Lakovna (dostavba areálu spolenosti ZDT s.r.o. Nové Veselí) Bystice nad Pernštejnem, kraj Vysoina

Transkript

1 ENVIRO - EKOANALYTIKA, s.r.o. Nad Kunšovcem 1405/ Velké Meziíí tel./fax: , Lakovna (dostavba areálu spolenosti ZDT s.r.o. Nové Veselí) Bystice nad Pernštejnem, kraj Vysoina oznamovatel a investor: Zemdlská a dopravní technika, spol. s r. o., Žárská 287, Nové Veselí OZNÁMENÍ ZÁMRU O HODNOCENÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ podle 6 odst. 1 a Pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb., ve znní zák.. 216/2007 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí Kolektiv autor: Ing. Zdenk Bouek, PhD., MBA - ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o. Velké Meziíí Mgr. Libor Žák - ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o., Velké Meziíí RNDr. Vladimír Suk - Slezská Ostrava Ing. Jií Dymáek - LINEO, spol.s r.o. Tebí Ing. Leoš Slabý - Ostetín Oprávnná osoba: Ing. Zdenk Bouek, PhD., MBA - (hlavní zpracovatel) Držitel osvdení odborné zpsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, innosti nebo technologie na životní prostedí, osvdení.j /4353/OEP/92 ze dne ; prodlouženo pod.j /ENV/06 s platností do Rozhodnutí MŽP.j /ENV/06 ze dne únor 2010

2 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...4 B. ÚDAJE O ZÁMRU...4 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...4 II. ÚDAJE O VSTUPECH Pda Voda Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...12 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH Ovzduší Odpadní vody Odpady Hluk, vibrace, záení Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií...23 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ VÝET NEJZÁVAŽNJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTENÉHO ÚZEMÍ...24 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje...24 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace pírodních zdroj...24 c) schopnost pírodního prostedí snášet zátž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty STRUNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDPODOBN VÝZNAMN OVLIVNNY Základní charakteristiky ovzduší a klimatu Základní charakteristiky povrchových a podzemních vod Základní charakteristiky pd a geofaktor Základní charakteristiky pírodních pomr staveništ a okolí Základní charakteristiky dalších aspekt životního a pírodního prostedí...29 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI Vlivy na obyvatelstvo Vlivy na ovzduší Vlivy na vodu Vlivy na pdu a horninové prostedí Vlivy na faunu, floru a ekosystémy Vlivy na krajinu vetn ovlivnní krajinného rázu Vlivy na další parametry životního prostedí Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ROZSAH VLIV VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPÍZNIVÝCH VLIVECH PESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE OPATENÍ K PREVENCI, VYLOUENÍ, SNÍŽENÍ, POPÍPAD KOMPENZACÍ NEPÍZNIVÝCH VLIV CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEURITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PI SPECIFIKACI VLIV...38 E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU...38 F. DOPLUJÍCÍ ÚDAJE MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍCH SE ÚDAJ V OZNÁMENÍ DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE...38 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...39 H. PÍLOHA...42 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ...43 HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY

3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK HMÚ OV R SN HS CHKO CHOPAV KNH KÚ MÚ MŽP NH NV OZP PD RL RNH Sb. SV ÚP ÚSES VKP VOC ZDT ŽP eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod eská republika eská státní norma vysokosušinové nátrové hmoty chránná krajinná oblast chránná oblast pirozené akumulace vod kapalné nátrové hmoty krajský úad mstský úad Ministerstvo životního prostedí nátrové hmoty Naízení vlády odbor životního prostedí projektová dokumentace rozpuštné látky rozpouštdlové nátrové hmoty sbírka zákon severovýchod územní plán územní systém ekologické stability významný krajinný prvek tkavé organické látky Zemdlská dopravních technika životní prostedí 3

4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma Zemdlská a dopravní technika, spol. s r.o. A.2. I A.3. Sídlo Ž árská 287, Nové Veselí A.4. Jméno, píjmení, bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. František Laštovika - UNI projekt Ž ár nad Sázavou, zmocnný zástupce spolenosti mobil: B. ÚDAJE O ZÁMRU I. Základní údaje 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Název: v Bystici nad Pernštejnem Zaazení dle Pílohy. 1: Jde o zámr naplující dikci bodu 4.2 Povrchová úprava kov a plastických materiál vetn lakoven od do m 2 /rok celkové plochy úprav pro zámry kategorie II. Píslušným úadem, který zajišuje proceduru posuzování vliv je krajský úad ( 22 zákona), v daném pípad Krajský úad kraje Vysoina. 2. Kapacita (rozsah) zámru Dle údaj poskytnutých investorem je pedpokládaná kapacita povrchové úpravy kov v objemu m 2 /rok. Doposud byly provádny tyto práce subdodavatelsky z externích zdroj. Nov navržená lakovna je samostatn situovaným objektem v provozní návaznosti na stávající výrobní objekty halového typu. Areál se nachází v prmyslové zón v jižní ásti msta Bystice n/pernštejnem. Stávající areál se nachází na odboce z komunikace II/388 smr Rodkov. 4

5 Stavba lakovny bude situována pevážn na pozemku stávajícího objektu skladové haly par a pístavku nepoužívané kotelny na tuhá paliva par /1 urených k demolici. Zastavná plocha objektu lakovny iní m 2, pedpoklad zpevnných ploch je 350 m 2, pedpoklad sadových úprav je 250 m 2. Množství kovových dílc k povrchovým úpravám je cca 1300 t/rok. Pitom bude spotebováno pibližn 25 t barev a kg VOC/rok (1422 kg z HS a 390 kg z RNH). Z tohoto dvodu bude zámr pedstavovat stední zdroj zneišování ovzduší. 3. Umístní zámru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Vysoina Obec: Bystice nad Pernštejnem, k.ú Bystice nad Pernštejnem Plocha zamýšleného staveništ je vymezena pozemky s parc. ísly: 2882/2, 2869, 2882/1 a 2863/1. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Stavba pedstavuje rozšíení stávajícího areálu o novou halu lakovny (viz zastavovací situace v pílohové ásti). Veškeré stavební a montážní práce budou soustedny ve stávajícím areálu spolenosti ZDT. Nov navržená lakovna je samostatn situovaným objektem v provozní návaznosti na stávající výrobní objekty halového typu. Prostor lakovny je prostorov volný, v lodi je navržena jeábová dráha o nosnosti 5 tun. Souástí stavby je nová sociální ást a technické zázemí. V sociální ásti jsou navržena WC, pisoáry a umývárna, v technickém zázemí pak sklad, sklad barev a kompresorovna. Provoz povrchových úprav, tvoícího pracovišt pro nanášení kapalných nátrových hmot, pracovišt pro odmašování pomocí vysokotlakého istícího zaízení a pracovišt tryskání. V úrovni pízemí bude nov navržená hala lakovny provozn propojena s obma sousedními halami zastešeným manipulaním prjezdem vybaveným mostovým jeábem o nosnosti 5 t. Lakovna je prosvtlena shora polykarbonátovými svtlíky a boními okenními otvory. Podlaha haly je navržena vzhledem k charakteru výroby jako betonová litá, prmyslového charakteru. Vzhledem ke skutenosti, že v prmyslové zón již existují jiné podniky, sousedící s posuzovaným staveništm, lze oekávat pípadné kumulace vlivu provoz zejména v oblasti logistiky dopravy, píp. ovlivnní krajinného rázu. 5

