POJISTN OBZOR

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tereza Fricov, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Bc. Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH V ûenì a milì Ëten i (Eva Trojanov )...3 Na aktu lnì tèma: Rozhovor s prezidentem»ap Ing. Ladislavem BartonÌËkem, MBA (Eva Trojanov )...3 Makroekonomick v hled»eskè republiky na obdobì 2006 ñ 2007 (doc. Ing. Pavel MertlÌk, CSc.)...4 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...6 SystÈmy vëasnèho varov nì v pojiöùovnictvì (RNDr. LudÏk Ambroû, CSc.)...6 Pojistitelnost v voznìch vïrov ch rizik z pohledu ekonomickè teorie (PhDr. Ing. Tom ö BarËi, Ph.D.)...8 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef»Ìûek, Ing. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov ) SdÏlenÌ komise RadÏ o ÌzenÌ rizik a eöenì krizì v zemïdïlstvì (Ing. Josef»Ìûek)...11 Odborn knihovna»ap obohatila sv j knihovnì fond (Jitka Bˆhmov, Eva Trojanov )...13 Pojiöùovna ötïstì (Marie K rkov )...14 SISA je vûdy na stranï kvality (JUDr. Miroslav Br ûek)...15»esk leasingov a finanënì asociace bilancovala prvnì t i ËtvrtletÌ 2005 (eva)...15 SdruûenÌ CZECH TOP 100 zve ejnilo v sledky 12. roënìku soutïûe NejlepöÌ v roënì zpr vy»eskè republiky (eva)...15 Zased nì v boru CEA pro pojiötïnì jadern ch rizik v Praze (JUDr. Petr Z ruba)...16 Trh pojiötïnì vzrostl o 3,4 % (Tiskov zpr va»ap)...16 Praxe, Spory, Stanoviska: V öe n hrady ökody ñ odstranïnì vad pod nì (JUDr. Vlasta Mikluö kov )...16 Telegraficky (Eva Trojanov )...17 VelkÈ pojistnè ud losti: RozlomenÌ monolitu pro Praûsk hrad (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS Report on current events: Interview with the President of»ap Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA (Eva Trojanov ) Macroeconomic outlook of the Czech Republic for the period 2006 ñ 2007 (Pavel MertlÌk) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Early Warning Systems (LudÏk Ambroû) Insurability of export credit risks in view of the economic theory (Tom ö BarËi) INFO from the European Union, (Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov ) Communication of the Commission to the Committee for Risk Management and Crisis Treatment in Agriculture (Ing. Josef»Ìûek)»AP professional library has extended its stock of books (Eva Trojanov, Jitka Bˆhmov ) Good luck insurance company (Marie K rkov ) SISA (Miroslav Br ûek) Czech Leasing Financial Association has balanced first three quarters of 2005 (eva) CEA Committee on insurance of atomic risks meeting in Prague (Petr Z ruba) Insurance market has grown by 3,4 %:»AP membersí preliminary results for the period 1ñ9/2005 (»AP Press Release) Results of the 12 th annual competition ìczech Best Annual Reportî (eva) Practice, Disputes, Standpoints: Amount of indemnity ñ Removing of defects concerning note of issue (Vlasta Mikluö kov ) By wire (Eva Trojanov ) Big insured losses: Breakage of the Monolith for the Prague Castle (Josef Hrubeö) Appendix: Insurance Review year-long contents CALLING TO YOUR ATTENTION The first article in this issue, Report on current events, refers to some problems currently discussed among Czech insurance professionals. Mr. BartonÌËek, the President of»ap, responded to the first question related to a new system of employersí liability insurance, which is just being discussed in the Parliament and provides a significant change in the system that has been well assured by commercial insurance companies.»ap Presidium refuses the suggested solution as it may cause instability and decreased allowances. Second question for Mr. BartonÌËek was referring to his expectations of the world and Czech insurance marketsç development as a result of this yearsí large number of natural catastrophes. Last two questions were related to the decreased dynamic of growth of the Czech insurance market and a visit of a World Bank delegation aimed at assessment of Corporate Governance principles applied in the insurance business. 2 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

2 V ûenì a milì Ëten i, prosincovè ËÌslo PojistnÈho obzoru vûdy p edznamen v Ëas bilancov nì za pr vï uplynul m rokem. Kdyû zalistuji letoönìm roënìkem PojistnÈho obzoru, domnìv m se, ûe naöe redakënì p edsevzetì p ipravovat pro V s, naöe vïrnè Ëten e, co nejzajìmavïjöì, aktu lnì a nejöiröì spektrum Ël nk z pojiöùovnictvì a souvisejìcìch tèmat, samoz ejmï p i zachov nì odbornè rovnï, se n m da Ì naplúovat. To n s ovöem takè zavazuje ke zv öenè aktivitï v nast vajìcìm obdobì roku V roce 2005 byly uv dïny do praxe d leûitè legislativnì zmïny v pojiöùovnictvì, p ijatè v roce 2004, coû se odrazilo hned v nïkolika ËÌslech PojistnÈho obzoru. Rok 2005 byl takè rokem, kter p inesl adu p ÌrodnÌch katastrof, sv m rozsahem a ökodami v historii ve svïtï nevìdan ch. To takè zp sobilo, ûe zajiöùovny oznaëujì rok 2005 za jeden z nejhoröìch v dïjin ch pojiöùovnictvì. Jak bude dopad tïchto ud lostì na svïtov, p ÌpadnÏ na Ëesk pojistn trh? Nezb v, neû doufat v lepöì v voj, p in öejìcì zklidnïnì a spokojenost vöem spoluobëan m. To vöe a hodnï zdravì a spokojenosti v osobnìm ûivotï V m jmènem redakënì rady i redakce p eje Eva Trojanov öèfredaktorka VPoslaneckÈ snïmovnï Parlamentu»R je projedn - v n n vrh z kona o razovèm pojiötïnì, kter, pokud bude p ijat, eöì zcela novï systèm pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu p i pracovnìm razu nebo nemoci z povol nì. Jak je v ö n zor na princip, kter n vrh z kona p in öì? MusÌm Ìci, ûe novï navrhovan systèm kategoricky odmìt m nejen j a prezidium»eskè asociace pojiöùoven, ale rovnïû sdruûenì zamïstnavatel. V n vrhu totiû nejde o pojiötïnì odpovïdnosti zamïstnavatele za ökodu jako v sou- ËasnÈm systèmu, ale o soci lnì pojiötïnì, kde pojistnou ud lost a n hradu ökody nahrazuje soci lnì ud lost a soci lnì d vka. NerozumÌm tomu, proë se zde opouötì systèm, kter dosud funguje v z - sadï bezporuchovï a je nahrazov n systèmem, kter m ûe do tèto oblasti p inèst riziko destabilizace. Navrhovan systèm nap Ìklad poëìt s vytvo enìm novè ve ejnè instituce, coû si vyû d znaënè finanënì n klady, a zachov v pr bïûnè financov nì s nebezpeëìm r stu ve ejnèho dluhu. NavÌc je zbyteënï sloûit, kdyû je eöen vìce neû 100 paragrafy, odvol vkami na dalöì pr vnì p edpisy a novelizacemi vìce neû t iceti souvisejìcìch pr vnìch norem. Obsahuje p emì- Na aktu lnì tèma Rozhovor s prezidentem»ap Ing. Ladislavem BartonÌËkem, MBA ru sankcì v Ëi zamïstnavatel m, neposiluje pr vnì jistoty zamïstnanc a soci lnì d vka, kterou zav dì, je hodnotovï niûöì neû dosavadnì plnïnì. ParadoxnÌ je, ûe st t vol po vïtöì spravedlnosti systèmu, ale ve vïtöinï p Ìpad dojde k poklesu vypl cen ch d vek oproti souëasnèmu stavu. P i p ÌpravÏ n vrhu z kona nebyly vzaty v vahu jinè moûnè varianty eöenì. Jsem p esvïdëen, ûe komerënì pojiöùovny jsou v tèto oblasti schopnè zabezpeëit veökerè û danè sluûby v pot ebnè kvalitï a s lepöìm servisem jak pro zamïstnavatele, tak pro poökozenè zamïstnance. A ve fin le za niûöì cenu neû st tnì instituce, kter nem û dnè zkuöenosti ani pot ebnè pojistnï-technickè z zemì. LetoönÌ rok p inesl adu velk ch p ÌrodnÌch katastrof. KromÏ povodnì v EvropÏ a zemït esenì v Asii to jsou p edevöìm ökody nap chanè sèriì americk ch hurik n, kterè zp sobily, ûe zajiöùovny oznaëujì rok 2005 za jeden z nejhoröìch v dïjin ch pojiöùovnictvì. Jak bude dopad tïchto ud lostì na svïtov, p ÌpadnÏ Ëesk pojistn trh? Tato skuteënost m z sadnì vliv nejenom na hospoda enì pojiöùoven, ale i na dalöì v voj v tomto odvïtvì. Vzhledem k tomu, ûe ökody utrpïli nejen p ÌmÌ pojistitelè, ale rovnïû zajistitelè, je zcela z ejmè, ûe se v p ÌötÌm roce vliv ûivelnìch katastrof projevì jednak v nav öenì jejich sazeb za zajiötïnì ûiveln ch rizik, jednak povede k nav öenì spolu Ëasti pojiöùoven a snìûenì dostupn ch kapacit u zajistitel. Ot zkou z st v, zda budou pojistitelè v tomto smïru postupovat glob lnï, anebo, zda uplatnì selektivnì p Ìstup podle rizikovosti a historickèho ökodnèho pr bïhu v r zn ch geografick ch regionech. V û dnèm p ÌpadÏ vöak nelze tvrdit, ûe by se ËeskÈho pojistnèho trhu americkè hurik ny nedot kaly. Je velmi pravdïpodobnè, ûe zajistnè sazby v roce 2006 pro ËeskÈ pojiöùovny vzrostou, coû se ve vïtöì Ëi menöì mì e projevì i ve v öi pojistn ch sazeb. Z p edbïûn ch v sledk»ap za obdobì 1 ñ 9/2005 sice vypl v, ûe pojistn trh i nad le roste, ale oproti p edchozì dek dï, kdy p edepsanè pojistnè dosahovalo kaûdoroënï vìce neû desetiprocentnìho p Ìr stku, lze v letoönìm a loúskèm roce hovo it spìöe o tendenci ke stagnaci. V Ëem POJISTNÝ OBZOR 12/2005 3

3 vidìte d vody snìûenì dynamiky r stu pojistnèho? Pokles p edepsanèho pojistnèho je jistï d n vìce p ÌËinami. MÏnÌ se p edevöìm vnïjöì ekonomickè prost edì. Poklesly z kladnì rokovè sazby na finanënìch trzìch s p Ìm m dopadem na technickou rokovou mìru a v nosy z investic. Nelze pominout ani n r st konkurence ze strany jin ch finanënìch produkt. Stoup z jem o p jëky a spot ebitelskè vïry, jejichû n slednè spl cenì limituje jinè investice dom cnostì. ZmÏnil se i p Ìstup k hypotèk m a vìce se investuje do novè v stavby a rekonstrukcì. V ûivotnìm pojiötïnì pak doölo k vyëerp nì potenci lu v oblasti jednor zovï placen ch ûivotnìch pojiötïnì, stejnï tak i potenci lu daúov ch v hod pro soukromè ûivotnì pojiötïnì, protoûe znaën Ë st obëan tyto v hody jiû vyuûìv. PodstatnÈ ale je, ûe trvale roste bïûnï placenè pojistnè, kterè tvo Ì p te stability pojistnèho trhu. ZpomalenÌ r stu v neûivotnìm pojiötïnì lze p iëìtat i stagnaci sazeb pojiötïnì, neboù z sadnì prava pojistnèho u majetkovèho pojiötïnì byla provedena po povodnìch v roce V segmentu pojiötïnì pr myslu a podnikatel novï p sobì i konkurence ze strany zahraniënìch pojiöùoven v souvislosti s p istoupenìm»r k EU. Vliv na p edepsanè pojistnè majì takè p iznanè bonusy za bezeökodnì pr bïh, zejmèna u pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla. P es stagnaci pojistnèho v 1. pololetì 2005, kter v jist ch cyklech nenì neobvykl ani na jin ch vyspïl ch pojistn ch trzìch, m pojistn trh v»eskè republice vöechny p edpoklady k dalöìmu r stu, zejmèna v oblasti bïûnï placenèho ûivotnìho pojiötïnì. To mimochodem uk zaly jiû lepöìcì se v sledky za prvnìch devït mïsìc tohoto roku. V lednu tohoto roku navötìvila Prahu delegace SvÏtovÈ banky (SB) s cìlem posoudit uplatúov - nì princip Corporate Governance (CG) v pojiöùovnictvì a poë tkem Ìjna 2005 prezentovala na semin i v Praze n vrh sv ch doporuëenì. Jak je v ö n zor na z vïry expert SvÏtovÈ banky? Jednalo se o n vrh zpr vy, nikoli tedy o fin lnì text. ZmÌnÏn n vrh obsahoval adu chyb a nep esnostì. Diskuse, kter se rozpoutala na semin i i po semin i v odbornèm tisku, je p irozen. SamotnÌ p edstavitelè SvÏtovÈ banky totiû p iznali, ûe nïkter jejich tvrzenì nebyla p esn a spr vn. V tomto smïru je t eba expert m»eskè asociace pojiöùoven i z stupc m jednotliv ch Ëlensk ch pojiöùoven podïkovat za kvalitnì p Ìpravu stanovisek. KromÏ toho problematika CG nastoluje celou adu legitimnìch ot zek na obecnè rovni. Nap Ìklad zda si pojiöùovnictvì vzhledem ke svè specifice nezaslouûì takè individu lnì p Ìstup, zda by problematika nemïla b t koordinov na v r mci EU, zda se principy CG nemajì promìtnout do pr vnìch p edpis, jak zde m b t role samoregulace apod. Mohu v s ujistit, ûe tyto ot zky jsou diskutov ny nejen v»r. HlavnÌ p ipomìnky SB se t kaly nedostateënè role dozorëìch rad pojiöùoven, zpoûdïnì v implementaci smïrnice o finanënìch konglomer tech a fungov nì pojiöùoven se smìöenou ËinnostÌ (kompozitnì pojiöùovny), kterè SB doporuëuje rozdïlit na ûivotnì a neûivotnì. Pokud jde o dozorëì rady, tak pojiöùovny postupujì v souladu s obchodnìm z konìkem a v adï p Ìpad plnì povinnosti nad r mec z kona. NÏkterÈ pojiöùovny z Ìdily v bory pro audit, odmïúov nì, investice apod. Z kon o finanënìch konglomer tech jiû nabyl Ëinnosti a pokud jde o kompozitnì pojiöùovny, nevidìme ani jeden vïcn a pr vnì d vod k jejich rozdïlenì. FungujÌ plnï v souladu s pr vem EU.»AP poskytla SvÏtovÈ bance kompletnì p ipomìnky k n vrhu zpr vy a z stupci SB p islìbili, ûe je ve fin lnì zpr vï zohlednì. V sou- ËasnÈ dobï oëek v me, ûe n m SB zaöle fin lnì zpr vu k poslednìm p ipomìnk m p ed jejìm zve ejnïnìm. Jsem velmi zvïdav, jak byly naöe p ipomìnky vyuûity. DoporuËenÌ SB budou zajìmav m podkladem pro diskusi o dalöìm v voji corporate governance v pojiöùovnictvì. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov Makroekonomick v hled»eskè republiky na obdobì 2006 ñ 2007 doc. Ing. Pavel MertlÌk, CSc., Raiffeisenbank a.s. Rok 2005 ñ rychl r st a makroekonomick stabilita»esk ekonomika v r dosahuje sv ch historicky nejlepöìch novodob ch hospod sk ch v sledk. Tempo r stu hrubèho dom cìho produktu se p ibliûuje pïti procent m: v prvnìm pololetì dos hlo 4,8 %, v druhèm ËtvrtletÌ 5,1 % meziroënï. MÏsÌËnÌ daje o v voji pr myslu, stavebnictvì, maloobchodnìch trûeb, zahraniënìho obchodu a dalöìch dìlëìch sloûek agreg tnì nabìdky i popt vky publikovanè bïhem lèta a podzimu svïdëì o pokraëov nì vysokèho tempa r stu i v pr bïhu druhèho pololetì roku. Velmi d leûitou skuteënostì je to, ûe rychl hospod sk r st zatìm nevede k uzavìr nì produkënì mezery a v ekonomice tak nejsou p Ìtomny û dnè popt vkovè inflaënì tlaky. Naopak ñ vysok dynamika ekonomiky je kombinov na s vynikajìcì rovnì vnit nì i vnïjöì ekonomickè rovnov hy. Jedinou, o to vöak z vaûnïjöì v jimkou z tèto skuteënosti je setrvale vysok mìra nezamïstnanosti blìûìcì se 8 % podle metodiky ILO (tato tzv. harmonizovan mìra nezamïstnanosti, mï en Eurostatem, Ëinila 7,9 % v z Ì 2005; fakt, ûe je v tomto ukazateli»esk republika pod rovnì eurozûny ñ v nì byla v z Ì harmonizovan mìra nezamïstnanosti 8,4 %, z toho v NÏmecku 8,7 % ñ nic nemïnì na tom, ûe ËÌslo 7,9 % je nep ijatelnï vysokè). NezamÏstnanost je v»r struktur lnì, nikoliv cyklick, a je zp sobov na ne eöen mi problèmy trhu pr ce a vzdïl vacìho systèmu, zejmèna jejich p etrv vajìcì nìzkou flexibilitou. Rychl r st v roce 2005 ovöem i tak p inesl meziroënì snìûenì mìry nezamïstnanosti o p l procentnìho bodu. PotÏöitelnÈ je nejen tempo, ale i struktura naöeho souëasnèho hospod skèho r stu. KlÌËov m faktorem r stu je tzv. Ëist export, jehoû j drem je obchodnì bilance. Ta letos skonëì poprvè v historii»r kladn m saldem. Tento v sledek p edstavuje obrovskou, z sadnì n - rodohospod skou zmïnu ñ zatìmco dosud»r byla Ëist m dovozcem a svè obchodnì deficity financovala p ebytkem na finanënìm Ëtu platebnì bilance, v r se stala Ëist m v vozcem, tedy zemì, kter vyv ûì vìce, neû dov ûì. Tato zmïna je trendov a lze poëìtat s tìm, ûe p ebytek v vozu nad dovozem bude v p ÌötÌch letech trval m charakteristick m rysem ËeskÈ ekonomiky. Co do v znamu, druh m faktorem r stu je v»r v r soukrom spot eba (v prvnìm pololetì vzrostla meziroënï o 1,9 %). Tempo r stu soukromè spot eby je vöak v souëasnosti nìzkè, coû je odrazem pomalu rostoucìch re ln ch mezd (ty v prvnìm pololetì r vzrostly pouze o 3,9 %, coû svïdëì o velmi umï enèm mzdovèm chov nì zamïstnavatel jak v soukromèm, tak ve ve ejnèm sektoru). Vl dnì spot eba v prvnìm pololetì meziroënï klesla o 1,2 %. Vl dnì fisk lnì politika je tak mìrnï restriktivnì, coû 4 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

