MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství. Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Jiřina Vojancová Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Brno 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje. Brno

3 Děkuji Doc. PhDr. Miroslava Kyasové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za její ochotu a trpělivost. Dále děkuji mé rodině, že mě po celou dobu studia podporovali. Poděkování též mým kolegyním a kolegům v zaměstnání.

4 Obsah Úvod Epidemiologie kolorektálního karcinomu Výskyt kolorektálního karcinomu ve světě Výskyt kolorektálního karcinomu v České republice Anatomie tlustého střeva a konečníku Tlusté střevo Intestinum crasssum Konečník rectum Patologie kolorektálního karcinomu Klasifikace nádorového onemocnění Klasifikace TNM Další stagingové systémy Vznik nádoru Příčiny vzniku nádorů obecně Třídění nádorů Podstata nádorového onemocnění Vznik nádorového bujení v tlustém střevě Anatomické rozdělení nádorů kolorekta Diagnostika kolorektálního karcinomu Příznaky onemocnění Vyšetřovací metody Screening kolorektálního karcinomu Prevence kolorektálního karcinomu Rizikové faktory Význam výživy v prevenci kolorektálního nádoru Vláknina Tuk Červené maso Energetická bilance, obezita Cukr Alkohol

5 Tabák, kouření Vitamíny a stopové prvky Úloha všeobecné sestry v prevenci nádorů Léčba kolorektálního karcinomu Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu Příprava pacienta před operací kolorektálního karcinomu Pooperační péče o pacienta Možnosti chirurgické léčby Stomie Radioterapie Chemoterapie Biologická léčba Výživa onkologicky nemocných Cíle a očekávané výsledky práce Metodika Výsledky průzkumu a jejich analýza Diskuse Návrh na řešení zjištěných nedostatků...60 Závěr...61 Anotace...63 Annotation...64 Seznam použité literatury a pramenů...65 Seznam zkratek...70 Seznam tabulek...71 Seznam grafů...72 Seznam příloh...73 Příloha č. 1: Dotazník...74 Příloha č.2: Potravinová pyramida

6 Úvod Proč informovat veřejnost o prevenci nádorových onemocnění? Léčení onkologicky nemocných je velmi náročné a také ne levné. Proto je důležité, aby každý člověk věděl, jak těmto nádorovým onemocněním předcházet. A není to jen úkol zdravotníků. Je důležité, aby celá společnost byla s preventivními opatřeními seznamována. Už děti na základních školách by měli být, samozřejmě vzhledem k věku a chápání, seznamování i s těmito informacemi. Co je to tedy prevence? Předcházení vážným událostem, která, vymknou-li se kontrole, tak jen napravujeme, ošetřujeme, ale těžko opravíme nebo úplně zachráníme. Proto záleží na každém z nás, jak se ke svému zdraví postaví. Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější nádorová onemocnění. Česká republika je na pátém místě celosvětového a na třetím místě evropského žebříčku ve výskytu kolorektálního karcinomu. Cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou spoluobčané informování o možnostech prevence kolorektálního karcinomu, jestli znají příznaky ukazující na nádorové onemocnění střev a konečníku, zda vědí jaké jsou možnosti diagnostiky KRK a jestli dosažené vzdělání ovlivňuje ochotu změnit svůj životní styl v souvislosti s kolorektálním karcinomem. V České republice bylo letošního roku zahájeno adresné zvaní na screeningové preventivní vyšetření kolorektálního karcinomu. Doufejme tedy, že si lidé uvědomí závažnost tohoto onemocnění a důležitost právě prevence. Nejsem si totiž jista, zda je všem pojem prevence jasný. A bohužel nevím, jestli i praktičtí lékaři prevenci věnují dostatečnou pozornost. Na druhou stranu péče o zdraví by měla být na prvním místě v žebříčku našich hodnot. Ale ve své praxi se stále častěji setkávám s lidmi, kteří péči o své zdraví zanedbávají. 6

7 1. Epidemiologie kolorektálního karcinomu 1.1. Výskyt kolorektálního karcinomu ve světě V Evropě je nejčastější lokalitou nádoru gastrointestinální trakt. Kolorektální karcinom(dále jen KRK) je velkou zátěží nejen pro populaci, ale i pro zdravotnictví, vzhledem k celkové morbiditě, mortalitě a také z hlediska vynaložených nákladů na léčbu. V současnosti žije v Evropě kolem 3 milionů osob s KRK. Roční incidence představuje nových případů, z nichž zemře. Kolorektální karcinom je v Evropě častější u mužů. V USA je nových případů ročně, z nichž asi osob umírá. Zde je výskyt u obou pohlaví poměrně stejný Výskyt kolorektálního karcinomu v České republice V České republice byl v roce 2010 KRK zjištěn u 8136 osob, z toho 3934 osob na toto onemocnění zemřelo. V současnosti žije v ČR kolem lidí, u nichž byl diagnostikován KRK.2 U žen je to 12,09 % mezi všemi malignitami a v incidenci následuje po nádorech prsu. U mužů tvoří 13,72 % ze všech zhoubných onemocnění a následuje po nádorech plic. Incidence KRK stoupá s věkem, u žen nad 75 let je nejčastějším zhoubným nádorem. Přežívání pacientů se zhoubnými nádory kolorekta déle než pět let je v ČR průměrně 41 %, ale velmi závisí na stadiu onemocnění Anatomie tlustého střeva a konečníku 2.1. Tlusté střevo Intestinum crasssum Tlusté střevo je konečným úsekem trávicí trubice. Je dlouhé 1,2 1,5 m, široké 4 7,5 cm a podél zadní stěny dutiny pobřišnicové obkružuje kličky tenkého střeva. 5 Koncový úsek tenkého střeva ileum, vstupuje do tlustého střeva v ostium ileocaecale. 1 Srov. Seifert, B., Screening kolorektálního karcinomu, s Srov. Suchánek, Š., Barkmanová, J., Frič, P., Rakovina tlustého střeva a konečníku, s Srov. Lipská, L., Visokai, V., Recidiva kolorektálního karcinomu, s. 11, s Srov. Král, N., Seifert, B. Screening kolorektálního karcinomu v roce [online] 2013 [cit ]. Dostupné na WWW: < 5 Srov. Wikiskripta, Základy anatomie tlustého střeva, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 7

8 Proti zpětnému posunu tráveniny je ústí uzavřeno chlopní valva ileocaecalis. Tlusté střevo začíná v pravé jámě kyčelní jako caecum slepé střevo. Z něho vystupuje červovitý přívěsek appendix vermiformis. Na caecum navazuje colon tračník. Ten se podle průběhu dělí na: colon ascendens tračník vzestupný, colon transversum tračník příčný, colon descendens tračník sestupný, colon sigmoideum tračník Seesovitý a rectum konečník, vyusťující na povrch řitním otvorem. Mezi colon ascendens a transversum se nachází flexura coli dextra, je uložena pod játry. Mezi colon transversum a descendens je flexura coli sinistra, uložena pod slezinou. Úseky tlustého střeva jsou k zadní stěně trupu připevněny pomocí peritoneálních závěsů, jež se nazývají podle úseků střeva, který fixují: mesocolon ascendens, transversum, descendens, sigmoideum. Stěna tlustého střeva má 4 vrstvy. První vrstvou je sliznice (mucosa) má nažloutlou, bledou až popelavou barvu, vystýlá vnitřní stěnu střeva. Je kryta jednovrstevným cylindrickým epitelem. Nemá klky a je složena v poloměsíčité řasy plicae semilunares. Do hloubky sliznice zasahují Lieberkühnovy krypty (žlázy). Druhou vrstvou je podslizniční vazivo (submucosa), které je řídké a probíhají v něm cévní a nervové pleteně. Třetí vrstvou je svalovina (muscularis), kterou tvoří vnitřní cirkulární a zevní longitudinální vrstva. Zevní vrstva je zhuštěna ve tři bělavé pruhy taeniae coli, 8-10 mm široké. Smršťováním svaloviny vznikají přechodná vyklenutí haustra coli (výpuky), tím dochází k posunu tráveniny tlustým střevem. Čtvrtou vrstvu tvoří serosa (peritoneum). Je to tenká, jemná pobřišnice, která vybíhá na povrchu stěny střeva ve výběžky appendices epiploicae, které jsou vyplněnny tukem.6 Tlusté střeno je od tenkého odděleno Bauhinskou chlopní. V tlustém střevě probíhá zahušťování a vyměšování potravy z těla. Vstřebávají se v něm zbylé vitamíny, minerály a voda a jeho obsah je formován ve stolici. Na tvorbě stolice se podílí symbiotické bakterie tzv. střevní mikroflora. Celková doba pasáže GIT je velmi individuální a trvá od 30 do 120 hodin Konečník rectum Konečník je posledním oddílem tlustého střeva. Délka je cm a nenaplněný má šíři 4-5 cm. Má dva hlavní úseky. První je ampulla recti, je cm 6 Srov. Dylevský, I., Systematická, topografická a klinická anatomie, IV. Zažívací ústrojí, s Srov. Wilhelm, Z., a kolektiv, Stručný přehled fyziologie člověka, s. 52 8

9 dlouhá a hromadí se zde stolice. Druhá část je canalis analis, je dlouhý 2,5-4 cm, prochází svalovým pánevním dnem a navenek ústí řitním otvorem anus. Ten je lemován temněji pigmentovanou a zřasenou kůží, v níž jsou početné glandulae circumanales. Tyto žlázy tvoří kolem řitního otvoru souvislý prstenec. Sliznice konečníku je tlustá a kyprá, má nažloutlou až růžovou barvu. V ampulární části rekta se nacházejí tři poloměsíčité řasy plicae transversales recti, probíhající příčně až cirkulárně. Sliznice v canalis analis je vyzdvižena v centimetr široký prstenec zona hemorhoidalis, z něhož vybíhá 5-12 podélných řas columnae anales (Morgani). Podslizniční vazivo je velmi řídké a pohyblivé a při posunu obsahu střeva se může vychlípit až vyhřeznout z řitního otvoru. Svalovina konečníku je silná a vybavena svěrači. Musculus sphincter ani internus vnitřní svěrač je tvořen hladkou svalovinou. Musculus sphincter ani externus zevní svěrač tvoří příčně pruhovaná svalovina, ovladatelná vůlí. Peritoneum kryje horní třetinu konečníku.8 3. Patologie kolorektálního karcinomu 3.1. Klasifikace nádorového onemocnění Základní klasifikace onemocnění charakterizuje nádorovou lokalizaci, velikost nádoru, postižení uzlin, přítomnost vzdálených metastáz, stádium a morfologii. Anatomické dělení nádorů kolorekta se označuje následovně: - apendix C18.1, cékum C18.0, colon ascendens C18.2, flexura coli dextra C18.3, transversum C18.4, flexura coli sinistra C18.5, colon descendens C18.6, sigmoideum C18.7, rektosigmoideum C19, rektum C20. 8 Srov. Dylevský, I., Systematická, topografická a klinická anatomie, IV. Zažívací ústrojí, s

10 Klasifikace TNM Klasifikaci TNM poprvé vypracoval v letech Pierre Denoix. V ČR se používá: Mezinárodní klasifikace nemocí 10 MKN10 aktualizovaná k TNM klasifikace zhoubných novotvarů 7.vydání,(2009, české verze 2011) Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-0-3, česká verze 2004). Klasifikace ctnm předléčebná neboli klinická, je založená na nálezech, které jsou zjištěny před léčbou pomocí klinického vyšetření, zobrazovacích vyšetřovacích metod, biopsie, endoskopie, chirurgické explorace a dalších metod. Primární tumor (T) TX: Primární nádor nemůže být přesně určen. T0: Primární tumor nenalezen. Tis: Karcinoma in situ neprorůstá mukozou. T1: Tumor proniká submukozou. T2: Tumor proniká muscularis propria. T3: Tumor proniká skrze muscularis propria do subserozy. T4: Tumor proniká viscerálním peritoneem. Postižení regionálních lymfatických uzlin (N) NX: Regionální lymfatické uzliny nemohou být posouzeny. N0: Bez metastáz v regionálních uzlinách. N1: 1-3 metastázy v perikolických nebo perirektálních lymfatických uzlinách. N2: Metastázy ve 4 nebo více perikolických nebo perirektálních lymfatických uzlinách. Vzdálené metastázy (M) MX: Přítomnost vzdálených metastáz nemůže být posouzena. M0: Vzdálené metastázy nejsou přítomny. M1: Vzdálené metastázy jsou přítomny. 10

11 Klasifikace ptnm patologická klasifikace. Tato klasifikace je založena na mikroskopickém vyšetření: stanovení rozsahu tumoru z resekátu, určení stavu lymfatických uzlin, potvrzení vzdálených metastáz. Primární tumor (pt) ptx: Primární nádor nelze histologicky hodnotit. pt0: Bez histologických známek primárního nádoru. ptis:karcinom in situ. pt1, pt2, pt3, pt4: Velikost a rozsah primárního nádou histologicky. Postižení regionálních lymfatických uzlin (pn) pnx: Regionální místní uzliny nelze histologicky hodnotit. pn0: V regionálních uzlinách nejsou histologicky metastázy. pn1, pn2, pn3: Postižení regionálních mízníchuzlin histologicky. Vzdálené metastázy (pm) pmx: Vzdálené metastázy nelze mikroskopicky hodnotit. pm0: Mikroskopicky nejsou žádné vzdálené metastázy. PM1: Vzdálené metastázy mikroskopicky Další stagingové systémy Nejstarší a nejrozšířenější je Dukesova klasifikace. Z této klasifikace vychází Astlerova-Collerova klasifikace, používající se více v německy mluvících zemích. Základ pro určení stadia nádoru tvoří: 1. stupeň penetrace nádoru střevní stěnou, 2. stupeň postižení regionálních uzlin, 3. přítomnost či nepřítomnost vzdálených metastáz. Dukesova klasifikace: Stadium A: Nádor neprorůstá muscularis propria. Stadium B: Nádor prorůstá muscularis propria. Stadium C: Postižení regionálních lymfatických uzlin. Stadium D: Vzdálené metastázy. 11