6 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod (i z hlediska životního prostedí) pro jejich výbr, resp. odmítnutí Zdvodnní poteby a umístní zámru Stavba pedstavuje rozšíení stávajícího areálu o novou halu lakovny. V souasnosti jsou tyto innosti provádny subdodavatelsky z externích zdroj. Veškeré stavební a montážní práce budou soustedny ve stávajícím areálu spolenosti ZDT. Nový provoz nabídne cca 5 pracovních míst. Pehled zvažovaných variant Z hlediska umístní stavby a rozsahu možných vliv na životní prostedí a obyvatelstvo jsou v oznámení hodnoceny stávající stav (nulová varianta) a aktivní varianta pedkládaná oznamovatelem v projektu. Nulová varianta (stávající stav) Znamená ponechání dnešního stavu na lokalit, tedy ponechání objektu stávající lakovny a na míst uvažované lakovny ponechání stávající skladové haly. Tento stav je ovšem z hlediska rozvoje firmy nevyhovující a neumožuje operativní a ekonomické ízení provozních poteb. Aktivní varianta Aktivní varianta pedstavuje rozšíení souasného provozu o novou lakovnu a pilehlou trafostanici. Porovnání variant Pi porovnání aktivní a nulové varianty vychází jednoznan lépe varianta aktivní. V rámci provádní povrchového lakování vlastními silami odpadne ást liniové pepravy polotovar a hotových dílc. Tento ekologický aspekt sníží dopravní zatížení komunikací a souasn z ekonomického hlediska zlepší rentabilitu provádných prací. 6. Struný popis technického a technologického ešení zámru Technologické ešení Posuzovaný zámr pedstavuje provoz povrchových úprav. Tato pracovišt jsou urena pro pedúpravu dílc otryskáváním vhodným médiem v tryskací kabin, nebo odmašováním s pasivací pomocí vysokotlakého istícího zaízení v odmašovací kabin. Úprava povrchu dílc nanášením kapalných nátrových hmot (dále i KNH) probíhá v stíkací kabin. Každé pracovišt je vybaveno samostatnou vtrací vzduchotechnikou. Technologie je kompletována vodním hospodástvím, blokovou vzduchotechnickou jednotkou, emisní filtrací a kompresorovou stanicí. 6

7 Zámr zahrnuje technologické ešení jednotlivých pracoviš provozu povrchových úprav tryskacího pracovišt, odmašovací a stíkací kabiny. Pro instalaci technologického zaízení provozu povrchových úprav je vymezen prostor o rozmrech cca 20 x 22 m ve výrobní hale, s možným využitím vnjších prostor mimo podél jedné z boních zdí haly. Ve vymezeném prostoru jsou navržena: - tryskací pracovišt pro pedúpravu povrchu dílc pomocí vysokotlakého otryskávání vratným abrazivem, - odmašovací kabina pro pedúpravu povrchu dílc pomocí vysokotlakého istícího zaízení s doplujícím vodním hospodástvím, - stíkací kabina pro nanášení kapalné nátrové hmoty (dále i KNH) vetn píslušné vtrací vzduchotechniky, - likvidace tkavých organických látek (VOC), kompresorová stanice, elektrický rozvád, píslušná vzduchotechnická potrubí a rozvody vody a vzduchu. Ve vymezeném prostoru výrobní haly je navržena technologická sestava zahrnující jednotlivá zaízení podle poteby technologického postupu - vytváející pracovišt pro pedúpravu povrchu a pracovišt pro nanášení KNH. Pracovišt pro pedúpravu povrchu díl: Odmašování a pasivaní oplach zahrnuje odmašovací kabinu typu OKV 2 GALATEK s vtrací vzduchotechnikou, runí vysokotlaké postikové zaízení, zaízení pro pasivaci a vodní hospodáství s malou istírnou odpadních vod. K tryskání bude využívána uzavená tryskací kabina firmy OTECO CZ, spol. s r.o. Buovice. Pracovišt pro nanášení KNH: bude instalována stíkací kabina typu PKPF MID pro runí nanášení KNH rozdlená vzduchotechnicky na dv sekce, které budou stídav provtrávány blokovou vzduchotechnickou jednotkou. Likvidaci tkavých organických látek (VOC) eší zaízení pro záchyt plynných emisí. Kompresorová stanice a její píslušenství je ešena od firmy ALUP CZ, spol. s r.o., Beclav. Kapacitu pracoviš je možno pibližn stanovit na základ následujících pedpoklad: - Povrchov budou upravovány svaované ocelové konstrukce. - Poet smn 2 smny/den - Poet pracovních hodin h/rok - Spoteba NH.. 25 t/rok - Maximální rozmry - šíka mm - délka mm - výška mm Pozn.: max. rozmr díl u operace otryskávání je (dxšxv) 6 x 1,5 x 2,5 m. Pedpokládaný poet pracovník na 1 smnu - 1 pracovník pro pedúpravu povrchu, - 1 pracovník pro nanášení KNH. 7

