Vážení a milí pøátelé,

Transkript

1 Vážení a milí pøátelé, stojíme na prahu roku 2014, který bude mít pro všechny organiza%ní složky &ZS i pro všechny jeho %leny nemalý význam. Je to rok volební, kdy budeme na všech úrovních svazu vybírat a volit funkcionáøe, kteøí nás povedou bìhem pøíštích pìti let. Budeme hodnotit, co se v uplynulém volebním období povedlo, ale i to, co se splnit nepodaøilo. Protože zároveò vstupuje v platnost nový Ob%anský zákoník, bylo nutno podle jeho ustanovení pøipravit nový návrh stanov našeho spolku i další související pøedpisy. Ob%as slýcháme od našich %lenù stížnosti, že si vymýšlíme stále nová naøízení, že jsme dobrovolná organizace, která nic takového nepotøebuje. Bohužel je pravda, že nám zákonodárci pøipraví ob%as zákony, které pùsobí témìø likvida%nì na dobrovolné spolky a znepøíjemòují nám život. Ale mùžeme vás ubezpe%it, že funkcionáøi Republikové rady &ZS dìlají vše proto, aby tato nepøíjemná naøízení zmírnili. Jednáme s poslanci i senátory, vìtšinou se bohužel stává, že se znìní zákonù a vyhlášek dozvíme až po jejich schválení. Pak už nám nezbývá, než jim pøizpùsobit naši %innosti. Návrh nových stanov, který pøipravila právní komise RR &ZS, byl pøedán k diskusi %lenùm svazu a jejich oprávnìné pøipomínky byly do nìj zapracovány. Jistì se ptáte, co je s návrhem zahrádkáøského zákona, který jsme slíbili pøipravit. I na nìm pracovala právní komise, návrh zákona byl posouzen a pøipomínkován %lenskou základnou &ZS a kompletnì pøipraven k pøedložení Poslanecké snìmovnì P&R. Po konzultacích s nìkterými poslanci napøí% politickým spektrem a s ohledem na stávající politickou situaci se pøedstavenstvo RR &ZS rozhodlo odložit pøedání návrhu do poslanecké snìmovny po nových volbách poslancù (svaz nemá zákonodárnou iniciativu). V létì r opìt zasáhla &eskou republiku povodeò, která postihla také zahrádkáøe, zvláštì v &echách (i když ne tak silnì jako v minulosti). Pøedstavenstvo republikové rady odsouhlasilo ihned uvolnìní finan%ní %ástky na pomoc postižených organizací. Rovnìž rychle reagovaly i nìkteré organizace &ZS, které poslaly finan%ní %ástky na pomoc postiženým organizacím buï pøímo, nebo prostøednictvím ústøedí. Za tuto rychlou pomoc bych chtìl upøímnì podìkovat. Nejvìtší odbornou akcí našeho svazu byl 12. Mezinárodní pomologický semináø, který se uskute%nil ve dnech 13. až 15. záøí 2013 v Hradci Králové. Zú%astnilo se ho 120 %eských zahrádkáøù a 60 zahrani%ních ú%astníkù ze Slovenska, Nìmecka, Rakouska a Švýcarska. Pøednášeli pedagogové z vysokých škol, pracovníci výzkumných ústavù, odborných ovocnáøských pracovišb, ale i zahrádkáøští instruktoøi z pìti evropských zemí. Významnou finan%ní podporu poskytlo Ministerstvo zemìdìlství, Magistrát statutárního mìsta Hradec Králové a Krajský úøad Královehradeckého kraje. Bez jejich podpory bychom semináø obtížnì zajišbovali. Podle hodnocení ú%astníkù mìlo toto setkání velmi dobrou úroveò a jistì pøispìlo ke zvýšení prestiže &ZS v Evropì. Kromì tohoto setkání zajišbovalo ústøedí a odborné komise &ZS celou øadu jiných odborných akcí. Ale vrabme se k roku 2014 a budoucnosti &ZS. Pøes øadu potíží, které v naší práci máme, jistì všichni vìøíme, že zahrádkáøství má v naší republice budoucnost. A tak si spole%nì pøejme, abychom mìli šbastnou ruku pøi volbì funkcionáøù svazu na všech úrovních, kteøí spolu s celou %lenskou základnou budou i dále pokra%ovat v obìtavé a nezištné práci v pøíštím volebním období. Ing. Jan Hinterholzinger, CSc. Pøedseda &eského zahrádkáøského svazu

2 JARO VÝZNAM MELÁK V ZAHRADÁCH A SADECH melák rokytový, vyhledávají místa pro hnízdní nad zemí, v dutinách strom, ale asto upednost3ují opuštné ptaí budky. Pro odchyt samiek k chovu je vhodná práv doba kdy vyhledávají hnízdišt. Protože meláci patí v -R k zvlášt chránným živoišným druhm, je nezbytné v pípad ízeného chovu souhlas písluš- ného referátu životního prostedí (krajské- ho úadu). Netýká se to varianty, kdy na zahrádce samikám pouze nabídneme možnost usadit se v námi pipraveném úlku (viz dále). Jakmile samika definitivn vybere hnízdišt (nap. zbytek myšího hnízda v zemní noe) upraví tzv. základní komrku a okolí, z vosku svých voskových žláz postaví medový džbáneek a první plodovou bu3ku. Do té naklade nkolik vajíek a bu3ku zahívá svým tlem. Jakmile se vylíhnou z vajíek první larvi- ky krmí je kašikou z nektaru a pylu. Plod opouští jen na dobu nezbytnou k doplnní potravy, jinak ho zahívá po celou dobu vývoje, než se vylíhnou první dosplci, to trvá celkem pibližn 30 dní. Ke zdárnému vývoji musí samika ohívat plod na tém 30 C. Rostoucí larvy se z pvodní jediné bu3ky postupn diferencují a finální vývoj probíhá oddlen, takže pi vylíhnutí prv- ních potomk, což v pípad normálního vývoje jsou dlnice, zstane v hnízd cca 4 8 prázdných bunk. Samika mezitím již zakládá další plod a tyto bu3ky nyní slouží k ukládání zásob. O písun potravy se dále starají dlnice, samika peuje o plod a hnízdo neopouští. Druhá generace potom- stva má již komfortnjší zabezpeení jak teplotn, tak i výživov a tak jsou tyto dlnice obvykle vtší, zdatnjší. Krom další generace dlnic (podle druhové pí- slušnosti a prbhu sezóny je to nkolik desítek až stovek) se v lét objevují v hní- zd i dokonalí pohlavní jedinci, to jsou samiky a sameci. Ob pohlaví se nemu- sí v jednom hnízd vždy objevit, nkdy meláci odchovají jen samiky, nebo jen sameky. Pokud odchovají ob pohlaví, pak obvykle v asovém odstupu. Mladé samiky jsou schopné páení již nkolik Pes obecn známý fakt o úbytku opylova v celé Evrop v posledních desetiletích žije na našem území v souasnosti ješt více než 20 druh melák. Podle charakteru krajiny, zdroj potravy a hnízdních možností je tento poet pochopiteln v rzných lokalitách odlišný. -meláci, tito píslušníci blanokídlého hmyzu vytváejí vysoce organizovaná spoleenství, ta jsou ale na rozdíl od vely medonosné pouze sezónní, jednoletá. Na jae se setkáváme v pírod se samikami, které po oplození v pedchozím roce pezimovaly zahrabány ve vhodném úkrytu, který je chránil ped nepízní poasí, zejména nízkou teplotou a vodou. Využívají rzné zemní skrýše, jako jsou myší díry, dutiny pod kameny, koeny strom apod. Zimní úkryt opustí na jae, jakmile se proheje pda v období od bezna do kvtna. Konkrétní doba je závislá na podmínkách v dané lokalit, na meláím druhu i rozkvtu rostlin poskytujících samikám první potravu. Údaje z literatury, popisující výlet samiek jednotlivých druh práv v závislosti na teplot pdy jsme v našich podmínkách po ad let provádných sledování neprokázali. V oblasti lužního lesa jarní výskyt samiek korespondoval zejména s rozkvtem prvních živných rostlin, konkrétn dymnivek, plicník a hluchavek nachových a skvrnitých. Samiky se po opuštní zimovišt zahívají na sluníku a dopl3ují energii sbrem nektaru a pylu. Následuje vyhledání vhodného místa pro budoucí hnízdo. Tato fáze mže trvat nkolik dní, samiky poletují nízko nad terénem, zalézají do rzných dr v zemi i puklin v paezech nebo ve starém zdivu a prozkoumávají je. To se týká velké vtšiny bžn se vyskytujících druh, jako je melák zemní, hájový, skalní, zahradní, luní nebo polní. Nkteré druhy, nap. 2

