D i p l o m o v á p r á c e

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci D i p l o m o v á p r á c e Martina Bartošová 2008

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindichov Hradci Katedra managementu veejného sektoru Vinaství v Evropské unii Vypracovala: Bc. Martina Bartošová Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Musil Valtice, erven 2008

3 Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma»vinaství v Evropské unii«jsem vypracovala samostatn. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v piloženém seznamu literatury Valtice, erven 2008 podpis studenta

4 Anotace Vinaství v Evropské unii Cílem diplomové práce je zjistit dopady reformy spolené organizace trhu s vínem na eskou republiku, zmny pro spotebitele a výrobce a smování trhu s vínem v Evropské unii a eské republice.. erven 2008

5 Podkování Za cenné rady, námty a inspiraci bych chtla podkovat vedoucímu této diplomové práce Ing. Martinu Musilovi z Vysoké školy ekonomické v Jindichov Hradci a Ing. Ivo Bartošovi za podntné rady a pomoc.

6 Obsah Úvod Metodika práce Zemdlství Právní pedpisy eské republiky a Evropské unie...13 Právní pedpisy eské republiky...13 Evropské právní pedpisy Souasná situace vinaství v Evropské unii lenské státy Evropské unie a jejich odvtví vína Produkce vína v Evropské unii Vinaství Evropské unie ve svtovém mítku Obchod s vínem mezi Evropskou unii a zemmi z nového svta Souasná situace vinaství v eské republice Odvtví vinohradnictví a vinaství, Produkce a spoteba vína v eské republice, Obchod s vínem Reforma vinaství v Evropské unii Spolená organizace trhu (SOT) Návrh reformy spolené organizace trhu s vínem Pozice eské republiky a jiných lenských stát k návrhu reformy SOT s vínem Konená podoba reformy SOT s vínem Analýza vinaských podnik Základní soubor Mikulovská podoblast Zpracování dotazník Shrnutí provedené analýzy...56 Závr...59 Literatura...65 Seznam tabulek...68 Seznam graf...69 Seznam graf...69 Pílohy

7 Úvod Historie vína se vyvíjela od dávnovkých obyvatel Mezopotámie a starého Egypta pes antiku ecka a íma, stedovk Evropy až do dnešních dn. Pstování vinné révy je velmi ovlivnné klimatickými a geologickými podmínkami. Mezi nejvýznamnjší vinaské oblasti v Evrop mžeme zaadit Itálii, Španlsko, Francii a Portugalsko a Argentinu, Austrálii, Chile a USA v zámoí. Jedno francouzské písloví íká, že odrda je matkou vína, pda a poloha jsou otcem vína a roník je jeho osudem. Evropská unie je svtovou jednikou na trhu s vínem, je hlavním producentem, odbratel a dodavatelem. Z dvod rozdílnosti klimatických podmínek se vinná réva nepstuje na celém území Evropské unie. Nejvtší podíl na produkci vína mají státy jako je Francie, Itálie a Španlsko. I pesto spoteba v Evropské unii stále klesá a zárove s tím také Evropská unie pichází o podíl na trhu ve prospch zemí z nového svta. Evropská unie má k dispozici velké množství finanních prostedk na pomoc vinam, ale bohužel znanou ást utrácí za odstraování pebytk vína, pro které není na trhu odbyt. Z toho dvodu se Evropská unie rozhodla pro novou reformu spolené organizace trhu s vínem, v jejímž rámci by mly být finanní prostedky lépe využity. Cílem reformy je zvýšit konkurenceschopnost vina v Evropské unii, odstranit jim pebytené pekážky, zlepšit kvalitu vína a také vložit více penz do propagace vína. Téma Vinaství v Evropské unii jsem si vybrala, protože je mi blízké. Bydlím ve Valticích, v hlavním mst vína, žiji obklopena vinohrady, vinnými sklepy, setkávám se s vinai a dovedu ocenit kvalitní víno. O letních prázdninách pracuji v místní zámecké vinotéce. Hlavním cílem diplomové práce je popsat souasnou situaci vinaství v Evropské unii a eské republice a následn zjistit, jak by mohla vinaství v eské republice ovlivnit navrhovaná reforma spolené organizace trhu s vínem. Po konzultaci s vedoucím diplomové práce jsme se shodli na zúžení anotace diplomové práce. V pvodním znní se diplomová práce mla zabývat popisem a srovnáním vinaství ve svt a v Evropské unii a v eské republice. Z dvodu velké obsáhlosti tématu jsme se zamili pouze na Evropskou unii a dopady reformy spolené organizace trhu s vínem na eskou republiku. První kapitola diplomové práce obsahuje metod a postup zpracování celé práce. Druhá kapitola se zabývá celkovým pohledem na zemdlství jako dležitou souást ekonomiky každého státu a na vinohradnictví a vinaství jako ást rostlinné výroby. Jsou zde jednoduše 7

8 vysvtleny základní pojmy z oblasti vinaství a vinohradnictví, které se pozdji vyskytují v dalších kapitolách. V následující kapitole jsou vypsány nejdležitjší zákony týkající se vinaství a vinohradnictví v eské republice a v Evropské unii. tvrtá kapitola popisuje souasný stav vinaství v Evropské unii. První podkapitola je vnována charakteristice odvtví vína v lenských státech Evropské unie, na kterou navazuje podkapitola popisující postavení odvtví vína Evropské unie vi vinaským státm celého svta. Souasnou situací vinaství v eské republice se zabývám v páté kapitole, která je rozdlena na ti menší podkapitoly. V první ásti kapitoly popisuji vinaství a vinohradnictví v eské republice, další ást je vnována produkci a spoteb vína a poslední podkapitola se zabývá dovozem a vývozem vína v R. Šestá kapitola je vnována reform vinaství v Evropské unii. V této kapitole se zabývám popisem spolené organizaci trhu s vínem (SOT s vínem) a následn navrhované reform SOT s vínem. Zmiují se také o postavení eské republiky a jiných stát Evropské unie k navrhované reform a poslední podkapitola pojednává o konené podob reformy SOT s vínem. Kapitola íslo sedm se zabývá analýzou vinaských podnik, která je provedena na základ údaj získaných z rozeslaných dotazník. Na zaátku kapitoly popisuji základní soubor. Tímto souborem je skupina vinaských podnik z mikulovské vinaské podoblasti. Následuje samotné zpracování dotazník a shrnutí provedené analýzy. Závr je vnován celkovému shrnutí dané problematiky. 8