8 TECHNOLOGICKÝ POSTUP Odmašovací kabina: - runí odmašování povrchu díl se souasným železofosfátováním pomocí vysokotlakého istícího zaízení, pasivaní oplach sprchovou pistolí, vyfoukání zbylé vody po oplachu, sušení (samovolné na vzduchu). Otryskávací kabina: - runí otryskávání povrchu díl pomocí instalovaného vysokotlakého zaízení vratným abrazivem (nap. ocelová dr). Stíkací kabina: - runí nanášení nátrové hmoty pomocí aplikaní techniky, - vytkání a sušení nanesené vrstvy nátrové hmoty voln pi normální teplot pracovišt. V souasné dob je v ZDT s.r.o. provozována stávající výrobní hala, ve které jsou montovány základní komponenty výrobk. Tyto polotovary - svaence - jsou odváženy nákladními automobily mimo areál ZDT v Bystici nad Pernštejnem pro zajištní jejich povrchové úpravy. Poté jsou polotovary dovezeny zpt do areálu ZDT v Bystici nad Pernštejnem jejich finálnímu technologickému vybavení. Realizací investiního zámru bude vytvoena možnost finální úpravy výrobk, které se doposud pevážely, v jednom výrobním areálu v Bystici nad Pernštejnem. Souasná intenzita dopravy polotovar pedstavuje prmrn 1,5 nákladní automobil/den, tato doprava nebude po realizaci zámru provozována. Svaence budou pemístny zakrytým mostovým jeábem do nové haly lakovny, odkud budou po povrchové úprav pemístny zpt k finálnímu zpracování do stávající montážní haly. Zmna dopravní aktivity podniku bude zanedbatelná a není pedmtem modelování. Hala lakovny bude v zimním období temperována temi podstešními agregáty pro prostor haly a jedním samostatným agregátem pro sociální zaízení, tyto energetické zdroje budou využívat zemní plyn v celkovém roním množství m 3. Zprovoznní investiního zámru bude pedstavovat vytvoení nových zdroj zneišování ovzduší v lokalit. Z hlediska emisí pjde o NOx, CO, TOC a VOC (vyjádené jako TOC). Emise VOC budou o kvalitativn nové, nebo tkavé organické látky obsažené v nátrových hmotách nejsou doposud v závod produkovány. Povrchová úprava dílc je realizována dosud subdodávkou mimo prostory pedmtného závodu. Souástí technologie je píruní sklad barev a edidel, který je umístný v severovýchodní ásti nového objektu. Plocha skladu je cca 21 m 2 s prmyslovou keramickou dlažbou. Maximální objem nádob je do 200 l s uložením v policových regálech. Z hlediska holavosti bude max. objem barev II. tídy holavosti syntetické barvy do 6 tun. Maximální objem uložených edidel I. tídy holavosti bude do 1 tuny. K projektové dokumentaci je sestavena samostatná požární zpráva. Stavebn technické ešení Základem stavebního objektu je jednolodní halový objekt o rozptí 22,85 m a délce 66,51 m. Hala je tvoena ocelovým atypickým skeletem jehož nosnou ást tvoí ocelové rámy z válcovaných profil v modulové roztei 6 m. Objekt bude zastešen skládaným stešním pláštm jehož nosnou ástí jsou ocelové trapézové plechy pokryté tepelnou izolací. Krytinou je fólie z mkeného PVC. Obvodová konstrukce stavby v jejím podélném smru je navržena 8

9 z kovoplastických panel s polyuretanovou výplní tl. 100 mm. Štítové stny budou vyzdny z cihelných keramických blok v tl. 440 mm. Pro výpln otvor budou použity plastové výrobky, systémov zalenitelné do zdiva i navrženého opláštní. Vjezdová vrata do objektu jsou navržena jako sekní plastová s polyuretanovou výplní. Pro vytvoení nové vnitní dispozice vestavné skladové ásti a sociálního zázemí budou použity zdné stny a píky. Vnitní vestavba bude zastropena železobetonovými panely. Provoz povrchových úprav Základem technického ešení provozního souboru jsou jednotlivá zaízení vytváející pracovišt pro úpravu povrch a pro nanášení nátrových hmot. K tryskání bude využíván uzavený tryskací box, jehož souástí je podlahový dopravník abraziva, elevátor, isti a zásobník abraziva, tlaková tryskací souprava a bezpeností výbava pracovníka. Pracovišt pro pedpravu povrchu díl využívá postikového zpsobu. Zahrnuje odmašovací kabinu s vtrací vzduchotechnikou. Souástí kabiny je vodní hospodáství, runí vysokotlaké postikové zaízení a zaízení pro ištní odpadních vod. Pracovišt pro nanášení kapalných nátrových hmot tvoí stíkací kabina pro runí nanášení rozdlená vzduchotechnicky na dv sekce, které budou stídav provtrávány jednou spolenou vzduchotechnickou jednotkou. Odsávaný vzduch bude ištn systémem suché filtrace, který zaruuje vysokou odlupivost tuhých emisí a snadnou manipulaci pi údržb zaízení. Pívodním potrubím na strop stíkací kabiny proudí do pracovního prostoru erstvý, filtrovaný a v topném období pedehátý vzduch. Dle sdlení investora a projektanta budou používány pro povrchové úpravy tyto nátrové hmoty: Pracovní fond Zadaná celková spoteba a typy NH Celkové množství VOC (tkavé organické látky) z nátrových hmot; pedpoklad uvolnní VOC z NH ze 100% ve stíkací kabin h/rok (z toho h pro vysokosušinové,180 h pro rozpouštdlové) 25 t/rok: z toho 23,7 t/ rok vysokosušinové + 1,3 t rozpouštdlové: 2K- Polysiloxanová barva vysokosušinová PS 01 (VOC 6%, mg/h) KG 05 základní alkydová (VOC 30%) KH 14 rychleschnoucí syntetická (VOC 30%) PU 06 jednovrstvý PUR ( VOC 7%) S 2132 základní antikorozní (VOC 33 %) AC 08 základní akrylátová (VOC 28%) AC 02 akrylátový (VOC 28%) Prmrná hodnota RNH VOC= 30% kg VOC/rok (1 422 kg z HS+ 390 kg z RNH) 9

10 Celkové odsávané množství vzduchu pi stíkání Prmrná koncentrace VOC v odsávaném vzduchu pi stíkání RNH ped vstupem na aktivní uhlí Prmrná koncentrace VOC v odsávaném vzduchu pi stíkání RNH po adsorpci na aktivním uhlí Prmrná koncentrace VOC v odsávaném vzduchu pi stíkání HS m 3 /h (11 m 3 /s) 55 mg VOC/m 3 19 mg VOC/m 3 11 mg VOC/m 3 ( mg/h / m 3 /h=10,5 mg VOC/m 3 ) Ekologický filtr s aktivním uhlím Pro redukci plynných emisí pi aplikaci rozpouštdlových nátrových hmot je navržen ekologický filtr s aktivním uhlím. Nápl ekologického filtru je tvoena aktivním uhlím o celkové hmotnosti 575 kg (25 ks po 23 kg). Pi uvažované adsorpní schopnosti aktivního uhlí 25% své hmotnosti je tento filtr schopen pojmout 144 kg VOC. Tento ekologický filtr bude sloužit pro redukci plynných emisí pouze pi aplikaci rozpouštdlových nátrových hmot. Z pedpokládaných uvolnných tkavých organických látek pi aplikaci rozpouštdlových nátrových hmot 390kg VOC je vzhledem k pedpokládané adsorpní úinnosti aktivního uhlí 65% a prbžné samodesorpci 25%, pro záchyt na aktivním uhlí ureno množství 190 kg VOC/rok, což pedstavuje etnost výmny aktivního uhlí 1 x/rok. Lakovna bude dle pedpokládané celkové spoteby organických rozpouštdel v množství 1,8 t VOC/rok - zaazena jako stední zdroj zneišování. Emisní limity pro toto zaazení lakovny jsou následující: emisní limit TOC = 50 mg/m 3, emisní limit TZL = 3 mg/m 3, TOC = celkový organický uhlík, TZL= tuhé zneišující látky. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Pedpoklad zahájení prací: rok 2010 Pedpoklad ukonení: rok 2010 / Výet dotených územn samosprávných celk Za pedpokládanými vlivy dotený územn samosprávný celek na úrovni obce lze oznait bezprostedn pilehlou oblast prmyslové výroby na jižním okraji msta Bystice n./p.. Na úrovni kraje jde o lokalizaci v kraji Vysoina. 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat - demoliní výmr a stavební povolení dle platného stavebního zákona (MÚ Bystice nad Pernštejnem) - povolení vodoprávního úadu (MÚ Bystice nad Pernštejnem) - pípadná další rozhodnutí vyplývající z požadavk dotených správních úad 10

