KRONIKA Městské části BRNO-KRÁLOVO POLE. Zaznamenal kronikář Doc. Václav Peša. Tento svazek má celkem -80- listů, slovy osmdesát listů.

Transkript

1 KRONIKA 1995 Městské části BRNO-KRÁLOVO POLE Zaznamenal kronikář Doc. Václav Peša Tento svazek má celkem -80- listů, slovy osmdesát listů. 1

2 OBSAH Úvod Základní charakteristika území Samospráva Městské části Územní plánování, výstavba a byty Doprava Služby Zdravotnictví a sociální péče Školství, věda a výzkum Sport a tělovýchova Aktivity pro děti a mládež Církve a zájmové organizace Kultura a umění Královopolský Besední dům Ples a Erbovní slavnosti Životní prostředí Kriminalita Časopis KRÁLOVO POLE Závěr

3 ÚVOD Když jsem byl na přelomu let 1994/1995 požádán, jestli bych se neujal psaní Královopolské KRONIKY, odpověděl jsem po zvážení všech okolností kladně. Považoval jsem v prvé řadě za nezbytné, abych si zjistil v rámci daných možností všechny dosavadní kronikářské záznamy a abych se seznámil s výsledky práce všech svých předchůdců. Z Úřadu MČ Brno-Kr. Pole mně byly zapůjčeny ke studiu svazky Kroniky z let 1988, 1989, 1990, 1991, 1992 a později také z roku Bylo to dohromady těchto šest svazků: KRONIKA obvodu Brno V (1988) listů, kronikářka Vladimíra Bartášková; KRONIKA obvodu Brno V listů a KRONIKA obvodu Brno V listů, kronikářka obou svazků Ludmila Ulrichová; KRONIKA Králova Pole listů, KRONIKA Králova Pole listů a KRONIKA Králova Pole listů, kronikář všech tří svazků PhDr. Jiří Adámek. Toto však byl pouze začátek. Neméně důležité totiž bylo seznámit se s kronikářskými záznamy i z předchozí doby, o nichž jsem na Úřadu MČ v Králově Poli nezachytil žádnou stopu. Začal jsem tedy po nich pátrat v Archivu města Brna, jakož i v Muzeu města Brna, kde jsem posléze řadu těchto materiálů objevil. Je jich úctyhodný počet - 16 svazků záznamů kronikářů, dále 29 složek příslušných fotodokumentů a konečně 9 objemných fasciklů tiskové a další dokumentace. Rozsahem největší a obsahem nejpozoruhodnější je PAMĚTNÍ KNIHA města Brna Obvodní rady stran, kronikáři: Josef Praus, Hynek Vérosta a MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba. Podobné pamětní knihy velkého formátu byly na jaře 1951 slavnostně předány zástupcům všech 13 obvodních rad na tehdejším území města Brna. V Králově Poli byla KRONIKA založena v roce 1954 a do konce roku 1956 byly zásluhou prvních dvou uvedených kronikářů, hlavně však Hynka Vérosty, zpracovány tři díly a zapsány Marií Bělušovou do již zmíněné Pamětní knihy. Jejich názvy byly následující: KRONIKA KRÁL. POLE díl I. Z dob dávno minulých - až ke Květnu 1945 (str. 5-97); KRONIKA KRÁL. POLE díl II. Ve svobodné vlasti (str ); KRONIKA KRÁL. POLE díl III. Vzdělanost obyvatelstva a hospodářské poměry v letech (str ). Dále následovaly mnohem stručnější kronikářské zápisy zaznamenané jinou rukou (patrně však stejným kronikářem H. Vérostou) za jednotlivá následující léta a byly nadepsány: ROK 1956 (str ), ROK 1957 (str ), ROK 1958 (str ) a ROK 1959 (str ). Potom nastala přetržka a další kronikářské materiály se zde objevily až po jedenácti letech za ROK 1971 (str ). Jejich autorem byl již kronikář MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba, který byl pověřen vedením Královopolské Kroniky koncem roku Bylo mu rovněž uloženo, aby zpracoval stručné přehledy o událostech za celé vynechané období Z toho důvodu PAMĚTNÍ KNIHA Města Brna Obvodní rady 7 dále obsahuje: ROK 1960 (str ), ROK 1961 (str ), ROK

4 (str ), ROK 1963 (str ), ROK 1964 (str ), ROK 1965 (str ), ROK 1966 (str ), ROK 1967 (str ), ROK 1968 (str. 529), ROK 1969 (str ) a Rok 1970 (str ). Na dalších stranách pak kronikář napsal ZHODNOCENÍ LET , která zahrnovala poslední funkční období Obvodního NV Brno V. Od téhož kronikáře MVDr.Ing. Jaroslava Nejezchleby byly ještě dva svazky záznamů, které obsahovaly následujících sedm roků, a sice: KRONIKA ObNV Brno V a Kr. Pole - Zápisy za léta (140 listů) a KRONIKA Králova Pole (93 listů). Další tři roky byla kronikářkou Zdenka Trnková a její zásluhou byly napsány: KRONIKA obvodu Brno V (1979) - I. svazek (180 listů), KRONIKA obvodu Brno V (1980) - II. svazek (162 listů) a KRONIKA obvodu Brno V (1981) - III. svazek (140 listů). Stejnou dobu pak byla kronikářkou Zuzana Křížová, od které jsou tyto záznamy: KRONIKA obvodu Brno V (1982) - IV. svazek (140 listů), KRONIKA obvodu Brno V V. svazek (162 listů) a KRONIKA obvodu Brno V VI. svazek (160 listů ve dvou dílech). Zbývá se ještě zmínit o třech letech, pro něž vypracovaly tyto materiály dvě kronikářky. Jednou byla již zmíněná Vladimíra Bartášková, od které je dvoudílná KRONIKA obvodu Brno V VII. svazek (141 listů), a druhou byla Věra Skoupá. Od ní pak jsou: KRONIKA obvodu Brno V (206 listů) a KRONIKA obvodu Brno V (185 listů), v obou případech vyvázaných do dvou svazků. Všechny tyto kroniky a doprovodné fotografické i další materiály byly z Muzea města Brna přemístěny do Archivu města Brna, kde je všem vážným zájemcům a badatelům umožněno jejich studium. Nejmladší svazky těchto kronikářských záznamů (od roku 1988) se nacházejí dosud na Úřadu MČ Brno-Kr. Pole. Zatím zjištění královopolští kronikáři a kronikářky působili v této časové posloupnosti: Josef Praus (přípravné práce) Hynek Vérosta (?) MVDr.Ing. Jaroslav Nejezchleba Zdenka Trnková Zuzana Křížová Vladimíra Bartášková a znovu 1988 Věra Skoupá Ludmila Ulrichová PhDr. Jiří Adámek (?) Doc.PhDr. Václav Peša, DrSc. - od 1995 V Králově Poli však v minulosti zcela určitě existovali ještě jiní kronikáři či kronikářky, kteří zpracovali a napsali další pamětní knihy, kroniky apod., jež zatím stále ještě čekají na své objevení. Badatelská práce v tomto směru nemůže být krátkodobá a bude třeba v ní pokračovat i nadále. Například určitě velice cenná by pro nás byla Pamětní kniha města Králova Pole, o jejíž existenci víme ze soudobého tisku (Moravské Orlice i Lidových novin). Mimo jiné jsou v ní také podepsáni všichni hosté i královopolští činitelé, kteří se zúčastnili slavnosti konané v neděli 6. srpna 1905 v zasedací síni tehdejší Radnice na Horním (dnes Mojmírově) náměstí u příležitosti povýšení městyse Králova Pole na město. 4