4 je v obdobì hospod skèho r stu velmi potïöitelnou, a p ed volbami neoëek vanou, skuteënostì. R st je tak v souëasnosti jednoznaënï taûen exportem a z dlouhodobèho pohledu je proto t eba mìt na z eteli potenci lnì riziko jednostrannè exportnì orientace ekonomiky: nenì-li exportnì v konnost zemï v delöìm obdobì podep ena odpovìdajìcì dynamikou dom cì spot eby, je ekonomika n chylnïjöì b t mènï odoln v Ëi externìm popt vkov m öok m. Zkuöenost s takov m v vojem majì nap. z minulèho desetiletì v chodoasijskè ekonomiky.»esk republika se vöak na rozdìl od v chodoasijsk ch Ñtygr ì vyznaëuje mnohem vyv - ûenïjöì odvïtvovou strukturou ekonomiky a vyspïl m soci lnìm systèmem, kter stabilizuje soukromou popt vku. Riziko jednostrannè exportnì z vislosti ekonomiky je tak nesrovnatelnï niûöì neû v jihov chodnì Asii.»esk ekonomika je jiû od p ekon nì recese z let 1998 ñ 1999 ekonomikou nìzkoinflaënì, s nìzk mi inflaënìmi oëek v nìmi a zdrûenliv m cenotvorn m chov nìm v robc. LetoönÌ pr mïrn mìra inflace, mï en indexem spot ebitelsk ch cen, je pod 2 % a je zhruba na stejnè Ëi spìöe mìrnï niûöì rovni neû v EurozÛnÏ. To umoûnilo»eskè n rodnì bance po vïtöinu roku drûet svoji klìëovou rokovou sazbu na dosud historicky nejniûöì rovni 1,75%, tedy o Ëtvrt procentnìho bodu pod klìëovou rokovou sazbou EvropskÈ centr lnì banky. Ekonomika tak byla podpo- ena vedle zvyöujìcì se zahraniënì popt vky i rekordnï nìzk mi dom - cìmi rokov mi sazbami. ObchodnÌ bilance»eskè republiky se systematicky zlepöuje jiû od r Vloni Ëinil obchodnì deficit jiû pouze 22,3 mld. KË a letos ekonomika dos hla Ñbodu obratuì, kdy se obchodnì bilance poprvè dostala do ÑËern ch ËÌselì. D vodem tohoto v voje je p edstih temp r stu v vozu nad tempy r stu dovozu, p iëemû obrovsk r stov impuls znamenal pro Ëesk export vstup»r do EvropskÈ unie v kvïtnu V d sledku kladnèho salda obchodnì bilance se letos rovnïû v znamnï snìûì deficit bïûnèho Ëtu platebnì bilance»r. Tyto potïöitelnè skuteënosti doplúuje i nemènï potïöiteln v voj ve ejn ch financì ñ v r. 2004»R poprvè splnila ÑmaastrichtskÈì rozpoëtovè konveregenënì kritèrium, kdyû jejì konsolidovan fisk lnì deficit Ëinil p esnï 3 % HDP. DÌky tomu v r takè poprvè po mnoha letech poklesl podìl ve ejnèho dluhu na HDP, tj. snìûila se vnit nì zadluûenost»r. V r dobr fisk lnì disciplìna vl dy pokraëuje ñ viz uveden meziroënì pokles vl dnì spot eby v prvnìm pololetì, p iëemû vyööì neû oëek van hospod sk r st navìc p in öì ekonomice mìsto tradiënìho deficitu p ebytek hospoda enì st tnìho rozpoëtu (ten ke konci Ìjna Ëinil 15,2 mld KË). Lze proto oëek vat, ûe konsolidovan fisk lnì deficit za r nebude v znamnï horöì neû v r. 2004, a to i p es leasing vìce Ëelov ch bojov ch letoun JAS-39 Gripen Arm - dou»r, kter konsolidovanè fisk lnì saldo r jednor zovï zatìûì Ë stkou okolo 20 mld. KË. VynikajÌcÌ ekonomick v konnost a makrostabilita»eskè republiky odr ûejìcì se ve velmi dobr ch fundament lnìch makroekonomick ch ukazatelìch se z konitï promìt do posilov nì kursu koruny. Ta v letoönìm roce posìlila na hodnoty kolem 29,50 KË za euro ke konci roku, p iëemû v pr bïhu roku opakovanï atakovala hranici 29 KË za euro. CeloroËnÌ pr mïrn kurs m ûe dos hnout 29,90 KË za euro. Koruna se tak pohybuje v Ëi euru podèl svèho dlouhodobèho apreciaënìho trendu, p iëemû nïkolikr t bïhem roku doölo ke kr tkodobèmu nadmïrnèmu posìlenì koruny zp sobenèmu rozs hl mi zahraniënìmi akvizicemi Česká republika e 2006f 2007f HDP, % m. r. 1,2 3,9 2,6 1,5 3,2 4,4 4,5 3,8 4,0 Průmyslová výroba, % m. r. 3,1 5,4 6,5 4,8 5,8 9,9 7,0 6,0 5,5 Stavební výroba, % m. r. 6,6 5,4 9,7 2,5 8,9 10,3 8,0 8,0 6,0 Maloobchodní tržby, % m. r. 2,2 4,2 4,3 2,7 5,0 2,7 4,0 3,0 4,0 Míra nezaměstnanosti, % k. r. (stará metodika MPSV) 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 10,3 9,7 9,5 9,3 Míra nezaměstnanosti, % k. r. (nová metodika MPSV) na na na na na 9,5 8,9 8,8 8,5 Hrubé nominální mzdy v průmyslu, % m. r. 6,7 7,1 7,1 5,9 6,5 6,9 7,0 6,5 6,0 Index cen průmyslových výrobců, prům., % m. r. 1,0 4,9 2,9 0,5 0,3 5,7 3,5 4,0 3,0 Index spotřebitelských cen, prům., % m. r. 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,6 2,7 Index spotřebitelských cen, k. r., % m. r. 2,6 4,0 4,1 0,6 0,9 2,8 2,3 2,6 2,7 Konsolidovaný fiskální deficit, ESA 95, % HDP 2,6 3,7 5,9 6,8 11,7 3,0 3,8 3,4 3,0 Běžný účet, % HDP 2,5 4,9 5,4 5,6 6,2 5,2 3,1 2,8 2,7 Obchodní bilance, mld. Kč 64,4 120,8 117,4 70,8 69,8 22,3 50,0 70,0 85,0 Devizové rezervy ČNB, mld. eur 12,8 14,1 16,4 22,6 21,3 20,9 24,6 21,0 20,0 HDP na obyvatele v PPS, eur HDP na obyvatele v PPS, % EU 25 65,4 64,3 65,5 67,1 69,4 72,7 77,7 79,4 80,4 CZK/USD, prům. 34,6 38,6 38,0 32,7 28,2 25,7 23,7 22,7 21,0 CZK/EUR, prům. 36,9 35,6 34,1 30,8 31,8 31,9 29,9 29,0 28,3 3M Pribor, prům. 6,84 5,36 5,18 3,60 2,30 2,40 1,80 2,40 3,40 USD/EUR, prům. 1,07 0,92 0,90 0,94 1,13 1,24 1,27 1,28 1,35 m. r. = meziročně, k. r. = konec roku, prům. = průměr, e = očekávání, f = predikce XII 05 III 06 VI 06 IX 06 XII 06 XII 07 CZK/EUR, k. r. 29,5 29,2 29,5 29,0 28,5 28,0 USD/EUR, k. r. 1,22 1,22 1,28 1,33 1,36 1,40 CZK/USD, k. r. 24,2 23,9 23,0 21,8 21,0 20,0 (»ESK TELECOM, Oskar, Unipetrol). V hled na roky 2006 a 2007 Ekonomick v voj»r v r p ipomìn poh dkov p ÌbÏh, a ty, jak vìme z historick ch statistik a z uëebnic makroekonomie, zpravidla netrvajì v ekonomice p Ìliö dlouho. NÏkterÈ makroekonomickè daje o»r se v r oproti r mìrnï zhoröì. Toto zhoröenì vöak nebude v znamnè a lze tudìû obecnï Ìci, ûe velmi dobr hospod sk situace»eskè republiky bude mìt v r ñ a ve v hledu i v dalöìch letech ñ srovnatelnï dobrè pokraëov nì. V p ÌötÌm roce oëek v me p edevöìm pokles tempa r stu hrubèho dom cìho produktu. Tento pokles bude mìt ale spìöe ÑstatistickÈì neû re lnè p ÌËiny ñ jednak se v r vytvo ila pro rok 2006 velmi vysok srovn vacì z kladna, jednak n - r st ËistÈho exportu, jakkoliv bude opït dynamick (v r oëek v - me n r st p ebytku obchodnì bilance na 70 mld KË), nep inese takovou fundament lnì zmïnu, jakou bylo Ñp eklopenìì ËistÈho exportu ze z pornè do kladnè hodnoty mezi roky 2004 ñ V»R rovnïû v r vzroste mìra inflace (oëek v me pr mïrnou mìru inflace ve v öi 2,6 % a stejnï velkou mìru inflace na konci roku). D vod tohoto n r stu je vöak p edevöìm externì ñ r st svïtov ch cen ropy a zemnìho plynu a jejich postupn Ë steën pr mït do hladiny spot ebitelsk ch cen v»eskè republice. Vedle tohoto faktoru bude p sobit i oëek vanè zdraûenì elektrickè energie ze strany»ez a oëek van n r st regulovanèho n jemnèho. V obou p Ìpadech jde tak o n kladovè, nikoliv popt vkovè inflaënì tlaky, navìc p ev ûnï v oblasti regulovan ch cen. Dopad tïchto n r st do j drovè inflace (inflace oëiötïnè o ceny potravin a a ceny paliv a energiì) bude mal. V souvislosti s oëek van m r stem inflace, kter se tak dostane blìzko st edu cìlovèho inflaënìho koridoru»eskè n rodnì banky, lze oëek vat mìrnè zv öenì rokov ch sazeb»nb. Naöe oëek v nì je, ûe POJISTNÝ OBZOR 12/2005 5

5 e 2006f 2007f CZK/USD, prům. 28,21 25,70 23,70 22,70 21,00 CZK/EUR, prům. 31,84 31,90 29,90 29,00 28,30 USD/EUR, prům. 1,13 1,24 1,27 1,28 1,35 XII 05 III 06 VI 06 IX 06 XII 06 XII 07 2W Repo Rate, %, k. r. 2,00 2,25 2,25 2,50 2,50 3,50 PRIBOR 3M, %, k. r. 2,30 2,40 2,50 2,60 2,70 3,80 PRIBOR 12M, %, k. r. 2,60 2,70 2,80 2,90 3,00 4, e 2006f 2007f PRIBOR 3M, %, prům. 2,30 2,40 1,85 2,40 3,40 PRIBOR 12M, %, prům. 2,32 2,71 2,00 2,80 3,60»NB zv öì svou dvout dennì reposazbu bïhem r o celkem p l procentnìho bodu. mïrnï tomu se budou zvyöovat i trûnì rokovè sazby, p iëemû postupnè uzavìr nì produkënì mezery, kterè oëek v me ale spìöe aû v r. 2007, povede k mìrnèmu zvyöov nì strmosti v nosovè k ivky, tj. dlouhodobè rokovè sazby porostou vìce neû kr tkodobè. Nad le by mïla pokraëovat fisk lnì stabilizace ekonomiky a spolu s uveden m dalöìm zlepöov nìm obchodnì bilance a bilance bïûnèho Ëtu by mïla vèst k dalöìmu posilov nì kursu koruny, kterè by ale nemïlo v Ëi euru p es hnout 3 % meziroënï. Trendy hospod skèho v voje z r by mïly plynule pokraëovat i v r. 2007, ovöem s tìm, ûe v tomto roce m ûeme oëek vat novè mìrnè zv öenì tempa r stu ekonomiky a z roveú zklidnïnì cenovèho v voje. OdeznÌ totiû jednor zovè vlivy p sobìcì v uveden ch oblastech koncem r a v r rokovè sazby»nb by se vöak v r mïly nad le mìrnï zv öit ñ jednak se bude uzavìrat mezera v stupu, jednak»nb bude muset reagovat na vyööì hladinu rokov ch sazeb v eurozûnï. R stu HDP pom ûe oëek vanè postupnè posilov - nì spot ebitelskè popt vky. V konnost ËeskÈ ekonomiky se bude nad le zlepöovat a d le se snìûì jejì odstup od v konnosti eurozûny ñ z dneönìch cca 63 % rovnï hospod skèho v konu eurozûny mï enè hrub m dom cìm produktem na obyvatele v standardech kupnì sìly bychom se v r mohli dostat na roveú 66 ñ 68 %. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 423/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 222/1995 Sb., o vodnìch cest ch, plavebnìm provozu v p Ìstavech, spoleënè hav rii a dopravï nebezpeën ch vïcì, ve znïnì vyhl öky Ë. 412/ 2004 Sb. a vyhl öky Ë. 666/2004 Sb. ( Ëinnost ). 2. Pod Ë. 436/2005 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 143/ 2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o ochranï hospod skè soutïûe), jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 3. Pod Ë. 440/2005 Sb. bylo vyhl öeno plnè znïnì z kona Ë. 116/ 1990 Sb., o n jmu a podn jmu nebytov ch prostor, jak vypl v z pozdïjöìch zmïn. 4. Z kon Ë. 444/2005 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 531/1990 Sb., o zemnìch finanënìch org nech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). Z kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì), ve znïnì z kona Ë. 39/2004 Sb. se mïnì tak, ûe v ß 35a odst. 5 se slova ÑfinanËnÌ adì nahrazujì slovy ÑcelnÌ adì. Obdobn zmïna se t k i z kona Ë. 42/1994 Sb., o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem a z kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech pojistn ch ud lostì. JUDr. Ji ina Kotrbat SystÈmy vëasnèho varov nì v pojiöùovnictvì (Early Warning Systems ñ EWS) RNDr. LudÏk Ambroû, CSc., Ministerstvo financì SystÈmy vëasnèho varov nì majì jiû dlouhou tradici. Pokud bychom nechtïli jìt velmi daleko do historie a diskutovat nap Ìklad o systèmech varov nì pomocì kou ov ch sign l (poprvè zcela jistï nïkdy p ed Kristem), m ûeme s trochou nads zky a pravdïpodobnï i s jistou d vkou nep esnosti oznaëit AWACS (Airborne Warning and Control System) za jeden z prvnìch EWS. Jedn se o elektronick systèm na b zi radaru, postaven r na letounech typu Boeing. UmÌ nejenom detekovat letadla a zprost edkovat komunikaci a velenì p i bojov ch operacìch, ale takè nap Ìklad prov dït meteorologick pr zkum a mnoho dalöìch ËinnostÌ. EWS v poslednì dobï ale pronikly tak ka do vöech oblastì lidskè Ëinnosti. Diskutuje se o nutnosti zdokonalit tsunami EWS. Humanit rnì organizace USAID buduje systèm FEWS (Famine EWS Network) pro vëasnou detekci oblastì, kterè by mohly b t v budoucnosti postiûeny hladomorem. Buduje se EWS, kter by p edpovìdal vznik Alzheimerovy choroby. Europol i Interpol budujì EWS pro varov nì p ed padïlateli penïz a umïleck ch dïl. Jiû v roce 1997 p ijala rada EU rozhodnutì o zavedenì EWS, jehoû kolem je vytvo enì mechanizmu umoûúujìcìho rychlou v mïnu informacì o v robï, öì enì, uûìv nì a rizicìch nov ch drog. National Science Foundation spustila projekt SNEWS (SuperNova EWS) pro vëasnou detekci supernov. A tak bychom mohli pokraëovat d le. FinanËnÌ EWS SoutÏû na finanënìch trzìch v poslednìch nïkolika desetiletìch velmi zesìlila. Vznikly novè finanënì technologie, novè finanënì produkty, ale i nov rizika. Vöichni hlavnì aktè i, tedy banky, investiënì, podìlovè a penzijnì fondy, asset manaûè i, pojiöùovny, jsou spolu st le vìce propojeny. InvestujÌ na stejn ch trzìch a do stejn ch produkt, zabezpeëujìcì se stejn m nebo obdobn m zp sobem proti r zn m rizik m, jsou spolu st le pevnïji prov z ny i vlastnicky, vznikajì finanënì konglomer ty. V souvislosti s tìmto v vojem vznik i nov pot eba pro finanënì regul tory a dozorovè org ny. Pot ebujì mìt k dispozici n stroje, kterè by dok zaly posoudit finanënì zdravì finanënì instituce a vëas odhalit moûnè zdroje nestability nebo budoucìch problèm. Pot ebujì speci- lnì EWS. TakovÈ systèmy pro specializovanè finanënì instituce jiû vznikly. Na p Ìklad v USA je pouûìv n systèm CAMEL pro banky. KaûdÈ bance je p idïlen rating v kaûdè ze sledovan ch oblastì jejì Ëinnosti: Capital, Asset, Management, Earnings, Liquidity. Z rating v jednotliv ch oblastech je potom konstruov n kompozitnì rating pro celou banku. PojiöùovnictvÌ V souëasnè dobï probìh v EU projekt Solvency II pro pojiöùovny. DokonËenÌ tohoto projektu bylo v minulosti nïkolikr t posunuto. Nov Ëasov harmonogram (Solvency II Roadmap ñ MARKT/2502/05) p edpokl d p edloûenì fin lnìho n - vrhu smïrnice v noru 2007 a jejì schv lenì v Ëervenci KoneËn implementace bude pravdïpodobnï odsunuta nïkam do roku 2009 Ëi Jedna smïrnice by mïla pokr vat solventnost ûivotnìch pojiöùoven, neûivotnìch pojiöùoven a zajiöùoven. HlavnÌm cìlem projektu je ochrana pojistnìk a zabezpeëenì stability pojistnèho trhu. D raz je kladen na rizikov management a na solventnost pojiöùovny, kter musì reflektovat skuteën rizika, kter pojiöùovna podstupuje. Samoz ejmï se jedn i o dalöì d leûitè aspekty, jako je na p Ìklad stanovenì stejn ch podmìnek pro cel trh v r mci EU. 6 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