11 II. Údaje o vstupech 1. Pda Zámr neznamená zábor zemdlské pdy, ponvadž stavba lakovny bude situována pevážn na pozemku stávajícího objektu skladové haly par a pístavku nepoužívané kotelny na tuhá paliva par /1 urených k demolici. Ostatní plocha potebná k realizaci stavebního zámru vn budov je v souasnosti pouze zatravnna a je v kategorii ostatní plochy. Plocha zamýšleného staveništ je vymezena pozemky s parc. ísly: 2882/2, 2869, 2882/1 a 2863/1. Zastavná plocha budovy uvažované lakovny iní m 2, pedpoklad zpevnných ploch je 350 m 2, pedpoklad sadových úprav je 250 m 2. Z výše uvedeného lze hodnotit dopad plánované výstavby na zemdlský pdní fond v daném území jako nevýznamný a výstavbu lze z hlediska ochrany zemdlského pdního fondu doporuit k realizaci. Lesní pozemky Stavbou nedojde k záboru pdy pozemk urených k plnní funkce lesa. Chránná území a ochranná pásma Zvlášt chránná území Zájmové území zámru nenáleží do žádné chránné krajinné oblasti ani do žádné jiné zvlášt chránné území pírody ve smyslu jiných kategorií dle 14 zákona. 114/1992 Sb.. Zákon. 254/2001 Sb. (vodní zákon) vymezuje v 28 pojem chránné oblasti pirozené akumulace vod (CHOPAV) a v 66 pojem záplavová území. Posuzované území není souástí CHOPAV, ani není v záplavovém území a celý pozemek se nachází nad hladinou 100-leté vody. V místech navrhovaného zámru se nenachází žádný dobývací prostor, ani jiný zámr chránný horním zákonem. Rovnž se nenachází v kontaktu s žádným zvlášt chránným územím ve smyslu ochrany památek. Ochranná pásma Zámr není v územním kontaktu, ani v kolizi s ochrannými pásmy zvlášt chránných území pírody (50 m ze zákona, CHKO nemá v tomto smyslu ze zákona vyhlašované OP), nenachází se v ochranném pásmu lesních porost. Bhem výstavby zámru nedojde k významnému zhoršení životního prostedí tak, aby bylo nutno vyhlásit jakékoli ochranné pásmo. V zájmovém území se nenacházejí ochranná pásma místních vodních zdroj. Obecn chránné pírodní prvky Posuzovaný zámr výstavba lakovny nekoliduje s žádným obecn chránným pírodním prvkem (nap. skladebné prvky ÚSES nebo významné krajinné prvky "ze zákona"). V prostoru uvažovaného zámru se nenachází žádný registrovaný VKP podle 6 zákona o ochran pírody a krajiny. Zpracovatelskému týmu oznámení alespo není známa okolnost pípadné registrace nkterého pírodního segmentu v kontaktu nebo blízkém okolí zájmového území za registrovaný VKP. 11

12 Evropsky významné lokality, ptaí oblasti Zájmové území zámru není v kontaktu s nkterou z evropsky významných lokalit ve smyslu 45 a c zák.. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu tchto lokalit podle 45a a nkteré z píloh NV. 132/2005 Sb. nebo vymezených ptaích oblastí podle 45e tohoto zákona a nkterého z píslušných naízení vlády R viz stanovisko KÚ kraje Vysoina (.j. KUJI 53728/2009, OZP 13/2008 La 118 ze dne ) v pílohové ásti. 2. Voda Pedpoklad spoteby vody: - 5 výrobních pracovník 450 l/den - technologická voda l/den Denní spoteba vody: l/den (0,2 l/s) Pro stanovenou spotebu vody je navrženo pipojení na stávající vodovodní rozvod areálu. Vodovodní pípojka je ešena samostatným stavebním objektem. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Pedpokládaný roní odbr elektrické energie bude init kwh. Bude nutno provést peložky rozvod nn uložených v prostoru staveništ mimo pdorys stavby a zachovat napájení objekt, které zstávají funkn beze zmny do doby zprovoznní nové trafostanice. Pívod nn z nové trafostanice bude zakonen v pívodním poli hlavního objektového rozvade. Instalovaný výkon bude P i = 248 kw. Zemní plyn K vytápní a technologickým procesm bude využíván zemní plyn. Maximální uvažovaná spoteba bude init 153 m 3 /h. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikaní napojení Rozšíení výrobních ploch o lakovnu a trafostanici je navrženo v prmyslové zón s existující dopravní obslužností. Pitom bude využíváno stávající napojení areálu z veejné komunikace. Etapa výstavby: Píjezd na staveništ vetn dopravy veškerého stavebního materiálu se pedpokládá po ul. Nádražní (silnice II/388) cca 70 % ze smru od silnice I/19 a 30 % ze smru od Zvole stávajícím sjezdem. V pípad poškození veejné komunikace provede dodavatel stavby opravu. Bhem demolice a výstavby nesmí být na silnicích a jejich souástech skladován žádný materiál, komunikace nesmí být poškozována a zneištna. V pípad mimoádného zpsobu užívání komunikace zajistí dodavatel stavby povolení zvláštního užívání. 12

13 ešení demolice a výstavby nevyžaduje úpravu dopravní obslužnosti, jelikož bude využíváno stávající napojení areálu z veejné komunikace. Etapa provozu: Areál firmy je dopravn napojen jedním stávajícím sjezdem z místní komunikace ul. Nádražní. V rámci projektu této etapy se nepedpokládá jeho významná úprava. V rámci sestavování podklad k oznámení byly pedány investorem pedpoklady ohledn celkové nákladní dopravy, kterou mžeme rozdlit: 1. vnjší doprava - doprava materiál, nakupovaných výrobk a polotovar od rzných dodavatel, nejastji hutní materiál z Ferony. V prmru pijede na provoz Bystice l,5 nákladních aut denn, nejastji jsou lehká auta do 5ti tun typu Avia. V souvislosti s provozem nové lakovny se tato doprava v podstat nezmní, pouze se v malé míe navýší o dopravu nátrových hmot, to je 1x za 14 dní jedno auto (asi 1 tuna). V uritém pomru o to by se mla snížit doprava barev do Nového Veselí. 2. expediní doprava - doprava hotových výrobk zákazníkovi. Podle typu dopravního prostedku je používán návs nebo valník Avia. Zákazníkovi se odváží výrobky v prmru asi 1 návs a 1 valník Avia týdn. V souvislosti s provozem nové lakovny se tato doprava nezmní. 3. technologická doprava - doprava svaenc polotovar mezi výrobními provozy Bystice a Nové Veselí. Z dvodu povrchových úprav se v souasnosti uvedené ásti výrobk odvážejí denn z provozu Bystice na povrchovou úpravu na provoz Nové Veselí a v pevážné míe po nalakování zpt do Bystice. etnost dopravy je v prmru 1,5 nákladních aut denn vetn sobot a zásti nedlí. Pepravuje se vtšinou vlastním nákladním autem Avia valník. Denn je to 110 km, za jeden rok (350 dní) dlá tato peprava km. Po uvedení nové lakovny do provozu tato doprava odpadne. 4. vnitrozávodní doprava - manipulace, nakládání, skládání svaenc a polotovar v souvislosti technologickou dopravou. Používají se vysokozdvižné vozíky typu Desta a autojeáb AB 080. Denn tato vnitrozávodní doprava reprezentující nakládání a skládání na provozu Bystice i provozu Nové Veselí pedstavuje celkem 4,5 hodiny práce mechanizaními prostedky se spalovacími motory. Ron to pedstavuje hodin práce a produkce emisí naftovými motory. Po uvedení nové lakovny do provozu tato innost v uvedeném objemu hodin odpadne. Doprava díl a polotovar na povrchovou úpravu bude v technologické návaznosti manipulaní technikou uvnit haly bez jakýchkoliv emisí (jeáby). 13

