož účelem je provést nezbytné, nikoliv však urgentní úpravy standardů. Úpravy jsou účinné pro roční účetní období začínající dne 1. ledna 2016 či po tomto datu, přičemž dřívější použití je povoleno. Veškerá specifická přechodná ustanovení jsou uvedena níže v příslušných sekcích. 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti Téma Úpravy 7 Finanční nástroje: zveřejňování (s následnými úpravami standardu 1) Změny v metodách vyřazení Servisní smlouvy Účetní jednotky mohou jednotlivé úpravy z Ročního zdokonalení použít dříve, aniž by použily dříve i všechny ostatní úpravy. V rámci Ročního zdokonalení (cyklus ) jsou provedeny úpravy následujících čtyř standardů: Úpravy zavádějí zvláštní pokyny v rámci standardu 5 ohledně toho, kdy účetní jednotka reklasifikuje aktiva (či vyřazované skupiny) držená k prodeji na držená k distribuci vlastníkům (či naopak) nebo kdy je třeba ukončit účtování aktiv držených k distribuci. Úpravy stanoví, že: Tyto reklasifikace by neměly být považovány za změny plánu prodeje či plánu distribuce vlastníkům a že by měly být použity požadavky na klasifikaci, prezentaci a ocenění vztahující se na novou metodu vyřazení; Aktiva, která již nesplňují kritéria k tomu, aby mohla být klasifikována jako držená k distribuci vlastníkům (a ani nesplňují kritéria pro klasifikaci jako držená k prodeji) by měla být účtována stejným způsobem jako aktiva, která přestanou být klasifikována jako držená k prodeji. Tyto úpravy se uplatňují prospektivně. Úpravy poskytují dodatečné pokyny k objasnění toho, zda servisní smlouva i nadále znamená účast na převáděném aktivu za účelem zveřejnění, která jsou v souvislosti s převáděnými aktivy vyžadována. Tyto úpravy se použijí retrospektivně, přičemž účetní jednotka není povinna uplatnit tyto úpravy na žádné období začínající před ročním obdobím, v němž jsou úpravy poprvé použity. Zároveň byl upraven také standard 1 První přijetí Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, cílem úpravy je zabránit znevýhodnění prvouživatelů. 5

6 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Téma Úpravy 7 Finanční nástroje: zveřejňování (s následnými úpravami standardu 1) IAS 19 Zaměstnanecké požitky IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví Použitelnost úprav standardu 7 týkajících se zveřejnění zápočtů na zkrácené mezitímní účetní závěrky Cílem úprav standardu 7 bylo odstranit nejistotu ohledně toho, zda by se požadavky na zveřejnění zápočtů finančních aktiv a finančních závazků (zavedené v prosinci 2011 a účinné pro období začínající dne 1. ledna 2013 či po tomto datu) měly týkat i zkrácených mezitímních účetních závěrek, a pokud ano, zda všech zkrácených mezitímních účetních závěrek po 1. lednu 2013 či pouze v prvním roce. Tyto úpravy objasňují, že zveřejnění zápočtů není výslovně vyžadováno pro všechna mezitímní období. V některých případech je však třeba zveřejnění do zkrácených mezitímních účetních závěrek zahrnout, aby byly splněny ostatní požadavky standardu IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví (například požadavek, že mezitímní účetní závěrka obsahuje všechny informace, které jsou relevantní pro porozumění finanční situaci a výkonnosti účetní jednotky během mezitímního období.) Tyto úpravy se uplatňují retrospektivně. Diskontní sazba Úpravy standardu IAS 19 objasňují, že kvalitní podnikové dluhopisy využívané k odhadu diskontní sazby pro zaměstnanecké požitky po skončení zaměstnaneckého poměru by měly být vydány ve stejné měně jako požitky, které mají být uhrazeny. Tyto úpravy by měly vést k detailnějšímu posouzení trhu kvalitních podnikových dluhopisů v dané měně. Zveřejnění informací na jiném místě v mezitímní zprávě Tyto úpravy