12 Grading kolorektálního karcinomu Grading je mikroskopické stanovení stupně diferenciace nádorových buněk. Karcinomy s dobrou a střední diferenciací označujeme nízce maligní low grade, špatně diferenciované tumory značíme jako vysoce maligní high grade. GX: Grading nemůže být stanoven. G1: Dobře diferencované tumory. G2: Středně diferencované tumory. G3: Málo diferencované tumory. G4: Nediferencované tumory Vznik nádoru Příčiny vzniku nádorů obecně Příčiny, které se podílejí na vzniku nádorů: chemické vlivy zevního prostředí, fyzikální vlivy, viry, hormony, dědičnost, dieteticlé zvyklosti, vlivy prostředí. Chemické látky podílející se na vzniku zhoubného bujení nazýváme karcinogeny. Jedná se o látky odvozené z dehtu, aromatické uhlovodíky, vinylchlorid (používá se k výrobě plastických hmot), aflatoxin (z plísní rostoucích na obilí). Fyzikální vlivy - rtg záření, záření s krátkou vlnovou délkou patří mezi prokazatelné příčiny nádorů. V oblastech, kde se těží uran, vzniká plyn radon, který může pronikat do ovzduší, až do obytných domů. Přičemž radon se považuje za výrazně karcinogenní plyn. Zvýšené sluneční ultrafialové záření je příčinou nádorů, především kožních (melanomů). Viry byly zjištěny jako příčina zhoubného bujení u zvířat. U lidí je známý EBvirus původce infekční mononukleozy. Je přířinou Burkittova lymfomu lymfoblastického lymfomu obličejových kostí, a prokazuje se také u T-lymfomu. Dalším příkladem je virus Rousova sarkomu patřící k tzv. retrovirům. Velmi známý je lidský papilomavirus (virus lidského papilomu HPV), který se spolu s herpes viry podílejí na vzniku karcinomu děložního čípku. Pacienti s AIDS, který je vyvolán virem humánní imunodeficience (HIV), trpí ve zvýšené míře lymfomy. Virus hepatitidy B 9 Lipská, L., Visokai, V., a kolektiv. Recidiva kolorektálního karcinomu : Komplexní přístup z pohledu chirurga. 1.vyd. Praha: Grada, s. ISBN

13 (HBV) je často původcem chronické hepatitidy. U tohoto zánětu jater zanikají hepatocyty. V průběhu let dochází k opakovanému buněčnému dělení a vzniká chyba v přepisu genetické informace. To vše může u určitého procenta pacientů vést ke vzniku karcinomu jater. Hormony mohou být příčinou vzniku nádorového bujení. Především zvýšená hladina estrogenů může způsobovat karcinomy prsu, endometria, vaječníků Třídění nádorů Podle biologických vlastností: Benigní nádory: rostou pomalu, jsou ohraničené, rostou expanzivně, bývají opouzdřené, vyoperování je snadné, neopakují se, netvoří metastázy. Intermediární nádory tvoří rozhraní mezi benigními a maligními. Mají lepší prognozu než maligní nádory, ale mohou recidivovat a také metastazovat do lymfatických uzlin a vzdálených míst. Maligní nádory: rostou rychle, jsou neohraničené, rostou infiltrativně a destruktivně, pronikají do okolních tkání, vyoperování je nesnadné, opakují se, tvoří metastázy. Podle původu (histogeneze): mezenchymové, epitelové, z nervové tkáně, smíšené, teratomy, postgestační trofoblastická nemoc nádory trofoblastu Podstata nádorového onemocnění V organismu je za běžných podmínek ustálená rovnováha mezi dělením a odumíráním buněk. Při poruše této rovnováhy na úkor odumírání, dojde k rozvojí nádorového bujení. 10 Srov. Mačák, J., Mačáková, J., Dvořáčková, J., Patologie, s

14 Odlišnost nádorové buňky od zdravé: k proliferaci nevyžadují růstové faktory okolních buněk, jejich růst není zavislý na pevném extracelulárním prostředí, mohou přerůstat okolní buňky, mají sníženy adhezivní vlastnosti, neomezeně se dělí. Průběh nádorového onemocnění je rozdělováno do tří fází: 1. Iniciační stadium dochází k přeměně normální buňky klonálním dělením buněk, nevratná mutace kritického genu. 2. Promoční stadium bývá dlouhé, má nenápadný vývoj, pokračují změny v genomu buněk, dochází k intenzivnější proliferaci. Může, ale nemusí vést k výrazné manifestace choroby. 3. Stadium progrese díky trvalé aktivaci onkogenních signálů se nádor stává invazivnější (prorůstá do okolí), metastazuje na vzdálená místa, vaskularizuje (prorůstá cévami) Vznik nádorového bujení v tlustém střevě Všechny buňky organismu nesou identickou genetickou informaci. Mutace přítomné v zárodečných buňkách (zárodečné mutace) jsou příčinou dědičných syndromů a mohou způsobovat zvýšenou genetickou predispozici pro vznik nádorového onemocnění. Častější jsou mutace somatické vznikající v jednotlivých buňkách organismu během růstu a diferenciace. Tyto mutace způsobí jen místní změnu genetické informace a nepřenášejí se do následných generací. Kolorektální karcinom nejčastěji vzniká maligním zvratem adenomu. Fielddefekt genetická odchylka sliznice tlustého střeva s enzymatickými poruchami epitelu, předchází vývoji adenomu. Následuje vznik aberantních krypt ve sliznici tlustého střeva. Podle vzhledu epitelu se histologicky rozlišují tři typy aberantních krypt typický, hyperplastický, mikroadenomy. Z těchto krypt se může vyvinout 11 Srov. Kopecká, M., Nádorová transformace buněk. [online] 2016 [cit ]. Dostupné na WWW: < > 12 Srov. Černoch, J., a kolektiv, Prekancerózy v trávicím traktu, s

15 adenom nebo dysplazie sliznice. Dysplazie je označení pro cytologickou a strukturální změnu ve sliznici tlustého střeva, z níž může vzniknout karcinom. Ze sliznice nebo z hlubších vrstev střevní stěny mohou vycházet polypy. Polyp je vyvýšenina výrůstek nad povrch úrovně střevní sliznice. Polypy rozeznáváme nádorové a nenádorové. Nenádorové jsou hyperplastické, zánětlivé a nevznikají z nich zhoubné nádory. Tvoří asi 11 % všech polypů. Nádorové polypy adenomy tvoří asi % všech polypů. Adenomy mohou být stopkaté, ploché a přisedlé. Podle struktury rozlišujeme adenomy tubulární, vilózní a tubulovilózní. Jejich výskyt je buď samostatný nebo mnohočetný (polypóza tlustého střeva). U familiární adematózní polypozy (FAP) se v tlustém střevě objevuje 100 až 1000 adenomů, jejichž velikost je od mikroskopicky viditelných až po několik centimetrů. Polypy se začínají objevovat již kolem puberty jedince a kolem 35. roku věku jsou již plně vyvinuty. FAP představuje vysoké riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Je také provázena mnoha zavažnými mimostřevními chorobami. Juvenilní polypóza se objevuje kolem 20. roku věku. Většina juvenilních polypů je benigních, ale riziko malignity se pohybuje od 9 do 50 %. Množství polypů je nižší než u FAP, pohybuje se mezi Anatomické rozdělení nádorů kolorekta Kolorektální karcinom se nejčastěji vyskytuje v jeho aborální části v rektu 30 %, v sigmatu 20 %, ve vzestupném tračníku 25 %, v sestupném tračníku 15 % a v transverzu 10 % případů.16 V pravé polovině břicha nádory tlustého střeva vytvářejí exofyticky rostoucí útvary, které nevyvolávají obstrukci střeva. V pravé polovině břicha rostou nádory cirkulárně po celém vnitřním obvodu sliznice. Fibroplazie zužuje průsvit střeva, vyvolá stenozu, střevní obsah se hromadí nad zúžením a vzniká obstrukční ileus. Histologicky se jedná o adenokarcinomy. V okolí análního otvoru se objevují dlaždicobuněčné karcinomy Srov. Jablonská, M., a kolektiv, Kolorektální karcinom-časná diagnoza a prevence, s Srov. Žák, P. Polypy tlustého střeva. [online] 2013 [cit ]. Dostupné na WWW: < 15 Srov. Vyzula, R., Žaloudík, J., a kolektiv, Rakovina tlustého střeva a konečníku, s. 43, Srov. Visokai, V., Radikální operace pro kolrektální karcinom na 1. LF UK a FTNsP, pooperační komplikace, dlouhodobé přežití. In: Levý, M., Bouček, T., Lipská, L., Kolorektální karcinom úspěchy a problémy: sborník abstrakt. Brno:Tribun EU, 2011, s Srov. Mačák, J., Mačáková, J., Dvořáčková, J., Patologie, s

16 3.3. Diagnostika kolorektálního karcinomu Příznaky onemocnění Kolorektální karcinom bývá velmi často bez klinických příznaků. Časné zjištění KRK má lepší prognozu vyléčení, proto jsou důležité preventivní prohlídky. Součástí těchto prohlídek je i rodinná anamnéza. Ukázalo se totiž, že nejméně 10 % dospělých lidí, má jednoho příbuzného s onemocněnim KRK. A tito jedinci mají dva až tři krát větší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Dalším, málo nápadným příznakem, je drobné intermitentní krvácení z rekta, jež bývá často připisováno hemoroidům. Také změna defekačních zvyklostí tzn. střídání průjmu a zácpy, nepravidelná stolice, hleny ve stolici, jsou nenápadným příznakem KRK. Klinicky výraznější příznaky lze rozdělit do několika skupin: Obstrukce střevního lumen svědčí o velkém rozsahu tumoru s málo příznivou prognozou. Způsobuje bolesti břicha, zvracení. Krvácení nebývá obvykle prudké. Pokud je nádor v oblasti konečníku, je krev na povrchu stolice a pro pacienta viditelná. Při nádorech v pravém tračníku je krvácení nenápadné a příznakem je sideropenická anémie. Místní invaze tumoru přes muscularis mucosae do přilehlých tkání způsobuje bolesti. V tomto případě může dojít k perforaci střeva, a tedy k náhlé příhodě břišní. Vzdálené metastázy (mimostřevní známky KRK) postihují játra, plíce, kosti i další orgány a mohou odvádět pozornost od nádorů střev. Příznaky systémové nemusí souviset se stadiem onemocnění. Jedná se o pocity únavy, slabosti, nechutenství, váhový úbytek. U kolorektálního karcinomu se také popisuje syndrom tumorózní kachexie. Jedná se o metabolický proces způsobený hormonem cachectin nebo prostřednictvím TNF (tumor necrosis faktor) Vyšetřovací metody Základní vyšetřovací metodou je vyšetření per rectum. Tímto způsobem může být zjištěn nádor v dosahu prstu tj. asi v 8 cm. Samozřejmostí je palpační vyšetření 16

17 břicha ke zjištění hmatných rezistencí. Z krevních testů je důležitý krevní obraz ke zjištění anemie. Z nádorových markerů vyšetřujeme CEA (karcinoembryonální antigen) a CA 19-9 (glykoproteinový antigen muconozního typu). Velmi důležitou vyšetřovací metodou je TOKS test na skryté krvácení do stolice. Tento test by měl být součástí preventivní prohlídky u občanů České republiky od 50 let věku jednou ročně a od 55 let věku jednou za dva roky. TOKS je rychlý, jednoduchý, bezbolestný a zvládnutelný v domácím prostředí. Existují dva typy testů: guajakový a imunochemický. Guajakový test (gtoks) je v současnosti nejpoužívanější. Nevýhodou je, že pacient manipuluje se stolicí. Vzorky velikosti čočky se odeberou ze dvou různých míst stolice, nanesou se na testovací políčko. Odběry se provádí ze tří po sobě následujících stolicích. Je také nutné dietní omezení před vyšetřením. Vyšetřované osoby by před a v době provádění testu neměli konzumovat potraviny obsahující zvířecí krev, tepelně nezpracované maso, některé druhy zeleniny a ovoce ( květák, brokolici, ředkvičky, křen, žlutý meloun). Dále by neměli užívat preparáty železa, vitamín C, nesteroidní antiflogistika. Důvodem, proč nepřijímat tyto látky, je falešná pozitivita testu. Imunochemický test (itoks) je pro vyšetřované osoby komfortnější. Odpadá dietní i lékové omezení, manipulace se vzorky stolice je jednodušší a postačí jen jeden odběr. Ten se provádí odběrovou tyčinkou, která se vtlačí do stolice na třech až šestí místech. Tyčinka se po odběru vloží do lahvičky s tekutinou a protřepe. Vzorky se odevzdají lékaři k vyhodnocení Pozitivita testu ještě neznamená onemocnění KRK. Test ukazuje na nějaké krvácení ze střeva. To může být z hemoroidů, z divertiklů, při zánětu střevní sliznice. Proto je nutné tento test opakovat. Další vyšetřovací metodou je kolonoskopie. Ta by měla být součástí preventivní prohlídky u občanů České republiky od 55 let věku jednou za 10 let. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření konečníku, tlustého střeva a části střeva tenkého. Je jedinou metodou kombinující screening, diagnostiku i profylaxi. Kolonoskopie se provádí videoendoskopem. Toto vyšetření je prováděno v analgosedaci. Pacient leží na levém boku, s pokrčenými končetinami. Endoskop je tlustý asi jako dětský malíček a asi metr dlouhý. Je postupně zaváděn konečníkem 18 Srov. Chrastina, J. Principy testů určených k detekci okultního krvácení do stolice a jejich charakteristika. [online] 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < 19 Srov. Seifert, B., Screening kolorektálního karcinomu, s