5 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Městská část Brno-Královo Pole je jednou z 29 částí, na které je od roku 1990 rozděleno území města Brna. Královopolskou MČ tvoří tři katastrální území (KÚ), a to: Královo Pole, Ponava a Sadová. Těchto katastrálních území existuje v současné době (1995) 48. MČ Brno-Kr. Pole sousedí na jihu s MČ Brno-střed, na západě s MČ Brno-Žabovřesky a MČ Brno-Komín, na severu pak s MČ Brno-Medlánky, MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, jakož i s MČ Brno-sever a s touto MČ (Brno-sever) sousedí naše MČ rovněž na východě. Více než dvoutřetinová většina brněnských městských částí (2O z 29) je tvořena pouze jediným katastrem a v jednom případě je to dokonce jen část katastru (MČ Brno-Vinohrady je na části katastru Židenic). Zbývajících 9 městských částí zahrnuje několik katastrálních území (2 až 9), a to buď celých KÚ, nebo jen jejich částí. Podrobnější údaje o rozčlenění města na městské části a na katastrální území jsou uvedeny v následujícím přehledu Č. Název MČ Název KÚ a jejich počet celá+část Brno-střed Brno-město, Černá Pole-část, Pisárky-část, Staré Brno, Stránice, Štýřice, Trnitá-část, Veveří, Zábrdovice-část 2 Brno-Žabovřesky Žabovřesky 1 3 Brno-Královo Pole Královo Pole, Ponava, Sadová 3 4 Brno-sever Černá Pole-část, Husovice, Lesná, Soběšice 5 Brno-Židenice Zábrdovice-část, Židenice-část 2 6 Brno-Černovice Černovice 1 7 Brno-jih Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárov, Přízřenice, Trnitá-část 8 Brno-Bohunice Bohunice 1 9 Brno-Starý Lískovec Starý Lískovec 1 10 Brno-Nový Lískovec Nový Lískovec 1 11 Brno-Kohoutovice Kohoutovice, Pisárky-část Brno-Jundrov Jundrov 1 13 Brno-Bystrc Bystrc 1 14 Brno-Kníničky Kníničky 1 15 Brno-Komín Komín 1 16 Brno-Medlánky Medlánky 1 17 Brno-Řečkovice a Mokrá Hora Mokrá Hora, Řečkovice 2 18 Brno-Maloměřice a Obřany Maloměřice, Obřany 2 19 Brno-Vinohrady Židenice-část 1 20 Brno-Líšeň Líšeň 1 21 Brno-Slatina Slatina 1 22 Brno-Tuřany Brněnské Ivanovice, Dvorska, 4 Holásky, Tuřany 23 Brno-Chrlice Chrlice 1 24 Brno-Bosonohy Bosonohy 1 25 Brno-Žebětín Žebětín 1 5

6 26 Brno-Ivanovice Ivanovice 1 27 Brno-Jehnice Jehnice 1 28 Brno-Ořešín Ořešín 1 29 Brno-Útěchov Útěchov Celkem městských částí = 29, katastrálních území = 48 ( :2) Podle tohoto číselného pořadí a označení jsou pro tyto městské části ještě uvedeny některé důležité údaje z roku 1995 (výměra v hektarech, počet obyvatel a rozsah podnikání právnických i fyzických osob), jakož i ze sčítání lidu, domů a bytů konaného v březnu 1991 (počty obyvatel, domů - z toho rodinných a bytů) Údaje 1995 Údaje 1991 MČ výměra obyvatelé podnikání obyvatelé domy byty č. práv. fyzic. všechny rodin l Bm Posléze si ještě připomeňme všech 48 katastrálních území města Brna v pořadí podle abecedy s uvedením příslušné městské části, případně dvou MČ, mezi které je KÚ rozděleno, jakož i výměru KÚ v hektarech a čtverečních metrech v roce Pro srovnání by byly velmi zajímavé i údaje o počtu domů, bytů a obyvatel, ovšem zatím není tak jednoduché tato čísla v dostupných statistických materiálech získat. Pokud se tato data získat podaří, budou ještě dodatečně doplněna. Podle těchto číselných údajů tvoří výměra území MČ Brno-Královo Pole roku 1995 dohromady 991 ha 2361 m2 a tato plocha je rozdělena na tři katastry: 6

7 l. vlastní KÚ Královo Pole 549,1135 ha 2. KÚ Ponava na jihu MČ 160,0062 ha 3. KÚ Sadová na severovýchodě MČ 282,1264 ha Č. Katastrální území Městská část (části) Výměra l Bohunice Brno-Bohunice 301, Bosonohy Brno-Bosonohy 714, Brněnské Ivanovice Brno-Tuřany 418, Brno město Brno-střed 119, Bystrc Brno-Bystrc 2.725, Černá Pole Brno-střed + Brno-sever 246, Černovice Brno-Černovice 629, Dolní Heršpice Brno-jih 312, Dvorska Brno-Tuřany 223, Holásky Brno-Tuřany 183, Horní Heršpice Brno-jih 377, Husovice Brno-sever 132, Chrlice Brno-Chrlice 949, Ivanovice Brno-Ivanovice 244, Jehnice Brno-Jehnice 407, Jundrov Brno-Jundrov 414, Kníničky Brno-Kníničky 1.091, Kohoutovice Brno-Kohoutovice 238, Komárov Brno-jih 166, Komín Brno-Komín 759, Královo Pole Brno-Královo Pole 549, Lesná Brno-sever 258, Líšeň Brno-Líšeň 1.570, Maloměřice Brno-Maloměřice a Obřany 407, Medlánky Brno-Medlánky 351, Mokrá Hora Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 88, Nový Lískovec Brno-Nový Lískovec 165, Obřany Brno-Maloměřice a Obřany 527, Ořešín Brno-Ořešín 306, Pisárky Brno-střed + Brno-Kohoutovice 466, Ponava Brno-Královo Pole 160, Přízřenice Brno-jih 381, Řečkovice Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 668, Sadová Brno-Královo Pole 282, Slatina Brno-Slatina 582, Soběšice Brno-sever 606, Staré Brno Brno-střed 168, Starý Lískovec Brno-Starý Lískovec 328, Stránice Brno-střed 92, Štýřice Brno-střed 332, Trnitá Brno-střed + Brno-jih 189, Tuřany Brno-Tuřany 959, Útěchov Brno-Útěchov 117, Veveří Brno-střed 197, Zábrdovice Brno-střed + Brno-Židenice 163, Žabovřesky Brno-Žabovřesky 434, Žebětín Brno-Žebětín 1.359, Židenice Brno-Židenice 645, Celé město Brno = 48 katastrálních území ha Zajímavý je i následující přehled všech 48 katastrálních území města Brna seřazených podle velikosti jejich výměry v hektarech: 7