se použijí od počátku nejdřívějšího srovnávacího období uvedeného v účetní závěrce, v níž jsou úpravy poprvé použity. Úpravy objasňují požadavky týkající se informací požadovaných standardem IAS 34, které jsou prezentovány na jiném místě v mezitímní zprávě, avšak nejsou zahrnuty do mezitímní účetní závěrky. Úpravy vyžadují, aby byly tyto informace zahrnuty formou odkazu z mezitímní účetní závěrky na jinou část mezitímní zprávy, kterou mají uživatelé k dispozici za stejných podmínek a ve stejné době jako mezitímní účetní závěrku. Tyto úpravy se použijí retrospektivně. 6

7 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Nové publikace společnosti Deloitte z oblasti do kapsy 2014 v anglickém jazyce Začátkem října globální centrála společnosti Deloitte vydala 13. edici oblíbeného průvodce problematikou s názvem do kapsy 2014 ( In Your Pocket 2014). Tato publikace poskytuje informace o aktuálním vývoji až do července Průvodce poskytuje na 120 stranách informace o: organizaci IASB její struktuře, členech, pracovních postupech, kontaktních informacích a historii, použití ve světě, včetně aktuálních informací o Evropě, Spojených státech, Kanadě a jiných zemích amerického kontinentu a regionu Asie a Tichomoří, aktuálním vydání standardů těch, které jsou účinné, i těch, které mohou být přijaty před datem účinnosti, shrnutích stávajících standardů a souvisejících interpretací i Koncepčního rámce účetního výkaznictví a Předmluvy k, projektech na programu IASB a aktivních tématech výzkumu, aktuálních tématech na programu Výboru pro interpretace, dalších užitečných údajích souvisejících s IASB. Interaktivní publikaci s in your pocket 2014 si můžete stáhnout zdarma. Verze v českém jazyce bude vydána v nejbližší době. Vzorová účetní závěrka podle za rok 2014 v angličtině V říjnu 2014 vydala globální kancelář pro problematiku publikaci Mezinárodní standardy účetního výkaznictví vzorová účetní závěrka za rok končící 31. prosince Tato účetní závěrka ilustruje požadavky na vykazování a zveřejňování pro rok končící 31. prosince 2014 na příkladu účetní jednotky, která není prvouživatelem. Názorně ukazuje dopad použití, které jsou závazně účinné pro roční účetní období začínající 1. ledna Publikace obsahuje: 1. část Přehled nových a novelizovaných Mezinárodních standardů účetního výkaznictví () -- Přehled nových a novelizovaných, které jsou závazně účinné pro rok končící 31. prosince Přehled nových a novelizovaných, které nejsou závazně účinné, ale jejichž dřívější použití pro rok končící 31. prosince 2014 je povoleno 2. část Vzorová účetní závěrka společnosti International GAAP Holdings Limited za rok končící 31. prosince 2014 Publikaci Model Financial Statements 2014 v anglickém jazyce si můžete stáhnout zdarma. V blízké době plánujeme vydání české verze této publikace. 7

8 Stav schvalování Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 15. října Úprava standardů IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (vydáno v červnu 2014) Úprava standardu IAS 19 Plány definovaných požitků: Zaměstnanecké příspěvky (vydáno v prosinci 2013) Na schválení Evropské komise k použití čekají k 23. říjnu 2014 následující dokumenty rady IASB: Standardy 9 Finanční nástroje (vydáno v červenci 2014) 14 Časové rozlišení při cenové regulaci (vydáno v lednu 2014) 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (vydáno v květnu 2014) Úprava standardu IAS 27 Metoda ekvivalence v individuální účetní závěrce (vydáno v srpnu 2014) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v prosinci 2013) Roční zdokonalení cyklus (vydáno v září 2014) 8 Klikněte na Zprávu o schvalování v EU. zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Úpravy Úprava standardů 10 a IAS 28 Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem (vydáno v září 2014) Úprava standardu 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (vydáno v květnu 2014) Úprava standardů IAS 16 a IAS 38 Objasnění přijatelných metod odepisování a amortizace (vydáno v květnu 2014)