18 do tlustého střeva. Díky optickému systému se na monitoru objevuje reálný obraz tlustého střeva. V hadici přístroje jsou zabudovány kanály k oplachu optiky i sliznice, k odsávání přebytečného vzduchu a tekutin a k zavádění nástrojů, jako jsou kleště, kličky a jehly. Tyto nástroje slouží k odebírání vzorků na histologické vyšetření, ke stavění krvácení nebo k odstranění polypů. Pacient před vyšetřením musí být řádně vyprázdněn. Tři dny před vyšetřením by měl vynechat červené a tučné maso, luštěniny, velké množství ovoce se slupkou či zrníčky. K vyčištění střev se používají projímavé soli fosfátové, hořečnaté nebo makrogoly. Důležité je dodržovat pitný režim, aby nedošlo k dehydrataci. Po vyšetření je pacient po krátkodobém odpočinku propuštěn domů. Výsledek vyšetření a eventuální léčebný postup je nemocnému ihned zdělen Flexibilní sigmoideostomie je endoskopická metoda, která umožňuje vyšetření konečníku a levé části tračníku. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí diagnostiky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku. Irigografie je rentgenové kontrastní vyšetření. Provádí se buď jednokontrastní nebo dvoukontrastní. Při jednokontrastní se dává pouze nálev s baryovou suspenzí a provádí se u nespolupracujících pacientů. Dvoukontrastní znamená, že se podá nálev s baryovou suspenzí s následnou insuflací vzduchu. Ta může být pro jedince bolestivá, proto se podávají spasmolytika, tzn léky snižující napětí a stahy střevní stěny. Vyšetření trvá minut a nemusí se po něm dodržovat speciální režim. Důležitým předpokladem pro objektivní diagnostiku je dokonalé vyprázdnění střev. Počítačová tomografie (CT) velmi přispívá k odhalování nádorů střev. Prvním předpokladem zdárného vyšetření je opět vyprázdnění střev, dalším je rozepjetí tračníku buď zředěnou jodovou kontrastní látkou nebo vzduchem. CT vyšetřením lze zobrazit i útvary velké 1 cm. Nádory mohou být uložené intraluminálně i extraluminálně, bývá i postižení mezenteria. Výhodou CT je možné zobrazení lymfatických uzlin, zjištění sekundárního postižení parenchymatózních organů, šíření nádorů do okolních orgánů. Je možné provádět i intervenční zákroky, např. biopsii pod CT kontrolou. 20 Srov. Suchánek, Š., Barkmanová, J., Frič, P., Rakovina tlustého střeva a konečníku, s Srov. Dušek, L., Zavoral, M., Májek, O., Suchánek, Š., Mužík, J., Pavlík, T., Šnajdrová, L., Gregor, J. Kolorektum.cz Program kolorektálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, [cit ]. Dostupný z WWW: ISSN

19 Magnetická rezonance (MR) nepatří do screeningového programu KRK, ale je vhodná ke stagingu nádorů. Nejlépe hodnotitelná magnetickou rezonancí je oblast rekta. Zde je možné zjistit stupeň infiltrace střevní stěny a rozsah šíření nádoru do perirektálního tuku, pánevního dna a okolních orgánů. Endorektální ultrasonografie je schopna rozlišit rozsah šíření nádoru střevní stěnou a stanovit TNM klasifikaci. Enteroklýza zobrazuje tenké střevo, terminální ileum a Bauhinskou chlopeň. Vyšetření se provádí tak, že se zavede sonda do aborální části duodena a aplikuje se baryová suspenze s následným podáním metylcelulozy Screening kolorektálního karcinomu Screeningový program znamená vyhledávání kolorektálního karcinomu ještě v asymptomatickém stadiu, kdy je lepší prognoza než ve stadiu symptomatickém. Časná diagnoza také zvyšuje 5leté přežití. Zjištěním a odstraněním polypů lze předejít nádorovému onemocnění. Od 1.ledna 2009 je součástí screeningového programu TOKS test na skryté krvácení do stolice a primární screeningová kolonoskopie (PSK). PSK se provádí na pracovištích akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví. Je předpoklad, že při pravidelném kolonoskopickém screeningu v intervalu 10 let, by se mohlo zabránit úmrtí ze %. Na screening KRK mají nárok všichni bezpříznakoví (asymptomatičtí) muži a ženy od 50 let věku. TOKS se provádí u těchto jedinců od let v jednoročním intervalu. Při pozitivním testu se provádí kolonoskopie. Od 55 let věku se jedincům bez příznaků nabízí buď TOKS jednou za dva roky nebo PSK, která může být opakována v 10 letém intervalu. Do sceeningového programu nesmí být zahrnutí osoby z vysokorizikových skupin KRK. Tedy jedinci s pozitivní osobní nebo rodinnou anamnézou KRK nebo adenomu, se syndromem familiární adenomové polypozy, se syndromem hereditárního nepolypozního kolorektálního karcinomu, osoby s nespecifickým zánětem střev. TOKS indikuje praktický lékař nebo gynekolog. PSK doporučuje praktický lékař nebo endoskopista Srov. Jablonská, M., a kolektiv, Kolorektální karcinom-časná diagnoza a prevence, s Srov. Kolorektální karcinom.cz [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 24 Srov. Seifert, B., Screening kolorektálního karcinomu, s.44, 70-74,

20 V České republice je od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich. Adresně zváni budou občané do 70 let věku, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění. Program zvaní je koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s plátci zdravotní péče a s odbornými lékařskými společnostmi. Své klienty zvou k prevenci zdravotní pojišťovny, které také uhradí veškerá potřebná vyšetření Prevence kolorektálního karcinomu Prevenci rozdělujeme na primární, sekundární, terciární a kvartérní. Primární prevencí je myšleno snižování počtu nových onemocnění. Podílí se na ní zdravotníci, jednotlivý občané i stát. Primární prevence KRK se snaží snížit incidenci nádorů a to cestou redukce či eliminace rizikových faktorů, které mají podíl na onemocnění KRK. Provádí se formou osvěty celé společnosti. Cílem sekundární prevence je redukce úmrtnosti pomocí časného záchytu nádorového onemocnění, který je jestě ve stadiu vyléčitelnosti. Formy sekundární prevence jsou preventivní prohlídky, sreeningové programy a dispenzarizační programy. Při terciální prevenci je důležité zachytit včas návrat nádorového onemocnění nejen na léčeném orgánu, ale uvědomit si i možnost vzniku metastáz v jiných orgánech. Kvartérní prevence se zaobírá předvídáním a předcházením důsledků progredujících a nevyléčitelných nádorových onemocnění. Zabývá se možnostmi analgetické léčby, výživové podpory, psychologické podpory Rizikové faktory Faktory vnějšího prostředí: vysoký energetický příjem, snížená pohybová aktivita, vysoký příjem alkoholu, zejména piva, kouření, stres, sedavé zaměstnání. 25 Srov. Kolorektum.cz [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < > 20

21 Z těchto bodů je zřejmé, že na vzniku nádorového onemocnění se podílejí faktory, které se z větší či celé části dají ovlivnit. Konzumace masa, především červeného, jeho úprava smažením či grilováním, nedostatek zeleniny, ovoce, snížené množství vlákniny v potravě, omezený přísun vitaminů, nedostatek calcia a vitamínu D, špatný stravovací rytmus, nadbytek tuků, zvláště nasycených, nedostatek pohybu, požívání alkoholu, kouření, stres to vše je ráj pro vznik kolorektálního karcinomu. Faktory dědičné se objevují v % případech kolorektálního karcinomu. Familiární adematozní polypóza - FAP, její dědičnost je jasně prokázána a zjištění FAP je indikací k vyšetření rodinných příslušníků a jejich dispenzarizaci, popřípadě k léčebné intervencí (totální kolektomie). Objevuje se kolem 40. roku věku a jedná se o stoprocentní prekancerózu. Hereditární polypózní syndromy: Familiární juvenilní polypóza je charakterizována stopkatými polypy, které obsahují primitivní (juvenilní) vazivovou tkáň, objevují se nejčastěji v rektosigmatu. Peutzův-Jeghersův syndrom je charakterizován mukokutánními melaninovými pigmentacemi společně s gastrointestinálními polypózami. Nemocní s touto diagnozou obvykle podstupují četné chirurgické zásahy pro intestinální komplikace. Turcotův syndrom je sdružení adematózní polypózy tlustého střeva s maligním tumorem mozku. Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom, tzn. Lynchův syndrom je autozomálně dominantní rodinná predispozice, objevuje se v mladším věku, je převážně lokalizován v pravém tračníku. Při tomto syndromu bývá zvýšené riziko nádorů v mimostřevních lokalizacích Význam výživy v prevenci kolorektálního nádoru Vláknina Vláknina byla v 18. století považována za balastní, tedy nestravitelnou, nežádoucí, proto byly snahy se této součásti potravy zbavit a zvýšit její nutriční hodnotu. Vlákninu historicky poprvé odstranil ze zrna A. A. Parmentier. Získal tím 26 Srov. Novotný, A. Polypy a polypózy [online] [cit ]. Dostupné na WWW: 27 Srov. Seifert, B., Screening kolorektálního karcinomu, s Srov. Jablonská, M., a kolektiv, Kolorektální karcinom-časná diagnoza a prevence, s

22 mouku na bílý chléb, jenž byl trvanlivější, lehčí a energeticky hodnotnější. Vláknina byla dále odstraňována různými dalšími postupy a bílý chléb ve 20. století získal na oblibě. Ale dalšími studiemi bylo zjištěno, že právě nedostatek vlákniny je jedním z příčin vzniku civilizačních chorob. Doporučené množství vlákniny na den se uvádí 35 50g, přičemž v české populaci je průměrný příjem vlákniny 19 29g. Odborníci se domnívají, že pokud je denní příjem vlákniny nižší jak 30g, je riziko vzniku adenomu resp. karcinomu tlustého střeva.29 Účinek vlákniny v prevenci kolorektálního karcinomu spočívá především v ovlivnění střevní mikroflory, zrychlení střevní peristaltiky, čímž je působení možných kancerogenů na sliznici tlustého střeva kratší. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina je schopna absorbovat vodu bobtnat. Patří sem pektiny, guar, agar, gumy a slizy, také polysacharidy mořských a sladkovodních řas. Funkce vlákniny je regulace trávení a vstřebávání sacharidů v tenkém střevě, regulace absorpce tuků a cholesterolu v tenkém střevě, vazba žlučových kyselin na přechodu tenkého a tlustého střeva, vazba vody a tím zvětšení střevního obsahu, zvyšuje náplň tlustého střeva, čímž se naředí toxické látky obsažené ve střevě. Nerozpustná vláknina se ve vodě nerozpouští. Řadíme sem celulozu, lignin, chitin. Její hlavní funkcí je zvětšení obsahu střevního lumen a úprava průchodu tráveniny trávicím traktem Tuk Nadměrná konzumace tuků, zejména živočišných, je spojena jak s incidencí, tak s úmrtností na kolorektální karcinom. Analýzy ukázaly, že snížením konzumace tuků o 50 %, lze snížit incidenci kolorektálního karcinomu o polovinu. Zastoupení tuků v naší stravě by nemělo překročit 30 % z celkového příjmu energie, přičemž je prokázáno, že v naší populaci dosahuje množství tuku ve stravě 40% Červené maso Také denní konzumace tzv.červeného masa může podporovat vznik KRK. Toto maso může obsahovat karcinogeny-heterocyklické aminy. Je doporučeno omezit konzumaci červeného masa na méně než 80g/denně. Požívání uzenin a konzervovaných mas a masných výrobků by nemělo být pravidelnou součástí stravy. 29 Srov. Wilhelm, Z., a kolektiv, Výživa v onkologii, s Srov. Kohout, P., Může strava bohatá na vlákninu předcházet rakovině a infarktu? [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 31 Srov. Kudlová, E., a kolektiv autorů, Hygiena výživy a nutriční epidemiologie, s

23 Také tepelná úprava potravy ve velmi vysokých teplotách, obzvlášť v plameni nebo grilováním, způsobuje tvorbu karcinogenních látek. Při přípravě masa by mělo být použito nižších teplot a přednostně upravovat jídla vařením či dušením, než grilováním a smažením Energetická bilance, obezita Stejně tak nadměrný příjem kalorií, což se projeví zvýšením BMI, je rizikovým faktorem vzniku kolorektálního karcinomu. Uvádí se, že 11 % případů kolorektálního karcinomu je důsledkem vysokého BMI. BMI body mass index index tělesné hmotnosti je číslo, které se používá jako indikátor tělesné hmotnosti. Vypočítá se vydělením hmotnosti člověka druhou mocninou jeho výšky. Hodnoty se pohybují od 15, což je závažná podvýživa, až do 40, jež je morbidní obezita. Závěry konference IARC zjistili jednoznačný průkaz souvislosti nadváhy a fyzické inaktivity s incidencí nádorů tlustého střeva.33 Z metaanalýzy 52 studií bylo zjištěno, že v průměru o 23 % klesá riziko nádorového onemocnění u lidí tělesně aktivních. Je samozřejmé, že co je důležité v rámci prevence, platí i pro zamezení recidivy Cukr Nadměrný příjem jednoduchých cukrů má také velký vliv na onemocnění KRK. Proto se doporučuje konzumace polysacharidů ve formě cereálií, zeleniny a ovoce. Rafinovaný cukr by neměl překročit 10 % celkového energetického příjmu Alkohol Příjem alkoholu zvyšuje riziko řady nádorů. Je prokázáno, že alkoholické nápoje jsou klasifikovány jako humánní karcinogeny. Studie zjistily, že při pravidelné konzumaci více než 50g alkoholu denně (3,5 nápoje), je 1,5 krát větší riziko vzniku kolorektálného nádoru než u abstinentů či příležitostných konzumentů alkoholu. Při každých 10 g spotřebovaného alkoholu za den, dochází k 7% zvýšení rizika vzniku nádoru střev.35 Zejména spojení alkoholu a kouření významně zvyšuje riziko KRK. 32 Srov. Jablonská, M., a kolektiv, Kolorektální karcinom časná diagnoza a prevence, s Srov. Adam, Z., Vorlíček, J., a spolupracovníci, Obecná onkologie, s Srov. Dobos, G., Kűmmel, S., Aktivně proti rakovině, s Srov. National cancer institut. Alcohol and Cancer Risk [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < > 23

