STRÁŢNÝ Mgr. Petr Flajšar Soukromá střední odborná škola Hranice, s.r.o., Jaselská 832, Hranice

Transkript

1 STRÁŢNÝ Mgr. Petr Fljšr Soukromá střední odorná škol Hrnie, s.r.o., Jselská 832, Hrnie JUDr. Břetislv Veselý externí expert Hrnie 2011

2 Stráţný studijní texty Mgr. Petr Fljšr Soukromá střední odorná škol Hrnie, s.r.o. Jselská 832, Hrnie "Tento projekt je spolufinnován z Evropského soiálního fondu státního rozpočtu České repuliky." 2

3 Osh Úvodní slovo I. Oená část 1. Chrkteristik soukromýh ezpečnostníh sluţe 1.1 Ostrh mjetku oso (hlídí sluţy) Ohrn ostrh nemovitého movitého mjetku Ostrh při přeprvě peněz jejih zprování Ohrn oso právníh zájmů Vyhodnoování ezpečnostníh rizik Provozování entrálníh pultů ohrny Zjišťování pořádku v místeh konání veřejnýh shromáţdění, slvností, sportovníh kí podniků neo lidovýh záv 1.2 Detektivní sluţy 1.3 Tehniké sluţy k ohrně mjetku oso 1.4 Vlstní ohrn 2. Podmínky pro provozování soukromé ezpečnostní činnosti 2.1 Bezúhonnost pro provozování konesovné ţivnosti 2.2 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Odorná způsoilost Stndrt dílčí kvlifike stráţný 3. Právní zákldy soukromé ezpečnostní činnosti 3.1 Ústv ČR 3.2 Listin zákldníh práv svood 3.3 Trestní řád 3.4 Trestní zákon 3.5 Zákon o přestupíh 3.6 Ţivnostenský zákon 3.7 Očnský zákoník 3.8 Zákoník práe 4. Formy činnosti soukromýh ezpečnostníh sluţe 5. Metody činnosti soukromýh ezpečnostníh sluţe 6. Prostředky v činnosteh soukromýh ezpečnostníh sluţe 6.1 Právní prostředky 6.2 Orgnizční prostředky 6.3 Tehniké prostředky Výstroj provník SBS Výzroj provník SBS Spojoví prostředky Zezpečoví prostředky Doprvní prostředky Jiné tehniké prostředky Evidene, písemnosti 7. Zákldní oprávnění provníků soukromýh ezpečnostníh sluţe 8. Ohrn informí v činnosti soukromýh ezpečnostníh sluţe 8.1 Ohrn osoníh údjů 3

4 II. Zvláštní část 9. Oené speifiké zásdy činnosti stráţného 9.1 Práv povinnosti stráţného Směrnie Poţdvky pro způsoilost stráţného Školení 10. Přístupová kontrol n pevnýh stnovištíh 10.1 Identifike oso vozidel v ojektu 10.2 Identifike neznámýh oso vozidel ve střeţeném ojektu 11. Stniční moilní hlídky 11.1 Telefoniké rdiové spojení 11.2 Úkoly povinnosti stráţnýh zřzenýh do hlídky 11.3 Tktik pěší hlídky 11.4 Motorizovná hlídk 11.5 Klíčový reţim 11.6 Kynologiká ostrh 12. Bezpečnostní ohrnný doprovod 13. Místní pořádkové záleţitosti 14. Mimořádné události 14.1 Poţáry 14.2 Jiné mimořádné události Vyhroţování omovým útokem Únik plynu Poruh n elektrikém vedení elektrikýh zřízeníh Poškození vodovodního řádu, ztopení vodou 14.3 Prevene kontrol nehod 15. Poskytování první pomoi 15.1 Postup při zrnění oso 15.2 Bezvědomí 15.3 Ostruke dýhíh est izím tělesem 15.4 Stilizovná poloh 15.5 Přivolání ryhlé záhrnné sluţy 15.6 Krváení 15.7 Popáleniny 15.8 Poleptání 15.9 Pornění elektrikým proudem Zlomeniny Otrvy Epileptiký záhvt Hypoglykémie Tonutí Pornění ok Šok Resusite dětí 16. Zkoušky odorné způsoilosti 16.1 Písemná zkoušk Souor otázek pro písemnou zkoušku dílčí kvlifike stráţný Souor typovýh situí pro ústní prktikou zkoušku stráţný 16.2 Hodnoení zkoušky, do příprvy n zkoušku, délk zkoušky 16.3 Osvědčení o získání dílčí kvlifike 4

5 Úvodní slovo Váţení, dostávjí se Vám do rukou studijní texty s názvem Stráţný. Cílem tohoto studijního mteriálu je pomoi Vám připrvit se n zkoušku odorné způsoilosti podle zákon č. 179/2006 S. o ověřování uznávání výsledků dlšího vzdělávání, kterou musíte solvovt, y jste mohli ýt změstnáni jko provníi soukromýh ezpečnostníh sluţe. Studijní text je rozdělen do dvou zákldníh částí oené zvláštní. První část se věnuje oeným otázkám fungování orgnize soukromýh ezpečnostníh sluţe nleznete zde především stručnou hrkteristiku, rozdělení podmínky provozování soukromýh ezpečnostníh sluţe, přehled legisltivníh norem uprvujííh jejih činnost zákldní formy, metody prostředky, jeţ komerční ezpečnostní sluţy při své činnosti vyuţívjí. Druhá část učení pulike se změřuje speiálně n odvětví soukromýh ezpečnostníh sluţe ohrnu ostrhu mjetku oso (hlídí služy). Zde njdete kpitoly, které se úze změřují n olsti činnosti, s nimiţ se ezpečnostní provník hlídíh sluţe (stráţný) ěhem své práe dennodenně dostává do styku, neo je vysoká prvděpodonost, ţe n ně v průěhu výkonu povolání dříve neo později nrzí. V závěru zvláštní části se můţete tké seznámit s ktuálním zněním zkušeníh testovýh otázek souorem typovýh situí pro ústní prktikou zkoušku. Věřím, ţe Vám předkládné studijní texty pomohou nejen k úspěšnému solvování zkoušek odorné způsoilosti, le ţe Vám tké zároveň poslouţí jko určitý mnuál vodítko v ţivotníh situíh, ve kterýh se v průěhu Všeho povolání oitnete. 5