9 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Pozvánka na podzimní semináře Novinky v 2014 Praha, Brno, Ostrava Vážení přátelé, dovolujeme si Vás pozvat na tradiční podzimní seminář společnosti Deloitte z oblasti Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (). Budete mít příležitost se dozvědět, které nové standardy, novely a interpretace bude potřeba zohlednit v účetní závěrce sestavené v souladu s za účetní období roku 2014 a které v pozdějších obdobích. Seznámíme Vás s pravidly, jež vstoupila či vstoupí v platnost, a jejich aplikaci přiblížíme na řadě praktických příkladů. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům projektů spojených s, ale také všem, kteří se chtějí o dozvědět více. Přednášky proběhnou v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Termíny Praha: 25. listopadu 2014, 3. prosince 2014 Brno: 12. listopadu 2014 Ostrava: 13. listopadu 2014 Pro více informací a registraci prosím navštivte: 9

10 Problémy a běžná praxe integrovaného rámce interní zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v Úvod Tento článek se zabývá problematikou a načasováním implementace Rámce 2013, jakož i problémy, jež s implementací souvisejí, a nejčastěji využívanými postupy interních kontrol v oblasti finančního výkaznictví (ICFR - internal controls over financial reporting). Dále jsou zde uvedeny poznatky a perspektivy týkající se použití Rámce 2013 pro provozní účely a k zajištění souladu s regulačními opatřeními. Aktualizovaný rámec 2013 byl již představen v Účetním zpravodaji společnosti Deloitte v květnu Poněvadž Výbor 1 vydal v květnu 2013 Integrovaný rámec pro interní kontrolu (tzv. Rámec 2013 ) 2, vedení společností přijímají opatření pro jeho implementaci v souladu s pokyny pro přechod na nový rámec vydanými výborem. Přestože složky vnitřní kontroly (tj. kontrolní prostředí, hodnocení rizik, kontrolní aktivity, informace a komunikace a monitoring) jsou u Rámce 2013 stejné jako u Rámce 1992, nový rámec požaduje, aby společnosti při rozhodování o tom, jestli je jejich systém vnitřní kontroly účinný, rovněž posoudily, zda je zapojeno všech17 principů a zda fungují. Mimo to je těchto 17 principů podpořeno oblastmi zájmu, které hrají důležitou roli při hodnocení návrhů a provozní efektivity kontrol těchto principů ze strany společnosti. Tyto změny mají podpořit zavedení jiného systému hodnocení nedostatků. Z hlediska vnitřní kontroly v oblasti finančního výkaznictví existuje nedostatek, pokud jeden nebo více ze 17 principů Rámce 2013 není přítomen nebo nefunguje, což odpovídá významnému nedostatku podle 404 amerického zákona SOX (Sarbanes-Oxley Act of 2002). 3 Dále je důležité si uvědomit, že kontroly na úrovni účetní jednotky se jen nepřímo týkají účetní závěrky, a proto je jejich kvantitativní ohodnocení obtížnější než u kontrol na úrovni procesů. Kontroly na úrovni účetních jednotek jsou rovněž zpravidla více uzpůsobené velikosti, složitosti a rizikovému profilu společnosti, a z toho důvodu je jejich hodnocení více kvalitativní. I když společnosti používají Rámec, aby zajistily soulad s 404 zákona SOX, jakož i s požadavky vnitřní kontroly v oblasti finančního výkaznictví, v poslední době sílí tendence aplikovat tento rámec i na další regulatorní a provozní rizika. Obecně řečeno mají společnosti motivaci i příležitost k tomu, aby využily implementaci Rámce 2013 jako prostředek pro objektivní přehodnocení svých interních kontrol, určení oblastí pro zlepšení a využití synergií a pro identifikaci příležitostí k systematickému řízení regulatorních a provozních rizik, včetně rizik v oblasti výkaznictví. 