24 Tabák, kouření Tabák se v našich zemích kouří především ve formě cigaret, doutníků, nebo dýmek. Je možné požívat tabák i ve formě bezdýmé, šňupací do nosu nebo orální, přičemž v této podobě má menší dopad na zdraví než vdechování tabákového kouře, ale neškodný není. Tabákový kouř obsahuje 4 5 tisíc chemikálií, z nichž asi 100 kancerogenních a mnoho dalších toxických, např: kyanovodík, benzen, arzen, čpavek, kadmium, formaldehyd a další. V jedné cigaretě je asi 15 mg nikotinu a kuřák z jedné cigarety vstřebá 1 3 mg. Nikotin způsobuje podráždění nervové soustavy, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zrychluje střevní peristaltiku, zrychluje srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak, snižuje také pocit hladu a zvyšuje dechovou frekvenci. Je zjištěno, že nikotin je vysoce návyková látka, dokonce návykovější než heroin Vitamíny a stopové prvky Vitamíny jsou organické látky obsažené v lidském těle v malém množství. Lidský organismus není schopen si tyto látky sám vytvořit, do těla se musí dodávat formou potravy. Vitamíny rozdělujeme na rozpustné v tucích ( A, D, E, K) a rozpustné ve vodě ( vitamíny skupiny B a vitamín C ). Studie prokázaly vliv beta-karotenu ( prekurzor vitamínu A ), vitamínu C, D, selenu na snížení rizika nádorů. Je nutné podotknout, že příjem těchto látek je nutný přírodní formou, ne farmaceutickými přípravky Úloha všeobecné sestry v prevenci nádorů Práce sestry je v souvislosti s prevencí velmi důležitá. Sestra je ve většině případů první sběratelkou informací od pacienta. Anamnézu samozřejmě sestavuje lékař, ale dá se říci, že ne všechno nemocný lékaři přizná. Z pohledu nemocných existují určité bariéry: např. strach z vyšetření, stud, obava z pozitivního výsledku, podcenění rizik, které brání nemocným o svých probémech hovořit. Často spoustů věcí pacient řekne jen tak mimoděk právě sestře při běžném rozhovoru aniž by věděl, že právě to je to důležité. A na sestře tedy je, aby upozornila nemocného či lékaře na tyto 36 Srov. Kudlová, E., a kolektiv autorů, Hygiena výživy a nutriční epidemiologie, s Srov Srov. Dobos, G., Kűmmel, S., Aktivně proti rakovině, s Srov. Adam, Z., Vorlíček, J., a spolupracovníci, Obecná onkologie, s

25 příznaky. Na druhou stranu je v popisu práce sestry informovat nemocné o rizicích a příznacích, které by mohly být příčinou onemocnění. Samozřejmostí je, aby sestra seznámila pacienty s postupy při vyšetřeních, které lékař dotyčnému naordinuje. Např. správný postup při odběru stolice na TOKS nebo v případě ordinace kolonoskopie, popsat nemocnému způsob vyšetření a poučit ho o důležitosti dokonalého vyprázdnění střeva. Sestra by také měla umět vhodným způsobem edukovat klienty, vést záznamy o preventivních prohlídkách. Zjišťovat a sledovat výskyt nádorových onemocnění v rodinách klientů, informovat o možnostech vyšetření i tyto osoby. Distribuovat edukační materiály do čekáren praktických lékařů je také součástí náplně práce sestry. 5. Léčba kolorektálního karcinomu 5.1. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu Příprava pacienta před operací kolorektálního karcinomu Před každou celkovou anestezií a operačním výkonem je nutné vhodnou formou poučit pacienta o výhodách a rizicích, které anesteziologický a operační výkon doprovázejí. Pacient poté stvrdí svým podpisem souhlas s anestezií a s výkonem. Dále je důležité předoperační posouzení zdravotního stavu. Důvodem je prevence nežádoucích příhod a pooperačních komplikací. Je nutné zjistit veškeré informace o kardiovaskulárním, respiračním, urogenitálním, gastrointestinálním, endokrinním systému, neurologická onemocnění, stav výživy, lékovou medikaci. Základní předoperační vyšetření má určitý rozsah a dobu platnosti. Platnost předoperačního vyšetření je u zdravých jedinců jeden měsíc, s lehkým a středně komplikujícím onemocněním 14 dnů, u rizikových a nestabilních pacientů hodin. Anesteziolog před operací provede kontrolu všech předložených laboratorních a pomocných vyšetření, zjistí přesnou anamnézu nemocného, provede základní fyzikální vyšetření. Posoudí, zda je nemocný schopen zákroku a předepíše premedikaci. Cílem premedikace je zmírnit strach a úzkost z operace, navodit bazální analgezii, zesílit hypnotický efekt celkových anestetik, snížit výskyt pooperační nauzey a zvracení. Premedikaci je vhodné podat 45 minut až 1 hodinu před zákrokem. U plánovaných operací se podává tzv. prepremedikace k navození spánku večer před operací. Rozsah 25

26 předoperačního vyšetření spočívá ve screeningu krve včetně krevní skupiny, screening moče, rtg plic, EKG spolu s celkovým interním vyšetřením. V případě, že anesteziolog zjistí neúplná nebo nedostatečná předoperační vyšetření, může dojít k odložení operačního výkonu. Odklad operace při plánovaných zákrocích je nutný v případě onemocnění horních cest dýchacích 14 dnů před zákrokem, onemocnění plic 1 měsíc před operací, při akutním infarktu myokardu, při dekompenzovaném onemocnění. Práce sestry v předoperační péči spočívá den před operací v poučení a rozhovoru o nadcházející operaci. Ujistí se, zda byl pacient lékařem informován o nadcházející operaci, zkotroluje, jestli je podepsán souhlas s operačním výkonem. Sestra seznámí nemocného s předpokládanou dobou výkonu, zkontroluje anamnestické údaje, zajistí nutné konzultace. Důležitá je příprava operačního pole, tzn. oholení břicha od prsních bradavek ke stehnům. Aplikuje nemocnému klyzma k vyprázdnění střeva, zajistí celkovou hygienu nemocného. Monitoruje fyziologické funkce, informuje pacienta, aby nejedl, nepil a nekouřil po 22. hodině. Dle ordinace lékaře podá večerní premedikaci, sleduje jeho psychický a fyzický stav. V den operace zkontroluje, zda nemocný nic nepil, nejedl, poučí pacienta, aby odložil veškeré šperky, hodinky, protetické náhrady, zubní protézy, brýle, kontaktní čočky, naslouchadla. Upozorní pacienta o nutnosti vymočení se před odjezdem na operační sál, provede bandáž dolních končetin. Požádá nemocného o odložení osobního prádla. Aplikuje premedikaci dle ordinace anesteziologa. Zajistí převoz pacienta s veškerou dokumentací na operační sál Pooperační péče o pacienta Pooperační fáze začíná zotavením z anestezie. Pacient je většinou po operaci kolorektálního karcinomu převezen na jednotku intenzivní péče. Zde je pod neustálým dohledem sestry a lékaře. Pacient po operaci je napojen na monitor na kterém sestra sleduje fyziologické funkce (krevní tlak, puls, saturaci). Kontoluje tělesnou teplotu, sleduje stav vědomí. Veškeré hodnoty zapisuje do záznamu. Nemocný je položen do polohy na zádech s mírně zvednutou hlavou. Sestra podává léky dle ordinace lékaře, aplikuje infůze, asistuje lékaři při aplikaci krevních převodů, jsou-li potřeba. Kontroluje stav operační rány, odpady z drénů, nasogastrické sondy, množství moči. Jakékoliv změny stavu hlásí lékaři. Veškeré důleřité poznatky o nemocném zapisuje 26

27 do sesterské dokumentace. Další pooperační dny se stále kontrolují fyziologické funkce, bilance tekutin, stav operační rány. Ve spolupráci s fyzioterapeuty se začíná s postupnou rehabilitací. První pooperační den se nemocný zkouší posadit, postavit. Druhý pooperační den může pacient udělat několik kroků kolem lůžka a další dny postupně zvyšuje délku a častost chůze. Veškerá rehabilitace ja samozřejmě závislá na stavu nemocného a jeho schopnostech. Nemocný po operaci kolorektálního karcinomu zpočátku nepřijímá nic per os. O perorálním příjmu rozhoduje lékař dle stavu nemocného. V nemocnici v které pracuji zpravidla začíná perorální příjem čajem v omezeném množství, které se postupně zvyšuje. Dále pokračujeme bujonem, dětskou výživou, jogurtem. Posléze dostává nemocný dietu č. 0 tekutou. Perorální příjem se po částech navyšuje. A jak už bylo jednou řečeno per os příjem závisí na stavu nemocného, proto nelze paušálně říci, který pooperační den může nemocný začít pít či jíst Možnosti chirurgické léčby Chirurgická intervence je jedinou kurativní metodou u nádorů kolorekta. Cílem je radikální odstranění nádoru spolu s regionální lymfatickou drenáží a eventuálními sousedícími orgány, které mohou být tumorem zasaženy. Radikální resekční výkon lze uskutečnit asi u 60% pacientů s karcinomem tračníku a u 35% pacientů s karcinomem rekta. Elektivní operace se provádí po adekvátní předoperační přípravě a lokální přípravě střeva. V tomto případě je možné zvolit optimální strategii chirurgického výkonu. Je také snahou, aby tyto operace byly definitivní a nevyžadovaly reoperaci. Typy operačních řešení nádorů střev: Pravostranná hemikolektomie je indikována při karcinomu céka a vzestupného tračníku. Odstraňuje se 5 8 cm distálního ilea, pravá polovina tračníku, hepatální flexura a příčný tračník proximálně od a. colica media. Průchodnost střeva je zajištěna pomocí ileotransverzoanastomozy. V současnosti s rozvojem laparoskopické chirurgie se u některých začínajcích forem nádorů provádí méně radikální metoda ileocekální resekce s odpovídajícím rozsahem lymfadenektomie. Rozšířená pravostranná hemikolektomie se provádí pokud jsou nádory v oblasti jaterního ohbí a transverza orálně od slezinného ohbí. 27

28 Resekce transverza zahrnuje odstranění příčného tračníku spolu s pravou i levou flexurou. Tento typ resekce nebývá tak častý, protože v oblasti transverza vzniká méně nádorů než v jiných částech střeva. Výkon je uzavřen kolokolickou anastomozou, což je spojení vzestupného a sestupného tračníku. Levostranná hemikolektomie se indikuje při nádoru na lienární flexuře nebo na sestupném tračníku. Odstraňuje se slezinné ohbí, sestupný tračník až po esovitou kličku. Kontiuita střeva je obnovena transverzosigmoideoanastomozou. Resekce sigmatu se provádí pro nádor uložený na esovité kličce. Odstraňuje se sigmoideum 15 cm nad a 10 cm pod nádorem. Výkon se ukončuje descendentosigmoideo nebo descendentorektoanastomózou. Hartmanova resekce je používána v oblasti rektosigmatu. Pokud se odstraní nádor aborální část střeva a orální úsek se vyvede terminální kolostomie. Subtotální kolektomie je indikována při nádorech tračníku. Výkon je zakončen ileorektoanastomózou. Proktokolektomie je úplné odstranění tlustého střeva s rektem nebo i análním kanálem. Výkon je zakončen terminální ileostomií. Přední dolní resekce rekta sec. Dixon se indikuje u nádorů v místech 8 10 cm nad análním otvorem. Operace se provádí 3 cm pod a 10 cm nad tumorem. Ukončení je transverzostomií, která je po zahojení anastomózy zanořena. Abdominoperitoneální amputace rekta sec. Miles je prováděna u nádorů dolní třetiny rekta a u nádorů prorůstajících do okolí rekta. Odstraňuje se aborální třetina sigmoidea, rektosigmoidea, rekta a anu. Orální sigmoideum se vyústí jako trvalá terminální kolostomie. Lokální excize karcinomu rekta je možné provést u nádorů menších jak 3 cm a které nezaujímají více než třetinu obvodu rekta. Akutní chirurgické výkony pro kolorektální karcinom se provádí většinou při náhlé příhodě břišní. Příčinou bývá perforace tračníku, akutní střevní neprůchodnost. V první fázi je provedena resekce nádoru s vyústěním střeva stomií. V druhé fázi dochází k destomizaci - zrušení stomie. V některých případech je možné v akutní fázi provést resekci střeva s anastomózou Srov. Slezáková, L., Ošetřovatelství v chirurgii II, s Srov. Jablonská, M., a kolektiv, Kolorektální karcinom-časná diagnoza a prevence, s Srov. Penka, I., Kala, Z. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 28

29 Stomie Stomie pochází z řeckého slova stoma označující,,ústa nebo,,otvor. Jedná se o uměle vytvořený otvor ve střevu, vyvedený na povrch břišní stěny. Kolostomie se dělí podle lokalizace na sigmoideostomii, transversostomii a cékostomii. Stomie může být dočasná nebo trvalá. Vyústění stomie bývá pro pacienty velmi stresující. Proto je důležitá dobrá edukace nemocného v předoperačním období, pokud se nejedná o zákrok akutní. Stomická sestra před operací vysvětlí nemocnému o jaký zákrok se jedná a jaká bude pooperační péče. Společně s lékařem a dostupnými výsledky vyšetření (ultrazvuk, CT břicha) zakreslí na stěnu břišní pravděpodobné místo stomie. Stomie by neměla být v pase nebo v kožní řase. Co se týče pooperační péče je na stomii nalepen průhledný stomický sáček z důvodu sledování samotného vývodu, ale i kontroly střevního obsahu. V nemocnici, kde pracuji se stomický sáček mění každé čtyři dny, pokud nedojde k odlepení dříve. V časné pooperační péči stomii ošetřuje sestra, ale po převozu na standardní oddělení je již nemocný edukován k samostatné péči o stomii. Výživa pacientů se stomií se dá říci nějak neliší od běžné výživy. Ale je vhodné si vypěstovat stereotyp vyprazdňování tzn.jíst 3 krát denně ve stejnou dobu, přičemž snídaně a obědy by měly být vydatné. Důležitý je samozřejmě dostatek tekutin. Dobré je také vyhýbat se projímavým jídlům. Pro pacienty se stomií je také vhodné setkávat se se stejně,,postiženými lidmi. V České republice se jedná o Klub stomiků Radioterapie U nádorového onemocnění tlustého střeva se radioterapie neprovádí. Naopak u karcinomu konečníku má své nezastupitelné místo. Indikuje se před operací s cílem zmenšit nádor, zlepšit operabilitu a snížit životaschopnost nádorových buněk. Při této léčbě se snižuje výskyt lokálních recidiv asi o polovinu. Pokud není možná radiace před operací, provádí se v pooperačním období s cílem snížit výskyt lokálních recidiv v malé pánvi. U inoperabilních karcinomů rekta je radioterapie pouze součástí paliativní péče Srov. České ILCO, dobrovolné sdružení stomiků [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 44 Srov. Vorlíček, J., Abrahámová, J., Vorlíčková, H., a kolektiv, Klinická onkologie pro sestry, s