6 Solvency II se zhruba od r vydala stejnou cestou jako Basilejsk komise pro bankovnì sektor, tedy cestou Basle II. Cel koncepce je postavena na t ech pilì Ìch. PilÌ I obsahuje vlastnì stanovenì minim lnìho kapit lu. PilÌ II se t k zavedenì kontrolnìch proces a pravidel ÌzenÌ rizik. PilÌ III se vztahuje k trûnì disciplinï, tedy k informov nì laickè i odbornè ve ejnosti o vöech d leûit ch aspektech svè Ëinnosti. NedÌlnou souë stì v poëtu kapit lovè p imï- enosti pojiöùoven by mïlo b t i posìlenì lohy sofistikovanïjöìch postup, jako jsou stress testy, VaR, scèn e, vnit nì modely atd. V Solvency II je kladen velk d raz i na principy a metody supervize. SouË stì smïrnice proto budou i poûadavky na dozorovè org ny. Jedn se na p Ìklad o zp sob prov dïnì kontroly na mìstï a na d lku, sbïr informacì a anal za pojiöùoven a celèho trhu, v mïna informacì mezi dozorov mi org - ny v EU a posìlenì jejich spolupr - ce, zabezpeëenì konvergence pracovnìch metod mezi dozorov mi org ny, zp soby intervence, atd. Z kladnìm principem PilÌ e 2 je poûadavek, aby dozorov org n reagoval vëas na moûnè budoucì problèmy pojiöùovny. Z tohoto d vodu je kladen zv öen d raz i na systèmy vëasnèho varov nì pomocì r zn ch indik tor, kterè by mïly öiröì r mec, neû je poûadavek na minim lnì Ëi cìlov kapit l (MCRñMinimum Capital Requirement, SCRñSolvency Capital Requirement). Nap Ìklad v dokumentu MARKT/2535/02 je zd raznïna nutnost harmonizace nejd leûitïjöìch indik tor vëasnèho varov nì. Ta by potom vedla ke snadnïjöì detekci pojiöùovny, jejìû rizikov profil je velk, nebo neobvykl. Harmonizace tïchto indik tor by takè v budoucnosti dovolovala sjednotit postupy dozorov ch org n. Nov koncept Solvency II je postaven na poûadavku umït posoudit celkovou solventnost instituce (Ñoverall solvencyì), zahrnujìcì nejen kvantitativnì, ale i kvalitativnì aspekty, kterè ovlivúujì jejì rizikovou pozici. J drem je potom rizikovï orientovan p Ìstup (Ñprospective and riskoriented approachì) pomocì standardnìch rizikov ch model vyvinut ch pro vöechny pojiöùovny v EU, nebo vnit nìch model, vyvinut ch individu lnï (a tedy detailnïjöìch a preciznïjöìch) jednotliv mi pojiöùovnami. VyuûÌv nì systèm EWS, zaloûen ch na ÑzastaralÈmì a p ekonanèm konceptu podìlov ch ukazatel, nenì v û dnèm p ÌpadÏ v rozporu s risk oriented approach v Solvency II. V û dnèm p ÌpadÏ je nenahrazujì, pouze doplúujì. PostavenÌ risk model je v konceptu klìëovè, systèm EWS doplúkovè. Na systèmy EWS je t eba pohlìûet jako na formalizovanè postupy zpracov nì z kladnìch statistick ch informacì (v sledovka, rozvaha, eventu lnï dalöì z kladnì v kazy zasìlanè roënï dozoru). Samoz ejmï s cìlem upozornit na v nïjakèm smïru ÑnestandardnÌì v voj. Z kladnì aspekty EWS v pojiöùovnictvì Co je, nebo jak by mïl b t systèm vëasnèho varov nì pro pojiöùovny? EWS pro pojiöùovny by mïl b t n stroj, kter umoûúuje vëas detekovat budoucì moûnè problèmy. Je to tedy n stroj, kter dopl- Úuje v poëet solventnosti a je schopen signalizovat abnorm lnì, nebo v nïjakèm aspektu neobvykl v voj. NemÏl by to b t systèm, alespoú zpoë tku, kter analyzuje pojiöùovnu a p i azuje ji nïjak rating. NemÏl by to b t systèm, alespoú zpoë tku, kter vyn öì jakèkoliv soudy o pojiöùovnï. Tedy jeötï jednou: zpoë tku relativnï jednoduch systèm, kter upozor- Úuje, signalizuje, varuje, ale nehodnotì ani nep idïluje rating. Jedn se o n stroj, kter v kaûdèm p ÌpadÏ p edch zì kontrole na mìstï, v û dnèm p ÌpadÏ ji vöak nenahrazuje. Jedn se o statistick model, kter v hrub ch rysech popisuje ekonomick v voj pojiöùovny v poslednìch nïkolika letech. V kaûdèm p ÌpadÏ je to (mïl by b t) pouze jeden z n stroj, kter je k dispozici dozoru. N - stroj, kter musì b t doplnïn o dalöì metody a postupy. D raz je kladen na vëasnou identifikaci vznikajìcìch rizik na rovni jednè pojiöùovny (eventu lnï celèho pojistnèho trhu). V poë teënì f zi se bude jednat o anal zu na b zi pomïrov ch ukazatel t kajìcìch se kapit lu, zisku, obchodnì Ëinnosti, rezerv, solventnosti. V dalöì f zi by mohl b t doplnïn podrobnïjöì anal zou rizik (provï enì aktu rsk ch postup, z - tïûov anal za, VaR, anal za citlivosti r zn ch v poët na zmïn ch jednotliv ch parametr, testov nì r zn ch scèn atd). Tento systèm bude nutno postupnï vyvìjet a modifikovat, aby odr ûel v voj na finanënìch trzìch a v voj v Solvency II. Jako p Ìklad takovèho n stroje na rovni regul tora je moûno uvèst NAIC (National Association of Insurance Commissioners), kter vytv Ì systèm IRIS (Insurance Regulatory Information System), jehoû j drem je soubor pomïrov ch ukazatel. CÌlem je vëas odhalit pojiöùovny, kterè by mohly b t v budoucnosti nesolventnì. U kaûdèho pomïrovèho ukazatele je stanoveno rozmezì, v jakèm by se mïl ukazatel Ñnorm lnïì pohybovat, je poëìt n pr mïr a medi n za soubor pojiöùoven atd. StatistickÈ informace produkuje mnoho specializovan ch profesion lnìch institucì. Jako p Ìklad je moûno uvèst Dun & Bradstreets Industry Norms and Key Business Ratios, Risk Management Association Annual Statement Studies a mnoho jin ch. StruËn n stin moûnèho EWS SystÈm vëasnèho varov nì pro pojiöùovnictvì m ûe mìt r znou podobu. V bïr a konstrukce pomïrov ch ukazatel (Pozn. redakce:»ap se zaëala touto ot zkou zab vat uû v r VÌce viz PojistnÈ rozpravy Ë. 3.) by mïl pokr vat nejd leûitïjöì ekonomickè aspekty pojiöùovny, tedy ziskovost a n kladovost, likviditu, obchodnì Ëinnost, technickè rezervy, solventnost. V kaûdèm p ÌpadÏ je ale t eba mìt k dispozici daje za dostateënè ËasovÈ obdobì. Jako rozumnè se jevì obdobì poslednìch pïti let. V dalöìm je uveden pro n zornost soubor moûn ch ukazatel, kterè by mohly b t pouûity do EWS. Soubor samoz ejmï nenì vyëerp vajìcì. Ziskovost Combined ratio ñ kombinovan pomïr: (poj. plnïnì + n klady na poj. plnïnì/pojistnè). Loss ratio (ökodnì pomïr) ñ (poj. plnïnì/pojistnè). Expense ratio (ökodnì kvûta) ñ (n klady na poj. plnïnì/pojistnè). ProvoznÌ n klady ñ pomïr prov. n klad k ËistÈmu zaslouûenèmu pojistnèmu. Spr vnì reûie ñ pomïr spr. reûie k ËistÈmu zaslouûenèmu pojistnèmu. V nosnost kapit lov ch investic. Hospod sk v sledek (HV) ñ v sledek technickèho Ëtu ûivotnìho pojiötïnì, neûivotnìho pojiötïnì, celkov HV. Hospod sk v sledek z pojiöùovacì Ëinnosti (bez v nos z investic, mimo dn ch v nos atd.). Obchod»istÈ zaslouûenè pojistnè ñ (event. p edepsanè, zaslouûenè brutto) absolutnï i v % p edch - zejìcìho roku. ZajiötÏnÌ ñ pojistnè postoupenè do zajiötïnì, spolu Ëast v %. Pr mïrn pojistn Ë stka ñ (ËistÈ zaslouûenè pojistnè/poëet pojiötïnì). Pr mïrn ökoda ñ (pojistnè plnïnì/poëet pojistn ch ud lostì). Pr mïrnè pojistnè plnïnì ñ (pojistnè plnïnì/poëet pojiötïnì). äkodnì frekvence ñ (poëet pojistn ch ud lostì/poëet pojiötïnì). Rozvaha Celkov aktiva. TechnickÈ rezervy. KrytÌ technick ch rezerv finanënìm umìstïnìm (bez investic do ovl dan ch osob). PodÌl dluhopis (dluhopisy, HZL, pokladniënì pouk zky) na finanënìm umìstïnì. Solventnost Marûe solventnosti ñ (skuteën solventnost/poûadovan solventnost). SolventnÌ pomïr ñ (vlastnì kapit l/ëistè zaslouûenè pojistnè). KrytÌ VK ñ (skuteën solventnost/vlastnì kapit l). MÌra voln ch aktiv ñ (pomï ovan buô k celkov m TR nebo nap. k ËistÈmu zaslouûenèmu pojistnèmu). Likvidita MÌra likvidity ñ (likvidnì aktiva/technickè rezervy). Rychl likvidita ñ (rychle likvidnì aktiva (bez nemovitostì, investic v ovl dan ch osob ch, p jëek atd.) /z vazky nebo technickè rezervy). PraktickÈ p Ìklady Pro n zornost jsou uvedeny nïkterè praktickè v sledky moûnèho testu z EWS, kterè se t kajì pojiöùoven p sobìcìch na ËeskÈm pojistnèm trhu. Vöechny informace jsou p evzaty z ve ejnï dostupn ch daj. Tedy z V roënìch zpr v, v sledovek a rozvah pojiöùoven. NeûivotnÌ pojiötïnì ñ vlastnì vrub. V grafu 1 je pojiöùovna, kter p ed v st le vïtöì Ë st pojistnèho do zajiötïnì. Obr cen situace je zobrazena v grafu 2. Pojiöùovna v znamn m zp sobem redukuje svoje zajiötïnì, do zajiötïnì p ed - v st le menöì Ë st pojistnèho. V n sledujìcìch dvou grafech je zobrazen nep Ìzniv a p Ìzniv v voj Ñcombined ratioì (CR). CR indikuje, zdali je pojiöùovna ziskov z prodeje pojistek. Nebere v vahu investice (v nosy z finanënìho umìstïnì). Pokud je vïtöì neû 100 %, pak POJISTNÝ OBZOR 12/2005 7

7 CR Graf 1 Graf Vl. vrub Poj Vl. vrub Graf 3 Graf Poj Graf 5 Graf 6 provozní pojistné Graf 7 Graf 8 14,0 10,5 7,0 3,5 0,0 provozní pojistné CR 2004 Poj. 21 Poj pojiöùovna vìce platì za pojistn plnïnì a vlastnì n klady, neû inkasuje na pojistnèm. I v takovèm p ÌpadÏ m ûe b t pojiöùovna celkovï ziskov. é doucì je, aby tento pomïr byl menöì neû 100 %. NenÌ vöak moûnè stanovit nïjakou ide lnì hodnotu tohoto ukazatele. V»R se tento pomïr nejëastïji pohybuje v rozmezì 50 % aû 100 %, v ojedinïl ch p Ìpadech mimo toto rozmezì. SpÌöe neû jeho absolutnì v öe je vypovìdajìcì jeho pr bïh (roste, kles, osciluje) a d le porovn nì s pr bïhem loss ratio a expense ratio. Je souëtem loss ratio a expense ratio. Je moûnè jej poëìtat se zajiötïnìm Ëi bez. Dlouhodob r st tohoto ukazatele a jeho delöì pohyb nad rovnì 100 % je v kaûdèm p ÌpadÏ varovn m sign lem. V grafu 4 je uveden pr bïh CR u pojiöùovny, kter je velmi Ñû doucìì. V nosnost investic v % p.a. Pojiöùovna 1 v grafu 5 realizuje v nïkter ch letech ztr tu z investic, v jin ch m extrèmnì v nosy. V grafu 6 je vyv ûen a oëek van v voj v nos z investic u dvou jin ch pojiöùoven (v nosy klesajì tak, jak klesajì rokovè sazby). V grafu 7 je zobrazen aû do r alarmujìcì v voj provoznìch n klad a ËistÈho zaslouûenèho pojistnèho. Od r jsou jiû provoznì n klady hluboko pod Ëist m zaslouûen m pojistn m. PozitivnÌ sign l razantnìch zmïn v pojiöùovnï. V grafu 8 je Ñzdrav ì v voj pojistnèho a provoznìch n klad. Z vïr SystÈm EWS generuje sign ly, ûe nïjak oblast Ëinnosti pojiöùovny se vyvìjì proti oëek v nì Ëi vykazuje rysy urëitè nestandardnosti a abnormality. Zdali se jedn o z rodky budoucìch moûn ch problèm, nebo nestandardnost m nïjakè jinè logickè vysvïtlenì, m ûe uk zat aû n - sledn detailnïjöì rozbor. Pojistitelnost v voznìch vïrov ch rizik z pohledu ekonomickè teorie PhDr. Ing. Tom ö BarËi, Ph.D., ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a.s. N sledujìcì text pojedn v o z - kladnìch principech pojistitelnosti v voznìch vïrov ch rizik a podmìnk ch, za kter ch jsou v voznì vïrov rizika pojistiteln pouze se st tnì podporou. Tento druh vïrovèho pojiötïnì poskytuje v»eskè republice v luënï ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a.s. (EGAP). Definice vïrov ch rizik V voznì vïrov rizika, tj. rizika, kter ohroûujì hradu pohled vky z v vozu za zahraniënìmi dluûnìky, mohou b t dvojì: ñ komerënì rizika vypl vajìcì z ekonomickè a finanënì situace zahraniënìho kupujìcìho (platebnì neschopnost, platebnì nev le), ñ teritori lnì (politick ) rizika vypl vajìcì z politickè, finanënì a makroekonomickè situace zemï zahraniënìho dluûnìka, resp. ve t etì zemì a majìcì z hlediska obchodnìch partner povahu vyööì moci (v lka, platebnì moratorium, p ÌrodnÌ katastrofa...). Velmi Ëasto spad pod v voznì vïrov rizika i tzv. v robnì riziko, tj. riziko, ûe v vozce nem ûe dodat zboûì v d sledku zruöenì nebo p eruöenì smlouvy o v vozu v hradnï ze strany dovozce nebo v d sledku nep ÌznivÈ politickè, finanënì nebo makroekonomickè situace zemï dovozce. InvestiËnÌ riziko, tj. riziko omezenì nebo ztr t v nos z investice ËeskÈ pr vnickè osoby v zahraniëì takè obecnï spad pod st tem podporovanè pojiötïnì v voznìch vïr, ale pro Ëely tohoto textu jej d le nebudeme uvaûovat, neboù pojistitelnost tohoto rizika m specifickè charakteristiky. NÏkter v voznì vïrov rizika mohou b t pojiötïna na soukromèm pojistnèm trhu komerënìmi vïrov mi pojiöùovnami. MusÌ vöak spl- Úovat dvï z kladnì kritèria. Za prvè splatnost do 2 let (v praxi se vöak jedn v pr mïru o t i, Ëty i mïsìce) a za druhè musì smï ovat do zemï komerënï pojistitelnè. JednotlivÈ soukromè vïrovè pojiöùovny majì rozdìlnè p Ìstupy k pojistitelnosti rizik v r zn ch teritoriìch, EGAP jich m v r mci svèho komerënìho pojiötïnì v souëasnosti aû 102 a jejich seznam najdete na internetov ch str nk ch EGAP. Tyto seznamy jsou ovlivnïny p edevöìm tìm, do kter ch zemì mohou komerënì vïrovè pojiöùovny zìskat adekv tnì zajiötïnì na mezin rodnìm trhu (na ËeskÈm trhu zatìm nikdo zajiötïnì pro vïrovè pojiöùovny neposkytuje). TÈmÏ ve vöech zemìch OECD proto existuje nïjak forma pojiötïnì dlouhodob ch v voznìch vïrov ch rizik do zemì s vyööìm teritori- lnìm rizikem, kter d v v vozc m moûnost realizovat obchodnì kontrakty, jejichû mìru rizika by soukromè komerënì vïrovè pojiöùovny nebyly schopny akceptovat. EGAP jako souë st systèmu st tnì podpory exportu poskytuje pojistnou ochranu proti rizik m nezaplacenì vïru vypl vajìcìch jak z politick ch, tak i komerënìch vliv. Struktura pojistn ch produkt EGAP umoûúuje kr t st ednïdob a dlouhodob vïrov rizika spojen s v vozy investiënìch celk, stroj a za ÌzenÌ nebo stavebnìch pracì Ëi investicemi v zahraniëì, d le komerënï nezajistiteln kr tkodob rizika a rizika spojen s dobr m v konem ËeskÈho exportèra. Kr tkodob vïrov rizika spojen s v vozy a tuzemsk mi prodeji Ëesk ch v robk kryjì pojistnè produkty dce inè spoleënosti EGAP ñ KomerËnÌ vïrovè pojiöùovny EGAP, a.s. (K P). 8 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