1 Zkratka označuje Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise (Committee of Sponsoring Organizations). V květnu 2013 Výbor aktualizoval svůj Integrovaný rámec pro interní kontrolu, který byl původně vydán v roce Hlavní principy Rámce 2013 jsou volně k dispozici na webové stránce Výboru. 3 V souvislosti s nedostatečnou vnitřní kontrolou obsahuje Rámec 2013 tyto nové pokyny: Pokud existuje zásadní nedostatek, společnost nemůže dospět k závěru, že splnila požadavky na efektivní systém vnitřní kontroly. O zásadním nedostatku v systému vnitřní kontroly lze mluvit tehdy, pokud vedení společnosti rozhodne, že chybí nebo nefunguje jistý komponent nebo jeden či více příslušných principů nebo že jednotlivé komponenty nefungují společně. Zásadní nedostatek jednoho komponentu nelze zmírnit na přijatelnou úroveň přítomností a fungováním jiného komponentu. Stejně tak zásadní nedostatek jednoho principy nelze zmírnit na přijatelnou úroveň přítomností a fungováním jiného principu. 10

11 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v Načasování implementace Objevily se otázky, zda jsou společnosti povinny přijmout Rámec 2013 v současném roce. Výbor vydal pokyny související s přechodem na tento rámec, v nichž doporučuje přijmout Rámec 2013 do 14. prosince 2014, přičemž k tomuto datu bude Rámec 1992 nahrazen Rámcem Americká komise pro cenné papíry (SEC) požaduje, aby společnosti využívaly vhodný a uznávaný rámec kontrol. 4 Většina společností začala již letos podnikat patřičné kroky k přijetí Rámce 2013 v souladu s pokyny pro přechod na nový rámec. Tyto pokyny obsahují řadu důvodů, proč tak učinit, jako např.: Představenstva, auditní výbory a manažerské týmy chtějí ukázat, že používají nejnovější pokyny a nejrozšířenější postupy Výboru. Principy a oblasti zájmu použité v Rámci 2013 vysvětlují složky interní kontroly (kontrolní prostředí, hodnocení rizik, kontrolní aktivity, informace a komunikace a monitoring) jasněji než starší rámec. Hodnocením stavu interní kontroly společnosti, pokud jde o principy a oblasti zájmu, může společnosti generovat hodnotu v podobě zefektivnění a zlepšení účinnosti systému vnitřní kontroly (např. zmírněním rizik). Tyto společnosti právě provádějí posouzení mezer ( gap assessment ) s cílem dokončit jak toto posouzení, tak úvodní testování kontrol v oblasti finančního výkaznictví do konce třetího čtvrtletí. Díky tomu bude ve čtvrtém čtvrtletí prostor na opravu nedostatků vnitřních kontrol i na opětovné testování. Toto načasování umožní vedení společnosti ke konci roku zajistit účinné a efektivní prokazování kontrol v oblasti finančního výkaznictví. Zaznamenali jsme několik případů, kdy se společnosti rozhodly nadále používat Rámec 1992 i v současném kalendářním roce. Toto rozhodnutí bylo zpravidla založeno na konzultacích s řadou zúčastněných stran včetně představenstev, auditního výboru a interních či externích auditorů. Bez ohledu na své rozhodnutí by společnosti měly v rámci svého ročního vyhodnocení vnitřních kontrol v oblasti finančního výkaznictví jasně uvést, zda používají Rámec 1992 či Rámec Pravidla nařízení Komise SEC 13a-15(c). 11 Společnosti nechtějí být vnímány, že jsou pozadu za ostatními společnostmi z daného odvětví, na základě čehož pravděpodobně přijmou Rámec 2013 již v letošním roce. Přijetí Rámce 2013 podle pokynů Výboru pro přechod na nový rámec může být očekáváno investory, bankéři, regulačními subjekty daného odvětví a ostatními zúčastněnými stranami.