14 III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Pro zhodnocení vlivu emisí na lakovnu a její okolí byla sestavena samostatná rozptylová studie (Slabý, 2010). V této studii jsou zhodnoceny vlivy emisí sledovaných polutant na ovzduší. Souasn je sestaven i odborný posudek dle 17 odst. 5 zák.. 86/2002 Sb.. Období výstavby zaízení Liniovým i plošným zdrojem zneišování ovzduší v prbhu demolice a stavby na lokalit bude hlavn zvýšení prašnosti a dále exhalace z vozidel podílejících se uritým zpsobem na realizaci zámru (provoz stavebních stroj, nákladních vozidel a dalších mechanizm). Úrove zneištní v etap výstavby je pouze doasného a omezeného charakteru a z hlediska vlivu na životní prostedí ji lze považovat za málo významnou. Období provozu zaízení Nové zdroje emisí zámru pedstavují pouze jeden typ - bodové zdroje energetických zaízení a technologického vybavení vlastní lakovny a provozu povrchových úprav. Tyto bodové zdroje zneištní budou umístny podle projektu v ploše budoucí haly lakovny. Plošný zdroj emisí nebyl modelován. Poet provozních dn je cca 223 dní/rok, tj. 0,61 roku v 16- hodinovém provozu. Liniové zdroje zneištní ovzduší nebyly modelovány, nebo oekávané snížení dopravního výkonu v dsledku realizace zámru bude zanedbatelné. Zdroje emisí Nové stacionární bodové zdroje: Stacionární bodové zdroje jsou v rozptylové studii reprezentovány dvma typy - energetické zdroje a technologické zdroje. Energetika nové haly bude zajištna zdroji spalujícími zemní plyn. Technologické zdroje tvoí tyi zdroje - odsávání stíkací kabiny, hoák ohevu blokové vzduchotechnické jednotky pro stíkací kabinu, odsávání odmašovací kabiny a výfuk naftového ohevu lázn odmašování. Pro emise škodlivin zámru bylo použito emisních parametr dle projektové dokumentace dodavatele technologie vypotené z bilance emisí organických látek, pop. z emisních limit a z emisních faktor vyhl..205/2009 Sb.. Hlavním technologickým zdrojem bude lakovna vybavená zaízeními pro omezování emisí. Filtraní systém pro záchyt tuhých emisí typ FSTE, jímž jsou vybaveny stíkací kabiny z produkce Galatek, je tívrstvý suchý filtraní systém. Použitý filtraní systém zaruuje odluivost tuhých zneišujících látek (TZL) do 3 mg/m 3 odsávaného vzduchu. Úinnost FSTE platí pro celé pracovní rozmezí od nov nasazeného až po zanesený stav. Plynné emise VOC: Pi bilanním výpotu plynných emisí bylo vycházeno ze zadání investora spoteb a typ nátrových hmot. Pevládajícími budou vysokosušinové nátrové hmoty - až 95% spoteby - HS (s obsahem VOC 6%). Z 5% pokryje investor spotebu rozpouštdlovými nátrovými 14

15 hmotami - RNH (s max. obsahem VOC 30%). Celková projektovaná spoteba nátrových hmot iní 25 t nátrových hmot /rok. Liniové zdroje: Liniové zdroje zneištní ovzduší nejsou pro investiní zámr modelovány. Jedná se o snížení dopravního výkonu areálu ZDT v Bystici nad Pernštejnem o 1,5 nákladní vozidlo/den. Oekávaný vliv na ovzduší je zanedbatelný. Plošné zdroje: Plošný zdroj zneištní ovzduší není v investiním zámru lakovna - dostavba zastoupen. 2. Odpadní vody Splaškové odpadní vody Splaškové vody vzniklé provozem sociálního úseku lakovny budou odvedeny novou samostatnou vtví PVC DN 200 mm dlouhou 106 m do stávající pipojovací betonové prefabrikované šachty splaškové kanalizace. Vzhledem k potu nových pracovních míst (cca 5) je vliv z hlediska množství a kvality splaškové vody na stávající stav zanedbatelný. Odpadní vody dešové Nová dešová kanalizace o délce 70 m bude provedena z trub PVC DN 150 a 200 mm. Dešové vody ze stechy objektu budou svedeny do stávajícího odvodovacího systému areálu. Odtoková bilance dešových vod pro pívalový déš je pro nový objekt 26,4 l/s (pvodn 5,48 l/s). Pedpoklad roního množství vypouštných dešových vod je pro nový objekt m 3 (pvodn 274 m 3 ). Technologické odpadní vody Pro odmašování pípravu dílc pro poruchové úpravy bude používán slab kyselý tenzidicky odmašovací a fosfátovací pípravek SURFASIT D33 (Metallchemie) pisávaný ve form cca 3% roztok s dalším edním v postikovém stroji jednak pi vlastní aplikaci a dále oplachovou vodou. Odpadní voda se mechanicky pedistí a ást se jí bude vracet do vysokotlakého agregátu pro odmašovací fázi. Oplach se provede velmi zedným (0,5%) roztokem pasivaního pípravku SURFASEAL 4 runím postikem sprchovým nástavcem. Pebytky odpadní vody odpovídající množství pasivaního roztoku pro oplach budou akumulovány v retenní jímce, z níž se budou šaržovit nasávat do istírny odpadních vod. Vyištná voda se bude vypouštt do závodové splaškové kanalizace napojené na mstskou splaškovou kanalizaci. Vyištná voda na výstupu z OV musí splovat požadavky kanalizaního ádu msta Bystice nad Pernštejnem. Pro zajištní ištní odpadních vod je v tomto technologickém projektu navržena OV QUINS DS-1P, která zajistí vysokou úinnost ištní tak, aby bylo možno vyištnou vodu vypouštt do závodové kanalizace napojené na mstskou splaškovou kanalizaci. S ohledem na malé množství vypouštné vyištné vody (v prmru 0,5 m 3 max. 1 m 3 denn) a dobrou 15