30 Samozřejmě, že radioterapie je důležitá součást léčby, ale má i své stinné stránky, tedy vedlejší účinky. Těm je možno s trochou úsilí předejít nebo alespoň omezit projevy. Nežádoucí účinky radioterapie jsou celkové a místní, časné a pozdní. Z celkových nežádoucích účinků se jedná o postradiační syndrom, projevující se únavou, bolestmi hlavy, sníženou chutí k jídlu, nauzeou, zvracením, průjmem. Doporučuje se upravit denní režim, dostatek odpočinku, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatečný přísun vitamínů, lehká a pestrá strava. Místní nežádoucí projevy jsou různé kožní reakce, které bývají nejvýraznější 2 3 dny po ukončení záření. V těchto případech je dobré nosit vzdušné, nedráždivé oblečení. Nevystavovat podrážděnou kůži slunečnímu záření, udržovat ji suchou, nadměrně ji nemydlit. Při radioterapii v oblasti konečníku používat po stolici spíše vlhčené ubrousky a konečník osprchovat. Během ozařování se nekoupat v bazénech a vodních nádržích. Z dalších vedlejších ůčinků se jedná o poradiační poškození střev, které se projevuje bolestmi břicha, nadýmáním, častým nucením na stolici, průjmem. Doporučuje se do jídelníčku zařadit kysané mléčné výrobky, které obsahují probiotickou kulturu, mrkvové a rýžové odvary, doplňovat tekutiny a minerály. Na doporučení lékaře je možné používat při průjmech antidiaroika. Pozor při velkých bolestech břicha nutná vždy konzultace lékaře, je možnost vzniku náhlé příhody břišní Chemoterapie V chemoterapii jsou používány látky cytostatika. Tyto látky zasahují do procesu růstu nádorových buněk, způsobují jejich smrt nebo zástavu dělení. Chemoterapie má za cíl zmenšit nebo odstranit nádor, zpomalit růst, zničit nádorové buňky, šíříci se do jiných částí těla. Cytostatika se mohou podávat perorálně nebo parenterálně. Perorální podávání je pro pacienta pohodlnější, ale trávicí pochody mohou ovlivnit míru vstřebávání a tím i hladinu léku v organismu. Intravenózní aplikace je přesnější, ale pro nemocného více zatěžující. Stejně jako radioterapie i chemoterapie má mimo žádoucích účinků i nežádoucí účinky. Jsou to: nauzea, zvracení, průjem, únava, ztráta vlasů, afty v dutině ústní, nechutenství. Lze ve spolupráci s nutričními terapeuty ovlivnit stravovací režim tak, aby došlo 45 Srov. Karešová, J., a kolektiv, Praktické rady pro onkologické pacienty, s

31 ke zmírnění těchto nežádoucích projevů.46 Další možný nežádoucí účinek je porucha krvetvorby. Jedná se o pokles množství bílých krvinek (neutropenie), kdy dochází k oslabení nemocného a většímu riziku vzniku infekce. Snížení počtu červených krvinek (anemie) způsobuje slabost, únavnost a někdy dušnost. V tomto případě je možné podat krevní transfuzi. Malý počet krevních destiček (trombocytopenie) se projevuje zvýšenou krvácivosti u malých poranění, tvorbou modřin, krvácením z nosu a může se objevit i krev v moči. V naléhavých případech se může podat transfuze krevních destiček (trombonáplav) Biologická léčba Na rozdíl od chemoterapie biologická léčba nepostihuje všechny buňky lidského organismu, ale je cílena na ty, které nesou určitý cílový receptor nebo na přesně definovanou bílkovinu v krevní plasmě. Nejvýznamějším přípravkem je bevacizumab. Ten zablokuje faktor, který je odpovědný za novotvorbu cév, ničí již vytvořené cévy, tím zamezí výživu nádoru a způsobí spolu s chemoterapií jeho likvidaci. Zároveň zabrání vytvoření nových vzdálených ložisek nádoru. U nádorů kolorekta jsou použitelné ještě dva přípravky cetuximab a panitumumab. Tyto léky blokují receptor na buňce, který je odpovědný za buněčný růst a tím způsobí zástavu růstu, množení buňky a její smrt. Nežádoucí účinky této léčby nejsou tak závažné a život ohrožující jak léčba cytostatiky. Nejvážnejší komplikací ohrožující život je alergická reakce na připravky. Další nežádoucí účinky jsou podobné jak při chemoterapeutické léčbě Výživa onkologicky nemocných Zhoubné onemocnění je pro organismus velikou zátěží, tělo se snaží chovat úsporně a veškerou energii soustředí na boj s nemocí. Nároky na příjem energie jsou však vyšší a tak se může stát, že tělo slábne. Při déletrvajícím nedostatečném příjmu dochází k podvýživě malnutrici. Proto je velmi důležitá výživa onkologických pacientů. Existují obecná doporučení stravování při nádorovém onemocnění: Častější a menší porce jídla kaloricky bohatá. 46 Srov. Chocenská, E., Móciková, H., Dědečková, K., Průvodce pacienta onkologickou léčbou, s Srov. Prausová, J., Nežádoucí účinky při léčbě kolorektálního karcinomu, s

32 Dostatek ovoce a zeleniny. Jíst kdykoliv je chuť. Zrušit veškerá dietní omezení. Dostatečný pitný režim. Jíst jídla ochlazená na pokojovou teplotu. Omezit živočišné tuky, dát přednost rostliným tukům. Nevyhýbat se mléčným výrobkům. Zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na bílkoviny. Pro zvýšení chuti k jídlu je možné podat malé množství alkoholu (pivo, víno, destilát). ( Pokud to stav pacienta dovolí.) Při nechutenství a úbytku na váze můžeme kalorie doplňovat sippingem, což je popíjení napojů energeticky vydatných. Tyto přípravky je nutné popíjet po troškách (1 lahvička během hodiny), vypití celé lahvičky naráz, by mohlo být zátěží pro trávicí trakt Srov. Wilhelm, Z., a kolektiv, Výživa v onkologii, s Srov.Podběhlá, L., Výživa onkologicky nemocných. [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < > 50 Srov. Tomíška, M., Výživa onkologicky nemocného [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < > 32

33 7. Cíle a očekávané výsledky práce Cíl 1: Zjistit informovanost veřejnosti o možnostech prevence kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek: Předpokládám, že více jak 40 % respondentů je informováno o možnostech prevence kolorektálního karcinomu. Cíl 2: Zjistit informovanost veřejnosti o příznacích kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek: Předpokládám, že více jak 35 % respondentů zná jeden příznak kolorektálního karcinomu. Cíl 3: Zjistit informovanost veřejnosti o možnostech diagnostiky kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek: Předpokládám, že více jak 30 % respondentů zná jednu diagnostickou metodu kolorektálního karcinomu. Cíl 4: Zjistit, zda dosažené vzdělání ovliňuje ochotu změnit svůj životní styl v souvislosti s omezením vzniku kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek: Předpokládám, že čím vyšší vzdělání, tím větší ochota změnit svůj životní styl. 33

34 8. Metodika Sběr informací, které jsem potřebovala k průzkumu, jsem prováděla formou anonymního dotazníkového šetření (viz příloha č.1). Dotazník obsahuje 19 otázek. Použila jsem otázky uzavřené, kdy byla pouze jedna možná odpověď (otázka č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19) a otázky uzavřené výčtové, kdy mohli respondenti označit více možností (otázka č. 7, 9, 16). První dvě položky zjišťují demografické údaje pohlaví a věk. Položka č. 3 zobrazuje dosažené vzdělání respondentů. V položce č. 4 jsem potřebovala zjistit, zda jsou respondenti zdravotníci či ne, abych mohla případné zdravotníky vyloučit z průzkumu, protože moje bakalářská práce se zabývá pouze laickou veřejností. Položky č. 5, 8, 14, 17, 18 se zabývají prevencí. Položka č. 6 a 19 informuje o vlivu a ochotě ovlivnit vznik kolorektálního karcinomu. Položka č. 7 a 9 označuje příznaky vzniku kolorektálního karcinomu. Položky č. 10, 12, 15 zobrazují možnosti vyšetření. Dotazníky jsem rozdala v období říjen 2013 až leden O vyplnění jsem požádala své rodinné příslušníky, přátele a známé a jejich rodiny. Distribuovala jsem 120 dotazníků, vrátilo se jich 110, z nichž jsem vyřadila 9, protože odpovídající byli zdravotníci. S pomocí kancelářského balíku Open Office jsem vytvořila tabulky s absolutní a relativní četností a grafy s absolutní četností. 34

35 9. Výsledky průzkumu a jejich analýza Rozdala jsem ve svém okolí, příbuzným a známým 120 dotazníků. Návratnost byla 110 dotazníků, z nichž jsem vyřadila 9, protože těchto 9 odpovídajících byli zdravotníci. Celkem jsem zpracovala 101 dotazníků. Položka č. 1: Vaše pohlaví Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Odpověď Pohlaví Počet respondentů Absolutní četnost Relativní četnost [%] Muž 52 58,41 Žena 49 48,51 Celkem muž žena Graf č. 1: Pohlaví respondentů Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů bylo 52 (58,41 %) mužů a 49 (48,51 %) žen. 35

36 Položka č. 2: Váš věk Tabulka č. 2: Věk respondentů Počet respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost [%] , ,65 50 a více let 36 36,00 Celkem a více let Graf č. 2: Věk respondentů Členění respondentů dle věku jsem prováděla v souladu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů bylo ve věku let 30 (29,70 %) osob, ve věku let 35 (34,65 %) osob a 50 let a více mělo 36 (36,00 %) respondentů. 36

37 Položka č. 3: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka č. 3: Vzdělání respondentů Počet respondentů Vzdělání Absolutní četnost Relativní [%] četnost Základní 1 0,99 Střední odborné bez maturity 14 13,86 Střední odborné s maturitou 49 48,51 Vyšší odborné 7 6,93 Vysokoškolské 30 29,70 Celkem Střední odborné bez maturity Vyšší odborné Základní Střední odborné s maturitou Vysokoškolské Graf č. 3:Vzdělání respondentů Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů dosáhl základního vzdělání 1 (0,99 %) dotazovaný, středního odborného bez maturity získalo 14 (13,86 %) dotazovaných, střední odborné s maturitou mělo nejvíce respondentů 49 (48,51 %), vyšší odborné získalo 7 (6,93 %) dotazovaných a vysokoškolské vzdělání absolvovalo 30 (29,70 %) respondentů. 37

38 Položka č. 4: Máte zdravotnické vzdělání? Tabulka č. 4: Zdravotnické vzdělání respondentů Počet respondentů Zdravotnické vzdělání Absolutní četnost Ano Relativní četnost [%] 0 0 Ne Celkem Všech 101 (100%) respondentů nemělo zdravotnické vzdělání. Dle sdělení respondentů, jsem díky této otázce, vyřadila všechny zdravotníky, protože moje práce se týká pouze laické veřejnosti. Položka č. 5: Myslíte, že prevencí lze ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka č. 5: Lze prevencí ovlivnit vznik KRK? Počet respondentů Lze prevencí ovlivnit vznik KRK Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano 81 80,20 Ne 3 2,97 Nevím 17 16,83 Celkem

39 Ano Ne Nevím Graf č. 4:Lze prevencí ovlivnit vznik KRK? Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů, si 81 (80,20 %) myslí, že prevencí lze ovlivnit vznik kolorektálního karcinomu, 3 (2,97 %) odpověděli, že nelze a 17 (16,83 %) respondentů nevědělo, jestli je možné prevencí ovlivnit vznik KRK. Položka č. 6: Myslíte, že životní styl, skladba jídelníčku, může ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka č. 6: Může životní styl, skladba jídelníčku ovlivnit vznik KRK? Počet respondentů Může životní styl, Absolutní četnost skladba jídelníčku ovlivnit vznik KRK Relativní četnost [%] Ano 86 85,15 Ne 2 1,98 Nevím 13 12,87 Celkem

40 Ano Ne Nevím Graf č. 5: Může životní styl, skladba jídelníčku ovlivnit vznik KRK? Z tabulky a grafu č. 6 je patrné, že 86 (85,15 %) respondentů je přesvědčeno, že změnou jídelníčku, životního stylu je možné ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku, 2 (1,98 %) osoby si to nemyslí a 13 (12,87 %) odpovídajících neví, jestli dané možnosti jsou schopny ovlivnit vznik KRK. Položka č. 7: Které z následujících možností se mohou podílet na vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Můžete označit více možností. Tabulka č. 7: Možnosti, které se mohou podílet na vznik KRK Počet odpovědí Možnosti, které se Absolutní četnost mohou podílet na vznik KRK Pravidelný pohyb Relativní četnost [%] 8 2,78 7 2,43 Konzumace sladkostí 23 7,99 Kouření 76 26,39 Alkohol Konzumace uzenin 85 29,51 Úprava jídla vařením 17 5,9 Celkem Konzumace zeleniny ovoce a 40