8 K urëenì optim lnì alokace rizika mezi st tnì a soukrom sektor je d leûitè porozumït z kladnìm princip m pojistitelnosti v voznìch vïrov ch rizik, proë soukrom trh urëit rizika absorbuje a jin naopak odmìt. Determinanty pojistitelnosti HlavnÌmi determinanty pojistitelnosti v voznìch vïrov ch rizik na soukromèm trhu jsou: ñ averze k riziku, ñ kritèria pro p ijetì rizika k pojiötïnì a ñ v öe pojistnèho. Averze k riziku popisuje ochotu ekonomick ch agent k prodeji rizik, kter m jsou vystaveni. KupujÌcÌ pojiötïnì (v vozci) jsou rizikovï averznì, zatìmco komerënì pojiöùovny se k jednotliv m pojistn m smlouv m chovajì jako rizikovï neutr lnì. Vzhledem k celkovèmu pojistnèmu kmeni ale nïkdy vystupujì jako rizikovï averznì. Nejsou totiû ochotnè p ebìrat rizika v zemìch anebo u dluûnìk, kde jiû majì zv öenou pojistnou angaûovanost. Co se t k obecnï st tnì vïrovè pojiöùovny, vyskytujì se v odbornè literatu e dva z kladnì n zory na jejì averzi k riziku. Podle prvnìho n zoru se st tnì vïrov pojiöùovna chov jako rizikovï neutr lnì agent a je schopna akceptovat rizika, kter soukromè pojiöùovny odmìtajì. St tnì vïrov pojiöùovna m ûe pokr t vìce ökod, a to i na delöì dobu splatnosti, protoûe obvykle nemusì nutnï dosahovat zisku jako soukromè pojiöùovny Ëi zajiöùovny. V p ÌpadÏ celkovè platebnì neschopnosti celè zemï majì p edevöìm rozvojovè zemï moûnost vyjednat restrukturalizaci svèho st tnìho dluhu s Pa Ìûsk m klubem, a tìm rozloûit spl tky do delöìho ËasovÈho horizontu. Podle druhèho pohledu je st tnì vïrov pojiöùovna spìöe rizikovï averznì, neboù m zodpovïdnost v Ëi daúov m poplatnìk m. Pojiöùovna by mïla svou Ëinnost smï ovat tak, aby neohrozila st ednïdobè rozpoëtovè omezenì. NavÌc se ËlenskÈ zemï OECD a WTO zav - zaly kr t vöechny n klady spojenè s v voznìm vïrov m pojiötïnìm (tj. pojistn plnïnì a svè provoznì n klady) v dlouhodobè perspektivï pouze z pojistnèho, tj. bez jak chkoli rozpoëtov ch dotacì. Na rozdìl od st tnìch vïrov ch pojiöùoven jsou soukromè pojiöùovny ziskovï orientovanè a zakl - dajì sv rozhodnutì ryze na oëek - vanèm ökodnìm pr bïhu. RozdÌl v averzi k riziku u st tnìch a soukrom ch pojiöùovacìch institucì je v z n na solventnost. St tnì vïrov pojiöùovna m ûe zìskat kapit l za niûöì n klady, neû mohou soukromè pojiöùovny, resp. zajiöùovny. To prvnï jmenovanè umoûúuje akceptovat daleko nevyv ûenïjöì portfolio, neû si m ûe dovolit soukrom pojistitel p i dan ch celkov ch n kladech na kapit l. KritÈria pro p ijetì rizika k pojiötïnì jsou zejmèna: vlastnì z znamy pojiöùovny, platebnì podmìnky, v konnost v vozce, informace o zemi dovozce, obor podnik nì, vztah v vozce k odbïrateli. P irozenï takè v vozci majì sv kritèria pro hodnocenì pojiöùoven. HlavnÌm je v öe pojistnèho, ale takè rychlost v platy odökodnïnì, pruûnost v jedn - nì, dèlka obchodnìho vztahu a celkov spokojenost s pojiöùovnou. Moûnost, aby si klient vybral pojiöùovnu, se vöak t k pouze komerënìch vïrov ch pojiöùoven, pokud jde o st tnì vïrovè pojiöùovny, kaûd st t poskytuje svoji podporu v vozc m prost ednictvìm pouze jednè instituce. HlavnÌmi faktory ovlivúujìcìmi v öi pojistnèho jsou ekonomick a politick v voj v zemìch v vozu, resp. v pr myslov ch odvïtvìch. PojistnÈ z visì na mì e teritori lnìho (politickèho) rizika a typu dluûnìka. DalöÌmi faktory pro stanovenì pojistnèho je rozloûenì rizik a dèlka platebnì podmìnky. StanovenÌ pojistnèho pro v voznì vïrovè pojiötïnì je daleko sloûitïjöì z leûitost 1) neû nap Ìklad v p ÌpadÏ havarijnìho pojiötïnì motorov ch vozidel, a to vzhledem ke dvïma komplikacìm p i urëov nì aktu rsky ÑfÈrovÈhoì pojistnèho. Za prvè, v platy pojistn ch plnïnì z pojistn ch smluv, kterè poskytujì pojistnou ochranu pro stejnou zemi, jsou silnï korelov ny (pro pojistitele). Z tohoto d vodu je pojistn kmen znaënï nevyv ûen a pro jeho krytì je zapot ebì vyööì objem z kladnìho kapit lu. OpaËnÏ, pakliûe m pojiöùovna fixnì objem vlastnìho kapit lu, musì omezovat pojistnou kapacitu, aby udrûela minim lnï p Ìpustnou vyv ûenost svèho pojistnèho kmene. Za druhè, v voznì vïrov rizika se velmi rychle mïnì, a proto m pojistitel potìûe spr vnï odhadnout rizikovost urëitèho krytì. P i oceúov nì nemohou b t uûity standardnì n stroje pro zjiötïnì kredibility v voznìho kontraktu. Tyto dvï komplikace majì za n sledek, ûe v voznì vïrovè pojiötïnì vyûaduje vysokou ziskovou marûi a zv öenè kapit lovè n roky. To vede k vyööìm pojistn m sazb m, coû m ûe podpo it vznik negativnìho v bïru rizik, neboù podle teorie asymetrick ch informacì existuje substituënì vztah mezi v öì pojistnèho a rizikovostì z jemc o pojiötïnì. 1) Viz koordinovan proces stanovenì a ovï ov nì minim lnìch pojistn ch sazeb pro suverènnì dluûnìky a ËistÈ vïrovè riziko zemï u pojiötïnì v voznìch vïr se st tnì podporou v r mci OECD. Neochota pojiöùovat st ednïdob a dlouhodob v voznì vïrov rizika Z v öe uvedenèho lze odvodit n sledujìcìch pït z kladnìch d vod, proë soukrom trh odmìt st ednï a dlouhodob pojistn rizika: 1. Volatilita soukromèho pojistnèho trhu. Na rozdìl od st tem podporovanèho pojiötïnì (z ve- ejn ch zdroj ) nenì soukrom trh schopen se vzpamatovat z dopadu extrèmnï vysok ch ökod. Dokonce i st tnì vïrovè pojiöùovny stanovujì stropy pojistnè angaûovanosti, resp. odmìtajì pojiöùovat do zemì s teritori lnìmi riziky, jeû p esahujì akceptovatelnou v öi (zemï s vysokou mìrou makroekonomickè a politickè nestability, jako jsou v sou- Ëasnosti nap. Afganistan nebo Angola). 2. Ziskov orientace soukromèho trhu. ZodpovÏdnost na soukromèm trhu p ebìr management pojiöùovny, jehoû cìlem je maximalizace zisku a spokojenost vlastnìk. 3. Z kon velk ch ËÌsel. Platnost tohoto z kona stejnï jako z kona o rozloûenì rizik je v raznï omezena u st ednï a dlouhodob ch v voznìch kontrakt. NenÌ moûnè dos hnout dostateënèho poëtu a diverzifikace rizik, a to jednak tìm, ûe pojiöùovna nedostane cel obrat firmy k pojiötïnì a jednak tìm, ûe i celkov poëet rizik k pojiötïnì je mal. 4. Ekonomick neproveditelnost. Potenci lnï vysokè ökody a jejich niûöì frekvence, coû znamen, ûe lze jen tïûko odhadnout budoucì v voj, jsou p ÌËinou vysokèho pojistnèho, jeû v vozci nejsou schopni profinancovat. 5. PojiötÏnÌ st ednïdob ch a dlouhodob ch v voznìch rizik vyûaduje vysokou kapit lovou vybavenost. St ednï a dlouhodobè obchodnì p Ìpady jsou tedy charakteristickè svou nìzkou frekvencì a vysokou pojistnou hodnotou. NavÌc ani nelze oëek vat, ûe by se pravidelnï kaûdoroënï opakovaly ve stejnèm rozsahu a teritori lnìm rozptylu. Celkov hodnota tïchto transakcì Ëasto p esahuje pojistnou kapacitu vïrovè pojiöùovny, kter potom nem ûe pojistit celè st ednïdobè a dlouhodobè portfolio v vozce. Moûnost pojiötïnì pouze Ë sti portfolia ale zase nenì na druhou stranu pro pojiöùovnu atraktivnì, neboù ËÌm mènï obchodnìch p Ìpad v vozce pojiöùovna akceptuje, tìm horöìho rozloûenì rizik v r mci svèho portfolia dosahuje. Proto jedin m v chodiskem pro vïrovè pojiöùovny, resp. zajiöùovny, aby mohly kr t st ednïdob a dlouhodob pojistn rizika, je splnïnì tïchto dvou podmìnek: 1. ZÌskat velk poëet pojistn ch rizik. 2. Stanovit vysokè pojistnè sazby nebo co nejvìce omezit pojistnou hodnotu, aby byla zajiötïna platnost z kona velk ch ËÌsel a z kona rozloûenì rizika. Tyto podmìnky lze pochopitelnï jen velmi tïûko splnit, a proto o tento segment vïrovèho pojiötïnì neprojevujì soukromè pojiöùovny Ëi zajiöùovny z jem. Naopak st tnì vïrovè pojiöùovny jsou obvykle vybaveny dostateënou pojistnou kapacitou pro pojiötïnì v voznìch kontrakt do rizikov ch teritoriì s delöì dobou spl cenì vïru, a tak pro nï v öe zmìnïnè podmìnky neplatì. Mohou pracovat s relativnï menöìm poëtem pojistek a s pojistn mi sazbami, kterè v dlouhodobèm horizontu postaëujì ke krytì ökodnìch i provoznìch n klad. Pouûit literatura: Koning R. H. et al. (2003) ÑInsurability of Export Credit Risksì, SOM Research Report 03F07, University of Groningen. National Economic Research Associates (2000), ÑThe Economic Rationale for the Public Provision of Export Credit Insurance by ECGDì, ECGD Report. West J. (2004), ÑExport Credits in the OECDì, Berne Union Yearbook 2004 POJISTNÝ OBZOR 12/2005 9

9 CEA navrhuje eöenì pro mïnìcì se spoleënost St Ì 16ti procent obyvatel EU p evyöuje hranici 65 let. PoËet narozen ch dïtì na jednu ûenu se snìûil na 1,42. Pr mïrnè n klady na jednoho obyvatele EU na zdravotnictvì jsou 2008 eur. PojiötÏnÈ ökody zp sobenè toky 11. z Ì 2001 dos hly 50 miliard USD. Sucha v roce 2003 v EvropÏ st la pojistitele 10 miliard eur.»lenskè st ty jsou konfrontov ny s podobn mi problèmy a ËelÌ alarmujìcìm demografick m a ekonomick m trend m. Rizika jsou st le vìce zk zonosn (terorismus, p ÌrodnÌ katastrofy) a kaûd oëek v, ûe obdrûì kompenzaci v p ÌpadÏ jmy bez ohledu na jejì p Ì- Ëinu. CEA zpracovala zpr vu ÑPojistn eöenì pro mïnìcì se spoleënostì (ÑBetween public and private: Insurance solutions for a changing societyì), ve kterè specifikuje roli soukromèho pojiöùovnictvì a uv dì doporuëenì vedoucì ke zlepöenì postavenì a vöeobecnèho vnìm - nì pojistnèho sektoru. Pramen: CEA Executive Update, Ëervenecñsrpen 2005 N vrh smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady o zlepöenì podmìnek pro p enositelnost n rok na d chod (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights ñ COM (2005) 507 final) Podle n vrhu tèto smïrnice, p ipravenèho Evropskou komisì, bude mìt obëan EvropskÈ unie moûnost mïnit zamïstn nì a stïhovat se za pracì, aniû by p iöel o n roky na d chod plynoucì ze zamïstnaneckèho p ipojiötïnì. PracovnÌci z Ëlensk ch st t EU, kte Ì mïnì pr ci Ëi zemi, v nìû pracujì, by se v p ÌpadÏ p ijetì tèto smïrnice jiû nemuseli b t, ûe ztratì n roky na penzi, kterè ve svèm zamïstn nì zìskali, a to dìky ustanovenì tèto smïrnice o Ñp enositelnosti n rok na d chodì, kterou dne 20. Ìjna 2005 navrhla Evropsk komise. V souëasnè dobï m ûe zmïna zamïstn nì nebo zemï v konu pr ce v nïkter ch Ëlensk ch st tech vèst ke ztr tï n rok na d chod ze zamïstnaneckèho p ipojiötïnì. SmÏrnice by mïla pomoci nar stajìcìmu poëtu pracovnìk z Ëlensk ch st t EU, kte- Ì mïnì zamïstn nì. V zemìch tzv. patn ctky mïnì pr ci kaûd ch pït let t etina pracovnìk a 9 % pracujìcìch mïnì zamïstnavatele kaûdoroënï. V p ÌpadÏ p ijetì tato smïrnice podpo Ì strategii Komise zamï enou na zamïstnanost a r st, neboù pracovnìk m usnadnì p echod na jinou pr ci a do jinè zemï. Vzhledem ke zvyöujìcì se flexibilitï pracovnìk roste i po- Ëet p ÌleûitostÌ, jak uplatnit spr vnè schopnosti na spr vnèm mìstï trhu pr ce v EvropskÈ unii. SmÏrnice kromï toho p ich zì ve chvìli, kdy se v EvropskÈ unii na penzijnì p ipojiötïnì zamï uje vìce pozornosti, protoûe ada zemì zav dì reformy s ohledem na oëek vanè d sledky st rnutì populace. CÌlem n vrhu smïrnice je omezit z roveú p ek ûky mobility v jednotliv ch Ëlensk ch st tech i mezi nimi, vypl vajìcì ze st vajìcìch p edpis o penzijnìm p ipojiötïnì. DanÈ p ek ûky se t kajì podmìnek nabytì n rok na d chod, podmìnek zachov nì odloûen ch n rok na d chod a p evoditelnosti nabyt ch n rok. NavÌc m tento n vrh za cìl lèpe pracovnìky informovat o tom, jak se dìky mobilitï mïnì n roky na d chod plynoucì z p ipojiötïnì. Jakmile by smïrnice vstoupila v platnost, mïl by b t prov dïn jejì pravideln p ezkum, v r mci kterèho by byla sledov na funkënost jejìch ustanovenì. N vrh Komise se t k pouze d chod v - zan ch na konkrètnìho zamïstnavatele (zamïstnaneckèho penzijnìho p ipojiötïnì), neboù p edpisy umoûúujìcì p enositelnost st tnìho (z konnèho) penzijnìho pojiötïnì jsou souë stì legislativy EU jiû vìce neû 30 let. Tento INFO z EvropskÈ unie n vrh se net k zdanïnì ani indexace d chod, avöak p ÌsluönÈ tvary EvropskÈ komise budou situaci nad le zkoumat a hledat moûnosti vyuûitì systèm penzijnìho p ipojiötïnì fungujìcìch v r zn ch daúov ch systèmech jednotliv ch Ëlensk ch st t. DosaûenÌ dohody o znïnì n vrhu si s ohledem na sloûitost a r znorodost p edpis o penzijnìm p ipojiötïnì v celè EvropskÈ unii vyû dalo urëit Ëas a Komise o nïm vedla rozs hlè konzultace. Tyto konzultace umoûnily zohlednit takè stanoviska PenzijnÌho fûra, tvo- enèho soci lnìmi partnery (z stupci zamïstnavatel a zamïstnanc ), z stupci odvïtvì pojiöùovnictvì a Ëlensk mi st ty. Evropsk komisa pro zamïstnanost, soci lnì vïci a rovnè p Ìleûitosti VladimÌr äpidla prohl sil, ûe p ijetì n vrhu p ich zì pr vï vhod ñ tïsnï p ed zaë tkem roku 2006, kter bude Evropsk m rokem mobility pracovnìk. D le uvedl: ÑChceme-li, aby byli pracovnìci mobilnì a flexibilnì, nem ûeme je za zmïnu pracovnìho mìsta penalizovat. D chodovè n roky musejì b t zcela p evoditelnè. Tato smïrnice mïla p ijìt jiû podstatnï d Ìve.ì Pramen: Tiskov zpr va EU IP/05/1320 Druh zpr va EvropskÈ komise o praktick ch p Ìprav ch na p ijetì eura v nov ch Ëlensk ch st tech 1) Do p ÌpadnÈho p ijetì nïkter ch nov ch Ëlensk ch st t EU do eurozûny zb v mènï neû rok. I kdyû v nïkter ch z nich praktickè p Ìpravy v raznï pokroëily, celkovï by se tempo p Ìprav mïlo zrychlit a to zejmèna v tïch zemìch, kterè hodlajì euro zavèst v roce Druh zpr va EK o praktick ch p Ìprav ch na p ijetì eura v nov ch Ëlensk ch st tech, kterou Komise dne 4. listopadu 2005 p ijala, uv dì, ûe Ëty i z deseti nov ch Ëlensk ch st - t (Estonsko, Litva, Slovinsko, Slovensko), p ijaly pro p echod na euro komplexnì pl ny p Ìpravy. Tyto pl ny se t kajì zejmèna v mïny ÑpenÏûnÌ hotovostiì, nap. zda m dojìt k zavedenì bankovek a mincì v t û den, kdy bude euro p ijato (scèn tzv. ÑvelkÈho t eskuì 2) ), nebo zda m b t stanoveno obdobì dvojìho obïhu, v jehoû pr bïhu by byly euro i p vodnì mïna z konn m platidlem. Tyto pl ny se d le zab vajì ot zkami ochrany spot ebitele ñ dvojitè uv dïnì cen a mnoûstvì, sledov nì cen, aby p i p echodu na euro nedoölo k jejich neû doucìmu zv öenì ñ a d le se zab vajì takov mi ot zkami, jak mi jsou grafick prava n rodnìch stran mincì a vëasnè dod nì dostateënèho mnoûstvì euro bankovek a mincì apod. Zpr va se nezab v tìm, jak jsou jednotliv mi nov mi Ëlensk mi st ty plnïna Ñmaastrichtsk konvergenënì kritèriaì 3), stanoven ve SmlouvÏ o EvropskÈ unii. Toto hodnocenì bude souë stì tzv. ÑkonvergenËnÌ zpr vyì, kterou uve ejnì Evropsk komise v roce Estonsko, Litva a Slovinsko hodlajì euro p ijmout k 1. lednu 2007, Kypr, Lotyösko a Malta k 1. lednu 2008, Slovensko k 1. lednu 2009 a»esk republika a MaÔarsko uvaûujì o p ijetì eura k 1. lednu Polsko si zatìm û dny cìlov termìn pro p ijetì eura nestanovilo. P Ìpravy nov ch Ëlensk ch st t se mohou opìrat o zkuöenosti Ñstar ch Ëlensk ch st t ì 4), kterè p ijaly euro v roce 1999; nenì moûno d leûitost p Ìpravy vöech z ËastnÏn ch stran ñ zejmèna obëan ñ podceúovat. Velk vïtöina obëan si uvïdomuje v hody eura, nap. pokud se t k odstranïnì smïn - rensk ch poplatk (74 %), moûnosti snadnèho porovn v nì cen v r mci eurozûny (70 %) nebo v hody p i cestov nì (90 %). Podle z ijovèho öet enì Eurobarometru vöak takè t i Ëtvrtiny dotazovan ch obëan vyslovilo obavy z neod vodnïnèho n r stu cen. 1) Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Council, the Committee of the Regions and the European Central Bank ñ COM (2005) 545 final. 2) SouËasnÌ ËlenovÈ eurozûny zavedly euro mince a bankovky aû po t ÌletÈm p echodnèm obdobì, kterè n sledovalo po p ijetì jednotnè evropskè mïny (v p ÌpadÏ ÿecka toto obdobì trvalo 1 rok). 3) KonvergenËnÌ kritèria: nìzk rozpoëtov deficit (do 3 % HDP), nìzk mìra celkovèho ve ejnèho dluhu (do 60 % HDP), cenov stabilita (inflace nesmì p ekraëovat o vìce neû 1,5 % mìru inflace za poslednìch 12 mïsìc ve t ech Ëlensk ch st tech, kterè v tèto oblasti dos hly nejlepöìch v sledk ), stabilita dlouhodob ch rokov ch sazeb ( rokov sazba nesmì o vìce neû 2 % p evyöovat rokovou sazbu ve t ech zemìch s dlouhodobï nejniûöì sazbou), schopnost udrûet kurs mïny alespoú dva roky p ed zavedenìm eura ve stanovenèm rozmezì. 4) V souëasnè dobï je euro zavedeno ve 12 zemìch: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, It - lie, Lucembursko, NÏmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, äpanïlsko a ÿecko. K mïnovè unii se dosud nep ipojily Velk Brit nie, D nsko a ävèdsko. SmÏrnice EU o p edch zenì zneuûitì finanënìho systèmu k pranì penïz v ûivotnìm pojiötïnì, vëetnï financov nì terorismu FATF (Financial Action Task Force) se jmenuje pracovnì skupina z Ìzen svïtov m hospod sk m summitem v roce 1999, kterou tvo Ì z stupci vìc neû 30 st t a nadn rodnìch organizacì. FATF stanovì standardy v oblasti prevence a boje proti pranì öpinav ch penïz a proti financov nì terorismu. Z kladem pro stanovenì standard jsou jejì roënì zpr vy. V pr bïhu roku 2003 FATF zpracovala 40 doporuëenì. Ta jsou p ebìr na do pr va EU t etì smïrnicì proti pranì öpinav ch penïz (p edchozì smïrnice jsou z let 1991 a 2001). SmÏrnici schv lila Rada (ministr ) 7. Ëervna Z kladnì obsah smïrnice je n sledujìcì: UstanovenÌ o provï ov nì identity z kaznìk a hospod sk ch vlastnìk p i zaloûenì firmy a bïhem trv nì obchodnìch vztah. StanovenÌ identity z kaznìk zahrnuje podle t etì smïrnice proti pranì öpinav ch penïz vìc neû jen jejich Ëistou identifikaci. Pat Ì sem takè zìsk v nì informacì o Ëelu a charakteru obchodnìho vztahu a pr bïûn kontrola transakcì prov dïn ch bïhem obchodnìho vztahu. Vytv enì rizikov ch vzor. RozöÌ enì okruhu dotëen ch osob o zprost edkovatele smluv ûivotnìho pojiötïnì, pokud za tyto zprost edkovatele neodpovìd pojiöùovna. V slovnè zahrnutì financov nì terorismu. Pro zv öenì pr vnì jistoty byla platn smïrnice zruöena a byl vyd n nov, konsolidovan text. JeötÏ nenì jasnè, v jakèm rozsahu povede aplikace smïrnice do n rodnìho pr va ke zmï- n m stanoven ch povinnostì. Z leûì to p edevöìm na tom, ûe smïrnice vych zì z rizikovï orientovanèho p Ìstupu. TÏûiötÏm prevence pranì öpinav ch penïz se st v zhodnocenì skuteënè rizikovè situace. Mnoho d vod mluvì pro to, ûe souëasnè rozdìly v situaci u bank na jednè stranï a u pojiöùoven na druhè stranï povedou i v budoucnosti k r zn m povinnostem tïchto institucì. Je t eba st le zd razúovat, ûe prameny znalostì pojistitel o z kaznìcìch nejsou srovnatelnè s bankami. PojistitelÈ majì podstatnï mènï informacì o sv ch z kaznìcìch, z nichû mohou odvozovat rizikov profil. Banky naproti tomu mohou z pohyb na Ëtech vytv et podrobnïjöì rizikovè profily. PrvnÌ vyj d enì ze strany ad ukazujì, ûe implementace smïrnice nepovede ke zv öenì, ale spìö ke konkretizaci poûadavk. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 54 Pozn mka: Redakce se k tèto smïrnici jeötï vr tì, neboù bude znamenat takè to, ûe se nebude vztahovat na pojiöùovny provozujìcì neûivotnì pojiötïnì. P ijetì smïrnice o zajiötïnì je dalöìm d leûit m krokem na cestï k integrovanèmu finanënìmu trhu Rada ministr p ijala dne 17. Ëervna 2005 bez projedn v nì smïrnici o zajiötïnì. V Ëervnu 2005 byla smïrnice p ijata Evropsk m parlamentem. Text smïrnice obsahuje vöechny pozmï- ÚovacÌ n vrhy z prvnìho ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu. SmÏrnice ukl d vöem zajiöùovn m, aby mïly povolenì k provozov nì zajiöùovacì Ëinnosti, kterè jim udïlì p Ìsluön org n jejich domovskèho ËlenskÈho st tu. Aby zajiöùovnï bylo udïleno povolenì, musì splúovat ur- ËitÈ podmìnky ñ musì mìt urëitou pr vnì formu, obchodnì pl n, musì splúovat poûadavky na solventnost a musì mìt minim lnì garanënì fond. PodmÌnky pro solventnost jsou odvozeny od podmìnek pojiöùoven, nabìzejìcìch neûivotnì pojiötïnì. Jestliûe pojiöùovna provozuje souëasnï ûivotnì i neûivotnì pojiötïnì, musì b t celkov v öe poûadovanè mìry solventnosti kryta vlastnìmi zdroji. Minim lnì garanënì fond musì mìt zajiöùovna alespoú ve v öi 3 mil. eur. KaptivnÌ pojiöùovny mohou mìt tento garanënì fond niûöì ñ 1 mil. eur. Jakmile bude zajiöùovnï povolenì k provozov nì zajiöùovacì Ëinnosti udïleno, bude moci, prost ednictvìm tzv. jednotnèho pasu, vyvìjet Ëinnost na celèm teritoriu EvropskÈ unie. Zajiöùovny, kterè provozovaly zajiöùovacì Ëinnost p ed p ijetìm tèto smïrnice, mohou ve svè Ëinnosti pokraëovat, aniû by û daly o novè povolenì. SmÏrnice se vöak na nï bude vztahovat (ËlenskÈ st ty majì moûnost poskytnout jim dvouletè p echodnè obdobì pro dosaûenì souladu s touto smïrnicì). SmÏrnice zaplúuje mezeru v evropskè pojistnè legislativï, kter neregulovala Ëinnost specializovan ch zajistitel, zatìmco zajistn Ëinnost p Ìm ch pojistitel regulov na byla. SmÏrnice takè upravuje smïrnice o ûivotnìm pojiötïnì, neûivotnìm pojiötïnì a smïrnici o doplúkovèm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacì skupinï. Na dosaûenì souladu s ustanovenìmi smïrnice budou mìt ËlenskÈ st ty dva roky. V nejbliûöì dobï m b t smïrnice zve ejnïna v ednìm vïstnìku EvropskÈ unie. Pramen: Tiskov zpr va Rady ministr Ë /05* P ipravili: Ing. Josef»Ìûek, Ing. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov * pln text smïrnice lze nalèzt na webovè str nce Rady ministr : servlet/driver?page=result&la ng=en&ssf=date_document+ DESC&fc=REGAISEN&srm=25&md=400&typ=Simple&cmsid=638&ff_TITRE=r einsurance+ directive&ff_ft_text=&ff_sous_cote_matiere=&dd_date_reunion= 10 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