12 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v Problémy a hlavní postupy týkající se implementace Tím, jak společnosti postupně provádějí implementaci, může u některých z nich nakonec dojít k tomu, že si budou pouze odškrtávat ze seznamu položek, které je nutné splnit, aby byl zajištěn soulad s novým rámcem. Aby se skutečně využila hodnota, kterou může přijetí Rámce 2013 přinést, vedení společnosti by mělo učinit krok zpět a vyhodnotit způsob, jakým společnost řeší rizika s ohledem na velikost společnosti, složitost její struktury, mezinárodní rozsah a rizikový profil. V souvislosti s implementací Rámce 2013 lze společnosti rozdělit na ty, které pro splnění principů rámce dělají minimum, a na ty, které podnikají správná opatření k tomu, aby tyto principy efektivně dodržely. Společnosti, které se rozhodnou učinit správná opatření, plně využijí hodnotu, již Rámec 2013 nabízí, sníží riziko podvodů, zabrání překvapením v oblasti finančního výkaznictví a dlouhodobě podpoří obchodní výkonnost. Kontrolní prostředí 1. Závazek dodržovat integritu a etické hodnoty 2. Odpovědnost za dohled 3. Zavedení struktury, pravomocí a povinností 4. Závazek ke kompetenci 5. Prosazování odpovědnosti Posouzení rizik 6. Formulace vhodných cílů 7. Identifikace a analýza rizik 8. Posouzení rizika podvodů 9. Identifikace a analýza významných změn Složky kontroly a shrnutí principů Kontrolní aktivity 10. Výběr a rozvoj kontrolních aktivit 11. Výběr a rozvoj obecných kontrol technologií 12. Využití prostřednictvím zásad a postupů Níže uvedená tabulka shrnuje principy Rámce 2013 podle jednotlivých složek. Následující pasáže pak popisují nejčastější problémy, s nimiž se společnosti při implementaci rámce při zohlednění 404 zákona SOX potýkají, jakož i hlavní postupy interní kontroly, které mohou pomoci vyřešit problémy spojené s implementací. Informace a komunikace 13. Použití relevantních informací 14. Interní komunikace 15. Externí komunikace Monitoring 16. Průběžná a/nebo zvláštní hodnocení 17. Hodnocení nedostatků a informování o nich 12

13 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Prokázání efektivního etického programu (principy 1, 2) Jak se společnosti vyvíjejí a mění, jejich programy v oblasti etiky mohou zastarat nebo přestanou být dostačující a jejich dodržování se stane čistě formální záležitostí. Navíc přestože řada společností programy týkající se etiky zavedla, ne vždy tyto programy řeší finanční výkaznictví nebo vnitřní kontrolu v oblasti finančního výkaznictví. Například v době, kdy skandální podvodné praktiky vedly k zániku společnosti Enron a řadu dalších ovlivnily, etický kodex této společnosti byl uznávaný v mezinárodním měřítku. V případě závažných podvodů často existují další a rozporuplné zprávy kromě těch, které se týkají integrity a etických hodnot. V mnoha případech je tlak na tvorbu zisku a osoby přinášející tyto odlišné zprávy tak silné, že překonají hodnoty společnosti týkající se integrity a etiky. Nálada, která v takovéto společnosti panuje, může vést zaměstnance k tomu, aby spáchali trestný čin podvodu a odůvodnili si jej, ačkoliv by za jiných okolností nic takového neudělali. Pokud se jedná o nastavení správné a etické kultury v rámci společnosti, za vedení vždy mluví silněji činy než slova. Posouzení rizik včetně provedení účinného posouzení rizika podvodů (principy 7, 8) Pozornost, kterou vedení společnosti věnuje oblasti rizik, může být často zaměřena více na provozní a regulatorní rizika než na rizika spojená s finančním výkaznictvím. V kontextu finančního výkaznictví se často vedení soustředí spíše na ochranu aktiv a podvody typu krádeže zásob nebo podvodné vykazování výdajů zaměstnanců (které ale obecně představují přibližně jen 3-4% zjištěných závažných podvodů), než na riziko podvodného finančního výkaznictví. Pečlivá identifikace rizik, jimž je účetní jednotka vystavena, zejména