6 I. OBECNÁ ČÁST 6

7 1. Chrkteristik soukromýh ezpečnostníh sluţe Soukromou ezpečnostní sluţou se rozumí výkon činností relizovnýh v souldu s konesní listinou (n zákldě ţivnostenského oprávnění) k zjištění ohrny mjetku oso dlšíh ezpečnostníh zájmů v duhu smlouvy mezi soukromou ezpečnostní genturou zákzníkem neo pro potřey vlstní orgnize. Soukromé ezpečnostní sluţy lze rozdělit n tyto sluţy: ) ostrh mjetku oso (hlídí sluţy) ) detektivní sluţy ) tehniké sluţy k ohrně mjetku oso d) vlstní ohrn mjetku oso 1.1 Ostrh mjetku oso (hlídí sluţy) Jedná se o jednu ze zákldníh činností soukromé ezpečnostní sluţy, která je změřen zejmén k ohrně mjetku oso. Jedná se o výkon činností, které jsou relizovány v souldu s konesní listinou (či liení), to jk n smluvním zákldě pro právniké či fyziké osoy, tk pro potřey vlstní orgnize. (npř. firmy, institue pod.) Hlídí sluţy předstvují zejmén činnosti prováděné při ohrně ojektů jeho zřízení, při ohrně oso prujííh v ojektu, při ohrně dodrţování provozního reţimu v dném ojektu pod., přičemţ pltí zásd, ţe provník hlídí sluţy má při plnění úkolu souvisííh s ohrnou ojektu stejná práv povinnosti, jko y měl vlstní personál ohrny zdvtele (zákzník). Ohrn ojektu, která je, vedle jiného ovlivněn zejmén výskytem kriminlity, poţdvky pojistnýh smluv, je prováděn provníky soukromýh ezpečnostníh gentur n zákldě smlouvy mezi zákzníkem příslušnou genturou. Ohrnná činnost, kterou hlídí sluţy zezpečuje, se vzthují zejmén n: movitý mjetek zákzník nemovitý mjetek zákzník, včetně finnčníh hotovostí jinýh enností n osoy nházejíí se legálně v ojektu souory dtází jiné informe, jeţ jsou mjetkem zákzník 7

8 Hlídí sluţy tké předstvují pro zákzník, jimţ jsou poskytovány ezpečnostní sluţy, nejen poskytovtele těhto sluţe, le tké odorné, profesionální porde v olsti potře zjištění ezpečnosti. Vzhledem ke znčným zkušenostem s ohrnou mjetku oso jsou hlídí sluţy shopny pordit zákzníkům, jk řešit ezpečnostní prolémy nejrůznějšího hrkteru v jejih orgnizi. Jsou shopny řešit nejrůznější ezpečnostní otázky, včetně zprování ezpečnostního projektu pro potřey zákzník Ohrn ostrh nemovitého movitého mjetku Jedná se o sluţu preventivní činnosti poskytovnou soukromému sujektu pro ohrnu mjetku. Soukromá sluţ můţe ýt poskytnut několik způsoy ohrny mjetku. Mezi nejrozšířenější formy ohrny mjetku ptří ohrn tehniká, fyziká neo kominovná Ostrh při přeprvě peněz jejih zprování Komplexní souor sluţe při přeprvě peněţní hotovosti enností neo jejih zprování, kdy je nutno dodrţovt několik ezpečnostníh zásd. Zejmén zásdy prevene, odpovědnosti, personlistiky, ezpečnosti logistiky Ohrn oso právníh zájmů Ohrn oso je speifiky zákonem uprvená činnost pomoí fyzikýh neo právnikýh oso. Mjí vymezený osh činností, které jsou prováděny ezpečnostními provníky, povětšinou změstnni, dnými formmi, prostředky metodmi, s jsně vymezeným ílem zjišťujíím ohrnu ţivot zdrví oso. Bývá plně přizpůsoen poţdvkům klient, který určuje práv, povinnosti úkoly grntuje ohrnu práv oprávněnýh zájmů očnů Vyhodnoování ezpečnostníh rizik Před zhájením jkékoli činnosti soukromé sluţy je vţdy nutno vyhodnotit veškerá ezpečnostní rizik. Bezpečnostním rizikem je vyhodnoení dné situe ve střeţeném ojektu neo u střeţené osoy v přímé souvislosti mezi jednáním následkem. 8

9 1.1.5 Provozování entrálníh pultů ohrny Dispečink pultů entrální ohrny pruje n prinipu operčního proviště, který zprovává informe odesílné ze střeţenýh ojektů. Přenos informí je dnes většinou prováděn pomoí přenosu signálu přes GSM, telefonní linkou neo rádiovým signálem Zjišťování pořádku v místeh konání veřejnýh shromáţdění, slvností, sportovníh kí podniků neo lidovýh záv Sluţ poskytován n zákldě ojednávky, kde jsou stnoveny pokyny pro zjištění pořádku v místě většího výskytu lidí, jko jsou sportovní utkání, lidové slvnosti veselie, předvolení shromáţdění podoné ke. 1.2 Detektivní sluţy Sluţ soukromýh detektivů je konesovnou ţivností. Zhrnuje poskytování sluţe spojenýh s hledáním mjetku oso, zjišťováním skutečností, které mohou slouţit jko důkzní prostředky v řízení před soudem neo správním orgánem. Dále získáváním informí týkjííh se fyzikýh neo právnikýh oso neo jejih mjetkovýh poměrů, získáváním informí v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávníh jednání ohroţujííh ohodní tjemství, sěr dt jejih vyhodnoování pro sujekty, které prokáţou právní zájem. 1.3 Tehniké sluţy k ohrně mjetku oso Tehnikými sluţmi se rozumí vývoj, výro prodej, projektování, montáţ, revize oprvy zezpečoví signlize slouţíí k ohrně mjetku oso, včetně systémů umoţňujííh sledování pohyu projevů oso. 1.4 Vlstní ohrn Vlstní ohrnou se rozumí ohrn mjetku oso pro vlstní potřeu příslušné firmy, je-li tto činnost spojen s drţením, nošením neo pouţíváním věnýh ezpečnostníh prostředků vykonáván n veřejně přístupnýh místeh. 9

10 2. Podmínky pro provozování soukromé ezpečnostní činnosti Pro účely provozování soukromýh ezpečnostníh sluţe musí fyziká neo právniká oso splnit podmínky dné ţivnostenským zákonem to jednk všeoené podmínky, které pltí pro všehny druhy ţivností (stnovený věk, ezúhonnost, způsoilost k právním úkonům) tké zvláštní podmínky, které jsou u ţivností týkjííh se soukromě ezpečnostníh činností vyţdovány (především odorná způsoilost prxe). Většinu těhto podmínek (včetně zdrvotní způsoilosti) musí plnit tké změstnni, kteří plní konkrétní úkoly n úseku soukromýh ezpečnostníh sluţe. 2.1 Bezúhonnost pro provozování konesovné ţivnosti Fyziká neo právniká oso smí provozovt konesovnou ţivnost ostrh mjetku oso, sluţy soukromýh detektivů poskytování tehnikýh sluţe k ohrně mjetku oso pouze pokud je ezúhonná dle zákon o ţivnostenském podnikání. Zákon přesně vymezuje podmínky oso, které pro účely tohoto podnikání ezúhonnost nesplňují. Bezúhonným pro provozování konesovnýh živností ostrh mjetku oso, služy soukromýh detektivů poskytování tehnikýh služe k ohrně mjetku oso podle tohoto zákon není ten: ) kdo yl prvomoně odsouzen pro úmyslný trestný čin neo yl v posledníh 5 leteh prvomoně odsouzen pro trestný čin spáhný z nedlosti, jestliţe jeho jednání, kterým spáhl trestný čin, je v rozporu s předmětem této podniktelské činnosti, ) jehoţ trestní stíhání pro úmyslný trestný čin ylo n zákldě prvomoného rozhodnutí o shválení nrovnání zstveno od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáhl trestný čin, v rozporu s předmětem této podniktelské činnosti, ) jehoţ trestní stíhání pro úmyslný trestný čin ylo prvomoně podmíněně zstveno od uplynutí zkušení doy neo lhůty, v níţ má ýt rozhodnuto, ţe se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, neo ylo v trestním řízení, které ylo proti němu vedeno, 10

11 rozhodnuto o podmíněném odloţení podání návrhu n potrestání od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáhl trestný čin, v rozporu s předmětem této podniktelské činnosti, d) kdo v čestném prohlášení uvede nesprávné údje nezytné pro posouzení ezúhonnosti. Bezúhonnost ţdtele o vydání konesní listiny podle písm. ) se prokzuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí ýt strší 3 měsíů. Bezúhonnost podle odstve písm. ) ) prokzuje ţdtel o vydání konesní listiny čestným prohlášením, které nesmí ýt strší 3 měsíů. 2.2 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Pro provozování konesovné ţivnosti jsou podmínkou odorná zdrvotní způsoilost, tto povinnost se vzthuje i n změstnne u fyzikýh právnikýh oso. Odpovědnost z splnění podmínek odorné zdrvotní způsoilosti u všeh zúčstněnýh oso, vyplývjííh z tohoto zákon je plně n podniktelském sujektu provozujíím tuto konesovnou ţivnost Odorná způsoilost Prvidl rozsh odorné způsoilosti můţeme rozdělit n dvě skupiny. Odorná způsoilost pro podnikjíí právniké fyziké osoy odorná způsoilost pro osoy vykonávjíí činnosti dle 6, odstve 1 2 zákon 455/1991 S., ve znění pozdějšíh předpisů v provně právním poměru. Odorná způsoilost pro podnikjíí právniké fyziké osoy je stnoven v příloze č. 3, zákon 455/1991 S., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějšíh předpisů. V příloze číslo 5 zákon 455/1991 S., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějšíh předpisů je stnoven dlší povinnost pro podnikjíí osoy, kdy tyto osoy jsou povinny zjistit výkon zde vyjmenovnýh ţivností, mezi které ptří i jiţ námi zmiňovné ţivnosti, pouze fyzikými osomi splňujíí odornou způsoilost, odorné způsoilosti pro výkon těhto činností. Pro ostrhu mjetku oso dle 27, odstve 1 2 zákon o ţivnostenském podnikání jko podnikjíí oso vlstníí ţivnost je potře: 11

12 ) vysokoškolské vzdělání neo vyšší odorné vzdělání právnikého, ezpečnostního neo odoného změření, ) střední vzdělání s mturitní zkouškou v ooru ezpečnostním neo právním 3 roky prxe, neo ) střední vzdělání s mturitní zkouškou osvědčení o odorné kvlifiki pro příslušnou provní činnost vydné s pltností n 5 let zřízením kreditovným podle zvláštníh právníh předpisů Ministerstvem školství, mládeţe tělovýhovy, z podmínek stnovenýh zvláštním právním předpisem 3 roky prxe, z příuzný oor lze povţovt sluţu v Poliii České repuliky, oení poliii, Justiční stráţi, Vojenské poliii td. dále musí splňovt: spolehlivost podniktele, sttutárního orgánu členů sttutárního orgánu, ezúhonnost odorná způsoilost změstnnů. Jko podnikjíí oso změstnvtel u svýh změstnnů je povinen zjistit: osvědčení o odorné kvlifiki pro příslušnou provní činnost vydávným s pltností n 10 let zřízením kreditovným, z podmínek stnovenýh zvláštním právním předpisem neo dokld o uznání odorné kvlifike podle zvláštního právního předpisu (vyhlášk o oshu rozshu kvlifike pro výkon fyziké ostrhy sluţy soukromého detektiv vyšetřovtele, zákon č. 18/2004 S., ve znění pozdějšíh předpisů) Pro sluţy soukromýh detektivů dle 27, odstve 1 2 zákon o ţivnostenském podnikání je potře: ) vysokoškolské vzdělání neo vyšší odorné vzdělání právnikého, ezpečnostního neo odoného změření jeden rok prxe, ) střední vzdělání s mturitní zkouškou v ooru ezpečnostním neo právním 3 roky prxe, neo ) střední vzdělání s mturitní zkouškou osvědčení o odorné kvlifiki pro příslušnou provní činnost vydné s pltností n 5 let zřízením kreditovným podle zvláštníh právníh předpisů Ministerstvem školství, mládeţe tělovýhovy, z podmínek stnovenýh zvláštním právním předpisem 3 roky prxe, z příuzný oor lze povţovt sluţu v Poliii České repuliky, oení poliii, Justiční stráţi, Vojenské poliii td., dále musí splňovt: spolehlivost podniktele, sttutárního orgánu členů sttutárního orgánu ezúhonnost odorná způsoilost podniktele změstnnů 12

13 zdrvotní způsoilost změstnnů. Jko podnikjíí oso změstnvtel u svýh změstnnů je povinen zjistit: ) minimálně střední vzdělání s mturitní zkouškou v ooru ezpečnostním, právním neo odoném, neo ) minimálně střední vzdělání s mturitní zkouškou osvědčení o odorné kvlifiki pro příslušnou provní činnost vydávným s pltností n 10 let zřízením kreditovným, neo ministerstvem, z podmínek stnoveným zvláštním právním předpisem, neo dokld o uznání odorné kvlifike podle zvláštního právního předpisu o oshu rozshu kvlifike pro výkon fyziké ostrhy sluţy soukromého detektiv vyšetřovtele, zákon č. 18/2004 S., ve znění pozdějšíh předpisů. K poskytování tehnikýh sluţe k ohrně mjetku oso dle 27, odstve 1 2 zákon o ţivnostenském podnikání je nutno mít: ) vysokoškolské vzdělání ve studijním progrmu studijním ooru změřeném n strojírenství, elektrotehniku, telekomunike neo výpočetní tehniku 1 rok prxe v ooru, neo ) vyšší odorné vzdělání v ooru vzdělání změřeném n strojírenství, elektrotehniku, telekomunike neo výpočetní tehniku 2 roky prxe v ooru, neo ) střední vzdělání s mturitní zkouškou v ooru vzdělání změřeném n strojírenství, elektrotehniku, telekomunike neo výpočetní tehniku 2 roky prxe v ooru, neo d) střední vzdělání s výučním listem v ooru vzdělání změřeném n strojírenství, elektrotehniku, telekomunike neo výpočetní tehniku 3 roky prxe v ooru, neo e) osvědčení o rekvlifiki neo jiný dokld o odorné kvlifiki pro příslušnou provní činnost vydný zřízením kreditovným podle zvláštníh právníh předpisů, zřízením kreditovným Ministerstvem školství, mládeţe tělovýhovy, neo ministerstvem, do jehoţ půsonosti ptří odvětví, v němţ je ţivnost provozován, 4 roky prxe v ooru; dále musí splňovt ezúhonnost všeh změstnnů Stndrt dílčí kvlifike stráţný Provník je kvlifikován k výkonu svého povolání, jestliţe vyhoví kvlifikčním poţdvkům s tímto povoláním spojeným. Pro povolání stráţný je stnoven číselný kód dle Národní soustvy kvlifikí E. Pro odornou způsoilost jsou stnoveny 13

14 kvlifikční hodnotíí stndrdy úrovně dvě pro jednotlivé olsti. Kvlifikční stndrdy ) Provádění ohrny ostrhy mjetku oso Oso musí prokázt vědomosti z okruhů: znlost zásd ohrny ostrhy mjetku oso, znlost ustnovení příslušnýh zákonů, nřízení vyhlášek, které vymezují prvomoi, odpovědnost způso činnosti při ostrze ohrně mjetku oso znlost zásd ezpečnosti, poţární ohrny, ohrny ţivot zdrví oso ohrny ţivotního prostředí, předházení vzniku poţáru, tehniké ekologiké hvárie zásdy činnosti při úrzu. Tyto znlosti se ověřují písemně. ) Osluhování tehnikýh ezpečnostníh systémů Oso musí prokázt vědomosti z okruhů: znlosti oenýh zásd pouţití osluhy tehnikýh ezpečnostníh systémů při jejih nszení k ostrze mjetku oso znlost zásd ohrny osoníh údjů při jejih zprování tehnikými ezpečnostními systémy. Tyto znlosti se ověřují písemně. ) Upltňování zásd součinnosti se složkmi Integrovného záhrnného systému, zejmén s Poliií ČR vymezenými osomi Oso musí prokázt vědomosti z okruhů: znlosti zásd součinnosti s Poliií ČR oení poliií při ostrze ohrně mjetku oso podle pltnýh ustnovení příslušnýh zákonů znlost zásd součinnosti s hsičskými jednotkmi, záhrnnou sluţou hvrijními sluţmi při odvrení škod n mjetku zdrví oso podle pltnýh ustnovení příslušnýh zákonů, znát čísl tísňového volání. Tyto znlosti se ověřují písemně. d) Aplikování právníh zákldů ezpečnostní činnosti Oso musí prokázt vědomosti z okruhů oriente v právníh ustnoveníh, která vymezují práv svoody člověk, nedotknutelnost soukromí, ohrnu osonosti, důstojnosti ti právo n mjetek, oriente v očnském právu zejmén v právníh ustnoveníh, která vymezují právo n přiměřenou ohrnu proti záshu do vlstnikýh práv právo n přiměřenou ornu, znlost zákldníh ustnovení provního práv, zejmén povinností změstnne ustnovení, která se výkonu 14

15 ezpečnostní činnosti ezprostředně týkjí, znlost ustnovení trestního zákon zákon o přestupíh v rozshu, který se ezprostředně týká výkonu činnosti jejih pliki do výkonu činnosti, zejmén posouzení trestného činu přestupku, právo n nutnou ornu, činnost v krjní nouzi, moţnost omezení osoní svoody, povinnost ohrny stop důkzů, oriente v právníh ustnoveníh, které vymezují právo n drţení nošení zrně při výkonu povolání, v právníh ustnoveníh, které vymezují právo n drţení nošení zrně při výkonu povolání, znlost ustnovení ţivnostenského zákon o podmínkáh provozování výkonu činnosti ostrh mjetku oso, znlost právníh ustnovení n ohrnu osoníh údjů při jejih zprování při výkonu činnosti znlost zásd ohrny osoníh údjů při jejih zprování tehnikými ezpečnostními systémy ve smyslu zákon o ohrně osoníh údjů. Tyto znlosti se ověřují písemně. e) Kontrol oso vozidel n vrátniíh rnáh Oso musí prokázt vědomosti z okruhů kontrol oprávněnosti vstupu osoy, odvit návštěvu, vysvětlit prvidl postup, kontrol oprávněnost vjezdu neo výjezdu vozidl vývozu věí z ojektu, vysvětlit prvidl postup, popst prvidl postupu proti izí či neţádouí osoě zjištěné n volném prostrnství tktiku činnosti provedení kontroly oprávněnosti odnášení věí, zdůvodnit oprávnění zásdy pro kontrolu. Tyto znlosti se ověřují prktiky ústně. f) Kontrolní činnost ve střeženýh ojekteh Oso musí prokázt vědomosti z okruhů vyjmenovt oené povinnosti prvidl hování stráţného n ohůze, popst hlvní tktiké zásdy, vyjmenovt preventivně kontrolní optření činnosti stráţného při kontrole ojektu popst tktiku činnosti při kontrole nrušeného ojektu neo místnosti. Tyto znlosti se ověřují ústně. g) Dozor v ojekteh n veřejnýh prostrnstvíh Oso musí prokázt vědomosti z okruhů jk vyzvt nrušitele klidu, pořádku důstojného průěhu ke k dodrţování stnovenýh zásd, vyjmenovt tktiké zásdy činnosti, jk provést kontrolu, zd návštěvník veřejné ke nevnáší do střeţeného reálu zkázné věi, popst oprávnění zásdy pro kontrolu jk zujmout pozii k ostrze doprovázené osoy n veřejném prostrnství, popst tktiku činnosti. Tyto 15

16 znlosti se ověřují prktiky ústně. h) Provádění jednoduhýh úkonů k zjištění onovení ezpečnosti ke snížení ztrát n mjetku zdrví oso Oso musí prokázt vědomosti z okruhů zvolení vhodné tktiky činnosti pro zdnou situi, npříkld oené nrušení ojektu izí osoou, poţár, hvárie elektrikého proudu, hvárie vody, ndměrný únik škodlivýh látek, tehnikýh plynů zdůvodnit její výěr, přivolt příslušnou odornou pomo, popst prvidl tktiku činnosti ezpečnostního záshu, který vede k dočsnému omezení osoní svoody osoy přistiţené při páhání trestného činu popst prvidl tktiku činnosti ezpečnostního záshu v místeh, kde yl spáhán trestní čin. Tyto znlosti se ověřují prktiky ústně. i) Používání věnýh ezpečnostníh prostředků Oso musí prokázt vědomosti z okruhů, popst prvidl, vysvětlit postup pouţití zdného věného prostředku předvést v modelové situi popst oené zásdy komunike při pouţití spojovíh prostředků. j) Vedení dokumente o ostrze, kontroláh poskytnutýh služáh Oso musí prokázt vědomosti z okruhů, vyjmenovt zákldní údje, které musí sluţení záznm o události oshovt zdůvodnit význm vedení dokumente o ostrze kontroláh. Tyto znlosti se ověřují ústně. 3. Právní zákldy soukromé ezpečnostní činnosti Kţdá činnost v olsti ohrny mjetku oso musí ýt právně ošetřen. Vzhledem k seni zákon o ivilníh ezpečnostníh sluţáh v nšem právním řádu vyplývá nutnost plikovt pltný právní řád n podmínky soukromýh ezpečnostníh činností. Jedná se zejmén o pliki těhto právníh norem: Ústv ČR ústvní zákon č. 1/1993 S., ve znění změn doplňků, Listin zákldníh práv svood ústvní zákon č. 2/1993 S., Očnský zákoník č. 40/1964 S., ve znění změn doplňků, Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 S., ve znění změn doplňků, 16

17 Trestní zákon č. 40/2009 S., ve znění změn doplňků, Zákon o přestupíh č. 200/1990 S., ve znění změn doplňků Zákoník práe č. 262/2006 S., ve znění změn doplňků, Ţivnostenský zákon č.455/1991 S., ve znění změn doplňků ( 6). Výěr elementárníh legisltivníh ustnovení uprvujííh činnost změstnnů ostrhy ohrny mjetku oso 3.1 Ústv ČR Čl. 2 (3) Státní mo slouţí všem očnům lze ji upltňovt jen v přípdeh, v mezíh způsoy, které stnoví zákon (4) Kţdý očn můţe činit, o není zákonem zkázáno, nikdo nesmí ýt nuen činit, o zákon neukládá. 3.2 Listin zákldníh práv svood Čl. 2 (2) Státní mo lze upltňovt jen v přípdeh v mezíh stnovenýh zákonem, to způsoem, který zákon stnoví. (3) Kţdý můţe činit, o není zákonem zkázáno, nikdo nesmí ýt nuen činit, o zákon neukládá. Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoy jejího soukromí je zručen. Omezen můţe ýt jen v přípdeh stnovenýh zákonem. Čl. 8 (1) Osoní svood je zručen. (3) Oviněného neo podezřelého z trestného činu je moţno zdrţet jen v přípdeh stnovenýh v zákoně. Zdrţená oso musí ýt ihned seznámen s důvody zdrţení, vyslehnut nejpozději do 48 hodin propuštěn n svoodu neo odevzdán soudu. 17

18 Soude musí zdrţenou osou do 24 hodin od převzetí vyslehnout rozhodnout o vzě, neo ji propustit n svoodu. Čl. 11 (1) Kţdý má právo vlstnit mjetek. Vlstniké právo všeh vlstníků má stejný zákonný osh ohrnu. Dědění se zručuje. Čl. 12 (1) Oydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit ez souhlsu toho, kdo v něm ydlí. Čl. 24 Příslušnost ke kterékoli národnostní neo etniké menšině nesmí ýt nikomu n újmu. Čl. 37 (1) Kţdý má právo odepřít výpověď, jestliţe y jí způsoil neezpečí trestního stíhání soě neo osoě lízké. Čl. 39 Jen zákon stnoví, které jednání je trestným činem jký trest, jkoţ i jké jiné újmy n práveh neo mjetku, ze z jeho spáhání uloţit. Čl. 40 (1) Jen soud rozhoduje o vině trestu z trestné činy. (2) Kţdý, proti němuţ je vedeno trestní řízení, je povţován z nevinného, pokud prvomoným odsuzujíím rozsudkem soudu neyl jeho vin vysloven. 3.3 Trestní řád 2 Zákldní zásdy trestního řízení (1) Nikdo nemůţe ýt stíhán jink neţ ze zákonnýh důvodů způsoem, který stnoví tento zákon. 18

19 8 (1) Státní orgány, právniké fyziké osoy jsou povinny ez zytečného odkldu, nestnoví-li zvláštní předpis jink, i ez úplty vyhovovt doţádáním orgánů činnýh v trestním řízení při plnění jejih úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznmovt státnímu zástupi neo poliejním orgánům skutečnosti nsvědčujíí tomu, ţe yl spáhán trestný čin. 12 Výkld některýh pojmů (1) Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupe poliejní orgán. (2) Poliejními orgány se rozumějí útvry Poliie České repuliky. V řízení o trestnýh čineh poliistů změstnnů zřzenýh v Poliii České repuliky má postvení poliejního orgánu Inspeke Poliie ČR. Stejné postvení mjí v řízení o trestnýh čineh příslušníků ozrojenýh sil pověřené orgány Vojenské poliie, v řízení o trestnýh čineh příslušníků Vězeňské sluţy České repuliky pověřené orgány této sluţy, v řízení o trestnýh čineh příslušníků Bezpečnostní informční sluţy pověřené orgány Bezpečnostní informční sluţy, v řízení o trestnýh čineh příslušníků Úřdu pro zhrniční styky informe pověřené orgány Úřdu pro zhrniční styky informe v řízení o trestnýh čineh příslušníků Vojenského zprvodjství pověřené orgány Vojenského zprvodjství. Tím není dotčeno oprávnění státního zástupe podle 157 odst. 2 písm. ). Postvení poliejníh orgánů mjí i pověřené elní orgány v řízení o trestnýh čineh spáhnýh porušením elníh předpisů předpisů o dovozu, vývozu neo průvozu zoţí, to i v přípdeh, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozrojenýh sil neo ozrojenýh sorů sluţe, dále porušením právníh předpisů při umístění pořízení zoţí v členskýh státeh Evropskýh společenství, je-li toto zoţí doprvováno přes státní hrnie České repuliky, v přípdeh porušení předpisů dňovýh, jsou-li elní orgány správem dně podle zvláštníh právníh předpisů. Není-li dále stnoveno jink, jsou uvedené orgány oprávněny ke všem úkonům trestního řízení ptříím do půsonosti poliejního orgánu. (3) Kde tento zákon mluví o soudu, rozumí se tím podle povhy věi okresní soud, 19

20 krjský soud, vrhní soud neo Nejvyšší soud České repuliky (dále jen Nejvyšší soud ). (4) Kde tento zákon mluví o okresním soudu, rozumí se tím i ovodní soud, popřípdě jiný soud se stejnou půsoností; kde tento zákon mluví o krjském soudu, rozumí se tím i Městský soud v Prze. (5) Kde tento zákon mluví o okresním státním zástupi, rozumí se tím i ovodní státní zástupe, popřípdě jiný státní zástupe se stejnou půsoností; kde tento zákon mluví o krjském státním zástupi, rozumí se tím i městský státní zástupe v Prze. (6) Strnou se rozumí ten, proti němuţ se vede trestní řízení, zúčstněná oso poškozený v řízení před soudem téţ státní zástupe společenský zástupe; stejné postvení jko strn má i jiná oso, n jejíţ návrh neo ţádost se řízení vede neo která podl oprvný prostředek. 76 Zdržení osoy podezřelé (1) Osou podezřelou ze spáhání trestného činu můţe, je-li některý z důvodů vzy ( 67), poliejní orgán v nléhvýh přípdeh zdrţet, i kdyţ dosud proti ní neylo zhájeno trestní stíhání ( 160 odst. 1). K zdrţení je tře předhozího souhlsu státního zástupe. Bez tkového souhlsu lze zdrţení provést, jen jestliţe vě nesnese odkldu souhlsu předem nelze dosáhnout, zejmén yl-li oso přistiţen při trestném činu neo zstiţen n útěku. (2) Osoní svoodu osoy, která yl přistiţen při trestném činu neo ezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totoţnosti, k zmezení útěku neo k zjištění důkzů. Je všk povinen tuto osou předt ihned poliejnímu orgánu; příslušník ozrojenýh sil můţe téţ předt nejliţšímu útvru ozrojenýh sil neo správi posádky. Nelze-li tkovou osou ihned předt, je tře některému z uvedenýh orgánů omezení osoní svoody ez odkldu oznámit. (3) Poliejní orgán, který provedl zdrţení, zdrţenou osou vyslehne o výslehu sepíše protokol, v němţ oznčí místo, čs liţší okolnosti zdrţení uvede osoní údje zdrţené osoy, jkoţ i podsttné důvody zdrţení. (4) Poliejní orgán, který zdrţení provedl neo kterému yl podle odstve 2 odevzdán oso přistiţená při trestném činu, ji propustí ezodkldně n svoodu v přípdě, ţe ude podezření rozptýleno neo důvody zdrţení z jiné příčiny odpdnou. 20

21 Nepropustí-li zdrţenou osou n svoodu, předá státnímu zástupi protokol o jejím výslehu s vyhotovením usnesení o zhájení trestního stíhání dlší důkzní mteriál tk, y státní zástupe popřípdě mohl podt návrh n vzetí do vzy. Návrh musí poliejní orgán podt ez odkldu, y oso zdrţená podle tohoto zákon mohl ýt odevzdán soudu nejpozději do 48 hodin od tohoto zdrţení; jink musí ýt propuštěn n svoodu. (5) Ustnovení 33 odst. 1, 91, 92, je tře přiměřeně dát i tehdy, jestliţe je zdrţená oso vyslýhán v doě, kdy ještě proti ní neylo zhájeno trestní stíhání ( 160). (6) Zdrţená oso má právo zvolit si oháje, hovořit s ním ez přítomnosti třetí osoy rdit se s ním jiţ v průěhu zdrţení; má téţ právo poţdovt, y oháje yl přítomen při jejím výslehu podle odstve 3, ledţe je oháje ve lhůtě uvedené v odstvi 4 nedosţitelný. O těhto práveh je tře podezřelého poučit poskytnout mu plnou moţnost jejih upltnění. 158 (1) Poliejní orgán je povinen n zákldě vlstníh pozntků, trestníh oznámení i podnětů jinýh oso orgánů, n jejihţ podkldě lze učinit závěr o podezření ze spáhání trestného činu, učinit všehn potřená šetření optření k odhlení skutečností nsvědčujííh tomu, ţe yl spáhán trestný čin, směřujíí ke zjištění jeho phtele; je povinen činit téţ nezytná optření k předházení trestné činnosti. (2) Oznámení o skutečnosteh nsvědčujííh tomu, ţe yl spáhán trestný čin, je povinen přijímt státní zástupe poliejní orgán. Přitom je povinen oznmovtele poučit o odpovědnosti z vědomě neprvdivé údje, pokud o to oznmovtel poţádá, do jednoho měsíe od oznámení jej vyrozumět o učiněnýh optřeníh. (3) O zhájení úkonů trestního řízení k ojsnění prověření skutečností důvodně nsvědčujííh tomu, ţe yl spáhán trestný čin, sepíše poliejní orgán neprodleně záznm, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zhjuje, způso, jkým se o nih dověděl. Opis záznmu zšle do 48 hodin od zhájení trestního řízení státnímu zástupi. Hrozí-li neezpečí z prodlení, poliejní orgán záznm sepíše po provedení potřenýh neodkldnýh neopkovtelnýh úkonů. K ojsnění prověření skutečností důvodně nsvědčujííh tomu, ţe yl spáhán trestný čin, optřuje poliejní orgán potřené podkldy nezytná vysvětlení zjišťuje stopy trestného činu. V rámi 21

22 toho je oprávněn, kromě úkonů uvedenýh v této hlvě, zejmén ) vyţdovt vysvětlení od fyzikýh právnikýh oso státníh orgánů, ) vyţdovt odorné vyjádření od příslušnýh orgánů, je-li toho pro posouzení věi tře, téţ znleké posudky, ) ostrávt potřené podkldy, zejmén spisy jiné písemné mteriály, d) provádět ohledání věi míst činu, e) vyţdovt z podmínek uvedenýh v 114 provedení zkoušky krve neo jiného podoného úkonu, včetně oděru potřeného iologikého mteriálu, f) pořizovt zvukové orzové záznmy oso, z podmínek stnovenýh v 114 snímt dktyloskopiké otisky, provádět osoou téhoţ pohlví neo lékřem prohlídku těl jeho zevní měření, jestliţe je to nutné ke zjištění totoţnosti osoy neo ke zjištění zhyení stop neo následků činu, g) z podmínek stnovenýh v 76 zdrţet podezřelou osou, h) z podmínek stnovenýh v 78 ţ 81 činit rozhodnutí optření v těhto ustnoveníh nznčená, i) způsoem uvedeným v hlvě čtvrté provádět neodkldné neo neopkovtelné úkony, pokud podle tohoto zákon jejih provedení neptří do výlučné prvomoi jiného orgánu činného v trestním řízení. 3.4 Trestní zákon 12 Zásd zákonnosti zásd susidirity trestní represe (1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy stnoví trestní snke, které lze z jejih spáhání uloţit. (2) Trestní odpovědnost phtele trestněprávní důsledky s ní spojené lze upltňovt jen v přípdeh společensky škodlivýh, ve kterýh nepostčuje upltnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. 13 Trestný čin (1) Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon oznčuje z trestný který vykzuje znky uvedené v tkovém zákoně. (2) K trestní odpovědnosti z trestný čin je tře úmyslného zvinění, nestnoví-li 22

23 trestní zákon výslovně, ţe postčí zvinění z nedlosti. 14 Přečiny zločiny (1) Trestné činy se dělí n přečiny zločiny. (2) Přečiny jsou všehny nedlostní trestné činy ty úmyslné trestné činy, n něţ trestní zákon stnoví trest odnětí svoody s horní hrnií trestní szy do pěti let. (3) Zločiny jsou všehny trestné činy, které nejsou podle trestního zákon přečiny; zvlášť závţnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, n něţ trestní zákon stnoví trest odnětí svoody s horní hrnií trestní szy nejméně deset let. 15 Úmysl (1) Trestný čin je spáhán úmyslně, jestliţe phtel ) htěl způsoem uvedeným v trestním zákoně porušit neo ohrozit zájem hráněný tkovým zákonem, neo ) věděl, ţe svým jednáním můţe tkové porušení neo ohroţení způsoit, pro přípd, ţe je způsoí, yl s tím srozuměn. (2) Srozuměním se rozumí i smíření phtele s tím, ţe způsoem uvedeným v trestním zákoně můţe porušit neo ohrozit zájem hráněný tkovým zákonem. 16 Nedlost (1) Trestný čin je spáhán z nedlosti, jestliţe phtel ) věděl, ţe můţe způsoem uvedeným v trestním zákoně porušit neo ohrozit zájem hráněný tkovým zákonem, le ez přiměřenýh důvodů spoléhl, ţe tkové porušení neo ohroţení nezpůsoí, neo ) nevěděl, ţe svým jednáním můţe tkové porušení neo ohroţení způsoit, č o tom vzhledem k okolnostem k svým osoním poměrům vědět měl mohl. (2) Trestný čin je spáhán z hrué nedlosti, jestliţe přístup phtele k poţdvku náleţité optrnosti svědčí o zřejmé ezohlednosti phtele k zájmům hráněným trestním zákonem. 23

24 HLAVA III OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST ČINU 28 Krjní nouze (1) Čin jink trestný, kterým někdo odvrí neezpečí přímo hrozíí zájmu hráněnému trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o krjní nouzi, jestliţe ylo moţno toto neezpečí z dnýh okolností odvrátit jink neo způsoený následek je zřejmě stejně závţný neo ještě závţnější neţ ten, který hrozil, neo yl ten, komu neezpečí hrozilo, povinen je snášet. 29 Nutná orn (1) Čin jink trestný, kterým někdo odvrí přímo hrozíí neo trvjíí útok n zájem hráněný trestním zákonem, není trestným činem. (2) Nejde o nutnou ornu, yl-li orn zel zjevně nepřiměřená způsou útoku. 30 Svolení poškozeného (1) Trestný čin nespáhá, kdo jedná n zákldě svolení osoy, jejíţ zájmy, o nihţ tto oso můţe ez omezení oprávněně rozhodovt, jsou činem dotčeny. (2) Svolení podle odstve 1 musí ýt dáno předem neo součsně s jednáním osoy páhjíí čin jink trestný, dorovolně, určitě, váţně srozumitelně; je-li tkové svolení dáno ţ po spáhání činu, je phtel eztrestný, mohl-li důvodně předpokládt, ţe oso uvedená v odstvi 1 y tento souhls jink udělil vzhledem k okolnostem přípdu svým poměrům. (3) S výjimkou přípdů svolení k lékřským zákrokům, které jsou v doě činu v souldu s právním řádem pozntky lékřské vědy prxe, nelze z svolení podle odstve 1 povţovt souhls k ulíţení n zdrví neo usmrení. 24

25 31 Přípustné riziko (1) Trestný čin nespáhá, kdo v souldu s dosţeným stvem poznání informemi, které měl v doě svého rozhodování o dlším postupu, vykonává v rámi svého změstnání, povolání, postvení neo funke společensky prospěšnou činnost, kterou ohrozí neo poruší zájem hráněný trestním zákonem, nelze-li společensky prospěšného výsledku dosáhnout jink. (2) Nejde o přípustné riziko, jestliţe tková činnost ohrozí ţivot neo zdrví člověk, niţ y jím yl dán k ní v souldu s jiným právním předpisem souhls, neo výsledek, k němuţ směřuje, zel zřejmě neodpovídá míře rizik, neo provádění této činnosti zřejmě odporuje poţdvkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásdám lidskosti neo se příčí dorým mrvům. 32 Oprávněné použití zrně Trestný čin nespáhá, kdo pouţije zrně v mezíh stnovenýh jiným právním předpisem. 111 K pojmu trestného činu Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, pokud z jednotlivého ustnovení trestního zákon nevyplývá něo jiného, téţ příprv k trestnému činu, pokus trestného činu, orgnizátorství, návod pomo. 112 Opomenutí Jednáním se rozumí i opomenutí tkového konání, k němuţ yl phtel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí neo smlouvy, v důsledku dorovolného převzetí povinnosti kont neo vyplývl-li tková jeho zvláštní povinnost z jeho předhozího ohroţujíího jednání neo k němuţ yl z jiného důvodu podle okolností svýh poměrů povinen. 25

26 117 Veřejné spáhání trestného činu Trestný čin je spáhán veřejně, jestliţe je spáhán ) oshem tiskoviny neo rozšiřovného spisu, filmem, rozhlsem, televizí, veřejně přístupnou počítčovou sítí neo jiným odoně účinným způsoem, neo ) před nejméně třemi osomi součsně přítomnými. 118 Spáhání trestného činu se zrní Trestný čin je spáhán se zrní, jestliţe phtel neo s jeho vědomím některý ze spoluphtelů uţije zrně k útoku, k překonání neo zmezení odporu neo jestliţe ji k tomu účelu má u see; zrní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustnovení trestního zákon nevyplývá něo jiného, okoli, čím je moţno učinit útok proti tělu důrznějším. 119 Spáhání trestného činu násilím Trestný čin je spáhán násilím i tehdy, je-li spáhán n osoě, kterou phtel uvedl do stvu ezrnnosti lstí neo jiným podoným způsoem. 120 Uvedení někoho v omyl využití něčího omylu prostřednitvím tehnikého zřízení Uvést někoho v omyl či vyuţít něčího omylu lze i provedením záshu do počítčovýh informí neo dt, záshu do progrmového vyvení počítče neo provedením jiné opere n počítči, záshu do elektronikého neo jiného tehnikého zřízení, včetně záshu do předmětů slouţííh k ovládání tkového zřízení, neo vyuţitím tkové opere či tkového záshu provedeného jiným. 125 Oso lízká Osoou lízkou se rozumí příuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojene, 26

27 sourozene, mnţel prtner; jiné osoy v poměru rodinném neo odoném se pokládjí z osoy soě nvzájem lízké jen tehdy, kdyy újmu, kterou utrpěl jedn z nih, druhá důvodně poiťovl jko újmu vlstní. 127 Úřední oso (1) Úřední osoou je ) soude, ) státní zástupe, ) prezident České repuliky, poslne neo senátor Prlmentu České repuliky, člen vlády České repuliky neo jiná oso zstávjíí funki v jiném orgánu veřejné moi, d) člen zstupitelstv neo odpovědný úředník územní smosprávy, orgánu státní správy neo jiného orgánu veřejné moi, e) příslušník ozrojenýh sil neo ezpečnostního soru neo stráţník oení poliie, f) soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti při činnosteh vykonávnýh z pověření soudu neo státního zástupe, g) notář při provádění úkonů v řízení o děditví jko soudní komisř, h) finnční ritr jeho zástupe, i) fyziká oso, která yl ustnoven lesní stráţí, stráţí přírody, myslivekou stráţí neo ryářskou stráţí, pokud plní úkoly státu neo společnosti pouţívá při tom svěřené prvomoi pro plnění těhto úkolů. (2) K trestní odpovědnosti ohrně úřední osoy se podle jednotlivýh ustnovení trestního zákon vyţduje, y trestný čin yl spáhán v souvislosti s její prvomoí odpovědností. (3) Úřední oso izího státu neo mezinárodní orgnize se z podmínek uvedenýh v odstvíh 1 2 povţuje z úřední osou podle trestního zákon, pokud tk stnoví mezinárodní smlouv. 134 Vě jiná mjetková hodnot (1) Věí se rozumí i ovldtelná přírodní síl. Ustnovení o věeh se vzthují i n ţivá zvířt, zprovné oddělené části lidského těl, peněţní prostředky n účtu n enné 27

28 ppíry, nevyplývá-li z jednotlivýh ustnovení trestního zákon něo jiného. (2) Jinou mjetkovou hodnotou se rozumí mjetkové právo neo jiná penězi oenitelná hodnot, která není věí nevzthují se n ni ustnovení o věeh podle odstve Zákon o přestupíh 2 Pojem přestupku (1) Přestupkem je zviněné jednání, které porušuje neo ohroţuje zájem společnosti je z přestupek výslovně oznčeno v tomto neo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postiţitelný podle zvláštníh právníh předpisů neo o trestný čin. (2) Přestupkem není jednání, jímţ někdo odvrí ) přiměřeným způsoem přímo hrozíí neo trvjíí útok n zájem hráněný zákonem neo ) neezpečí přímo hrozíí zájmu hráněnému zákonem, jestliţe tímto jednáním neyl způsoen zřejmě stejně závţný následek neţ ten, který hrozil, toto neezpečí neylo moţno v dné situi odvrátit jink. 3 Zvinění K odpovědnosti z přestupek postčí zvinění z nedlosti, nestnoví-li zákon výslovně, ţe je tře úmyslného zvinění. 47 Přestupky proti veřejnému pořádku (1) Přestupku se dopustí ten, kdo ) neuposlehne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho prvomoi, ) poruší noční klid, ) vzudí veřejné pohoršení, d) znečistí veřejné prostrnství, veřejně přístupný ojekt neo veřejně prospěšné zřízení neo znedá povinnost úklidu veřejného prostrnství, e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí neo neoprávněně odstrní, změní,pozmění, zkryje neo přemístí turistikou znčku neo jiné orientční oznčení, f) ruší podmínky uloţené n ohrnu veřejného pořádku při konání veřejnýh 28