41 Graf č. 6: Možnosti, které se mohou podílet na vznik KRK V položce č. 7 jsem se zabývala možnostmi vzniku nádorů kolorekta. Správná odpověď na tuto otázku je: konzumace sladkostí, kouření, alkohol, konzumace uzenin. Na tuto otázku odpovídalo všech 101 (100 %) respondentů a mohli zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 288 (100 %) odpovědí bylo 85 (29,51 %) konzumace uzenin, 76 (26,39 %) kouření, 72 (25 %) alkohol, 23 (7,99 %) konzumace sladkostí, 17 ( 5,90 %) úprava jídla vařením, 8 (2,78 %) pravidelný pohyb a 7 (2,43 %) konzumace ovoce a zeleniny. 41

42 Položka č. 8: Chodíte na pravidelné preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři? Tabulka č. 8: Absolvování preventivních prohlídek Počet respondentů Absolvování preventivních prohlídek Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano 63 62,38 Ne 38 37,62 Celkem Ano Ne Graf č. 7: Absolvování preventivních prohlídek Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů odpovědělo 63 (62,38 %), že chodí na pravidelné preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. 38 (37,62 %) dotazovaných neabsolvuje preventivní prohlídky. 42

43 Položka č. 9: Zaškrtněte, které příznaky ukazují na nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? Můžete označit více možností. Tabulka č. 9: Příznaky KRK Počet odpovědí Příznaky KRK Absolutní četnost Relativní četnost [%] Přitomnost krve ve stolici 81 28,72 Nespavost 9 3,19 Bolest hlavy 5 1,77 Úbytek na váze 72 25,53 Střídání průjmu a zácpy 72 25,53 Pocit plnosti 32 11,35 Častější močení 5 1,77 Vyrážka 6 2,13 Celkem Graf č. 8: Příznaky KRK 43 6

44 V položce č. 9 jsem chtěla zjistit, jestli respondenti znají některé příznaky ukazující na nádorové onemocnění střev a konečníku. Na tuto otázku odpovídalo všech 101 respondentů a měli možnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 282 (100 %) odpovědí bylo 81 (28,72 %) přítomnost krve ve stolici. Stejným poměrem, tedy 72 (25,53 %) odpovědí bylo úbytek na váze a střídání zácpy a průjmu. 32 (11,35 %) odpovědí bylo pocit plnosti. 9 (3,19 %) odpovědí byla nespavost, 6 (2,13) vyrážka a stejným počtem 5 (1,77 %) bolest hlavy a častější močení. Položka č. 10: Informoval Vás praktický lékař o možnostech vyšetření, ukazující na onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka č. 10: Informace o vyšetření Počet respondentů Informace o vyšetření Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano 34 33,66 Ne 67 66,34 Celkem Ano Ne Graf č. 9: Informace o vyšetření Z celkového počtu 101 respondentů 67 (66,34 %) odpovědělo, že je praktický lékař neinformoval o možnostech vyšetření ukazující na onemocnění tlustého střeva a konečníku. Jen 34 (33,66 %) dotazovaných bylo o možnosti vyšetření informováno. 44

45 Položka č. 11: Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných nebo vy, nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka č. 11: Výskyt KRK v rodině Počet respondentů Výskyt KRK v rodině Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano, já 1 0,99 Ano, příbuzný 16 15,84 Ne 70 69,31 Nevím 14 13,84 Celkem Ano, já Ano, příbuzný Ne Nevím Graf č. 10: Výskyt KRK v rodině V položce č. 11 respondenti odpovídali, jestli se u nich nebo v rodině vyskytlo nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. 70 (69,31 %) odpovídajících uvedlo, že se v rodině nesetkali s onemocněním KRK. V 16 (15,84 %) případech se KRK vyskytl u příbuzných. 1 (0,99 %) dotazovaný byl sám nemocný. 14 (13,84 %) repondentů neví, zda v jejich rodině někdo onemocněl KRK. 45

46 Položka č. 12: Víte, co znamená pojem,,vyšetření stolice na okultní (skryté) krvácení" - TOKS? Tabulka č. 12: Pojem TOKS Počet respondentů Pojem TOKS Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano 55 54,46 Ne 24 23,76 Nevím přesně 22 21,78 Celkem Ano Ne Nevím přesně Graf č. 11: Pojem TOKS Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů uvedlo 55 (54,46 %), že znají pojem,, vyšetření stolice na okultní krvácení. 24 (23,76 %) nezná tento pojem a dalších 22 (21,78 %) neví přesně, co TOKS znamená. 46

47 Položka č. 13: Bylo Vám toto vyšetření nabídnuto a využil/a jste tuto nabídku? Tabulka č. 13: Využití TOKS Počet respondentů Využití TOKS po Absolutní četnost 50let věku Relativní četnost [%] Ano, prodělal/a jsem vyšetření 17 62,96 Ano, ale odmítl/a jsem vyšetření 1 3,70 Ne, nebylo mi nabídnuto Celkem Graf č. 12: Využití TOKS Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v otázce č.12 zaškrtli možnost ano, tedy, že znají pojem,, vyšetření stolice na okultní krvácení. Vzhledem k tomu, že vyšetření TOKS se provádí v rámci preventivní prohlídky od 50let věku, jsou v tabulce a grafu pouze odpovědi respondentů této věkové kategorie. Jejich počet 47

48 je 27 (100 %). 17 (62,96 %) respondentů prodělalo vyšetření TOKS, 1 (3,70 %) odpovídajícímu bylo toto vyšetření nabídnuto, ale odmítl jej podstoupit a 9-ti (33,33 %) respondentům nebylo vyšetření vůbec nabídnuto. Položka č. 14: Od kolika let je vyšetření stolice na okultní (skryté) krvácení součástí preventivní prohlídky? Tabulka č. 14: Věk, kdy TOKS součástí preventivní prohlídky. Počet respondentů Věk, kdy TOKS součástí prev. prohlídky Absolutní četnost Relativní četnost [%] Od 45 let věku 3 5,45 Od 50 let věku 43 78,18 Od 60 let věku 5 9,09 Nevím 4 7,27 Celkem Od 45let věku Od 50let věku Od 60let věku Nevím Graf č. 13: Věk, kdy TOKS součástí preventivní prohlídky V položce č.14 jsem zjišťovala, jestli respondenti vědí od kolika let je TOKS součástí preventivní prohlídky. Na tuto otázku odpovědělo 55 (100 %) osob, z nichž 3 (5,45 %) označilo odpověď a), tedy od 45 let. 43 (78,18 %) dotázaných uvedlo od 50 let věku, 5 (9,09 %) od 60 let věku a 4 (7,27 %) nevěděli. 48

49 Položka č. 15: Víte, co je to kolonoskopie? Tabulka č. 15: Znalost kolonoskopie Počet respondentů Znalost kolonoskopie Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano 72 71,29 Ne 8 7,92 Mám jen částečné informace 21 20,79 Celkem Ano Ne Mám jen částečné informace Graf č.14: Znalost kolonoskopie Z celkového počtu 101 (100 %) respondentů 72 (71,29 %) uvedlo, že vědí co je to kolonoskopie. 8 (7,92 %) neví a 21 (20,79 %) dotázaných má jen částečné informace. 49

50 Položka č. 16: Víte, v jakém případě je doporučována kolonoskopie? Tabulka č. 16: Doporučení kolonoskopie Počet odpovědí Doporučení kolonoskpie Absolutní četnost Relativní četnost Pozitivní výsledek TOKS 51 48,57 Při jakékoli bolesti břicha 10 9,52 Onemocnění KRK v rodině 37 35,23 Nevím 7 6, Celkem Graf č. 15: Doporučení kolonoskopie V této položce mohli respondenti označit více možností a odpovídali na ni ti, kteří v otázce č. 15 zvolili možnost a), tzn.znali pojem kolonoskopie. 51 (48,57 %) odpovědí bylo, že kolonoskopie je doporučována při pozitivním výsledku TOKS. 37 (35,23 %) odpovědí bylo možnost onemocnění KRK v rodině. 10 (9,52 %) odpovědí je, že při jakékoliv bolesti břicha je doporučena kolonoskopie a 7 (6,66 %) odpovědí bylo, že neví. 50

51 Položka č. 17: V jakém časovém intervalu se provádí kolonoskopie, pokud je první kolonoskopie negativní? Tabulka č. 17: Interval kolonoskopie Počet respondentů Interval kolonoskopie Absolutní četnost Relativní četnost [%] 1 krát za 2 roky 20 27,77 1 krát za 5 let 11 15,28 1 krát za 10 let 10 13,89 Nevím 31 43,05 Celkem krát za 5 let 1 krát za 2 roky Nevím 1 krát za 10 let Graf č. 16: Interval kolonoskopie V položce č. 17 jsem zjišťovala, zda respondenti znají interval kolonoskopie, pokud je první vyšetření negativní. Na tuto ptázku opět odpovídali respondenti, kteří v otázce č. 15 označili a). Správnou odpověď 1 krát za 10 let, odpovědělo pouze 10 (13,89 %) dotazovaných. Nejvíce 31 (43,05 %) osob nevědělo, jak často se kolonoskopie provádí. 11 (15,28 %) odpovídajících zaškrtlo možnost 1 krát za 5 let a 20 (27,77 %) uvedlo 1 krát za 2 roky. 51

52 Položka č. 18: Od kolika let má každý občan ČR právo na kolonoskopické vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou? Tabulka č. 18: Věk, kdy je kolonoskopie hrazena ZP. Počet respondentů Věk, kdy kolonoskopie hrazena ZP Absolutní četnost Relativní četnost [%] Od 65 let věku 8 11,11 Od 55 let věku 51 70,83 Od 45 let věku 13 18,06 Celkem Od 65let Od 55let Od 45let Graf č. 17: Věk, kdy je kolonoskopie hrazena ZP V položce č. 18 odpovědělo 51 (70,83 %) respondentů správně, že od 55let věku je kolonoskopie hrazena zdravotní pojišťovnou. 13 (18,06 %) dotázaných označilo možnost od 45let věku a 8 (11,11 %) od 65let věku. Tuto otázku zodpovídali pouze Ti, kteří v otázce č. 15 označili a). 52

53 Položka č. 19: Jste ochotni změnit svůj životní styl tak, aby jste se pokusili ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka č. 19: Změna živozního stylu Počet respondentů Změna životního stylu Absolutní četnost Relativní četnost [%] Ano, určitě 47 46,53 Ano, ale stálo by to veliké úsilí 23 22,77 Ne, ale budu uvažovat 14 13,86 Ne, nelze ovlivnit 8 7,92 Ne 3 2,97 Nevím 6 5, Celkem Graf č. 18:Změna životního stylu 53 6

54 Poslední položka č. 19 je spíše úvahová. Zajímalo mě, zda jsou respondenti ochotni změnit svůj životní styl, tak aby ovlivnili vznik nádorového onemocnění střev a konečníku. 47 (46,53 %) respondentů je ochotno změnit svůj životní styl. 23 (22,77 %) dotázaných je také ochotno změnit životní styl, ale stálo by je to veliké úsilí. Uvažovat o změně bude 14 (13,86 %) osob. 8 (7,92 %) odpovídajících si myslí, že nelze změnou životního stylu ovlivnit vznik KRK. 3 (2,97 %) osoby by nezměnily způsob života a 6 (5,94 %) respondentů neví. Tabulka č. 20: Vzdělání a ochota změnit životní styl Ochota Ano, určitě Ano, ale stálo by to velké úsilí Ne, ale budu o tom uvažovat Ne, Ne nejsem si jist/a, jestli je možné vznik ovlivnit Nevím Vzdělání Ab. Rel. Ab. Rel. Ab. Rel. Ab. Rel. Ab. Rel. Ab. Rel. Ab. Rel. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. čet. [%] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Celkem Základní 1 2, ,9 9 Střední odborné bez matutity 4 8, , , 86 Střední odborné s maturitou , , 51 Vyšší odborné 2 4,2 1 4,3 1 7,1 1 12, , 6 7 6,9 3 Vysoká škola , , 7 Celkem V tabulce č. 20 jsem roztřídila položku č.19, ochotu změnit životní styl dle dosaženého vzdělání. 1 (2,1 %) respondent se základním vzděláním, 4 (8,5 %) osoby se středním odborným vzděláním bez maturity, 24 (51 %) odpovídajících se středním odborným vzděláním s maturitou, 2 (4,2 %) osoby s vyšším odborným vzděláním a 54

55 16 (34 %) vysokoškolsky vzdělaných respondentů by určitě změnilo svůj životní styl. 4 (17 %) osoby se středním odborným vzděláním bez maturity, 12 (52 %) odpovídajících se středním odborným vzděláním s maturitou, 1 (4,3 %) osoba s vyšším odborným vzděláním a 6 (26 %) respondentů s vysokoškolským vzděláním by změnilo životní styl, ale stálo by je to velké úsilí. 2 (14 %) respondenti se středním odborným vzděláním bez maturity, 8 (57 %) osob se středním odborným vzděláním s maturitou, 1 (7,1 %) osoba s vyšším odborným vzděláním a 3 (21 %) vysokoškolsky vzdělaní respondenti budou uvažovat, zda by byli ochotni pro změnu životního stylu. 2 (25 %) respondenti se středním odborným vzděláním bez maturity, 4 (50 %) osoby se středním odborným vzděláním s maturitou, 1 (12,5 %) osoba s vyšším odborným vzděláním a 1 (12,5 %) vysokoškolsky vzdělaná osoba si není jista, jestli lze změnou životního stylu ovlivnit vznik kolorektálního karcinomu. 1 (33 %) respondent se středním odborným vzděláním bez maturity, 1 (33 %) odpovídající s vyšším odborným vzděláním a 1 (33 %) vysokoškolsky vzdělaná osoba nejsou ochotni změnit svůj životní styl. 1 (16,6 %) osoba se středním odborným vzděláním bez maturity, 1 (16,6 %) osoba se středním odborným vzděláním s maturitou, 1 (16,6 %) osoba s vyšším odborným vzděláním a 3 (50 %) s vysokoškolským vzděláním neví, jestli jsou ochotni změnit životní styl. Jsem si vědoma, že věkové skupiny mají nestejný počet respondentů, přesto považuji tyto výsledky za průkazné 55