9 1 Metodika práce Diplomová práce je rozdlena na ást teoretickou a praktickou. V teoretické ásti byla použita metoda deskripce neboli popisu problematiky, kde jsem charakterizovala souasnou situaci vinaství ve státech Evropské unie a v eské republice. Následn jsem rozebrala dokumenty a dostupné materiály týkající se nové reformy spolené organizace trhu s vínem. V teoretické ásti práce jsem erpala zejména z odborné literatury, interních dokument a internetových stránek zabývající se daným tématem. V praktické ásti jsem použila metodu analýzy dotazník. Dotazníky jsem vytvoila ve spolupráci s vedoucím diplomové práce. Jako základní soubor, kterému byl dotazník rozeslán jsem zvolila vinaské podniky z mikulovské podoblasti, které obhospodaují 50 ha až 500 ha vinic. V této skupin se nachází 18 vina. Tyto vinae jsem nejdíve oslovila pomocí telefonu a vysvtlila jim cíl mé práce a požádala je o vyplnní dotazníku, který jsem jim následn poslala. Dotazník obsahoval 14 otázek, z ehož 11 otázek bylo uzavených s možností odpovdí (ano, ne, spíše ano, spíše ne a jiné varianty odpovdí jako zvýšil, snížil, spíše zvýšil, spíše snížil) a druhý typ otázek byl otevený, kde se respondenti mohli vyjádit vlastními slovy k dané otázce. Cílem praktické ásti bylo zjistit, jak vinae z mikulovské podoblasti ovlivnil vstup eské republiky do Evropské unie a jaké dopady oekávají po schválení navrhované reformy spolené organizace trhu s vínem. Zjištná data jsem pevedla do elektronické podoby do programu Excel a následn jsem vyhodnocovala, jak se odpovdi liší nebo shodují v závislosti na velikosti obhospodaovaných vinic. Výsledky jsem interpretovala pomocí tabulek, graf a slovního komentáe. 9

10 2 Zemdlství Zemdlská výroba (rostlinná výroba a chov hospodáských zvíat) je spolu s lesnictvím, lovem zve, rybolovem a hornictvím souástí primární sféry ekonomiky státu. Zemdlství je jedním s nejstarších inností lovka a v souasné dob je v mnoha zemích nejdležitjším odvtvím ekonomiky. Dlí se na dv základní odvtví - rostlinnou a živoišnou výrobu a ob tyto odvtví zajišují potraviny k pímé spoteb obyvatel, ale i produkují suroviny pro další prmyslové zpracování. V rzných regionech existují velké rozdíly v intenzit a produkci zemdlské výroby. V mnoha rozvojových zemích pracuje v zemdlství velká ást ekonomicky aktivních obyvatel. Ve vysplých zemích zemdlství zamstnává asi jen 2-5% pracujících obyvatel. Rostlinná výroba se na hodnot svtové produkce podílí asi dvma tetinami a v mnoha rozvojových státech je její pevaha výraznjší. Jak již bylo zmínno, zemdlství produkuje potraviny k pímé spoteb obyvatel, ale také zajišuje krmiva pro hospodáská zvíata, suroviny pro zpracování prmyslovými odvtvími jako je nap. prmysl potravináský a textilní. V rozvojových zemích má pevahu produkce plodin k pímé spoteb a ve vysplých státech pevažuje zabezpeení krmiva a pstování plodin pro prmyslové zpracování. 1 Zemdlství je dležité pro zachování kulturního rázu krajiny a zemdlská výroba závisí na kvalit pírodních podmínekzemdlství podstatn zmnilo pírodní ráz krajiny mírného a subtropického pásu. V dnešní Evrop je pokryta lesy asi jen tetina plochy. Zemdlství je tedy základní krajinotvornou inností lidské spolenosti. 2 eská republika hospodaí na ha zemdlské pdy, která tvoí asi polovinu celkové rozlohy státu. Asi jednu tetinu tvoí lesní pozemky. Od roku 1995 vzrostla výmra lesní pdy o 16 tis. ha a naopak o 15 tis. ubyla zemdlská pda. Zemdlství v roce 2004 zamstnávalo asi osob, ale tento poet neustále klesá. V souasné dob podíl tchto pracovník v zamstnanosti národního hospodáství tvoí asi jen 2,9%. 3 Víno je jedním z komodit patící do rostlinné výroby. Víno je alkoholický nápoj, který vzniká kvašením moštu nebo rmutu z hrozn vinné révy. A pokud je alkoholický nápoj vyroben z jiné suroviny než vinná réva, nesmí být podle zákona oznaen jako víno. Ve všech 1 Biík Ivan a kol., Školní atlas dnešního svta, Praha: Nakladatelství Terra, 2000, str. 82, 83 2 Bíík Ivan a kol., Píroda a lidé zem, Praha: Nakladatelství eské geografické spolenosti s.r.o., 2001, str Ministerstvo zemdlství. Tradice snoubivší se s udržitelností. [online] [cit ]. Dostupný zhttp:// 10

11 vysplých státech je výroba vína ízena pomrn písnými zákonnými normami. V diplomové práci se asto hovoí o vinaství a vinohradnictví. Vinaství je odvtví zemdlské výroby, ale také se jím oznauje zemdlská farma zabývající se výrobou vína, pstováním vinné révy a nebo pouze výrobou vína. Vinohradnictví je obor zemdlské výroby, který se stará o výrobu hrozn pro zpracovatele hrozn a výrobce vína. Zabývá se také množením vinné révy, šlechtním a udržovacím šlechtním. A když už byly zmínny pojmy jako je vinaství a vinohradnictví nabízí se vysvtlení pojmu vina. Vina je tedy lovk, který se zabývá výrobou vína a u malých stedních podnik také pstováním vinné révy. Ve vtších podnicích mají specializace rozdlené mezi více pracovník. 4 Vinná réva se pstuje jen ve vhodných klimatických a pdních podmínkách. Tato velmi stará kulturní rostlina je teplomilná a její polohy v eské republice dosahují severní hranice svého rozšíení. Piinním lovka vzniklo mnoho jejich variet, tzv. odrd, které mají rzné požadavky na klima, zpsob pstování a zpracování. Tyto ddiné vlastnosti celé generace vina vyhledávaly a révu zušlechovaly. V souasné dob je na svt nkolik tisíc odrd vinné révy, z nichž se u nás pstují pro výrobu vína asi dva tucty. Vinná réva se pstuje na pozemcích, které se oznaují jako vinaské trat, území obsahující nkolik tratí se nazývá vinaskou obcí a nkolik vinaských obcí tvoí vinaskou podoblast. Vinai vždy vnovali výbru správného stanovišt pro pstování révy velkou pozornost. Vdli, že se vinice má zakládat pouze tam, kde je stálé proudní vzduchu, jež omezuje rozvoj chorob a nebezpeí mrazík. Vinná réva není nároná na pdu. Daí se jí pedevším v písité a štrkovité pd, velmi jakostní úrodu dávají i pdy kamenité. Celý proces výroby vína od zpracování hrozn až po nalahvování vína se nazývá bonifikace. V tomto procesu se setkáváme s rznými specifickými innostmi, které mají i své specifické názvosloví, ty které nejastji používám ve své diplomové práci strun vysvtlím. Chaptalizace, což je pidání epného cukru do moštu ped kvašením z dvodu zvýšení obsahu alkoholu. Pi tomto procesu nejde o doslazování vína, nýbrž o umlé zvýšení podílu alkoholu ve vín. Chaptalizace je povolena v severních zemích Evropské unie. Pro tyto státy je to tradiní postup starý pes 200 let a další inností mže být acidifikace, která je naopak pídavek kyseliny vinné nebo citrónové z dvodu zvýšení kyselosti vína. Kluení je úplné odstranní ke vinné révy i s koeny. Takto vykluený pozemek se oznauje vykluená 4 Znalecvin. Milan Sedláek. [online]. [cit ]. Dostupný z 11