3 dní po vylíhnutí. U meláka v asové návaznosti tak, aby zemního jsme zaznamenali meláci mli trvalý zdroj pasnejastjší frekvenci kopula- tvy od jara až do rozpadu ce v laboratorním chovu u hnízda. -meláci nepotebují samiek ve stáí 5 dní a ko- hektarové lány kvetoucích pulace trvala v prmru 30 rostlin jako vely, ale trvalé minut, u meláka skalního zdroje pastvy je nejen udrží dokonce nkolik hodin. Sa- na naší zahrad, ale také miky se páí pouze s jed- zabezpeí zdárný vývoj hnízním samekem, upednost- da až k odchovu oplozených 3ují sameky z jiného hníz- samiek pro jejich další exisda a kopulace, na rozdíl od tenci. Máme-li možnost naznámého fenoménu páení bídnout jim výbr vhodné vely medonosné v letu, lokality ke hnízdní, je to poprobíhá na pevné podložce. chopiteln plus. Pokud tuto Oplozené samiky se dosta- eventualitu naše zahrada neuten vykrmí a bhem n- mož3uje, lze pro meláky pikolika dní koncem léta vy- pravit k usazení samiky hledají vhodný úkryt k pezi- úlek. mování, ve kterém v klidové fázi za píznivých podmínek pežijí do píštího jara. Jsou známé pípady z našeho území, kdy následkem silných mraz v dob kdy samiky již opouštly zimovišt, nebo pro dlouhodobé zatopení lokalit došlo k plošným ztrátám melák, které se regenerovaly nkolik let k dosažení pvodní abundance (poetnosti - poet jedinc na urité ploše). V dob, kdy se líhnou sameci a samiky se zaíná Jednoduchý úlek si vtšinou dokážeme vyrobit svépomocí. Je to v podstat budka, vyrobená ze deva o rozmru asi cm, pístupná shora, vystlaná z ásti suchým mechem, pípadn smsí mechu a cupaniny (nap. krejovské vaty). Dležité je víko a stecha chránící meláky jak ped deštm, tak i proti pehátí. Vstupní otvor (esno) je na spodní ásti pední stny, prmr 20 mm. Doporuuje se píná vstupní stav hnízda postupn mnit, dochází ke zlomu. Stará, pvodní samika v prbhu léta hyne, dlnice ješt nkdy kladou vajíka, z nichž se líhnou sameci. Hnízdo se rozpadá, jeho korpus postupn zlikvidují myši, roztoi a plísn. Koncem léta mžeme na zahrádce pozorovat krátkodob i znané množství melák zejména na kvtech rzných hvzdnicovitých rostlin. Jsou to vtšinou práv sameci z rozpadajícího se hnízda. chodbika, (X) která údajn vyvolává Chov na zahrádce Na zahrad mžeme meláky podpoit dvma zpsoby. V první ad je to zejména pestrost nabízené potravy v podob kvetení nej-rznjších rostlin, ale hlavn u samiek pocit bezpeí a jejich usazení je úspšnjší. Kdo nemá možnost si úlek vyrobit, lze zakoupit hotový úlek s hezkým obchodním oznaením melákovník ( Úlek umislujeme do polostínu i stínu a to na stojánek cca 30 cm od zem. Nohu tohoto podstavce opatíme lepem (p. chemstop) proti vniknutí mravenc. Rozhodneme-li se samiku usadit sami, odchytíme jí opatrn do sílky, nebo i krabiky na jae, když vyhledává místo k založení hnízda, vpustíme do úlku a uzaveme. Vstup do úlku uvolníme nejlépe druhý den veer a za nkolik dní provedeme opatrn kontrolu pítomnosti samiky 3

4 poklepem na úlek. Zareaguje-li na poklep zabzuením, ponecháme jí v klidu, pípadn mžeme, zase ale radji až za nkolik dní, otevít úlek a vložit krmítko s cukerným roztokem, nebo medem. Jsou-li nkde v blízkosti velstva, nekrmíme, došlo by k ataku vel a vypuzení samiky z úlku nebo k jejímu usmrcení. 1. Na zahrádkách,meláci navšt1vují a dobe opylují v1tšinu p1stovaných, ale i divoce žijících rostlin. Opylují i takové, na které vely medonosné pro malou délku sosáku nestaí. Pozor ale, délka sosáku u melák není v souladu s velikostí tla. Tak nap. malý druh, melák polní má sosák dlouhý a naopak velké druhy - zemní a hájový patí mezi meláky s krátkým sosákem. Každý druh také upednost3uje jiné kvty, takže si minimáln konkurují. 2. V sadech v nkterých letech, al již úbytkem vel medonosných, nebo poasím v dob kvetení, zejména tešní jsou meláci jediní opylovai! Podle zkušeností (dr. Pultar, Biola Chelice, osobní sdlení 2012) postaí 3 hnízda melák na hektar kvetoucích tešní, jinak dochází k peopylení a vzniku malých plod. Takže kdo má na zahrádce nkolik strom, opylení bohat dokáže zabezpeit jedna kolonie hnízdící v blízkém okolí. V souvislosti s opylovací inností melák musíme mít na pamti jejich akní rádius. Ten je ve srovnání se velou medonosnou výrazn menší. Vtší druhy, jako melák zemní i skalní létají max. 1,5 km od hnízda, druhy malé, jako melák polní, nebo luní max. do vzdálenosti 500 m. Dležitá je ale schopnost melák létat a pracovat na kvtech za podstatn mén píznivých podmínek než vela medonosná. Ta potebuje ke své aktivit jako spodní hranici minimáln +15 C, melák létá pi teplotách i tém o 10 stup3 nižších a také, na rozdíl od vely sbírá potravu na kvtech v pípad velké oblanosti. Podobn jako u ovocných strom jsou meláci nesmírn dležitými opylovai kvt všech brzy na jae kvetoucích rostlin, vetn opylování produkních plantáží jako nap. rybízu. 3. Izolátory. Pokud máme meláí hnízdo v úlku, mžeme je využít i k opylení ve skleníku i fóliovníku. Tam musíme samozejm úlek s již funkním hnízdem pemístit. -meláci se rychle adaptují a mají-li dostatek pastvy (glycidové i proteinové potravy), hnízda prosperují i v tchto ponkud pro opylující hmyz nároných podmínkách. V izolátorech meláci opylují vtšinu zeleniny, léivek i koeninových rostlin. Pro zajímavost - laboratorní chov melák nastartoval v 80. letech minulého století s objevem techniky aktivizace samiek melák k plodování v období mimo jejich biologickou aktivitu zejména pro potebu opylování skleníkových rajat. Kompletní hnízda si mžeme i s úlky také koupit (nap. dodávaná jsou hnízda výhradn našeho nejznámjšího druhu a to meláka zemního, Bombus terrestris v rzných velikostech (poet dlnic podle požadavku na poet opylovaných kvt). K biologii meláka nutno pipomenout, že samika (matky) a dlnice mají žihadlo, vtšinou ho ale použijí jen pi obran hnízda, poletující, nebo potravu sbírající jedinci nejsou útoní. Chceme-li poznat jednotlivé druhy melák, ideální doba je jaro, kdy se v pírod objevují pouze samiky. Nkteré druhy mají pohlavní dimorfismus, nap. u meláka skalního jsou samika a same- ek výrazn odlišní jak velikostí, tak i zbarvením. Nejbžnjší je,melák zemní, Bombus terrestris, patí k vtším druhm, je zbarvený ern se dvma žlutými pásky (za hlavou a v horní polovin zadeku) a s bílým koncem zadeku. (obr. obálky. 2). Obtížn odlišitelné od tohoto druhu jsou samiky,meláka hájového, jejich sameci mají ale svtle žlut zbarvené elo (obr. obálky. 24). Mezi velké meláky patí i,melák zahradní, který má navíc oproti pedchozím na hrudi ješt jeden žlutý pásek (obr. obálky. 25). Mohutná sami,ka,meláka skalního je erná s rezavým koncem zadeku (obr. obálky. 26), same,ek je naopak malý se žlutým páskem na hlav a 4

5 s hlinitými, humózními, vododržnými, biolo- gicky innými pdami s ph okolo 6,8 až 7,5. Pda dostaten zásobená vápníkem mj. snižuje riziko výskytu nádorovitosti (boulovitosti) koen brukvovitých. Pro jarní kulturu kvtáku jsou vhodnjší pdy lehí, hlinitopísité, záhevné, které se dají díve zpracovávat. Pro letní a podzimní pstování jsou výhodnjší pdy tžší. Pi klíení jsou optimální teploty 15 až 20 EC, následn po vyklíení je vhodné teplotu krátce snížit na 12 až 15 EC a po vytvoení pravého listu opt zvýšit na 16 až 18 EC. Pi pstování sadby je dležitý dostatek svtla. Po výsadb by se teploty mly pohybovat mezi 12 až 18 EC, vyšší teploty zhoršují kvalitu ržic. Pedevším u pozdních odrd psobí teploty nad 20 EC po výsadb opoždné zakládání kvtenství, a pokud jsou tyto teploty ve fázi, kdy mají již rostliny založené kvtenství, dochází ke zvýšenému prorstání list ržicemi (tzv. zlistnatní ržic). Mechovatní ržic zpsobuje, pokud vyšší teploty ped založením ržic následuje chladnjší období bhem jejich tvorby. Kvták je velmi nároný na dostatek vody v pd, ale i na dostatenou vzdušnou vlhkost. Dležitá je dopl3ková závlaha u jarní kultury na lehích pdách, které nejsou píliš vododržné. U pozdních kvták dbáme na dostatenou závlahu v období od výsadby až do poloviny záí. V osevním postupu adíme kvták do I. trati, vysazujeme ho tedy na pozemek, který jsme na podzim pedchozího roku vyhnojili chlévským hnojem nebo jiným 2 organickým hnojivem. Na 1 m dodáme asi 4 5 kg chlévského hnoje. Na úrodných humózních pdách lze rané odrdy pstovat i ve II. trati. Vhodnými pedplodinami kvtáku jsou luskoviny, jeteloviny a obilniny. V jednom vegetaním období lze kvták pstovat jako následnou plodinu po sklizni rané zeleniny (salátu, špenátu) na pelomu kvtna a ervna. Nevhodnými pedplodinami jsou brukvovité plodiny, nebol jsou stejn jako kvták hostitelé nádorovitosti (boulovitosti) koen brukvo- žlutým elem (obr. obálky. 27). K malým druhm patí všude hojný rezav zbarvený,melák polní (obr. obálky. 28) a také mén frekventovaný,melák lu,ní (obr. obálky. 29) se dvma žlutými pásky (na hrudi a zadeku) a s oranžovým koncem zadeku. Samozejm že se mžeme setkat s adou dalších druh, záleží na lokalit, hojnosti výskytu i trplivosti pozorovatele. -meláci jsou nejen zpestením fauny naší zahrádky, ale pedevším užitenými pomocníky, proto si pln zasluhují naší ochranu a to zejména na jae, kdy se úhyn samiky rovná ztrát jedné kolonie v sezón. Vypalování stainy, postiky nejrznjšími insekticidy práv v jarním období jsou zakoenné zvyky, (odhlédneme-li od zákonných norem), které zapíi3ují ztráty mnoha hmyzích druh vetn melák. Doporu,ená, dostupná literatura: Dušek K., Krieg P, Dušková E.: Metodika použití hmyzích opylova u cizosprašných druh zelenin, léivých, aromatických a koeninových rostlin pstovaných v izolaci. VÚRV Praha 2010 Krieg P., Hofbauer J., Komzáková O.: -meláci a jejich podpora v zemdlské krajin. VÚV.Dol 2009 Pavelka M.,Smetana V.: -meláci, -SOP Valašské Meziíí 2003 Ptáek V.: Chov melák v laboratoi. Tribun Brno 2008 P. Krieg, VÚVelaský, stanice Perov-Žeravice KV<TÁK A BROKOLICE Kv1ták Pestože je kvták jednou z nejstarších kulturních rostlin, historie jeho pstování zaíná u nás až okolo poloviny 18. století. Konzumní ástí kvtáku je zdužnatlé fascinované kvtenství, které je tvoeno krátkými zdužnatlými výhony, zakonenými nerozvinutými poupaty. Kvták patí mezi nejnáronjší zeleninové druhy. Nejlépe prospívá na stanovištích 5