10 SdÏlenÌ, kterè bylo v letoönìm roce p ipraveno Evropskou komisì a kterè je v souëasnè dobï posuzov no ve v borech EvropskÈho parlamentu a v EvropskÈ hospod skè a soci lnì radï, pojedn v o tom, ûe v Ëlensk ch st tech EU byla v minulosti k zajiötïnì p Ìjm zemïdïlc a ke stabilizaci trh a cen pouûìv na ada opat enì, vych zejìcìch ze spoleënè zemïdïlskè politiky (SZP). PomocÌ ady reforem se postupnï p eölo od podpory formou ÌzenÌ trh a cen na p ÌmÈ platby, kterè od roku 2005 budou do znaënè mìry nez vislè na produkci. Jelikoû reforma spoleënè zemïdïlskè politiky odbourala vazbu mezi p Ìm mi platbami a druhem a objemem produkce, budou nynì zemïdïlci moci sv rozhodnutì o produkci lèpe p izp sobit hospod sk m a agronomick m kritèriìm. Reûim jednotnè platby, kter jiû nebude zaloûen na produkci, bude i nad le poskytovat v znamn a st l p ÌspÏvek k zemïdïlsk m p Ìjm m, aëkoliv se bude znaënï liöit podle historickèho rozloûenì podpory mezi r zn odvïtvì zemïdïlskè produkce. ZemÏdÏlci se budou moci vìce Ìdit podle trhu a z roveú budou vyuûìvat v hod tèto lèpe smï ovanè a efektivnïjöì podpory p Ìjm. DÌky tïmto hospod sk m a soci lnìm hledisk m, jakoû i ohledu na ûivotnì prost edì, kterè jsou za- ËlenÏny do novèho reûimu jednotnè platby, je nov SZP udrûitelnïjöì. ZemÏdÏlci vöak budou muset p evzìt odpovïdnost za ÌzenÌ rizik, kterè d Ìve pokr valy politiky trûnì a cenovè podpory. V d sledku postupujìcì liberalizace vöak jsou zemïdïlci v EU st le vìce vystavov ni hospod skè soutïûi a kolìs nì zemïdïlsk ch cen. ZemÏdÏlskÈ podnik nì bude, stejnï jako tomu bylo vûdy, i nad le n chylnè k specifick m rizik m a krizìm 1), nad nimiû nem zemïdïlec kontrolu. I kdyû vypoëtenè p ebìr nì rizika m ûe p inèst SdÏlenÌ komise RadÏ o ÌzenÌ rizik a eöenì krizì v zemïdïlstvì pozitivnì v sledky, je vhodnè, aby byli zemïdïlci p ipraveni na moûn negativnì dopad sv ch rozhodnutì a na krize zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami a jin mi nep edvìdateln mi ud lostmi. NovÈ n - stroje spoleënè zemïdïlskè politiky ñ kter mi nebudou zpomaleny pot ebnè struktur lnì pravy ñ by mohly zemïdïlc m napomoci zv öit jejich schopnost Ìdit rizika a eöit krize. Tyto ot zky jsou ve sdïlenì posuzov ny a je zvaûov no, jak dalöì opat enì by mohla b t na podporu zemïdïlc v oblasti ÌzenÌ rizik a eöenì krizì v r mci spoleënè zemïdïlskè politiky p ijata. Pokud se t k historie, sdïlenì uv dì, ûe Evropsk komise p edloûila v lednu 2001 prvnì anal zu n stroj ÌzenÌ rizik pro zemïdïlstvì EU, kterou za övèdskèho p edsednictvì v roce 2001 projednaly p ÌsluönÈ org ny Rady. PotÈ öpanïlskè p edsednictvì nastolilo problematiku zemïdïlskèho pojiötïnì jako n stroje ÌzenÌ rizik v oblasti pïstov nì plodin na ornè p dï a chovu hospod sk ch zvì at prost ednictvìm memoranda v b eznu 2002, po nïmû n sledovala mezin rodnì konference nazvan ÑZemÏdÏlskÈ pojiötïnì a z ruky p Ìjm ì, kter se konala 13. a 14. kvïtna 2002 v Madridu. V kvïtnu 2003 bylo RadÏ p edloûeno memorandum eckèho p edsednictvì o p ÌrodnÌch rizicìch a pojiötïnì v odvïtvì zemïdïlstvì a dne 6. Ëervna 2003 se konal v Soluni semin zab vajìcì se moûn mi reakcemi 1) Podle tohoto sdïlenì riziko p edpokl d situaci, kter m ûe mìt r znè v sledky, p iëemû je moûno odhadnout pravdïpodobnost kaûdèho z nich. P ebìr nì rizika je Ëasto p edpokladem pokroku, avöak negativnì dopad m ûe mìt na podnik nì v ûnè d sledky. ZatÌmco riziko m ûe b t spojeno s kladn m nebo s negativnìm v sledkem, vöeobecnï se p edpokl d, ûe krize m z vaûnè negativnì d sledky a v tomto sdïlenì se krizì rozumì nep edvìdan situace, kter ohroûuje ûivotaschopnost zemïdïlsk ch podnik a to jak na mìstnì rovni, tak i v celèm sektoru zemïdïlstvì. Ing. Josef»Ìûek na p ÌrodnÌ katastrofy v odvïtvì zemïdïlstvì. A ve dnech 15. a 16. prosince 2004 pak uspo dalo nizozemskè p edsednictvì konferenci nazvanou ÑMateri lnì a nemateri lnì n klady na eradikaci nemocì hospod sk ch zvì atì. Evropsk komise ve sdïlenì navrhuje, aby byl posouzen potenci- l t Ì variant, a to z hlediska, zda by mohly p i samostatnèm Ëi spoleënèm pouûitì nahradit zcela nebo Ë steënï mimo dn opat enì p ijìman ad hoc SpoleËenstvÌm a Ëlensk mi st ty. Komise vyz v Radu, Evropsk parlament a dalöì instituce EU, aby projednaly n - sledujìcì varianty, kterè by byly v souladu s kritèrii green box SvÏtovÈ obchodnì organizace. Pokud by byly tyto varianty zahrnuty mezi opat enì pro rozvoj venkova, mohly by je ËlenskÈ st ty a regiony vyuûìvat podle sv ch konkrètnìch priorit pro n sledujìcì programovacì obdobì. Nez visle na jakèmkoliv rozhodnutì o n sledujìcìch variant ch by bylo moûnè vzdïl v nìm v r mci program rozvoje venkova zlepöit nedostateën rozvoj a vyuûìv nì trûnìch n stroj ÌzenÌ rizik. To by pomohlo zv öit povïdomì o st vajìcìch rizik ch, zlepöit strategie ÌzenÌ rizik a poskytnout know-how, coû by mohlo takè vèst k öiröìmu vyuûìv nì smluv mezi potravin sk m pr myslem, obchodnìky a zemïdïlci. N vrhy variant jsou n sledujìcì: Varianta 1: PojiötÏnÌ proti p ÌrodnÌm katastrof m ñ finanënì Ëast na pojistnèm, hrazenèm zemïdïlci PojiötÏnÌ je alternativou kompenzaënìch plateb z ve ejn ch prost edk za ökody vzniklè v d sledku p ÌrodnÌch katastrof na rovni EU Ëi na n rodnì nebo region lnì rovni. NÏkterÈ ËlenskÈ st ty jiû majì svè systèmy, kterè majì zemïdïlce motivovat k uzavìr nì pojiötïnì pro p Ìpad takov ch ökod. PomocÌ novèho opat enì v r mci na ÌzenÌ t kajìcìho se rozvoje venkova by proto mohl b t poskytov n finanënì p ÌspÏvek na pojistnè, kterè zemïdïlci hradì za pojiötïnì proti ztr tï p Ìjmu v d sledku p ÌrodnÌ katastrofy nebo nemoci hospod sk ch zvì at.» stka poskytovan jednomu zemïdïlci v r mci takovèho opat- enì ze strany EU a st tnì nebo region lnì podpora by nemïly p ekroëit 50 % celkov ch n klad na pojistnè hrazenè za danè pojiötïnì. Aby mohla b t na pojiötïnì pro p Ìpad katastrof udïlena podpora z prost edk na rozvoj venkova, musì b t tato pojiötïnì v souladu s pokyny EU pro st tnì podporu v zemïdïlstvì a s poûadavky Ñgreen boxì SvÏtovÈ obchodnì organizace. Spolufinancov nì by se t kalo takovèho pojiötïnì, u nïhoû odökodnïnì za ztr ty produkce v d sledku danè p ÌrodnÌ katastrofy p evyöujì 30 % pr mïrnè zemïdïlskè produkce v obdobì p edchozìch t Ì let nebo pr mïru za t i roky zaloûenèm na obdobì p edchozìch pïti let p i vylouëenì nejvyööì a nejniûöì hodnoty. Toto opat enì by vyûadovalo, aby ËlenskÈ st ty vytvo ily historick referenënì systèm na rovni zemïdïlsk ch podnik. PojistnÈ plnïnì by nemïlo opr vnïnè osobï nahrazovat vìce neû 100 % ztr ty p Ìjmu v roce, kdy ke katastrofï doölo. Pokud by v d sledku p ÌrodnÌ katastrofy vznikl vedle pojiötïnì n rok jeötï na dalöì odökodnïnì z ve ejn ch prost edk, nesmïlo by celkovè odökodnïnì ze vöech zdroj p es hnout 100 % ztr ty p Ìjmu v roce, kdy ke katastrofï doölo. Vzhledem k tomu, ûe se zemïdïlsk rizika obvykle t kajì velkèho poëtu zemïdïlsk ch podnik, musejì pojiöùovny sjedn vat pomïrnï n kladnè zajiötïnì. To je jednìm z d vod, proë soukromè trhy s pojiötïnìm nejsou dob e rozvinuty. Proto by politickè opat- enì zlepöujìcì p Ìstup k zajiötïnì mohlo b t takè p Ìnosem k roz- POJISTNÝ OBZOR 12/

11 voji soukromèho zemïdïlskèho pojiötïnì; jako alternativa k finanënìm p ÌspÏvk m na pojistnè by d le mohla b t zv ûena podpora st tnìch systèm zajiötïnì. Vedle dohod o soupojiötïnì, uzav- en ch mezi soukrom mi pojiöùovnami, by mohly takè pomoci vl dy tìm, ûe by: 1. nabìzely plnè zajiötïnì za snìûenè ceny, 2. nabìzely Ë st pot ebnèho zajiötïnì bezplatnï, ËÌmû by se snìûila celkov pot eba ze strany pojiöùovny, a 3. p sobily jako partne i u zajiötïnì prost ednictvìm dohod o ËasovÈm nadmïrku ökod (Ñstop loss agreementsì). Varianta 2: Podpora vz jemn ch fond Vz jemnè fondy p edstavujì zp sob, pomocì nïhoû mohou skupiny producent, kterè chtïjì b t samy odpovïdnè za ÌzenÌ rizik, sdìlet riziko.»lenovè mohou Ëerpat kapit l fondu v p ÌpadÏ z vaûn ch ztr t p Ìjmu, kterè by byly stanoveny podle p edem dan ch pravidel. Doposud byly zemïdïlskè vz jemnè fondy, zaloûenè na z kladï soukromè iniciativy, z izov ny p edevöìm na rovni sektor produkce, v nichû producenti sdìlejì srovnateln rizika. V sou- Ëasnosti sice nejsou k dispozici pro vöechny zemïdïlskè podniky, avöak majì potenci l, aby se z nich vyvinul ËastÏji vyuûìvan n stroj ÌzenÌ rizik, kter by pokr val ztr - ty p Ìjm. V tèto souvislosti by SpoleËenstvÌ mohlo poëìtat s poskytov nìm podpory na rozvoj vz jemn ch fond v odvïtvì zemïdïlstvì. V r mci tèto varianty by mohla b t poskytov na doëasn a postupnï klesajìcì podpora na spr vnì Ëinnost, a to kaûdèmu zemïdïlci, kter je Ëlenem fondu ednï uznanèho p Ìsluön m org nem ËlenskÈho st tu. Varianta 3: PoskytnutÌ z kladnì ochrany proti p Ìjmov m krizìm Vzhledem k tomu, ûe se reforma spoleënè zemïdïlskè politiky soust eôuje na stabilizaci p Ìjm a odbour nì vazby mezi podporou a zemïdïlskou v robou, zd se, ûe vöeobecn p Ìstup v p ÌpadÏ p Ìjmov ch krizì je vhodnïjöì neû jak koliv sektorov p Ìstup. VöeobecnÏjöÌ ochrana proti krizìm, kterè vedou k z vaûn m ztr - t m p Ìjm, by umoûnila dalöì zjednoduöenì st vajìcìch ustanovenì o z chrannè sìti a zlepöenì rovnov hy mezi jednotliv mi sektory zemïdïlstvì. LepöÌ zamï enì na trh a kvalitu v roby, kterè podporuje reforma spoleënè zemïdïlskè politiky, znamenajì, ûe mnoho zemïdïlc v EU bude muset masivnï investovat do restrukturalizace. Pro podporu struktur lnìch prav budou k dispozici programy rozvoje venkova. Pokud by se vöak uk zalo, ûe je oblast p sobnosti opat enì pro rozvoj venkova nedostateën, musela by b t nastolena ot zka nov ch n stroj k eöenì situacì, kdy nast vajì problèmy s likviditou a v ûnè ztr ty p Ìjm. Jak koliv takov opat enì by mïla splúovat n sledujìcì podmìnky: ñ mïla by se vztahovat na vöechny zemïdïlce zasaûenè krizì; ñ zìskat platbu na podporu likvidity by mohli zemïdïlci pouze tehdy, pokud by jejich p Ìjem ze zemïdïlstvì v konkrètnìm roce byl niûöì neû 70 % pr mïrnèho hrubèho p Ìjmu Ëi ekvivalentu ËistÈho p Ìjmu v obdobì p edchozìch t Ì let nebo pr mïru za t i roky zaloûenèm na obdobì p edchozìch pïti let p i vylouëenì nejvyööì a nejniûöì hodnoty; ñ Ë stka plateb by musela vykompenzovat nejvìce 70 % ztr ty p Ìjmu producenta v roce, kdy zìskal n rok na podporu p Ìjmu; ñ Ë stka plateb na stabilizaci p Ìjmu by musela b t vztaûena pouze k p Ìjmu, nikoliv k druhu Ëi objemu produkce danèho producenta nebo k dom cìm Ëi mezin rodnìm cen m platn m pro danou produkci, nebo k p Ìsluön m produkënìm faktor m; ñ pokud je producent p Ìjemcem plateb z jin ch kompenzaënìch systèm, nap. u odökodnïnì za p ÌrodnÌ katastrofy, musì b t celkov platba niûöì neû 100 % ztr ty. Pramen: Dokument ÑCommunication from the Commission to the Council on risk and crisis management in agricultureì, COM (2005) 74 final 12 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