8 Č. Katastr ha Č. Katastr ha Bystrc Štýřice Líšeň Starý Lískovec Žebětín Dolní Heršpice Kníničky Ořešín Tuřany Bohunice Chrlice Sadová Komín Lesná Bosonohy Černá Pole Řečkovice Ivanovice Židenice Kohoutovice Černovice Dvorska Soběšice Veveří Slatina Trnitá Královo Pole Holásky Obřany Staré Brno Pisárky Komárov Žabovřesky Nový Lískovec Brněnské Ivanovice Zábrdovice Jundrov Ponava Maloměřice Husovice Jehnice Brno město Přízřenice Útěchov Horní Heršpice Stránice Medlánky Mokrá Hora Tato katastrální území se začala vytvářet po roce 1964, po vydání Zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí. Zákon stanovil, že správní území tehdejších národních výborů by se mělo shodovat s katastrálními hranicemi jednotlivých městských částí. Na území Městského NV v Brně existovalo v té době 35 katastrálních území, z nichž bylo 12 ve vnitřním městě a 23 na předměstích, která byla připojena k Brnu po první světové válce. Na jednom z těchto 23 předměstských katastrů bylo i město Královo Pole. Královopolské katastrální území bylo dost rozlehlé a v době sčítání lidu v roce 1921, tedy nedlouho po připojení k městu Brnu mělo 971 hektarů. Sahalo od nynější vozovny Dopravního podniku města Brna na severozápadě až k Merhautově ulici v Černých Polích na jihovýchod a od Zamilovaného hájku a Mysliveckého stadionu na severu až k ulici U Červeného mlýna (dříve Cimburkova) na jihu. Již před rokem 1960 se některé královopolské pozemky, vzhledem k tehdejšímu stavebnímu rozvoji, dopravní spádovosti i obchodně hospodářským vztahům, dostaly do správních území sousedních ObNV. Na druhé straně zase pozemky jiných předměstských katastrů, jako třeba Medlánek, se postupně dostávaly do zájmové sféry ObNV Brno V se sídlem v Králově Poli. Z těchto důvodů doznal královopolský katastr těchto změn: 1. Pozemky, na kterých stála vozovna Dopravního podniku města Brna, byly převedeny do katastrálního území Medlánky. 2. Pozemky mezi nynějším dálničním přivaděčem a Medláneckým potokem východně od hlavní komunikace do Řečkovic byly přičleněny do řečkovického katastru. 3. Katastrální území Králova Pole bylo naopak rozšířeno o pozemky v okolí takzvané Medlánecké střelnice. 4. Dost rozsáhlé královopolské pozemky, které ležely na území 8

9 nazývaném tehdy Černá Pole, se staly součástí nově vytvořeného stejnojmenného katastrálního území a dostaly se pod správu ObNV Brno III. 5. Pozemky Králova Pole v prostoru mezi údolím s kapličkou Svatého Antoníčka a takzvanou Čertovou roklí se staly základem nově vzniklého katastrálního území Lesná. 6. Pokud šlo o nejjižnější královopolské pozemky mezi ulicemi Domažlická - Kartouzská - Antonína Macka a oblastí Červeného mlýna, ty byly pojaty do dalšího nového katastrálního území Ponava. 7. Posléze se pak pozemky v severovýchodní části královopolského katastru, mezi silnicí vedoucí do Soběšic, údolím Sv. Antoníčka (na východě a novou dvoukolejnou železniční tratí (na jihu), staly základem nově vytvořeného katastrálního území Sadová. V těchto místech se už tehdy (1964) předpokládalo vybudování nového sídliště asi pro obyvatel. Tato dvě naposledy zmíněná katastrální území Ponava a Sadová byla začleněna do území tehdejšího ObNV Brno V v Králově Poli. Od roku 1990 se stala spolu s královopolským katastrem Městskou částí Brno-Královo Pole a tento stav platí i v roce A právě životní osudy lidí, kteří žijí na tomto území o rozsahu 991 hektarů, jsou hlavním předmětem zájmu těchto kronikářských záznamů - této KRONIKY. Obyvatelé MČ Brno-Královo Pole bydlí ve rodinných nebo nájemních domech a své víkendy tráví též v chatách. Koncem září 1995 se jich věnovalo soukromému podnikání - nejvíce ve vybraných tržních službách (1.159), či v obchodu a ubytování (1.135). Jako všude jinde i mezi občany MČ Brno-Kr. Pole mají početní převahu ženy nad muži, když při posledním sčítání konaném 3. března 1991 jich zde bylo , zatímco mužů jen , což dává dohromady obyvatel. Roku 1995 měla naše MČ celkem 108 ulic a náměstí, z nichž se nacházelo 80 na katastru Královo Pole, 30 na katastru Ponava a 5 na katastru Sadová. Součet těchto čísel činí 115, tedy o 7 více, ale je to z toho důvodu, že 5 ulic (Antonína Macka, Chodská, Poděbradova, Sportovní a Tábor) je současně v Králově Poli a Ponavě a 2 ulice (Kociánka a Na kopcích) zasahují zároveň Královo Pole a Sadovou. Dále je uveden podle pořadových čísel a abecedy přehled všech 108 ulic a náměstí s vyznačením příslušných katastrů (K.P. - Královo Pole, Pon. - Ponava, Sad. - Sadová): Antonína Macka K.P.+Pon. 55. Matulkova K.P. 2. Berkova K.P. 56. Mečířova K.P. 3. Blahoslavova K.P. 57. Metodějova K.P. 4. Botanická Pon. 58. Milíčova K.P. 5. Boženy Němcové K.P. 59. Mojmírovo náměstí K.P. 6. Božetěchova K.P. 60. Mojžíšova K.P. 7. Budovcova K.P. 61. Myslínova K.P. 8. Bulharská K.P. 62. Na kopcích K.P.+Sad. 9. Bystřinova K.P. 63. Palackého třída K.P. 10. Cimburkova Pon. 64. Pařezí Sad. 11. Červinkova K.P. 65. Pešinova K.P. 12. Dalimilova K.P. 66. Pionýrská Pon. 13. Dobrovského K.P. 67. Poděbradova K.P.+Pon. 14. Domažlická Pon. 68. Podešvova K.P. 15. Drobného Pon. 69. Ptašínského Pon. 16. Fibichova K.P. 70. Purkyňova K.P. 17. Florianova K.P. 71. Ramešova K.P. 18. Galandauerova K.P. 72. Reissigova Pon. 19. Havlišova K.P. 73. Riegrova K.P. 9