pokud existují tlaky na tvorbu zisku a agresivní kompenzační programy, je důležitou součástí posouzení rizika podvodů. Kromě toho vedení společnosti v rámci posouzení rizika podvodů často nedostatečně zohlední rizika, která jsou pro dané odvětví specifická, a případná schémata podvodů. Například možnosti, které má vedení společnosti k porušení vnitřních kontrol v oblastech finančního výkaznictví vyžadujících významný úsudek a odhady, by měly představovat konkrétní oblasti zájmu pro posouzení rizik z hlediska vnitřních kontrol v oblasti finančního výkaznictví. Poněvadž posouzení rizik podporuje návrhy a provedení kontrol, nedokončený či neefektivní proces řízení rizik může mít výrazný dopad na efektivitu vnitřních kontrol v oblasti finančního výkaznictví. Navíc závažné chyby nebo nedostatky (jednotlivé či jako celek) mohou naznačovat, že principy, které souvisejí se složkou posouzení rizik, nebyly účinné. Identifikace změn a jejich řádné zařazení v rámci procesu posouzení rizik (princip 9) Změna s sebou nese riziko, a proto by vedení společnosti mělo implementovat takové procesy, které mu umožní včas identifikovat a vyhodnotit změny, které společnost ovlivňují. Přestože společnosti zpravidla mají nastaveny masivní procesy pro změny informačních systémů, často nemají definovány procesy pro řízení jiných změn, které by mohly ovlivnit finanční výkaznictví a jež jsou buď externí (např. nové účetní požadavky), nebo pramení z interních požadavků (např. zaúčtování nestandardních nebo složitých transakcí, nové navržení či centralizace obchodního procesu, outsourcing služeb). Role a povinnosti spojené s těmito změnami a souvisejícími kontrolami jsou někdy rozděleny mezi více stran a nejsou efektivně sledovány. Navíc řada společností podcení důležitost vyškolit zaměstnance pro tyto nové role a povinnosti během přechodu na nový rámec, čímž vytváří riziko neefektivní vnitřní kontroly. V praxi se významné nedostatky často týkají těchto změn a pramení částečně jak z nevhodného posouzení souvisejících rizik, tak z nedostatečného využití a sledování kontrol, které se na rizika přímo vztahují. 13

14 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Rozdělení pravomocí (principy 10, 11) Nedostatky v rozdělení pravomocí bývají společnou hlavní příčinou zásadních zranitelností a podvodů. Mnohé manažerské týmy a orgány se oprávněně obávají, že se zaměstnanci spolčí za účelem spáchání podvodu. Nicméně selhání vedení při řádném rozdělení pravomocí v řadě systémů nebo manuálních procesů představuje specifické riziko, že zaměstnanci budou schopni spáchat podvod nebo skrývat podvodné aktivity, aniž by se spolčili. Příležitost spáchat podvod a pravděpodobnost jeho spáchání stoupá, pokud takové spolčení není nutné, a v situaci, kdy nejsou pravomoci řádně rozděleny. To platí především v oblasti systémů plánování zdrojů velkých firem, které jednotlivě zpracovávají velký počet finančních transakcí. Zpětné kontroly ( detective control ) samy o sobě mohou být nepřesné a provozněji zaměřené a jsou svojí povahou často neúčinné při prevenci podvodů nebo jejich odhalování, především vzhledem k tomu, že mnoho důležitých podvodů neplyne z jedné významné transakce a nabývá významu teprve nahromaděním postupem času. Účinný návrh kontrol spočívajících v manažerském přezkoumaní (principy 10, 12, 13, 16) Návrh procesů a kontrol ze strany vedení se typicky skládá z preventivních a zpětných kontrol (např. kontroly spočívající v revizi vedoucích pracovníků). Nicméně vedení možná až příliš spoléhá na takové kontroly pro účely 404 zákona SOX, jelikož často nejsou tyto kontroly tak přesné, aby mohly samy o sobě odhalit významné nesprávnosti, především menší či systémové chyby, které kumulovaně mohou představovat velkou částku. Někdy v těchto kontrolách dochází k provozní předpojatosti (např. kontroly porovnávající skutečnost s plánovaným rozpočtem), kdy