12 Pr vem se Ìk, ûe historie je tou nejlepöì uëitelkou pro sou- Ëasnost i budoucnost. Aù se to t k jak chkoliv tèmat, coû n m ostatnï praxe kaûdodennï dokazuje. PojiöùovnictvÌ na zemì»r prodïlalo od svèho vzniku v r znaënè promïny. StaËÌ kr tce p ipomenout situaci po vzniku»eskoslovenska v r spojenou s mohutnou vlnou zakl d nì nov ch, hlavnï Ëesk ch, pojiöùoven, d le obdobì 2. svïtovè v lky a zejmèna proces tzv. zn rodnïnì pojiöùovnictvì zest tnïnìm po roce Dekretem prezidenta z Ìjna 1945 byly zest tnïnìm zn rodnïny soukromè pojiöùovny na zemì»eskoslovenskè republiky (celkem 733!). Vyhl ökou ministra financì z listopadu 1946 byly nïkterè pojiöùovacì spolky a stavy vyúaty ze zn rodúovacìho dekretu. 1. ledna 1947 vöak bylo z Ìzeno uû jen 5 pojiöùoven, kterè p evzaly pr - va a z vazky vöech ostatnìch pojiöùoven na trhu. V roce 1948 byly i tyto pojiöùovny slouëeny v jedinou ñ»eskoslovenskou pojiöùovnu, n. p. (ta byla od r p emïnïna na St tnì pojiöùovnu, v r byla do tehdejöì St tnì pojiöùovny zaëlenïna PrvnÌ Ëesk zajiöùovacì banka a vytvo ena St tnì pojiöùovna, pojiöùovacì a zajiöùovacì podnik, Praha ñ aû do r. 1969, kdy vznikla»esk st tnì pojiöùovna a Slovensk öt tna poisùovúa, od r pak»esk pojiöùovna a.s.). Odborn knihovna pojiöùovnictvì Odborn knihovna se zamï enìm na pojiöùovacì literaturu vznikala v pr bïhu let od roku 1953 ve St tnì pojiöùovnï. PostupnÏ byl fond doplúov n ze Ñzanikl chì, nebo p eveden ch pojiöùoven, a proto jsou v nì i mnohem staröì publikace neû z roku vzniku knihovny. V z Ì 1977 doölo k jejìmu rozdïlenì a fond do roku 1952 byl p eveden do archivu»eskè st tnì pojiöùovny. Avöak ty historickè publikace, kterè se vyskytovaly ve vìce exempl Ìch, z staly i v odbornè knihovnï. KromÏ jinèho byl do knihovny po lèta za azov n postupnï vytv - en tzv. DokumentaËnÌ zpravodaj (obsahuje anotace Ël nk ze zahraniënìch a tuzemsk ch odborn ch Ëasopis ), odbornè Ëasopisy Z - brana ökod, PojistnÈ rozpravy, Pojistn obzor, pochopitelnï novè kniûnì p Ìr stky na trhu a dalöì... Odborn knihovna»ap obohatila sv j knihovnì fond Jitka Bˆhmov a Eva Trojanov Odborn knihovna»ap Svoji odbornou knihovnu»esk asociace pojiöùoven zaloûila v roce PrvnÌ publikace, Ëasopisy, p ÌruËky a v roënì zpr vy byly poskytnuty p edevöìm Ëlensk mi pojiöùovnami a spolupracujìcìmi institucemi. Pak zaëala asociace doplúovat knihovnu n kupy, zejmèna se zamï- enìm na slovnìky vöeho druhu a odbornè publikace. Pro knihovnu byla d leûit i vlastnì tvorba. Prvo- ad m kolem bylo vytvo enì z - kladnì studijnì pom cky (skripta), kter mïla slouûit p edevöìm zamïstnanc m Ëlensk ch pojiöùoven v r mci asociaënìho vzdïl v nì. D le mïla napomoci ke zkvalitnïnì v uky oboru pojiöùovnictvì, a to jak student m vyööìch odborn ch ökol, tak posluchaë m vysok ch ökol.»ap postupnï vydala nïkolik skript, odbornou publikaci a dokonce i odborn pojiöùovacì slovnìk. V znamn nabìdka na rozöì enì knihovnìho fondu»ap ZajÌmav situace nastala na ja e letoönìho roku, kdy»esk pojiöùovna nabìdla»ap p evzetì svè odbornè knihovny. To byla obrovsk p Ìleûitost k zìsk nì ucelenè sbìrky odborn ch titul, p edevöìm z oboru pojiöùovnictvì. Po schv lenì prezidiem»ap byla cel transakce v lètï t.r. realizov na: knihovna p estïhov na do sìdla asociace a»esk asociace pojiöùoven tak zìskala mnoho cenn ch odborn ch publikacì a pramen, kterè budou slouûit ke studiu jak odbornìk m a zamïstnanc m Ëlensk ch pojiöùoven, tak student m a pedagog m vysok ch i vyööìch ökol. Za zmìnku a pro zajìmavost moûn stojì uvèst nïkterè z novï zìskan ch odborn ch historick ch publikacì jako nap.: Albert, L.: PomocnÈ tabulky pro poëìt nì invalidnìho, vdovskèho a sirotëìho d chodu (ta je nejstaröì ñ z r. 1863), Matematick z kon lidskè mrtnosti od T. Wittsteina (1883), éivotnì a d chodovè pojiötïnì od A. Zillmera (1887), SoukromÈ pojiöùovacì pr vo ËeskoslovenskÈ od O. Hermana (1921) a dalöì (SbÌrky z kon od r. 1918, StatistickÈ roëenky, slovnìky), kompletnì roënìky odborn ch Ëasopis Pojistn obzor (od r. 1922), PojistnÈ rozpravy a Z brana ökod, PojistnÈ pr vo (1934), Odhad krupobitnìch ökod na zemïdïlsk ch plodin ch (1947), PojiöùovacÌ v kladov slovnìk 1927, statistickè roëenky, The Encyclopaedia Britannica od roku 1929, Ott v slovnìk nauën a mnoho dalöìch. Modernizace odbornè knihovny»ap HlavnÌm cìlem je pr bïûnï zkvalitúovat knihovnì fond, a to nejen o publikace s pojiöùovacì problematikou, ale i z ady vöech souvisejìcìch obor. Dnes je moûnè konstatovat, ûe v souëasnosti je odborn knihovna»ap jednou z m la odborn ch knihoven v»r, kter m tak rozs hl odborn a historicky cenn knihovnì fond. To je zavazujìcì i pro budoucnost. Modernizace Ëinnosti knihovny je p edpokl d na p edevöìm v zavedenì specializovanèho knihovnìho softwaru, kter bude uûivatel m poskytovat sluûby na vysokè rovni. V nejbliûöì dobï bude s tìmto softwarem souviset i aktualizace dokument knihovny, jako jsou Statut, V p jënì d apod. CÌlem»AP je umìstit seznam knihovnìho fondu na Extranetu»AP, a v jistèm rozsahu i na sv ch webov ch str nk ch. Vzhledem k celkovèmu poëtu titul knihovnìho fondu a v z jmu plynulosti celèho procesu bude t eba, aby si z jemci o v p jëky zjiöùovali u knihovnice p edem em, zda je titul v knihovnï. Cel postup bude jeötï up esnïn a zve ejnïn na internetov ch str nk ch»ap. PÌöe se rok 2005 a odborn knihovna»ap m p es svazk Z vïrem je t eba podïkovat vedenì»eskè pojiöùovny za to, ûe se rozhodla po desetiletì budovanou knihovnu p edat do dalöìho opatrov nì a rozvìjenì»eskè asociaci pojiöùoven, a tak ji budou moci vyuûìvat i zamïstnanci vöech pojiöùoven sdruûen ch v»ap a dalöì z - jemci t eba i k badatelsk m Ëel m. Ve vöech tïchto dokumentech jsou uloûeny nesmìrnï cennè zkuöenosti mnoha pokolenì zamïstnanc pojiöùoven. V tèto knihovnï jsou zkr tka uloûeny trvalè hodnoty a m lo platnè, û dn digitalizace nem ûe nahradit papìr ñ zatìm jedin zaruëen nosië, kter je ovöem t eba peëlivï uchovat a chr nit. POJISTNÝ OBZOR 12/

13 KnÏkolika desìtk m subjekt, kterè u n s majì povolenì podnikat v pojiöùovnictvì, p ibyla p ed rokem Pojiöùovna ötïstì. A protoûe sv mi produkty okamûitï vzbudila zaslouûen z jem, byla jì letos v lètï Ñprodlouûena licenceì k dalöì Ëinnosti. Ano, eë je o jednom z nej spïönïjöìch Ëesk ch televiznìch seri - l Pojiöùovna ötïstì, kter loni na podzim na NovÏ sledovalo ñ jak uk zaly peoplometry ñ dospïl ch div k. Jen tïsnï tak z stal za dosud nejsledovanïjöìm seri lem Nemocnice na kraji mïsta po dvaceti letech. Je asi zbyteënè p ipomìnat, ûe z kladnìm prost edìm p ÌbÏhu v PojiöùovnÏ ötïstì je pojiöùovna, i kdyû problematika pojiöùovnictvì v nïm byla aû v druhèm pl nu a tvo ila hlavnï jeho Ñbarvuì. Milostn troj helnìk, v nïmû se Miroslav Etzler coby charismatick editel pojiöùovny Tom ö Kraus rozhodoval mezi manûelkou Dagmar v pod nì Kate iny BroûovÈ a mladou ovdovïlou maminkou Annou ñ hereëkou Alenou Antalovou, m skoro kaûd z n s dosud zad en pod k ûì. TakÈ jste si öùastnï oddechli, kdyû p edv noënì Ëas p ed rokem proz il z snubnì prsten a Tom ö Kraus se koneënï zeptal AniËky: Vezmeö si mï? Moûn v m to v tu chvìli p iölo i malounko k ËovitÈ. Ale moûn jste nepost ehli, ûe hrdinka nestaëila Ìci ano ani ne a byl konec. Dnes m ûeme dodat, ûe konec prvnì ady seri lu, protoûe 21. Ëervna letoönìho roku padla prvnì klapka druhè ady Pojiöùovny ötïstì. Pojiöùovna ötïstì ÑJsem nejen reûisèr, ale takè div k, div ck vjem ctìm a snaûìm se mu rozumït,ì odhaluje Ji Ì Adamec tajemstvì spïchu sv ch mimo dnï sledovan ch televiznìch po ad. ÑLicence prodlouûenaì Vyhr t je tïûkè, zopakovat spïch jeötï tïûöì. Tv rci seri lu, kter vynesl NovÏ t i ceny div ckè ankety T T, se vöak o to pokouöejì. A takovou pojistkou jejich ötïstì je pr vï fakt, ûe vlastnï nevìme, jestli AniËka na súatek s Tom öem opravdu k vla. Moûn budeme p ekvapeni, kdyû nov seri lov ada nezaëne na radnici. Kaûdop dnï se vöak pr m me na co tïöit, protoûe opuötïn Dagmar se jen tak nevzd - v, zaëne bojovat o velkou l sku a p itom se stane pokornïjöì a skromnïjöì, a takè mladou maminku Annu potkajì neëekanè vïci.»ek s Tom öem svè t etì dìtï. JejÌ p edstavitelka Alena Antalov totiû otïhotnïla a do nat ËenÌ vstoupila v p - tèm mïsìci tïhotenstvì. ScÈn ristka Eva Papouökov proto kv li nì p epsala jiû hotovè novè dìly a vnesla tak do seri lu prvky reality show. ÑVlastnÏ jsme kopìrovali skuteënost, jinak to ani neölo,ì vysvïtlil reûisèr Ji Ì Adamec, ûe v roli i v ûivotï hereëka proûìvala totèû. Tak se tïöte, nov p ÌbÏh o vztazìch na pozadì pojistn ch ud lostì, budete moci vidït uû p ÌötÌ rok v z Ì. Kaûd dìl seri lu bude stejnï jako loni öedes t minut dlouh a pobïûì na NovÏ jednou t dnï. V pojiöùovnï se protìnajì lidskè osudy ReûisÈr Pojiöùovny ötïstì Ji Ì Adamec, jehoû podpis najdeme pod takov mi div cky atraktivnìmi tituly, jako byly v minulosti nap Ìklad seri ly Sanitka, Bylo n s pït a Zkouöky z dospïlosti, p izn - v, ûe ho vûdy potïöì setk nì s moudr m ËlovÏkem a kr snou ûenou a spolehlivï ho vytoëì lidsk blbost. Relaxuje v pr ci a kdyû nepracuje, miluje mo e, u kterèho Ëte a Ëte a Ëte... NenÌ tajemstvìm, ûe pro pojiöùov ckou Ë st seri lu jste si vybral poboëku»eskè pojiöùovny v P Ìbrami. ProË pr vï tam? Hledali jsme pojiöùovnu, kter je hezk, aû moc hezk. A na z kladï tip ñ ten z sadnì p iöel od marketinkovèho oddïlenì»p ñ jsme zjistili, ûe budova»eskè pojiöùovny v P Ìbrami je dokonce kr sn. ChtÏli jsme, aby se seri l odehr - val v p ÌjemnÈm prost edì a jeho hrdinovè byli milì lidè. ProË jste si vybral reûìrov nì seri lu, jehoû dïj je spojen pr vï s pojiöùovnou? Seri l s tìmto n mïtem jsem si nevybral. V dobï, kdy vznikal scèn, mi vedenì Novy nabìdlo jeho VÌte, ûe... ñ se seri l Pojiöùovna ötïstì toëì sbïrnou metodou, coû znamen, ûe filmov öt b vstoupì do urëitèho prost edì a v nïm nat ËÌ obrazy do nïkolika dìl najednou? ñ se dcera hereëky Aleny AntalovÈ Elena Jur Ëkov stala filmovou hvïzdou d Ìv, neû se narodila a smlouvu na honor za Ëinkov nì v seri lu mïla d Ìv neû ûivotnì pojiötïnì? ñ motto seri lu znì: éivot si s n mi pohr v. Jedinou pojistkou ötïstì je l ska. Vöichni ji hled me, protoûe ten, kdo ji najde, neprohraje. realizaci a j nabìdku p ijal. P e- Ëetl jsem si jeho podstatnou Ë st ñ dosud se totiû dopisoval ñ a pochopil jsem, ûe ho pìöe talentovan autorka. Osudy hrdin seri lu zasadila do pojiöùovny, protoûe pojiöùovna je mìstem, kde se velmi Ëasto specifick m, zajìmav m a mnohdy dramatick m zp sobem protìnajì lidskè osudy. T eba jako v nemocnici, sanitce... Od tïch nejz sadnïjöìch, kdy jde doslova o ûivot, po ûivotnì kaûdodennosti. Jste pojiötïn? Ano. M m pojiötïn byt, d m, auto a dalöì majetek. ProzradÌte, u kterè pojiöùovny? U»eskÈ pojiöùovny. A co ûivotnì pojistka? Tu nem m. Vyzn v m jinou ûivotnì filozofii. MyslÌm, ûe je t eba investovat do zabezpeëenì majetku a jeho pojiötïnì, kterè by p ÌpadnÈ neötïstì mohlo odvr tit nebo kompenzovat. Sv m ûivotem jste si tedy jist? V bec si nejsem jist sv m ûivotem. To nem ûe b t nikdo, ale tuto ot zku jsem eöil ñ zatìm ñ jin m zp sobem neû uzav enìm ûivotnìho pojiötïnì. Za sv j ûivot si odpovìd me sami Herec Miroslav Etzler, pro nïhoû je domovskou scènou praûskè divadlo Ungelt, ztv rnil v PojiöùovnÏ ötïstì charismatickèho editele pojiöùovny Tom öe Krause. Aû do zaë tku nat ËenÌ seri lu vöak mïl s tìmto druhem Ëinnosti jedinou zkuöenost: ukradli mu auto, kterè mïl pojiötïnè u»eskè pojiöùovny. Jak vöak Ìk, z leûitost byla vy Ìzena podle jeho p edstav a k jeho spokojenosti. NenÌ tedy divu, ûe pojiötïnì povaûuje za opravdu d leûitè. ÑLidÈ si uû d vno mïli uvïdomit, ûe st t dnes nenì schopen garantovat to, co absurdnì komunistick reûim. Za svè zdravì a majetek si m kaûd odpovìdat s m a p itom by urëitï mïl vyuûìvat sluûeb pojiöùoven. S m jsem uzav el ûivotnì i razovou pojistku, pojiötïnè m m takè auto a d m.ì Marie K rkov Foto TV NOVA 14 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

14 SISA je vûdy na stranï kvality SdruûenÌ importèr souë stì automobil, servisnì a gar ûovè techniky (SISA) je z jmov m sdruûenìm podnikatelsk ch subjekt v oblasti dovozu a prodeje autodìl, autop ÌsluöenstvÌ, autolak, servisnì a gar ûovè techniky. U jejìho zrodu v roce 1994 st lo 10 zakl dajìcìch Ëlen. V souëasnè dobï m asociace 37 Ëlensk ch organizacì, z nichû Ë stì jsou rovnïû v robci dìl na zemì»r. SdruûenÌ m pak dvï sekce: sekce autodìl a sekce servisnì techniky a autolak. Jiû na samèm svèm poë tku SdruûenÌ p ijalo a schv lilo stanovy a etick kodex, kter upravuje chov nì Ëlensk ch subjekt na ËeskÈm trhu. Jako v konn org n m SdruûenÌ svè p edstavenstvo a dozorëì radu. V souëasnè dobï p sobì jako prezident sdruûenì pan Ji Ì S kora. SISA se v pr bïhu uplynul ch let profilovala jako respektovan partnersk organizace pro st tnì org ny, pro zkuöebnì stavy a celou adu dalöìch nevl dnìch institucì a subjekt. Byla vytvo ena platforma pro moûnost v mïny n zor souvisejìcìch s dovozem a prodejem autodìl, autolak a servisnì techniky. Poda ilo se rovnïû zajistit podmìnky pro volnè a spravedlivè soutïûenì v sektoru a vytvo it tak kvalitnì a nez visl aftermarket, kter SISA zastupuje. V r mci svè informaënì Ëinnosti zajiöùuje asociace pro svè Ëleny konzultace a poradenstvì, informaënì a studijnì podklady a p ehledy z autobranûe. Kancel asociace najdete v Praze 4, ul. Doudlebsk 2. TajemnÌkem sdruûenì je JUDr. Miroslav Br ûek. SISA je vûdy na stranï kvality KrÈdem sdruûenì je dod vat na Ëesk trh pouze kvalitnì n hradnì dìly a servisnì techniku, kter splúuje vöechny pr vnì a technickè normy. Z kaznìk nakupujìcì u Ëlensk ch subjekt SISA m vûdy jistotu, ûe nakupuje kvalitnì zboûì.»lenskè firmy dov ûejì a dod vajì na trh komponenty a dìly od svïtov ch v robc, kte Ì jsou v mnoha p Ìpadech dodavateli dìl do prvov roby. I tìm je kromï jinèho zaruëeno, ûe dìly dod vanè Ëleny SISA majì odpovìdajìcì kvalitu, ûivotnost, spolehlivost a navìc jsou dod v ny v p Ìzniv ch cenov ch hladin ch. SISA a blokov v jimka DÌky tzv. blokovè v jimce doölo v poslednì dobï k pomïrnï rozs hlè reformï pravidel hospod skè soutïûe p i prodeji a servisu automobil. K tomu se v ûì takè zmïny na trhu n hradnìch dìl pro motorov vozidla. CÌlem tïchto opat enì je zv öit konkurenci v oboru a kaûdèmu ze z kaznìk to pak v d sledku p inese öiröì nabìdku i finanënì v hody p i n kupu a servisu vozidel a takè jejich dìl. Nov pravidla v znamnou mïrou bourajì monopol a p in öejì vïtöì liberalizaci obchodu v tomto oboru. Pro opravy a drûbu motorov ch vozidel lze pouûìvat n hradnì dìly origin lnì i dìly kvalitativnï rovnocennè. P itom je nep ÌpustnÈ omezovat pr vo autorizovanè opravny odebìrat tyto dìly od t etìch stran a pouûìvat je pro opravy a drûbu motorov ch vozidel. SISA a oprav rensk doloûka Zde se jedn o v jimku z ochrany designu, a to v p ÌpadÏ oprav motorov ch vozidel. Ochrana se tak nem vztahovat na karos skè dìly, svïtla a autoskla. Je celkem logickè, ûe pokud by takov ochrana byla striktnï poûadov na, tak by na to, dìky monopolu automobilek a prakticky z kazu konkurence, doplatil p edevöìm z kaznìk. Evropsk komise se jiû pro tuto Ñoprav renskou klauzuliì vyslovila a podporuje ji. Bohuûel jednìm z odp rc tohoto na ÌzenÌ je takè Ëesk vl da, kter stojì na stranï automobilek a chce prosadit ochranu designu. SISA spolu s ostatnìmi organizacemi v»r i v EvropÏ stojì naopak na stranï z kaznìk, kte Ì by si v konkurenënìm prost edì mïli vybrat, jak dìl bude p i opravï pouûit. Samoz ejmï opït s p ihlèdnutìm ke kvalitï, ûivotnosti, bezpeënosti dìl apod. SISA a dalöì aktivity Z dalöìch aktivit asociace lze zmìnit nap Ìklad jedn nì s Magistr tem hl. mïsta Prahy, kterè se t k stavu prodej autodìl na vrakoviötìch. Dnes se vì, ûe zhruba kaûd p t zde prod van dìl poch zì z kr deûe a situace je nejhoröì pr vï v Praze. CÌlem je spoleën postup s magistr tem p i pravï p edpis pro prodej takov ch dìl. SISA se zasazuje rovnïû o eöenì situace v STK a jejich kontrolou, protoûe nenì moûnè, aby se po naöich silnicìch pohybovaly vozy, kterè jsou v neodpovìdajìcìm technickèm stavu, a p esto projdou kontrolou na STK. Zvl ötnì kapitolou jsou pak nap Ìklad napodobeniny dìl na naöem trhu, p Ìpady nekal ch soutïûnìch jedn nì apod. Nelze zapomenout ani na firmy z oblasti servisnì a gar ûovè techniky, autolak, doplúk pro motorov vozidla apod. I zde je ada problèm, kterè se spoleënï eöì. V letoönìm roce byla nap Ìklad vedena konzultace novely vyhl öky upravujìcì emisnì limity autolakoven a s tìm souvisejìcì pouûitì autolak. Na stole jsou rovnïû ot zky a d sledky souvisejìcì se zavedenìm analyz tor v fukov ch plyn jako schvalovan ch v robk a jejich vyjmutì z pravomoci MD»R. JUDr. Miroslav Br ûek»esk leasingov a finanënì asociace bilancovala prvnì t i ËtvrtletÌ 2005 Na tiskovè konferenci»eskè leasingovè a finanënì asociace, konanè dne 15. listopadu t.r., byly prezentov ny daje Ëlensk ch spoleënostì o objemech jejich leasingu v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönìho roku. a)leasing: ËlenskÈ spoleënosti»lfa p edaly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 do uûìv nì movitè vïci v po izovacì hodnotï (bez DPH) cca 68, 252 mld. KË; za re lnèho p edpokladu, ûe ËlenovÈ asociace ovl dajì 97 % naöeho leasingovèho trhu movit ch vïcì, lze konstatovat, ûe celkem byly v»r v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönìho roku p ed ny do leasingu stroje, za ÌzenÌ a dopravnì prost edky za cca 70,4 mld. KË (bez DPH); ve srovn nì s 1. ñ 3. ËtvrtletÌm r poklesl ve stejnèm obdobì t. r. objem leasingu movit ch vïcì o cca 0,85 % (p i inflaci 2,2 %); objem nov ch leasing movit ch vïcì uzav en ch v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönìho roku p edstavuje cca 70, 75 % celoroënìho loúskèho objemu; ve srovn nì se situacì na konci 3. ËtvrtletÌ 2004 vzrostl podìl leasingu osobnìch a lehk ch uûitkov ch aut z 39,3 % na 47,6 %, podìl leasingu tïûöìch dopravnìch prost edk poklesl z 37,8 % na 28,5 %, podìl leasingu stroj vzrostl z 19,3 % na 19,7 %, podìl leasingu poëìtaë a vybavenì kancel Ì mìrnï poklesl z 0,9 % na 0,8 %; podìl leasingu ojet ch voz na celkovèm leasingu osobnìch a uûitkov ch automobil Ëinil v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ ,5 % (na konci 3. ËtvrtletÌ 2004 Ëinil 24,4 %). b) FinanËnÌ produkty pro spot ebitele: ËlenskÈ spoleënosti»lfa poskytly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 spot ebitelskè vïry v rozsahu 23,347 mld. KË, coû p edstavuje ve srovn nì se stejn m obdobìm loúskèho roku r st o 41 %; spot ebitelskè prodeje na spl tky dos hly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ r objem 26 mil. KË. c) NeleasingovÈ financov nì investic: ËlenskÈ spoleënosti»lfa poskytly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 do podnikatelskèho sektoru spl tkovè prodeje a jinè formy neleasingovèho financov nì investiënìho majetku v objemu 3,131 mld. KË, coû p edstavuje proti stejnèmu obdobì r r st o 51 %. d)factoring: factoringovè spoleënosti uzav ely v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 novè factoringovè obchody v celkovèm objemu 61,627 mld. KË VÌce informacì, nap Ìklad o po adì nejvïtöìch spoleënostì v jednotliv ch segmentech trhu atp. naleznete na (eva) SdruûenÌ CZECH TOP 100 zve ejnilo v sledky 12. roënìku soutïûe NejlepöÌ v roënì zpr vy»eskè republiky 12. roënìk soutïûe potvrdil trend poslednìch let, ûe o umìstïnì v prvnì desìtce nejlepöìch v roënìch zpr v bojujì jen ty firmy, kterè majì velmi kvalitnï zpracovanou obsahovou i grafickou Ë st. Odbornou mezin rodnì porotu tvo Ì profesion lovè z ady oblastì ñ finanënì analytici, audito i, grafici, umïleëtì fotografovè a jazykovì, polygrafiëtì a komunikaënì odbornìci. Porotci hodnotili p ihl öenè v roënì zpr vy podle vìce neû 30 kritèriì, jako nap Ìklad spr vnost a plnost prezentovan ch daj, popis a koment Ëinnosti spoleënosti za uplynulè obdobì, umïleck kvalita fotografiì, v tvarnè pojetì a celkov estetick dojem, jazykov a stylistick spr vnost, propojenì obsahu a v tvarnèho zpracov nì, kvalita tisku, atd. VÌtÏzem 12. roënìku soutïûe se stala opït Skupina»EZ. V prvnì desìtce se na 6. mìstï umìstila»esk pojiöùovna a. s. I dalöì umìstïnì pojiöùoven»ap je v bornè: CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA A. S. (37.), UNIQA pojiöùovna, a. s., (57.), Kooperativa, pojiöùovna, a.s., (58.), Allianz pojiöùovna, a. s., (63.), AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a. s. (79.). Vöem gratulujeme, protoûe uspït p i st le se zvyöujìcìch se n rocìch na vöechna kritèria a p i tak velkè konkurenci je opravdu spïchem. (eva) POJISTNÝ OBZOR 12/