6 vité zeleniny, ale i dalších chorob a škd- ve skleníku) již od konce ledna až do 20. c. Jako preventivní fytosanitární opatení února, nebol pedpstování sadby v tchto tedy dodržujeme minimáln tyletý odstup termínech trvá až dva msíce. Vysazují se mezi brukvovitými plodinami v osevním sazenice se 3 4 pravými listy vysoké max. postupu. 15 cm. Sazenice je vhodné ped výsadbou Krom organické hmoty v pd potebuje otužit (alespo3 jeden, lépe dva týdny) a 2 kvták dostatek minerálních živin. Na 1 m porosty po výsadb v tchto asných terpoítáme s celkovým množstvím dodaného dusíku g, piemž 6 9 g aplikujeme pi píprav pdy ped výsadbou, zbytek pak ve dvou dávkách (1. asi za ti týdny po výsadb a 2. v dob tvorby ržic). Pro základní vyhnojení pdy ped výsadbou mžeme použít síran amonný nebo moovinu, pro pihnojení pak ledek amonný nebo moovinu. Pro stanovení potebného množství hnojiva je teba vycházet z obsahu dusíku v jednotlivých hnojivech (viz následující tabulka). Hnojivo Obsah N Množství v hnojivu hnojiva obsahujícího 1 g N Síran amonný 20% 5 g Ledek amonný 27% 3,7 g s vápencem Moovina 46% 2,2 g mínech zakrýt netkanou textilií. Pro letní kulturu vyséváme kvták v první polovin dubna, sazenice vysazujeme na venkovní stanovišt v první polovin kvtna, sklize3 pak probíhá bhem ervence a srpna. Výsevy pro založení podzimní kultury probíhají ve druhé polovin dubna až do poloviny kvtna, s následnou výsadbou od konce kvtna a následn bhem ervna. Se sklizní u podzimní kultury mžeme poítat bhem záí a íjna. Pstební spon je u raných odrd okolo cm, letní a podzimní odrdy pstujeme ve sponu cm. Pokud pstujeme letní a podzimní kvták z pímého výsevu, je vhodné zakrytí pozemku ihned po výsevu bílou netkanou textilií, která ochrání vzcházející porosty ped depíky a blýskáky. Založené porosty plekujeme a okopáváme, a tím udržujeme pozemek v bezplevelném stavu a souasn provzduš3ujeme svrchní vrstvu pdy, což je pi pstování košlálové zeleniny dležité. Podle poteby provádíme ošetení proti chorobám a škdcm. Rané odrdy kvtáku mají kratší vegetaní dobu, jsou ale náchylnjší na vybíhání do kvtu. Pozdní odrdy mají vegetaní dobu delší, proto je vysazujeme nejlépe nejpozdji v kvtnu, aby ržice stihly dorst do požadované velikosti. Dležitým odrdovým znakem je olistní rostlin. U mén olistných odrd je vhodné v dob tvorby ržic zalamovat nkolik vnjších list, ímž omezíme nadmrný pístup svtla k ržicím a jejich nežádoucí zažloutnutí. Pedevším pozdní odrdy jsou bohat olistné a i bez zalamování list chrání ržice ped nadmrným slunením svitem. V sortimentu kvtáku nejastji nalézáme odrdy s bíle zbarvenou, poloku- lovitou ržicí, v sortimentu se ale objevují Fosforená a draselná hnojiva je vhodné dodat na tžších pdách spolen s organickým hnojivem již na podzim, na lehích pdách radji až na jae pi zpracování pdy ped výsadbou i výsevem. Lze použít také komplexní hnojivo, jako je nap. Cererit (N 8 %, P 13 %, K 11 %, Mg 2 %, S 15 % + mikroelementy), který krom základních živin obsahuje také mikroelementy, z nichž molybden je dležitý prvek, jehož dostatené množství v pd zamezí vyslepnutí kvtáku. Cererit je pro košláloviny doporuován v množství g/m, 2 piemž 2/3 potebné dávky aplikujeme ped výsadbou a 1/3 v prbhu vegetace. Nejran1jší kv1ták na venkovním stanovišti se pstuje z výsadeb koncem bezna a bhem první poloviny dubna. Pro tyto nejranjší termíny pstování vyséváme kvták ve vytápných prostorách (nejlépe 6

7 také odrdy se žlutým a fialovým zbarvením. Zajímavým typem je kvták s vžikovit uspoádaným zdužnatlým kvtenstvím, které je velmi dekorativní. Tyto odrdy se oznaují jako typ Romanesco (nap. odrda Amfora F1 se sírov žlut zbarveným kvtenstvím). Brokolice Pstování brokolice u nás doznalo vtšího rozmachu až zaátkem 90. let. S kvtákem má mnoho spoleného jak z hlediska botanického, tak agrotechnického, i když celkov jsou její nároky v porovnání s kvtákem o nco nižší. U brokolice je konzumní ástí nerozvinuté kvtenství s dužnatým kvtním stonkem. Na rozdíl od kvtáku, brokolice po sklizni centrální ržice vytvoí za 2 5 týdn 4 10 menších postranních kvtenství, která mžeme pozdji sklidit a použít jako plnohodnotnou konzumní ást. Z hlediska nutriního brokolice vyniká vyšším obsahem látek, které mají protirakovinné úinky a to je také dvod, pro jsou preference této zeleniny u konzument v souasné dob na vzestupu. Na druhé stran je však teba upozornit na to, že brokolice je zeleninou, která má tendenci kumulovat vtší množství dusinan. Pro brokolici jsou vhodné stedn tžké, vododržné, humusem a živinami zásobené pdy. Jako ostatní košláloviny i brokolice vyžaduje provzdušnnou pdu. Relativn dobe snáší nízké teploty, rostliny s nerozvinutým kvtenstvím vydrží pokles teploty na -6 až -8 EC, teploty pod -12 EC však již konzumní ásti poškozují. Vyšší teploty nad 22 EC, pedevším pak v letních msících, urychlují vykvétání brokolice a znehodnocují tak konzumní ást. Nároky na hnojení jsou obdobné jako u kvtáku, je však teba velmi opatrn dávkovat dusíkatá hnojiva s ohledem na sklon brokolice ke kumulaci dusinan. 2 Pln postaí množství dusíku g/m, piemž 2/3 množství aplikujeme pi píprav pdy ped výsadbou a zbytek pak asi za 6. týdn po výsadb. Podobn jako u kvtáku mžeme pro hnojení brokolice použít komplexní hnojiva (nap. Cererit). Brokolice po sklizni vytváí nové r$žice Agrotechnické termíny pro ranou a letní sklize3 brokolice, jsou obdobné jako u kvtáku. Podzimní kultura se však vysévá až v první ervnové dekád s následnou výsadbou bhem ervence a sklizní v íjnu až listopadu. Pstitelský spon volíme podle vzrstnosti odrdy cm. V pípad, že pstujeme letní a podzimní kulturu brokolice z pímých výsev, je vhodné bezprostedn po výsevu pozemek zakrýt netkanou textilií na 3 4 týdny. Pée o porosty brokolice bhem vegetace je obdobná jako u kvtáku. Odrdy brokolice se dlí podle velikosti poupat, která tvoí konzumní ást na odrdy s jemnou nebo hrubou strukturou. Rané odrdy mají kratší vegetaní dobu, rychleji ale vybíhají do kvtu. Více pstované jsou odrdy polorané a polopozdní. Ing. Martin Koudela, Ph.D. O DEDKVI KÁCH A DEDKVÍCH edkviky a edkve podporují silnou imunitu a dobrou kondici V edkvikách máme bohatý zdroj vitaminu C, ochránce naší imunity a dležitého antioxidantu, jež chrání bu3ky lidského tla ped volnými radikály. Další nadmíru prospšnou látkou v této zelenin je kyselina listová, která je nezbytná pro zdravý vývoj plodu v matin ln, pro dti v dob rstu a pro dosplé, kde hraje stžejní roli jak pro pevné nervy, tak 7