16 biologickou odbouratelnost použitých odmašovacích pípravk nebude negativn ovlivnna jakost splaškových vod vstupujících do mstské kanalizaní sít. Celková spoteba pitné vody pro oplachovací roztok pi 2smnném provozu bude v prmru cca 0,5 m 3 /denn, výjimen až 1 m 3 /denn. Spoteba pro odmaštní se bude pln krýt recirkulací pedištné vody. Množství odpadních vod vstupujících do OV tedy bude odpovídat spoteb pitné vody pro pípravu pasivaního roztoku, to je v prmru 0,5 m 3, max. 1 m 3 denn. Pi celoroním provozu 250 dn v roce bude množství odpadní vody 125 m 3 za rok. Voda bude kontaminována hlavn rozpuštnými látkami (RL), nerozpuštnými látkami (NL), ropnými látkami (NEL) a tenzidy (PAL), s ohledem na použití fosfátovacích pípravk bude obsahovat též fosforené ionty. Odmašovací pípravky jsou vodné roztoky tenzor v koncentraci cca 8% a kyseliny fosforené v koncentraci do 20%. Výrobce neuvádí pesné složení. Pasivaní pípravek je na bázi fosforenan, koncentrát sám je pomrn zedný odhadem do 10% solí, zbytek voda. Spoteba odmašovacího pípravku je cca 1,5 l denn a pasivaního pípravku bude cca 2,5 l denn. Krom vlastního odmašovacího prostedku pejdou do odpadní vody prachové ástice a ropné látky z odmašovaného povrchu. Prmrné složení vyištných odpadních vod (porovnání jakosti vody je provedeno ve vazb na pedpis NV. R 61/2003 Sb. a na bžné kanalizaní ády splaškových kanalizací): ukazatel jednotka výstup OV NV.61/2003 Sb. bž. kanal. ád RL mg/l max neuveden 1500 NL mg/l max NEL mg/l max PAL a mg/l max. 4 neuveden 6 P mg/l max CHSK Cr mg/l max ph 8, Ve vztahu k NV R.61/2003 Sb., tab. 2b) bude vyištná voda splovat všechny parametry s výjimkou mírného pekroení CHSK. Limity NV R. 61/2003 Sb., platí pro pímé vypouštní do povrchové vody, pro kanalizaci platí kanalizaní ád po smíšení se splaškovou vodou. Jakost vyištné vody bude i bez ední splaškovými vodami splovat i požadavky bžných kanalizaních ád, mže být ásten pekroena hodnota RL, což se bude kompenzovat smšováním se splaškovou vodou. Výstup OV tedy neovlivní negativn jakost splaškové vody. 3. Odpady Legislativu oblasti nakládání s odpady eší zákon. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho provádcí pedpisy. Pro posuzovanou stavbu jsou dležité zejména vyhlášky MŽP. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad a. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Pi nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho provádcích pedpis zejména vyhlášky MŽP.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhl..294/2005 Sb.. Provozovatel bude jako pvodce odpad splovat povinnosti pvodc odpad dle 16 zákona. 185/2001 Sb., o odpadech s drazem na proces shromaž ování odpad. 16

17 Odpady lze rozdlit na odpady, které vznikají pi výstavb a na odpady, které vznikají za bžného provozu. Odpady pi výstavb V rámci pípravných stavebních prací bude provedena demolice dvou stávajících objekt: - pístavek nepoužívané kotelny na tuhá paliva (par /1), pedpokládaný objem demolice je 315 m 3 - stávající skladovací objekt (par ), pedpokládaný objem demolice je 1680 m 3 S odpady z demolice bude naloženo v souladu s platnou legislativou podle Metodického pokynu MŽP pro stavební a demoliní odpady (Praha, leden 2008). V následujícím pehledu jsou kvalitativn roztídny pedpokládané odpady potenciáln vznikající v prbhu demolice a výstavby objekt. V rámci pedloženého oznámení nebyla provedena kvantifikace jednotlivých druh odpad vzhledem k nedostatku vstupních údaj. Pi demolici a výstavb lze pedpokládat vznik tchto druh odpad: Beton, cihly, tašky a keramika Beton Cihly Tašky a keramické výrobky * Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk obsahující nebezpené látky Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem Devo, sklo a plasty Devo Sklo Plasty * Sklo, plasty a devo obsahující nebezpené látky nebo nebezpenými látkami zneištné Asfaltové smsi, dehet a výrobky z dehtu Asfaltové smsi neuvedené pod íslem Kovy (vetn jejich slitin) Železo a ocel Kabely neuvedené pod Zemina (vetn vytžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytžená hlušina * Zemina a kamení obsahující nebezpené látky Zemina a kamení neuvedené pod íslem * Vytžená hlušina obsahující nebezpené látky Vytžená hlušina neuvedená pod íslem Izolaní materiály a stavební materiály s obsahem azbestu * Izolaní materiál s obsahem azbestu * Jiné izolaní materiály, které jsou nebo obsahují nebezpené látky Izolaní materiály neuvedené pod ísly a * Stavební materiály obsahující azbest Jiné stavební a demoliní odpady * Jiné stavební a demoliní odpady (vetn smsných stavebních a demoliních odpad) obsahující nebezpené látky Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a

18 Odpady z provozu zemních stroj, mobilních zaízení a dalších mechanism nejsou v projektové dokumentaci ani oznámení kvantifikovány, ponvadž práce budou provádny v rámci dodavatelské firmy, která bude zajišovat veškeré opravy a údržby mechanism mimo lokalitu stavby. Proto v rámci dostavby lakovny mohou teoreticky vznikat odpady pouze v dsledku havarijních stav, které nelze v souasnosti spolehliv predikovat a kvantifikovat. Odpady z provozu Provozem lakovny budou vznikat pedevším odpady z používání a odstraování barev a lak, odpady z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kov, obaly, absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy, odpady z ištní odpadních vod a odpady komunální. Uvedeny jsou pedpokládané druhy odpad v souvislosti s provozem a výhledem technologických zmn. V rámci pedložené projektové dokumentace nebyl specifikován rozsah ani struktura pedpokládaných odpad. Vzhledem k tomu, že se jedná o nov zavedenou technologii, je v následujícím pehledu uvedeno pomrn široké spektrum odpad, které mohou vznikat ve spojitosti s uvažovanou technologií provozu lakovny. V dalším stupni projektové dokumentace a v rámci reálného provozu bude upesnna struktura a produkované množství odpad (odpady jsou v pehledu azeny v poadí podle katalogu odpad, odpady oznaené * jsou kategorie N nebezpené): Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraování barev a lak * Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod íslem * Kaly z barev nebo z lak obsahující organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Jiné kaly z barev nebo z lak neuvedené pod íslem * Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštdel nebo jiných nebezpených látek Jiné vodné kaly obsahující barvy nebo laky neuvedené pod íslem * Odpady z odstraování barev nebo lak obsahujících organická rozpouštdla nebo jiné nebezpené látky Jiné odpady z odstraování barev nebo lak neuvedené pod íslem * Vodné suspenze obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštdel nebo jiných nebezpených látek Jiné vodné suspenze obsahující barvy nebo laky neuvedené pod íslem * Odpadní odstraovae barev nebo lak Odpady jinak blíže neurené Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kov a jiných materiál (nap.l galvanizace, zinkování, moení, leptání, fosfátování, alkalické odmašování, anodická oxidace) * Kaly a filtraní koláe obsahující nebezpené látky * Odpady z odmašování obsahující nebezpené látky Odpady z tváení a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kov a plast Piliny a tísky železných kov * Kaly z obrábní obsahující nebezpené látky Jiné kaly z obrábní neuvedené pod íslem * Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpené látky Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod íslem * Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej * Upotebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpené látky Upotebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod íslem

19 15 01 Obaly (vetn oddlen sbíraného komunálního obalového odpadu) Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Devné obaly Kovové obaly Smsné obaly * Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné * Kovové obaly obsahující nebezpenou výplovou hmotu (nap. azbest) vetn prázdných tlakových nádob Absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy * Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), isticí tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami Absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy neuvedené pod íslem Odpady z istíren odpadních vod jinde neuvedené * Kaly z jiných zpsob ištní prmyslových odpadních vod obsahující nebezpené látky Kaly z jiných zpsob ištní prmyslových odpadních vod neuvedené pod íslem Složky z oddleného sbru (krom odpad uvedených v podskupin 15 01) Papír a lepenka * Záivky a jiný odpad obsahující rtu * Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky * Baterie a akumulátory, zaazené pod ísly , nebo pod íslem a netídné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Baterie a akumulátory neuvedené pod íslem * Vyazené elektrické a elektronické zaízení obsahující nebezpené látky neuvedené pod ísly a Vyazené elektrické a elektronické zaízení neuvedené pod ísly , a Ostatní komunální odpady Smsný komunální odpad Uvedené odpady z výstavby a provozu budou evidovány, shromaž ovány, tídny, následn pedány smluvním oprávnným subjektm k dalšímu nakládání. Pi nakládání s odpady je nutno postupovat v souladu s platnými právními pedpisy v oblasti odpadového hospodáství. Vzhledem k tomu, že realizace uvedené stavby spadá již do asového období platnosti pipravované novely zákona o odpadech,bude nutné ustanovením této novely v budoucnu vyhovt. VŠEOBECNÉ POVINNOSTI Každý je povinen pedcházet vzniku odpad, omezovat jeho množství a nebezpené vlastnosti. Využití nebo odstranní realizovat v souladu s pedpisy. Výrobky vyrábt s ohledem na minimalizaci nevyužitelných odpad zejména nebezpených. V prvodní dokumentaci výrobku se musí uvádt informace o využití nebo odstranní nespotebovaných ástí výrobk. V pípad existence technických a ekonomických pedpoklad je každý povinen zajistit pednostní využívání odpad ped odstranním. Každý je povinen nakládat s odpady dle zákona v zaízeních k tomu urených. Odpad mže být pedán pouze osob, která pedloží oprávnní. Mísení odpad je zakázáno, výjimky udluje píslušný KÚ. Smíšené odpady musí být roztídny. 19

20 SHROMAŽOVÁNÍ ODPAD (1) Jako shromaž ovací prostedky nebezpených odpad mohou sloužit zejména speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže, které splují technické požadavky kladené na shromaž ovací prostedky nebezpených odpad touto vyhláškou a které splují požadavky stanovené zákonem a zvláštními právními pedpisy na ochranu životního prostedí a zdraví lidí. 3) (2) Shromaž ovací prostedky odpad musí splovat tyto základní technické požadavky: a) odlišení shromaž ovacích prostedk odpad (tvarov, barevn nebo popisem) od prostedk nepoužívaných pro nakládání s odpady, nebo používaných pro jiné druhy odpad, b) zajištní ochrany odpad ped povtrnostními vlivy, pokud jsou shromaž ovací prostedky ureny pro použití mimo chránné prostory a nejsou-li ureny pouze pro odpady inertní, c) odolnost proti chemickým vlivm odpad, pro které jsou ureny, d) v pípad, že shromaž ovací prostedky slouží i jako pepravní obaly, musí splovat požadavky zvláštních právních pedpis upravujících pepravu nebezpených vcí a zboží, 2) e) shromaž ovací prostedky pro komunální odpad musí odpovídat píslušným technickým normám, 4) f) svým provedením samy o sob nebo v kombinaci s technickým provedením a vybavením místa, v nmž jsou umístny, zabezpeují ochranu okolí ped druhotnou prašností, zejména u pevných odpad vzniklých pi spalování nebezpených odpad ve spalovnách odpad a odpad s obsahem azbestu, g) zabezpeují, že odpad do nich umístný je chránn ped nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením, smícháním s jinými druhy odpad nebo únikem ohrožujícím zdraví lidí nebo životní prostedí, h) umožní svým provedením bezpenost pi obsluze a ištní a dezinfekci po svém vyprázdnní, zejména u odpad ze zdravotnických zaízení. (3) Pi volb shromaž ovacího místa nebo umístní shromaž ovacího prostedku musí být zohlednny otázky bezpenosti pi jeho obsluze, požární bezpenosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizaními a dopravními prostedky. (4) V blízkosti shromaž ovacího prostedku nebezpeného odpadu nebo shromaž ovacího místa nebezpeného odpadu nebo na nich musí být umístn identifikaní list shromaž ovaného odpadu. Obsah identifikaního listu je uveden v píloze. 3. (5) Na shromaž ovacím prostedku nebezpeného odpadu musí být uvedeno katalogové íslo a název shromaž ovaného nebezpeného odpadu a jméno a píjmení osoby odpovdné za obsluhu a údržbu shromaž ovacího prostedku. (6) Shromaž ovací prostedek mže být vyprázdnn pouze do pepravního obalu ureného pro nakládání se shromaž ovaným druhem odpadu nebo mže sám být pepravním obalem nebo mže být umístn nebo vyprázdnn do skladu jako skladovací prostedek nebo umístn i vyprázdnn do zaízení ke sbru nebo výkupu odpad nebo do zaízení k využívání nebo odstraování odpad. Po vyprázdnní musí umožovat ištní a desinfekci. 20