15 Zased nì v boru CEA pro pojiötïnì jadern ch rizik v Praze Ve Ëtvrtek 6. Ìjna 2005 se v praûskèm hotelu Hoffmeister uskuteënilo letoönì zased nì V boru pro pojiötïnì jadern ch rizik ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA). Zased nì se z Ëastnili z stupci n rodnìch asociacì pojiöùoven z Belgie,»eskÈ republiky, Finska, Francie, Chorvatska, NÏmecka, NizozemÌ, Slovinska, äpanïlska, ävèdska, äv carska a VelkÈ Brit nie. Z stupce z»eskè republiky zastupoval i z - jmy Slovenska a p Ìtomni byly i pozorovatelè ñ z stupci n rodnìch asociacì z MaÔarska a Ukrajiny. Jedn nì Ìdil pan Christoph Stalder ze äv carska a CEA zastupoval pan Jean-Louis Marsaud. HlavnÌmi projedn van mi body byla informace o pr bïhu transformace revidovanè Pa ÌûskÈ mluvy o obëanskopr vnì odpovïdnosti za jadernè ökody ve smluvnìch st tech a obs hl diskuse o problematice odpovïdnosti za ökody na ûivotnìm prost edì ve svïtle postoje souëasnèho pojiöùovacìho trhu. P edstavitelè n rodnìch asociacì jednomyslnï podpo ili stanovisko CEA o nepojistitelnosti tohoto rizika v pojetì, jak jej pojìm novè znïnì mluvy a d le potvrdili svè d ÌvÏjöÌ stanovisko o nemoûnosti pojistit obdobì delöì neû deset let od vzniku jadernè ud losti. Diskuse na tato tèmata probìhajì ve vïtöinï evropsk ch st t a prozatìm p evaûuje n vrh eöenì formou z ruky st tu za rizika nebo Ë sti rizik, kter pojiöùovacì trh na sebe nem ûe p evzìt. Samostatn mi body programu byla i informace o semin i INEX 2005, kter po dala Agentura pro jadernou energii OECD v kvïtnu letoönìho roku v BratislavÏ, diskuse o problematice pojiötïnì odpovïdnosti p i p epravï jadern ch materi l a diskuse o dalöìm zamï enì tohoto specializovanèho v boru CEA. Byla konstatov - na v znamn role n rodnìch jadern ch pool p i eöenì vöech v znamn ch ot zek spojen ch s pojiöùov nìm jadern ch rizik ve svïtï, a to p edevöìm nezastupiteln role tïchto sdruûenì p i vy izov - nì p Ìpadn ch pojistn ch ud lostì. Zased nì v Praze se uskuteënilo na pozv nì»eskèho jadernèho poolu, kter letos oslavil deset let od zah jenì Ëinnosti. JUDr. Petr Z ruba Trh pojiötïnì vzrostl o 3,4 % P edbïûnè v sledky Ëlen»AP za obdobì 1ñ9/2005* Z p edbïûn ch v sledk, kterè»esk asociace pojiöùoven (»AP) od sv ch Ëlen shrom ûdila za obdobì 1ñ9/2005 vypl v, ûe pojistn trh i nad le roste. CelkovÈ p edepsanè pojistnè Ëlen»AP se zv öilo oproti stejnèmu obdobì roku 2004 o 3,4 % a dos hlo rovnï 87,3 mld. KË. V prvnìm pololetì letoönìho roku p itom v sledky ukazovaly spìöe na stagnaci (ñ 0,6 %). Lze proto oëek vat, ûe na konci roku budou ËÌsla jeötï p ÌznivÏjöÌ. V ûivotnìm pojiötïnì vzrostlo p edepsanè pojistnè za obdobì 1ñ9/2005 o 1, 1 % na 32,7 mld. KË, kdeûto v 1. pololetì byl evidov n pokles o 3,3 %. D leûitè je, ûe bïûnï placenè pojistnè, kterè je rozhodujìcìm nositelem rozvoje ûivotnìho pojiötïnì, vzrostlo o 9,9 %. Jednor zovï placenè pojistnè, kterè se zapoëìt v do p edepsanèho pojistnèho ihned na celè obdobì platnosti pojistnè smlouvy, zaznamenalo pokles o 16,4 %. U neûivotnìho pojiötïnì byl za obdobì 1ñ9/2005 docìlen meziroënì r st o 4,9 % na 54,6 mld. KË. Tiskov zpr va»eskè asociace pojiöùoven * K prvnìmu a t etìmu ËtvrtletÌ roku asociace zpracov v pouze daje o celkovèm p edepsanèm pojistnèm sv ch Ëlen v ûivotnìm a neûivotnìm pojiötïnì, coû neumoûúuje hluböì anal zu zejmèna v voje v jednotliv ch pojistn ch odvïtvìch. JUDr. Vlasta Mikluö kov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s.r.o. V öe n hrady ökody ñ odstranïnì vad pod nì V praxi se Ëasto vyskytujì situace, kdy poökozen jedn s pojistitelem v povinnèm ruëenì mimosoudnï o n hradï ökody, jednoduchè n roky jsou takto odökodnïny, ale problèm nast v u n rok, kterè jsou z nïjakèho d vodu sloûitïjöì. Nakonec se uk ûe, ûe se nelze vyhnout soudnìmu eöenì. Je tomu tak nap Ìklad tehdy, m -li b t odökodnïno ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì, a to v p ÌpadÏ, ûe se na öpatnèm zdravotnìm stavu poökozenèho podìlì nejen raz z dopravnì nehody, ale i jeho dalöì choroby. NÏkterÈ jmy z dopravnì nehody mohou b t takè poökozen m jen tvrzenè, nap Ìklad jma psychick, ale nelze je zatìm doloûit, protoûe k psychologovi Ëi psychiatrovi nedoch - zel. P esto m ûe b t tato jma re ln, a to v p ÌËinnÈ souvislosti s nehodou. Je z ejmè, ûe situace vyûaduje znaleck posudek. Pojistitel nem z - jem ho zadat, poökozen tak nechce uëinit z d vod finanënìch, kdyû pak obvykle protistrana stejnï û d nov posudek a soud jì vyhovì. Nemal n klad v du tisìc korun na p vodnì posudek se v tomto svïtle jevì nadbyteën m, a nikdo ho poökozenèmu pak jiû neuhradì. Je-li pod na poökozen m ûaloba a navrûen d kaz znaleck m posudkem, nenì problèm, aby soud s m pak znalce p ibral. Je ale ot zkou, jak m zp sobem m b t n rok na penïûitè plnïnì specifikov n a doloûen za tïchto okolnostì v ûalobï. Je z ejmè, ûe povinnostì ûalobce je vyëìslit n rok, alespoú p ibliûnou konkrètnì Ë stkou, a navrhnout d kaz (nap. pr vï znaleck m posudkem), pro up esnïnì tèto Ë stky. M m za to, ûe lze, je-li d vodnost ûaloby jednoznaënï z ejm z protokolu o nehodï a lèka sk ch zpr v, stanovit takovou Ë stku bez lèka skèho hodnocenì a dokonce jen odhadem. Soudy vûdy nejsou stejnèho n - zoru, û dajì v takovèm p ÌpadÏ pod sankcì odmìtnutì ûaloby odstranit vadu pod nì. Vada m spoëìvat v tom, ûe nenì p edloûeno lèka em vyëìslenè bodovè ohodnocenì. V konkrètnìm p ÌpadÏ ûalobce s m podle p ÌsluönÈ vyhl öky v n vaznosti na lèka skè zpr vy vypoëìtal orientaënï sv j n rok v minim lnìm rozsahu (nïkdy je obtìûnè zpr vy od lèka e zìskat a m ûe hrozit promlëenì n roku). Podle ß 43 odst. 2 os.. lze odmìtnout pod nì, v naöem p ÌpadÏ ûalobu, kdyû nebyly odstranïny vady pod nì jen za p edpokladu, ûe nelze v ÌzenÌ pokraëovat. Podle mèho n zoru si soudy zjednoduöujì situaci, uloûì doplnïnì ûaloby a p Ìpadem se v dohlednè dobï nemusejì zab vat. Tento postup ale nenì spr vn, protoûe v ÌzenÌ lze bez problèm pokraëovat pr vï zad nìm znaleckèho posudku, kdyû ûalobce splnil svou povinnost tvrzenì, vyëìslil n - rok a pod v n vrh d kazu. V praxi vöak ûalobce radïji dodateënï vyhovì soudnì v zvï, opat Ì si, mnohdy sloûitï, bodovè hodnocenì lèka e (kterè takè musì zaplatit), ale kterè je pak v takov ch p Ìpadech ne plnè, nevypovìdajìcì a nic nezmïnì na nutnosti p ibrat znalce. M m za to, ûe v tïchto p Ìpadech soud nepostupuje v souladu se z konem, uû v bec ne hospod rnï a ÌzenÌ s m zbyteënï protahuje. Protoûe ûalobce nebude riskovat odmìtnutì ûaloby, radïji se tomuto postupu podvolì. Mohl by takè podat odvol nì, p ÌpadnÏ pak dovol nì, ale tìm by faktickè vïcnè projedn v nì svèho n roku odd lil nejmènï o rok, coû je pochopitelnï v rozporu s jeho z jmy. I tento p Ìklad je d kazem, ûe postavenì poökozenèho v naöem pr vnìm du je st le ve srovn nì s postavenìm ök dce nerovnè, a postup p i dom h nì se n rok je obtìûn. 16 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

16 Telegraficky Telegraficky Telegraficky Telegraficky Fakulta bezpeënostnìho inûen rstvì VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava se zab v problematikou bezpeënostnìho inûen rstvì zahrnujìcì poû rnì ochranu, bezpeënost a ochranu zdravì p i pr ci, pr myslovou bezpeënost, havarijnì pl nov nì a krizovè ÌzenÌ atd. S problematikou ökod zp soben ch bleskem a p epïtìm se setk v me jak v oblasti poû rnì ochrany, tak i v bezpeënosti pr ce a pr myslovè bezpeënosti. Je zn mo, ûe informovanost odbornè ve ejnosti o modernìch zp sobech ochrany p ed derem blesku a p epïtìm nenì na dostateënè rovni. Proto se pracovnìci v öe uvedenè fakulty rozhodli ve spolupr ci se SdruûenÌm poû rnìho a bezpeënostnìho inûen rstvì a p ednì firmou v oblasti ochrany p ed bleskem a p edpïtìm DEHN + S HNE uspo dat mezin rodnì konferenci ÑAtmosfÈrickÈ v boje a protipoû rnì ochrana budovì. CÌlem konference, konanè v Praze dne 13. Ìjna 2005, bylo poskytnout ËastnÌk m poznatky o st vajìcì situaci v problematice ochrany p ed bleskem a p epïtìm a oëek vanèm dalöìm v voji v»r. ZamÏ enì konference bylo orientov no na pracovnìky pojiöùoven, HasiËskÈho z chrannèho sboru, St tnìho adu inspekce pr ce a dalöì odbornè pracovnìky p ich zejìcì do styku s problematikou ochrany p ed bleskem a p epïtìm. (Z tiskovè zpr vy VäB TU FBI Ostrava, SPBI Ostrava, DEHN + S HNE zastoupenì pro»r ze dne 13. Ìjna 2005) Lenka DoËekalov se stala nov m senior account managerem RENOMIA, a. s., nejvïtöì ËeskÈ spoleënosti v oblasti pojiöùovacìho maklè stvì. Na svè pozici bude mìt na starosti pèëi o klìëovè klienty v r mci poboëky Praha a specializovanè pojiöùovacì produkty zn mè pod pojmem Ñfinancial linesì. L. DoËekalov zaëala svoji profesnì karièru v oboru pojiöùovnictvì v roce 1991, kdy nastoupila do»eskè pojiöùovny. V lednu 1993 pak p eöla do PrvnÌ americko-ëeskè pojiöùovny, a. s. Od posìlila t m spoleënosti RENOMIA, a. s., kde bude peëovat o klìëovè klienty v r mci poboëky Praha. (Z tiskovè zpr vy spoleënosti RENOMIA, a. s., ze 17. Ìjna 2005)»esk podnikatelsk pojiöùovna, a. s., (»PP) zav dì systèm tzv. segmentace, ve kterèm drtiv vïtöina tradiënìch klient»pp zìsk v raznï p ÌznivÏjöÌ podmìnky pro rok Novinkou je maxim lnì bonus ve v öi 30 % jiû v roce 2006 a nav öenè limity plnïnì aû do v öe 70 mil. KË za ökody na zdravì i majetku. UrËov nì sazeb je nastaveno nejen podle objemu motoru vozidla, ale novï takè v z vislosti na st Ì vozidla, vïku idiëe a regionu, kde je zv hodúov na vïtöina okres a staröì vozidla. ZmÏna v urëov nì sazeb, tzv. segmentace, je dalöìm v znamn m krokem, kter m»pp v jubilejnìm des tèm roce svè existence vych zì vst Ìc sv m klient m. Sazbami urëen mi podle st Ì vozidla, vïku idiëe a regionu se rozhodla d le zv hodnit podmìnky dlouholet m klient m a takè oslovit novè klienty, pro kterè dosud v jejich regionu a pro jejich staröì vozidla nebyla takov moûnost. (Z tiskovè zpr vy»eskè podnikatelskè pojiöùovny a. s. ze dne 20. Ìjna 2005) O desìtky aû stovky korun zaplatì za povinnè ruëenì u Kooperativy, pojiöùovny, a. s., mènï dob Ì idiëi, kte Ì majì dìky zodpovïdnèmu chov nì na silnici n rok na dalöì zv öenì bonusu. Druh nejvïtöì pojiöùovna v»r, kter pojiöùuje p ibliûnï 1,4 mil. vozidel, zvolila opït maxim lnï spravedliv p Ìstup pro p ÌötÌ rok v povinnèm ruëenì. ÑCo nejvìce zv hodnìme zodpovïdnè idiëe. To znamen, ûe KooperativÏ z leûì na tom, jak jejì klienti jezdì, a nikoli kde jezdì. Letos navìc od n s dostanou speci lnì d rek ñ ûivelnì pojiötïnì vozidla zdarma ke kaûdèmu povinnèmu ruëenì,ì uvedl vrchnì editel Kooperativy Martin Diviö. P ÌötÌ rok bude mìt n rok na bonus z povinnèho ruëenì zhruba 90 procent klient Kooperativy. Kooperativa pro svè klienty p ipravila jeötï jednu speci lnì v hodu. Firma nabìzì ke kaûdè individu lnì smlouvï povinnèho ruëenì, aù uû novè Ëi st vajìcì, jako jedin na trhu ûivelnì pojiötïnì automobilu zdarma. P edmïtem tohoto pojistnèho produktu jsou osobnì a uûitkov vozidla do nejvïtöì povolenè hmotnosti 3500 kg, ke kter m je uzav ena individu lnì pojistn smlouva pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla ñ jin mi slovy, kterè majì povinnè ruëenì u Kooperativy. éivelnì pojiötïnì poskytuje pojistnou ochranu pro n sledujìcì rizika: povodeú, z plava, der blesku, vich ice, krupobitì, sesuv p dy, lavina, p d stromu Ëi stoû ru a poû r. NabÌdka na ûivelnì pojiötïnì platì od 1. listopadu (Z tiskovè zpr vy Kooperativy, pojiöùovny, a. s. ze dne 27. Ìjna 2005) MotoristÈ, kte Ì majì u»eskè pojiöùovny a. s. sjednanè povinnè ruëenì a nezp sobili sv m vozidlem nikomu ökodu, zaplatì v roce 2006 niûöì sazby neû letos. NavÌc jim»p u varianty Standard automaticky nav öì limity plnïnì z 18 na 20 mil. KË u ökod na majetku a z 35 na 40 mil. KË u ökod na zdravì. U varianty Bonus Exclusive pak limity z st vajì ve v öi 100 mil. korun pro oba typy ökod, coû je st le nejvyööì moûn ochrana na naöem trhu. ÿidiëi, kte Ì majì z konnou pojistku sjednanou u»p, dostanou automaticky kromï dokladu o tomto smluvnìm vztahu takè zelenou kartu. A v p ÌpadÏ öofèr z ad fyzick ch osob, kte Ì majì uzav eno povinnè ruëenì na sv j osobnì v z i reflexnì vestu. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 27. Ìjna 2005) Hospoda enì»eskè pojiöùovny a. s. za prvnìch devït mïsìc letoönìho roku skonëilo podle mezin rodnìch ËetnÌch standard (IFRS) Ëist m ziskem ve v öi 4,7 mld. KË. Ve stejnèm obdobì loúskèho roku zisk vypoëten podle Ëesk ch ËetnÌch standard (CAS) Ëinil 2,9 mld. KË. ÑV öe zisku byla ovlivnïna zejmèna pokraëujìcìm pozitivnìm v vojem ËeskÈho kapit lovèho trhu a z nïj vypl vajìcìm r stem v nos finanënìho umìstïnì. V plnèm rozsahu se zaëìnajì projevovat rovnïû spory n klad souvisejìcì se zmïnou proces ve spoleënosti,ì uvedl p edseda p edstavenstva»eskè pojiöùovny Ladislav BartonÌËek. CelkovÈ p edepsanè pojistnè»eskè pojiöùovny dos hlo 31,2 mld. KË. Znamen to meziroënì n r st o 5 %. P edepsanè pojistnè vzrostlo v oblasti neûivotnìho pojiötïnì o 8 % na 19,5 mld. KË, v oblasti ûivotnìho pojiötïnì o mènï neû jedno procento na 11,7 mld. KË. V r mci neûivotnìho pojiötïnì se nejlèpe da ilo odpovïdnostnìmu pojiötïnì, kterè v p ÌpadÏ obëanskè odpovïdnosti zaznamenalo n r st o tèmï 30 %. V havarijnìm pojiötïnì se p edpis pojistnèho zv öil o 11 %. VlastnÌ kapit l spoleënosti oproti konci loúskèho roku posìlil tèmï o 5 mld. ñ na 21,4 mld. KË a bilanënì suma»p ve stejnèm obdobì vzrostla ze 123 na 131 mld. KË. TechnickÈ rezervy dos hly v öe 87 mld. KË oproti 83 mld. ke konci loúskèho roku. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 31. Ìjna 2005) HrubÈ p edepsanè pojistnè Aviva ûivotnì pojiöùovny, a. s., dos hlo ve t etìm ËtvrtletÌ tohoto roku hodnoty 504,5 mil. KË, coû p edstavuje 27% n r st oproti stejnèmu obdobì v loúskèm roce. Aviva si tak udrûuje vysokou dynamiku r stu jiû vìce neû jeden rok a pat Ì mezi nejrychleji rostoucì ûivotnì pojiöùovny na trhu. ÑVysokÈ tempo r stu, kterè v tomto roce vykazujeme, odr ûì nejen rostoucì oblibu investiënìho ûivotnìho pojiötïnì, ale takè stoupajìcì z jem klient o naöe specializovanè sluûby,ì uvedla k v sledk m marketingov editelka Aviva Michaela Jandov. Aviva vyk zala r st i ve POJISTNÝ OBZOR 12/