10 20. Herčíkova K.P. 74. Rostislavovo náměstí K.P. 21. Hlaváčkova K.P. 75. Ruská K.P. 22. Hostinského K.P. 76. Rybníček Pon. 23. Hradecká K.P. 77. Sadovského K.P. 24. Hrnčířská Pon. 78. Skácelova K.P. 25. Hrubého K.P. 79. Skřivanova Pon. 26. Husitská K.P. 80. Sladkovského K.P. 27. Hutařova K.P. 81. Slovanské náměstí K.P. 28. Chaloupeckého náměstí Pon. 82. Slovinská K.P. 29. Chaloupkova K.P. 83. Sportovní Pon.+K.P. 30. Charvatská K.P. 84. Srbská K.P. 31. Chelčického K.P. 85. Staňkova Pon. 32. Chlupova Pon. 86. Střední Pon. 33. Chodská K.P.+Pon. 87. Svatopluka Čecha K.P. 34. Jana Babáka K.P. 88. Šafaříkova K.P. 35. Jungmannova K.P. 89. Šelepova Pon. 36. Kabátníkova Pon. 90. Škárova K.P. 37. Kamanova K.P. 91. Štefánikova Pon. 38. Kartouzská Pon. 92. Šumavská Pon. 39. Klatovská Pon. 93. Tábor K.P.+Pon. 40. Klusáčkova Pon. 94. Technická K.P. 41. Kociánka K.P.+Sad. 95. Tererova K.P. 42. Kolejní K.P. 96. Těšínská K.P. 43. Kollárova K.P. 97. Trtílkova K.P. 44. Kosmova K.P. 98. třída Generála Píky Pon. 45. Kostelní zmola K.P. 99. Tylova K.P. 46. Košinona K.P Tyršova K.P. 47. Kounicova Pon U Antoníčka Sad. 48. Královopolská K.P U Červeného mlýna Pon. 49. Křivého K.P Vackova K.P. 50. Křižíkova K.P Veleslavínova K.P. 51. Kubešova K.P Vnitřní Pon. 52. Máchova K.P Vodova K.P. 53. Malátova K.P Volfova K.P. 54. Mánesova K.P Zaječí hora Sad Je pochopitelné, že některé z našich 108 ulic a náměstí zasahují též do sousedních katastrálních území, někdy do dvou a ojediněle i do tří. Takových případů existuje 15 - a to: (4) Botanická Pon. - Veveří 2 (15) Drobného Pon. - Černá Pole 3 (23) Hradecká K.P. - Žabovřesky+Řečkovice+Ivanovice 4 (24) Hrnčířská Pon. - Veveří 5 (34) Jana Babáka K.P. - Žabovřesky 6 (47) Kounicova Pon. - Veveří+Žabovřesky 7 (48) Královopolská K.P. - Žabovřesky 8 (63) Palackého třída K.P. - Medlánky+Řečkovice 9 (89) Šelepova Pon. - Žabovřesky 10 (91) Štefánikova Pon. - Veveří 11 (92) Šumavská Pon. - Veveří+Žabovřesky 12 (93) Tábor K.P.+Pon. - Žabovřesky 13 (94) Technická K.P. - Žabovřesky 14 (97) Trtílkova K.P. - Lesná 15 (98) třída Generála Píky Pon.- Černá Pole Ke konci této vstupní části kronikářských záznamů za rok 1995 bude snad vhodné uvést ještě jednou ta nejdůležitější čísla o naší MČ Brno-Královo Pole i o jejích třech katastrálních územích. Následující 10

11 tabulka obsahuje výměru v hektarech a počty obyvatel, domů, chat i ulic MČ Brno-Kr.Pole KÚ Kr.Pole Ponava Sadová výměra obyvatelé domy chaty ulice ,5 27, V hlavičce měsíčníku KRÁLOVO POLE, časopisu Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole byla po celý rok 1995 otiskována rovněž tato věta: Městská část Královo Pole zahrnuje katastrální území Královo Pole, Ponava a Sadová. Jako kronikář MČ to považuji za užitečné, neboť je to vhodná forma, kterou lze přispívat k posilování širšího než jen královopolského povědomí občanů. Má to svůj význam ani ne tak ve vztahu ke KÚ Sadová, ale mnohem více, pokud jde o KÚ Ponava. Poprvé se zmíněná věta dostala do záhlaví časopisu v červencovém čísle jeho 4. ročníku, jež mělo uzávěrku 20. června Stalo se tak za této tříčlenné redakční rady: Ing. Jiří Václavek (šéfredaktor), Ing. František Navrátil, Jana Novotná. Pro kronikáře jsou články, zprávy a vůbec vše v jednotlivých číslech tohoto časopisu od první až do poslední strany zdrojem velmi cenných informací pro každoroční záznamy do Kroniky, a to ze všech oblastí života obyvatel naší městské části. Tak třeba šéfredaktor časopisu a současně 1. místostarosta Ing. Jiří Václavek připravil v prosinci 1995 ke zveřejnění následující údaje o věkovém rozvrstvení obyvatel v Brně a v MČ Královo Pole dle Registru ohlašovny trvalého pobytu, které vhodně doplňují číselné informace této základní charakteristiky Věková Město Brno MČ Brno-Královo Pole kategorie počet % počet % do 2 let , ,6 3-6 let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , , let , ,6 91 a více let , , Obyvatel celkem , ,- Průměrný věk 40,1 let 43,6 let

12 SAMOSPRÁVA MĚSTSKÉ ČÁSTI Ve svém novoročním prohlášení poděkoval královopolský starosta Ing. Ivan Kopečný všem občanům jménem zvolených členů nového Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole za hojnou účast při obecních volbách. Konaly se ve dnech 18. a 19. listopadu 1994 a informace o jejich průběhu i výsledcích jsou v loňském svazku kronikářských záznamů. Pan starosta požádal občany o aktivní pomoc i spolupráci a vyslovil díky všem dosavadním členům Zastupitelstva i odborných komisí v uplynulém čtyřletém funkčním období. Končil těmito slovy: Myslím, že je nutno ocenit převažující konstruktivní přístup členů minulého Zastupitelstva a položení základů pro naši dnešní práci, základů, na kterých je možno stavět dál. Také 1. místostarosta Ing. Jiří Václavek popřál všem spoluobčanům do roku 1995 hodně zdraví i nutnou dávku štěstí k realizaci jejich záměrů, ať již v samostatném podnikání nebo zaměstnání, bydlení, hledání životního partnera, či v osobních zálibách. Nově zvoleným zastupitelům přál rozvahu, neúnavnost a dobré podmínky pro spolupráci ve prospěch Králova Pole. Všem dřívějším zastupitelům i členům komisí Rady MČ Brno-Kr. Pole pak poděkoval za to, že svou prací ve volném čase přispěli k rozvoji Králova Pole. Podobně i minulý starosta Ing.arch. Oldřich Prokeš, který byl v listopadových volbách zvolen jak do Zastupitelstva MČ Brno-Kr. Pole, tak i do Zastupitelstva města Brna, přál všem občanům "do nového roku a do roků následujících splnění všech Vašich přání" a "splnění těch společenských představ, pro které jste hlasovali ve volbách 1994". V polovině února 1995 měl Ing.arch. O. Prokeš v královopolském Besedním domě přednášku na téma Postavení MČ Královo Pole v koncepci rozvoje města Brna, v jejíž první části se zaměřil na historický vývoj Brna až po současnost. Druhou část přednášky pak věnoval stavebním dílům již dohotoveným, rozpracovaným nebo připraveným na území naší MČ. Hovořil o Boby-centru, o navazující výstavbě Ponava-City, Aquaparku, o znovuoživení Mojmírova náměstí, zabýval se řešením dopravy v Králově Poli, neopomněl ani význam zeleně apod. Rada MČ Brno-Kr. Pole měla 9 členů a zastupitelstvo čítalo 30 členů (jmenovité přehledy viz v KRONICE 1994). Právě Zastupitelstvo reprezentovalo nejvyšší samosprávný orgán v obci. Všechny otázky, které byly zařazovány na program schůzí Zastupitelstva, byly připravovány Radou a ta je předtím projednávala v rámci příslušné odborné komise. Jejich předsedové, tajemníci i členové byli jmenováni Radou MČ z řad členů Zastupitelstva a občanů (odborníků i laiků), kteří byli ochotni věnovat svůj čas této prospěšné činnosti. Příprava podkladů a jejich rozbor i hodnocení v těchto komisích tvořily významnou součást rozhodovacího procesu na půdě Rady i Zastupitelstva. Takových komisí bylo v naší MČ vytvořeno 12 a v každé z nich pracoval jako tajemník nebo tajemnice někdo ze zaměstnanců Úřadu MČ Brno-Kr. Pole na Palackého třídě č. 59. Bylo to hlavně proto, aby 12

13 občané mohli mít co nejtěsnější a nejlepší kontakty se samosprávou. Byli vyzýváni, aby své podněty a nápady na zlepšení situace ve všech oblastech přednesli nebo napsali tajemníkům těchto komisí, jejichž seznam byl uveřejněn též v časopise KRÁLOVO POLE. Šlo o následující odborné komise: 1. Komise finanční a majetková předseda: Ing. Karel Ziemba - člen Rady MČ tajemnice: Ing. Vlasta Veselá 2. Komise kontrolní předseda: Ing. Jiří Slavík, CSc. - člen Rady MČ tajemnice: Zdeňka Bučková 3. Komise bezpečnostní předseda: Ing. Stanislav Buchta - člen Rady MČ tajemnice: Dagmar Srněnská 4. Komise organizační předseda: Bohumír Netroufal - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Ivana Závodná 5. Komise stavební a dopravy předseda: Ing.arch. Tomáš Kopecký - člen Rady MČ tajemník: Ing.arch. Zdeněk Dvořák 6. Komise územního plánování předsedkyně: Ing. Marie Fialová - zástupkyně starosty MČ tajemnice: Ing. Eva Hromádková 7. Komise životního prostředí předseda: Igor Tesařík - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Ing. Jana Illeová 8. Komise školská a kulturní předsedkyně: RNDr. Danuše Provazníková, CSc. - členka Rady MČ tajemnice: PhDr. Libuše Sedláčková 9. Komise tělovýchovy předseda Ing. Stanislav Buchta - člen Rady MČ tajemnice: Marie Trávníčková 10. Komise sociální péče a zdravotnictví předseda: Ing. Ladislav Procházka - člen Zastupitelstva MČ tajemnice: Miluše Hardová 11. Komise bytová předsedkyně: RNDr. Věra Musilová tajemník: Miroslav Suchna 12. Komise podnikání a služeb předseda: Ing. Karel Ziemba - člen Rady MČ tajemnice: Marie Vrbková Nový starosta Ing. Ivan Kopečný se narodil roku 1948 v Opavě a když mu bylo 14 roků, odstěhoval se s rodiči do Brna. Zde studoval elektrotechnickou průmyslovou školu a potom byl posluchačem stejnojmenné fakulty Vysokého učení technického v Brně. Jako dvacetiletý se začal v roce 1968 projevovat politicky, když vstoupil do Klubu angažovaných nestraníků (KAN). V následujících letech se věnoval své odborné profesi jako projektant v oboru elektro a v roce 1971 se přestěhoval do Králova Pole. Po listopadových událostech roku 1989 navázal nejprve na svou někdejší činnost v KANu a po založení Občanské demokratické strany (ODS) byl aktivně činný v jejích řadách na městské a brzy i na krajské úrovni. Na Úřadu naší MČ začal působit od ledna 1993 jako 2. místostarosta. Ing. Ivan Kopečný je ženatý a má dvě dospělé děti - syna a dceru, dvojčata. Šéfredaktorka časopisu KRÁLOVO POLE paní Jana Novotná v čísle z listopadu 1995 charakterizovala našeho pana starostu těmito slovy: 13

14 Ve společnosti je vnímán jako člověk cílevědomý, spíše uzavřený a znající míru. Sází na dlouhodobou osvětu a trpělivou výchovu, s jejichž pomocí hodlá pozvedávat vzájemnou důvěru mezi občany a radnicí, zajišťovat všude pořádek a občanům Králova Pole zprostředkovat co nejvíce kulturních a sportovních možností. Královopolská "radnice", tj. budova Úřadu MČ Brno-Kr. Pole, byla i v roce 1995 na Palackého třídě č. 59, kde se nacházel hlavní vchod. V jednotlivých podlažích a místnostech byli pracovníci Úřadu MČ rozmístěni podle následujícího přehledu. Vlevo je vždy uvedeno číslo dveří. PŘÍZEMÍ 1 telefonní ústředna - č.tel Lenka Jedličková podatelna - č.tel Hana Svobodová I. PATRO Oddělení školství, kultury a bytových záležitostí 6 vedoucí oddělení PhDr. Libuše Sedláčková 3 školství, organizační záležitosti Marie Trávníčková hospodářka školství Libuše Šmídová 4 bytové záležitosti Miroslav Suchna přechod nájmu a výměna bytů Yveta Šenková 7 kultura a občanské záležitosti Ing. Ludmila Nová 8 matrika Hana Sadovská II. PATRO ZÁSTUPKYNĚ STAROSTY Ing. Marie Fialová výstavba, sociální věci, bytové, školství, kultura, správa majetku TAJEMNÍK Ing. Jiří Gajdarus 26 sekretariát Zdeňka Bučková Ivana Závodná Oddělení organizační a správní 24 vedoucí oddělení Marie Maršálková 22 správa datové základny Ing. Jiří Kuchta Petr Jakeš 28 personální a mzdový úsek, volby Pavel Štěpán 30 referát provozu Ing. Milada Hošková rozmnožovací práce Eva Janáčková správce objektu Jan Fasura Odbor územního a stavebního řízení 18 vedoucí odboru Ing. Jiří Sedlák 19 zástupkyně vedoucího odboru stavební řád Ing.arch. Milena Šerá 13 územní plán Ing. Jana Pillerová územní a stavební řízení Ing. Jana Hospodářská 14 archiv stavebního úřadu Vlasta Štípková 15 písárna Věra Zemanová 34 stavební řád, vodoprávní řízení Ing. Jana Mutlová 34a stavební řád Stanislav Havlíček geodetické práce Ing. Kamil Stařík Odbor živnostenský a veřejných služeb 23 vedoucí odboru Ing. Dagmar Malá 29 volné živnosti Marie Vrbková stánkový prodej, reklama Elena Matušovichová 31 volné živnosti Jitka Adamcová 32 přestupky a delikty Irena Podešvová 19 životní prostředí, odpadky, ovzduší, Ing. Jana Illeová lovecké lístky, rybářské lístky 20 doprava Eva Kavková veřejné služby, čištění komunikací Vlastimila Veselá 14