8 celkovou fyzickou i mentální kondici. Zedkviky jsou také bohaté na selen, další antioxidant, který naše tlo zbavuje tžkých kov, podporuje produkci hormon štítné žlázy a je dležitým prvkem pro plodnost muž. Dále obsahují nap. vápník, hoík a draslík. Zedkviky obsahují také vlákninu, která stimuluje peristaltiku stev, istí je od usazených toxin a psobí proti zácp. Jsou tedy vhodné nap. i jako pedkrm tžších pokrm. Jsou také nízkokalorické, takže jsou výbornou souástí zdravé diety. V edkvikách jsou ve vysoké míe zastoupeny další, našemu zdraví velice prospšné látky - hoiné oleje, které si tato zelenina produkuje ke svojí vlastní ochran proti škdcm a nebezpeným mikroorganismm. Ho,i,né oleje dodávají edkvikám onu typickou, štiplavou chul. Jejich role je pro samotnou rostlinu velmi významná, jsou jejím ochranným štítem proti napadení vetelci zvení. Stejn tak psobí i v našem tle - zabíjejí bakterie a plísn na našich sliznicích a tím nás ochra3ují ped bakteriemi a plísnmi. V našem trávicím traktu se pi nesprávném stylu stravování a infekcích rozmnožují bakterie a plísn, které nám mohou zpsobovat adu potíží, jako napíklad nadýmání, stevní a žaludení potíže, prjmy apod. Pravidelnou konzumací edkviek mžeme tyto pemnožené kultury úinn likvidovat a zabra3ovat jejich dalšímu množení. DEDKVI KA (Raphanus sativus L. var. sativus) HTS (hmotnost tisíce semen) je mezi 6 až 15 gramy, v 1g osiva edkviek je 60 až 170 semen. P1stování edkvi,ek Není úpln jasné, odkud edkviky vlastn pvodn pocházejí, jisté ovšem je, že dnes se pstují snad v celém mírném pásmu. Jsou pomrn nenároné na podmínky a díky jejich rychlému rstu je mžeme vysévat a sklízet i nkolikrát za jednu sezónu. Zedkvika se pstuje pro své bulviky (hypokotylové hlízy) rzných tvar (kulaté, oválné, podlouhlé) a barev (ervená, bílá, žlutá, fialová). Patí k nejranjším zeleninám a používá se pro rychlení i pro polní pstování. Zedkvika je nenároná na pdní a klimatické podmínky. Nejvhodnjší jsou humózní, záhevné a na živiny bohaté pdy. Nevhodné jsou suché, písité a také tžké a chladné pdy. Klíí již pi teplot 2 3 EC. Mladé rostliny snesou mrazy do -3 EC a starší až -6 EC. Vtšinou se pstuje jako pedplodina nebo následná plodina. Vyžaduje pdy tzv. ve staré síle - to znamená dostaten zásobené živinami. Pímé hnojení se nepoužívá. Vyséváme dle poteb a odrd. Vegetaní doba je dn, výsevek je 2,5 až 2 3,5 g/m. Sejeme do ádk vzdálených od sebe cm a do hloubky 1 2 cm. Pro sklize3 kvalitnjších a vyrovnanjších bulviek se doporuuje nepesévat a vysévat rovnomrn. Pípadn vzejité edkviky lze v malém i vyjednotit. Aby edkviky zdárn rostly, potebují jednotlivé sazeniky dostatek prostoru. Pro rozložení doby sklizn vyséváme v 7 10ti denních intervalech od jara do konce dubna až zaátku kvtna a pak od poloviny ervence do zaátku záí. Nejranjší výsevy je vhodné chránit netkanou textilií, která se zabrání pístupu škdcm (depíci, kvtilky). Pro pstování je nutná závlaha, zejména pro pozdnjší jarní a podzimní výsevy. Stejnomrná vlhkost je dobrá pro bezvadnou vnitní strukturu bulviek, snižuje ostrost bulviek a omezuje praskání. Dedkvi,ky pro rychlení Zedkviky patí mezi první zeleniny, které si mžeme celkem snadno pirychlit i bez paeništ nebo foliovníku. S výsevem edkviek do teplého paeništ nebo skleníku zaínáme zhruba od poloviny února. A výsev do volné pdy provádíme hned, jak oschne pda a lze ji pipravit. 8

9 Jak jsme již uvedli, sejeme do ádk vzdálených od sebe cm a v ádku od sebe na 3 cm tak, abychom nemuseli jednotit. Výsev vydatnji zalijeme, pikryjeme netkanou textilií a další závlahu provádíme pes textilii. Pokud možno ji nesundáváme. Sklízíme pak podle poasí a teplot za 30 až 40dní. Výsev nikdy nepehušlujte a nepelévejte, ve vysoké vlhkosti se rozvíjejí plísn a hnilobné procesy. Pi rychlení je vhodný spon 10 3 cm. Na jeden bžný metr ádku potebujeme semen, vyséváme 2,5 g na m. Vegetaní doba je dní. Pro rychlení a rané polní pstování je urena velmi raná odrda PRIMA, hybridní odrdy PRIMARA F1 a VINARA F1, dále je pro rychlení velmi vhodná univerzální odrda KVARTA. Pirychlovat mžeme i další univerzální celoro,ní edkviku TERCIA, která vyniká vysokou odolností proti praskání a vybíhání. Jarní setí edkvi,ek Na jae mžeme vysévat vtšinu odrd, krom tch, které jsou ureny pouze pro výsevy do paenišl a folník k rychlení. Za zvláštní doporuení stojí hybridní odrdy PRIMARA F1, KVINTARA F1 a VINARA F1. Zvlášt Vinara F1 je odrda s velkými edkvikami urených pedevším pro polní pstování. Druhou odrdou s velkými bulvikami je známá KVARTA. Ob mají velmi vysokou odolnost proti praskání bulviek, vybíhání do kvtu i houbovatní dužniny. A bylo by chybou opomenout jednu odrdu, tentokráte normální velikosti - TE- KO, která také vyniká odolností k vybíhání. Podzimní p1stování edkvi,ek Na podzim mžeme vysévat celou adu odrd. K srpnovým výsevm doporuujeme následující odrdy edkviek: PRIMA, KVARTA, KVINTA a SEXTA. Samozejm jsou vhodné hybridy PRI- MARA F1, VINARA F1 a KVINTARA F1, pedevším pro asné srpnové výsevy. SORTIMENT: (pevážná ást sortimentu edkviek pochází ze šlechtitelské dílny Kivský - Hrubešová. V popisech sortimentu jsou HR tyto odr$dy oznaeny ) Velmi raná hybridní edkvika PRIMARA HR F1 se stedn velkými až vtšími bulvikami urena pro jarní pirychlování a polní pstování. Vzhledem k odolnosti k vybíhá- ní je vhodná i pro podzimní pstování. Optimální velikost bulviek je 4 5 cm, mají velmi intenzivní tmav ervené zabarvení, vynikající vnitní struktury. Tmav zelené, pevné, stedn dlouhé listy jsou velmi dobrým pedpokladem ke svazkování. Doporuený spon je cm na dobe prokypených záhonech. HR Hybridní edkvika VINARA F1 s velkými bulvikami je urena pedevším pro polní pstování. Bulviky dorstají velikosti 5 7 cm, mají velmi intenzivní tmav ervené zabarvení, vynikající vnitní struktury. Tmav zelené, pevné, dlouhé listy jsou velmi dobrým pedpokladem ke svazkování. Doporuený spon je cm na dobe prokypených záhonech. HR KVINTARA F1 (novinka roku 2014) je hybridní edkvika s velkými bulvikami urena pedevším pro polní pstování. Bulviky dorstají velikosti 5 7 cm, mají velmi intenzivní tmav ervené zabarvení, vynikající vnitní struktury. Tmav zelené, pevné jsou velmi dobrým pedpokladem ke svazkování. Vysoká odolnost k vyšeptávání a vybíhání ji peduruje i k pozdním jarním a asným letním výsevm. GRANÁT je starší, klasická raná odrda se stedn velkou kulatou, karmínov ervenou bulvikou netrpí korkovitostí a je odolná vi zahnívání. Bílá dužnina je lahodné, jemné chuti, odolná proti houbovatní. Rostlina má slabší nal. CHERRY BELLE je další starší, klasická raná, kulatá odrda edkviek jasn ervené barvy s bílou, kehkou dužninou. Je vynikající chuti. Odrda je tolerantní k chudým pdám. Prmrná velikost bulvi- ek je 2 2,5 cm. 9

10 HR HR Tetraploidní raná odrda KVARTA je Poloraná TERCIA je univerzální odrtmav ervené barvy, s ploše kulovitou až da edkviky pro pirychlování ve fóliovnících, polní jarní i podzimní pstování. Tma- kulovitou bulvikou, s tup špiatou bází, matn bílou barvou dužniny a tlustou pokožkou. Má velmi dobrou odolnost proti bulvika stední velikosti má jemnou, bílou v ervená, kulovitá až ploše kulovitá praskání bulviek, proti vybíhání do kvtu dužninu. List je polovzpímený, nižší, jemnjší, ale dostaten pevný pro svazková- i proti houbovatní dužniny. Lze ji doporu- it pro rychlení i pro jarní a podzimní pstování ve volné pd. -ervenobílá, kulovitá až ploše ní. Vyniká odolností k praskání a vybíhání. kulovitá HR KVINTA je vynikající raná až poloraná odrda edkviky pro rané polní pstování i pro podzimní výsevy od 15. srpna. Vtší kulatá bulvika se svítiv ervenou barvou a jemnou slupkou ji iní velmi atraktivní. Dužnina je bílá, jemná, velmi odolná k houbovatní. List je polovzpímený, mohutnjší, svtle zelené barvy. Je velmi odolná k praskání a vybíhání do kvtu. Pro podzimní setí doporuujeme 2 ádky cm a semen na m. HR Velmi raná odrda PRIMA je urená pro rychlení a rané polní pstování. Olistní je jemnjší. Bulviky jsou stední až silné, kulovitého až protáhle kulovitého tvaru. Odrda je odolná k vybíhání. Dosahuje dobrých výnos a velmi dobrého tídní. SAXA 2 je, klasickou ranou odrdou pro rychlení a rané polní pstování. Bulviky jsou stední až silné, kulovitého tvaru, intenzivn ervené barvy. Odrda je odolná ke korkovatní. Dosahuje dobrých výnos i dobrého tídní. Tato odr$da je dostupná také v BIO kvalit:. HR Raná odrda SEXTA je vhodná pro pirychlování a jarní nebo podzimní polní pstování. Rostliny jsou vysoké. Listy polovzpímené, široce vejitého tvaru, stedn zelené, stedn až siln lalonaté. Bulviky velké, pín eliptické až kulovité, na bázi zakulacené až tup špiaté, šarlatov ervené barvy s matn bílou dužninou. Odolná proti praskání bulviek, odolná proti houbovatní dužniny a mén odolná proti vybíhání do kvtu. HR Velmi raná odrda TEKO pro jarní a podzimní pstování i rychlení ve folnících s bulvikou jasn ervené barvy má jemný, nitkovitý koen a bílou dužninu. Vyniká odolností k vybíhání. HR bulvika DUO je v horních dvou tetinách šarlatov ervená, ve spodní tetin bílá bez postranních koínk. Dužnina je pevážn naržovlá, jemná, šlavnatá, nasládlá. Rostlina je slab olistná. Velmi raná edkvika, hodí se pro rychlení i pro polní výsevy s intenzivní agrotechnikou. Odolná vi vyšeptávání bulviek. Dobe se svazkuje. Jedna z nejranjších odrd, vegetaní doba je dní. SLAVIA je ervenobílá, podlouhlá bulvika do tí tvrtin ervená, spodní ást je bílá. Velmi raná odrda vhodná k výsevu již od konce února k rychlení. Do volné pdy se vysévá v beznu a dubnu. Sklízí se od bezna do kvtna. Je vhodná i pro pozdní pstování. Vegetaní doba od výsevu do sklizn je dní, doporuený pstební spon na rychlení je 12 3 cm. Raná odrda edkviky se snhov bílou barvou bulviek BLANKA je opravdovou snhovou královnou s jemnou edkvikovou chutí. Je vhodná pro jarní výsevy do foliovník, paenišl a pímo na pole i podzimní pstování ve volné pd. Vyšeptávání edkviek 10