56 10. Diskuse Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti o prevenci, příčinách, příznacích a vyšetřeních ukazujících na kolorektální karcinom. Dotazník, který jsem vypracovala pod odborným dohledem vedoucí práce, vyplnilo 101 respondentů. Na otázky dotazníku odpovědělo 52 mužů tj. 58,41 % a 49 žen tj. 48,51 %. Věkově byli respondenti rozděleni do 3 skupin, přičemž toto rozdělení jsem provedla v souladu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou51. Ve věku let odpovědělo 29,7 % osob, let mělo 34,65 % osob a ve věku 50 a více let bylo 36 dotazovaných. Věkové kategorie byli přibližně stejné. V otázce č. 3 jsem zjišťovala dosažené vzdělání. Nejvíce zastoupeni byli respondenti se středním odborným vzděláním s maturitou, kterých bylo 48,51 %, vysokoškolsky vzdělaných bylo 29,7 %. Pouze 0,99 % osob mělo základní vzdělání. Vzhledem k tomu, že moje práce se zabývala jen laickou veřejností, otázka č. 4 rozdělovala dotazované na zdravotníky a nezdravotníky. Zdravotníci byli z tohoto průzkumu vyloučeni. Otázka č. 5 se zabývala tím, jestli si respondenti myslí, že prevencí lze ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku. Je dobré, že 80,20 % z nich si myslí, že lze prevencí ovlivnit vznik KRK. Je potěšující, že většina respondentů si uvědomuje, že prevence je velmi důležitá. Touto otázkou se zabývala ve své práci Simona Táborská52 v roce 2013, kdy 87,17 % dotázaných bylo přesvědčeno, že je možné prevencí ovlivnit vznik KRK. V roce 2009 ve své práci Zuzana Uřičářová53 zjistila, že 99 % respondentů si myslí, že prevence hraje důležitou roli ve vzniku KRK. Dle těchto zjištění se zdá, že si lidé rok od roku jsou méně jisti, že lze prevencí ovlivnit vznik KRK. V otázce č. 6 jsem byla vcelku výsledkem potěšena. Zabývá se tím, jestli si dotazovaní myslí, že životní styl a skladba jídelníčku může ovlivnit vznik KRK. Drtivá většina, tedy 85,15 % osob se domnívá, že je změnou životního stylu možné ovlivnit vznik KRK. Podobnou otázkou se zabývala opět Simona Táborská 54. V její práci 93,33 % osob si bylo jisto, že lze životním stylem a chováním ovlivnit rizikové faktory KRK. 51 Srov. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 52 Srov. Táborská, S., Povědomí veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu, s [online] 53 Srov. Uřičářová, Z., Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence, s [online] 54 Srov. Táborská, S., Povědomí veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu, s [online] 56

57 V otázce č. 7 jsem chtěla vědět, zda respondenti znají některé rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku KRK. Respondenti mohli zvolit více možností. Nejvíce odpovědí 29,51 % bylo, že konzumace uzenín je rizikový faktor, dále 26,39 % odpovědí bylo kouření, 25 % odpovědí byl alkohol a 7, 99 % byla konzumace sladkostí. Všechny tyto odpovědi byli správné. Překvapilo mě, že i odpovědi pravidelný pohyb, konzumace ovoce a zeleniny a úprava jídla vařením někteří dotazovaní označili. Možná si špatně přečetli zadání otázky. Otázka č. 8 se zabývala tím, jestli respondenti chodí na pravidelné preventivní prohlídky. Větší část, tedy 62,38 % osob, se účastní preventivních prohlídek v daném časovém období. 37,62 % osob nechodí na pravidelné preventivní prohlídky. Simona Táborská55 ve své práci zjistila, že pravidelné preventivní prohlídky u svého praktického lékaře navštěvuje 53,33 % dotázaných. Lze tedy říci, že se návštěvnost preventivních prohlídek od roku 2013 zvýšil téměř o 10 %. Ale je zajímavé, že v roce 2009 ke svému praktickému lékaři chodilo 65 % respondentů, což je příbližně o 2,5 % více než v letošním roce. V otázce č. 9 jsem jsem chtěla zjistit, zda respondenti znají některé příznaky ukazující na nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Dotazovaní mohli označit více možností. Většina respondentů znala příznaky, které mohou ukázat na onemocnění KRK. Správné odpovědi - střídání průjmu a zácpy a úbytek na váze se vyskytly shodně v 25,53 %, další správná odpověď - přítomnost krve ve stolici se objevila v 28,72 %. I čtvrtá správná odpvěď - pocit plnosti byla zaškrtnuta v 11,35 %. Nesprávné odpovědi byli naštěstí zastoupeny v minimální míře. V porovnání s prací Simony Táborské56, kdy odpověď - přítomnost krve ve stolici se vyskytla více, tedy v 39,23 %, byli ostatní odpovědi procentuálně přibližně stejné. Otázka č. 10 ukazuje, zda praktický lékař informoval respondenty o možnostech vyšetření, ukazující na onemocnění tlustého střeva a konečníku. Výsledky z této otázky jsou dosti znepokojivé. Bohužel většina respondentů 66,34 % uvedlo, že je praktický lékař neinformoval o možnostech vyšetření. V otázce č. 11 jsem se ptala respondentů, jestli má nebo měl dotazovaný nebo někdo z jeho příbuzných, nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Většina dotazovaných (69,31 %) uvedlo, že se u nich, ani u příbuzných nevyskytlo onemocnění 55 Srov. Táborská, S., Povědomí veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu, s [online] 56 Srov. tamtéž 57

58 KRK. 0,99 % dotazovaných přiznalo, že onemocněli KRK a 15,84 % odpovědělo, že se KRK objevil u příbuzných. Otázka č. 12 se zabývala pojmem TOKS vyšetření stolice na okultní (skryté) krvácení. Většina resondentů (54,46 %) znala tento pojem. 23,76 % tento pojem neznala a 21,48 % nevědělo přesně, co toto označení znamená. Ve srovnání s prací Moniky Šplíchalové57 z roku 2006, kdy pojem TOKS znalo 40 % dotázaných, se informovanost týkající se tohoto vyšetření zlepšila. V otázce č. 13 jsem chtěla vědět, jestli bylo vyšetření TOKS dotazovaným nabídnuto a prodělali jej. Vzhledem k tomu, že je TOKS součástí preventivní prohlídky od 50ti let věku, jsou zde odpovědi pouze osob této věkové kategorie. 62,96 % dotázaných tento test prodělalo, 3,7 % byl nabídnut, ale odmítli toto vyšetření a 33,33 % nebyl test nabídnut. Opět se vracím k práci Moniky Šplíchalové 58 z roku 2006, v které respondenti pouze v 10% uvedli, že podstoupili test na okultní krvácení. V práci Zuzany Uřičářové59 z roku 2009 je viditelný malý posun, co se týče absolvování TOKS. Je uvedeno, že 30 % dotázaných absolvovalo tento test. Je tedy potěšitelné, že se daří veřejnost v této oblasti edukovat. Do odpovědí na otázku č. 14 jsou zahrnuti pouze respondenti, kteří v otázce č. 12 odpověděli, že znají pojem TOKS. Ptala jsem se, zda dotázaní vědí, od kolika let je TOKS soušástí preventivní prohlídky. Správnou odpověď zaškrtlo 78,18 % osob. Další otázka č. 15 se zabývá pojmem kolonoskopie. Na tuto otázku odpovídalo opět všech 101 respondentů. 71,29 % osob ví, co je to kolonoskopie, 7,92 % neví a 20,72 % má jen částečné informace. Otázka č. 16 informuje, zda dotazovaní vědí v jakém případě je doporučována kolonoskopie. Bylo možno označit více možností. Správně odpovědělo 48,57 %, že při pozitivním TOKS je doporučena kolonoskopie, stejně tak při onemocnění KRK v rodině označilo 35,23 % osob. Na otázku č. 17 odpovídali Ti, kteří v otázce č. 15 uvedli, že vědí, co je to kolonoskopie. Chtěla jsem vědět v jaké časovém intervalu je prováděna kolonoskopie, pokud je první kolonoskopie negativní. Zde většina (43,05 %) respondentů nevěděla. Pouze 13,89 % dotázaných znalo správnou odpověď. 57 Srov. Šplíchalová, M., Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu, s [online] 58 Srov. tamtéž 59 Srov. Uřičářová, Z., Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence, s [online] 58

59 Otázku č. 18 zodpovídali opět jen Ti, kteří věděli, co je to kolonoskopie. Zde jsem chtěla zjistit, zda dotazovaní vědí, od kolika let ma právo občan ČR na kolonoskopické vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou. Správnou odpověď, tedy od 55let věku, označilo 70,83 % respondentů, což je většina. Na otázky jsem nenašla práce s kterými bych mohla výsledky srovnat. Otázka č. 19 se zabývá ochotou změnit životní styl tak, aby se respondenti pokusili ovlivnit vznik KRK. Za velmi dobrý výsledek považuji, že v 46,53 % by se respondenti určitě pokusili změnit svůj živvotní styl, aby zabránili vznik KRK. Druhou odpovědí v pořadí četnosti je ano, ale stálo by to veliké úsilí. Tu označilo 22,77 % osob. I to je známka, že si lidé uvědomují, že výživa, pohybová aktivita, způsob života ovlivňuje možnost onemocnění. Ve srovnání s prací Simony Táborské 60, kdy 30,77 % osob uvedlo, že by změnilo životní styl a 47,69 % označilo spíše ano, se dá říci, že se naše veřejnost opravdu zajímá o své zdraví. 60 Srov. Táborská, S., Povědomí veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu, s [online] 59

60 11. Návrh na řešení zjištěných nedostatků Nádorová onemocnění tlustého střeva a konečníku je opravdu v současné době velkou hrozbou. Jak již bylo jednou řečeno incidence KRK byla v roce 2010 u 8136 osob, z toho 3934 zemřelo. Jaká tedy navrhnout řešení, aby se kolorektální karcinom dále nerozšiřoval? Měli bychom začít nejdříve každý u sebe. Jak? Lze začít tím, že si každý z nás uvědomí, co denně konzumujeme, jakým způsobem jídla upravujeme. Naše pohybová aktivita by také měla být přiměřená, zvláště pak u sedavého zaměstnání, není od věci, jít si odpoledne či večer zasportovat. Ano, už slyším ty hlasy, ale kdy, nemám čas. Později, když člověk onemocní, bude najednou tolik chtít se jít jen třeba projít, ale nebude moci. Tak se nad sebou trochu zamysleme. O způsobu stravování nám může trochu pomoci potravinová pyramida, kterou uvádím v příloze č. 2. Je zde zakresleno jaké potraviny a v jaké míře je vhodné tyto suroviny do našeho jídelníčku zařadit. Dále bychom se měli i sami zajímat v rámci preventivních prohlídek, co nám může a má být nabídnuto. Jak už také bylo řečeno v letošním roce začlo adresné zvaní občanů České republiky ke screeningu kolorektálního karcinomu. Nebraňme se absolvovat tato vyšetření. Nejsou až tak zatěžující a brzké zjištění nádorového onemocnění zvyšuje vyléčitelnost. Úkolem nás zdravotníků by mělo být poskytovat informace nejen nemocným, ale především v rámci primární prevence všem lidem. Edukační letáky, plakátky by bylo vhodné rozmístit v dosahu a ne někde zastrčené pod stolem, kam se nikdo nepodívá. Měli by také praktičtí lékaři sledovat účast na preventivních prohlídkách a aktivně zvát své klienty na tyto prohlídky. 60

61 Závěr Téma mé bakalářské práce Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu zjišťovalo, jaká je znalost respondentů o příčinách, příznacích a vyšetřovacích metodách ukazujícících na kolorektální karcinom. Některé otázky se zaměřovaly na možnosti prevence. Dále jsem chtěla vědět, jestli by dotazovaní byli ochotni změnit životní styl, tak, aby se pokusili zabránit vzniku kolorektálního karcinomu. Vytyčila jsem si čtyři cíle a čtyři očekávané výsledky. Zde jsou shrnuty poznatky, které jsem získala v empirické část. Prvním cílem bylo zjistit informovanost veřejnosti o možnostech prevence kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek, že více jak 40 % respondentů je informováno o možnostech prevence kolorektálního karcinomu, se mi potvrdil. Dotazovaní v 62,38 % uvedli, že pravidelně absolvují preventivní prohlídky u svého praktického lékaře, 80,20 % respondentů si myslí, že prevencí lze ovlivnit vznik KRK a 85,15 % osob udává, že skladba jídelníčku, životní styl může ovlivnit vznik KRK. Druhým cílem bylo zjistit informovanost veřejnosti o příznacích kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek, že více jak 35 % respondentů zná jeden příznak kolorektálního karcinomu, se mi nepotvrdil. Pouze 28,72 % odpovědí bylo správných. Třetím cílem bylo zjisti informovanost veřejnosti o možnostech diagnostiky kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek, že více jak 30 % respondentů zná jednu diagnostickou metodu kolorektálního karcinomu, se mi potvrdil. Pojem TOKS zná 54,46 % dotázaných a kolonoskopii dokonce 71,29 % osob. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda dosažené vzdělání, ovlivňuje ochotu změnit svůj životní styl v souvislosti se vznikem kolorektálního karcinomu. Očekávaný výsledek, že čím vyšší vzdělání, tím větší ochota změnit svůj životní styl se mi nepotvrdil. Pouze 34 % respondentů s nejvyšším, tedy vysokoškolským vzděláním, uvedlo, že by bylo ochotno změnit životní styl tak, aby zabránili vzniku KRK. Závěrem lze říci, že lidé sice jsou informováni o vyšetřovacích metodách, chodí na preventivní prohlídky, ale neznají příznaky ukazující na KRK, což vede k tomu, že 61