15 III. PATRO STAROSTA Ing. Ivan Kopečný ZÁSTUPCE STAROSTY Ing. Jiří Václavek životní prostředí, služby, finance, informatika 49 sekretariát Milada Štěpánová časopis, inzerce Jana Matoušková Odbor finanční 53 vedoucí odboru Ing. Vlasta Veselá 52 finanční účtárna Svatava Dyková Alena Krutílková 46 účtárna Jitka Husárová 47 daně, poplatky, účetní evidence Ing. Věra Konvalinová poplatky ze psů, účetní evidence Ludmila Gritzová 54 pokladna Eva Škrabalová Právní oddělení 41 vedoucí oddělení JUDr. Ivana Kyseláková 40 právník Mgr. Simona Procházková JUDr. Jarmila Vozná 42 přestupky Dagmar Srněnská Ludmila Dvořáčková 43 přestupky Jitka Němečková civilní služba Mgr. Bohuslav Sobotka Odbor sociální 36 vedoucí odboru Jaroslava Poláková 35 vedoucí oddělení péče o staré, Miluše Hardová zdravotně postižené a nezaměstnané, doplňková péče písm. A-G 37 doplňková péče písm. L-Me, Ř-Š, Naďa Svobodová zdravotnictví 70 doplňková péče písm. Mi-R, příspěvek Věra Sládečková při péči o blízkou osobu doplňková péče písm. Ku-Kž, T-Ž, Věra Nevoránková nesvéprávní 56 vedoucí oddělení péče o děti Marcela Zvonařová péče o děti písm. A-F 38 péče o děti písm. Ku-Ř Radka Konvicová 39 péče o děti písm. G-Kř Vladimíra Vedmochová 55 péče o děti písm. S-Ž Zdeněk Brázda 57 kurátorka mladistvých Mgr. Jiřina Pospíšilová Oddělení správy majetku 45 vedoucí oddělení Eva Justová 44 správa bytového fondu Ing. Jiří Špinka investice stavebního charakteru Ing. Zdeněk Tichý (II. poschodí) 16 vedoucí referátu územního rozvoje Ing. Eva Hromádková 21 půdní vestavby, stavební uzávěry Ing.arch. Zdeněk Dvořák (IV. poschodí) 60 výdajová agenda, účetnictví, PO Jitka Výšková agenda příjmů, předpisy nebytových prostor Jarmila Kvasnicová SUTERÉN vchod Husitská ulice č. 1 Městská policie, revír Královo Pole Vzhledem k tomu, že vstup do budovy MČ Brno-Královo Pole není bezbariérový, mají imobilní občané, kteří zde potřebují vyřídit své záležitosti, možnost zazvonit u vstupních dveří na pracovnice podatelny a ty jim zprostředkují vyřízení u pracovníka příslušného oddělení nebo odboru. Z iniciativy starosty absolvovali všichni zaměstnanci Úřadu MČ na jaře 1995 školení na téma "Komunikace mezi lidmi", čímž jim bylo 15

16 umožněno získat nové poznatky ke zkvalitnění své práce. Královopolská RADNICE byla v tomto směru první v celém Brně. Moderní psychologické metody přiměly každého účastníka, aby se zamýšlel i sám nad sebou a bral si z uváděných příkladů poučení. Absolventi kurzu se rovněž dověděli mnoho užitečného o formách komunikace mezi lidmi. Poznávali, že při vzájemném jednání není nejdůležitější komunikování slovy, nýbrž že mimořádný význam mají rovněž gesta, intonace, pohyby - zkrátka image (imič). Poučili se také, jak je důležité sladit různé zájmy a že se nejdále dospěje vždycky dohodou. Během roku bylo konáno několik besed vedoucích pracovníků Úřadu MČ i některých členů Zastupitelstva MČ s občany. Besedy byly svolávány do velké zasedací místnosti Úřadu MČ (vchod z Husitské ulice č. 1) vždy ve středu před zasedáním Zastupitelstva MČ. Občané sem bohužel nepřicházeli v příliš velkém počtu. Snad největší účast byla na besedě s občany 6. září 1995, kdy byly dotazy a diskusní vystoupení přítomných zaměřeny na problematiku oprav, úklidu a čistoty zvláště chodníků, dále na koordinaci výkopových prací, na řešení havárie kanalizace v Táboře, na otázky životního prostředí a nejvíce se občané zajímali o další postup při rekonstrukci parku na Slovanském náměstí. Jednotlivé odborné komise Rady MČ Brno-Královo Pole se podařilo ustanovit hned v prvních měsících činnosti po listopadových volbách a jejich členové se okamžitě pustili do projednávání různých problémů. Ve spolupráci s orgány brněnského Magistrátu i samosprávy města Brna se i v Králově Poli projednávaly návrhy pravidel hospodaření a rozpočtu pro celé Brno i pro městskou část. Oba rozpočty pak byly schváleny členy příslušných zastupitelstev začátkem dubna 1995 jako vyrovnané. Rozpočet města Brna byl schválen ve výši něco přes 5,3 miliard Kč a z této sumy se měly krýt: a) provozní výdaje Magistrátu a městských zařízení 2.350, Kč b) investice v roce , Kč c) provozní výdaje a drobné investice městských částí 865, Kč d) splacení dluhu z roku , Kč e) rezerva, s níž disponuje Rada města Brna 212, Kč Dohromady 5.312, Kč Pro MČ Brno-Královo Pole se podle vyhlášky města Brna o příjmech městských částí předpokládaly v roce 1995 příjmy v částce necelých 80 miliónů Kč a v této výši byl schválen vyrovnaný rozpočet. Podrobnější údaje o tomto rozpočtu naší MČ obsahuje následující tabulkový přehled, ve kterém jsou pro srovnání uvedena rovněž čísla za předcházející dva roky 1994 a Jednotlivé číselné položky jsou v Kč Rok 1995 Položky rozpočtů Rok 1994 Rok , dotace 30, , , daně , , správní poplatky 6, , , místní poplatky 10, , , převod z fondu rezerv 10, , , ostatní 19, ,

17 , příjmy celkem 78, , , výdaje celkem 71, životní prostředí , doprava 2, , , školství 22, , , zdravotnictví 2, kultura 2, , , vnitřní správa 17, , , práce a sociální věci 10, , , místní správa 8, , , výstavba 6, , , všeobecná pokladní správa ,