11 Ve Francii se první zmínky o edkvi obje- vují prakticky až v dob renesance, kdy jsou vychvalovány jejich dobré cholagogní úinky (vyluování žlui do steva), jsou však uvádny jako sprostá krm. K léebným úelm se používá šláva, která je na rozdíl od sušené rostliny bohatší na úinné látky. Výrazn podporuje sekreci žlui, zlepšuje funkci jater, a napomáhá rozpouštt žluové kaménky. Je vynikajícím prostedkem k istní jater, odstra3ujícím odpadní a toxické látky. Má silný moopudný úinek, napomáhá peristaltice stev a usnad3uje prchod tráveniny stevy. Dokonale vyistí organismus a obnovuje harmonii jeho funkcí. Vysoký podíl vlákniny v edkvi váže jedy a tukové substance, proto je ideální potravinou pro hubnutí. Urychlí prchod natrávené potravy stevy a uvolní zácpu. Vysoký obsah vápníku spolu s úinnými látkami podporujícími prokrvování psobí na vyluování vody z tla. Je prevencí ledvinovým a žluovým kaménkm. Zbavuje obtíží pi moení a psobí proti poínající moové inkontinenci (samovolný únik moi). P1stování edkve Zedkve jsou prastarou kulturní plodinou pocházející z východní Asie, vyžadující dostatenou pdní i vzdušnou vlhkost. Nevhodné jsou pozemky píliš slunné, suché a kamenité. Zedkev se nejlépe daí pstovat v lehích, humózních, písitohlinitých pdách, které udržují dostatek vláhy. Nesnáší pímé organické hnojení. Není nároná na teplo, mže se pstovat i v chladných polohách. Protože pstební doba není delší než polovina vegetace, je ideální zaazení po dobe vyhnojených plodinách první trat nebo po raných bramborách, pstujeme-li ji jako následnou plodinu. Jako hnojení obyejn staí startovací dávka ped výsevem tj. 0,3 0,5 t/ha, pi pomru živin 1,2 N : 1 P2O 5 : 2 K2O. Dusíkem zbyten nepihnojujeme. Pi pstování edkví nesmíme zapomenout, že odrdy urené pro podzimní pstování nesmíme set v jarních msících, Vzhledem k atypické bílé barv je krom pímého konzumu vhodná k zatraktivnní zeleninových obloh. RAMPOUCH je poloraná odrda bílé edkviky, vhodná pedevším pro drobné pstitele. Má stedn velký, svtle zelený až šedý list. Bulvika je dlouhá, vetenovit válcovitá, pechod do koínku je pozvolný. Vynívá asi tvrtinou délky nad povrch pdy. Povrch bulviky je bílý, hladký, v nadzemní ásti nazelenalý. Dužnina je ledov bílá, kehká, nasládlá, píjemn pálivá. Pi vasném sklizení jsou bulviky velmi kvalitní. Speciáln pipravovaná SM<S BAREV DEDKVI EK je smsí barevných odrd vhodných pro rychlení i pole. Ve smsi je namíchána sms barevných edkviek v barvách bílá, žlutá, fialová a,ervená, vhodných pro pímý konzum a velmi atraktivní i pro dekoraci tabule. Osivo jednotlivých odrd je v sáku barevn odlišeno moením. DEDKEV (Raphanus sativus L. var. niger (Mill.) Pers., syn. Raphanus sativus L. var. major A. Voss.) HTS (hmotnost tisíce semen) je mezi 8 až 16 gramy, v 1g osiva edkví je 60 až 130 semen. Dedkev,erná je známý domácí prostedek proti nachlazení, ale pole její léitelské psobnosti je mnohem širší. Nov se jí pisuzují i významné úinky pi podprné léb rakoviny. Tato zelenina s bílou dužninou a ernou hlízou je píbuzná edkvice, není však tak rozšíena a má ostejší chul. EgypLané pi stavb pyramid pojídali tyto chutné koeny spolu se stroužky esneku. Jejich úinky znali již lékai ve starém Zecku a Zím. Do Evropy se rozšíila ze stedomoí a už odpradávna je považována za úinný lék proti nachlazení. Dezinfikuje sliznice v ústech, podporuje prokrvování a uvol3uje hleny v nose a hltanu. Hoiné oleje v ní obsažené mají antibakteriální úinky, zbavují žaludek a steva patologických a plís3ových napadení a odstra3ují prjmy a nadýmání. 11

12 protože v podmínkách dlouhého dne nevy- dlouhé. Dužnina je jemná, šlavnatá a tváí bulvy a pímo kvetou, ale až v druhé kompaktní. Netrpí sklonem k houbovatní. polovin ervence. Zedkve vyséváme Má intenzivní rst a krátkou vegetaní pímo na stanovišt do ádk vzdálených dobu. Vzhledem k dlouhým koenm vyža- 30 cm, u edkví japonského typu 50 cm, duje lehí, hluboce a dokonale zpracovasemena na vzdálenost 5 7 cm, u japon- nou pdu, velmi kvalitní koeny poskytuje ských cm. Velmi výhodné je okamži- pi pstování na hrbcích. V ervenci až té zakrytí bílou netkanou textilií, která nám srpnu vyséváme špetky do hnízd ve sponu chrání porost ped napadení kvtilkou a cm, po vzejití vyjednotíme na jeddepíky. Její odstranní provedeme až nu rostlinu. Dobe se skladuje celou zimu. v dob, kdy potebujeme likvidovat plevele. Soubžn s likvidací plevel jednotíme na vzdálenost cm, u japonských typ 30 až 40 cm. Zaléváme pravideln, ale nepemokujeme, aby i ke koenm mohl vzduch. Nebezpeí štiplavé chuti pi nepravidelném zalévání (suchu) je u edkví podstatn nižší než u edkviek. Sklízíme run podrytím a vytažením rostlin, které oistíme od zeminy a zbavíme Hybridní odrda bílé edkve JAROLA F1 je vhodná pro celoroní pstování. Je extrémn odolná k pedasnému vybíhání. První evropská odrda typu DAIKON vhodná i na jarní výsevy. Koeny jsou protáhlého tvaru, dlouhé cm. Intenzivn roste, vyžaduje dostatenou závlahu a lehké pdy. Kvalitní raná letní edkev protáhlého tvaru s atraktivn zbarvenou bulvikou starých list. U japonských typ ponecháme pouze nejmladší (srdíkové) listy. rostlinu, bulvika je protáhle kuželovitého KARMINOVA má stedn vzrstnou Velkou výhodou daikon typ je, že velmi tvaru s karmínov erveným povrchem, dobe snáší sladování a dopravu na velké tetinou vynívající z pdy. Dužnina je bílá, vzdálenosti. jemná, tém edkvikovité chuti. Je urena P1stované typy a odrudy: Ješt ped let se pstovaly ve stední Evrop pouze edkve bavorského typu (pivní). V souasnosti se již pstují obdobn jako v Asii a vlastn na celém svt, pevážn edkve japonského typu. V Evrop jsou, až na výjimky, pstovány odrdy daikon s typickou cm dlouhou bílou válcovitou bulvou. Typy s krátkou vetenovitou a zejména kulatou bulvou (prmr cm), jsou pstovány pedevším v Asii (jsou náronjší na vlhko a teplo). Píklady odrd: - jarn-letní bavorský typ: Podlouhlá bílá, Karminova (ervená), Lutea - pozdní bavorský typ: Kulatá erná, Panter k pímému konzumu. Odrda je odolná proti houbovitosti dužniny, pstitelsky nenároná. Doporuený pstební spon 20 8 cm. LUTEA je raná až stedn raná letní edkev protáhlého tvaru s matn žlutou bulvikou k pímému konzumu. Odrda je odolná proti houbovatní dužniny, pstitelsky nenároná. Doporuený pstební spon 20 6 cm. Standardní odrda KULATÁ ERNÁ je zimní edkev vhodná ke skladování. Tvoí ploše kulovité bulvy, široké 5 9 cm s náhlým pechodem do koene. Povrch je erný a slab korkovitý. Dužnina je bílá, kompaktní, hvzdicovit mramorovaná, výrazné chuti, vhodná i pro výrobu šlávy. Výborn dlouhodob skladovatelná. Nová odrda edkve PANTER je urená - daikon typ: Jarola F1 - pro jarní i podzimní k dlouhodobému skladování, pímému pstování, Japana F1 - pro pod- zimní pstování. JAPANA F1 je hybridní odrda typu konzumu a výrob šlávy. Tvoí kulovité bulvy, o prmru 6 10 cm s jemným koea nem a drobnjším listem. Povrch je erný daikon, má bílé válcovité koeny až 40 cm slab korkovitý. Dužnina je bílá, kom- 12