například kontrola může zachytit možnou chybu, pokud je identifikován rozdíl, ale nemusí být navržena tak, aby zachytila chyby, pokud rozdíl skutečnosti od rozpočtu není velký. Z tohoto důvodu se na oblast kontrol spočívajících v revizi vedoucích pracovníků a důkazu jejich provozní efektivity zaměřuje vedení, auditoři a regulátoři, především s ohledem na kontroly týkající se odhadů a použití amerických účetních standardů pro nové a nepříliš časté transakce nebo události. Externí poskytovatelé služeb (více principů) Vzhledem k výraznému nárůstu outsourcingu informací, obchodních procesů a IT se interní kontroly týkající se poskytovatelů služeb staly zcela zásadními. Zatímco většina společností má zavedené procesy pro hodnocení zpráv dle SSAE 16 získaných od organizací k řešení složky kontrolních činností Rámce 2013, většina organizací nemá zavedeny formální a auditovatelné kontroly externích poskytovatelů služeb týkající se dalších čtyř složek rámce (např. kontroly komunikace očekávání týkající se kodexu chování, odpovědností a pravomocí, dále kontrol pro sledování smluv o poskytnutí služeb a komunikace). Dále často společnosti účtují významné účetní zápisy přímo na základě dokumentů či reportů od externích poskytovatelů služeb bez příslušných monitorovacích mechanismů, které by stanovily, zda jsou tyto dokumenty a reporty věcně přesné a kompletní. Je velmi důležité, aby vedení zavedlo silné monitorující kontroly externích poskytovatelů. Bez takových kontrol by později během roku docházelo k nepříjemným překvapením v momentě, kdy jsou zprávy dle SSAE 16 předkládány, jako například nečekané výhrady ve zprávě. 14

15 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Kvalita informací (princip 13) Nesprávnosti ve finančním výkaznictví mohou vycházet z nepřiměřeného spoléhání se na chybná data nebo reporty, k čemuž by mohla vést selhání v návrhu nebo provozní efektivitě kontrol týkající se: Kontrol kolem zdrojových dat (tj. manuální nebo automatizované kontroly). Kontrol týkajících se rozhraní nebo přenosů dat. Nepřímé obecné IT kontroly (GITC), které potvrzují spolehlivost a integritu informací generovaných systémem. Někdy společnosti buď nemají vhodné kontroly pro řešení rizik spojených s důležitými informacemi, na nichž jsou závislé pro účely 404 zákona SOX, nebo se jim nepodaří identifikovat či testovat kontroly takových informací. Řešení tohoto problému spočívá v zajištění, že vedení zavedlo konkrétní kontroly dat, včetně zpráv negenerovaných systémem, a dat pro dodavatele a od dodavatelů služeb. Dále společnosti musejí jít nad rámec základních GITC a zaměřit se na kontroly úrovně procesů informací a dat finančního výkaznictví. Hodnocení nastavení interních kontrol (více principů) Pokud nastavení (design) kontrol na úrovni společnosti není plně vyhodnocen, mohou být nedostatky v takových kontrolách přehlédnuty. Vzhledem k požadavku na oddělené určení, zda každý ze sedmnácti principů v Rámci 2013 je přítomen a zda je funkční, jsou kontroly na úrovni společnosti důležitými základními kontrolami. Z naší zkušenosti vyplývá, že je většina nedostatků identifikována v průběhu zhodnocení návrhu kontrol a jako důsledek toho, že vedení, interní a externí auditoři testují takové kontroly, spíše než jako důsledek prostého mapovacího cvičení (tj. mapování současných kontrol na Rámec 2013). Je důležité, aby vedení provádělo důkladné zhodnocení návrhu ke zlepšení svých interních kontrol a podporu atestace ICFR. 15