12 vinice. A mezi enologické postupy zaazujeme zpracování, ošetení, technologie nebo materiál používaný pro výrobu vína. Chránné zempisné oznaení (PGI) oznauje produkty, které erpají z proslulosti spjaté s vymezenou zempisnou oblastí, ve které musí probíhat nejmén jedna dležitá fáze výroby, zpracování nebo pípravy výrobku. Chránné oznaení pvodu (PDO) oznauje produkty, které jsou kompletn zpracovávány a vyrábny v urité zempisné oblasti s použitím místních surovin, uznávaných znalostí a postup. Systém oznaení vznikl v roce 1992, aby ochránil názvy kvalitních zemdlských a potravináských výrobk, které získaly proslulost v Evropské unii, ale i ve svt, ped konkurencí produkt, které se za tyto produkty vydávají. Cílem je také chránit spotebitele a propagovat kvalitu výrobk Evropské unie vi tetím zemím. Byla zavedena ti oznaení: Chránné zempisné oznaení (PGI), Chránné oznaení pvodu (PDO), Tradiní zaruená specialita (TSG). 5 Zásady podmínnosti je nástroj, který se snaží o propojení zemdlské výroby a ochrany životního prostedí. Tyto zásady zahrnují enviromentální a jiné standardy, které zemdlci musí dodržovat, aby obdrželi dotace. 5 Kancelá senátu parlamentu R ( ), Informace k projednání návrhu naízení Rady o spolené organizaci trhu s vínem a zmn nkterých naízení, Praha 12

13 3 Právní pedpisy eské republiky a Evropské unie Po vstupu eské republiky do Evropské unie se musí eské zemdlství ídit nejen zákony eské republiky, ale i spolenými pedpisy stanovenými Evropskou unii. Základním dokumentem a prvním novodobým vydaným zákonem pro oblast vinohradnictví a vinaství v eské republice je vinaský zákon. Právní pedpisy eské republiky Vinaský zákon je základním právním dokumentem, který upravuje vinaství a vinohradnictví v eské republice. Zákon. 115/1995 Sb. byl prvním novodobým vydaným zákonem v oblasti vinaství a vinohradnictví od roku Tento zákon byl pozdji novelizován podle legislativy ES zákonem. 216/2000 Sb. a v souasnosti je v platnosti zákon. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinaství. Zákon byl schválen dne 29. dubna 2004, úinnosti nabyl dne 28. kvtna Zákon byl vydán z dvodu sjednocení eské a evropské legislativy v oblasti vinaství, jednotlivá ustanovení zákona vychází ve vtšin pípad z právních pedpis Evropské unie. Tímto krokem byla splnna podmínka pizpsobení se evropské legislativ. Na zákon navazují vyhláška. 323/2004 Sb., která provádí nkterá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinaství, a vyhláška. 324/2004 Sb., která stanovuje seznam vinaských podoblastí, vinaských obcí a vininích tratí a to vetn jejich územního vymezení. Naízení vlády o provádní opatení ve vci spolené organizace trhu s vínem, nap. restrukturalizace, jsou uvedena v zákonu. 245/2004 Sb. Mezi další dležité právní normy mžeme zaadit zákon. 353/2003 Sb., o spotebních daních (platnost od ). Evropské právní pedpisy Z evropských právních pedpis týkajících se vinaství a vinohradnictví jsou nejdležitjší: o naízení Rady (ES). 822/87, o spolené organizaci trhu s vínem 13

14 o naízení Rady (ES). 823/87, který stanovuje zvláštní opatení vztahující se ke kvalitním vínm produkovaných v uritých oblastech o naízení Rady (ES). 2332/92, týkající se šumivých vín vyrobených ve Spoleenství o naízení Rady (ES). 2392/89, zabývající se všeobecnou regulací znaení a prezentací vína a hroznového moštu o naízení Rady (ES). 1493/99 a naízení Komise (ES). 1227/2000, o spolené organizaci trhu s vínem a jiných pedpisech ES týkající se vinaství a vinohradnictví (zejména informace o vysazování vinic) o naízení Komise. 649/87, o registru vinic o naízení Komise. 883/2001, o obchodu se tetími zemmi s produkty v odvtví vína o naízení Komise. 1622/2000, o spolené organizaci trhu s vínem a kodex Spoleenství pro enologické postupy a ošetení 6 6 Vinarskyfond, R-Legislativa. [online]. [cit ]. Dostupný z 14

15 4 Souasná situace vinaství v Evropské unii Víno je jedním z nejdležitjších odvtví zemdlské produkce v zemích Evropské unie. Jeho podíl na zemdlské produkci je na stejné úrovni jako podíl pšenice a mnohem vtší než podíl olivového oleje i cukrové epy lenské státy Evropské unie a jejich odvtví vína 8 V Evropské unii je více než 2,4 milion producent vína, kteí ohospodaují pibližn 3,6 milion hektar vinic. Ve vtšin zemí Evropské unie se vína rozdlují do dvou hlavních kategorii: 40% vinaských oblastí se zabývá výrobou stolního vína a zbylých 60% produkcí jakostního vína. Vinaství je také významným zdrojem uplatnní pracovní síly. V roce 2005 bylo zamstnáno ve vinaství na plný úvazek pes osob. Nejvyšší podíl lidí pracujících v oblasti vinaství je v Rumunsku a to asi 32% z celkových pracovních jednotek v Evropské unii. Druhé místo obsadila Itálie s 20%, na tetím míst je Portugalsko s 10%. Ve velkém množství je pracovní síla tvoena rodinnými píslušníky, ale ve státech jako je R, Francie a Slovensko tvoí asi 60% placení zamstnanci Produkce vína v Evropské unii Evropská unie vyprodukovala bhem posledních pti let prmrn 185 milion hektolitr vína ron. Hodnota této produkce iní asi 15,6 miliard EUR. V zemích jako je Francie, Itálie a Portugalsko tvoí odvtví vína asi 10% z celkové zemdlské produkce. Ve Španlsku, které je tetím nejvtším producentem vína v Evropské unii, tvoí víno pouze 3% z celkové zemdlské produkce. Z pohledu podílu odvtví vína je jedním z nejvtších producent Lucembursko s 11%. Následující dva grafy a tabulky ukazují rozdílnost mezi objemem a hodnotou produkce vína ve státech Evropské unie. 7 Smrem k udržitelnému evropskému odvtví vína návrh reformy komise. [online]. ervenec 2007 [cit ]. Dostupný z 8 Smrem k udržitelnému evropskému odvtví vína návrh reformy komise. [online]. ervenec 2007 [cit ]. Dostupný z 15

16 Tabulka. 1: Objem produkce vína v jednotlivých lenských státech EU v letech v % z celkové zemdlské produkce EU lenský stát Objem produkce vína v letech (v %) Francie 28,6 Itálie 27,2 Španlsko 24,7 Nmecko 5,1 Portugalsko 3,9 Rumunsko 2,7 Ma arsko 2,1 ecko 2,1 Rakousko 1,3 Bulharsko 1,1 Slovinsko 0,5 eská republika 0,3 Slovensko 0,2 Kypr 0,1 Lucembursko 0,1 Malta 0 Ostatní 0 Zdroj: G AGRI, Eurostat, oznámení lenských stát, krom Malty a ostatních stát od nichž nejsou k dispozici žádné údaje Graf. 1: Objem produkce vína v jednotlivých lenských státech EU v letech Objem produkce vína v letech v % 5,1 3,9 2,1 2,7 2,1 1,3 1,10,5 0,1 0,3 0,2 0,1 28,6 24,7 27,2 Francie Itálie Španlsko Nmecko Portugalsko Rumunsko Maarsko ecko Rakousko Bulharsko Slov insko eská republika Slov ensko Ky pr Lucembursko Vlastní zpracování dle: Eurostat, vine _EN_complete_final.doc 16

17 Tabulka. 2: Hodnota produkce vína v jednotlivých lenských státech EU v letech (Hodnota produkce vína je množství penz, které státy obdrží za prodané víno a následující vyjádení v procentech je pomr této ástky k celkové hodnot obdržených penz v Evropské unii) lenský stát Hodnota produkce vína v letech (v %) Francie 47,3 Itálie 25,2 Španlsko 7,2 Nmecko 7,8 Portugalsko 6,1 Rumunsko 1,4 Ma arsko 0,9 ecko 0,3 Rakousko 2,8 Bulharsko 0 Slovinsko 0,6 eská republika 0,2 Slovensko 0 Kypr 0 Lucembursko 0,2 Malta 0 Ostatní 0 Zdroj: G AGRI, Eurostat, oznámení lenských stát, krom Bulharska, Kypru, Malty, Slovenska a ostatních stát od nichž nejsou k dispozici žádné údaje Graf. 2: Hodnota produkce vína v jednotlivých lenských státech EU v letech v %. Hodnota produkce vína v letech v % 2,8 0,6 0,9 0,3 0,2 1,4 0,2 6,1 7,8 7,2 47,3 25,2 Francie Itálie Španlsko Nmecko Portugalsko Rumunsko Maarsko ecko Rakousko Slovinsko eská republika Lucembursko Vlastní zpracování dle: Eurostat, vine _EN_complete_final.doc 17

18 Z grafického vyobrazení mžeme odvodit, že nejvtším producentem vína ve sledovaném období je Francie, která produkuje v prmru 53 milion hektolitr, což iní 28,6% z celkové produkce Evropské unie. Hodnota této produkce iní 7,4 miliardy EUR, což je tém polovina hodnoty celkové produkce vína. Druhým nejvtším producentem vína je Itálie s produkcí 50 milion hl. neboli 27,2% celkové produkce EU. Hodnota produkce je 4 miliardy EUR. Jak již bylo zmínno, Španlsko je tetím nejvtším producentem s 45 miliony hl. vína ron v hodnot pouze 1,2 miliardy EUR. Opakem je Nmecko, které pes svj pomrn malý objem (asi 10 milion hl.) má pibližn stejnou hodnoty produkce jako Španlsko. Portugalsko je dalším píkladem, kdy hodnota produkce vzhledem k nízkému objemu je pomrn vysoká. Objem produkce iní pouze 7,2 milion hl. vína, ale jeho výnosnost je vzhledem k vysoké hodnot vín (nap. Portské) asi 1 miliardu EUR. V zemích EU se trvale zvyšuje kvalita produkce a v nejvtších producentských zemích se tak zvyšuje podíl výroby jakostního vína na úkor výroby vína stolního. V tradiních evropských vinaských zemích (asi 50% obyvatel EU) pomalu klesá celková spoteba vína a v mén vinaských zemích (asi 20% obyvatel EU) spoteba vína narstá. K takovým zemím patí nap. Irsko, kde se spoteba vína bhem 25 let zvýšila tyikrát nebo Norsko s trojnásobným zvýšením spoteby. Dlouhodobá prognóza spoteby vína pedpokládá dynamický nárst spoteby vína. Pesto, že prognózy ve spoteb vína jsou optimistické potýkají se evropské zem v sektoru vína, zvlášt u stolního bílého vína, již adu let se znanými ekonomickými problémy. Na jedné stran se produkce a dovoz vína ze tetích zemí postupn zvyšuje, ale na druhé stran se snižuje spoteba vína a vývoz. Následkem toho je v zemích Evropské Unie stálý mezironí nárst zásob vína, což má negativní dopady na trh s vínem. Situace na trhu s vínem nazrává do neúnosné míry. Rozpoet EU v sektoru vína iní asi 1,5 miliardy EUR (pes 40 miliard K), z toho 2/3 jsou urený na likvidaci pebytk vína v jižní Evrop. Hlavn z tchto dvod komise navrhuje reformu spolené organizace trhu s vínem (dále jen SOT s vínem). 18

19 4.2 Vinaství Evropské unie ve svtovém mítku 9 Evropská unie je nejvtším producentem vína. Produkuje pes 60% celosvtové produkce vína a hospodaí na 50% plochy vinic ve svt. Je také nejvtším spotebitelem, zkonzumuje více než 60% svtové spoteby vína. A v neposledním je nejvtším dovozcem a vývozcem vína. Graf. 3: Rozdlení vinaských oblastí ve svt Rozdlení vinaských oblastí ve svt 5% 9% 12% 50% 22% 2% EU Oceánie Asie Amerika Afrika Ostatní Vlastní zpracování dle: OIV (Mezinárodní úad pro révu a víno), Bhem posledních dvaceti let dochází v zemích EU k poklesu plochy vinic. Od roku 1986 do 2004 byla plocha vinic zredukována o více jak 17%. Ale na rozdíl od Evropské unie zaznamenali ve Spojených státech amerických nárst své produkní kapacity o 21%, v jižní Africe o 33%, v Chile o 52%, v Austrálii až o 178% a na Novém Zélandu dokonce nárst plochy vinic inil 360%. Svtová produkce vína je 280 milion hl. ron a Evropská unie z toho produkuje 185 milion hl. 9 Smrem k udržitelnému evropskému odvtví vína návrh reformy komise. [online]. ervenec 2007 [cit ]. Dostupný z 19

20 V následující tabulce jsou znázornni hlavní producenti vína na svt Graf. 4: Hlavní svtoví producenti vína Hlavní svtový producenti vína ecko Maarsko Rumunsko Chile Portugalsko Nmecko Jihoafr.r. ína Austrálie Argentina USA Španlsko Itálie Francie Prmr 2003/2005 (celkem 29 milion t) Prmr 1996/1998 (celkem 27 milion t) Vlastní zpracování dle: Organizace OSN pro výživu a zemdlství, Hlavní postavení mezi producenty má Francie, Itálie a Španlsko, kteí se dohromady podílí na více než 50% svtové produkce vína. V posledních letech velký rst zaznamenávají vína z nového svta. Mezi tyto producenty adíme nap. Spojené státy americké, Nový Zéland, Argentinu, Chile, Austrálii i Jihoafrickou republiku. 4.3 Obchod s vínem mezi Evropskou unii a zemmi z nového svta V souasné dob Evropské spoleenství více vína vyváží než dováží, bohužel tento trend se mže kolem roku 2010 zmnit a dovoz a vývoz vína se vyrovná. Evropská unie vyváží asi 17 milion hl. vína do jiných zemí a asi 42 milion hl. si mezi sebou prodávají lenské státy unie. Mezi hlavní svtové vývozce patí na prvním míst Francie, pak Itálie, Španlsko, Austrálie, Chile. Na 13 míst se umístilo Rakousko a mezi 17 nejlepších se dostala i Gruzie. Vidíme, že zem z nového svta zaínají dohánt státy EU. Nejvtší nárst 20