13 me, necháme hodinku odpoinout v chla- du. Salát z erné edkve podáváme s toas- tem celozrnného peiva. -erná edkev nemusí být jen erná. Odrda edkve, RED MEAT není jen proti nachlazení, je i ozdobou oblohy. Je urená k podzimnímu pstování. Bulva má na povrchu zelenošedou pokožku, jemná dužnina rubínov ervené barvy s jemnou výraznou chutí. Je urena pro pímý konzum a vzhledem k atraktivní barv na ezu je i zajímavou oblohou. Skladovatelnost je stední, v dobrých podmínkách vydrží do ledna. Výsev provádíme od poloviny ervence do poátku srpna. Dívjší výsevy mohou vykvétat a z pozdjších výsev narostou menší bulviky s nižší skladovatelností. Moderní použití edkvi,ek pro mladé klí,ky V poslední dob jsou v našem jídelníku stále více populární naklíené mladé klíky. První zmínka o klících a výhoncích rostlin používaných ve výživ lovka se objevila v období kolem roku 3000 p. n. l v -ín, kde byly použity ke konzumaci naklíené výhonky fazole mungo. Klíky zde byly a jsou hlavním zdrojem bílkovin. Mimo jiné jsou schopny napíklad vyrovnávat pekyselení našeho organismu i zpomalovat proces stárnutí. Již naši pedkové pstovali na vlhké vat semínka eichy, edkviky, hoice a jejich klíky a výhonky sypali na krajíce chleba s máslem a v jejich jídelníku se vyskytoval naklíený a opražený hrách (puálka), naklíené a opražené obilí (pražmo) a rzné obilninové a luštninové pokrmy, slané i sladké. Klíky se dají pstovat i doma. Základem musí být jen zdravá, chemicky neošet- ená semena. Osivo namote do vody na 8 až 10 hodin a následn umístte do klíící misky nebo na mlký talí. Semena dobe rozprostete. Misku umístte na denní svtlo pi pokojové teplot. Osivo zalévejte 2 až 3 denn, dokud zcela nevzejde, což trvá 6 10 dní. Ped konzumací klíky dkladn oplách- paktní, hvzdicovit mramorovaná, výrazné edkvovité chuti. Odrda je velmi dobe skladovatelná. Výsev provádíme od poloviny do konce ervence. Dívjší výsevy mohou vykvétat a z pozdjších výsev narostou menší bulviky s nižší skladovatelností. erná edkev -erná edkev obsahuje vitamin C, kterého v ní zasyrova najdeme více než v citrónu. Krom nj obsahuje i vysoké množství vitaminu E, B1, B2, B6 a beta-karotenu, z minerál jsou hojn zastoupeny železo, síra, m\, vápník, hoík, draslík a fosfor. -erná edkev je zdraví prospšná v jakékoli form. Nejvtší zastoupení vitamin a minerál však nabízí edkev syrová nebo z ní vyrobená erstvá šláva. Zedkev jíme nejlépe syrovou (výborná píloha k pivu) a to bu\ vcelku, nebo ji nastrouháme, osolíme, pokapeme olejem, citronem a necháme rozležet. Je dobrá také jako teplá píloha, mladé listy se zase zpracovávají jako špenát. Pokud jsme nachlazení, pijeme šlávu z edkve ochucenou medem. -ernou edkev konzumujeme jako bžnou zeleninu. Velice chutná je pokrájená na chleba s máslem i sýrem anebo jako písada do nejrznjších salát. Pro pravidelné užívání a nárazové isticí kúry je však mnohem vhodnjší šláva z erné edkve. Musí být ovšem 100% a erstvá. Zedkev není vhodná pro osoby trpící prjmy, žaludeními a dvanácterníkovými vedy, zvtšenou štítnou žlázou a všechny, kdo po jejím požití pocilují žaludení obtíže. Tip: Salát z erné edkve 200 g zelí, 100 g mrkve, 1 cibule, 100 g jablka, 100 g erné edkve. Podle chuti: ocet, mletý erný pep, olej, cukr, s$l Zedkev a mrkev omyjeme a nastrouháme najemno, jablka oloupeme a nastrouháme nahrubo. Zelí a oloupanou cibulku jemn nakrájíme. Zeleninu a ovoce promícháme, pidáme olej a ocet, osolíme, opepíme, ocukrujeme. Podle chuti dokoení- 13

14 nte. Uskladnné v chladnice vydrží po dobu 1 až 2 týdn. Nejvýznamnjším škdcem edkviek a pedevším edkví je kv1tilka zelná (Delia radicum). Na koenech jsou bílé, asi 2 cm dlouhé, beznohé muší larvy a chodbiky po žíru. Napadené rostliny zpomalují rst, žloutnou, vadnou a odumírají (bulviky a koeny následkem napadení, vytváejí obranné látky, hoknou). Larvy 2. a 3. generace vyžírají v bulvikách chodbiky. Takto poškozená pletiva jsou za vlhka druhotn napadána bakteriózami. Kukly kvtilky pezimují v horní vrstv pdy. Dosplci se líhnou od poloviny dubna do poloviny kvtna. Samiky kladou vajíka ke koenovým krkm. Larvy se líhnou po 5 10 dnech, vývoj larev trvá 2 3 týdny. Druhá generace se vyskytuje v ervnu, tetí v záí. Suché a teplé poasí výskyt kvtilek omezuje. Efektivní ochranou je vasné zakrytí porost netkanou textilií. Druhým významným škdcem jsou dep-,íci (Phyllotreta spp.) Na listech vzcházejících edkviek a edkví se objevuje množství 1 3 mm velkých otvor. Na rostlinách jsou drobní (2 2,5 mm) erní nebo ernožlutí brouci, kteí pi vyrušení skáí. Pi pemnožení jsou schopni vzcházející porosty zcela zniit. Velmi úinnou ochranou je pekrytí porostu netkanou textilií. Škodlivost depík omezuje rovnž pravidelná zálivka a pelivé zpracování pdy, mj. tím, že zkracují rizikové období poáteního vývoje rostlin. Jako hladina škodlivosti se udává napadení % dložních lístk. K pímé ochran je možné použít pípravky na bázi deltamethrinu, acetamiperidu nebo lambda-cyhalotrinu. V tuto dobu jsou pro zahrádkáe dostupné (malospotebitelské balení) pípravky povolené proti depíkm: Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate Zeon 5 CS, Neudosan AF a Samuraj. Ing. Jan Prášil, SEMO Smržice ZAHRADNÍ HRÁŠEK Pamatujete si z hodin biologie otce genetiky Johana Gregora Mendela? Víte, na které plodin+ a kdy uskutenil svoje první pokusy s d+diností? Na hrášku a v 19. století, samozejm+. Hrách ovšem provází lov+ka podstatn+ déle. Již z vykopávek v Tróji a v Thébách, datovaných kolem roku 1500 ped Kristem, jsou známá semena hrachu. První sb+ry a postupná domestikace této plodiny ale probíhaly již v dob+ kamenné. Semena hrachu bohatá na proteiny sloužila jako zásobárna živin pro hladová období. Hrách pochází ze severozápadní Asie, z oblastí Indie, Pákistánu a Afganistánu. Odtud se rozšíil do mediteránní Evropy (vegetaní oblast Evropy - biom vždy zelené tvrdolisté vegetace) a brzy po objevení Ameriky si jej první kolonisté pivezli sebou. Dlouho byl znám pouze polní hrách, pstovaný na suchá semena bohatá na proteiny. Semena se vaila nebo se mlela na mouku. Zelený hrášek byl zcela neznámý. Ze suchých semen hrachu setého lidé tehdejší Evropy vaili hrachovou kaši i pražili puálku (opeený naklíený hrách), v Anglii z hrachu pipravovali pudink. Až v 16. století byly vyšlechtny první sladké hrášky podobné tomu dnešnímu zahradnímu de3ovému. Zpoátku se zelený hrášek objevil na stolech král a šlechty jako módní výstelek, dovezený z Itálie. V té dob byla jeho sezóna krátká. Až vynález sterilování a konzervace umožnil konzumovat zelený hrášek v prbhu celého roku. Hrášek obsahuje mimoádn mnoho bílkovin a užitených balastních látek. Posiluje vitalitu a vyšší nervovou innost, podporuje dlení a obnovování bunk a zvyšuje pružnost pokožky a vlas. Hrášek snižuje hladinu cholesterolu, posiluje srdce a cévy. 14

15 OdrUda Ranost Výška rostliny Lusk Zrno hmotnost výsev - kategorie v cm délka zakon- po,et velikost barva 1000 sklizew v cm,ení zrn zrn AVOLA 66 velmi raná tupé 7 8 velké tmavé 220 SM JUNOS 68 velmi raná ostré velké tmavé 200 OSKAR SM 68 velmi raná ostré velké tmavé 220 HAVEL SM 68 velmi raná tupé 7 8 velké tmavé 190 GLORIOSA 68 velmi raná tupé 6 7 velké tmavé 200 VLADAN SM 69 velmi raná tupé 5 6 velké tmavé 210 DAVID SM 77 poloraná ostré 8 9 stední tmavé 190 RONDO 78 poloraná tupé 8 10 velké stední 270 RADOVAN SM 79 poloraná ,5 ostré 6 7 stední tmavé 190 CETRIS SM 80 polopozdní tupé 6 8 malé tmavé 115 KUDRNÁ SM 85 polopozdní ostré 8 9 velké tmavé 180 DALILA SM 87 pozdní tupé 6 8 velké tmavé 190 RADIM SM 87 pozdní ostré 9 11 stední tmavé 140 ALDERMAN 87 pozdní tupé 9 10 velké stední 270 Odborníci na výživu doporuují konzumovat kolem 4 kg hrachu na osobu za rok. Prmrná spoteba však je v -R v posledních letech jen na úrovni 0,6 0,9 kg za rok. Hrášek je bohatým zdrojem vitamín a minerál - obsahuje fosfor, vápník, vitamíny A, B, E a C. Je význaným zdrojem vlákniny, cukr, aminokyselin a protein. Aminokyseliny vznikají rozkladem protein v zažívacím traktu a jsou základními stavebními cihlikami našeho organismu. A práv bílkoviny v hrachu mají podobnou skladbu aminokyselin jako bílkoviny živoišného pvodu. Kyselina listová (folacin), obsažená v semenech, podporuje rst bunk a tvorbu ervených krvinek. Balastní látky pomáhají pi trávení a zbavují tlo jedovatých látek. Hrášek je bohatý na biotin podporující látkovou výmnu a starající se o dostatené energetické zásobování mozku energií. Hoík posiluje srdce a pomáhá pi stresu. Po draslíku klesá vysoký krevní tlak, m\ zajišluje pružnost cév a stavbu kostí. Skupina zahradních hrach se dlí na de3ový hrách a hrách cukrový. Významnjší je zahradní de3ový hrách (Pisum sati- vum convar. medullare). Tento je cenn pro svá kehká a sladká zrna sklízená v mléné zralosti. Postupným pezráváním lusk se mní lahodné cukry do zásobního škrobu a hrášek hokne. Sortiment odrd je velmi široký, ale pro pstování pevažují velmi rané a rané odrdy, které se vyznaují stabilním výnosem. Polorané a pozdní odrdy mají výnos ješt vyšší, jsou však více napadány chorobami a škdci a výnosy mohou vlivem poasí více kolísat. Snahou zahrádkáe je mít erstvý hrášek co možná nejdéle. Opakované výsevy v denních intervalech ale ne vždy poskytnou oekávaný výsledek. -asto se stane, že pozdjší výsevy dobhnou ve zralosti ty pedchozí. Je to obzvlášt tehdy, když v dob zralosti nastane suché a velmi teplé poasí. Nejvhodnjší je kombinace výsevu velmi raných velkozrnných odrd JUNOS a OSKAR s ranou odrdou HAVEL, poloranou RADOVAN a pozdními velkozrnnými odrdami RADIM nebo DALILA. Tím si prodloužíme sklize3 až na 4 týdny. Jestli chcete opakovan vysévat jednu odrdu, zvolte tu nejranjší. 15