16 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v Použití Rámce 2013 pro dodržení provozních a regulatorních požadavků Použití Rámce 2013 pro provozní účely a účely plnění požadavků (kromě ICFR) je mezi společnostmi rostoucím trendem. Zavádění aktualizovaného rámce je dobrou příležitostí (bez ohledu na to, jak pokročilý je systém interních kontrol společnosti) pro nový pohled na interní kontroly s potenciálem na vytváření hodnoty pro organizaci. Zvýšení efektivity v systému interních kontrol společnosti může vést k efektivnějším činnostem, větší míře plnění požadavků a efektivnějšímu internímu výkaznictví vedení. Příklady dobrovolného použití Rámce 2013: Plnění regulatorních požadavků v bankovnictví Zatímco většina firem z oblasti bankovnictví a kapitálových trhů používá rámec interní kontroly Výboru pro návrh svých systémů pro plnění požadavků 404 zákona SOX vztahujících se k IFCR, mnohé firmy se nyní dívají na aktualizovaný rámec z širší perspektivy. Mnohé firmy z oblasti bankovnictví a kapitálových trhů používají principy rámce Výboru k návrhu funkcí zajištění kvality kontrol u ostatních oblastí, včetně provozního a regulatorního výkaznictví. Kybernetická bezpečnost Každá společnost čelí řadě kybernetických rizik z externích a interních zdrojů. Kybernetická rizika jsou hodnocena ve srovnání s možností, že k události dojde a následně bude negativně ovlivněno dosahování cílů společnosti. Princip 6 v Rámci 2013 uvádí několik bodů, která poskytují společnostem vodítko, jak hodnotit své cíle způsobem, který by mohl ovlivňovat proces hodnocení kybernetických rizik. Jelikož hodnocení kybernetických rizik představuje podklad pro informovaná rozhodnutí o kontrolních činnostech, které jsou prováděny v informačních systémech a aktivech podporujících plnění cílů společnosti, je důležité, aby nejvyšší vedení a ostatní důležité zúčastněné strany řídily proces hodnocení rizik za účelem stanovení toho, co musí být chráněno za účelem podpory plnění cílů společnosti. Řízení rizika dodavatelského řetězce Následkem jistých regulatorních a provozních rizik, jako je například bezpečnost potravin a produktů, surovin z konfliktních zón, a nespokojenosti zákazníků s výrobky, zvýšily společnosti zaměření na aktivní identifikaci a řízení rizik v dodavatelském řetězci. Rizika dodavatelského řetězce se stávají strategickými riziky na úrovni řídících orgánů u mnoha společností. Proto mnoho společností provádí hodnocení svých současných rizik, zavádí struktury formálnějšího řízení a navrhují disciplinovanější přístupy k řízení rizik v dodavatelském řetězci. Tyto činnosti mohou pomoci společnostem vytvořit z jejich dodavatelského řetězce konkurenční výhodu, řídit regulatorní rizika, snížit či omezit provozní problémy, snížit náklady na obchodní činnost a provádět informovaná rozhodnutí o alokaci kapitálu. Řízení změny Princip 9 Rámce 2013 může obecně pomoci společnostem efektivně řídit interní kontroly týkající se provozních a regulatorních změn. Společnosti mohou zvážit navržení procesu pro aplikaci Principu 9 a souvisejících koncepcí v případě, že jsou identifikovány významné změny, s cílem udržet a průběžně zlepšovat interní kontroly týkající se provozního a regulatorního souladu. Použití Rámce 2013 mimo kontext finančního výkaznictví může orgánům vedení a auditním výborům poskytnout užitečný a nezbytný nástroj při řešení stále složitějších souborů rizik, které musejí monitorovat. Může také poskytnout vedení konzistentní a účinný rámec k definování, implementaci a sledování kontrolní struktury společnosti a pomáhat průběžně zlepšovat celkový proces řízení rizik. Tento článek obsahující nejdůležitější informace z publikace z 5. září, 2014 v Heads Up (Jennifer Burns, Deloitte LLP; and Sandy Herrygers, Deloitte & Touche LLP) Vám přinesl Michal Černý, senior manager v oddělení auditu. 16

17 zdokonalení Deloitte z oblasti Stav schvalování semináře Novinky v 2014 Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Stanislav Staněk a Martin Tesař Soňa Plachá Michal Černý sstanek@deloittece.com mtesar@deloittece.com splacha@deloittece.com mcerny@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou ( DTTL ), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako Deloitte Global ) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika