a ohla ování ãi povolování reklamních a informaãních

Transkript

1 RÒZNÉ Problematika reklamních plachet v památkovû chránûn ch územích Tento ãlánek je vûnován problematice, se kterou se jiï urãitû setkal nejen kaïd památkáfi, kter je zapojen do systému v konu státní památkové péãe, ale i bûïn náv tûvník na ich mûst a obcí s historií, a tedy i s památkovou ochranou, a také ten, kterého se tato problematika t ká zejména, a sice subjekt, jehoï pfiedmûtem podnikání je reklama a marketing. Úãelem a cílem pfiíspûvku není podat pregnantní v ãet v ech relevantních pfiedpisû, z nichï plyne závazná regulace pro umisèování reklamních plachet. Cílem je upozornit na skuteãnost, Ïe i pfies existující regulativy je problematika umisèování reklamních plachet v památkovû chránûn ch územích fenoménem, se kter m se mimo jiné pot ká souãasná státní památková péãe. Památkovû chránûn mi územími je v této souvislosti tfieba rozumût v hradnû území mûst a obcí a ãásti krajinn ch celkû, které byly postupem pfiedpokládan m zákonem ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o státní památkové péãi), 1 prohlá eny za památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranná pásma nemovité národní kulturní památky, nemovité kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny. Základní právní normou, která obsahuje regulaci reklamy, je zákon ã. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zmûnû a doplnûní zákona ã. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o regulaci reklamy). 2 Podle zákona o regulaci reklamy je reklamou oznámení, pfiedvedení ãi jiná prezentace, ífiené zejména komunikaãními médii, mající za cíl podporu podnikatelské ãinnosti, zejména podporu spotfieby nebo prodeje zboïí, v stavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo vyuïití práv nebo závazkû, podporu poskytování sluïeb, propagaci ochranné známky, pokud není v zákonû stanoveno jinak. Podle tohoto zákona nesmí reklama podporovat chování po kozující zdraví nebo ohroïující bezpeãnost osob nebo majetku a zákon také zakazuje uïívat reklamu ãinností v pohfiebnictví, v prostorách zdravotnického zafiízení nebo ústavu sociální péãe. Obcím zákon o regulaci reklamy svûfiuje pravomoc sv m nafiízením stanovit vefiejnû pfiístupná místa, na nichï je reklama zakázána, dobu, v níï je reklama zakázána, druhy komunikaãních médií, kter mi nesmí b t reklama ífiena, popfiípadû téï akce, na nûï se zákaz ífiení reklamy nevztahuje, ale s v hradou, Ïe jde o reklamu ífienou na vefiejnû pfiístupn ch místech mimo provozovnu jin m zpûsobem neï prostfiednictvím reklamního nebo propagaãního zafiízení zfiízeného podle zvlá tního právního pfiedpisu, kter m je zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen stavební zákon). 3 Sankãní pravomoc svûfiuje zákon o regulaci reklamy krajsk m Ïivnostensk m úfiadûm. Neménû v znamnou právní normou mající vztah k problematice povolování umístûní reklamy na úrovni nejrûznûj ích nosiãû a zafiízení reklamního sdûlení je stavební zákon. Stavební zákon obecnû definuje pojmy zafiízení a stavba pro reklamu tak, Ïe jimi jsou konstrukce, rám, ro t, deska, panel ãi jiné obdobné technické zafiízení, které je nosiãem reklamy, resp. reklamního plakátu, poti tûné textilie, nápisu, kresby, obrazu, fotografie a podobnû. 4 Zafiízení o celkové plo e vût í neï 8 m 2 se povaïuje za stavbu pro reklamu. 5 Stavební zákon upravuje procesy umisèování a ohla ování ãi povolování reklamních a informaãních zafiízení. A v neposlední fiadû taktéï zákon o státní památkové péãi se v ãásti fie ící problematiku nutného vyïádání si závazného stanoviska k zam lené obnovû nemovité kulturní památky ãi k zásahûm zam len m na nemovitostech, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na území památkové rezervace, památkové zóny, ochranného pásma nemovité národní kulturní památky, nemovité kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, vztahuje mimo jiné k problematice umisèování zafiízení nejrûznûj ího typu a charakteru, tedy i reklamních plachet. JiÏ z v e nastínûného je zfiejmé, Ïe na poli v konu státní správy památkové péãe se v souvislosti s umis- Èováním reklamních plachet setkáváme s tfiemi rûzn mi právními pfiedpisy, které se problematiky reklamních plachet dot kají, kaïd v ak s ohledem na jiné vefiejné zájmy, které jsou v konkrétním pfiípadû pfiedmûtem ochrany. Pfiesto v ak nelze Ïádn z uveden ch právních pfiedpisû pfii fie ení této problematiky pominout. Zní-li název tohoto pfiíspûvku Problematika reklamních plachet v památkovû chránûn ch územích, musí b t pfiedmûtem jeho pojednání zejména vztah zákona o státní památkové péãi a stavebního zákona z hlediska moïn ch pfiístupû a upraven ch postupû, závazn ch pro v echny úãastníky procesu povolování umístûní reklamních plachet. JiÏ s ohledem na odli nost vefiejn ch zájmû, k jejichï ochranû slouïí obû právû zmínûné právní normy, je zfiejmé, Ïe i náhled zastávan vûcnû pfiíslu n mi správními orgány na tuto problematiku mûïe b t odli n. Posuzování, ohla ování a povolování reklamních a informaãních zafiízení fie í stavební zákon tak, Ïe nûkterá reklamní zafiízení nepodléhají ani ohlá ení, pfiesto v ak musí b t posouzena v rámci územního fiízení a pro jejich umístûní musí b t vydáno územní rozhodnutí, respektive územní souhlas. Povinnost posouzení v rámci územního fiízení se vztahuje na reklamní a informaãní zafiízení umisèovaná na území památkové rezervace, památkové zóny ãi ochranného pásma. 6 Reklamní a informaãní zafiízení o celkové plo e vût í neï 0,6 m 2 jsou projednávána v územním fiízení a vztahuje se na nû i ohla ovací povinnost. 7 RovnûÏ stavby pro reklamu musí b t projednány v územním a stavebním fiízení. Ve v ech tûchto pfiípadech vydává pfiíslu n orgán státní správy na úseku památkové péãe do fiízení vedeného stavebním úfiadem závazné stanovisko dle 149 zákona ã. 500/2004 Sb., správní fiád, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen správní fiád) 8, ve kterém vyjádfií, zda umístûní konkrétního reklamního ãi informaãního zafiízení nebo stavby pro reklamu je z hlediska zájmû státní památkové péãe pfiípustné, a popfiípadû stanoví základní podmínky, za kter ch lze zafiízení nebo stavbu pro reklamu umístit a provést. Obsah tohoto závazného stanoviska je závazn pro v rokovou ãást rozhodnutí stavebního úfiadu, kter musí toto závazné stanovisko zcela promítnout do svého rozhodnutí a nemûïe se od nûho odch lit. V takov chto pfiípadech vystupuje správní orgán státní památkové péãe jako dotãen orgán státní správy ve smyslu 136 správního fiádu. Ve v ech pfiípadech, kdy je dána ve vûci rozhodovací pravomoc stavebního úfiadu (územní a stavební fiízení, ohla ování), vydává správní orgán státní památkové péãe závazná stanoviska do fiízení veden ch stavebním úfiadem ve vûci reklamních a informaãních zafiízení a staveb pro reklamu. Odli ná a v praxi velmi problematická je situace, kdy konkrétní informaãní ãi reklamní zafiízení posoudí stavební úfiad tak, Ïe jeho umístûní nepodléhá povolovacímu reïimu dle stavebního zákona. Typicky se tak stává právû v pfiípadech nejrûznûj ích reklamních plachet, které jsou umisèovány na nemovitostech v památkovû chránûn ch územích prostfiednictvím nejrûznûj ích úchytn ch systémû, jako jsou napfi. kotvy, ocelové úhelníky, skoby, kovová oka apod. Tyto reklamní plachty nepovaïují stavební úfiady za informaãní ãi reklamní zafiízení ve smyslu stavebního zákona, a proto jejich umístûní nepodléhá stavebním zákonem stanoven m povinnostem a reïimûm. Tato pomûrnû Poznámky 1 âesko. Zákon ã. 20 ze dne 30. bfiezna 1987 o státní památkové péãi. In Sbírka zákonû âeské republiky. 1987, ãástka 6, s Dostupn z WWW < 2 âesko. Zákon ã. 40 ze dne 9. února 1995 o regulaci reklamy a o zmûnû a doplnûní zákona ã. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. In Sbírka zákonû âeské republiky. 1995, ãástka 8, s Dostupn z WWW < 3 âesko. Zákon ã. 183 ze dne 14. bfiezna 2006 o územním plánování a stavebním fiádu. In Sbírka zákonû âeské republiky. 2006, ãástka 63, s Dostupn z WWW < 4 DOLEÎAL, Jifií; MAREâEK, Jan; SEDLÁâKOVÁ, Vladimíra; SKLENÁ, Tomá ; TUNKA, Martin. Nov stavební zákon v teorii a praxi a pfiedpisy související s poznámkami. Vydání 1. Praha : Linde Praha, 2006, s. 45 a následující. ISBN Viz ustanovení 3 odst. 2 stavebního zákona. 6 Viz ustanovení 79 odst. 3 a 4, 103 odst. 1 písm. c) body 8 a 9 a 104 odst. 2 písm. j) stavebního zákona. 7 TamtéÏ. 8 âesko. Zákon ã. 500 ze dne 24. ãervna 2004, správní fiád. In Sbírka zákonû âeské republiky. 2004, ãástka Dostupn z < RÒZNÉ Alena NOVÁKOVÁ / Problematika reklamních plachet v památkovû chránûn ch územích 129

2 setrvalá v kladová praxe stavebních úfiadû vytváfií prostor pro prakticky neregulované umisèování reklamních plachet subjekty, jejichï pfiedmûtem podnikání je právû reklama a marketing. Skuteãnost, Ïe umístûní reklamní plachty v památkovû chránûn ch územích nepodléhá, dle právního názoru správních orgánû na úseku práva stavebního, povolovacím reïimûm dle stavebního zákona, v ak je tû neznamená, Ïe k jejímu umístûní mûïe dojít zcela libovolnû bez jakékoliv regulace. Je snahou správních orgánû státní památkové péãe prostor vznikl právním v kladem správních orgánû na úseku práva stavebního pokr t v kladovou a aplikaãní praxí, mající základ v zákonû o státní památkové péãi a vycházející ze sledovaného pfiedmûtu ochrany. Zákon o státní památkové péãi totiï neobsahuje definici pojmu informaãní ãi reklamní zafiízení. Zákon o státní památkové péãi nedefinuje vûbec obecn pojem zafiízení, taktéï chybí definice pojmu stavba pro reklamu. Proto je vûcí v kladové a aplikaãní praxe správních orgánû státní památkové péãe a zejména ústfiedního orgánu státní správy na úseku péãe o kulturní dûdictví, kter m je Ministerstvo kultury âr, v rámci rozhodovací ãinnosti tento pojem vymezit, a to pfii plném vûdomí toho, Ïe závazn v klad právních pfiedpisû mûïe podat v konkrétní vûci pouze a jen obecn soud. S vûdomím úãelu zákona o státní památkové péãi musí správní orgány státní památkové péãe posuzovat reklamní plachty jako (reklamní) zafiízení ve smyslu zákona o státní památkové péãi. Konstantní v klad povinností stanoven ch zákonem o státní památkové péãi a striktní aplikace pfiíslu n ch ustanovení zákona o státní památkové péãi jsou totiï s ohledem na skuteãnost, Ïe praxe umisèování reklamních plachet, zejména v centrech historicky cenn ch mûst, je fenoménem, kter je pfiedstavován Ïiveln m hromadûním nejrûznûj ích typû reklamních plachet bez jakéhokoliv koncepãního fie ení, zakr vajících podstatnou ãást nemovitostí, které tvofií souãást kulturního dûdictví, zcela nezbytné. Zejména jde o povinnosti vypl vající z ustanovení 14 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péãi. Tato ustanovení ukládají povinnost vy- Ïádat si pfiedem závazné stanovisko správního orgánu státní památkové péãe, ve kterém tento správní orgán závaznû posoudí moïnost umístûní konkrétního informaãního ãi reklamního zafiízení z hlediska dotãenosti zájmû chránûn ch státní památkovou péãí v konkrétním pfiípadû. Závazné stanovisko má v tûchto pfiípadech formu rozhodnutí dle 67 a následujícího správního fiádu. Na tomto místû je tfieba zmínit zejména tu skuteãnost, Ïe zam lené umístûní reklamní plachty na nemovitost, která je kulturní památkou, musí správní orgán státní památkové péãe posuzovat jako její zam lenou obnovu, neboè umístûní reklamní plachty na tuto nemovitost je její jinou úpravou, a sice modernizací ve smyslu ustanovení 14 odst. 1 zákona o státní památkové péãi a 9 odst. 1 vyhlá ky Ministerstva kultury âr ã. 66/1988 Sb. 9 Oproti tomu zam lené umístûní reklamní plachty na nemovitost, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zónû nebo ochranném pásmu nemovité národní kulturní památky, nemovité kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny je posuzováno jako zam lené umístûní zafiízení ve smyslu ustanovení 14 odst. 2 zákona o státní památkové péãi. Posuzování nejrûznûj ích typû reklamních plachet jako zafiízení ve smyslu zákona o státní památkové péãi, jehoï umístûní na nemovitost v památkovû chránûném území pfiedpokládá závazné posouzení správním orgánem státní památkové péãe, vychází striktnû ze smyslu a úãelu zákona o státní památkové péãi, kter m je ochrana a zachování kulturního dûdictví, jehoï nedûlitelnou souãástí jsou jednak kulturní památky, jednak i nemovitosti, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se na území památkové rezervace, památkové zóny, ochranného pásma nemovité národní kulturní památky, nemovité kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny. Neménû v znamn m ãinitelem v procesu umisèování reklamních plachet a s tím spojenou regulací jejich umisèování jsou na ustanovení 14 odst. 1 a 2 zákona o státní památkové péãi navazující sankãní ustanovení 35 a 39 zákona o státní památkové péãi. Tato ustanovení dávají moïnost správním orgánûm státní památkové péãe uloïit sankci v pfiípadû, Ïe reklamní plachta byla na kulturní památku nebo nemovitost bez statutu kulturní památky, av ak nacházející se v památkovû chránûném území, umístûna bez pfiedem vyïádaného závazného stanoviska správního orgánu státní památkové péãe, nebo odpovûdn subjekt nedodrïel pfii jejím umístûní podmínky urãené v tomto závazném stanovisku. MoÏnost pfiijmout konkrétní opatfiení v podobû nafiízení odstranûní nepovolenû umístûné reklamní plachty je v ak v zákonû o státní památkové péãi upravena v ustanovení 10 odst. 1 a 11 odst. 2 pouze pro pfiípady, kdy je taková reklamní plachta umístûna na nemovité kulturní památce. Ve vztahu k reklamním plachtám umístûn m na nemovitostech bez statutu kulturní památky, av ak nacházejících se v památkovû chránûném území, taková moïnost v zákonû o státní památkové péãi chybí. ProtoÏe umístûní reklamní plachty bez závazného stanoviska nebo pfii nedodrïení podmínek závazného stanoviska je v souladu s judikaturou správních soudû trvajícím správním deliktem, zûstává správním orgánûm státní památkové péãe jedin m moïn m a úãeln m nástrojem regulace v této souvislosti moïnost ukládat sankce za nepovolenû umístûné reklamní plachty, kdykoliv se dozví o tom, Ïe konkrétní reklamní plachta je stále umístûna, a to aï do okamïiku jejího odstranûní, neboè teprve jejím odstranûním je ukonãen protiprávní stav vyvolan umístûním reklamní plachty bez závazného stanoviska nebo pfii nedodrïení podmínek závazného stanoviska. 10 Závûrem nezb vá neï konstatovat, Ïe souãasná aplikaãní praxe v hlavním mûstû Praze v této oblasti ukazuje, Ïe zásadním problémem je neexistence v kladov ch pojmû v zákonû o státní památkové péãi a téï neexistence byè jediného soudního rozhodnutí, které by se vûcnû touto problematikou zab valo. V souãasné dobû je pfiedmûtem projednávání novela zákona o státní památkové péãi, která mimo jiné navrhuje zavedení pojmu reklamní ãi informaãní zafiízení do v ãtu zásahû, jejichï umístûní a provedení je spojeno s povinností vyïádat si pfiedem závazné stanovisko správního orgánu státní památkové péãe. DÛvodem pro zavedení tohoto pojmu, resp. jeho explicitního vyjádfiení v zákonû o státní památkové péãi je snaha postihnout regulaci umisèování nejrûznûj ích typû reklamních a informaãních zafiízení, která velmi v raznû ovlivàují hodnoty v památkovû chránûn ch územích a jejichï umisèování není podfiízeno regulaci stavebního zákona. Budou to v ak opût aplikaãní praxe a praktické ãinnosti a zku enosti správních orgánû státní památkové péãe, které teprve ukáïí, nakolik bude nová právní úprava v oblasti umisèování reklamních plachet z hlediska povolovacích reïimû a povinností stanoven ch zákonem o státní památkové péãi efektivní, úãelná a zejména úãinná, pakliïe bude schválena Parlamentem âeské republiky. Alena NOVÁKOVÁ Poznámky 9 âesko. Vyhlá ka ã. 66 ze dne 26. dubna 1988, kterou se provádí zákon âeské národní rady ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi. In Sbírka zákonû âeské republiky. 1988, ãástka 12, s Dostupn z WWW < mvcr.cz>. 10 Viz napfi. rozsudek Nejvy ího správního soudu ã. j. 5 A 164/ ze dne , Dostupn z WWW < Hradní a zámeck pedagog utopie, nebo pfiíleïitost? Se záfiijov m vstupem jiï tfietí skupiny studentû oboru galerijní pedagogika a zprostfiedkování umûní na pûdu katedry v tvarné v chovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brnû si jako jedna z jejich vyuãujících kladu otázku, kde v ude po svém absolutoriu mohou dále rozvádût a umocàovat v sledky ãinnosti odborn ch pracovníkû. Jako jednu z cest vidím jejich spolupráci s Národním památkov m ústavem. V zahraniãí jiï na vybran ch kulturních památkách pedagogy najdeme, coï jsem mûla moïnost poznat s podporou PdF MU v rámci autorského projektu Galerijní pedagogika v PafiíÏi, ãíslo MUNI/41/108/ Jak by byl rozdíl mezi tímto absolventem oproti klasickému sezónnímu prûvodci? Mohu-li hovofiit ze své sedmileté prûvodcovské zku enosti získané bû- Poznámky 1 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Nové trendy ve zprostfiedkování kulturních památek ve Francii. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 1, s ISSN RÒZNÉ Alena NOVÁKOVÁ / Problematika reklamních plachet v památkovû chránûn ch územích Alice STUCHLÍKOVÁ / Hradní a zámeck pedagog utopie, nebo pfiíleïitost?

3 Autorkou v ech fotografií je Monika Karmasinová, Popisky k fotografiím byly vytvofieny s vyuïitím textu disertaãní práce MILTOVÁ, Radka. Najde se Ovidia Metamorphosis, o kunstu tûlesné lásky. Recepce Ovidiov ch Metamorfóz v barokním umûní v âechách a na Moravû. Brno, Disertaãní práce (Ph.D.). Masarykova univerzita v Brnû, Filozofická fakulta, Semináfi dûjin umûní. Obr. 1. Slavkov Austerlitz (okres Vy kov), zámecká zahrada, letní v tvarn kurz Moravské galerie v Brnû Baroko, pastva pro oko, detail dûtské interpretace zámecké nástropní malby s v jevem Alegorie Mlãenlivosti, Zachovávání ticha (bûh Harpokratés se zavázan mi ústy) od Andrey Lanzaniho z let Obr. 2. Slavkov Austerlitz (okres Vy kov), zámecká zahrada, letní v tvarn kurz Moravské galerie v Brnû Baroko, pastva pro oko, celkov pohled na dûtskou interpretaci zámecké nástropní malby s námûtem bohynû Aurory, odhánûjící mraky a doprovázené Iris (Duhou), Jitfienkou v podobû jinocha, silou odhánûjícího mraky, troubícím bohem Janusem, odhánûn m Spánkem, Nocí a Tichem (ãi vûtry) od Andrey Lanzaniho z let Obr. 3. Zámek Slavkov Austerlitz (okres Vy kov), zámecká zahrada, letní v tvarn kurz Moravské galerie v Brnû Baroko, pastva pro oko, celkov pohled na dûtskou interpretaci zámecké nástropní malby s v jevem bohynû Júnóny sypající Argovy oãi na ocas páva od Andrey Lanzaniho z let Obr. 4. Zámek Slavkov Austerlitz (okres Vy kov), zámecká zahrada, letní v tvarn kurz Moravské galerie v Brnû Baroko, pastva pro oko, celkov pohled na dûtskou interpretaci zámecké nástropní malby s námûtem Faëthóna prosícího svého otce Apollóna o zapûjãení sluneãního vozu od Andrey Lanzaniho z let hem stfiedo kolsk ch a vysoko kolsk ch prázdnin na nûkolika kulturních památkách a z osmileté praxe z muzejních a galerijních institucí, lze konstatovat, Ïe zejména systematická, stálá, tedy dlouh mi pauzami nepfieru ovaná práce s vefiejností ruku v ruce s neustál m teoretick m sebevzdûláváním pfiiná ejí k Ïené zkvalitàování v stupû. Bûhem zmínûného dvouletého magisterského studia je ve vysoko kolském vzdûlávání kladen dûraz mimo jiné na umûleckohistorické zdokonalování vûdomostí a také pedagogick ch kompetencí, umoïàujících zvolit vhodn pfiístup k pfiíslu né cílové skupinû. Nelze sice fiíci, Ïe by katedra v tvarné v chovy PdF MU pfiipravovala v hradnû jiï pfiedem specializované hradní a zámecké pedagogy, jak si tuto funkci dovolím podle oznaãení muzejní, pfiípadnû galerijní pedagog analogicky pojmenovat, ale mezi tûmito dvûma profesemi moïnou a skuteãnou mûïeme nalézt tolik styãn ch bodû, Ïe si tu zatím jen moïnou, snad ale ne zcela utopickou profesi troufám predestinovat. 2 Hradní ãi zámeck pedagog by ze svého interního pracovního místa na urãité kulturní památce mohl zejména lépe oslovovat kolní skupiny tím tedy zvy ovat náv tûvnost a v nosy ze vstupného mimo prázdninové mûsíce i komunitu v lokalitû památky. Hrady a zámky by mohly pfievzít urãité prvky z pûsobení takzvan ch ekomuzeí, pro nûï je právû udrïitelnost míst- koordinují zpravidla právû muzejní pedagogové. V souseti lidí tfii stálí). Dobrovolníky v muzejních institucích ních komunit velmi dûleïitá, jak o tom hovofiili Peter vislosti s Evropsk m rokem dobrovolnictví 2011 je Davis z Velké Británie a Donatella Murtas z Itálie na moïné konstatovat, Ïe tento fenomén nebyl v tuzemsku ve srovnání se zahraniãím zcela naplnûn. mezinárodním sympoziu Kulturnû historické dûdictví a udrïiteln rozvoj komunit 25. bfiezna 2011 na Pedagogické fakultû Univerzity Karlovy v Praze. V hodou lu (viz publikace erudovan ch klasikû Jaroslava He- Vedle vzdûlávacího pfiístupu v tradiãním slova smys- pro tyto aktivity je takfika vïdy pfiítomná zahrada a ãasto i park. 3 Daná slova dokumentují fotografie z letního záïitková pedagogika pracující s formátem takzvané routa 4 a Tomá e Durdíka) má dnes své dûleïité místo v tvarného kurzu Baroko, pastva pro oko z 20. srpna animace; v na em kontextu bychom mohli hovofiit 2009, kter jsem vedla pod zá titou Moravské galerie o animaci kulturních památek, pfiípadnû o hradní ãi zámecké animaci. Náv tûvníci si bûhem animace, obec- v Brnû. Jako jistá praktická pfiedznamenání moïné budoucí nû specifické prohlídky oïivující exponáty v eho druhu slovem i praktickou ãinností, získávají k dané rozvinutûj í hradní a zámecké pedagogiky mûïeme oznaãit leto ní aktivity v rámci projektu OÏivlé památky na hradû a zámku v Beãovû nad Teplou nebo na kládá to napfiíklad v Àatek z reflexe Ludmily Fidlerové, památce vztah trochu jin m zpûsobem záïitkem. Do- hradû Ka perk. V Beãovû se mohli zájemci na speciální prohlídce Vápno a písek dozvûdût v ukázkové mini- pilberku, kter spravuje Muzeum mûsta Brna podlé- jedné z dospûl ch úãastnic letního plenéru na hradû dílnû více o stavební technologii, v Ka perku se mohli hající Magistrátu mûsta Brna: Vizuálnû i emocionálnû pozmûnûné náv tûvníky vedla lektorka se svazkem zúãastnit nového prohlídkového okruhu StaÀ se stavitelem hradu. Právû fenomén learning by doing je prûseãíkem galerijní, pfiípadnû muzejní pedagogiky a moïné budoucí hradní a zámecké pedagogiky. Zajímav m pfiíkladem, jenï si s v e zmínûn mi pfiíklady 2 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Zprostfiedkování architektonické- Poznámky svou velkorysostí nezadá, je stfiedovûk m zpûsobem, ho dûdictví. In Radek HORÁâEK, Pavel K EPELA (eds.). ale v souãasnosti stavûn francouzsk soukrom hrad Vefiejn diskurs v tvarného umûní. Brno : Masarykova univerzita, 2010, s ISBN Guédelon. Metodou experimentální archeologie objevují pozapomenuté techniky tfii skupiny lidí: zamûstnanci, dobrovolníci a náv tûvníci. Spolupráce s dobro- a moïnosti zámecké pedagogiky. In Eva DA KOVÁ, Mi- 3 STUCHLÍKOVÁ, Alice. Zahrady kulturních památek volníky je také je tû v souvislosti s na í správou chal FRIEDL (eds.). Krajina a kultura. Kostelec nad âern mi lesy : Lesnické práce, 2010, s ISBN 978- kulturních památek ne zcela vyuïit potenciál, kter se i v tuzemské muzejní a galerijní praxi zatím jen zlehka rozvíjí (Moravská galerie v Brnû zhruba padesát lidí, Moravské zemské muzeum z pûvodních de- kolství. V tvarná v chova. 2010, roã. 50, ã. 4, s POSPÍ IL, Ale. Jaroslav Herout Vitruvius ãeského ISSN RÒZNÉ Alice STUCHLÍKOVÁ / Hradní a zámeck pedagog utopie, nebo pfiíleïitost?, 131

4 klíãû hradem. Nûkteré z dvefií obãas odemkla a otevfiel se prostor nûkterého z nádvofií, kde ãekal v tvarn úkol, pfiíbûh (...) Pod viditeln m reliéfem zvenãí zdobením fasád, okny dovnitfi a naopak zevnitfi z chladu sklepení a chodeb pod hradem rezonoval pocit neviditelné bytosti starodávného hradu. 5 Vedle dfiíve proteïovaného ratia zaãínají hrát v rámci neformálního vzdûlávání prim zejména emoce. Hradní animace v areálu národní kulturní památky hradu a pevnosti pilberk v Brnû probíhá na nûkolika stanovi tích hradu a vût inou se na ní podílejí návrhem a realizací také praktikanti. 6 Jsou jimi s ohledem na dfiívûj í studium lektorky studenti katedry v tvarné v chovy PdF MU, v jin ch kulturních památkách tûmito spolutvûrci, respektive pomocníky mohou b t napfiíklad jiï zmínûní dobrovolníci. Barbora Svátková, skr vající se za v e anonymnû uvedenou lektorkou, o animátorovi, propûjãujíc si odpovûì z ankety, jinde uvádí: Animátor nesmí dominovat v roli prûvodce, kterého známe z prohlídek hradû a zámkû, a dav za ním jen oupe papuãemi. Galerijní animace, narozdíl od v tvarné dílny, je zhu tûn m pfiíbûhem na dobu asi jedna a pûl aï dvû hodiny, kdy probíhá, a návrh scénáfie programu musí myslet na rytmus, na celou kompozici programu pro dan ãas. Návrh musí myslet na identifikovatelnost obsahu programu samotn mi úãastníky. 7 ZpÛsobÛ, jak oïivit hrad a zámek, je více a nelze je omezit jen na v tvarné pojetí. V znam má i organizace Hradozámecké noci, do níï se stejnû jako v pfiípadû muzejní noci zapojil s druh m roãníkem ir í okruh participantû. Systematickou a celoroãní ãinnost hradního a zámeckého pedagoga ale jednorázové nebo jiné obãasné akce plnû suplovat nemohou. Alice STUCHLÍKOVÁ Poznámky 5 SVÁTKOVÁ, Barbora. Umûní, tvorba, akce a animace. In V tvarnû na hradû pilberku. Brno : Masarykova univerzita, 2010, nes. ISBN SVÁTKOVÁ, Barbora. V obraze a v so e : V tvarné vzdûlávací programy Muzea mûsta Brna. In Forum Brunense Brno : Spoleãnost pfiátel Muzea mûsta Brna, 2009, s ISBN SVÁTKOVÁ, Barbora. V tvarnû na hradû. In Prostor Zlín. 2010, roã. 17, ã. 2, s ISSN SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Dobroslav Líbal vûdec, pedagog a památkáfi ( ) V prûbûhu fiíjna loàského roku ( ) probûhla dvoudenní konference, která nám pfiipomnûla témûfi na den (15. fiíjna 1911) 100. v roãí narození mimofiádné osobnosti na í památkové péãe, stavební historie a poznání na eho architektonického i kulturního dûdictví, doc. JUDr. et PhDr. Dobroslava Líbala, DrSc. Konference byla iniciována pfiedev ím pfiíslu níky rodiny Líbalov ch, jejich nejbliï ími pfiáteli a ãesk m národním komitétem ICOMOS, kter byl zároveà hlavním pofiadatelem tohoto setkání v ãele s Josefem tulcem a Janou Polákovou. Velmi zajímavé, vzpomínkové, ale zároveà velmi inspirativní setkání se uskuteãnilo v pfiíjemném prostfiedí paláce Unitaria na Starém Mûstû praïském v Anenské ulici a na jeho hladkém prûbûhu se spolupodílely dal í v znamné vûdecké a kulturní instituce, mezi které patfiily Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Akademie v tvarn ch umûní, obecnû prospû ná spoleãnost Archaia Praha, Centrum teoretick ch studií, Archiv Jana Patoãky a ústfiední pracovi tû Národního památkového ústavu. Pfiedstavovat osobnost Dobroslava Líbala na stránkách tohoto periodika není zajisté nutné, ale pfiipomenout jeho fenomenální, monumentální a mnohovrstevnaté dílo, jeho mimofiádn vklad související s pedagogickou ãinností, byè mu byla b val m reïimem tvrdû odpírána, i nezanedbateln charismatick vliv jeho osobnosti na Ïáky ãi nejbliï í spolupracovníky je nepochybnû potfiebné. S tímto cílem pfiistoupil nevelk uï í pfiípravn v bor konference k nelehkému úkolu sestavit zajímav, inspirativní program dvoudenního sezení, kter by alespoà v zásadních obrysech pokryl celou ífii spektra celoïivotního díla této mimofiádné osobnosti a zároveà ponechal prostor k osobním vzpomínkám pfiedná ejících na spoleãnou práci ãi vzájemná setkání. CeloÏivotní dílo Dobroslava Líbala i jeho mravní odkaz poskytly pfiípravnému v boru nejen dostatek, ale spí e nadbytek témat i pfiedná ejících, ktefií bez problémû zaplnili pestr dvoudenní program tohoto vzpomínkového setkání. Bûhem dvou dnû jsme mûli moïnost vyslechnout rozsáhlou kálu referátû z oblasti historie umûní, architektury, urbanismu, kastellologie, památkové péãe, medievistiky, archeologie a mnoha dal ích oborû lidského konání, souvisejících velmi úzce se studiem, poznáním a prezentací nejen na eho, ale i evropského kulturního dûdictví. Dvoudenní konference byla rozdûlena do nûkolika sekcí, které byly oddûleny krátk mi pfiestávkami pro osvûïení ducha i doplnûní sil mal m obãerstvením, pfiiãemï kaïd blok referátû byl zakonãen závûreãnou diskusí. Po úvodních zdravicích fieditelky Národního památkového ústavu NadûÏdy Goryczkové, pûvodnû ohlá eného dûkana Filozofické fakulty Milana Stehlíka, zastoupeného fieditelem Ústavu pro klasickou archeologii Jifiím Musilem, a rektora Akademie v tvarn ch umûní Jifiího T. Kotalíka následovaly dvû shrnující úvodní pfiedná ky Josefa tulce a Tomá e Durdíka. V rámci první sekce nazvané Dobroslav Líbal umûleck historik, uãitel a ochránce památek pohovofiil Zdenûk Dragoun o star ích stavbách na místû praïsk ch románsk ch kostelû, Vojtûch Ka par pfiipomnûl inspiraãní zdroje odkazu Dobroslava Líbala souãasné medievální archeologii a Jifií T. Kotalík hovofiil o kulturní krajinû jako souãásti dûjin architektury v pojetí Dobroslava Líbala. Zajímav a málo znám pohled na chápání a pojetí moderní architektury Dobroslavem Líbalem pfiipomnûl jeho vnuk Patrik Líbal. Na závûr tohoto bloku Jan Vinafi prezentoval souãasné pfiístupy a moïnosti statick ch v poãtû pfii rekonstrukcích procesû historick ch konstrukcí. Na poãátku druhého bloku, nazvaného Dobroslav Líbal, historik fortifikaãní architektury, pfiipomnûl Jifií Musil, Ïe Dobroslav Líbal byl vzdûláním téï klasick archeolog. Zájem o moderní i nejmodernûj í vojenské dûjiny a úlohu ãesk ch souãástí nadnárodních vojsk v moderních váleãn ch konfliktech pfiipomnûl syn Dobroslava Líbala Martin a následoval zajímav pohled Tomá e Durdíka na Líbalovu knihu o evropsk ch hradech a fortifikacích, doposud jediné shrnutí evropské pevnostní architektury z pera ãeského historika architektury. Druh den v sekci nazvané Dobroslav Líbal tvûrce stavebnû historick ch prûzkumû, zdûraznil Franti ek Ka iãka LíbalÛv v znam pro metodiku stavebnû-historick ch prûzkumû a vzpomnûl na vzájemnou spolupráci ve Státním ústavu rekonstrukce památkov ch mûst a objektû; Hana Hanzlíková pak na obnovu klá tera minoritû ve Stfiíbfie. Následn blok s názvem Dobroslav Líbal památkáfi zahájil Pavel Kupka, kter se zab val obnovou památkového fondu na dvou pfiíkladech z praïské mûstské památkové rezervace. Následnû Zdenûk Chudárek zajímavû pfiipomnûl úlohu Dobroslava Líbala pfii obnovû a rekonstrukci ãásti hradu pilberk a Helga Turková zavzpomínala na jeho ãinnost v Klubu Za starou Prahu. Poslední pfiíspûvek Václava Girsy v rámci tohoto bloku jiï byl pfiedzvûstí závûreãného bloku referátû, které pojily pfiedev ím osobní vzpomínky na Dobroslava Líbala. Vedle odborné a pracovní stránky spolupráce s Dobroslavem Líbalem tak byla v znamnû pfiipomenuta i nesdûlitelná, nepfienositelná a nepostradatelná zku enost z osobních setkání s touto nesmírnû charismatickou osobností. O tom hovofiili Ale KrejãÛ, Jaroslav SvatoÀ ãi Dorota Líbalová, která vedle osobních vzpomínek na svého otce pfiipomnûla i jeho právní vzdûlání a povûdomí, které brilantním zpûsobem vyuïil pfii faktické záchranû na eho historického dûdictví. V rámci posledního bloku Dobroslav Líbal jako uãitel vlastenectví pohovofiil Jan Woletz o evropanství a v znamné úloze Dobroslava Líbala pfii zaãleàování na í kultury do západoevropského 132 RÒZNÉ Alice STUCHLÍKOVÁ / Hradní a zámeck pedagog utopie, nebo pfiíleïitost? SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

5 2 1 Autorem v ech fotografií je Vojtûch Ka par, Obr. 1. Tfii generace rodiny Líbalov ch u portrétu Dobroslava Líbala na ãestném místû konferenãní místnosti. Obr. 2. Moderátor úvodního bloku referátû Josef tulc pfii zdravici fieditelky Národního památkového ústavu NadûÏdy Goryczkové úãastníkûm konference. Obr. 3. Josef tulc a Jifií T. Kotalík pfii plamenné diskusi. 3 kfiesèanského civilizaãního okruhu. Dvoudenní sezení uzavfiel sv m referátem Alexandr Matou ek, kter na pfiíkladu zazdûného okénka v klá tefie sv. AneÏky znamenitû shrnul v znam celoïivotního díla i osobních postojû Dobroslava Líbala pro na e kulturní dûdictví i pro okruh lidí, ktefií se jím zab vají. Charismatická osobnost Dobroslava Líbala bezpochyby pfiedstavuje ikonu na í památkové péãe a stála u kolébky mnoha oborû a smûrû souãasné moderní památkové péãe. Jeho po mnoha stránkách prûkopnické dílo navíc stále vyvolává tolik potfiebné podnûty k diskusím v irokém spektru otázek souvisejících se studiem, prezentací ãi záchranou na eho národního kulturního dûdictví. Je do jisté míry velmi smutné, Ïe osobnost Dobroslava Líbala byla je tû za jeho Ïivota v raznûji a nesmazatelnûji zapsána do povûdomí evropsk ch struktur zamûfien ch na ochranu celosvûtového kulturního dûdictví, neï tomu bylo v na ich zemích, byè tato nespravedlnost byla po roce 1989 alespoà ãásteãnû zmírnûna. VÏdyÈ prestiïní organizace ICOMOS zafiadila Dobroslava Líbala mezi tfii nejdûleïitûj í osobnosti, které formovaly a reprezentovaly tuto organizaci. Druh m smutn m pfiipomenutím skuteãnosti, Ïe Dobroslav Líbal jiï pfies deset let není mezi námi, je dosavadní absence ekvivalentní náhrady za jeho osobu. Posledním ponûkud smutn m povzdechem je potom neveselé konstatování, Ïe aãkoliv zajímav program pfiilákal do pfiedná kového sálu bûhem obou konferenãních dnû pfies 60 posluchaãû, drtivá vût ina zúãastnûn ch patfiila ke star í generaci jeho spolupracovníkû ãi stfiední generaci pamûtníkû. Na první pohled bylo zfiejmé, byè konferenci spolupofiádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ãi Akademie v tvarn ch umûní a Líbal sám pûsobil na Fakultû architektury âeského vysokého uãení technického, Ïe studenti ãi zástupci nejmlad í odborné vefiejnosti ani souãasní aktivní ochránci památek cestu na toto vzpomínkové sezení nena li. Absence nastupující generace by nepochybnû byla pro osobu Dobroslava Líbala frustrující, neboè snaha vzdûlávat a sv m pfiirozen m zpûsobem a osobním pfiíkladem vychovávat mu byla po cel Ïivot blízká. Kde jinde bude moci nejmlad í generace zájemcû o na e památky bûhem dvou dnû vyslechnout pfiíspûvky renomovan ch vûdcû a znám ch pracovníkû památkové péãe a pfiipomenout si díky jejich osobním zku enostem tuto mimofiádnou osobnost na í stavební historie, medievistiky a mnoha dal- ích oborû. Podobnû mace sky se k tomuto v roãí postavila i média; pfies ve kerou snahu jsem v éteru nezaslechl ani na stránkách denního tisku neãetl Ïádné pfiipomenutí tohoto v znamného kulturnûhistorického v roãí. Konference vûnovaná 100. v roãí narození Dobroslava Líbala dûstojn m a bezpochyby zajímav m zpûsobem pfiipomnûla tuto v znamnou osobnost nejen ãeské, ale evropské stavební historie a památkové péãe. OrganizátorÛm tohoto setkání i v em, ktefií pfii li zavzpomínat, patfií nepochybnû dík a pfiání, aby se pestrá a inspirativní skladba referátû brzy objevila ve sborníku, kter pofiadatelé konference pfiipravují k vydání. Vojtûch KA PAR SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 133

6 Italská lekce aneb restaurátorsk semináfi Historické techniky malby Ve dnech uspofiádalo Metodické centrum Národní galerie v Praze (NG) ve spolupráci s restaurátorsk m institutem L Opificio delle Pietre Dure ve Florencii (OPD) v prostorách praïského VeletrÏního paláce NG odborn semináfi na téma Historické techniky malby. Koncepãnû navázal na (v budoucnu doufejme pokraãující) seminární tradici uplynul ch let, ve kter ch NG a OPD uspofiádaly v Praze jiï dva semináfie, 1 jejichï cílem byla pfiedev ím odborná prezentace zku eností restaurátorského institutu OPD na ãeské pûdû. 2 Neoficiální spiritus movens semináfiû je Adam Pokorn z Restaurátorského ateliéru NG a z Akademie v tvarn ch umûní (AVU), kter si bûhem svého odbornû zhodnoceného studijního pobytu na OPD vytvofiil fiadu cenn ch a pfiátelsk ch kontaktû. Zahájení, pfii kterém byli pfiedstaveni v ichni referující, tak pfiirozenû pfiipadlo právû jemu. Za italskou stranu se úvodního slova ujal fieditel Oddûlení restaurování obrazû OPD Marco Ciatti, kter následnû pfiednesl první pfiíspûvek s názvem Malovan kfiíï z florentského kostela Ognissanti od Giotta, technika a restaurování. V jeho úvodu pfiedloïil základní teoretické postuláty, ze kter ch v OPD pfii kaïdém restaurování vycházejí a které také jako leitmotiv procházely v emi italsk mi pfiíspûvky. K umûleckému dílu je tak tfieba pfiistupovat nejen jako ke specifické materii zpracované urãitou (umûleckou, fiemeslnou) technikou, ale také jako k subtilní v razové a v znamové hodnotû. Proto se má dobr restaurátorsk zásah zab vat nejen materiálovou stránkou, která udrïuje dílo v ãase v jeho nezmûnûné podstatû, ale i nemateriálními hodnotami díla. Vlastní restaurátorsk zásah 3 by se mûl chápat jako souãást rozsáhlej ího procesu, ve kterém je památka pfiedmûtem multioborového studia, jehoï cílem je porozumût jí v její komplexnosti. Nedílnou souãástí má b t i odborná a také popularizaãní prezentace restaurované památky. 4 V prûbûhu poznávání a rehabilitace památky vstupují do celého procesu se sv m vkladem vedle jin ch profesí pfiedev ím technologové a prûbûïnû historici umûní, ktefií jako odborníci na historické a umûlecké kvality díla zastávají zcela klíãovou roli. 5 V jádru referátu jak avizoval jeho název seznámil Marco Ciatti posluchaãe s komplexní rehabilitací Giottova monumentálního kfiíïe. 6 Tento typ na deskové konstrukci malovan ch kfiíïû b val vût inou ve stfiedovûk ch kostelech umisèován na lettnery. Referát se v duchu zmínûného postulátu nezab val pouze sloïitou dfievûnou konstrukcí, podkladov mi a pfiípravn mi vrstvami malby, vlastní malbou a doprovodn mi umûleckofiemesln mi profesemi (zlacení a dal í práce), ale nerozluãnû s tím také umûleck mi specifiky konkrétní památky a cel m multioborovû zkouman m procesem vzniku, Ïivota i zmûn unikátní památky. Velmi pfiínosná byla informace o nov ch a vûãi struktufie malby etrn ch zpûsobech snímání nátûru rostlinné gumy, která tvofiila souvisl z edl povlak malby. Dopolední blok prvního dne uzavfiel pfiíspûvek Cecilie Frosinini s názvem Malífiská technika malby inkarnátû ve florentské malbû od 12. aï po 15. století. 7 Na úvod si autorka poloïila otázku, zda zku enosti italsk ch stfiedovûk ch malífiû z oblastí mimo Itálii byly, nebo nebyly pro jejich techniku malby urãující. V odpovûdi poukázala na trvalou potfiebu studia dobov ch teoretick ch dûl (Cennino Cennini a jiní). Na fiadû pfiíkladû prokázala, Ïe tradice toskánské malby inkarnátû, která b vala v konstituci pfiipisována Giottovi, je dílem fiady umûlcû a v sledkem rûzn ch faktorû (druhy tûtcû a podobnû), takïe nakonec skuteãnou homogennû se vyvíjející tradicí není. V technikách lze nalézt mnoïství odchylek a mnohdy individuálních podpisû, které nám umoïàují uvaïovat z badatelského hlediska o vazbû mezi technikou inkarnátu a stylem. Po pfiestávce vystoupil Roberto Bellucci s referátem Obraz Madonna dell Accademia Carrara od A. Mantegni, studium techniky jako základ restaurování. 8 Drobn obraz byl proveden mastnou temperou na takzvaném reme ském plátnû, které má hustou síè vláken a s nímï se pro jeho kvalitu na sklonku 15. století obchodovalo po celé Evropû. Po prvotní stabilizaci malífisk ch vrstev do lo k pracnému vyrovnání obrazu a takfika chirurgickému napojení chybûjících vláken plátna (klihem). DÛraz byl vzhledem ke starému plátnu kladen na doplàky se shodnou kfiivkou stárnutí. Ve zbytku referátu byl prezentován bûïící a nepochybnû nákladn projekt navazujícího restaurátorského procesu. K plátnu s malbou má b t po stranách pfiilepeno syntetické plátno, které nereaguje na vlhkost, a celek pak bude umístûn do rámu s vnitfiní konstrukcí regulovateln ch pruïin, jenï zajistí kaïdému vláknu obrazového plátna správné napûtí. V zápûtí zãásti navázal Andrea Santacesaria sv m pfiíspûvkem Italské malované kfiíïe, typologick v voj od 12. století po Giotta na dopolední referát Marca Ciattiho. 9 Zatímco v pfiípadû malífisk ch technik máme k dispozici dobové traktáty o umûní, nedisponujeme Ïádn m teoreticko-praktick m dílem o truhlafiinû, která vytváfiela podkladové konstrukce deskov ch maleb. Referent doloïil, Ïe bezpochyby existoval truhláfi specialista, kter tyto desky pfiipravoval. Ve 12. století byly vytváfieny pfieváïnû z ka tanu a od 13. století pfievládal jako materiál topol, kter pomaleji reaguje na teplotu a vlhkost, jíï se zároveà rychleji neï jiné dfieviny zbavuje. Nev hodou topolového dfieva je kfiehkost a silná náchylnost k napadení ãervotoãem. V znamnou promûnou pro la vlastní truhláfiská konstrukce. Zatímco ve stfiedovûku se skládala z desek vybíran ch spí e ze stfiedu kmene (radiálního fiezu), po roce 1500 se pouïívaly desky více ze stran kmene (tangenciálního fiezu), které se deformovaly do lukovitého vypoulení. Skládaní a statické ji tûní jednotliv ch desek nabylo na nesmírné rozmanitosti, jejímï poutav m popisem vtáhl A. Santacesaria posluchaãe takfika do nitra pozdnû stfiedovûké dílny. Poslední referát dne s názvem Ménû obvyklé malífiské techniky pozdnû gotického malífiství âech pfiednesly tûpánka Chlumská a Radka efcû z NG. Tematicky navazoval na dlouholet v zkum a star í práce obou autorek. 10 Po jeho skonãení pfii el ãas na veãerní poho tûní a diskusi v kuloárech. Druh den otevfiel pfiíspûvkem Restaurování oltáfie Tabernacolo dei Lanaioli od B. Angelica M. Ciatti. 11 Mramorová ãást archy z roku 1433 byla vytvofiena podle návrhu Lorenza Ghibertiho. Truhláfiské práce by- Poznámky 1 První se uskuteãnil ve dnech a byl vûnován seznámení domácího publika s moïn mi metodami pfiístupu k prûzkumu a restaurování památek v Itálii a k vyuïití tûchto poznatkû v badatelské praxi. Jednotícím tématem vût iny pfiíspûvkû druhého roãníku semináfie, pofiádaného ve dnech , byla umûlecká díla na papífie. Vedle trojice zamûstnancû OPD se sv mi pfiíspûvky vystoupila je tû trojice restaurátorû z âech a ze Slovenska. Semináfi byl zamûfien více k praktické stránce restaurování. 2 Doslova se tak uvádí na pozvánce na semináfi z roku To jsou prûzkum, konzervace, restaurování a stanovení prevence a údrïby. 4 Od prûbûïné prezentace prací pfies koneãnou v stavní prezentaci, konferenãní propagaci aï k vûdeckému publikaãnímu v stupu. 5 Pod vedením historikû umûní, ktefií právû na semináfii vystoupili, vznikají na OPD odborné publikace, které jednotlivé restaurátorské realizace prezentují a kde je umûlecké dílo a jeho rehabilitace zasazeno do ir ího kontextu (srov. pozn. k jednotliv m pfiíspûvkûm). 6 CIATTI, Marco (ed.). L officina di Giotto. Il restauro della Croce di Ognissanti. (=Problemi di conservazione e restauro 28). Firenze : Edifir, ISBN K tomu napfiíklad FROSININI, Cecilia (ed.). Masaccio e Masolino, pittori e frescanti : dalla tecnica allo stile (Atti del convegno internazionale di studi, Firenze, 24 maggio 2002, San Giovanni Valdarno, 25 maggio 2002). Milano : Skira, ISBN X. 8 Doposud nepublikováno. 9 CIATTI, Marco; CASTELLI, Ciro; SANTACESARIA, Andrea. Panel painting : Technique and conservation of wood supports (=Problemi di conservazione e restauro, sv. 21). Pfiel. Kunzelman, Diane. Firenze : Edifir, ISBN CHLUMSKÁ, tûpánka; EFCÒ, Radka; T E TÍKOVÁ, Anna. Obrazy z legendy o sv. Katefiinû Alexandrijské. Mistr Litomûfiického oltáfie a jeho dílna. Praha : Národní galerie, CHLUMSKÁ, tûpánka; EFCÒ, Radka. Technika cínovaného reliéfu na deskov ch malbách Rakovnického, Rokycanského a Litomûfiického oltáfie. Technologia artis. 2008, ã. 6, s ISSN CHLUMSKÁ, tûpánka; PECHOVÁ, Dorothea; EFCÒ, Radka; T E TÍKOVÁ, Anna. Pfiíklady pouïití fluoritu v malbû a sochafiství pozdní gotiky a rané renesance v rámci památkového fondu âech a Moravy : v sledky dílãího prûzkumu vybran ch dûl. In HRADIL, David; HRADILOVÁ, Janka (eds.). Acta Artis Academica 2010 : Pfiíbûh umûní promûny v tvarného díla v ãase. Praha : Akademie v tvarn ch umûní v Praze, 2010, s ISBN SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

7 ly dílem Jacopa di Pietra a autorem maleb triptychu a predely byl Fra Angelico. Malby tabernáklu byly jeho první mimocírkevní zakázkou, získanou od florentského lnáfiského cechu. Vedle konstrukce archy, jejíï typ mûl jiï své pfiedstupnû, se referát soustfiedil na dílo Fra Angelica, kter byl pfiedstaven jako hraniãní umûlec mezinárodního slohu kolem roku 1400 a renesance. Podrobnû byla probrána jeho bravurní technika aï nemateriální malby a následnû zcela mistrovská technika zlacení, pfied restaurováním zkreslená ztmavl mi laky. Je otázkou, zdali byla ve své rafinovanosti kdy se pfii technice ãistého rytí jednou chybou mohlo zkazit celé dílo dílem malífie, nebo specialisty. Materiální a vizuální rehabilitace zlacení, které by v ak nemûlo b t zbaveno pfiirozené patiny, byla pátefií závûreãné ãásti pfiíspûvku. Program pokraãoval vystoupením C. Frosinini s referátem na téma Rekonstrukce fragmentû italsk ch polyptychû, vyuïití technologick ch prûzkumû a umûleckohistorického bádání. 12 Rekonstrukce polyptychû se plnû odvíjí od porozumûní historickému liturgickému prostoru a provozu. Problémem je, Ïe k pfiedtridentské a podle diecézí znaãnû roztfií tûné liturgii nemáme Ïádné písemné prameny. Jediné relevantní jsou ikonografické prameny na umûleck ch dílech. Vlastní oltáfiní nástavce jsou dnes zvlá tû z katolick ch kostelû pfiesunuty do galerií, mnohdy jsou demontované na jednotlivé obrazy a sochy, a je tedy radikálnû zmûnûn jejich kontext. 13 Po polední pfiestávce vystoupili je tû R. Bellucci a A. Santacesaria. První referoval o Poslední veãefii od Giorgia Vasariho, restauraci posledního velkého obrazu z povodní ve Florencii v roce Pfiíspûvek seznámil publikum s právû probíhající nesmírnû technologicky komplikovanou rehabilitací obrazu, kter byl znaãnû poniãen tekoucí odpadní vodou smí enou s petrolejem. Závûreãn referát Restaurování oltáfie z kostela San Zeno ve Veronû od A. Mantegni, pfiednesen A. Santacesariou, 15 poukázal na sloïitou vazbu vzniku architektury renesanãního oltáfiního nástavce a vsazen ch obrazû. V jimeãná byla prezentace rekonstrukce pûvodní podoby archy ze San Zeno, jejíï jednotlivé obrazy jsou dnes zãásti ve sbírkách v Itálii a zãásti ve Francii. Semináfi byl maximálnû pouãn nejen sv m explicitním obsahem, ale v podtónu také konfrontací ãeského a italského restaurátorského prostfiedí. Pfiíznaãná byla v tomto smûru téï disproporce italsk ch pfiíspûvkû a jediného ãeského pfiíspûvku (zvlá tû jeho umûleckohistorické ãásti), kter pfiinesl pouze dílãí a mimo úzce vymezen materiál referátu a zájmu badatelek málo relevantní zji tûní. Naproti tomu ital tí kolegové byli ve sv ch pfiíspûvcích schopni na konkrétním pfiíkladu pfiedstavit komplexnûj í a pfienositeln pfiístup k památkám. Italské referáty totiï skuteãnû ilustrovaly multioborov pfiístup k problematice, kter se tû í ze strany státu znaãné podpofie. Ona míra podpory státu pak byla na semináfii pro na e domácí prostfiedí doslova zahanbující. Disproporci v kvalitû pfiístupu k památkám proto netfieba klást na bedra tolik domácím odborníkûm, jako spí systému a realitû, ve které jsme nuceni se pohybovat. V kontextu na eho regionu mûïeme oprávnûnû hovofiit v dobrém slova smyslu o ãeské restaurátorské kole. 16 Kvalitnû vzdûlaní restaurátofii a potaïmo i historici umûní, ktefií by pfii kaïdé obnovû památky mûli b t pfiítomni, se v ak po studiu v praxi setkávají s trvale se zhor ujícími podmínkami pro práci a s takfika nulov m zázemím a podporou ze strany státu. 17 Na rozdíl od Itálie máme velice dobfie (s podporou obãanského sektoru) restaurátorsky pokryt plo n terén, 18 ale ze strany státních institucí absentuje jednoznaãná podpora oné kvalitativní piãky ledovce, která má obor posouvat v dlouhodobém horizontu dál. 19 A kdo jin neï (aplikaãnû zamûfien ) Národní památkov ústav by se mûl v âr snaïit v tomto smûru o osvûtu a aktivnû ruku v ruce se vzdûlávacími institucemi kvalitativní piãku odbornû prezentovat a volat po její podpofie? Pokud k tomu mlãíme, potom si není tfieba nalhávat, Ïe (ne)kulturní politika státu není potaïmo i dílem na ím. 20 Petr SKALICK Poznámky 11 CIATTI, Marco (ed.). Il Tabernacolo dei Linaioli del Beato Angelico restaurato : Restituzioni 2011 e A.R.P.A.I. per un capolavoro (=Problemi di conservazione e restauro, sv. 30). Firenze : Edifir, ISBN Vedle porûznu rozset ch pfiíspûvkû napfiíklad CIATTI, Marco; FROSININI, Cecilia (ed.). Il Gentile risorto : Il Polittico dell Intercessione di Gentile da Fabriano (=Problemi di conservazione e restauro, sv. 20). Firenze : Edifir, ISBN K tématu srovnej napfiíklad HLAVÁâKOVÁ, Hana. Stfiedovûk obraz jako objekt. Technologia artis. 1994, ã. 3, s ISSN Doposud nepublikováno se v ak uskuteãnila ve Florencii v Accademia delle Arti del Disegno konference na téma La sfida tecnica : l Ultima Cena di Giorgio Vasari. L ultimo restauro dopo l alluvione del CIATTI, Marco; MARINI, Paola (ed.). La Pala di San Zeno di Andrea Mantegna (=Problemi di conservazione e restauro, sv. 26). Firenze : Edifir, ISBN Vedle OPD také napfiíklad PESCI, Flavia; TONIOLO, Lucia. Andrea Mantegna : La Pala di San Zeno, la Pala Trivulzio : Conoscenza, conservazione, monitoraggio. Venezia : Marsilio, ISBN STRETTI, Karel. V voj a specifiky restaurování v ãeském prostfiedí. Technologia artis. 1994, ã. 3, s ISSN K pojmu s odkazy na literaturu zvlá tû HLOBIL, Ivo. Pfiipomenutí hodnoty stáfií. Technologia Artis. 1990, ã. 1, s ISSN K obtíïím v oblasti péãe o památky je tfieba vedle zmínûné absence státního programu dlouhodobé podpory pfiipoãíst jako zvlá È negativního ãinitele stále více dominující absolutizovanou trïnost. Ve vefiejn ch zakázkách (podle 78 zákona ã. 137/2006 Sb.) je tak ãasto zcela nekoncepãnû jedin m kritériem cena, která bez zákonnû moïného primárního zohlednûní poïadavku vysok ch kvalit zásahu zásadnû devalvuje nejen kvalitu restaurátorsk ch prací, ale obecnû restaurátorskou profesi. Specifick m problémem je potom zadávání restaurátorsk ch prací skrze stavební firmy formou subdodávky, které udr- Ïení kvality notnû znepfiehledàuje, a úãast restaurátorsk ch firem, které nemohou b t ze zákona drïiteli restaurátorské licence, ve vefiejn ch soutûïích. DrÏitelem licence mûïe b t pouze fyzická osoba ( 14 zákona ã. 20/1987 Sb.). 18 Zvlá È v znamnou roli v oblasti restaurování v onom plo ném terénu zastávají rûzná obãanská sdruïení, která se starají o záchranu památkového fondu, místy osvícení majitelé památek a nûktefií zastupitelé (zvlá tû v men- ích obcích). 19 Onu piãku ledovce u nás reprezentují pfiedev ím univerzitní instituce AVU a Fakulta restaurování UP v Pardubicích a vedle nich aplikaãnû zamûfiené Restaurátorské oddûlení NG. I kdyï v odborné vefiejnosti existují na role nûkter ch z tûchto institucí odli né názory a na akademické úrovni bylo moïné mezi nimi zaznamenat dílãí rozpory, v obecném konsensu se jistû lze shodnout, Ïe z povahy svého poslání by onou piãkou b t mûly. 20 Základem péãe o památky by proto mûl b t imperativ odborné, a tfieba aï sisyfovské osvûty (a to i politick ch exponentû). Metody památkové ochrany urbanistick ch celkû na území âr Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû a územní odborné pracovi tû v âesk ch Budûjovicích uspofiádaly v Tfieboni ve dnech pod zá- titou prezidenta ânk ICOMOS doc. PhDr. Josefa tulce workshop pro pracovníky NPÚ. Podtitul workshopu byl Aplikace Úmluvy o ochranû architektonického dûdictví a Územnû analytické podklady jako souãást prohlubování metod ochrany urbanistick ch celkû. Pracovní workshop zahájila a v echny úãastníky pfiivítala Ing. arch. Vûra Kuãová, námûstkynû pro památkovou péãi. V úvodu pfiipomnûla vynikající tradice památkové péãe v pfiístupu k ochranû urbanistick ch celkû i stoupající v znam této práce. Zmínila probíhající práce, které se t kají revize památkovû chránûn ch území, i rozsah agendy, která zahrnuje více neï 600 památkovû chránûn ch území. Ing. Martin âer- Àansk, Ph.D., pracovník oddûlení specializací NPÚ ÚP se zamûfiením na venkovskou krajinu, sídla a lidovou architekturu, seznámil úãastníky workshopu s Úmluvou o ochranû architektonického dûdictví Evropy, která je od souãástí na eho právního fiádu. Ve svém pfiíspûvku se vûnoval jednotliv m ãlánkûm této úmluvy na pozadí památkové péãe v âeské republice i moïnostem jejího vyuïití. K zajímav m a potfiebn m tématûm patfiil pfiíspûvek Ing. arch. Ale- e Palackého, pracovníka oddûlení specialistû NPÚ ÚOP v Ostravû, kter se zab val ochranou památkov ch hodnot na úrovni územního plánování, tedy v jednotliv ch stupních územnû plánovací dokumentace a územnû plánovacích podkladû, a zaji tûním maximální moïné ochrany památkov ch hodnot legislativ- SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 135

8 1 2 Autorkou v ech fotografií je PhDr. Hana ezníãková, Obr. 1. Ing. arch. Alena Vinafiová seznamuje úãastníky workshopu s problematikou MPR TfieboÀ, prohlídka námûstí Obr. 2. Prohlídka centrální ãásti MPR TfieboÀ Masarykovo námûstí. nû pfiípustn m a trval m zpûsobem. Dále se vûnoval fie ení stfietu zájmû památkové péãe a rozvojov ch po- ÏadavkÛ mûst, obcí a soukrom ch subjektû, aplikací poïadavkû a úkolû vypl vajících z nadfiazené dokumentace závazné pro územní plánování i památkovou péãi v území PÚR a ZÚR ( a je v nich vûbec ochrana památkov ch hodnot fie ena?). Zam lel se nad otázkou, jak se k ochranû památkov ch hodnot, respektive kulturních a historick ch hodnot, na úrovni územní staví zákon o památkové péãi. Upozornil, Ïe územní plán pracuje s plochami, ne s objekty ( 3 odst. 1 vyhlá ky ã. 501/2006 Sb.). Podrobnûj í rozpracování je moïné poïadovat v rámci urbanistické studie nebo regulaãního plánu. Z hlediska ÚAP je dûleïité vyhodnocení území (ÚAP obcí 12 sledovan ch jevû), poskytování kvalitních podkladû, aktualizace a provádûní SWOT anal zy. Dal í pfiedná ející, Ing. arch. Helga Kozelská Bencúrová, odborná námûstkynû fieditele NPÚ ÚOP v Ostravû, se zab vala zásahy do urbanistické struktury památkovû chránûn ch území a moïnostmi umísèování novostaveb. Z tohoto pohledu rozli ila zastavitelné plochy proluk po zaniklé zástavbû, plochy podmínûnû zastavitelné a nezastavitelné plochy. Poru ení struktury sídla ukázala na pfiíkladu Karviné a Hluãína. Uvedla mûfiítka velk ch staveb, která jsou neúmûrná vûãi stávající zástavbû, naru ení parcelace sluãováním staveb a celkovû zmûnu mûfiítka. Problematika kompoziãních vztahû byla dokumentována na pfiíkladu MPR tramberk, kde gradace stavebních a vegetaãních hmot byla naru ena zámûrem mûsta zastavût nûkteré plochy s vegetaãními porosty. Problematické jsou také novostavby na pozemcích kulturních památek nebo v areálu zámeck ch parkû. ZpÛsob ochrany spatfiovala autorka v kvalitnû provedené územnû plánovací dokumentaci, v Plánech ochrany, které obsahují ve keré regulativy, a v poskytování kvalitních podkladû. Ing. arch. Dana Novotná, Ph.D., z oddûlení prûzkumû nemovit ch památek NPÚ ÚOP v Brnû ve svém pfiíspûvku uvedla informace o plo ném prûzkumu kulturních hodnot v území, jehoï v stupem je stanovení územnû analytick ch podkladû jevû dle vyhlá ky ã. 500/2006 Sb. Na pfiíkladu Námû ti nad Oslavou a Skryjí upozornila na celou kálu hodnot, které lze nalézt pfii terénní práci a které nejsou podle památkového zákona zachyceny, ale jsou definovány ve stavebním zákonû, napfi. historicky a architektonicky cenná stavba, urbanistické hodnoty. ZdÛraznila potfiebnost metainformaãního systému a pfiedev ím nezastupitelnost terénní práce. Ing. arch. NadûÏda Pálková, vedoucí odboru péãe o památkov fond ÚOP v âesk ch Budûjovicích, upozornila ve svém pfiíspûvku na problémy urbanistického v voje historick ch mûst jihoãeského regionu v posledním dvacetiletí, kdy selhává funkãní vyuïití objektû a ploch. Na pfiíkladu âesk ch Budûjovic dokumentovala, jak se napfiíklad banky, i kdyï splní podmínky regulativû, podílejí na umrtvování mûsta. Z historick ch jader mûst se také ztrácí funkce obchodní, která se dostává v podobû rûzn ch velk ch nákupních center na periferii nebo tûsnû za hranice památkovû chránûn ch území. Objekty v centrální ãásti tak mají velké problémy s náplní, která se ãasto mûní, stfiídají se nájemci a to v e se odráïí v ãast ch stavebních úpravách a zásazích do objektû. Pfiíkladem úspû né obnovy pûvodní funkce, která podporuje Ïivost historické ãásti mûsta, je úprava a dostavba radnice. Za nevhodné lze naopak povaïovat pfiesouvání spoleãensk ch funkcí, zejména kulturních, vnû historického jádra. Byl uveden pfiíklad koncertního sálu, kter je navrhován na periferii. Dal ím pfiíkladem mûïe b t umístûní radnice mimo jádro mûsta Tfiebonû, kdy opût nastává problém s vyuïitím objektu v centru mûsta. Co tedy pfiinese mûstu atraktivitu a Ïivost? DÛleÏitá je nejen forma, ale i obsah. Rozhodnutí o vyuïití plochy v územním plánu je velmi dûleïité. K zajímav m tématûm náleïel pfiíspûvek Ing. arch. Michaely pinarové z oddûlení památek s mezinárodním statusem NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích a Mgr. Jindfiicha pinara z Jihoãeské vûdecké knihovny v âesk ch Budûjovicích. Na pfiíkladu venkovského pohraniãí pfiedstavili historii stavebních a krajinn ch struktur. Na fotografiích a plánech mûsta RoÏmberk nad Vltavou dokumentovali zmûny, ke kter m do lo pfii vysídlení, tedy demolice a z toho vypl vající zmûny struktury, i to, jak obtíïnû se v souãasnosti, kdy se ztratily pûvodní tradice, hodnoty a vztah k sídlu, navazuje na dfiívûj í v born mûstsk koncept. Na pfiíkladu Horní Plané byl dokumentován hodnotn urbanismus, následn v voj ovlivnûn vystûhováním a bouráním a v souãasnosti opût dynamicky rostoucí organismus. Autofii pfiíspûvku zdûraznili v znam územnû analytick ch podkladû jako nástroje obnovy zanikajících urbanistick ch struktur v jihoãeském pohraniãí. ÚAP by mohly upozornit na hodnoty v místech, která nejsou chránûna. Je to moïnost, jak pomoci pfii pfiípravû doporuãen ch fie ení. Dal ím velk m problémem, kter se opakuje v na em pohraniãí i na dal ích místech a kter souvisí s ekonomickou situací v pohraniãních oblastech (napfiíklad VPZ Pernek), je zachování velk ch objektû a usedlostí jako celku, udrïení typické hmotové i pûdorysné struktury, tedy charakteristického vzhledu tûchto sídel. Na pfiíkladu sídla Jelm, nedávno zaniklé vsi, autofii dokumentovali zachování krajinn ch struktur cest, mezí, polí. I kdyï zanikly objekty, zûstala zachována stfiedovûká struktura ãlenûní krajiny. ZdÛraznili potfiebu ochrany tûchto krajinn ch kompozic, protoïe jinak postupnû zanikají. V této souvislosti upozornili na fiadu dal ích cenn ch sídel s touto problematikou, která nejsou chránûna, aã vykazují urbanistické i architektonické hodnoty srovnatelné napfiíklad s památkou UNESCO, VPR Hola ovice. Aktuální otázky ochrany památkov ch území na Slovensku uvedla ve svém pfiíspûvku Ing. arch. Viera Dvofiáková, pracovnice Pamiatkového úradu SR, odboru pamiatkov ch území, archeologie a svetového dediãstva. Od roku 2002 na Slovensku pûsobí památkov úfiad, není zde dvojkolejnost památkové péãe. V souãasnosti probíhá revize památkov ch území; je tfieba dobfie zdûvodnit, proã byla vyhlá ena, jaká je jejich památková hodnota, pfiesnû stanovit hranice. Na základû této revize bylo ponecháno 42 památkovû chránûn ch území, zmen eno jich bylo 21, zvût eno 5, zru eno 23, tedy cca 50 % z celkového pûvodního poãtu bylo zru eno nebo zmen eno. Autorka promítla pfiíklady z památkov ch zón, kde do lo k nevhodn m 136 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

9 Obr. 3. V klad Ing. Martina âeràanského v Malíkovû nad NeÏárkou. pfiestavbám objektû, zmûnám charakteristické parcelace ãi zmûnám pohledov m. ZdÛraznila potfiebu ochrany napfiíklad charakteristick ch prûhledû do vinohradû, mluvila také o úbytku autenticity prostfiedí. A jaké je dal í smûfiování památkové ochrany u na ich nejbliï ích sousedû? Je tfieba vûnovat pozornost doposud neprohlá en m územím, územní ochranû dosud nezastoupen ch historick ch struktur, ke kter m náleïí v znamná archeologická nalezi tû, krajina s technick mi díly, zachované krajinné struktury, ale i hodnotná novodobá plánovitá zástavba. Mgr. Ondfiej Bel ík, odborn námûstek fieditele NPÚ ÚOP v Olomouci, se ve svém pfiíspûvku vûnoval problematice památkové ochrany historického jádra mûsta Prostûjov. Zamûfiil se na v razné plo né asanaãní zásahy do mûstského organismu v posledních edesáti letech. Dal í ãást pfiíspûvku vûnoval konkrétním pfiíkladûm aktuálních otázek ochrany stávajících hodnot území prostûjovské MPZ, ale i moïnostem rehabilitovat asanacemi naru enou urbanistickou strukturu mûsta. Ing. arch. Eli ka Racková z oddûlení specialistû NPÚ ÚOP v Pardubicích se ve svém pfiíspûvku zab vala na pfiíkladu regionu Kralicka a Svitavska plo - n mi prûzkumy jako souãástí územnû analytick ch podkladû. ZdÛraznila jejich potfiebnost, komplexní znalost území. Upozornila také na potfiebu ochrany prostfiedí kulturní památky (napfiíklad pluïina, která je souãástí prostfiedí venkovské památky). Mgr. Jitka Skofiepová, pracovnice odboru evidence a dokumentace nemovit ch památek a GIS v NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, se ve svém pfiíspûvku zab vala MPZ v Hofiicích na umavû. Na jejím území se v souãasné dobû nacházejí celkem tfiicet tfii nemovité kulturní památky, z nichï témûfi polovina je chránûna v omezeném rozsahu, pouze jako fasáda a hmotová skladba. S tím vyvstává dûleïitá otázka, jak m zpûsobem zajistit ochranu památkovû hodnotn ch objektû? Stávající rozsah památkové ochrany je povaïován za nedostaãující a vyïadoval by prohlá ení cel ch objektû za kulturní památky. Majitelé objektû a obecní zastu- 3 pitelstvo nejsou k tomuto procesu vstfiícní a dokonce zam lejí podat návrh na zru ení MPZ. K zajímav m vystoupením náleïel také pfiíspûvek Ing. arch. Zdenky Poliaãikové a Ing. ZdeÀky Mladé z oddûlení specialistû NPÚ ÚOP hlavního mûsta Prahy, kter uvedl problematiku zvût ujícího se tlaku na zastavování voln ch ploch v areálech dochovan ch praïsk ch usedlostí. Na pfiíkladu hodnotné usedlosti Turbová autorky ukázaly, jak probíhá následkem zv - ení kódu míry vyuïití území postupné, nevratné a devastující zastavování hodnotn ch praïsk ch usedlostí. Usedlost je cenná jako celek, vãetnû vegetaãních porostû a kompoziãních vztahû. V dûsledku funkãního zafiazení a stanovení mûnitelného kódu míry vyuïitelnosti území, které nerespektují celistvost areálu, dochází k nevratn m zmûnám, zániku usedlostí. Ing. Michaela Glosová, pracovnice oddûlení specialistû NPÚ ÚOP stfiedních âech v Praze, uvedla nûkolik poznámek k metodice a plánûm ochrany ve stfiedních âechách. Zmínila pfiíklad MPZ Podûbrady a MPZ Mnichova Hradi tû, kde byl vznesen poïadavek na zmen ování MPZ. Je dûleïitá informaãní kampaà, osvûtová ãinnost. Autorka zdûraznila potfiebnost kvalitních prûzkumov ch podkladû, které by mohly b t v chodiskem pro pfiípadnou argumentaci nebo vysvûtlení problematiky hodnot v území. Plány ochrany jsou velmi potfiebné, musí je ale zpracovávat architekt, kter je znal problémû památkové péãe. Pfiedná ky uzavfiel pfiíspûvek hosta Ing. Petra ifiiny z V zkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví PrÛhonice, kter se ve svém pfiíspûvku zab val vegetaãními prvky a porosty v rámci památkov ch zón. V následující debatû byly hledány moïnosti lep í ochrany cenného kulturního dûdictví. V rámci odborn ch stanovisek je moïné se odvolávat napfiíklad na Florentskou chartu, i kdyï je bez právní závaznosti, naopak Maltská a Granadská charta jsou souãástí na- eho právního fiádu. Ing. arch. Vûra Kuãová zdûraznila v znam kvalitnû zpracovan ch územnû analytick ch podkladû, terénního prûzkumu a interního v zkumu. Je také dûleïité vïdy znovu seznámit nové zastupitelstvo s hodnotami plo nû chránûn ch území i dûvodem jejich ochrany. V debatû byla zmínûna nutnost spolupráce v rámci regionu a obdobn zpûsob urbanistické agendy v rámci celého NPÚ. DÛleÏitá je spolupráce mezi jednotliv mi pracovníky v rámci ústavu, a to nejen mezi urbanisty, ale i dal ími specialisty. Urbanisté by mûli b t pfiizváni vzhledem ke znalosti ir ích souvislostí k jednáním, mûli by doplnit argumentaci z pohledu ir ích vztahû. Je potfieba více a lépe vyuïívat metainformaãní systém NPÚ, pomáhat tento systém budovat. Není také stále dobfie zmapován a popsán potenciál hodnot v území. Dle 14 památkového zákona se mohou pracovníci NPÚ vyjadfiovat i k vegetaãním prvkûm a porostûm. (Napfiíklad jaké dfieviny byly souãástí tradiãních hodnot PZ, jaká se pouïívala skladba dfievin v urãité dobû.) Po celodenním bloku pfiedná ek absolvovali úãastníci v podveãerních hodinách zajímavou a poutav m v kladem doplnûnou prohlídku zámku v Tfieboni. Veãer mnozí zakonãili ochutnávkou v born ch rybích pokrmû, které k tomuto mûstu a kraji neodmyslitelnû patfií. Následující den byl vûnován praktick m ukázkám v terénu. Nejdfiíve Ing. arch. Alena Vinafiová úãastníky workshopu seznámila s problematikou jedineãné MPR TfieboÀ a poté následovala exkurze do Nové Bystfiice s v kladem Ing. Hany Novotné, do Malíkova nad Ne- Ïárkou, kde úãastníky provedl Ing. Martin âeràansk, a do StráÏe nad NeÏárkou. Program exkurze byl bohat a zajímav, krásné mûsto vytvofiilo pfiíjemné zázemí. Pfiínosné a zajímavé bylo i setkání kolegû z rûzn ch regionû a moïnost hledání spoleãné cesty pfii fie ení památkové ochrany urbanistick ch celkû. Je tfieba podûkovat vedení NPÚ za uskuteãnûní této akce a její finanãní podporu, dále hostitelûm a v em organizátorûm za pfiíjemné prostfiedí a bezchybnou organizaci. Urãitû by bylo dobré navázat na toto setkání i v leto - ním roce, a tak nezb vá neï se zeptat, které mûsto ãi region se ujme pokraãování? Jitka BRYCHTOVÁ V stava Naumbursk mistr. Skvosty katedrální gotiky 13. století a náv tûvníci s omezenou schopností pohybu V listopadu 2011 skonãila mezinárodní v stava Naumbursk mistr, sochafi a architekt evropsk ch katedrál. 1 Mimofiádn v stavní projekt pfiipraven t mem nûmeck ch a francouzsk ch historikû umûní a architektury pfiedstavil Naumburského mistra a jeho dílnu prostfiednictvím jejich dochovaného a rozpoznaného díla shromáïdûného v originálech a v odlitcích, zasazeného do ir ího evropského kontextu. Tento sochafi a stavitel, pojmenovan podle mûsta Naumburk, místa s jeho nejznámûj ím dochovan m souborem soch Poznámky 1 Pfiíspûvek byl vypracován v rámci plnûní vûdeckého zámûru VZ MK , úkolu 101 HS-I. Vûdeck v zkum ke zkvalitnûní odbornû metodického fiízení státní památkové péãe. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 137

10 2 1 Autorem v ech fotografií je Milan Janão. Obr. 1. Naumburk (Nûmecko), dóm. ikmá hydraulická plo ina po svém zprovoznûní; na první pohled je zfiejmé, Ïe toto zafiízení je zcela ideální pro úzké, dlouhé prostory. Po sjednocení povrchu s okolní dlaïbou se v ambitu klá tera pohledovû takfika vûbec neuplatàuje. (Foto 2011) Obr. 2. Naumburk (Nûmecko), na informaãní tabuli dómu sv. Petra a Pavla, klauzury klá tera a kostela Panny Marie jsou mezinárodním logem vozíãkáfie oznaãeny bezbariérové vstupy a trasy pro náv tûvníky na vozíku. Zkratkou BWC je vyznaãena bezbariérová toaleta upravena pro vozíãkáfie, dvojící ipek nahoru a dolû v tah s rozmûry vyhovujícími zároveà i potfiebám a poïadavkûm vozíãkáfiû. (Foto 2011) Obr. 3. Naumburk (Nûmecko), klausura klá tera u dómu sv. Petra a Pavla. Instalace ikmé hydraulické plo iny necel rok pfied zahájením v stavy. Zásah do terénu s archeologick mi nálezy je minimální. Vlastní hydraulická mechanika je umístûna v prostoru uvnitfi plo iny. (Foto 2010) dvanácti zakladatelû v západním chóru naumburského dómu sv. Petra a Pavla, byl dosud vnímán jako anonymní umûlec regionální pûsobnosti, nûmeckého nebo francouzského pûvodu. Díky zasazení do kontextû se promûnil v evropskou osobnost, génia propojujícího svou tvorbou rozsáhlá území Francie a Nûmecka, jimiï putoval, v nichï stavûl a zanechal tak své trvalé, nesmazatelné stopy, i kdyï po dlouhou dobu ukryté pod závojem ãasu a znejasnûné. Zemská v stava spolkové zemû Sasko-Anhaltsko, pfiedstavující skvosty vrcholné gotiky vytvofiené Naumbursk m mistrem, se konala na pûti vzájemnû propojen ch místech, v památkov ch objektech právû k tomu úãelu restaurovan ch a adaptovan ch. Byly to Zámeãek na TrÏním námûstí, monumentální naumbursk dóm sv. Petra a Pavla s pfiilehl mi prostory klá tera tvofien mi klausurou a kostelem zasvûcen m Pan- 3 nû Marii, soukromá a nesmírnû kfiehká románská kaple sv. Egida, francouzskou gotikou poloviny 13. století ovlivnûná kaple sv. Jana, pfiemístûná v roce 1864 na dómsk hfibitov, a mû Èansk dûm zvan Hohe Lilie, budovan a pfiestavovan na svém místû od poloviny 13. století, v nûmï je v souãasné dobû umístûná expozice Mûstského muzea Naumburk. Od zahájení pfiíprav v stavy bylo snahou tvûrcû zajistit co moïná nejlep í bezbariérov pfiístup náv tûvníkûm s omezenou schopností pohybu do vût iny v stavních prostor a k vût inû vystaven ch exponátû. V bezprostfiední blízkosti v ech objektû s expozicemi v stavy byla vyhrazena a logem vozíãkáfie opatfiena stání pro parkování aut pfieváïejících osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V budovû klausury dómu sv. Petra a Pavla, v Zámeãku a v Mûstském muzeu byly instalovány bezbariérové toalety upravené pro vozíãkáfie. Náv tûvníci, které by del í pomal pohyb v expozici unavoval, mohli prohlídky v areálu dómu s klá terem a v Zámeãku absolvovat na zapûjãen ch koleãkov ch kfieslech, pfiípadnû s pomocí skládacích Ïidlí urãen ch k podepfiení i ke krátkému posezení a odpoãinutí. Informace pro náv tûvníky s omezenou schopností pohybu o bezbariérov ch vstupech, bezbariérovû upraven ch trasách uvnitfi v stavních objektû i ve vnûj ím prostoru v zahradû Naumburského mistra v areálu dómu s klá terem, o bezbariérov ch toaletách upraven ch pro vozíãkáfie a umístûní dal ích pomûcek, o v tazích a plo inách, vyuïívajících mezinárodních piktogramû a obecnû znám ch zkratek, byly souãástí v ech informaãních tabulí instalovan ch v jednotliv ch expozicích (obr. 2) i ti tûn ch informaãních materiálû. Pro náv tûvníky s omezenou schopností pohybu zûstaly nepfiístupné románská soukromá kaple sv. Egida, umístûná v prvním patfie b valého kapitulního domu, a v chodní chór dómu sv. Petra a Pavla. Vstup do kaple sv. Jana je pfiirozenû bezbariérov. Bezbariérov pfiístup s pomocí instalovan ch pomûcek bylo nutné fie it v objektech Mûstského muzea, Zámeãku a dómu sv. Petra a Pavla s pfiilehlou klausurou. Drobné pfiekáïky v podobû jednoho aï tfií schodû byly pfiekonávány pomocí ikm ch ramp, díky kter m se vozíãkáfii dostali i do samotného dómu sv. Petra a Pavla. Vstup do 138 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE

11 5 4 Obr. 4. Berlín (Nûmecko), Bode-Muzeum. Obdobnû jako v Mí ni, i zde vstup do budovy muzea umoïàují tentokráte exteriérové ikmé hydraulické plo iny, jejichï souãástí jsou i zajíïdûjící schody. Dal í bezbariérov pohyb v muzeu zaji Èuje ikm schodi Èov v tah a hydraulick v tah umístûn v dostavbû na jednom z vnitfiních nádvofií. (Foto 2011) Obr. 5. Mí eà (Nûmecko), zámek Albrechtsburg. Pro zpfiístupnûní jednotliv ch pater prvního zámku vystavûného v Sasku byl instalován v tah, umístûn stejnû jako v praïském Schwarzenberském paláci na Hradãanech v nepouïívané odpadní toaletní achtû. Pro pfiekonání bariéry tfií schodû slouïí ikmá hydraulická plo ina. Na rozdíl od zafiízení v Naumburku se z provozních dûvodû zasouvají také první dva schody, které by jinak znemoïàovaly pohyb plo iny nahoru nebo dolû. (Foto 2010) Obr. 6. Berlín (Nûmecko), Bode-Muzeum. Jednou z nejãastûj ích bariér v památkov ch objektech âeské republiky jsou dva aï ãtyfii schody. Pokud nelze z nejrûznûj ích dûvodû pouïít k jejich pfiekonání ikmou rampu, pevnou nebo mobilní, je instalace ikmé hydraulické plo iny ideálním fie ením. Uplatnit ho lze jak v interiéru historického objektu, tak i v exteriéru. (Foto 2011) klenotnice dómu v sklepní románské hale umoïàovala mobilní schodi Èová plo ina, takzvan schodolez. Vstup do vy ích pater klausury, Zámeãku a Mûstského muzea zaji Èovaly novû instalované hydraulické v tahy. Ve keré pomûcky byly instalovány tak, aby jejich umístûní nevyvolalo stfiet s poïadavky kladen mi památkovou péãí a nedo lo k nezvratn m zásahûm do upravovan ch památkov ch objektû znehodnocením pfiedmûtu jejich ochrany. Z hlediska zásad památkové péãe se jako nejsloïitûj í ukázalo b t bezbariérové zpfiístupnûní pûti místností zv eného pfiízemí klauzury, i kdyï lo o pfiekonání na první pohled zcela jednoduché bariéry pozûstávající ze ãtyfi schodû. Bûhem pfiípravy fie ení se ukázalo, Ïe ambit kfiíïové chodby, z níï se do místností zv eného pfiízemí vstupuje, je pfiíli úzk na to, aby bylo moïné do nûj vloïit ikmou mobilní rampu splàující praktické i bezpeãnostní poïadavky kladené pfiíslu n mi pfiedpisy zemû Sasko-Anhaltsko na bezbariérové úpravy dokonãen ch staveb. S ohledem na v kov rozdíl mezi podlahou ambitu a podlahou místností zv - eného patra bylo pfiedem jasné, Ïe rampa bude muset b t opatfiena bezpeãnostním zábradlím. I po umístûní zde se nabízející ikmé rampy bylo nutné zachovat moïnost procházení ambitem jak pro bûïné náv tûvníky, tak i náv tûvníky na vozíku. To se s ohledem na po- Ïadovanou minimální pfiípustnou ífiku rampy jevilo od poãátku jako nereálné. Navíc by umístûním ikmé rampy do lo k optickému rozbití celého prostoru ambitu a tím i k jeho vizuálnímu znehodnocení. ikmá hydraulická plo ina Jako bezpeãné, funkãní a ve finální úpravû zcela neutrální fie ení se ukázala b t navrïená ikmá hydraulická plo ina. Její instalace byla zahájena v prûbûhu léta 2010 (obr. 3). Zásah do terénû ambitu vyvolan instalací plo iny byl minimální, nepfiesahující hloubku 40 cm. Základ zafiízení tvofií plo ina s rozmûry x 1500 mm zapu tûná do podlahy. Plo ina není uvnitfi plná. V klidovém stavu je postavena na svém kovovém obvodovém plá ti. V dutinû, kterou tento plá È vytváfií, pod pochozí plochou plo iny je umístûno vlastní hydraulické zafiízení, které ji zvedá nebo spou tí. Tím dochází k pfiemísèování vozíãkáfie do expozice v místnostech zv eného pfiízemí nebo zpût do ambitu. Plo inu uvádí do chodu vïdy pfiítomná, pouãená osoba z fiad dozorcû. Nosnost plo iny, kterou se nepodafiilo zjistit, by mûla b t s ohledem na náv tûvníky pouïívající elektrické vozíky minimálnû 250 kg. V hodou ikm ch hydraulick ch plo in je jejich minimální zásah nejenom do archeologick ch terénû, ale i do památky samotné. Díky zapu tûní v podlaze se tato zafiízení nijak opticky neprojevují, kromû kovového rámu, kter ikmou hydraulickou plo inu opticky vymezuje (obr. 4). Ten lze vhodnû zvolen m patinováním dostateãnû sjednotit s plochou podlahy. Povrch plo iny lze zcela pfiizpûsobit konkrétní povrchové úpravû okolní pochozí plochy památky, aè uï je to kamenná dlaïba, nebo dfievûná, keramická ãi jiná zpevnûná podlaha. Nev hodou zafiízení je nutná pomoc asistentû pfii pouïití a poïadovaná zv ená opatrnost bûhem provozu, za zcela samozfiejmého zabrzdûní vozíku, aby nedo lo k jeho sjetí dolû a zranûní osoby, která sluïeb plo iny právû vyuïívá. SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE 139

12 ikmé hydraulické plo iny se díky moïnosti jejich etrného umístûní do památky staly v nûmecky mluvících zemích pomûrnû ãasto pouïívanou pomûckou zaji Èující bezbariérov pfiístup. Instalovat je lze v interiérech i v exteriérech zpfiístupnûn ch historick ch budov. Dokládají to dal í pfiíklady z Mí nû, zámku Albrechtsburg, (obr. 5) a z Berlína, Bodeho muzea (obr. 6). Ani tam ne lo bariéry tvofiené nûkolika schody fie it pomocí ikmé rampy. V prvním pfiípadû by jejím umístûním vznikla pfiekáïka bránící v pohybu v pomûrnû frekventovaném prostoru pfied schodi tûm, do nûhoï by pfiípadnû instalovaná rampa zasahovala. Ve druhém pfiípadû nebylo instalování moïné z estetick ch dûvodû. Bodeho muzeum svojí architekturou pfiímo vystupuje z hladiny fieky Sprévy a je první v fiadû budov berlínského Muzejního ostrova, kterou symbolicky otevírá. I kdyï jsou obû plo iny opatfieny povinn m zábradlím, obsahujícím také ovládací mechanismus, jejich povrchová úprava, v níï se odráïí okolní architektura, zpûsobuje, Ïe se v pohledech z dálky ztrácejí. To, ãím se ikmé hydraulické plo iny instalované v Mí ni a v Berlínû li í od zafiízení pouïitého v Naumburku, jsou schody zasouvající se pfii pohybu plo iny dovnitfi pod nejvy í schod. Tím vzniká dostateãn prostor pro jednoduch plynul pohyb plo iny nahoru nebo dolû bez nutnosti jejího nadmûrného zvedání. Toto fie ení s ohledem na respektování autentického obvodového zdiva klausury klá tera nebylo v Naumburku moïné. V stava Naumbursk mistr pfiedstavila ve zcela novém svûtle mimofiádnou osobnost sochafiství a architektury 13. století, i kdyï v mnoha ohledech stále nepoznanou, anonymní, zanechávající v ak nesmazatelné stopy v historii evropského gotického stavitelství. TfiebaÏe byly expozice v stav umístûny v hradnû v historick ch, památkovû chránûn ch budovách, díky ochotû hledat fie ení se podafiilo jejich znaãnou ãást bezbariérovû zpfiístupnit a otevfiít náv tûvníkûm s omezenou schopností pohybu. Bezbariérovost ocenila vût ina náv tûvníkû, nejenom vozíãkáfii. ikmé hydraulické plo iny pfiedstavují zafiízení, jehoï uplatnûní by díky popsan m pfiednostem bylo moïné i ve zpfiístupnûn ch památkov ch objektech âeské republiky, nevyjímaje muzea a galerie se sbírkami umístûn mi takfika bez v jimky v historick ch muzejních budovách a v památkov ch objektech adaptovan ch pro potfieby muzeí a galerií. Nebude-li chybût ochota hledat fie ení, mohlo by b t stejnû jako v Naumburku, Mí ni a v Berlínû nalezeno ke spokojenosti v ech, které spojuje zájem o historii, o dûjiny umûní, architekturu a o památky. Milan JANâO RECENZE BIBLIOGRAFIE Nová kniha o praïské katedrále Jifií KUTHAN, Jan ROYT: Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtûcha. Svatynû ãesk ch patronû a králû. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, Praha stran, 700 barevn ch vyobrazení. Recentní svatovítská monografie pfiedstavuje praïskou katedrálu v celém rozsahu jejího více neï tisíciletého v voje religiózního, politického a kulturního, co se t ká architektury, umûlecké v zdoby i vybavení. KvÛli neobyãejn m nárokûm, odborn m i ãasov m, spojen m se zpracováním tak nároãného úkolu, pfiirozenû vãetnû shromáïdûní poãetné obrazové dokumentace, má pouze dva pfiedchûdce. První poãin toho druhu znamenala kniha Metropolitní chrám sv. Víta v Praze od Antonína Podlahy a Kamila Hilberta, která vy la roku 1906 v edici Josefem Hlávkou sponzorovaného Soupisu památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském. Tehdy lo o odbornou publikaci mimofiádného v znamu, u nás dodnes suplující umûleckohistorickou topografii praïské katedrály podle vzoru VídeÀské koly dûjin umûní. 1 K vypracování dal í velké monografie katedrály sv. Víta smûfioval po 2. svûtové válce Rudolf Rouãek. 2 Za tehdej ích pomûrû se mu v ak podafiilo publikovat pouze kapesní vydání textové ãásti s dvûma pûdorysy bez obrazové pfiílohy. Druh m pfiedchûdcem recenzované knihy Jifiího Kuthana a Jana Royta se tak stala aï kolektivní monografie Katedrála sv. Víta. K 650. v roãí zaloïení, editor AneÏka Merhautová, vydaná nakladatelstvím Academia v Praze v roce Ke ãtenáfiûm se dostala po dlouh ch peripetiích (rukopis dokonãen 1991), za skromn ch polistopadov ch podmínek jako nepfiíli v razná kniha stfiedního formátu (s ãernobíl mi snímky, bez bibliografie a rejstfiíkû). Vedle rakouské monografie Der Wiener Stephansdom (1978) od Ruperta Feuchtmüllera a Petera Kadery vyhlíïela jako chud pfiíbuzn. Velkoformátová, bohatû vypravená kniha Jifiího Kuthana a Jana Royta finanãní nouzí jistû netrpûla díky zá titû prezidenta republiky Václava Klause a arcibiskupa praïského Mons. Dominika Duky po Èastné dohodû o spoleãné správû katedrály. Tentokrát nezaostala za podobn mi monografiemi z poslední doby v bohat ích evropsk ch zemích (srov. Harald Friese, Der Kölner Dom, 2003, Robert Bouchal Reinhard H. Gruber, Der Stephansdom. Monument des Glaubens. Stein gewordene Geschichte, 2005, Joseph Doré, ed., Strasbourg. La Grâce d une cathédrale, 2007). 4 Ve srovnání s Katedrálou sv. Víta z roku 1994 se Jifií Kuthan a Jan Royt koncepãnû více pfiiblíïili Rakouské umûleckohistorické topografii. Kromû pfiipojení cenn ch rejstfiíkû navíc zpracovali dal í specializované kapitoly (zejména PraÏská katedrála v gotick ch rysech, 1 Oltáfie Svatovítské katedrály v lucemburské dobû, Ideov program praïské katedrály, Ohlas praïského katedrálního díla), pasáïe (Úãty praïské katedrály z let , Kopie bust z horního triforia, Gotické deskové obrazy pofiízené pro praïskou katedrálu, Korunovaãní insignie, Chrámov poklad) a pfiílohy (V znamné události v dûjinách chrámu, Korunovace ãesk ch králû a královen, Pohfiby ãesk ch kníïat a králû, Biskupové a arcibiskupové na stolci sv. Vojtûcha, Katedrála sv. Víta v historické a umûleckohistorické literatufie). Pfietiskli poãetné historické veduty, fotografie a kresebnou dokumentaci. Funkci prûvodce v knize pfievzal velk komentovan PÛdorys katedrály sv. Víta od Petra Chotûbora a Jaroslava Synka rozloïen na dvû strany. Jak známo, Jifií Kuthan se trvale profiluje v oblasti historického a umûleckohistorického bádání o stfiedovûkém umûní, zejména románské a gotické architektufie, navíc je vynikající fotograf (pro recenzovanou knihu zhotovil pfieváïnou ãást kvalitních fotografií). 5 Jan Poznámky 1 TIETZE, Hans. Geschichte und Beschreibung des St. Stephansdomes in Wien. Österreichische Kunsttopographie, XXII. Wien, Bez ISBN. 2 ROUâEK, Rudolf. Chrám sv. Víta : Dûjiny a prûvodce. Praha, Bez ISBN. 3 Mezitím vydaná monografie: LÍBAL, Dobroslav; ZAHRADNÍK, Pavel. Katedrála svatého Víta na PraÏském hradû. Praha : Unicornis, ISBN se vûnovala pouze architektufie, ne v zdobû a vybavení. 4 Pro srovnání uvádím v jimeãnû nároãnûj í monografii: WEILANDT, Gerhard. Die Sebalduskirche in Nürnberg. Bild und Gesellschaft im Zeitalter der Gotik und Renaissance. Petersberg : Michael Imhof Verlag, ISBN (odpovídající vysoká prodejní cena 135 EUR). 5 K piãkov m snímkûm Jifiího Kuthana patfií pohled shora na náhrobek kníïete Bofiivoje II. (s. 205), ménû zdafiilé je vyobrazení náhrobku Pfiemysla Otakara II. (s. 212). Zfiejmû rozhodovaly odli né podmínky pro fotografování. Ménû kvalitní jsou pfiedev ím snímky ze Svatovítského pokladu, autor neuveden. 140 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE RECENZE, BIBLIOGRAFIE

13 Obr. 1. Obálka publikace. (Reprofoto) Obr. 2. Praha, chrám sv. Víta, Svatováclavská kaple, Mistr Litomûfiického oltáfie, Odjezd sv. Václava z fií ského snûmu, detail. (Foto Ivo Hlobil) Obr. 3. Verona (Itálie), kostel sv. Anastasie, Pisanello, Odjezd sv. Jifií k zápasu s drakem, detail. (Reprofoto z knihy: CASTELFRANCHI VEGAS, Liana. Die Kunst des Mittelalters. Düsseldorf : Patmos Verlag & Albatros Verlag, 2002) 2 3 Royt je iroce erudovan znalec kfiesèanské ikonografie a ãeské deskové malby. Odtud vyplynul individuální podíl obou autorû na vypracování jednotliv ch kapitol a pasáïí jejich knihy. Sami ji v ak ve prospûch vût í ãtivosti dovedli do podoby jednotného díla, bez dílãích signatur, s prûbûïn m poznámkov m aparátem a souhrnnou bibliografií (je chronologicky vzestupná, konãí rokem 2010, rukopis knihy byl dokonãen 15. ãervna 2011). 6 Struãn pfiehled bádání, poãínaje 17. stoletím a Bohuslavem Balbínem, se nachází v Závûru knihy. Slu elo by se zdûraznit, Ïe nejvût ím znalcem stavebních reálií katedrály sv. Víta je dnes ne-li v celé historii Petr Chotûbor. Vdûãíme mu za nepfieberné mnoïství dílãích poznatkû, pfiiãemï mnoho z nich zatím zûstává nepublikováno. Naopak autofii monografie po mnoha desetiletích zásluïnû pfiipomnûli opomíjeného prûvodce Rudolfa Rouãka. Celkovû Jifií Kuthan a Jan Royt v obdivuhodnû krátkém ãase vytvofiili pûknou knihu (grafická úprava Vladimír Vimr), obsahem na úrovni stávajících umûleckohistorick ch poznatkû. Nevyhnuli se ani polemikám, které bádání o Svatovítské katedrále trvale provázejí. V pfiehledové práci pochopitelnû pouze naznaãili pfiedchozí názory. Nûkteré jistû radûji pfie li mlãením. Jmenovitû se to t ká nûkdy pfiíli rezolutních závûrû Jakuba Vítovského (Petrlík, v pramenech jmenovan poslední stavitel katedrály sv. Víta v lucemburské dobû, ztotoïnûn s Petrem z Prachatic, baumeistrem chrámu sv. tûpána ve Vídni) a Mileny Bartlové (nápisy pod triforiov mi bystami jsou fale né, pfii stavbû katedrály dominovala dómská kapitula, ne císafi a arcibiskup), 7 ale také Hanky Hlaváãkové (Vy ebrodsk oltáfi má pocházet z praïské katedrály) 8 nebo Jana Chlíbce (na nástûnné malbû ve svatovítské kapli sv. KfiíÏe jsou jako prosebníci Matky BoÏí zpodobnûni Ladislav Pohrobek a Magdaléna Francouzská, odtud datování malby kolem 1457, 9 pfiedtím Jakub Vítovsk mezi lety , nyní Kuthan Royt po 1386). Tak rozsáhlá práce se nemûïe obejít bez pfiipomínek. Nûkolik z nich, souvisejících s m m vlastním v zkumem katedrály, uvedu. Nevím, proã autofii mlãky pfie li mé upozornûní, Ïe na severním portále Svatováclavské kaple byl zobrazen spí e neï sv. Petr zapírající Krista, coï se dlouho traduje, sv. Prokop vedoucí na fietûze ìábla. Této identifikaci odpovídá obrys vedlej í odsekané postavy s dochovan m fragmentem netop fiích blanit ch kfiídel, podobn ch jako u hybridního lva na monumentální konzole vysoké jiïní vûïe katedrály. Památné klepadlo na vratech jiïního vchodu Svatováclavské kaple analyzuje novûj í specializované bádání jako práci aï ze 14. století, 10 Jifií Kuthan a Jan Royt je nadále povaïují za o sto let star í. Co je v ak podstatnûj í, kolísají v závaïné otázce, zda na i nejznámûj í stfiedovûkou sochu sv. Václava z roku 1373 vytvofiil Petr Parléfi, nebo mistr Jindfiich (syn Petrova bratra Johanna z Gmündu, baumeistra v Basileji a Freiburgu i. B.). Snad jen kvûli fale né indicii. Tento Jindfiich (Henrich) není ve stavebních úãtech katedrály nikdy jmenován jako mistr, coï autofii nesprávnû uvádûjí, ale pouze jako kameník (mistrem se stal aï po roce 1378 v brnûnsk ch sluïbách moravského markrabûte Jo ta). S potû ením naproti tomu kvituji, Ïe uï nepfiejímají chybné pojmenování Jindfiich Parléfi (Heinrich Parler) namísto správného parléfi Jindfiich. Historicky odpovídající urãení tvûrce této monumentální skulptury má klíãov v znam pro posuzování sochafiského umûní Petra Parléfie, o nûmï Jifií Kuthan a Jan Royt na rozdíl od Pavla Kaliny jinak nepochybují. Autofii si nebyli jisti ani v dal í interpretaãní otázce, jíï jsem se pfied ãasem také inovativnû vûnoval, 11 totiï zda na rozmûrné nástûnné malbû sv. Václava s císafiem a kurfifity ve Svatováclavské kapli je ãesk kníïe zobrazen pfii pfiíjezdu na fií sk snûm, nebo unikátnû bûhem odjezdu odtud (oslaven jako první kurfifit a obdarován ostatkem païe sv. Víta). Abych zabránil dal ímu váhání tûch, ktefií se nezajímají o techniku jízdy na koni, doporuãuji porovnat danou scénu napfi. s Odjezdem sv. Jifií k zápasu s drakem na Pisanellovû fresce ve Veronû (kolem 1438, kostel sv. Anastasie). 12 Jifií Kuthan a Jan Royt se implicitnû pfiiklonili k závûru Jaromíra Homolky, Ïe na prázdné podnoïi dûlicího sloupku portálu uvnitfi Zlaté brány stála pûvodnû socha Krista. Tím odmítli mûj názor, Ïe spí e lo o sochu Panny Marie, stylovû podobnou parléfiovské Tû ínské madonû. Nevím, zda správnû. Pfiipomínám analogii s dochovanou sochafiskou v zdobou proslaveného portálu Clause Slutera do kartuziánského kostela Champmol u Dijonu ( ) na trumeau se sochou Mado- Poznámky 6 Ve v bûru bibliografie praïské katedrály, ov em uï tak velmi poãetném, lze postrádat fiadu prací, viz napfiíklad: VÍTOVSK, Jakub. K datování, ikonografii a autorství Staromûstské mostecké vûïe (1994); BURE, Jaroslav. Peter Parlers Chor in Kolin und seine Beziehung zur Prager Bauhütte im Lichte der schriftlichen Quellen (1989); KOSTÍLKOVÁ, Marie. Stfiedovûk relikviáfi nalezen v makovici jiïní vûïe katedrály sv. Víta, Václava a Vojtûcha v Praze (2003); HLOBIL, Ivo. Práce na stavbû katedrály sv. Víta ustaly umíral císafi Karel IV. (2009); HLOBIL, Ivo; CHOTùBOR, Petr. Odlitky skulptur z katedrály sv. Víta v Praze (2010, zde mj. poprvé publikováno zji tûní, Ïe parléfiovská bysta Krista v horním triforiu katedrály nebyla v 19. století nahrazena, jak se doposud pfiedpokládalo, kopií). Eventuálnû chybí pfiíspûvky k praïské katedrále ve sborníku Internationale Tagung der Dombaumeister etc., Prager Burg (1999), a o pasáïích se svatovítskou a parléfiovskou tematikou v knihách: SUCKALE, Robert. Kunst in Deutschland (1998); KALINA, Pavel. Praha (2004). BALCÁREK, Petr. Byzantské aspekty svatováclavské koruny : Pfiíspûvek k ikonografii, symbolice a problematice pûvodu stfiedovûké kameje. âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností. 2004, roã. 115 zaznamenal nová zji tûní o pûvodu safírového kfiíïku na kamárách Svatováclavské koruny. 7 BARTLOVÁ, Milena. Malífiské vrstvy z pohledu historika umûní stfiedovûku. Technologia artis Praha, S ISBN TáÏ. Hledání fiádu : Karel IV. a v tvarné umûní. In B EZINA, Ludûk; KONVIâNÁ, Jana; ZDICHYNEC, Jan (eds.). Ve znamení zemí Koruny ãeské : Sborník k edesát m narozeninám prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSc. Praha : Casablanca, s ISBN HLAVÁâKOVÁ, Hana J. Panel Paintings in the Cycle of the Life of Christ from Vy í Brod (Hohenfurth). In BENE OVSKÁ, Klára (ed.). King John of Luxembourg ( ) and the Art of his Era. Prague : KLP, s ISBN CHLÍBEC, Jan. Podobizna Ladislava Pohrobka ve Svatovítské katedrále? In STUDNIâKOVÁ, Milada (ed.). âechy jsou plné kostelû : Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctû PhDr. AneÏky Merhautové, DrSc. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s ISBN MENDE, Ursula. Die Türzieher des Mittelalters. Berlin : Deutscher Verlag für Kunstwissenschaft, s. 283, kat. ã ISBN Recentnû HLOBIL, Ivo. Zázrak sv. Václava na fií ském snûmu : glorifikace ãeského panovníka. In KYZOUROVÁ, Ivana (ed.). Básník a král : Bohuslav Hasi tejnsk z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby. Praha : Správa PraÏského hradu, s , kat. ã. 36. ISBN BûÏnû dostupné vyobrazení Bernhard Degenhart, Antonio Pisanello, Wien 1940, obr. 56 Aufbruch der hl. Georg zum Kampf mit dem Drachen. RECENZE, BIBLIOGRAFIE 141

14 ny. PÛvodnû jsem povaïoval za rozhodující argument pro to, Ïe ve Zlaté bránû stála Madona, zachovanou konzolu s pomûrnû neobvyklou ornamentikou dubov ch listû se Ïaludy (symbol Neposkvrnûného poãetí Panny Marie?), coï ale nemusí b t, jak se ukazuje, správné. 13 Kupodivu v monografii zûstal nezhodnocen v stiïn poznatek Jaromíra Homolky, Ïe o heraldicky nesprávném postavení byst Karla IV. a Eli ky Pomofianské (císafiovna po pravém boku císafie) a vûbec ãestnûj ím umístûní byst na jiïní stranû triforia rozhodovala bliï í vzdálenost ke Svatováclavské kapli s nanejv uctívan m hrobem prvního ãeského patrona. Ze stylov ch dûvodû lze jen obtíïnû souhlasit, Ïe by monumentální konzoly na západních pilífiích v chóru za hlavním oltáfiem katedrály pûvodnû na nich stály sochy Krista a Marie mûly patfiit do skupiny star ích sochafisk ch dûl praïské katedrály, coï Jifií Kuthan a Jan Royt novû pfiedpokládají. Zobrazení Adama a Evy po prvotním hfiíchu na jiïní konzole 14 totiï v raznû pfiipomíná styl rukopisû Václava IV. (srovnej obdobnû plno tíhlé postavy Václavov ch lazebnic). Konzoly byly zfiejmû nejprve osazeny kvûli ochranû pfied po kozením bûhem dal ích stavebních prací pouze jako bosy, k jejich sochafiskému opracování do lo aï po provedení síèové klenby chóru v roce Na závûr malá poznámka k hlavnímu oltáfii katedrály, zhotovenému z kamene podle návrhu architekta Josefa Ondfieje Krannera jeho nástupcem Josefem Mockerem. Vysvûtil jej v roce 1874 arcibiskup Bedfiich Schwarzenberg. Pfiehlédnuto zûstalo, jako asi zatím vïdy, Ïe ve títu pod stfiední vûïicí se nachází typick symbol franti kánû bosákû: medailón s minuskulními iniciálami Jména JeÏí- ova (yhs) ve sluneãní záfii, ífien fiádov mi pfiíslu níky od poloviny 15. století z Itálie po celém svûtû, k nám primárnû bûhem dvou misí Janem Kapistránem. Na otázku, proã byl franti kánsk symbol ostentativnû umístûn na hlavní oltáfi katedrály ale neznám odpovûì. 15 Uvedené detailní pfiipomínky ov em nic nemûní na jiï v e vysloveném závûru, Ïe novou monografii praïské katedrály od Jifiího Kuthana a Jana Royta lze hodnotit jako v znamn poãin ãeského dûjepisu umûní. Prosl chá se, Ïe se pfiipravuje dal í svatovítská monografie. Má se s ãím porovnávat. Ivo HLOBIL Poznámky 13 Naopak v luãnû k christoidní symbolice dubu a ÏaludÛ v poslední dobû: SCHMIDT, Margarethe. Warum ein Apfel, Eva? : Die Bildsprache von Baum, Frucht und Blume. Regensburg : Schnell & Steiner, s ISBN Doplnûk k pfiedchozí poznámce: na jmenované hlavici s Adamem a Evou se vyskytuje smí ená ornamentika vinné révy a ÏaludÛ, obdobnû jako pfiedtím na portále hradní kaple na hradu Buchlovû. MOLSDORF, Wilhelm. Christliche Symbolik der mittelalterlichen Kunst. Leipzig : K. H. Hiersemann, s. 146, ã. 892, obr. 2. upozornil na mariánskou symboliku zázraãného dubu s hrozny vinné révy v gotické kniïní iluminaci. 15 Svátek Sanctissimi Nominis Jesu povolil v roce 1530 Klement VII. franti kánûm, Innocenc XIII. v roce 1721 celé církvi. PrÛvodce architekturou Opavy Romana ROSOVÁ (ed.), Martin STRAKO (ed.), Petra KANIOVÁ, Dalibor HALÁTEK: PrÛvodce architekturou Opavy / Opava Architecture Guide. Vydal Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Ostravû 2011, 400 stran, ISBN Po svazku vûnovaném Ostravû pokraãuje ostravské pracovi tû NPÚ v této mimofiádné edici svazkem, jehoï tématem je statutární mûsto Opava. JestliÏe uï ostravsk svazek jistû znamenal pro ir í odbornou obec pfiekvapení, o opavském to platí je tû více. Toto mûsto leïí ponûkud stranou hlavních dopravních smûrû a jiï dlouho zûstává ve stínu nedaleké Ostravy, která je v prûbûhu 20. století pfierostla. Od roku 1928, kdy do lo ke spojení Slezska s Moravou v zemi Moravskoslezskou, vystupuje Opava jako pouhé okresní mûsto. Jen málokdo si uvûdomuje, Ïe do té doby byla zemsk m hlavním mûstem rakouského (ãeskoslovenského) Slezska. Patfiila tedy do vybrané spoleãnosti zemsk ch hlavních mûst rakousko-uherské monarchie, stejnû jako napfiíklad Lvov, âernivci, Salzburg, Linz, Brno a dal í. Tento titul pfiitom získala v dûsledku události, která její rozvoj poznamenala velmi nepfiíznivû, totiï rozdûlení Slezska v roce Dosavadní metropole Opavského kníïectví tehdy ztratila celou severní ãást pfiirozeného zázemí (vãetnû Hluãínska), jeï se stalo souãástí Pruska. Opava se tehdy stala zemsk m hlavním mûstem, ale souãasnû také mûstem v podstatû pohraniãním. V znamné stfiedovûké, baroknû pfiestavûné mûsto se ve druhé polovinû 19. století doãkalo boufilivého stavebního rozvoje, kter mu vtiskl velmi reprezentativní ráz. Za 1. republiky se rozmach Opavy v raznû zpomalil a osudov pfielom znamenal konec 2. svûtové války, kdy bylo mûsto v rámci takzvané Ostravské operace Sovûtské armády tûïce po kozeno, zejména v historickém jádru. Modernû dostavûné mûstské centrum, po roce 1990 citlivû dotváfiené a rehabilitované, je od roku 1992 mûstskou památkovou zónou. JiÏ del í dobu existují snahy o památkovou ochranu novodob ch pfiedmûstsk ch ãtvrtí, které se z velké ãásti dochovaly velmi intaktnû a pfiedstavují jak soubory reprezentativních budov zemské metropole, tak areály velmi kvalitních ãtvrtí ãinïovního a rodinného bydlení. Oprávnûnost tohoto smûfiování dokládá i PrÛvodce architekturou Opavy, kter pfiedstavuje 202 pozoruhodn ch staveb od stfiedovûku do souãasnosti. Koncepce prûvodce je obdobná jako v pfiípadû Ostravy a z odborného i praktického hlediska jí nelze nic vytknout. Celá kniha je dvojjazyãná. Po úvodních textech vãetnû historického pfiehledu následuje Katalog jako tûïi tû celé publikace. Je ãlenûn podle ãástí mûsta: Opava-centrum, Jaktafi, Katefiinky (dfiíve samostatné mûsto), Kyle ovice, Komárov. Katalog je v rámci ãástí mûsta fiazen dûslednû abecednû podle názvû ulic, coï sice ponûkud ztûïuje orientaci, ale typologické vyhledávání umoïàuje pfiíslu n rejstfiík v závûru publikace. Pfiesto je otázka, zda by typologické, ãi spí- e chronologické upofiádání nebylo uïivatelsky pfiínosnûj í. KaÏdá stavba je pfiedstavena nejménû jednou barevnou fotografií a vût inou i pûdorysn m schématem. S ohledem na v úvodu naznaãenou charakteristiku v voje pfievaïují stavby ze druhé poloviny 19. století a poãátku 20. století a dále stavby meziváleãné. Star í období je zastoupeno pfiedev ím kostely a nevelk m poãtem dochovan ch mû Èansk ch domû. Stranou pozornosti nezûstala ani architektura druhé poloviny 20. století a pozoruhodné realizace zcela nedávné doby, stejnû jako stavby industriální. Vût inû staveb je vûnována jedna strana, coï pfii dvojjazyãnosti hesel vyïaduje pomûrnû struãn, informaãnû v ak velmi bohat text. KaÏdá stavba má svûj ãíseln kód, pod kter m je zakreslena v mapov ch listech na konci knihy. Následuje Slovník architektû a stavitelû, kter je zvlá tû cenn, neboè fiada zdej ích tvûrcû zûstává dosud málo známá. Závûr tvofií Literatura a prameny, Rejstfiíky a Mapy. O opavském prûvodci platí v e pozitivní, co bylo konstatováno uï u ostravského svazku. Zvlá tû je tfieba vyzvednout odbornou erudici autorû a pûvodnost textû, vycházejících z bohat ch archivních v zkumû. V sledkem je první souhrnné a pfiitom velmi podrobné pfiedstavení pfiekvapivû bohaté architektonické tváfie tohoto málo známého slezského mûsta. Pfiitom je tfieba si uvûdomit, Ïe jde s ohledem na rozsah knihy o sice velmi erudovan, ale stále jen v bûr. Zajímav ch architektonick ch realizací je v Opavû je tû mnohem více a náv tûvu tohoto mûsta lze kaïdému opravdu doporuãit. Publikace je v stupem v zkumného zámûru NPÚ Odborné poznávání, prûzkum, vûdecké hodnocení, soupis a dokumentace architektonického kulturního dûdictví 19. a 20. století a bezprostfiednû tak dokládá mimofiádnou kvalitu plnûní tohoto vûdeckého úkolu. Na vydání knihy pfiispûlo i statutární mûsto Opava. Karel KUâA 142 RECENZE, BIBLIOGRAFIE

15 Inspirace muzejní pedagogiky POLÁKOVÁ, ZdeÀka a kolektiv. Inspiration muzejní pedagogiky 1. Brno : Dûtské muzeum, Metodické centrum muzejní pedagogiky, Moravské zemské muzeum, ISBN Metodické centrum muzejní pedagogiky Moravského zemského muzea v Brnû je jedno ze sedmi metodick ch pracovi È Ministerstva kultury v âeské republice. Jeho hlavními úkoly jsou zprostfiedkování sbírek dûtem, mládeïi, ale také zdravotnû postiïen m a dal- ím znev hodnûn m skupinám obyvatel, rozvíjení muzejní pedagogiky a podpora vzdûlávacích a v chovn ch funkcí muzea a hledání nov ch zpûsobû muzejní práce v oblasti celoïivotního vzdûlávání. Neménû dûleïité je i poskytování informací a sluïeb vlastníkûm a správcûm sbírek muzejní povahy a dal ím zájemcûm a vydávání metodick ch doporuãení a textû tak, aby existence Metodického centra ve la ve v eobecnou známost. Publikace Inspiration muzejní pedagogiky, publikaãní poãin Metodického centra muzejní pedagogiky pfii MZM, pfiedkládá rozsáhl soubor znalostí a zku eností z oblasti muzejní pedagogiky soustfiedûn, odzkou- en a ovûfien za dobu sedmnáctiletého pûsobení Dûtského muzea pfii MZM. První kapitola publikace s názvem KdyÏ se chystá interaktivní v stava vychází ze dvou základních poloïen ch otázek, a to zda má muzeum také vzdûlávat a proã je dûleïité pfiipravovat v stavy speciálnû pro dûtského náv tûvníka. Odpovûdi na nû se staly odrazov m mûstkem k naplnûní stanoveného cíle, nabídnout pracovníkûm muzeí a galerií a dal ím zájemcûm (i správám zpfiístupnûn ch památkov ch objektû) osvûdãené postupy pfii v bûru námûtû interaktivních v stav urãen ch dûtsk m náv tûvníkûm a jejich dospûlému doprovodu, poradit jim, na co by bûhem v stavních projektû nemûli zapomínat, a poskytnout jim soubor osvûdãen ch pravidel pro pfiípravu a realizaci interaktivních projektû, interaktivních v stav a doprovodn ch aktivit a ãinností. Vzhledem k tomu, Ïe v expozicích a v stavách je nejãastûj í formou prezentace klasick v klad, kdy je náv tûvník pouh m pasivním pfiíjemcem informací, coï jiï není povaïováno za zcela dostaãující a plnohodnotn servis, autofii uplatàují ve stál ch expozicích a pfii oïivování jiï existujících star ích v stavních projektû jin ch autorûprincipy muzejní pedagogiky. Druhá kapitola Praktické pfiíklady, inspirace nabízí soubor zpracovan ch v stavních témat rozdûlen ch do dvou základních okruhû. V prvním okruhu jsou zastoupena historická témata zamûfiená na jednotlivá historická období a na oblasti lidského konání. Druh okruh zahrnuje pfiírodovûdná témata. Okruh historick ch témat otevírá úvaha o moïném a doporuãeném pouïívání replik originálních exponátû, vysvûtlující zároveà jejich pfievahu mezi exponáty uvádûn ch v stav i v doprovodn ch interaktivních programech. Autofii se v ní vûnují nejenom moïnostem, které práce s kvalitnû zhotoven mi replikami nabízí. UpozorÀují i na úskalí, která jejich zaji Èování pfiiná í, aè uï jde o repliky prehistorick ch nástrojû, zbroje 1 2 a chladn ch zbraní, repliky historick ch kost mû, bot a pokr vek hlavy, nebo repliky perkû, nádob, hudebních nástrojû, dobového nábytku, dopravních prostfiedkû, tiskovin a dal ích originálních pfiedmûtû, které nelze z nejrûznûj ích dûvodû pfiedloïit, ani krátkodobû, k interaktivnímu pouïití bûhem v stav. Historická témata zamûfiená na poznání jednotliv ch historick ch období reprezentuje pût interaktivních v stav pfiibliïujících pravûk, starovûk a stfiedovûk ve v povûdi archeologick ch nálezû, dokladû hmotné kultury a historick ch pramenû, jsou-li pro prezentované období k dispozici. Námûtovû nesmírnû bohat okruh historick ch témat zamûfien ch na poznání jednotliv ch oblastí lidského konání poskytl dostateãné mnoïství podkladû pro pfiípravu osmnácti interaktivních v stav rámcovû rozdûlen ch do devíti okruhû. DÛraz osmi okruhû byl kladen na ãlovûka a jeho Ïivot, od dûtství k dospûlosti, v promûnách ãasu. V stavy, které Dûtské muzeum pfiipravilo, se t kaly (1) dûtí a dûtství, her, hraãek a pohádek, (2) kolní v uky, uãení dûtí a mládeïe a poznávání a objevování dospûl ch, (3) objevû pfiehlíïen ch vûcí v domácnostech rodiãû a prarodiãû a poznávání jejich funkcí, (4) módy a odívání, hygieny, zdraví a v Ïivy v Ïivotû obyvatel, (5) opomíjen ch a leckdy i pfiehlíïen ch zamûstnání a povolání, (6) Ïivota Obr. 1. Pfiíbûhy vûcí kolem nás. Do programû Dûtského muzea zapojují dûti i své rodiãe. (Foto Milan Janão, 2011) Obr. 2. V stava ekni mi zrcadlo ( ) pfiedstavila i v robu kosmetiky zaloïenou v minulosti také na získávání bylinn ch extraktû. (Foto ZdeÀka Poláková, 2004) na vesnici a vesnické zábavy, (7) Ïivota obãanû se zdravotním postiïením a jejich integrace do vût inové spoleãnosti a (8) sportování a sportû rodiãû a prarodiãû. Devát okruh byl zamûfien na poznání muzeí a okruhu ãinností, které muzea bûïnû zaji Èují a plní, aby pfiiblíïil ne vïdy plnû vnímanou odbornou práci jejich zamûstnancû. Pût v stav z okruhu pfiírodovûdn ch témat pfiiblíïilo svût zvífiat souãasn ch, vyhynul ch i bájn ch, ve vazbû na rostliny, které jim poskytují pfiíbytek, ochranu i obïivu, a na okolní krajinu. Právû pfiírodovûdné v stavy, jak autofii zdûrazàují, patfií k divácky nejatraktivnûj ím. Povaha pfiírodovûdn ch sbírkov ch pfiedmûtû umoïàuje jejich interaktivní zapojení a jejich poznávání takfika v emi smysly, jak v rámci bûïn ch v stav, tak i specializovan ch, pfiipravovan ch pro náv tûvníky s poruchami zraku a dal ími handicapy. RECENZE, BIBLIOGRAFIE 143

16 3 Obr 3. Jak se Ïije s handicapy. Îáci a studenti si mohli vyzkou et pohyb na vozíku, nebo orientaci pomocí bílé hole. (Foto Milan Janão, 2008) KaÏdá z popisovan ch interaktivních v stav je uvedena vysvûtlením jejího zamûfiení, poslání a náplnû. Navazuje vyjmenování a popis doprovodn ch interaktivních aktivit a ãinností pfiipraven ch pro dûtského náv tûvníka a jeho dospûl doprovod. Závûr kaïdého sdûlení tvofií shrnutí v sledkû a zhodnocení doprovodn ch aktivit a ãinností. Souãástí zhodnocení je i vysvûtlení jejich siln ch a slab ch stránek tak, aby uïivatelé publikace poznali dûvody, proã je vhodné osvûdãené akce a ãinnosti dál rozvíjet a proã je lep í od tûch, které se neosvûdãily, upustit. Základní informace o v stavách doplàují dal í praktické postfiehy a doporuãení urãená v em, ktefií by chtûli stejné nebo blízké téma uchopit, zpracovat a pfiedloïit náv tûvnické vefiejnosti. Tfietí, nejrozsáhlej í kapitola pfiiná í faktografie k vybran m dvanácti v stavám zamûfien m na jednotlivé oblasti lidského konání. Ta slouïí jako studijní texty lektorûm i jako textové podklady pro popularizaãní katalogy urãené nejenom pedagogickému doprovodu kolních skupin a pfiítomn m ÏákÛm a studentûm, ale i bûïn m náv tûvníkûm jako podklad pro podrobnûj í studium problematiky, které se v stava vûnuje. Nutno dodat, Ïe tato ãást publikace ãerpá a vychází z textû publikovan ch v mimofiádnû úspû n ch katalozích doprovázejících vût inu v stav Dûtského muzea, nabízen ch náv tûvníkûm zdarma. Závûreãná, ãtvrtá kapitola, pfiipravená Mgr. Petrem Koskem, pfiedstavuje muzeum jako místo otevfiené v em náv tûvníkûm, tedy i tûm s pohybov m a smyslov m handicapem. Autor se postupnû vûnuje náv tûvníkûm se sluchov m, pohybov m a zrakov m omezením a jejích poïadavkûm na pfiijímání informací poskytovan ch exponáty a jejich soubory i na programy doprovázející expozice a v stavy. S ohledem na stále ãastûj í setkávání náv tûvníkû se zdravotním posti- Ïením a tûch bez postiïení v prostorách muzeí, galerií i zpfiístupnûn ch památek podává autor návody, urãené jak zamûstnancûm jmenovan ch institucí, tak i náv tûvnické vefiejnosti, jak spoleãnû komunikovat, kdyï partner pro komunikaci nechodí, nevidí nebo nesly í. Závûr pfiiná í popis ideálního muzea, a to jak z hlediska jeho smyslového vnímání, tak i jeho fyzické dostupnosti. Pfiílohou publikace je DVD se soubory fotografií dokumentujícími kaïdou pofiádanou v stavu a kaïd realizovan interaktivní program a s dal ími pfiílohami, jejichï publikování v ti tûné podobû nebylo moïné. Publikace Inspiration muzejní pedagogiky je inspirativní nejenom pro pracovníky muzeí a galerií, pro jejichï potfiebu byla sestavena. Své uplatnûní nalezne i u správcû a zamûstnancû zpfiístupnûn ch památkov ch objektû, hradû, zámkû, klá terû, kostelû, souborû památek lidového stavitelství, památek zahradního umûní a technick ch památek spravovan ch Národním památkov m ústavem. Není tajemstvím, Ïe souãasná náv tûvnická vefiejnost oãekává i od prohlídek památek víc neï jen standardní prûvodcovsk v klad. Právû z tohoto dûvodu jsou uï i v památkách NPÚ pro vybrané skupiny náv tûvníkû, nejãastûji pro Ïáky a studenty, prûbûïnû pfiipravovány úspû né didaktické programy, jejichï souãástí jsou pracovní listy a pracovní se ity. Ty umoïàují aktivní seznamování se s památkami vlastním pfiiãinûním, vlastním snaïením, vlastní pílí, nejenom pasivním pfiíjmem informací od prûvodce poskytujícího standardní v klad. Jednotlivé interaktivní v stavy a jejich doprovodné programy, které publikace pfiedstavuje a popisuje, mohou najít své uplatnûní i v památkách spravovan ch NPÚ, bez ohledu na to, zda se jedná o témata historická, vzhledem k povaze spravovan ch památek a jejich mobiliárních fondû, nebo pfiírodovûdná, vzhledem k tomu, Ïe souãástí vût iny památkov ch objektû spravovan ch NPÚ jsou zahrady a parky vytváfiející základ ãasto neprávem pfiehlíïené skupiny památek zahradního umûní. Tematické v stavy uskuteãàované v památkách NPÚ (vûnované napfiíklad hygienû lechtick ch sídel; dûtství, hrám, hraãkám a vzdûlání aristokratû; sportûm v aristokratické rodinû; stravování na hradû, na zámku a ve vesnické chalupû; péãi o zdraví v klá terních lékárnách; stra idlûm a pfiízrakûm hradních a zámeck ch síní; celoroãní péãi o hradní a zámecké zahrady) zpracovávají námûty stejné ãi velice blízké tûm, které jsou pfiedstaveny a popsány v publikaci Inspiration muzejní pedagogiky. Zcela jednoznaãnû dokládají, Ïe pfiedkládan soubor poznatkû, které se Dûtskému muzeu podafiilo bûhem jeho sedmnáctiletého pûsobení nashromáïdit, mûïe i v prostfiedí zpfiístupnûn ch památek nalézt podstatnû ir í uplatnûní, neï by se na první pohled mohlo zdát. âíslice 1, která se objevuje v nadpisu publikace je pfiíslibem, Ïe tato nesmírnû uïiteãná práce nezûstane v knihovnách sv ch vlastníkû, zamûstnancû muzeí, galerií a zpfiístupnûn ch památkov ch objektû, dlouho osamocena. Lze vûfiit, Ïe bude mít dal í, navazující díly, jejichï vydání, doufejme, je jen otázkou krátkého ãasu. Milan JANâO Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò Architekt 2011/ roãník studentské soutûïe Helika. V úvodní reklamní ãásti je mimo jiné obsáhlá informace o v sledcích soutûïe pro studenty architektonick ch oborû na téma obnovy letní scény areálu b valého klá tera v Kladrubech. Krátce jsou pfiedstaveny projekty, které se umístily na prvních tfiech místech. Rekonstrukce stfie ního plá tû Masarykova nádra- Ïí. Informace firmy Prefa Aluminiumprodukte o opravû zastfie ení historické ãásti odjezdové haly praïského Masarykova nádraïí. Josef NOSEK: Mûsto musí plánovat mûsto, s. 2. Editorial praïského zastupitele o nutnosti nové vize rozvoje Prahy. Vyslovuje se pro zmûnu pfiístupu, uchování charakteru mûsta, globální shodu, vytvofiení jediného orgánu pro tvorbu mûsta a nalezení odborníka se irokou autoritou, kter by zastával roli poradce pro urbanismus. Main Point Karlin, s Rubrika Top realizace, kterou pfiipravil Julius MACHÁâEK, obsahuje tyto ãásti: Autorskou zprávu na s. 4 7 (Richard DoleÏal ETH/SIA, Petr Malinsk, Jindfiich evãík, Jifií Hejda, Jifií Chlumsk, Lenka Kadrmasová / DAM) s fotografiemi a plány o nové kanceláfiské budovû uzavírající na Rohanském nábfieïí v Praze mohutn blok zástavby poãínající hotelem Hilton a navazující z druhé strany na tradiãní karlínskou zástavbu. Rozhovory Julia MACHÁâKA: S architekty DAM autory stavby na s. 8 10, S Martinem Jaro em a Jakubem Jirkou / PSJ Invest na s , tedy se zástupci investora. Se specialistou Martinem Dettlingem / Albanerse Development Corporation / New York na s Rubriku uzavírá ãlánek Davida BALTARETU Fasáda Main Point v Karlínû na s Martin MATERNA, Adam WECZEREK: Poliklinika v Ostravû, s Autorská zpráva (WMA Architects) s fotografiemi a plány o novostavbû polikliniky situované v místû pûvodní zástavby v bloku domû z poãátku 20. století. Místo je v centru Ostravy s návazností na pû í zónu mezi Masarykov m námûstím a mostem Milo e S kory. Michal MOLÍK, Radek ZYKAN: Bytov dûm na ÎiÏkovû, s Autorská zpráva (Architekti Adikon) s fotografiemi a plány o novostavbû na místû vûkovité proluky v nároïní poloze v nejniï ím bodû Havlíãkova námûstí, kde navazuje na zástavbu z 19. století, a Prokopovy ulice, kde sousední objekt byl jako jedin podfiízen logice regulace 30. let 20. století s ustoupením od uliãní ãáry. Pavla MELKOVÁ, Miroslav CIKÁN: Nové zvony ve vûïi Husova sboru, s Autorská zpráva (MCA Atelier) s novodob mi i historick mi fotografiemi o vyvrcholení rekonstrukce Janákova kostela na Vinohradech, 144 RECENZE, BIBLIOGRAFIE Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò

17 která probíhala od roku Osazení tfií nov ch zvonû, ãásteãnû z vefiejné sbírky, bylo dotaïením pûvodní my lenky Pavla Janáka, k jejíï realizaci nikdy nedo lo. Navazuje esej Pavly MELKOVÉ V znam zvonû ve mûstû na s Profilov m tématem tohoto dvojãísla je PraÏská magistrála. Pfiipravili Yvette VA OURKOVÁ, Igor KOVAâEVIâ, Jakub HONZÁK, Zuzana KULDOVÁ a Katefiina RÁMKOVÁ / CCEA. Jednotlivé ãlánky: PraÏská magistrála. Vefiejn prostor 21. století, s ; Proces, s. 98; Historie SeverojiÏní magistrály, s Téma pokraãuje studiemi na pfiemûnu magistrály: Artery na s ; Josef PLESKOT, Michaela KO A OVÁ, Norbert SCHMIDT, Jifií TRâKA, Antonín ÎIÎKOVSK : Nová hlavní praïská tfiída na s Následuje rozhovor Igora KOVAâEVIâE Na téma Budoucnost magistrály s Jakubem Ciglerem, Petrem Le kem, Franti kem Novotn m, Markem Zdûradiãkou a Vratislavem Fillerem, s , o humanizaci magistrály a její budoucí podobû. Blok pokraãuje ãlánkem Cyklojízdy na s. 115 o moderní a ohleduplné dopravû po mûstû; pfiíklady ze zahraniãí New York City na s o taktikách testování v provozu newyorského primátora Michaela Bloomberga a ãlánek Graz na s. 118 o kultufie jako strategii mûsta. Téma uzavírá vítûzn návrh studentské ideové soutûïe Superstudio Vize pro praïskou magistrálu na s a zamy lení o iniciativû architektû vzhledem k problémov m praïsk m územím Aktivní architekt na s Petr KRATOCHVÍL: Karel Hubáãek, s Ohlédnutí za zesnul m v znamn m architektem a jeho tvorbou. Pavel HNILIâKA: Návrh nov ch pfiedpisû pro v stavbu niãí mûsto Prahu, s Kritika pfiedkládaného návrhu obecnû technick ch pfiedpisû pro v stavbu v hlavním mûstû (OTPP), kter zabraàuje stavût tradiãní mûsto a podporuje rozvleklou zástavbu takzvané sídelní ka e. Autor konstatuje, Ïe tyto pfiedpisy nereflektují nové poznatky v oboru urbanismu a architektury. Otevfien dopis radním, s Protest âeské komory architektû, Fakulty architektury âvut, Centra kvality bydlení, iniciativy Za novou Prahu a Nadace ãeské architektury proti pfiijetí návrhu nov ch pfiedpisû pro v stavbu Prahy. Alena MICHÁLKOVÁ, Milan KA PAR: Stavby architekta Jana Kotûry v Rakousku, s Textem a fotografiemi jsou pfiedstaveny vila Dr. F. Tondera v St. Gilgen z roku 1922 a palác Lamberg-GombrichÛv ve Vídni z téhoï roku. ERA /1 Ústfiední téma tohoto ãísla má název: Spravedlivá, nebo jen architektura? Klára PUâEROVÁ: Cena Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostfiedí 2011, s. 10. Zpráva o dal ím roãníku ceny, v nûmï zvítûzila visutá ocelová lávka ve Strakonicích od Ivety Torkoniakové. Domonkos Wettstein: Balaton aktuálnû!, s. 12. PrÛvodce po aktuální architektufie v balatonském regionu, zamûfiené zejména na turismus a inspirované pobfieïní krajinou, místními stavebními materiály a lidov mi architektonick mi formami. Petra HLAVÁâKOVÁ, árka SVOBODOVÁ: Komu patfií mûsto?, s Pfii pûsobení ve vefiejném prostoru se ãasto prolíná architektova role profesní s jeho pozicí obãanskou. Architekt pak mûïe pfiispût k fie ení spoleãensk ch rozporû vloïením sv ch odborn ch kompetencí. âlánek o brnûnsk ch obãansko-architektonick ch akcích. Tamara MOYZES: Památník holocaustu, s Na pozemku takzvaného Hole ovického trojúhelníku v Praze 7 má vyrûst nákupní galerie Stromovka. ProtoÏe na tomto místû bylo za války shromaïdi tû ÎidÛ pfied transporty do koncentraãních táborû, mûsto ulo- Ïilo roku 2002 nájemci mimo jiné vybudovat zde vefiejnû pfiístupn památník holocaustu. Nyní mûsto zva- Ïuje pozemek zcela prodat. O zmínûné podmínce se zcela pfiestalo hovofiit. Stavba 2011/1 Martina MERTOVÁ: Cena Klubu Za starou Prahu v období analytického pluralismu, s Esej rekapituluje v znam a tûïi tû práce Klubu v jednotliv ch historick ch obdobích a v voj názorû jednotliv ch jeho osobností na památkovou péãi. V bûr kandidátû Ceny Klubu podle autorky signalizuje, Ïe sdruïení oceàuje na stavbách v duchu pfiístupu teoretikû památkové péãe Wirtha a Dostála originální, tvûrãí podíl autora a mûstotvorné pûsobení architektonického díla. Centrum Velké Bystfiice, s Autorská zpráva (Michal Sborwitz, Marie Sborwitzová, Karel Prá il, Pavel Klásek) se souãasn mi i historick mi fotografiemi a s plány o revitalizaci centra malého mûsta v prostoru zámeckého námûstí, pfiilehlého parku s amfiteátrem a o rekonstrukci tfií objektû západního kfiídla zámku na infocentrum a galerii, zázemí úãinkujících a zázemí divákû. Navazuje slovo starosty Marka Pazdery. Stavba 2011/2 Filip ENK: Grand Prix 2011, s Rekapitulace v sledkû. Nová budova FA âvut, s Autorská zpráva (Alena rámková, Tomá Koumar, Luká Ehl / rámková architekti s. r. o.) s fotografiemi a plány je následována recenzí Rostislava VÁCHY Architektura fakulty architektury na s Pfiestavba Bourne Hill, s Architekti kanceláfie Stanton Williams byli povûfieni pfiestavbou historického sídla v Salisbury na sídlo správy hrabství Wiltshire. Návrh revitalizuje v znamnou chránûnou památku a pfiistavuje novou velkou kanceláfiskou budovu. Hlavní my lenkou je vizuální interakce obou budov pfii uvûdomûní si v znamného historického kontextu, kter zahrnuje téï atraktivní zahrady pozûstatky mûstsk ch hradeb a kostel sv. Edmunda, kter je nyní vyuïíván jako umûlecké centrum. Doplnûno fotografiemi a plány. Bytov dûm, s Autorská zpráva (Tomá Pilafi, Ladislav Kuba, Martin Hlava, Marek Star, Josef Îufánek) o novostavbû bytového domu v historickém centru Moravské Ostravy v tûsné blízkosti Masarykova námûstí v místû, kde stávala mûstská brána. DÛm uzavírá v chodní stranu Kostelního námûstí za kostelem sv. Václava. Doplnûno fotografiemi a plány a recenzí Venduly HNÍDKOVÉ Obytn dûm, Ostrava. Rostislav VÁCHA: Rob Krier obnovuje mûstsk prostor v jeho pfiesné formû, s. 56. Úvod k níïe oti - tûnému teoretickému ãlánku Roba Kriera zasazuje do ir ího kontextu teoretickou i architektonickou tvorbu bratfií KrierÛ polemizujících od poãátku 70. let 20. století s urbanistick mi koncepty pozdnû internacionálního stylu. Rob KRIER: Morfologické & typologické prvky pojmu mûstského prostoru, s Úvod obsáhlé stati uvefiejnûné v roce 1979 v ãasopisu Architectural Design a ukázka typologicko-morfologického rozboru jedné z pfiesn ch forem mûsta, námûstí. Michal HLAVÁâEK: Struãné dûjiny novodobé ãínské architektury a cesta architektonické profese v âínû, s Peripetie ãínské architektury ve 20. století; doplnûno fotografiemi a historick mi plány. Stavba 2011/4 Kamil MRVA: Obchodní centrum v RoÏnovû pod Radho tûm, s Autorská zpráva (Kamil Mrva Architects) s fotografiemi a pûdorysy o dvoupodlaïním architektonickém souboru s vefiejn m prostorem na místû v blízkosti centra. Sestává ze zrekonstruované stavby s fasádou z reïného zdiva, na níï je nyní dfievûná nástavba, a z dvojice nov ch objektû s pasáïí se sklenûnou stfiechou. Kromû obchodû zde vznikla i kavárna. Obchodní administrativní budova Biskupská. Ostrava, s Autorská zpráva (Ladislav Kuba, Tomá Pilafi) s fotografiemi a plány o novostavbû, jeï je souãástí zástavby, která vzniká kolem novodobû proraïené komunikace Biskupská, nacházející se v historickém centru Moravské Ostravy. Stavba dotváfií mûstsk blok a vytyãuje jeho dvû nároïí. Jednoduché fie ení fasády je protipólem bytového domu na protûj- í stranû ulice od t chï autorû. Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò 145

18 Kanceláfisk / obchodní dûm Mariahilfer Straße 36, s Autorská zpráva (henke und schreieck Architekten) s fotografiemi, vizualizacemi a plány o novostavbû v centru Vídnû, která v slavné ulici pfiedstavuje novou stavební typologii: bloková v stavba z 19. století je zde naru ena, aby se umoïnily pohledy do hloubky parcelní struktury a aby mohly b t vytvofieny vefiejnû vyuïitelné volné prostory. Vznikl úzk sochafisky tvarovan stavební objekt nad dvoupatrov m soklem do hloubky pozemku, ark fiovitû vyãnívá do ulice a v druhém patfie definuje vefiejnû pfiístupnou piazzu pfieklenutou dvûma mosty poskytujícími ãetné prûhledy. Pfiírodní park Trhovisko, s Autorská zpráva (Petra Chvílová, Tomá Kroãil) s fotografiemi a plánem o revitalizaci parku na okraji mûsta Vala ské Klobouky. Klá ter svatého Gabriela. Novostavba pro fiád benediktinek od svaté Lioby, s Autorská zpráva (henke und schreieck Architekten) s fotografiemi a plány o novostavbû na místû hospodáfiské budovy v areálu klá tera. Celek tak vytvofiil prostorov soubor se stávajícím klá terem a kostelem. Marek TùPÁN: Penzion Café fara, s Autorská zpráva s fotografiemi a plány o novostavbû dfievûného penzionu u fary v Klentnici u Mikulova. Na místû b val ch chlívkû vznikla budova ve tvaru malé abstraktnû stylizované stodoly. Mûstská plovárna Luhaãovice, s Autorská zpráva (UPOSS, spol. s r. o.) s fotografiemi a plány o pfiebudování pûvodní letní plovárny v centru mûsta na kryt bazén s dostatkem plochy pro slunûní. Nevelk pozemek plovárny silnû ovlivàuje kvalitu svého blízkého okolí, pfiedev ím lázeàsk ch penzionû Bílé ãtvrti z 30. let od architekta Bohuslava Fuchse. Svou pfiíslu nost k lázním stavba vyjadfiuje konceptem nízk ch pavilonû, uïitím sloupoví a pfievaïující bílou barvou. Rostislav VÁCHA: Neoexpresionistick ideál Petera Cooka, s. 80. Úvodní staè k následné ukázce z knihy New Spirit of Architecture od Petera Cooka a Rosie Llewellyn-Johnesové z roku Cook, nûkdej í ãlen lond nské skupiny Archigram, autor slavného Domu umûní ve t rském Hradci, v knize volá po architektufie kuráïného ducha, jeï nebude zakládat svou v povûì na odkazech k historii, n brï na své schopnosti experimentovat a vytváfiet nûco nového. Peter COOK: Nov duch v architektufie, s V úvodu z citované knihy se Cook zam lí nad situací architektury po odeznûní postmodernismu na sklonku 80. let 20. století a nad ohnisky vlivu uvnitfi architektonické scény. Urbanismus a územní rozvoj 2011/6 Regina KUCHTOVÁ: Dûlnické kolonie v Ostravû, s Jevem specifick m pro prûmyslová mûsta je existence takzvan ch zamûstnaneck ch kolonií. âlánek mapuje specifika v voje ostravsk ch kolonií, jejich historické souvislosti a moïná fie ení. Pfiíkladem rekonstrukce kolonií mûïe b t títová kolonie ve Vítkovicích, Jubilejní kolonie v Ostravû-HrabÛvce, Nová osada ve Slezské Ostravû nebo Martinské kolonie v Mariánsk ch Horách. Zdenûk âern : Nov pohled na dûjiny stavby mûst, s. 51. Recenze knihy Jifiího HrÛzy Stavitelé mûst zdûrazàuje unikátnost autorova pojetí osobnosti urbanismu sefiadil chronologicky, pfiípadnû tematicky, a vytvofiil celistv obraz dûjin urbanismu témûfi do souãasnosti. Blanka KYNâLOVÁ BURGEN UND SCHLÖSSER 52 Jahrgang, Heft 3/2011 Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. 64 stran s obrázky. ISSN Rubrika âlánky Matthias KLEFENZ: Die salierzeitliche Burg Hundheim. Ein Relikt der hochmittelalterlichen Siedlungsgeschichte im Odenwald und am unterem Neckar The salic castle of Hundheim : a relic of settlement in the high middle ages in the Odenwald and on the southern Neckar, s , 194. Nevelk hrad z druhé tfietiny 11. století vystavûn z peãlivû provedeného kvádrového zdiva zaji Èovala mimo okruïní pfiíkop a val pfied ním polygonálnû vedená obvodová hradba. Ve vnitfiní plo e volnû stál oktogonální donjon. Zhruba mezi lety byla k obvodové hradbû pfiistavûna dvouprostorová budova (kterou autor interpretuje jako obytnou/sálovou). Vznik hradu je kladen do souvislosti s císafisk m klá terem v Lorch ãi jeho vazaly. Hundheim zanikl nejspí e v rámci bojû Bertholda mlad ího z Hohenbergu-Lindenfelsu (s jehoï otcem autor spojuje zmínûnou dostavbu) se p rsk m biskupem Siegfriedem v 30. letech 12. století. Andreas HUMMEL: Castrum Meldingum : eine lange Zeit vergessene Burg im Weimarer Land Castrum Meldingum : a long-forgotten castle near Weimar, s , 194. âlánek prezentující v sledky archeologického v zkumu na návr í Kapellenberg v Mellingen u V maru vychází z autorovy doktorské disertace. Zmínûn v zkum v hradním areálu, tûïce postiïeném poãetnûj ími stavebními aktivitami v 19. století, odkryl nepatrné torzo zdiva okrouhlé vûïe s hexagonálním interiérem, kladené do doby okolo roku 1100 ãi raného 12. století. PoÏáfii tû s nálezy ipek autor spojuje s pobofiením hradu v roce Hrad v ak existoval je tû poté v století (jeho zánik je historicky doloïen k roku 1448). Christof KRAUSKOPF: Mein kurzweil, die ist mangerlai : Oswald von Wolkensteins Dichtung als Quelle für das spätmittelalterliche Alltagsleben Mein kurzweil, die ist mangerlai : Oswald von Wolkenstein s poems as a source for everyday life in the late Middle Ages, s , 194, 3. strana obálky. Kritické hodnocení zmínek o hradní kaïdodennosti v básních tyrolského lechtice Oswalda z Wolkensteinu (asi ). Autor podtrhuje jak nezbytnost posuzovat kvalitu hradní kaïdodennosti ve srovnání s kaïdodenností ostatních (niï ích) sociálních prostfiedí, tak nutnost studia kaïdého textu v ir ím kontextu, zejména pak autorova postavení, zámûrû a sklonû (napfiíklad k umûlecky motivovanému pfiehánûní). Werner MEYER: Der Drapham Dzong. Grabungen auf einer Festung in Bhutan Drapham Dzong. Excavations at a castle in Bhutan , s , 3. strana obálky. âlánek prezentuje v sledky vûbec prvního archeologického v zkumu, kter byl v Bhútánu proveden. Jeho pfiedmûtem byl ãtyfidíln opevnûn objekt situovan ve v i 3000 m n. m. V zkum probûhl v podélném centrálním areálu, vystavûném ve vrcholové poloze ve dvou fázích a tvofieném velkou a dal í vûïí a tfiemi vûïemi hradebními, stejnû jako dvûma dlouh mi kfiídly budov. Pevnost je pfiedbûïnû datována do století. Zanikla poïárem pfied rokem Ingo NUSS: Hausschwammbefall : Ein Desaster? - Dry Rot : A Disaster?, s , 3. strana obálky. Autor pojednává o chybn ch a neúãinn ch postupech v boji s dfievokaznou houbou stanoven ch nûmeckou státní normou DIN a navrhuje správn postup. Rubrika Zprávy Denkmal-Doping Deutschland Was erträgt ein Denkmal? Kolloquium zur EXPONATEC Köln, s Upozornûní na konferenci. Rüdiger BERNGES: Ergänzungen und Erläuterungen zum Schießschartenartikel in BuS 1/2011, s Dal í poznámky k interpretaci stfiílen a prezentace dal ích praktick ch pokusû a rozborû (pfiedev ím na hradû Neuleiningen). Autor si v ímá zejména kfiíïov ch stfiílen, u jejichï vodorovného prûhledítka pfiedpokládá i zdobnou a symbolickou funkci. Hans-Wilhelm HEINE: Eine Burg im Tee das Tea Castle St. Clair in Sri Lanka, s V centru oblasti produkce ãaje v Talawakella na Srí Lance byl dle autora podle skotsk ch pfiedloh novû vystavûn objekt zvan âajov hrad svaté Kláry s okrouhl mi vûïemi, slouïící turistickému ruchu. Referované ãíslo ãasopisu dále obsahuje standardní rubriky V stavy (v stava Ein Bild von einem Mann Prinz Albert von Sachsen-Coburg und Gotha na Veste Coburg) a Památky ohroïeny památky zachránûny (informace o konkrétních kauzách podané podle spolkov ch zemí). Rubrika obsahuje i obsáhlej í text Wilfrieda Pfefferkorna o zfiíceninû hradu Schenkenberg, leïící na horním toku Neckaru, která byla staticky zaji tûna. K provedení tûchto prací se autor vyjadfiuje kriticky. BURGEN UND SCHLÖSSER 52 Jahrgang, Heft 4/2011 Ex Oriente Die Kreuzfahrerburgen als Zeugnisse historischer und kultureller Wechselbeziehungen zwischen Okzident und Orient im Mittelalter. Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Europäisches Burgeninstitut Einrichtung der Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. 80 stran s obrázky. ISSN Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò

19 Referované ãíslo pfiiná í ãást pfiíspûvkû ze závûreãné konference grantu EU Ex Oriente konané na Marksburgu ve dnech Tyto ãlánky jsou na stranû stranû obálky vybaveny souhrnn m resumé v angliãtinû. Rubrika âlánky Gregor SCHOELER: Ritter und Rittertum im Islam, insbesondere zur Zeit der Kreuzzüge, s Historická práce dochází k závûru, Ïe v islámské spoleãnosti na rozdíl od evropské neexistovala v dobû kfiíïov ch v prav Ïádná stálá rytífiská kultura, n brï pouze osobní rytífiství. Rozpory mezi západním a v chodním pojetím se spí e neï ve skuteãnosti vyskytovaly v literární tradici. Ta téma podstatn m zpûsobem zidealizovala, coï vedlo k interpretaãním zmûnám, jak dokládá napfiíklad souãasné chápání Saladina Palestinci. Benjamin Z. (W.) KEDAR: Muslime in den fränkischen Burgen des Königreichs Jerusalem, s Zpracování písemn ch pramenû k doposud stranou zájmu stojící otázce ukazuje, Ïe napfiíklad v hradu Saphet ãást osazenstva tvofiili muslim tí otroci. Vrstva otrokû rekrutujících se z váleãn ch zajatcû byla obecnû v Jeruzalémském království velmi silná. Otroci byli na obou stranách nasazováni ve velkém mnoïství i ke stavbû hradû. Autor sleduje i otázky osudû kfiiïáck ch hradû po dobytí muslimy a zji Èuje, Ïe podstatnû ãastûji neï jejich oprava a reaktivace následoval v jejich prostoru vznik vesnice. Michael MARQUE, Bernhard KREUTZ: Die lotharingische Teilnehmer an den Kreuzzügen ins Heilige land: Aspekte des Kulturtransfers zwischen Okzident und Orient vom 11. bis zum 13. Jahrhundert, s Historická studie se zab vá lotrinskou úãastí na kfiíïov ch v pravách. Úãast lotrinsk ch rytífiû interpretuje jako obraz pomûrû a historického v voje tohoto pohraniãního fií ského území. O zpûtném kulturním ovlivnûní mûïe b t sotva fieã, ojedinûlé doklady jsou spí e z prostoru Byzance. KfiiÏáckou ideou v ak bylo nepochybnû silnû ovlivnûno rytífiství jako takové stejnû jako panská reprezentace. Jens FRIEDHOFF: Waere Kristes lon niht also sueze ( ). Beringer II. von Gamburg und Otto I. von Botenlauben als Kreuzfahrer, s Historické srovnání pfiístupu dvou úãastníkû tfietí kfiíïové v pravy. Prv udûlal sàatkem velkou kariéru v Jeruzalémském království, kde pûsobil více neï dvû desetiletí, druh pak po svém návratu nechal v paláci svého hradu Gamburgu vymalovat obleïení mûsta (snad Ikonyons). Mathias PIANA: Die Wehrarchitektur der Kreuzfahrer zwischen Tradition und Innovation: die Frage nach den Einflüssen, s ZávaÏn pfiíspûvek si po charakteristice problémû dosavadního bádání v ímá podmínek vzniku kfiiïáck ch fortifikací, kastelového schématu, obytn ch vûïí, pfiedsunut ch zdí a parkánû, zaji tûní bran, stfiílen a dal ích prvkû. Dochází zejména k závûru, Ïe v pfiejímání ãásteãnû jiï po staletí znám ch principû a pfiedloh vládl znaãn konzervatismus, podmínûn i tím, Ïe mimo vznik na principu protizáva- Ïí pracující blidy se ve stfiedovûké obléhací technice neprojevily Ïádné novinky. KfiiÏáci rychle pfiejali fortifikaãní stavitelství pfiedního Orientu a dále je rozvinuli a získali tak urãitou pfievahu. To ov em nezabránilo vítûznému Saladinovu taïení. Autor zdûrazàuje, Ïe ani zde sebedokonalej í opevnûní nebylo zárukou nedobytnosti, a vyz vá k dal ímu bádání smûrem k jin m neï ãistû vojensk m funkcím opevnûn ch míst. Cord MECKSEPER: Palatia in den Kreuzfahrerstaaten, s Termín palác byl ve Svaté zemi v písemn ch pramenech uïíván i k oznaãení pitálních a obchodních objektû, a to i neopevnûn ch. Na rozdíl od západní Evropy zde paláce byly vázány na mûsta, kde hrály centrální roli. Lokalizace znaãné ãásti zmi- Àovan ch v ak je velmi sloïitá. Jürgen KRÜGER: Skulptur in der Kreuzfahrerzeit, s Pokus o zpracování doposud spí e stranou zájmu (jistû i pro velkou fragmentárnost dochování) stojícího tématu. V jimku pfiedstavují hlavice z kostela Zvûstování v Nazaretu a Jeruzalém. Autor diskutuje souvislosti jejich pfiíbuznosti s burgundsk mi analogiemi. Rubrika Zprávy Christian BURKHART: Die Grafen von Lauffen im Lobdgengau (11. bis 13. Jahrhundert), s Upoutávka na sympozium konané v kvûtnu 2012 v Ladenburgu podává pfiehlednou informaci o regionu i hrabatech z Lauffen. Referované ãíslo ãasopisu dále obsahuje standardní rubriku Památky ohroïeny památky zachránûny (informace o konkrétních kauzách podané podle spolkov ch zemí). Tomá DURDÍK âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností 119, ã. 3. Recenzovan ãasopis pro historickou vlastivûdu a muzejnictví. Vydává Spoleãnost pfiátel staroïitností. Praha 2011, 64 stran s obrázky. ISSN Rubrika âlánky âenûk PAVLÍK: Reliéf s alamounov m soudem na renesanãním kachli uloïeném v Mûstském muzeu v Jaromûfii Relief of King Salomon Judgement on Renaissance Stove Tile in the City Museum in Jaromûfi Relief mit dem Salomonischen Urteil an einer im Stadtmuseum in Jaromûfi aufbewahrten Kachel, s Prezentace ojedinûlého nároãného kachlového reliéfu nesoucího datum 1562, patrnû vykazujícího saské souvislosti. Jeho glazuru autor zjevnû chybnû oznaãuje za olovnatou, iroká barevná kála svûdãí o polevû ciniãito olovnaté. Franti ek GABRIEL, Lucie KURSOVÁ: Informace historick ch pramenû o stfiedovûk ch sídlech a problémy s jejich interpretací Information from Historical Sources Dealing with medieval Residence and the Problems of their Interpretation Die Informationen historischen Quellen über mittelalterliche Siedlungen und die Probleme mit deren Deutung, s Dal í z textû, zam lejících se nad závaïn m, ale za souãasného stavu poznání v podstatû nefie iteln m problémem, kter dlouhodobû stojí v popfiedí zájmu F. Gabriela. Autor poïaduje, aby jednotlivé prameny byly studovány oddûlenû aï do úrovnû sestavení struktur a aï tyto byly vyuïity k vzájemné komparaci a korekci. Petr MEN ÍK, Václav SLÁDEK: Stfiedovûké sídlo u Okrouhlé na Milevsku. Nûkolik poznámek k historii prûzkumu Medieval Domicile at Okrouhlá in the Milevsko region Several Observations on History of the Survey Medieval seat at Okrouhlá, Milevsko District. Several Comments on history of researches, s Pfiehled historie poznávání zaniklého sídla na ostrovû v rybníku Ostrov u Branic, které autofii pova- Ïují nejspí e za dvorec. Písemné zprávy o lokalitû mlãí, dostupné archeologické nálezy pocházejí z druhé poloviny 14. popfi. poãátku 15. století. Zájem o lokalitu trvá od roku Vût ina poznatkû star ích badatelû (napfi. Franti ka Lískovce ãi Jaromíra Nováka) zûstala pouze v rukopisné formû a je v rámci ãlánku zpfiístupnûna. Jaroslav PÁNEK: Petr Vok z RoÏmberka ãlovûk své i na í doby Petr Vok of RoÏmberk a Man for His and our Time Peter Wok von Rosenberg ein Mensch seiner und auch unserer Zeit, s V stiïné zhodnocení osobnosti, povahov ch rysû a v znamu posledního RoÏmberka u pfiíleïitosti RoÏmberského roku a v stavy. Díky v povûdi v jimeãnû podrobn ch historick ch zpráv se tato osobnost stává mnoha rysy blízká i na í souãasnosti. Václav VALE : Krátká, ale dramatická historie statkû Strahovského klá tera v západních âechách The Short, but Dramatic History of the Western Bohemian Estate Belonging to the Strahov Monastery in Prague Die kurze, aber dramatische Geschichte der Güter des Klosters Strahov in Westböhmen, s Strahovsk klá ter díky prodeji RÛÏencové slavnosti Albrechta Dürrera v 30. letech 20. století koupil rozsáhl pozemkov majetek v okolí KynÏvartu, Hrzína a Valdova. Ten pak nucenû v letech pfie el do majetku tfietí fií e (ãásteãnû osobû Konráda Henleina) a po druhé svûtové válce byl bez náhrady zkonfiskován státem. Dosud zûstává problémem církevních restitucí. Lubomír SR E : Oslavn portrét Karla Jaromíra Erbena od Karla JavÛrka The Karel Jaromír Erben Portrait of Praise by Karel JavÛrek, s Prezentace doposud stranou zájmu stojícího, novû restaurovaného kvalitního portrétu Karla Jaromíra Erbena z roku 1873 ze sbírek Národního muzea, dnes tvofiícího souãást expozice na zámku ve Vrchotov ch Janovicích. âíslo dále obsahuje standardní rubriky V stavy, konference, památky (V stava Král, kter létal uspofiádaná u pfiíleïitosti 700. v roãí korunovace Jana Lucemburského v Ostravû), Personalia (informace o udûlení prestiïní Ceny EU/EUROPA NOSTRA za mimofiádn osobní pfiínos k poznání a ochranû evropského kulturního dûdictví Tomá i Durdíkovi a nekrolog Miroslava Richtera) a Literatura (recenze publikací Ecce Homo. In Memoriam Jan Fridrich. Praha 2010 a Václav Soukup: Antropologie: Teorie ãlovûka a kultury. Praha Tomá DURDÍK Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò 147

20 RESUMÉ Zusammenfassung Der Prager Baukunstschatz und seine Erforschung Petr MACEK Schlüsselwörter: Bauhistorische Forschung, Baugeschichte, SÚRPMO Praha, Dobroslav Líbal, städtische Denkmalreservation, Dokumentierung historischer Bauwerke Die Hauptstadt der Tschechischen Republik lockt täglich tausende von Besuchern an. Ihre Anziehungskraft ergibt sich vor allem aus dem erhaltenen historischen Ambiente in Verbindung mit einer vorteilhaften Geländegliederung. Der Schutz dieses architektonischen Erbes gerät aber häufig in Konflikt mit der Vorstellung von einer modernen Entwicklung, die nur minimale Rücksichten auf historische Zusammenhänge zu nehmen bereit ist. Allein aus diesem Grund ist es wichtig, objektive wissenschaftliche Fakten zu sammeln und auszuwerten, die der Denkmalpflege Argumente für einen fachlich fundierten Denkmalschutz liefern. Das war in Prag seit den frühen 50er Jahren des vergangenen Jahrhunderts die Aufgabe des Staatsbetriebs für Rekonstruktion von denkmalwürdigen Städten und Objekten (SÚRPMO), in dessen Rahmen eine spezialisierte Arbeitsstätte zur Durchführung von bauhistorischen Untersuchungen entstanden ist. Der Begründer Dobroslav Líbal hat dazu eine Arbeitsgruppe aus Spitzenkräften zusammengestellt und zudem die immer noch gültigen Arbeitsgrundsätze formuliert. Im SÚRPMO- Atelier wurden im Grunde zwei Forschungsweisen betrieben. Die erste war die standardmäßige bauhistorische Untersuchung (SHP), deren Wesen in einer detaillierten Verfolgung eines konkreten Bauwerks (oder Anlage) aus künstlerischer und baulicher Sicht unter Hinzuziehung sämtlicher schriftlichen Quellen (Archivmaterialien) bestand. Die zweite Untersuchungsweise bestand in einer minder detaillierten Verfolgung größerer, durch ihre urbanistische Entwicklung innerlich verbundener Einheiten. Diese sog. laufenden Untersuchungen verfolgten nicht nur ausgewählte hochwertige Bauwerke, sondern die gesamte Bebauung des jeweiligen Gebiets. In Prag wurde 1955 für das Amt des Stadtarchitekten die Ausarbeitung von Untersuchungen aufgenommen, in der beide Methoden miteinander kombiniert wurden. Dank dieser Arbeit wurde in Prag ein außerordentliches Material zusammengetragen, das im gesamteuropäischen Kontext einzigartig dasteht. Nach der Umbruchsituation um die Wende der 80er und 90er Jahre des vergangenen Jahrhunderts ist diese systematische Tätigkeit leider zum Erliegen gekommen. Es liegt jetzt an uns, das außerordentlich wertvolle Vermächtnis fortzuführen. Malá Strana (Kleinseite) Újezd die Verfolgung von baulichen Veränderungen der Prager Denkmalreservation am Beispiel eines Teilgebiets. Robert GÁJA Schlüsselwörter: Prager Denkmalreservation, Urbanismus, Denkmalschutz, Malá Strana, Újezd Der Artikel legt die urbanistische Entwicklung eines abgesteckten Gebiets der Prager Kleinseite bis auf die Gegenwart dar, wobei er auf einen Vergleich der älteren Entwicklung mit der Zeit nach 1989 abzielt. Zudem bringt er Teilerkenntnisse über die derzeitige Tendenz der Prager Denkmalreservation (abgekürzt PPR). Größere bauliche Eingriffe vollziehen sich meistens verdeckt hinter dem Vorhang der Außenfassade. Sie rühren nicht nur vom Bedürfnis her, ältere Bauten modernen Wohnansprüchen gerecht werden zu lassen, sondern werden viel häufiger von den Anforderungen von nicht selten inadäquaten Gebäudeumnutzungen angestoßen. Die augenfälligste Beeinträchtigung aus dem Aspekt der visuellen Integrität der Kleinseite kann man in der Dachlandschaft verzeichnen. Hier zeigt sich am vordringlichsten die Notwendigkeit, einen detaillierten Regulationsplan für die PPR zu schaffen. Die Problematik der historischen Gärten und Parks in der Prager Denkmalreservation ZdeÀka MLADÁ Schlüsselwörter: Grünflächenschwund, Rehabilitation, Gartenkunstdenkmal Die Prager Denkmalreservation (im Folgenden abgekürzt PPR), ein UNESCO-Denkmal, besitzt innerhalb ihrer Grenzen einen historisch hohen Grünflächenanteil. Das sind auf Kleinseite und Hradschin der Hügel Petfiín (Laurenziberg) mit vorwiegend ehemaligen Adels- und Klostergärten sowie mit dem Gartenkomplex auf dem Gelände der Prager Burg. Im Südabschnitt der Prager Neustadt stellen die ehemaligen Klostergärten den größten Teil aller Grünflächen, an die dann die Gärten und Parks um und auf dem Vy ehrad anknüpfen. Nahezu alle bedeutenden Gärten, gleich, ob aus Kirchen-, Adelsoder Bürgerbesitz stammend, sind als Kulturdenkmäler registriert oder Bestandteile nationaler Kulturdenkmäler. Mit den gewandelten politischen und gesellschaftlichen Verhältnissen nach 1989 stieg der Druck auf Immobilieneigner und Investoren hinsichtlich einer marktorientierten Nutzung ihres Besitzes, was sich auf dem Stadtgebiet in einer Verbauung von Höfen, Gärten und Blockinnenbereichen und damit einem Grünflächenschwund niederschlug. Ein weiteres Problem schuf die Tendenz einer unangemessenen Grünflächennutzung nach dem Vorbild des Karlsplatzes, auf dem in eine natürliche Landschaftsparkgestaltung mit historisierendem Parterre eine unterirdische zentrale Kommerzzone mit Ladengeschäften und einem neuen Wegenetz eingefügt werden sollte. Im Lauf der letzten zwanzig Jahre ist es auf dem Gebiet der PPR zu zahlreichen Revitalisierungen und Wiederherstellungen von Gartendenkmälern gekommen. Zu den bedeutendsten gehören die Renovierung von sechs Palastgärten am Fuß der Prager Burg, die Rekonstruktion des barocken Vrtba-Gartens, des Waldstein-Gartens, die blockartige Neuanpflanzung von Obstbäumen im Seminar- und Großen Strahov-Garten sowie die Renovierung der Gärten und Parks auf dem Vy ehrad. Der Schutz von archäologischen Denkmälern in der Prager Denkmalreservation Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML Schlüsselwörter: Prager Denkmalreservation, Schutz von archäologischen Denkmälern, Prag, archäologische Forschung Der vierzigste Jahrestag der Erklärung der Prager Denkmalreservation (1971) bietet einen passenden Anlass zu einer Sichtung der Verhältnisse im archäologischen Denkmalschutz. Zu Beginn der 70er Jahre des 20. Jahrhunderts war die Vornahme von Geländeuntersuchungen bei Bauten im Stadtzentrum auf ein Mindestmaß geschrumpft; heute gehört die Durchführung von archäologischen Untersuchungen für jeden Bauherrn zu den gesetzlich verankerten Auflagen. Um die Gestalt des historischen Untergrunds zu ermitteln, werden in einer Reihe von Fällen präventive Geländeaufnahmen vorgenommen, auf deren Grundlage dann die denkmalschützerischen Bedingungen für die Umsetzung des eigentlichen Bauvorhabens definiert werden. So werden nicht nur traditionelle Relikte aus Altertum und Mittelalter untersucht; die Aufmerksamkeit gilt immer mehr auch den neuzeitlichen Funden oder dem Naturambiente an sich. Im Bewusstsein eines allmählichen Schwindens von archäologischen Denkmälern im Baugrund unter der Stadt wird immer mehr eine aktive Schutzweise für die besterhaltenen Stellen propagiert. Die Prädiktion von bedeutsamen archäologischen Flächen beruht auf der detaillierten Auswertung gewonnener Forschungsergebnisse im betreffenden Raum und stellt den klaren Trend im heutigen Vorgehen der Prager Archäologen dar. Die Durchführung von archäologischen Forschungen auf allen für Bauzwecke ausgewiesenen Flächen kann man als eine wirkliche Rettung des hypothetischen unterirdischen Informationsarchivs ansehen. Im Rahmen der Neubebauung kommt auch wieder freigelegten und präsentierten Denkwürdigkeiten (historischen Kellern, Fundamenten, Baudetails, Brunnen u.a.) allmählich ihr Platz zu. Ihre Erhaltung und etwaige Präsentation kann man als eine geeignete Verknüpfung von Alt und Neu ansehen, ohne die Kontinuität der historischen Entwicklung am Ort zu kappen. 148 RESUMÉ ZUSAMMENFASSUNG