18 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝSTAVBA A BYTY Snad největší rozsah činnosti měli členové odborné Komise pro územní plánování v čele se svou předsedkyní Ing. Marií Fialovou, zástupkyní starosty a členkou Rady MČ Brno-Kr. Pole. Tajemnicí této komise bez hlasovacího práva se stala vedoucí oddělení územního rozvoje Úřadu MČ Ing. Eva Hromádková. Rada MČ jmenovala hlasováním do této komise ze Zastupitelstva pět členů z těch, kdo se k práci v komisi přihlásili. Byli to: Ing. Robert Hanzl, Ing.arch. Tomáš Kopecký, Ing. Jiří Petr, Ing.arch. Oldřich Prokeš a Prof.Ing. Jiří Vaverka, CSc. Z řad občanů pak byli do této komise jmenováni: Ing.arch. Ivan Borek, Ing.arch. Jiří Velek a Ing.arch. František Zounek. Kromě toho uložila Rada MČ předsedkyni komise, aby na každé komisionelní jednání byli jako přísedící pozváni: starosta MČ Ing. Ivan Kopečný, zástupce starosty Ing. Jiří Václavek a z Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna Ing.arch. Jana Urbancová, která tam měla na starosti záležitosti MČ Brno-Královo Pole. Předsedkyně Komise pro územní plánování Ing. Marie Fialová byla v loňských obecních volbách zvolena do Zastupitelstva MČ a 5. prosince 1994 ji zastupitelé zvolili zástupkyní starosty. Jako stavební inženýrka s praxí v projektování a se zkušenostmi z vysokoškolské pedagogické činnosti dostala na starost oblast výstavby a územního plánování, dále pak školství a kulturu, jakož i sociální a zdravotní oblast. Již v únorovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE též jako členka nové redakční rady seznamovala čtenáře se všemi velkými stavbami zamýšlenými na teritoriu naší MČ. Zmínila zde například Rekonstrukci Mojmírova náměstí, a to jednak vybudování objektu na nároží tohoto náměstí a Chaloupkovy ulice a jednak stavbu komplexu budov na nároží náměstí a Kollárovy ulice. Dále uvedla dostavbu v prostoru mezi ulicemi Rybníček a prodlouženou Šumavskou, minulým Zastupitelstvem pracovně nazvanou Ponava-City. Z dopravních staveb měly pokračovat přípravy propojení Velkého městského okruhu vybudováním tunelu zhruba pod ulicemi Dobrovského a Veleslavínovou. Ze staveb pro sport, volný čas a nákupy se předpokládala velkorysá přestavba sportovního areálu na konci Vodovy ulice - nazvaná Multicentrum LERK, a to podle firmy, která byla majitelkou královopolského fotbalového stadionu. Zkratka vyjadřovala firemní motto: LEvně, Rychle, Kvalitně. Pro řešení otázky bydlení v naší MČ šlo v prvé řadě o výstavbu v oblasti Na kopcích, kde by mělo být postaveno asi 40 rodinných domků a 80 bytů v nájemních domech. Posléze v sociální sféře mělo jít přednostně o rekonstrukci Domu s pečovatelskou službou na Kabátníkově ulici v katastru Ponava. Už 30. ledna 1995 na první schůzi Komise pro územní plánování věnovali její členové pozornost jedné z výšezmíněných staveb. Byly zde 18

19 otevřeny obálky se soutěžními studiemi na zástavbu nároží Mojmírovo náměstí - Kollárova ulice. Šlo již o II. kolo výběrového řízení za účasti dvou firem. Po prohlédnutí projektů a modelů byli členové komise požádáni, aby do další schůze svolané za týden napsali k oběma studiím svá vyjádření se zaujetím stanoviska. Po celou tuto dobu jim byly k dispozici všechny materiály, aby se s nimi mohli co nejzevrubněji seznámit. V pondělí 6. února pak shromáždění členové komise vybrali hlasováním jako budoucího investora této stavby firmu IMOS-holding, s.r.o. Brno. Projekt pro tuto firmu zpracoval Ateliér AADD, Ing. O. a J. Drápalovi, Brno. Šlo o polyfunkční objekt, který zmíněné nároží uzavíral v návaznosti na původní uliční čáry. Měl být čtyřpodlažní se sedlovou střechou, římsa by navazovala na římsu stávající budovy zleva a první dvě podlaží, tj. přízemí a 1. patro, by zabírala celý půdorys stavební parcely. V těchto dvou podlažích by byly umístěny: královopolská pošta Brno 12, celnice, kanceláře Komerční banky a prodejny. V následujících dvou patrech byly navrhovány byty. Souběžně s uličním traktem byl nad společným 1. poschodím další bytový dům o třech podlažích. Střecha nad tímto poschodím by vytvářela nádvoří, do kterého by byla obrácena okna bytů, jichž se zde mělo vybudovat asi 30. V podzemí se pak počítalo s umístěním garáží a parkovacích míst pro provoz pošty, kanceláří apod., jakož i pro potřebu obyvatel tohoto objektu a z okolí. Firma IMOS-holding, s.r.o. garantovala dobu výstavby za 18 až 24 měsíců. Pro lepší přístup k poště by měli pracovníci odboru územního rozvoje Úřadu MČ Brno-Kr. Pole ještě posoudit možnost zřízení pasáže přímo z Palackého třídy. Pokud šlo o novou výstavbu rodinných a bytových domů v naší MČ, týkalo se to území známého jako Kociánka. Rozprostírá se podél stejnojmenné komunikace, která vede z Králova Pole do Soběšic a až k ulici Na kopcích tvoří hraniční čáru mezi královopolským katastrem a KÚ Sadová. Začíná zde rekreační oblast se zahrádkami, lesy a dokonce i s rybníčky. Územním plánem města Brna, který byl 3. listopadu 1994 schválen městským Zastupitelstvem, jakož i Vyhláškou Magistrátu města Brna č. 16/1994, bylo toto území vybráno jako vhodný prostor pro novou bytovou výstavbu. V pořadníku na pronájem bytu bylo na jaře 1995 na Úřadu MČ Brno-Kr. Pole vedeno 537 uchazečů, u nichž byly jejich bytové poměry zpravidla velmi neuspokojivé. Na druhé straně byly v této vybrané lokalitě stovky zahrádek, jejichž majitelé měli své zahrádky rádi, postavili si tam třeba i chatu a nyní by se měli všeho vzdát, či si budovat novou zahrádku poněkud dále od bytové zástavby. Za takové situace je těžké někoho nezarmoutit. Roste celé město Brno a v jeho rámci také naše MČ a nelze tedy zabránit tomu, aby si naši nebydlící spoluobčané nemohli získat pro své rodiny domek, případně byt, právě v těchto až dosud nezastavěných oblastech. Zástavba lokality Kociánka se připravovala postupně. Na pozemcích, které jsou většinou jako někdejší pole dlouhé úzké pruhy uspořádané v jednotlivých polních tratích, se totiž okamžitě stavět nedá. Také přístup k nim je zatím pouze polními cestami nebo úzkými pěšinami. Proto je nutno vytvořit nejprve reparcelací dosavadních pozemků větší plochy a na nich jednotlivá stavební místa pro rodinné domky, či pro nájemní domy s byty. Na nové zástavbě se budou moci podílet všichni majitelé pozemků a pokud by výměra jejich stavebního místa byla menší, než byla jejich 19

20 původní parcela, byl by zbytek pozemku odkoupen pro další zájemce. Nikomu tedy nebude pozemek vyvlastněn - podobné praktiky a metody jsou už snad za námi. Výstavby se rovněž zúčastní naše MČ, protože několik pozemků v tomto prostoru vlastní město Brno. Na plochy po levé straně komunikace Kociánka nad ulicí Křivého ve směru k Soběšicím již byla zpracována projektová dokumentace a byla vydána stavební povolení. Stavební práce zde už zahájila firma MITTAG, s.r.o., Královo Pole, Chaloupkova č. 3 a podle dosavadních úvah by měly být ukončeny v prosinci Naše MČ by zde měla získat 28 obecních bytů, tj. dva nájemní domy. Dalších 75 bytů a 28 rodinných domků si budou moci koupit do vlastnictví zájemci z řad občanů. Dohromady tak bude uspokojeno touto výstavbou asi 130 rodin. Členové Zastupitelstva MČ Brno-Královo Pole vyjádřili na svém 8. zasedání konaném 4. prosince 1995 souhlas s tím, aby tři nově vznikající ulice v sídlišti Na kopcích byly pojmenovány po Karlu Högrovi (Högerovi), Josefu Černíkovi a Vladimíru Kepákovi. Karel Höger ( ) byl královopolský rodák, vynikající dramatický umělec, divadelní a filmový herec. Josef Černík ( ) byl významný hudební skladatel,sběratel lidových písní a pedagog. Vladimír Kepák ( ) pocházel též z Králova Pole a zahynul 13. října 1944 jako zahraniční voják-letec, rotmistr, při úspěšném sestřelu německého bombardéru, který nesl na Velkou Británii střelu V-1. Další podobná výstavba se připravuje v lokalitě "Na Křivé", kde by mohlo být podle soutěžní studie umístěno 34 rodinných domků a asi 40 bytů v bytových domech. V současné době, tj. v květnu 1995, projednává vybraný investor B-INVEST, s.r.o., majetkové záležitosti s vlastníky pozemků. Naše MČ má zde pozemek o výměře přes m2, který jí byl svěřen Magistrátem města Brna a bude se na této výstavbě spolupodílet. Snad nejsložitějším problémem bude vybudování inženýrských sítí, tj. kanalizace, vodovodu, plynovodu a elektrického vedení. Město Brno ani MČ Brno-Kr. Pole totiž nemají možnost pořídit tyto sítě ze svých rozpočtů, a proto je budou muset financovat společně všichni příští majitelé bytových domů a rodinných domků. Inženýrské sítě budou tedy jejich. Pokud by se někteří majitelé stavebních míst nechtěli zúčastnit hned výstavby, bylo by pro ně výhodné spolupodílet se aspoň na pořízení těchto inženýrských sítí, a to podle rozlohy jejich pozemků. Kdyby totiž začal někdo stavět svůj domek později a měl by si k němu protáhnout inženýrské sítě od hlavních řadů na vlastní náklady, bylo by to pro takového stavebníka mnohem nákladnější. A navíc by musel často žádat i o vedení přes cizí soukromé pozemky, což bývá někdy dost obtížné. K reparcelaci, tj. k úpravě tvaru pozemků, však bude muset dojít patrně vždy, protože jinak by mohl jeden majitel svým úzkým pruhem blokovat vytváření budoucích ulic. V závěru tohoto obsáhlého úvodního článku, otištěného v červnovém čísle časopisu KRÁLOVO POLE, vyslovila zástupkyně starosty Ing. Marie Fialová přesvědčení, že se jen těžko najde takový vlastník pozemku, s nímž by nebylo možno nalézt takové řešení, které by bylo přijatelné jak pro něj, tak i pro ostatní budoucí obyvatele těchto nových ulic v naší MČ. Paní místostarostka měla v této době rovněž mimořádnou zásluhu na tom, že se podařilo získat MČ Brno-Kr. Pole na výstavbu obecních bytů finanční dotaci převyšující sumu 16 miliónů Kč ze státního rozpočtu. Začalo to 15. června 1995, kdy se na stránkách Hospodářských novin objevila též informace, že Ministerstvo hospodářství ve spolupráci 20

21 s Ministerstvem financí navrhlo samosprávným institucím dva programy státní podpory, a to: 1. jednak výstavby nájemního obecního bydlení a 2. jednak stavby technické infrastruktury, tj. inženýrských sítí pro nově zahajovanou bytovou výstavbu. Právě od června 1995 byla zahájena výstavba v lokalitě Na kopcích, kde mělo být rovněž postaveno 28 obecních bytů a celé toto území bylo třeba proložit inženýrskými sítěmi. Oba navrhované programy státní podpory se mohly týkat i naší MČ, a tak nebylo divu, že v královopolské Komisi pro územní plánování čekali netrpělivě na podrobnější prováděcí pokyny. Jejich dodání zprostředkoval odbor hospodářského rozvoje Magistrátu města Brna a již 21. června 1995 se tyto materiály z obou ministerstev objevily na stole předsedkyně komise. Ukázalo se, že oba programy finanční podpory preferovaly sociální bytovou výstavbu, tj. menší byty, maximálně 2-pokojové do bytové plochy 50 m2, které by byly vhodné pro mladá manželství jako odrazový můstek k založení vlastní rodiny. V pozdější době by měla řada z nich mít možnost postarat se o komfortnější bydlení výstavbou rodinného domku nebo koupí většího bytu. Předpokládalo se, že by se tyto menší byty obci vracely a tak by jí pomáhaly řešit naléhavé případy těch občanů, kteří zatím neměli finanční možnosti postarat se o bydlení vlastními silami. Ve spolupráci s firmou MITTAG, s.r.o., jež byla investorem, se podařilo rychle a kvalitně vypracovat potřebnou dokumentaci, která byla dost rozsáhlá. Bylo zapotřebí doložit, že budované byty jsou opravdu obecní a že budou nejméně 20 let sloužit tomuto účelu, tj. bydlení, jakož i prokázat, že investor byl vybrán řádným výběrovým řízením. Další doklady se týkaly vydání stavebního povolení a také vyjádření k zaměstnanosti v uvedené lokalitě. Všechno bylo provedeno včas a ve stanoveném termínu do 30. června l995 byla žádost o dotaci se všemi potřebnými doklady předána na brněnský Magistrát, jehož prostřednictvím se dostala na obě ministerstva do Prahy. Maximální příspěvek ze státního rozpočtu na jeden obecní byt mohl činit až Kč a Kč na inženýrské sítě. Do 15. srpna 1995 mělo padnout na Ministerstvu hospodářství a Ministerstvu financí rozhodnutí, jakým způsobem bude oněch 800 miliónů Kč na obecní byty a oněch 600 miliónů Kč na inženýrské sítě rozděleno. Na Úřadu MČ Brno-Královo Pole s napětím čekali, zda požadovaná dotace ze státního rozpočtu bude a v jaké výši. Naděje byla značná, neboť mnohé obce se v tak krátkém termínu o tuto finanční podporu ani nestihly přihlásit. Konečně 16. října 1995 přišla z Magistrátu tolik očekávaná zpráva. Byla radostná, protože naše MČ dostala finanční dotaci v plné výši. Na podporu výstavby obecních bytů v lokalitě Na kopcích to bylo 8, Kč a na vybudování inženýrských sítí 7, Kč, což bylo dohromady 16, Kč. Touto dotací se zvýšil podíl naší MČ na této výstavbě, která již probíhala plným tempem. Mohli si toho všimnout nejen občané, kteří bydleli v okolí, nýbrž i všichni ti, kdo šli nebo jeli ulicí Kociánkou směrem k Soběšicím. Území na levé straně Kociánky mělo být zastavěno nad ulicemi Křivého a Mojžíšovou rodinnými domky i bytovými domy. Nad Fibichovou ulicí v dost příkrém svahu pak bude postavem terasový bytový dům. Ve 21