17 Telegraficky Telegraficky Telegraficky Telegraficky vöech ostatnìch finanënìch parametrech. Hodnota aktiv Aviva dos hla 1845 mil. KË, z Ëehoû 1754 mil. KË je p edstavov no finanënìm umìstïnìm. Ke Ëinily technickè rezervy 1396 mil. KË. V»eskÈ republice p sobì skupina Aviva plc od roku 1997 prost ednictvìm 100% dce inè Aviva ûivotnì pojiöùovna, a. s. (do roku 2002 pod n zvem Commercial Union ûivotnì pojiöùovna, a. s.). Je to prvnì a jedin britsk ûivotnì pojiöùovna v»r a specializuje se na produkty investiënìho ûivotnìho pojiötïnì Nejprod vanïjöì produkt spoleënosti Aviva, tzv. OsobnÌ ûivotnì pl n, zìskal St Ìbrnou korunu 2004 a Zlatou korunu 2005 v kategorii NejoblÌbenÏjöÌ finanënì produkt roku v soutïûi Zlat koruna. DÏtskÈ pojiötïnì Talisman bylo v tèto soutïûi ocenïno Bronzovou korunou 2005 v kategorii Kapit lovè a ûivotnì pojiötïnì. (Z tiskovè zpr vy Aviva ûivotnì pojiöùovny, a. s., ze dne 2. listopadu 2005) osob. V neûivotnìm pojiötïnì dos hla UNIQA r stu 1,4 %, kdyû p edepsala celkem 1,652 mld. KË. D vodem pomïrnï nìzkèho nav öenì je meziroënì stagnace sazeb pojistnèho a Ë steënï odliv velk ch klient po vstupu»r do EvropskÈ unie, kte Ì se v r mci sv ch mezin rodnìch program pojiöùujì p Ìmo u centr l zahraniënìch pojiöùoven. éivotnì pojiötïnì UNIQA zaznamenalo opït v razn n r st. Ve sledovanèm obdobì Ëinilo celkem tèmï 460 mil. KË, coû odpovìdalo meziroënìmu nav öenì asi 22 %. UNIQA pojiöùovna spravovala koncem z Ì 2005 ve kmeni na pojistn ch smluv, meziroënï zaznamenala n r st o 6,5 %. Zisk p ed zdanïnìm za prvnìch devït mïsìc 2005 Ëinil 311 mil. KË a ve srovn nì se stejn m obdobìm roku 2004 (154 mil. KË) se zdvojn sobil. (Z tiskovè zpr vy UNIQA pojiöùovny, a. s, ze dne 10. listopadu 2005)»esk pojiöùovna a. s. obh jila vìtïzstvì v konkurenci dalöìch 17 pojiöùoven v kategorii Pojiöùovna roku 2005 v soutïûi Master- Card Banka roku SouËasnÏ takè zabodovala i se sv m produktem DYNAMIK, kter obsadil v kategorii éivotnì pojiötïnì roku druhou pozici a zìskal tak prvenstvì v r mci segmentu kapit lov ch ûivotnìch pojiötïnì. spïönè byly i dce inè spoleënosti»p. PenzijnÌ fond»p vyhr l kategorii PenzijnÌ fond roku a ebanka zìskala dvï ocenïnì. Stala se NejdynamiËtÏjöÌ bankou roku a nejlèpe byla hodnocena i v kategorii Ëet roku. ÑZÌskan ocenïnì odr ûì v raznè zmïny, kterè se v»eskè pojiöùovnï v poslednìch letech odehr ly. Nejen naöi z kaznìci, ale i ËlenovÈ poroty se mohou p esvïdëit, ûe sluûby»eskè pojiöùovny jsou dnes v raznï kvalitnïjöì a rychlejöì neû v minulosti,ì konstatoval p edseda p edstavenstva»eskè pojiöùovny Ladislav BartonÌËek. O vìtïzstvì osmi z devìti kategoriì rozhodovala porota sloûen z 50 odbornìk, mezi nimiû jsou manaûe i v znamn ch firem, z - stupci mèdiì, akademickè sfèry a st tnì spr vy. Hlasov nì probìhalo korespondenënì formou pod not sk m dohledem, stejnï jako zpracov nì v sledk. (VÌce informacì o celè soutïûi je moûnè zìskat na adrese http: // (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 4. listopadu 2005) P edepsanè pojistnè»sob Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu»sob, se za leden aû z Ì letoönìho roku zv öilo oproti stejnèmu obdobì loni o 6,3 procenta na 4,768 mld. KË. TÌmto n r stem»sob Pojiöùovna, Ëtvrt nejvïtöì dom cì pojiöùovna, p edstihla tèmï dvojn sobnï tempo pr mïru celèho ËeskÈho pojistnèho trhu. To podle»ap Ëinilo 3,4 %. V neûivotnìm pojiötïnì dok zala»sob Pojiöùovna zv öit p edepsanè pojistnè o 7,4 % na 2,230 mld. KË. HlavnÌm motorem r stu bylo p itom povinnè ruëenì pro individu lnì klienty, u kterèho p edpis pojistnèho stoupl meziroënï o 8,4 %. Nadpr mïrnè tempo r stu vyk zalo v prvnìch t ech ËtvrtletÌch letoönìho roku takè nap Ìklad pojiötïnì dom cnostì a rodinn ch dom. P edepsanè pojistnè ûivotnìho pojiötïnì vzrostlo o 5,3 % na 2,538 mld. KË, a to p edevöìm z sluhou prudkèho n r stu (o 210 procent) prodeje jednor zovèho ûivotnìho pojiötïnì spojenèho s investiënìmi fondy, kterè se rovnïû prod v v obchodnì sìti»sob. (Z tiskovè zpr vy»sob Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu»sob, ze dne 4. listopadu 2005) UNIQA pojiöùovna, a. s., p edepsala na pojistnèm za prvnìch devït mïsìc roku 2005 celkem 2,109 mld. KË a zaznamenala tak proti srovnatelnèmu loúskèmu obdobì r st ve v öi 5,28 %. Udrûela tìm p Ìznivou dynamiku, na nìû se podìlel p edevöìm pozitivnì v voj pojiötïnì T i novè cedule ÑVÌtejte v naöem mïstïì, kterè upozorúujì idiëe na dodrûov nì maxim lnì rychlosti 50 km/h, jsou od 16. listopadu 2005 instalov ny ve st edoëesk ch ÿevnicìch, leûìcìch jiûnï od Prahy. Tyto v raznè vìtacì billboardy o rozmïru 3 x 2 metry jsou souë stì projektu Ministerstva dopravy ñ BESIP a»eskè pojiöùovny, podporujìcìho bezpeënost silniënìho provozu ve mïstech a obcìch. V»eskÈ republice uû je motoristè mohou spat it na 18 mìstech, kde se v minulosti staly kv li vysokè rychlosti v ûnè hav rie. BÏhem n sledujìcìch nïkolika mïsìc jich bude rozmìstïno kolem sedmdes ti.»esk pojiöùovna se dlouhodobï podìlì na nejr znïjöìch dopravnï-bezpeënostnìch aktivit ch. NovÈ projekty MD ñ BESIP a»p realizovanè formou PublicñPrivateñPartnership cìlì na rychlost a viditelnost. ÑDlouhodobÏ roste nejen poëet nehod, ale bohuûel i n sledk na zdravì, kterè vöak nelze nahradit penïzi. Proto chceme ve spolupr ci s BESIP zlepöit bezpeënost obëan p edevöìm ve mïstech a obcìch, kde ûijì,ì uvedl Ladislav BartonÌËek, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel»eskè pojiöùovny. Re ln rychlost Ëesk ch idië v obcìch je 60 km/h a vìce, aëkoli z kon stanovì limit 50 km/h. Tato rychlost p itom m svè opodstatnïnì: p i sr ûce chodce s autem v 60km rychlosti p eûije 15 % chodc, p i 50km rychlosti p eûije uû 50 % chodc. CÌlem kampanï ÑVÌtejte v naöem mïstïì je upozornit idiëe na vjezd do obcì a apelovat na Ñdobrou str nkuì tïch idië, kte Ì chtïjì jezdit sluönï a bezpeënï, ale na frekventovanèm tahu si Ëasto nevöimnou, ûe vjìûdì do obce. Projekt ÑVÌtejte v naöem mïstïì realizuje a plnï financuje»esk pojiöùovna ve spolupr ci s MD ñ BESIP. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze dne 16. listopadu 2005) P ipravuje Eva Trojanov 18 POJISTNÝ OBZOR 12/2005

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i Po vzniku»eskoslovenskè republiky v roce 1918 a zvolenì T. G. Masaryka prezidentem vznikla nutnost plnï rehabilitovat historickè sìdlo Ëesk ch panovnìk. Byla zah jena rozs hl rekonstrukce a p estavba PraûskÈho hradu, vëetnï RajskÈ zahrady a zahrady Na Valech. K tomuto n roënèmu kolu byl povol n slovinsk architekt Josip PleËnik. V r mci v öe uvedenèho byl are l PraûskÈho hradu obohacen i o mnoh v tvarn dìla. JednÌm z nich je takè mohutn ûulov monolit na III. hradnìm n dvo Ì o celkovè v öce 15 m a 50 cm. Bylo rozhodnuto, ûe pot ebn ûulov jehlan bude vylomen v lomu u Mr kotìna, leûìcìm na patì nejvyööìho vrcholu»eskomoravskè vrchoviny Javo ice (837 m). N zev velkè vesnice Mr kotìn nem nic spoleënèho s mr kotami, jejì pojmenov nì se odvozuje od muûe jmènem Mr kota, kter ji pr v minulosti zaloûil. ZdejöÌ ûula je proslul, v adï lom v okolì se tïûì jiû od 19. stoletì. StejnÏ proslul je zruënost zdejöìch kamenìk. Na vyhotovenì tèto prestiûnì zak zky pro Praûsk hrad vyëlenila firma Mr kotìnskè kamenolomy (d Ìve firma JarolÌm Foit) 17 kamenìk. TÏm se skuteënï poda ilo poûadovan kus horniny, ctyhodn ch rozmïr (dèlka p es 17 metr o v ze tèmï 100 tun) vylomit. Vyvstal ovöem velik technick problèm, dopravit tak obrovsk n - klad do Prahy. K jeho eöenì byl povol n stavebnì rada Ministerstva ve- ejn ch pracì, renomovan odbornìk Ing. Miloslav Klement a na pomoc byla se svojì tïûkou technikou povolan arm da, konkrètnï ûenistè. Do lomu byl po silnici dopraven speci lnì ûelezniënì podvozek a na nïj pomocì ûelezniënìch praûc a star ch kolejnic po velkè n maze monolit naloûen. Pak se n klad vydal na devït kilometr dlouhou cestu k ûelezniënìmu n draûì v TelËi. Voj ci vûdy poloûili v dèlce asi t iceti metr na silnici praûce na nï kolejnice a silnè traktory popot hly vz cn n klad o kus d l. PotÈ se pouûit ûelezniënì svröek rozebral, poloûil p ed podvozek a cel proces se st le opakoval. Po nïkolika dnech p epravy doölo k rozep i. Velitel vojenskèho oddìlu ozn mil Ing. Miloslavu Klementovi, ûe arm dnì velenì si nep eje, aby voj k m velel civilista, a proto nad le nereflektujì na jeho vedoucì roli p i transportu. To se RozlomenÌ monolitu pro Praûsk hrad stalo 6. z Ì Ing. Miloslav Klement si na vzniklou situaci stïûoval Kancel i prezidenta republiky, ale neû narychlo sestaven komise staëila z leûitost posoudit a rozhodnout, o dva dny pozdïji byl p i pokraëujìcìm transportu vinou neschopnosti voj k monolit p eraûen na dva kusy. P iöla tak vniveë dlouhotrvajìcì morn pr ce mr kotìnsk ch kamenìk a velkè finanënì prost edky dosud vynaloûenè na p epravu tak rozmïrnèho n kladu. Hav rie ost e sledovanèho transportu byla öiroce komentovan tiskem. Dnes jiû nezjistìme, u kterè pojiöùovny nebo pojiöùoven byla doprava monolitu pojiötïna a v jakè v öi. JistÈ je, ûe vznikl ökoda byla znaën, zmìrnïn tou skuteënostì, ûe vïtöì z rozlomen ch kus byl pozdïji pouûit na pomnìk Praha sv m vìtïzn m syn m pod praûsk mi Emauzy. Ten byl slavnostnï odhalen 29. Ìjna 1932 a jeho autorem byl Ëesk socha profesor Josef Ma atka. PraûanÈ vöak neobdivovali pomnìk dlouho, v roce 1940 byl na rozkaz nacist pomnìk odstranïn a zniëen. Od roku 1998 tady stojì jeho replika. Dva roky (1924 ñ 1925) pak trvala diskuze o smysluplnosti postavenì tak velkèho monolitu na III. n dvo Ì PraûskÈho hradu. Vöe skonëilo vylomenìm novèho ûulovèho jehlanu opït v lomu u Mr kotìna. I ten p i nadzved v nì v lomu praskl naötïstì pouze v hornì Ë sti, takûe zbyl Ë st dlouh 15 m a 60 cm byla d le upot ebiteln. Doprava zhruba 112 tun tïûkèho obra byla opïtnï obtìûn m technick m kolem a prvo adou senzacì doby. Monolit byl zprvu taûen traktory zap jëen mi vojenskou spr - vou. Byly to dva traktory äkodov ch z vod po 80 koúsk ch sil ch a dva p sovè traktory nïmeckè v roby po 50 koúsk ch sil ch. Arm - da z roveú dala k dispozici muûstvo s velìcìm d stojnìkem. TÌm byl kapit n Dr pal od autooddìlu dïlost eleckèho pluku Ë. 4 z»esk ch BudÏjovic. VrchnÌ dozor nad cel m transportem mïl opïtnï Ing. Miloslav Klement. Na n draûì v TelËi byl obrovsk ûulov jehlan naloûen na speci lnì ûelezniënì vagon a bïhem nïkolika dnì po trase dlouhè 216 km p ijel transport do Prahy, na n draûì v DejvicÌch. Jelikoû se tak stalo v prosinci 1925, vzhledem k zimnìm mraz m byl k men transportov n na Praûsk hrad aû koncem dubna a zaë tkem kvïtna roku Na Praûsk hrad byl monolit transportov n stejn m zp sobem jako z lomu na n draûì v TelËi. Byl uloûen ve sk ÌÚovÈ konstrukci n tovanè z profilovèho ûeleza na dvou nìzk ch podvozcìch, kterè se valily na v leëcìch po tr mech kladen ch na cestu. Moment lnì tah p i zabr nì pohonn ch jednotek byl tlumen mohutn m pèrov m tlumiëem. Celkov v ha ûeleznè konstrukce a podvozk byla 27 tun, takûe celkov v ha dos hla 137 tun. Trasa transportu nemohla ze statick ch d vod vèst p es Praön most, a tak se dochovaly ËetnÈ fotografie, jak monolit projìûdì za po- ËetnÈho z jmu Praûan HradËansk m n mïstìm. Sloûit dopravnì akce öùastnï skonëila na III. hradnìm n dvo Ì, kdyû jeötï p edtìm musela b t snìûena nivelita vozovky pr jezdu mezi hradnìmi n dvo Ìmi. Dobov tisk p ipomìnajìcì obdobnè akce v cizinï j sal nad vìtïzstvìm techniky. Aû na mìstï byl monolit definitivnï opracov n, vyleötïn a vztyëen. RovnÏû poslednì f ze, vztyëenì, byla sloûit m technick m problèmem. Byla spïönï dokonëena 3. listopadu Cel akce vëetnï vyloûenì na dejvickèm n draûì byla natoëena filmov m atelièrem ing. Paspy a Smrûe. Film, na kterèm byly zachyceny nejzajìmavïjöì situace, mezi nimi i sjezd po svaûitè silniëce p i cestï na n draûì v TelËi, kdy byl monolit p ipout n k zakopan m kotv m, byl nazv n ÑJeho VeliËenstvo Monolit II.ì. PraûskÈmu obecenstvu byl 300 m dlouh snìmek promìt n v s le staromïstskèho domu U Vejvod. HradnÌ monolit, symbolizujìcì p edevöìm pam tku padl ch v prvnì svïtovè v lce, o jehoû postavenì rozhodla Kancel prezidenta republiky jiû v roce 1921, z roveú dokl d i dovednost Ëesk ch dïlnìk a technik. Monolit, jehoû podstavec je z libereckè ûuly, zìskal souëasnou podobu 13. kvïtna Tehdy byla na jeho vrchol osazena dva metry vysok ocelov konstrukce jehlanu pozlacen pl tkov m zlatem. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 12/