16 Rané odrudy OSKAR spojuje ranost s velkým zrnem a vysokým potem zrn v lusku. Asi proto je z odrd hrášku nejpopulárnjší. Porost dosahuje výšky cm, rostliny jsou silné, bohat olistné, se svtle zelenými listy. Lusk je dlouhý asi 10 cm, oste ukon- ený, prohnutý, s zrny v lusku. Zrno je velké, tmav zelené. JUNOS - bratr Oskara s tmavým listem. Dorstá cm výšky, lodyha je silná, pevná, list tmavý. Lusk je dlouhý, štíhlý, prohnutý, oste ukonený s zrny. AVOLA je velmi raná odrda hrachu zahradního, od výsevu do sklizn 66 dn. Porost dorstá výšky cm, lusk je rovný, tup zakonený, se 7 8 zrny, HTS 220 g. Ideální pro mražení i pímý konzum. GLORIOSA - velmi raná odrda velkozrnného hrachu zahradního, rostliny dorstají do výšky asi cm, lodyha je silná, pevná, list svtle zelený. Lusk je rovný, dlouhý 7 cm, tup ukonený, obsahuje 6 7 zrn. Zrno v technologické zralosti je velké, tmav zelené, HTS 200 g. HAVEL je raná až velmi raná odrda hrachu zahradního. Rostliny dosahují výšky asi cm, mají pevnou, podklesávající lodyhu s menším listem i palistem. Lusk je dlouhý 7 8 cm, rovný, tup ukonený, obsahuje 7 8 zrn. Zrno je velké, tmav zelené, vynikající kvality i velmi sladké chuti. Zrno je odolné k pezrávání, delší dobu vydrží sladké. Rostliny rané odrdy VLADAN dosahují výšky cm, mají tenkou, pevnou, podklesávající lodyhu, tmavozelený habitus, menší list i palist. Lusk je 7 cm dlouhý, tup ukonený se 7 8 zrny. Zrno je tmav zelené a patí k nejvtším v sortimentu. Polorané odrudy Poloraná odrda RADOVAN má rostliny dorstající cm výšky, mají pevnou rozvtvenou lodyhu se stedn velkým listem a menším palistem. Lusky jsou 7 8 cm dlouhé, oste ukonené, se 7 8 stedn velkými, tmav zelenými zrny. Je odolná proti poléhání. Další poloranou odrdou vhodnou pro zahrádkáe je DAVID. Tato odrda má rostliny vysoké 60 cm, s rozvtvenými lodyhami, list i palist je menší, svtle zelený, s výrazným mramorováním. Lusk je mírn prohnutý, oste ukonený, osazený 8-9 zrny stední velikosti, tmavé barvy. Vyznauje se vysokou tolerancí k virovým chorobám. Je velmi odolná proti poléhání. Velmi velké zrno má RONDO, poloraná velkozrnná odrda stedního vzrstu. Lusky jsou cm dlouhé s 8 10 stedn zelenými zrny. Pozdní odrudy Z pozdních odrd mžete zvolit RADIM. Je to odrda s velkým zrnem, zvlášl vhodná pro rozložení sklizní pro samozásobení. Dorstá cm výšky, listy i palisty jsou vtší, syt zelené. Lusk je dlouhý, rovný, oste zakonený s 8 9 stedn velkými, tmavými zrny. DALILA je velkozrnná pozdní odrda. Její využití v praxi je široké. Je vhodná jak pro malopstitele, tak pro velkoplošné pstování pro konzervárenské úely. Rostliny jsou velké, robustní, s tmavým listem, lusk je rovný, tup ukonený. V lusku je 6 až 8 velkých, tmav zelených zrn. Chcete vysoký, pnoucí hrášek? Zvolte pozdní MAXI hrách ALDERMAN. Do kolekce MAXI je zaazen pro velmi velké zrno a maximální velikost lusk. Tato odrda vysokého vzrstu je urená pedevším pro pstování s oporou. Jako oporu lze použít drátnku, ty nebo nechat voln popínat po plotu. Rostlina dorstá výšky cm. ALDERMAN tvoí lusky velikosti cm s 9 10 zrny stedn zelené barvy. Když se podrobnji podíváte na eskou zahrádku, najdete asto v záhoncích s hráškem zapíchané suché vtve. Dvod je jednoduchý - v dob, kdy zaínají lusky dozrávat, dochází asto k poléhání rostlin. Vtve v záhon tvoí oprnou konstrukci, která udrží rostliny vzpímené, omezí ušpinní lusk a šíení houbových chorob v dob deštivého poasí. 16

17 Tento nešvar - poléhání, znají i velkops- než dozrálý hrách setý. To ostatn naznatitelé polního hrášku. Tm dlá ješt vtší uje i francouzský název této luštniny: problém - polehlá pole se nedají sklidit mangetout znamená jez vše. Množství kombajny a dochází k velkým ztrátám. vitaminu C v prmrné stogramové porci Proto nkdy vidíte v krajin pole hrášku, syrových cukrových lusk nebo lusk který je jiný - njak více zkadeený. Jedná mírn osmahnutých na pánvi dokonce se o bezlisté hrášky, tzv. afila typy. Tyto pevyšuje doporuovanou denní dávku odrdy mají vtšinu list promnnou tohoto vitaminu: u syrových lusk o 35 v úponky, prakticky celá rostlina je zde procent, u lehce povaených lusk o 28 fotosynteticky aktivní. Rostliny jsou vzduš- procent. Cukrový hrášek je také dobrým njší a otevenjší pro svtlo, lépe se pi- zdrojem beta-karotenu a draslíku i užitechytí jedna k druhé a porost na záhon ným zdrojem vlákniny. nepoléhá. Již klasická stedn raná odrda hrachu Bezlistá polopozdní odrda KUDRNÁ AMBROSIA je doplnná o ranou odrdu s velkým zrnem je urena zejména pro malé pstitele. Dorstá do výšky cm, úponky nahradily všechny listy, palisty jsou vtší, svtle zelené se zetelným panašováním. CAROUBY s fialovými kvty. Má velké, svtle zelené lusky. Zajímavou novinkou je polopozdní odrda tykového cukrového hrachu SWEET Lusk je dlouhý, prohnutý, oste zakon- SALOME, která dorstá do výšky 150 až ený s 8 9 stedn velkými tmavými zrny. 200 cm. Ke konzumaci se používají celé U nás jsou stále nejoblíbenjší rané lusky s nedozrálými semeny bu\ syrové velkozrnné hrášky. Staí ale pár set kilometr na západ a Francie zná pouze petit oporou je síl. Vegetaní doba od výsevu nebo vaené jako píloha. Nejvhodnjší pois, hrášky drobné tém jako špendlíkové hlaviky. Odrda CETRIS zaazená do v prbhu 14 dní. Pro MAXI velikost lusk do sklizn je 57 dní, sklízíme postupn kolekce PRO MLSNÉ JAZÝ-KY je práv taková drobnozrnná odrda vhodná pro (délka 9 a šíka 3 cm) je SWEET SALOME zaazen do kolekce MAXI. skutené labužníky. Rostliny mají pevnou, podklesávající lodyhu, která se nevtví, listy AMBROSIA CAROUBY SWEET SALOME Výsev Sklize3 jsou stedn zelené. Lusky mají tupé ukonení. Zrno v technologické zralosti je malé, tmav zelené. Pes drobné zrno má odrda vysoké výnosy. Zvláštní skupinu zahradních hrášk tvoí hrách cukrový (Pisum sativum saccharatum). Má lusky bez vnitní tuhé slupky ( pergamenu ), výrazn sladké. Lusk je široký, ale jemný a kehký, konzumují se celé mladé lusky i s ješt nevyvinutými semeny. Mají vyšší obsah cukr, jedí se syrové, nap. v salátech nebo je mžeme upravit podobn jako fazolové lusky. Pipravují se z nj polévky i pílohy, podává se s rýží i s tstovinami, je astou souástí ínské a thajské kuchyn. Cukrový hrášek pispívá do jídelníku významn vyšším množstvím vitaminu C I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII xxx xxx ooo ooo o P1stování. Pro hrášek vyberte pln oslunný záhon s minimáln 6 hodinami pímého sluneního záení za den. Roste tém v každé pd, nejlepší jsou ale lehí a dostaten vododržné pdy s neutrální nebo mírn alkalickou reakcí. Pdu pihnojujeme podle poteby fosforenými a draselnými hnojivy. Hrášek adíme do trat po okopaninách, zeleninách a obilovinách. Rotace plodin je nejlepší obranou proti koenovým nemocem (Fusarium) zpsobujícím vadnutí hrachu. Nepstujte hrách na jednom záhonu dív než za 3 roky. Hrách sejeme podle pdních a klimatických podmínek co nejdíve na jae, tj. od 2. poloviny bezna do poloviny dubna. Vysé- 17

18 váme na pipravený pozemek do ádk Zelenina dává v prmru pednost neutvzdálených cm, po jednotlivých rální pdní reakci, to znamená ph mezi 6,5 zrnech 4 6 cm od sebe - 1 1,2 mil. klíi- až 7,2. Na lehkých pdách lze tolerovat 2 vých semen na hektar, tj g/10 m posun do slab kyselé oblasti. Vtšina do hloubky 5 7 cm. Hrách má pomrn rostlin, vetn zeleniny, se mže pizpsonízké nároky na teplotu, klíí již pi 1 EC a bit až do uritého stupn pdní reakci. roste od 4 C. Otužený porost snese i pí- Alkalickou reakci snášejí více keíkové a mrazek -5 EC. tykové fazole, hrách, salát a cibule. Pi Hrášek optimáln roste pi EC. Za kyselé reakci rostou ješt uspokojiv tuín, vysokých teplot kolem 30 EC neprobíhá reve3 a rajata. dobe opylení a hrách nenasazuje lusky, Ped vápnním musíme znát nejen potepedasn dozrává a zasychá. bu vápnní podle rozboru pdy ale také Hrách má schopnost fixovat vzdušný citlivost dané zeleniny na vápenatá hnojidusík za pomoci bakterií žijících symbiotic- va. Zatímco nkteré druhy dobe snášejí ky v hlízkách na jeho koenech. Hlízky erstvé vápnní, jiné druhy jsou citlivé. skladují pebytený dusík, který rostlina Citlivé druhy zeleniny vi erstvému nespotebuje. Po jejím odumení je dusík vápnní pstujeme pouze na tch plouvolnn do pdy, kde je k dispozici okol- chách, které byly vápnny k pedplodin. ním rostlinám. Hrášek je schopen dodat do pdy kg istého dusíku na hektar. Ing. Peter Gajdoštín, SEMO Smržice Reakce hlavních druhu zeleniny na HNOJENÍ ZELENINY Obecn má zelenina vysoké nároky na zásobení pdy organickými hnojivy. Reaguje však rozdíln na erstvé organické hnojení. Vhodné je vyhnojit v zelináské ásti zahrádky každý rok organickými hnojivy 50 % výmry. Po zelenin organicky hnojené sázíme druhy nenároné na 2 organické hnojení. Na 100 m se doporu- uje jednou za dva roky 250 kg chlévského hnoje nebo 500 kg kompostu. Tuto formu organického hnojení lze nahradit zeleným hnojením. Pehled druhu zeleniny, které vyžadují organické hnojení: Zelí, kvták, hlávková kapusta, ržiková kapusta, ínské zelí, paprika, okurky, tykve, pór, celer, ken, chest, reve3, rané brambory. U víceletých druh zeleniny (chest, reve3) zapravíme ped výsadbou vysokou dávku organického hnojiva do vrchní vrstvy pdy. Bhem doby využívání této zeleniny používáme organická hnojiva každé dva roky.,erstvé vápn1ní erstvé vápn1ní dobe snášejí košláloviny, ervená epa, edkvika, edkev, špenát, reve3, chest, ken, erstvé vápn1ní nesnášejí okurky, rajata, tykve, paprika, mrkev, petržel, erný koen, hrách, fazole, salát, celer, Pokud jde o nároky na fosfor a draslík, postaí, abychom rozlišovali mezi velmi náronými druhy zeleniny a všemi ostatními. Výše hnojení se ídí nejen nároky jednotlivých druh zeleniny, nýbrž také roní potebou na dané ploše, protože se zde bhem vegetaní doby nepstuje pouze jeden, nýbrž dva nebo dokonce více druh zeleniny. Náronost jednotlivých druh zeleniny na fosfor a draslík. Druhy zeleniny velmi náro,né na fosfor a draslík: kvták, hlávková kapusta, ínské zelí, okurky, pozdní mrkev, celer, ken, reve3. Zejména pi hnojení draslíkem je teba respektovat citlivost zeleniny vi chloridm. Zatímco nkteré druhy zeleniny jsou citlivé vi chloridovým hnojivm, jiné je snášejí dobe. K prvním používáme síranová a pro druhé jsou urena chloridová hnojiva. 18

19 K zeleninám pízniv1 reagujícím na chloridy patí celer a mangold. Proto zde používáme pednostn chloridová hnojiva - draselnou sl a Korn-Kali (Kamex). Zeleniny které chloridy snášejí, jsou chest, druhy košlálovin pro podzimní a zimní spotebu, ervená epa a reve3. Lze k nim používat chloridová hnojiva (Korn-Kali). K zeleninám stedn1 citlivým na chloridy adíme rajata, edkviky, kedlubny a ostatní nejranjší košláloviny, hrách, špenát, karotku, esnek, edkev a ekanku. Chloridová hnojiva (Korn-Kali) lze použít ped zaátkem vegetace, Nejvhodnjší jsou však síran draselný a Patentkali. K zeleninám, které jsou velmi citlivé na chloridy, náleží fazole, okurky, melouny, paprika, cibule, salát, raná zelenina, všechny kultury pstované pod sklem a také semenáky a sazenice vtšiny rostlin. Mli bychom k nim používat jen síranová hnojiva (síran draselný a Patentkali). Pi hnojení pímo k setí, respektive ve stádiu klíení se vždy doporuuje použití síranových hnojiv. Vtšina druh zeleniny však dává pednost kvli poteb síry síranovým hnojivm. V následující tabulce jsou uvedeny doporuené dávky fosforu a draslíku na rzn zásobených pdách. Doporu,ené dávky fosforu a draslíku k zelenin1 Dávky živina hnojiv Obsah živin v pud1 v kg na 100 m 2 vysoký dobrý až nízký vyhovující Pro zeleniny velmi náro,né na fosfor a draslík PO 2 5 0,48 0,76 1,05 Superfosfát (19% P2O 5) 2,5 4 5,5 KO 2 1 1,2 1,5 draselné soli (60% K2O) 1,7 2 2,5 nebo síranu draselného 2 2,4 3 Pro ostatní druhy zeleniny PO 2 5 0,38 0,66 0,85 superfosfátu 2 3,5 4,5 KO 2 0,6 0,9 1,2 draselné soli (60% K2O) 1 1,5 2 nebo síranu draselného 1,2 1,8 2,4 Poznámka: pi velmi vysokém obsahu fosforu a draslíku v pd tmito živinami nehnojíme. Pi poteb hnojit hoíkem mžeme nahradit draselnou sl Korn-Kali (v 1,5 násobném množství) a síran draselný Patentkali (v 1,7 násobném množství). Fosforem a draslíkem hnojíme každoron v jedné dávce. Nejvhodnjší termín je na podzim nebo na jae. Zapravení do ornice následuje pi obdlávání pdy. Pi výbru draselných hnojiv k jednotlivým druhm zeleniny musíme brát v úvahu také obsah hoíku. V tabulce jsou uvedeny druhy zeleniny velmi nároné na hoík, které bychom mli pednostn zásobovat hnojivy obsahujícími tuto živinu (viz poznámka). Velmi nároné druhy zeleniny na hoík: brambory, hrách, rajata, ervená epa, kvták, špenát, fazole, mrkev, zelí. Podle náronosti na dusík se zelenina lení do tí skupin: s malými, stedními a velkými nároky. Protože dávka ve výši 2 0,4 kg dusíku na 100 m by nemla být pekroena, musíme pi vyšší poteb používat nkolik dílích dávek. Následující pehled uvádí zaazení jednotlivých druh zeleniny do skupin podle náronosti na hnojení dusíkem. První dávku dusíku (a u málo nároných druh zárove3 jedinou) aplikujeme krátce ped výsevem nebo výsadbou. Zelenina s vyšší potebou obdrží další dávky dusíku bhem vegetace. Správný termín je ped silnjším rstem. Nároky zeleniny na dusík a doporu,ené dávky dusíkatého hnojení Velmi náro,né na dusík Ti dílí dávky po 0,4 kg N/100 m 2 celer, ínské zelí, chest, kapusta hlávková, kapusta ržiková, ken, kvták, mangold, pažitka, pór, reve3, tykve, zelí. Stedn1 náro,né na dusík Dv: dílí dávky po 0,4 kg N/100 m 2 cibule setá, erný koen, fazol tykový, kadeávek, kedlubny, mrkev, okurky, petržel, rajata, edkev, epa ervená, salát, tuín. 19

20 Málo náro,né na dusík Jedna dílí dávka po 0,4 kg N/100 m 2 cibule ze sazeky, fazol keíkový, hrách, edkviky, špenát. Poznámka: jedna dílí dávka dusíku ve výši 0,4 kg odpovídá, nap. 1,5 kg ledku amonného s vápencem nebo 2,7 kg ledku vápenatého. Doporu,ené termíny pihnojení dusíkem Nelze pitom postupovat schematicky. Zejména dávkami dusíku nemžeme korigovat chyby zpsobené pi pstování. V dsledku špatné kvality sadby, nedostatené pípravy pdy, napadení chorobami aj. nedosáhnou špatn rostoucí porosty vysokých výnos ani dalším písunem dusíku. Pedpokladem toho, aby rostliny dusík pijaly a zabudovaly do hmoty, jsou píznivé rstové podmínky. Dusík, který rostliny nevyužijí, se mže hromadit v rostlinách ve form dusinan, což nepízniv ovliv3uje jejich zdravotní hodnotu. Na to je teba dbát zejména tehdy, když zelenina slouží k výživ dtí. Správné hnojení umož- 3uje však nejen vysoké výnosy, ale i vysokou kvalitu produkt. Doporu,ené pihnojování zeleniny dusíkem Druh zeleniny / Termín pihnojení dusíkem Jedno pihnojení cibule setá - pi tvorb 3. listu erný koen - v ervenci fazol tykový - pi zaínajícím nasazování lusk kadeávek - asi 4 týdny po výsadb kedlubny - na poátku rstu bulev mrkev - po vytvoení 4 až 5 list okurky - délka výhon asi 25 až 30 cm petržel - v ervnu rajata tyková - po vytvoení 5. soukvtí rajata keíková - v ervenci, po ukonení rstu edkev - na poátku tvorby bulev epa ervená - na poátku tvorby bulev Dv1 pihnojení celer 1. asi 4 týdny po výsadb 2. pi zaínajícím rstu bulev ínské zelí 1. po vytvoení 4 list 2. pi zaátku tvorby hlávky kapusta hlávková a k. ržiková 1. asi 3 týdny po výsadb 2. pi zapojení porostu kv+ták 1. asi ti týdny po výsadb 2. pi zaátku tvorby ržice mangold 1. ped zapojením porostu 2. po sklizni list pažitka 1. konec kvtna 2. ervenec pór 1. asi 4 týdny po výsadb 2. pi zaínajícím dužnatní stvolu tykve 1. polovina ervna 2. po nasazení plod chest 1. po sklizni 2. konec ervence Dv1 až ti pihnojení zelí 1. asi ti týdny po výsadb 2. pi svinování hlávek 3. pi rozpoznatelné tvorb hlávek reve9 1. po vyrašení po postupných sklizních Zeleninu k uskladnní na zimu nesmíme hnojit dusíkem píliš pozd. Asi od zaátku srpna s hnojením ustaneme. K cibuli na uskladnní nesmí pijít žádný dusík už od poloviny -ervence. Tím podpoíme její vyzrání. U velmi siln rostoucích druh zeleniny, jako je nap. reve3 a pozdní zelí, 20