21 (7) Na shromaž ování nebezpených odpad, které mají nebezpené vlastnosti uvedené v píloze. 2 zákona, popípad stejné nebezpené vlastnosti jako mají chemické látky nebo pípravky, na které se vztahuje zvláštní právní pedpis, se také vztahují obdobné technické požadavky jako na shromaž ování tchto chemických látek a pípravk podle zvláštních právních pedpis. 4. Hluk, vibrace, záení Hluk Etapa výstavby Hluk v etap výstavby bude prezentován pouze s inností zemních a dopravních mechanism. Z hlediska krátkodobosti realizaci akce není provedena podrobnjší analýza vlivu hluku na okolí s tím, že tento aspekt je vyhodnocen jako málo významný. Z hlediska liniových zdroj nebudou v období výstavby provádny zemní práce, které mají nejvyšší dopravní nároky. Bude se jednat o návoz panel pro nový obvodový pláš haly a návoz technologického vybavení. V souvislosti s tím se odhaduje denní etnost provozu nákladních automobil na 20 denn a osobních automobil (koordinace a ízení stavby) na 10 denn, pouze v denní dob. V období výstavby, vzhledem k rozsahu prací (demolice, zemní práce) se pedpokládá provoz tžké stavební techniky (nakladae, bagry atp.). Zde bude hluk zpsoben pojezdy nákladních automobil se stavebními materiály a komponenty technologického zaízení. etnost je stejná, jako v pípad liniových zdroj. Stavební a montážní práce budou provádny pouze v denní dob. Etapa provozování Zdroje liniové Liniovými zdroji hluku je v souasné dob automobilový provoz na veejných komunikacích a komunikaci uvnit areálu firmy. Hlavní pístupovou komunikací je ul. Nádražní (II/388). Prmrné celoroní intenzity dopravy na základní silniní síti ve mst jsou uvedeny v následujícím obrázku. Obr.: Prmrné celoroní intenzity dopravy 21

22 Bilance nákladní automobilové dopravy v ZDT Nové Veselí, výrobní provoz Bystice n.p. doprava materiál, nakupovaných výrobk a polotovar iní prmrn l,5 nákladních aut denn, nejastji jsou lehká auta do 5ti tun typu Avia. V souvislosti s provozem nové lakovny se tato doprava v podstat nezmní. - expediní doprava (doprava hotových výrobk zákazníkovi) iní v prmru 1 návs a 1 valník Avia týdn. V souvislosti s provozem nové lakovny se tato doprava nezmní - doprava svaenc polotovar mezi výrobními provozy Bystice a Nové Veselí z dvodu povrchových úprav iní v prmru 1,5 nákladních aut denn vetn sobot a zásti nedlí. Po uvedení nové lakovny do provozu tato doprava odpadne. - vnitrozávodní doprava (manipulace, nakládání, skládání svaenc a polotovar) pedstavuje celkem 4,5 hodiny práce mechanizaními prostedky se spalovacími motory (vysokozdvižný vozík Desta a autojeáb AB 080) Po uvedení nové lakovny do provozu tato innost v uvedeném objemu hodin odpadne. Doprava díl a polotovar na povrchovou úpravu bude provádna manipulaní technikou uvnit haly (jeáby). Dlení dopravního proudu je ve všech pípadech 50% smr Bystice, 50% smr Dol.Rožínka, nákladní doprava probíhá pouze v denní dob. Tabulka: Prmrná denní etnost provozu na komunikacích Profil N celk N na N celk N na N celk N na sou. stav*) výstavba cílový stav II/388 - Bystice II/388 Rožínka úelová v areálu *) doprava vyvolaná provozem firmy v souasné dob je zahrnuta ve sítání Zdroje stacionární Modelování souasného stavu bylo provedeno za pedpokladu, že ve stávajících výrobních halách se ekvivalentní celosmnové hladiny akustického tlaku pohybují na úrovni hygienického limitu pro pracovišt, tedy na úrovni 85 db. Stávající objekty jsou zdné, pedpokládá se vtrání okny. Jako neprzvunosti obvodového plášt stávajících hal bylo použito hodnoty Rw (C;Ctr) = 35 (-2;-7) db. Provoz je dvousmnný. V cílovém stavu jsou za plošné zdroje hluku jsou považovány ásti obvodového plášt haly, ve které bude instalována linka povrchových úprav. Provoz se pedpokládá dvousmnný. Hladiny akustického tlaku se v jednotlivých ástech linky budou, dle údaj dodavatele linky, následující. - Pracovní prostor tryskací kabiny. max. 115 db(a) - Pracovní prostor stíkací kabiny... max. 78 db(a) - Pracovní prostor odmašovací kabiny: - bez innosti postikové vysokotlaké trysky.. max. 75 db(a) - pi ištní vysokotlakou tryskou. max. 110 db(a) - Prostor strojovny vzduchotechniky... max. 85 db(a) - Vestavek pro vodní hospodáství max. 80 db(a) - Pístavek pro kompresor... max. 91 db(a) 22

23 Vibrace V rámci realizace zámru se nepedpokládá významný vliv vibrací, s výjimkou vlastní výstavby, kdy v rámci provozu nkterých zemních stroj a zaízení mže dojít ke vzniku vibrací (hutnní). Z hlediska vlivu na životní prostedí lze tento aspekt považovat za málo významný. Záení Pi realizaci zámru ani provozu se nepedpokládá výskyt radioaktivního záení i elektromagnetického záení. 5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Navržený zámr realizovat výstavbu haly lakovny v dané lokalit není takovým zámrem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií za pedpokladu dodržování daných podmínek. Chemické látky používané v procesech innost zaízení bude regulováno v rámci provozních ád a bezpenostních pedpis. Pi dodržování tchto regulaních mechanism lze pedpokládat minimální možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, pdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel. V pílohové ásti jsou uvedeny vybrané bezpenostní listy pro nkteré pípravky používané v procesech. Vzhledem k tomu, že nkteré obdobné procesy již fungují ve výrobním závod po dob nkolika let bez závažnjšího porušení bezpenostních pedpis a pravidel ochrany lze predikovat obdobný minimáln negativní vliv z hlediska dostavby lakovny a OV. Ropné havárie Vzhledem k charakteru uvažovaného zámru a poloze vi obytné zástavb je riziko ohrožení obyvatelstva nízké. Možné úniky pohonných hmot v rámci dopravy lze eliminovat již vhodnými provozními a technologickými postupy prací a technickými opateními na zaízeních (pravidelné kontroly technického stavu, úkapové a záchytné vany). Riziko požáru S ohledem na charakter zámru, lze riziko požáru pedpokládat pouze pi vážnjší havárii dopravního prostedku, pípadn pi poruše elektrického zaízení, která by mohla zahoet v pípadech zkratu. Další riziko požáru lze dovodit v pípad porušení vedení plynovodu a následném zahoení nebo výbuchu. Dopady na okolí Možná rizika havárií jsou v potu pravdpodobnosti obvyklá pro zámry obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatení, krom obvyklých. Následky eventuelních havárií by mly pouze lokální charakter. Riziko ohrožení obyvatelstva ve vtším mítku je nízké. 23