62 někdy svého lékaře navštíví pozdě a léčba či vyléčení je komplikovanější nebo nemožné. Výsledky v této práci jsou pouze pro tuto skupinu respondentů, nelze je tedy zobecňovat pro veškerou veřejnost. Na úplný závěr bych chtěla citovat Matku Terezu a její Hymnu života.,,život je šance - využij ji Život je krása - obdivuj ji Život je blaženost - užívej ji Život je sen - uskutečni ho Život je výzva - přijmi ji Život je povinnost - naplň ji Život je hra - hrej ji Život je bohatství - ochraňuj ho Život je láska - potěš se s ní Život je záhada - pronikni ji Život je slib - splň ho Život je smutek - překonej ho Život je hymna - zpívej ji Život je boj - přijmi ho Život je štěstí - zasluž si ho Život je život - žij ho. 62

63 Anotace Příjmení a jméno autora: Jiřina Vojancová Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství Název práce: Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Počet stran: 78 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: kolorektální karcinom, prevence, screening, TOKS, kolonoskopie Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku prevence kolorektálního karcinomu. Teoretická část se zabývá anatomii, patologií, diagnostikou, screeningem a léčbou kolorektálního karcinomu. Výzkumná část se zaměřuje na informovanost veřejnosti o možnestech prevence, příznacích vzniku a vyšetřovacích metodách kolorektálního karcinomu. Dotazníkové šetření je interpretováno pomocí tabulek a grafů. 63

64 Annotation Name and surnamne: Jiřina Vojancová Institution: Masaryk university, Faculty of Medicine, Department of Nursing Name of the Thesis: Public awareness of prevention of colorectal cancer Number of pages: 78 Number of attachments: 2 Year of Defence: 2014 Keywords: Colorectal cancer, prevention, screening, FOBT, Colonoscopy The Bachelor's thesis focuses on the issue of prevention of colorectal cancer. The theoretical part deals with anatomy, pathology, diagnosis, screening and treatment of colorectal cancer. The survey focuses on public awareness of prevention options, symptoms, and diagnostic methods of colorectal cancer. The survey was interpreted by using tables and graphs. 64

65 Seznam použité literatury a pramenů SEIFERT, Bohumil. Screening kolorektálního karcinomu. Praha: Maxdorf, 2012, 112 s. ISBN SUCHÁNEK, Štěpán, Jaroslava BARKMANOVÁ a Přemysl FRIČ. Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence zabírá. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 35 s. ISBN LIPSKÁ, Ludmila a Vladimír VISOKAI. Recidiva kolorektálního karcinomu: komplexní přístup z pohledu chirurga. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 431 s. ISBN DYLEVSKÝ, Ivan a Pavel PETROVICKÝ. Systematická, topografická a klinická anatomie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 138 s. ISBN WILHELM, Zdeněk. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. 4. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 117 s. ISBN MAČÁK, Jiří, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Patologie. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 347 s., [20] s. barev. obr. příl. ISBN ČERNOCH, Jiří. Prekancerózy v trávicím traktu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 196 s. ISBN JABLONSKÁ, Markéta. Kolorektální karcinom: časná diagnóza a prevence. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 455 s., [6] s. barev. obr. příl. ISBN x VYZULA, Rostislav a Jan ŽALOUDÍK. Rakovina tlustého střeva a konečníku: vybrané kapitoly. Praha: Maxdorf, c2007, 287 s. ISBN

66 ŠUSTA, Petr. Krčský chirurgický den: kolorektální karcinom - úspěchy a problémy : 22. září Praha, Chateau St. Havel : sborník abstrakt. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011, 106 s. ISBN WILHELM, Zdeněk. Výživa v onkologii. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004, 259 s. ISBN KUDLOVÁ, Eva. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 287 s. ISBN ADAM, Zdeněk a Jiří VORLÍČEK. Obecná onkologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 440 s. ISBN DOBOS, Gustav a Sherko KÜMMEL. Aktivně proti rakovině: klasická medicína a přírodní léčebné metody. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013, 303 s. ISBN HRUBÁ, Marcela, Lenka FORETOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. 1. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2001, 77 s. ISBN x. BEZDIČKOVÁ, Marcela a Lenka SLEZÁKOVÁ. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 300 s., [3] s. barev. obr. příl. ISBN VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 448 s. ISBN KAREŠOVÁ, Jana. Praktické rady pro onkologické pacienty, aneb, Jak překonat nesnáze při léčbě rakoviny. Praha: Maxdorf, 2010, 143 s. ISBN

67 CHOCENSKÁ, Eva, Heidi MÓCIKOVÁ a Kateřina DĚDEČKOVÁ. Průvodce pacienta onkologickou léčbou. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2009, 123 s. ISBN KRÁL, N., SEIFERT, B. Screening kolorektálního karcinomu v roce [online] 2013 [cit ]. Dostupné na WWW: < WIKISKRIPTA, Základy anatomie tlustého střeva, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < KOPECKÁ, M., Nádorová transformace buněk. [online] 2016 [cit ]. Dostupné na WWW: < TRANSFORMACE.pdf > ŽÁK, P. Polypy tlustého střeva. [online] 2013 [cit ]. Dostupné na WWW: < CHRASTINA, J. Principy testů určených k detekci okultního krvácení do stolice a jejich charakteristika. [online] 2009 [cit ]. Dostupné na WWW: < DUŠEK, L., ZAVORAL, M., MÁJEK, O., SUCHÁNEK, Š., MUŽÍK, J., PAVLÍK, T., ŠAJDROVÁ, L., GREGOR, J. Kolorektum.cz Program kolorektálního screeningu v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno, [cit ]. Dostupný z WWW: < ISSN < 67

68 KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM. CZ, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < KOLOREKTUM. CZ, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < KOHOUT, P. Může strava bohatá na vlákninu předcházet rakovině a infarktu? [online] 2008 [cit ] Dostupné na WWW: < NATIONAL CANCER INSTITUT, Alcohol and Cancer Risk, [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < PENKA, I., KALA, Z. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu. [online] 2008 [cit ]. Dostupné na WWW: < ČESKÉ ILCO, dobrovolné sdružení stomiků [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < PODBĚHLÁ, L. Výživa onkologicky nemocných. [online] 2011 [cit ] Dostupné na WWW: < TOMÍŠKA, M. Výživa onkologicky nemocného. [online] 2010 [cit ] Dostupné na WWW: < ŠPLÍCHALOVÁ, Monika., Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Hana Pinkavová. Dostupné z: < 68

69 TÁBORSKÁ, Simona., Povědomí veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu [online] [cit ]. Bakalářská práce. University of West Bohemia, Faculty of Health Care Studies. Vedoucí práce Simona Boudová. Dostupné z: < UŘIČÁŘOVÁ, Z., Problematika kolorektálního karcinomu a jeho prevence,[online] [cit ] Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Martina Cichá. Dostupné z: < VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Zdraví a diagnoza podle jazyka [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < jazyka.estranky.cz/img/picture/34/potravinova_pyramida_09.jpg> 69

70 Seznam zkratek KRK kolorektální karcinom ČR Česká republika GIT gastrointestinální trakt EB virus virus Epstein-Barrové HPV virus lidského papilomu AIDS syndrom získaného selhání imunity HBV virus hepatitidy B HIV virus humánní imunodeficience TNF tumor necrosis faktor FAP familiární adematozní polypoza CEA - karcinoembryonální antigen CA glykoproteinový antigen muconozního typu TOKS test na skryté krvácení do stolice gtoks guajakový test na skryté krvácení do stolice itoks imunochemický test na skryté krvácení do stolice CT počítačová tomografie MR magnetická rezonance PSK primární screeningová kolonoskopie BMI body mass index IARC - International Agency for Research on Cancer EKG elektrokardiograf 70

71 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů...35 Tabulka č. 2: Věk respondentů...36 Tabulka č. 3: Vzdělání respondentů...37 Tabulka č. 4: Zdravotnické vzdělání respondentů...38 Tabulka č. 5: Lze prevencí ovlivnit vznik KRK?...38 Tabulka č. 6: Může životní styl, skladba jídelníčku ovlivnit vznik KRK?...39 Tabulka č. 7: Možnosti, které se mohou podílet na vznik KRK...40 Tabulka č. 8: Absolvování preventivních prohlídek...42 Tabulka č. 9: Příznaky KRK...43 Tabulka č. 10: Informace o vyšetření...44 Tabulka č. 11: Výskyt KRK v rodině...45 Tabulka č. 12: Pojem TOKS...46 Tabulka č. 13: Využití TOKS...47 Tabulka č. 14: Věk, kdy TOKS součástí preventivní prohlídky...48 Tabulka č. 15: Znalost kolonoskopie...49 Tabulka č. 16: Doporučení kolonoskopie...50 Tabulka č. 17: Interval kolonoskopie...51 Tabulka č. 18: Věk, kdy je kolonoskopie hrazena ZP...52 Tabulka č. 19: Změna živozního stylu...53 Tabulka č. 20: Vzdělání a ochota změnit životní styl

72 Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví respondentů...35 Graf č. 2: Věk respondentů...36 Graf č. 3:Vzdělání respondentů...37 Graf č. 4: Lze prevencí ovlivnit vznik KRK?...39 Graf č. 5: Může životní styl, skladba jídelníčku ovlivnit vznik KRK?...40 Graf č. 6: Možnosti, které se mohou podílet na vznik KRK...41 Graf č. 7: Absolvování preventivních prohlídek...42 Graf č. 8: Příznaky KRK...43 Graf č. 9: Informace o vyšetření...44 Graf č. 10: Výskyt KRK v rodině...45 Graf č. 11: Pojem TOKS...46 Graf č. 12: Využití TOKS...47 Graf č. 13: Věk, kdy TOKS součástí preventivní prohlídky...48 Graf č.14: Znalost kolonoskopie...49 Graf č. 15: Doporučení kolonoskopie...50 Graf č. 16: Interval kolonoskopie...51 Graf č. 17: Věk, kdy je kolonoskopie hrazena ZP...52 Graf č. 18: Změna životního stylu

73 Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Přiloha č. 2: Potravinová pyramida 73

74 Příloha č. 1: Dotazník Vážený respondente, jmenuji se Jiřina Vojancová a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Všeobecná sestra Masarykovy univerzity. Zpracovávám bakalářskou práci na téma,,informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu". Kolorektální karcinom znamená nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Dovoluji si Vás požádat o anonymní vyplnění přiloženého dotazníku. Veškeré informace budou použity pouze pro mou bakalářskou práci. Pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte jednu odpověď. Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas strávený vyplňováním dotazníku. Jiřina Vojancová 1. Vaše pohlaví? a) muž b) žena 2. Váš věk? a) let b) let c) 50 a více let 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné bez maturity c) střední odborné s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 4. Máte zdravotnické vzdělání? a) ano b) ne 5. Myslíte, že prevencí lze ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) ano b) ne c) nevím 74

75 6. Myslíte, že životní styl, skladba jídelníčku, může ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) ano b) ne c) nevím 7. Které z následujících možnosti se mohou podílet na vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Můžete označit více možností a) pravidelný pohyb b) konzumace ovoce, zeleniny c) konzumace sladkých nápojů a jídel d) kouření e) alkohol f) konzumace uzenin g) úprava jídla vařením 8. Chodíte na pravidelné preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři? a) ano b) ne 9. Zaškrtněte, které příznaky ukazují na nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? Můžete označit více možností. a) přítomnost krve ve stolici b) nespavost c) bolest hlavy d) úbytek na váze e) střídání průjmu a zácpy f) pocit plnosti g) častější močení h) vyrážka 10. Informoval Vás praktický lékař o možnostech vyšetření, ukazující na onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) ano b) ne 11. Má nebo měl někdo z Vašich příbuzných nebo vy, nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) ano, já b) ano, příbuzný c) ne d) nevím 12. Víte, co znamená pojem,,vyšetření stolice na okultní(skryté) krvácení"? a) ano b) ne c) nevím přesně 75

76 Pokud jste na otázku č.12 odpověděli a) pokračujte otázkou č.13, pokud b),c) pokračujte na otázku č Bylo Vám toto vyšetření nabídnuto a využil/a jste tuto nabídku? a) ano, prodělal/a jsem vyšetření b) ano, ale odmítl/a jsem vyšetření c) ne, nebylo mi nabídnuto 14. Od kolika let je vyšetření stolice na okultní(skryté) krvácení součástí preventivní prohlídky? a) od 45 let věku b) od 50 let věku c) od 60 let věku d) nevím 15. Víte, co je to kolonoskopie? a) ano b) ne c) mám jen částečné informace Pokud jste na otázku č.15 odpověděli a) pokračujte otázkou č.16, pokud b), c) pokračujte otázkou č Víte, v jakém případě je doporučována kolonoskopie? Můžete označit více možností. a) při pozitivním výsledku vyšetření stolice na okultní krvácení b) při jakékoli bolesti břicha c) v případě, že některý z Vašich příbuzných má nebo měl nádorové onemocnění střev d) nevím 17. V jakém časovém intervalu se provádí kolonoskopie, pokud je první kolonoskopie negativní? a) 1 krát za 2 roky b) 1 krát za 5 let c) 1 krát za 10 let d) nevím 18. Od kolika let má každý občan ČR právo na kolonoskopické vyšetření hrazené zdravotní pojišťovnou? a) od 65 let věku b) od 55 let věku c) od 45 let věku 76

77 19. Jste ochotni změnit svůj životní styl tak, aby jste se pokusili ovlivnit vznik nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) ano, určitě b) ano, ale stálo by to veliké úsilí c) ne, ale budu o tom uvažovat d) ne, nejsem si jist/a, jestli je možné vznik ovlivnit e) ne f) nevím 77

78 Příloha č.2: Potravinová pyramida 61 Srov: Zdraví a diagnoza podle jazyka [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 78