21 zaznamenala Jihoafrická republika (o 350%) a Austrálie (o 280%). Dovoz do zemí Evropské unie se bhem let zdvojnásobil, a to až na 10,1 milion hl., avšak evropské vývozy v té dob rostly mnohem pomaleji z 10,8 na 12,8 milion hl. Výrazná kladná zmna ve vývozu byla zaznamenána v letech K tomuto stavu také výrazn napomohly vývozy do Ruska, kde byl zákaz dovozu vína z Moldávie a Gruzie. Podle przkum se ína jeví dle objemu produkce vína jako nejdynamitjší a po ní následuje Indie. ína je od roku 2001 lenem WTO a má za cíl stát se vedoucím státem v oblasti vína. Svou plochou vinic, spotebou a produkcí je na šestém míst. V budoucnosti by se také mohla stát významnou zemí pro export vína z EU. Ale protože zde vládne komunistické zízení a je centráln ízena, snaží se ína zvýšit samozásobení vínem. O Africe až na výjimky jako je nap. Jihoafrická republika nemžeme v píštích 10-ti letech uvažovat jako o význaném konzumentovi vína. 10 Graf. 5: Export vína z Evropské unie (v hl.) v roce 2007 Export vína z Evropské unie USA Rusko Švýcarsko Kanada Japonsko Angola ína Norsko Vlastní zpracování dle: Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 10 Ministerstvo zemdlství eské republiky (Duben 2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 21

22 Graf. 6: Import vína do Evropské unie ze tetích zemí (v hl.) v roce 2007 Import vína z tetích zemí Austrálie Chile Jižní Afrika USA Argentina Nový Zéland Vlastní zpracování dle: Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 22

23 5 Souasná situace vinaství v eské republice eská republika se stala dne lenem Evropské Unie. O vstup do EU oficiáln požádala 23.ledna 1996 a v prosinci 2002 se eští vyjednavai na kodaském summitu dohodli s pedstaviteli Evropské unie o podmínkách vstupu eské republiky do Evropské unie. Ode dne vstupu eské republiky mezi státy Evropské Unie je eská republika souástí jednotného trhu Evropské Unie, pevzala principy trhu a musela se ztotožnit s cíli Spolené zemdlské politiky (SZP) a principy Evropského modelu zemdlství. 5.1 Odvtví vinohradnictví a vinaství 11,12 Odvtví vinohradnictví a vinaství má v eské republice velmi dlouhou tradici. A pestože ho nelze zaadit k hlavním odvtvím potravináského prmyslu, je považováno za odvtví jemuž je pikládán velký význam. Oblibu odvtví posiluje také rostoucí poptávka po vín a to po celém svt. Je také patrný posun spotebitele ke kvalit a roste poet obyvatel, kteí mají víno za svj koníek. Tuzemské víno je pokládáno za komoditu, která je schopna se prosadit na silném konkurenním trhu. Je ale poteba, aby se podniky soustedily na produkci vín jakostních, a zejména z našich tradiních odrd révy vinné. Výroba stolních vín by se mla penechat jižním vinaským státm, jako je nap. Itálie, Francie a Španlsko, a to hlavn vzhledem k jejich tradici pi výrob stolních vín a v neposlední ad i k jejich nízkým produkním nákladm. S VÍNEM V R Na konci roku 2003 bylo na území eské republiky zaregistrováno ha vinic. Po restrukturalizaci vinic, která probíhala do dubna 2004, vstoupila eská republika podle expertních odhad do EU s plochou pes 18 tisíc ha vinic. Souasná rozloha vinic je ,73 ha z ehož osázených ploch je ,65 ha. Zbytek tvoí vykluené vinice, státní rezerva a právo na optovnou výsadbu. 11 Ministerstvo zemdlství eské republiky (Duben 2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 12 Mendlova zemdlská a lesnická univerzita v Brn, (2006), Perspektivy vývoje a návrhy opatení politiky vinohradnictví a vinaství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu, Brno 23

24 Nejastji vysazované bílé odrdy jsou Mller Thurgau (1 868,5 ha), Veltlínské zelené (1 782,5 ha), Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Z ervených odrd to jsou Svatovavinecké (1 525,4 ha), Frankovka (1 260,4 ha), Zweigeltrebe a Rulandské modré. V eské republice více než 76% pstitel obhospodauje vinice s plochou do 0,2 ha. V soutu tyto vinice tvoí pouze 11,3% z celkové plochy vinic v R. Pouze 4,2% pstitel hospodaí na vinicích s rozlohou nad 1 ha plochy, tyto vinice tvoí 73% z celkové plochy vinic. Hlavním dvodem je koncentrování velkých vinic u malého potu pstitel v prbhu devadesátých let minulého století. Graf. 7: Struktura velikosti vinic v R (k ) v ha Struktura velikosti vinic v R (k ) , , , , ,3 181 < 0,1 0,1-0,2 0,2-0,5 0, > ,12 Poet pstitel Osázená plocha (v ha) Vlastní zpracování dle: UKZUZ Registr vinic, Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Jedním z dvod znaného podílu vinic s plochou do 1 ha je zmražení stavu rozlohy vinic, které bylo zpsobeno socialistickým zpsobem hospodaení ve druhé polovin 20. století. Majetkové pomry ustrnuly na stavu z konce tyicátých let a až bhem posledních 18 let pokrauje další vývoj. Na poátku minulého století vtšina vlastník zpracovávala hrozny ve svém sklep a víno využívala k zásobování rodiny. A z toho vyplývá i zddná struktura podnik, tedy smíšené zemdlské hospodaení s malým sklepem a menší vinicí. S velkou pravdpodobností se mnoho drobných pstitel postupn vzdá svých vinic. V oblasti restrukturalizace vinic se pedpokládají tyi možné zpsoby ešení: 24

25 1. ást vina si ponechá pstování vinné révy a produkci vína jen jako koníka a velikost vinice podídí právním podmínkám tak, aby tito vinai nepodléhali nadbytené administrativ podle vinaského zákona. 2. Další ást vina nechá dožít své vinice a nebo je prodá, stejn jako svj vinný sklípek. Na Morav je velmi rozsáhlá nabídka sklep v uceleném komplexu tak, jak tomu asi není nikde v Evrop. Díky tomu je zde možnost vzniku zajímavé zóny pro vinaskou turistiku. 3. ást vina se asem sdruží do družstev a rzných jiných organizací, produkce hrozn a obchod s vínem se stane vedlejším zdrojem píjm tchto organizací. Sklepy vina se budou používat k vinaské turistice. 4. ást vina rozšíí a zmodernizuje svj podnik, zvtší plochu vinice nad 2 ha, zvtší skladovací kapacitu sklepního hospodáství a postupn se pesune do kategorie vina, kteí vinaství považují za podstatnou ást svého podnikání. Jak již bylo zmínno v letech 2003 až 2004 došlo k výraznému rozšíení vinic, která byla spojena s úsilím rozšíit plochy vinic do vstupu eské republiky do Evropské unie k Tato restrukturalizace vinic, byla podporována státními dotacemi z Ministerstva zemdlství R a dotacemi z Vinaského fondu. Víceleté projekty byly podporovány z Evropské unie prostednictvím Státního zemdlského intervenního fondu. V této dob bylo vysázeno velké množství mladých vinic, které v dnešní dob tvoí až 40% vinic v R. V roce 2005 došlo k markantnímu poklesu výsadby a to hlavn z dvod ukonení dotací na restrukturalizaci. Následující graf. 8 nám ukazuje prbh výsadby vinic v letech 1996 až 2007 a graf. 9 vkovou strukturu vinic v eské republice. 40% vinic v eské republice tvoí mladé vinice do 10 let. Asi tetina vinic jsou vinice v plné plodnosti. A i nadále u nás zstává velké množství vinic nad 30 let. Nkteí vinai tyto vinice z dvod jejich nerentability opouštjí. 25

26 Graf. 8: Výsadba vinic v eské republice v roce v ha Výsadba vinic v eské republice v roce v ha Vlastní zpracování dle:ukzuz Registr vinic, Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Graf. 9: Vková struktura vinic v eské republice k vyjádená v % Vková struktura vinic v eské republice k v % 20,71% 0,97% 13,21% 26,03% 39,08% vinice do 4 let vinice 4-10 let vinice do 30 let vinice let vinice nad 50 let Vlastní zpracování dle:ukzuz Registr vinic, Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Z pohledu urení plochy vinic je polovina plochy v eské republice využívána k pstování hrozn, které jsou poté prodány zpracovatelským vinaským podnikm. tvrtina plochy vinic je urena k produkci vína ve vlastních zpracovatelských provozech a zbývající plocha se využívá dle ady faktor bu na prodej nebo na vlastní produkci vína a to podle aktuální nabídky a poptávky v každém roce. 26

27 5.2 Produkce a spoteba vína v eské republice 13,14 Produkce vína v eské republice v roce 2002/2003 byla 495 tis hl. a z toho 153 tis. hl. vína erveného a 342 tis. hl. vína bílého, v roce 2003/2004 byla 540 tis. hl., v roce 2004/ tis. hl., v roce 2005/ tis. hl., a v roce 2006/ tis. hl. a v roce 2007/2008 byla odhadnuta hodnota 750 tis. hl. Spoteba hrozn i vína se každoron zvyšuje. V roce 2003 byla spoteba stolních hrozn urených k pímé spoteb 3,3 kg na osobu, naproti tomu v roce 2006 to bylo již 4,2 kg na osobu. U vína se spoteba pohybovala kolem 16,3 l na osobu za rok v roce 2003 a v roce 2006 byla spoteba vína už 17,2 l na osobu. V roce 2007 se i nadále pedpokládá zvyšování spoteby jak vína, tak i stolních hrozn. Jedním z dvod vyšší spoteby vína je moderní styl života, který je spojen s vtším odklonem pedevším od lihovin. V eské republice probíhá výrazný nárst popularity vína a jeho konzumace se pomalu stává spoleenských fenoménem. Lidé také zdrazují, že víno je zdravým nápojem. V posledních letech pibývá specializovaných prodejen vína a navazujících produkt, vyškolených sommeliér a celkov jsou lidé mnohem více v oblasti výbru a pití vína vzdlanjší. Lidé se stávají vtšími gurmány a jsou ochotni za kvalitu i více zaplatit. Pozitivním trendem je, že v poslední dob roste poptávka po vínech kvalitních, pedevším odrdových s pívlastkem. Bohužel se rovnž zvyšuje i spoteba levných a mén kvalitních vín, které jsou balené v krabicích nebo PET lahvích. Tabulka. 3: Vývoj roní spoteby stolních hrozn a vína Produkt/Rok Stolní hrozny 2,1 2,2 2,6 2,7 2,9 3,1 3,3 3,5 4,1 4,2 (kg/obyv.) Vína celkem (l/obyv.) 15,9 16,0 16,1 16,1 16,2 16,2 16,3 16,5 16,8 17,2 Zdroj: eský statistický úad, Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Jak již bylo zmínno, zvyšuje se poptávka po kvalitních vínech a z toho vyplývá, že zati ování vína do jakostních tíd, urování a zajišování kvality zatídného vína a 13 Ministerstvo zemdlství eské republiky (Duben 2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 14 Mendlova zemdlská a lesnická univerzita v Brn, (2006), Perspektivy vývoje a návrhy opatení politiky vinohradnictví a vinaství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu, Brno 27

28 následující kontrola má stále vtší význam. Dležitá je také informovanost spotebitel o zatídní vín. V souasnosti jsou pro zatídní vín zavedeny dva systémy. Systém románský, který je prosazován nap. ve Francii, Itálii, Španlsku. V tomto systému je kriteriem pro zati ování vín poloha vinice, tedy místo, kde jsou hrozny sklízeny. Druhý systém je germánský a je používán nap. v Nmecku a Rakousku, tídí víno podle cukernatosti sklízených hrozn. Vína jsou rozdlena na vína stolní, vína jakostní a pop. vína jakostní s pívlastkem. V eské republice je užíván pro zatí ovaní vín systém germánský. Pravidla pro toto jsou zakotvena v zákon. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinaství a v následné novele. 216/2000 Sb. S malým zjednodušením a odhlédnutím od jiných požadavk, lze víno tídit na: víno stolní, které mže být vyrábno z hrozn mající cukernatost nejmén 11 stup (jinak znaených NM). Jakostní víno se smí vyrábt z hrozn, které dosáhly nejmén 15 stup cukernatosti a to jen ve dvou druzích jako víno odrdové jakostní a víno známkové jakostní. Víno s pívlastkem mže být vyrábno z hrozn s cukernatostí minimáln 19 stup. Druhy vín s pívlastkem jsou kabinet (nejmén 19 NM), pozdní sbr (nejmén 21 NM), výbr z hrozn (nejmén 24 NM), výbr z bobulí (nejmén 27 NM), ledové víno (nejmén 27 NM a hrozny se musí sbírat pi teplot -6 C a mén) a slámové víno (nejmén 27 NM a hrozny musí být uloženy alespo 3 msíce na slám). Dále jsou rozlišována na vína perlivá, šumivá, aromatizovaná a likérová. Tyto vína jsou již tídna podle odlišné technologie výroby. 5.3 Obchod s vínem 15 Od vstupu eské republiky do Evropské unie se dovozem vína rozumí dovoz ze tetích zemí, tedy z území, které leží mimo území Evropského spoleenství. Existuje také pevoz vín v rámci zemí Evropské Unie, tzv. intrakomunitární obchod. Oba tyto typy obchod mají svá pravidla urená Evropskou unii (NK (ES). 883/2002) a (NK (ES). 884/2002). Ve vinaském roce 2006/2007 se celkový dovoz vín do R zvýšil oproti pedchozímu roku 2005/2006 o 46%. Souasná hodnota dovozu je tis. hl. Došlo ke zvýšení dovozu vín v obalech nad 2 l a naopak dovoz vín v obalech do 2 l se snížil asi o 7%. V dovozu šumivých 15 Ministerstvo zemdlství eské republiky (Duben 2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 28

29 vín také došlo k nárstu asi o 9,5% a dokonce o 62% se zvýšil dovoz perlivých vín. Ve vinaském roce 2006/2007 byl dovoz vín v obalech do 2 litr celkem 485 tis. hl. Nejvíce vína se dovezlo ze Španlska, Itálie a Ma arska. Ve vinaském roce 2005/2006 dovoz inil 523 tis. hl. Dovoz vína v obalech nad 2 litry byl v roce 2006/ tis. hl. Nejvíce bylo vína dovezeno z Itálie, Ma arska a Slovenska. V roce 2005/2006 byl dovoz nižší a to 775 tis. hl. Dovoz šumivého vína oproti pedchozímu roku, kdy inil 14 tis. hl. klesl na 12 tis. hl. a dováželo se pedevším z Belgie, Itálie a Francie. Jak již bylo zmínno dovoz perlivého vína oproti pedchozímu roku vzrostl o 62% tj. o 5,8 tis. hl. Naopak dovoz vermutu se snížil z 65,1 tis. hl. na 61,7 tis. hl. Ve vinaském roce 2006/2007 se výrazn zvýšil vývozu vína až o 260%. Velký vývoz byl zaznamenán u vín s obsahem nad 2 l. Tohoto vína bylo nap. na Slovensko vyvezeno skoro 15,6 tis. hl. Vzhledem k tomu, že produkce vína kryje poteby domácího trhu pouze ze 40%, je teba víno dovážet. Tabulka. 4: Objem dovozu a vývozu v eské republice v roce 2007 Objem (1000 hl.) Dovoz Vývoz Vinaský rok 2005/ ,31 46,45 Vinaský rok 2006/ ,15 89,02 Zdroj: Ministerstvo zemdlství (2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Mezi nejvýznamnjší zem zahraniního obchodu zaazujeme: Tabulka. 5: Zem s nejvtším objemem dovozu do eské republiky roce 2007 Druh vína Zem Množství (t) Hroznová šáva Stolní hrozny Moštové hrozny Sušené hrozny Itálie Španlsko 487 Nmecko 129 Itálie JAR Chile Maarsko Slovensko 518 Itálie 214 Írán Turecko USA Zdroj: celní statistika, Ministerstvo zemdlství (2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 29

30 Tabulka. 6: Zem s nejvtším objemem dovozu do eské republiky v roce 2007 Druh vína Zem Množství (hl.) Šumivé víno Víno do 2 l Víno nad 2 l Belgie Itálie Francie Španlsko Itálie Ma arsko Itálie Ma arsko Slovensko Zdroj: celní statistika, Ministerstvo zemdlství (2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno Tabulka. 7: Zem, do kterých nejvíce vyvážela víno eská republika v roce 2007 Druh vína Zem Množství (hl.) Šumivé víno Víno do 2 l Víno nad 2 l Slovensko Belgie 497 Dánsko 386 Slovensko Polsko Vietnam 26 Slovensko Polsko 887 Ma arsko 733 Zdroj: celní statistika, Ministerstvo zemdlství (2008), Situaní a výhledová zpráva Réva vinná a víno 30

31 6 Reforma vinaství v Evropské unii Cílem reformy je zvýšit konkurenceschopnost evropských producent, vyrovnat nabídku a poptávku, zjednodušit pravidla, opt ovládnout trhy, uchovat nejlepší tradiní metody ve výrob vína a posílit sociální struktury venkovských oblastí. 6.1 Spolená organizace trhu (SOT) 16 Spolená zemdlská politika je provádna spolenými tržními organizacemi (tržními ády), kterých je celkem 22. Tyto ády pedstavují protiklad volného trhu a každý z nich pedstavuje právní pedpis, ve kterém jsou napsány základní principy píslušného tržního ádu. Spolená organizace trhu s vínem je jednou z nejkomplexnjších a nejvtších zemdlských politik. První spolená organizace trhu s vínem byla uvedena v sedmdesátých letech a od té doby se pibližn každých 10 let reformuje, aby se ízení trhu uzpsobilo skutenému stavu sektoru. Stalo se tak v letech 1979, 1987 a Navrhovaná reforma je již tvrtá reforma a její platnost se pedpokládá v období Souasná podoba spolené organizace trhu s vínem byla vytvoena v roce 1999 a je ízena naízením Rady (ES). 1493/1999 ze dne 17. kvtna Je založena na tech principech: regulace nabídky vína, podpora kvality vína a mechanismy regulace trhu. a) Regulace nabídky vína Evropská unie má stálé problémy s nadprodukcí vína, z tchto dvod je do roku 2010 zákaz rozšiování plochy vinic. Optovná výsadba na obnovu vykluených vinic je povolena. Zákaz rozšiování plochy vinic byl namíen zejména proti rozšiování vinic produkující nekvalitní stolní vino. Evropská unie povolovala výsadbu nových vinic velmi ojedinle (asi 68 tisíc ha bhem celého období) a to pedevším zaínajícím vinam. Byla zavedena výrazná podpora na restrukturalizaci vinic. EU také podporuje projekty, které smují k pechodu od vinaství ke zcela jinému zpsobu hospodaení. 16 Parlamentní institut (kvten 2007), Návrh reformy spolené organizace trhu s vínem, Praha 31

32 b) Podpora kvality vína Mezi opatení na podporu kvality vína mžeme zaadit soubor enologických pravidel, které je nutné dodržovat pi výrob vína, poté zákaz míšení evropských a dovážených vín, nebo zákaz lisování vinných kal (usazenin), které mohou zpsobit zhoršení výsledné kvality vína a také ochrana zempisných oznaení výrobních oblastí. c) Mechanismy regulace trhu Produkce vína je velmi závislá na klimatických podmínkách a tak množství a kvalita vína se mohou rok od roku lišit. Evropská unie má proto mnoho mechanism, které regulují trh s vínem. Mezi tyto mechanismy se mohou zaadit nap. podpora soukromého skladování, piznání destilaní prémie pro ást sklizn, z nichž se nevyrobí víno. Tato ást sklizn projde destilací na konzumní alkohol i alkohol pro prmyslové úely. V EU je také zavedena krizová destilace v pípad výjimeného narušení trhu z dvod velkých pebytk. Na tyto opatení regulace trhu s vínem bylo vynaloženo bhem let 2001 až 2005 ron 1,3 miliardy EUR. 6.2 Návrh reformy spolené organizace trhu s vínem Jak již bylo zmínno Evropská unie je v dnešní dob nejvtším svtovým výrobcem, spotebitelem, ale i dovozcem a vývozcem vína. I pes toto postavení, které je podporováno tradicí a staletou know how, tomu tak nemže být natrvalo, pokud EU neuiní jistá opatení, která by tuto pozici udržela i nadále. V následujícím textu je uveden výet zásadních problém, které vedou k reformním snahám v oblasti spolené organizace trhu s vínem. Podle przkum spoteba vína v EU klesla asi o hl. ron (o 0,65%). Dovoz vína se zvyšuje rychleji než vývoz a brzy mže dovoz pevýšit. Svtový obchod s vínem je vysoce liberalizovaný a dovozní clo na víno v EU je na nízké úrovni. Také stále narstá výroba a prodej vín nového svta. Další pekážkou konkurenceschopnosti je nepružnost pro pijímání nových a úpravu stávajících enologických postup, dále složitá naízení EU, hlavn pokud jde o definici, enologické postupy a zaazení vín (jakostní víno, stolní víno se zempisným oznaením a stolní vino). Strukturální pebytek Evropské unie je asi 15 milion hl. (8,4% výroby vín v zemích EU). A nakonec také zmíním intervence pomocí destilace, díky 32

33 nichž se z trhu každý rok odebere asi 15% výroby vína. Tato destilace slouží jako odbytišt pro neprodané pebytky vína, což dostaten nemotivuje producenty vína a deformuje trh. 17 Evropská komise 22. ervna 2006 pedložila Evropskému parlamentu a Rad EU sdlení smrem k udržitelnému evropskému odvtví vína, ve kterém pedstavila návrh reformy spolené organizace trhu s vínem. Ve sdlení byly prezentovány 4 možné ešení reformy spolené organizace trhu s vínem a také posouzeny dopady tchto alternativ. 1) zachování souasného stavu s možností nkterých omezených úprav 2) zásadní reforma spolené organizace trhu s vínem 3) reforma podle zásad reformy spolené zemdlské politiky 4) deregulace trhu s vínem 18 Sdlení Evropské komise obsahuje analýzu souasného stavu a také prognózu trhu s vínem. Souástí je i návrh nové politiky Evropské unie a zhodnocení ty možných variant reformy trhu s vínem a doporuení k provedení reformy. Z tchto ty alternativ považuje Komise za nejlepší Zásadní reformu spolené organizace trhu s vínem. Zásadní body návrhu: Ukonení omezení výsadby (liberalizace výsadby) Práva na výsadbu budou prodloužena do roku 2013 a následn zrušena k Rozhodnutí zda výrobce zvýší výrobu, bude zaležet jen na jeho schopnosti víno prodat. Jednotná platba pro zemdlský podnik Nárok na tuto platbu budou mít zemdlci, kteí vlastní plochy osázené vinnou révou. Na vykluené plochy se budou platby poskytovat automaticky. Tímto by se mly zajistit jejich dobré zemdlské a ekologické podmínky. Vnitrostátní finanní rámec Vnitrostátní finanní rámec umožuje státm EU pizpsobit svá opatení, jako jsou propagace ve tetích zemích, pemna a restrukturalizace/konvence vinic, podpora sklizn 17 Kancelá senátu parlamentu R ( ), Informace k projednání návrhu naízení Rady o spolené organizaci trhu s vínem a zmn nkterých naízení, Praha 18 Parlamentní institut (kvten 2007), Návrh reformy spolené organizace trhu s vínem, Praha 33

34 ped dozráním, inovace i modernizace, konkrétní situaci v daném stát. Nová opatení pro ešení krizí, jako nap. pojištní proti pírodním katastrofám, rovnž pizpsobí své konkrétní situaci. Finanní píspvky, které budou státu poskytnuty se vypoítají na základ rozlohy plochy vinic, objemu výroby vína a historických údaj. Opatení pro rozvoj venkova Toto opatení poítá s pesunem finanních prostedk do II. pilíe zemdlské politiky, rozpotu na rozvoj venkova. Mlo by se jednat o ástky v hodnot od 100 milion EUR v roce 2009 až 400 milion v roce Prostedky by mly být poskytnuty nap. na podporu mladých zemdlc, podporu organizací výrobc atd. Lepší pravidla oznaování Koncepce jakosti vín EU je založena na zempisných pvodech tzn. jakostní vína vyrobená v dané oblasti. Vína se zempisným oznaením budou rozdlena na vína s chránným oznaením pvodu a s chránným zempisným oznaením. Enologické postupy V dnešní dob má odpovdnost za schvalování nových enologických postup Rada a tato pravomoc by se mla pesunout na Komisi, která pezkoumá enologické postupy pijaté OIV (Mezinárodní úad pro révu a víno) a pidá je do seznamu postup pijatých Evropskou unii. I nadále zakázaný by ml zstat dovoz mošt na vinné kvašení a smíchání vín EU s dovezenými víny. Propagace a informování V zemích Evropské unie se plánuje nová informaní kampa o vínech a o odpovdné a stídmé konzumaci vína. Zákaz cukru k obohacení V rámci opatení bude zakázáno pidávat cukr k obohacení vína a to ode dne, kdy reforma vstoupí v platnost. 34

35 Zrušení opatení na ízení trhu Dnem vstupu reformy v platnost bude zrušena nouzová destilace, podpora na destilaci vedlejších produkt, na destilaci konzumního alkoholu a na destilaci vína vyrobeného z hroznu pro dvojí úel, podpora soukromého skladování, vývozní náhrady a podpora na mošt k obohacení vína. Režim kluení Za dobrovolné vykluení bude poskytnuta prémie. V prvním roce bude prémie o 30% vyšší než je souasná úrove a bhem následujících pti let trvání se bude snižovat. Z dvod vzniku ekologických a sociálních problém budou moci státy omezovat kluení vinic v horských oblastech, na strmých svazích a v ekologicky citlivých oblastech a nebo ho lze úpln zastavit, jestliže vykluená plocha pedstavuje 10% plochy osázené vinnou révou. Celkov by mla být vykluena plocha asi hektar. Následující graf nám názorn zobrazuje jak velké množství finanních prostedk bylo vynaloženo na podporu destilace a jak je dležité toto procento snížit a využít efektivnji na jiné úely. Graf. 10: lenní rozpotu EU pro sektor vína podle urení ( ) lenní rozpotu EU pro sektor vína podle urení ( ) 13% 5% 3% 33% 46% Restrukturalizace Podpora destilace Podpora MRK Podpora skladování Ostatní Vlastní zpracování dle: Dopady reformy SOT s vínem na R 35

36 6.3 Pozice eské republiky a jiných lenských stát k návrhu reformy SOT s vínem 16. ervence 2006 se uskutenilo zasedání Rady pro zemdlství a rybolov. Zde byl také prezentován návrh Komise a ta byla seznámena s pozicemi jednotlivých lenských stát. eská republika pokládá novou reformu na nutnou a považuje ji za dobrý nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a kvality vína. Pídavek epného cukru do moštu (chaptalizace) v severních zemích vidí jako obdobu acidifikace, což je pídavek kyseliny vinné v jižních zemích. V horších ronících doslazování pomáhá zvýšit kvalitu vína a pokud by reforma zaala platit, znamenalo by to zvýšení náklad, jelikož by vinai museli zaít používat zahuštný mošt z dovozu. Pokud by ovšem zákaz doslazování byl schválen, pak by bylo vhodné zakázat i acidifikaci. 19 Je také nepochopitelné ve vztahu k tomu, že EU souhlasí s dovozem galovaných vín z USA, což jsou vína do kterých je pidáno až 30% vody. Dále eská republika nesouhlasila s pechodem zempisných oznaení vín na systém PDO/PGI. eská republika také nesouhlasila s uvádním odrdy a roníku u stolních vín. Toto znaení mže ztížit orientaci zákazníka, který je už navyklý na souasné oznaení. Jedním z bod, které R podporovala je rozdlení finanních prostedk Evropské unie podle pomr ploch registrovaných vinic, to by znamenalo pro naše vinae asi 30 milionu K ron navíc. Pokud by se finanní prostedky rozdlovaly napl podle rozlohy vinic a produkce, znamenalo by to pro R o milionu více. Naopak R nesouhlasila s rozdlením finanních prostedk podle historického podílu vinic. Pokud by k tomuto rozdlení došlo, byl by popen samotný smysl reformy. Souástí reformy bylo penesení ásti rozpotu Evropské unie do II. pilíe (do programu Rozvoj venkova R na období ). Bohužel v podob návrhu nebylo garantované, že pesunuté prostedky budou použity v sektoru vína. Tyto prostedky by mohly být pesunuty na enviromentální a sociální problémy. Pokud by ovšem návrh obsahoval opatení pímo pro vinae, R by tento bod reformy podpoila. V pípad kluení vinic není zcela jasné, zda se bude jednat o dobré využití finanních prostedk (2,4 mld. EUR v prbhu 5 let) a to hlavn z dvodu, že pokud by došlo po roce 2013 ke zrušení zákazu nové výsadby, mohlo by se toto opatení stát jistou 19 Ministerstvo zemdlství ( ), Stanoviska pro Parlament R k Návrhu naízení Rady o spolené organizaci tru s vínem a zmn nkterých naízení, Praha 36