29 tělovýhovnýh, sportovníh neo kulturníh podniků neo v místeh určenýh k rekrei neo turistie, g) poškodí neo neoprávněně zere veřejné prostrnství, veřejně přístupný ojekt neo veřejně prospěšné zřízení, h) neoprávněně zloţí skládku neo odkládá odpdky neo odpdy mimo vyhrzená míst. (2) Z přestupek podle odstve 1 písm. ) ţ ) lze uloţit pokutu do 5000 Kč, z přestupek podle odstve 1 písm. d) pokutu do Kč z přestupek podle odstve 1 písm. e) f) pokutu do 3000 Kč z přestupek podle odstve 1 písm. g) h) pokutu do Kč. 49 Přestupky proti očnskému soužití (1) Přestupku se dopustí ten, kdo ) jinému ulíţí n ti tím, ţe ho urzí neo vydá v posměh, ) jinému z nedlosti ulíţí n zdrví, ) úmyslně nruší očnské souţití vyhroţováním újmou n zdrví, droným ulíţením n zdrví, neprvdivým oviněním z přestupku, shválnostmi neo jiným hruým jednáním, d) omezuje neo znemoţňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostníh menšin, e) způsoí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině neo pro jeho etniký původ, pro jeho rsu, rvu pleti, pohlví, sexuální orienti, jzyk, víru neo náoţenství, pro jeho politiké neo jiné smýšlení, členství neo činnost v politikýh strnáh neo politikýh hnutíh, odorovýh orgnizíh neo jinýh sdruţeníh, pro jeho soiální původ, mjetek, rod, zdrvotní stv neo pro jeho stv mnţelský (1) Z přestupek podle odstve 1 písm. ) lze uloţit pokutu do 1000 Kč, z přestupek podle odstve 1 písm. d), e) pokutu do Kč, z přestupek podle odstve 1 písm. ) ) pokutu do 3000 Kč. 50 Přestupky proti mjetku (1) Přestupku se dopustí ten, kdo 29

30 ) úmyslně způsoí škodu n izím mjetku krádeţí, zpronevěrou, podvodem neo zničením či poškozením věi z tkového mjetku, neo se o tkové jednání pokusí, ) úmyslně neoprávněně uţívá izí mjetek neo si přisvojí izí vě nálezem neo jink ez přivolení oprávněné osoy, ) úmyslně ukryje ne n see neo jiného převede vě, která yl získán přestupkem spáhným jinou osoou, neo to, o z tkovou vě ylo optřeno. (2) Z přestupek podle odstve 1 lze uloţit pokutu do Kč. 3.6 Ţivnostenský zákon 6 (1) Konesovná ţivnost ostrh mjetku oso zhrnuje poskytování sluţe spojenýh s ostrhou ohrnou nemovitého movitého mjetku, ostrhou při přeprvě peněz jejih zprování, enností či jiného mjetku, ohrnou oso právníh zájmů, zjišťováním pořádku v místeh konání veřejnýh shromáţdění, slvností, sportovníh podniků neo lidovýh záv podle pokynů ojedntele, vyhodnoováním ezpečnostníh rizik provozováním entrálníh pultů ohrny. (2) Konesovná ţivnost sluţy soukromýh detektivů zhrnuje poskytování sluţy spojené s hledáním mjetku oso, zjišťováním skutečností, které mohou slouţit jko důkzní prostředky v řízení před soudem neo správním orgánem, získáváním informí týkjííh se fyzikýh neo právnikýh oso neo jejih mjetkovýh poměrů, získáváním informí v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávníh jednání ohroţujííh ohodní tjemství, sěr dt jejih vyhodnoování pro sujekty, které prokáţí právní zájem. 3.7 Očnský zákoník 6 Jestliţe hrozí neoprávněný zásh do práv ezprostředně, můţe ten, kdo je tkto ohroţen, přiměřeným způsoem zásh sám odvrátit. 11 Fyziká oso má právo n ohrnu své osonosti, zejmén ţivot zdrví, očnské ti lidské důstojnosti, jkoţ i soukromí, svého jmén projevů osoní povhy. 30

31 22 (1) Zástupem je ten, kdo je oprávněn jednt z jiného jeho jménem. Ze zstoupení vznikjí práv povinnosti přímo zstoupenému. (2) Zstupovt jiného nemůţe ten, kdo sám není způsoilý k právnímu úkonu, o který jde, ni ten, jehoţ zájmy jsou v rozporu se zájmy zstoupeného. 23 Zstoupení vzniká n zákldě zákon neo rozhodnutí státního orgánu (zákonné zstoupení) neo n zákldě dohody o plné moi. 3.8 Zákoník práe 101 (5) Povinnost změstnvtele zjišťovt ezpečnost ohrnu zdrví při prái se vzthuje n všehny fyziké osoy, které se s jeho vědomím zdrţují n jeho provištíh 106 Odst. 4: Změstnne je povinen e) nepoţívt lkoholiké nápoje nezneuţívt jiné návykové látky n provištíh změstnvtele v provní doě i mimo tto proviště, nevstupovt pod jejih vlivem n proviště změstnvtele nekouřit n provištíh v jinýh prostoráh, kde jsou účinkům kouření vystveni tké nekuřái. Zákz poţívání lkoholikýh nápojů se nevzthuje n změstnne, kteří prují v nepříznivýh mikroklimtikýh podmínkáh, pokud poţívjí pivo se sníţeným oshem lkoholu, n změstnne, u nihţ poţívání těhto nápojů je součástí plnění provníh úkolů neo je s plněním těhto úkolů ovykle spojeno, 248 (2) Změstnvtel je z důvodu ohrny mjetku oprávněn v nezytném rozshu provádět kontrolu věí, které změstnni k němu vnášejí neo od něho odnášejí, popřípdě provádět prohlídky změstnnů. Při kontrole prohlíde podle věty první musí ýt dodrţen ohrn osonosti podle 11 očnského zákoníku. Osoní 31

32 prohlídku můţe provádět pouze fyziká oso stejného pohlví. 4. Formy činnosti soukromýh ezpečnostníh sluţe Formou rozumíme vnější výrz stnoveného oshu, projevujíí se nvenek v konkrétníh úkoneh ( orgánů, orgnizí, instituí ), tedy i SBS. V pliki jsou formmi SBS: ) stráţní sluţ = fyziká ohrn osomi n pevnýh stnovištíh neo hlídkování v ojektu (ohůzky) spočívjíí ve sledování vlstního ojektu přilehlého okolí, orně proti nedovoleným činnostem směřujíím k nrušení ohrny ojektu i plnění dlšíh zvláštníh úkolů. ) ezpečnostní dohled, zprvidl v hráněném ( střeţeném ) ojektu, event. prostoru, oshujíí kontroly oprávněnosti poytu činností, dodrţování reţimů, doprovody oso, dozor nd premi ( npř. stveními ) j. ) ezpečnostní ohrnný doprovod - oso ( osoní ohrn oso - BODY GARDING ) - zásilek přeprvovnýh po silnii, ţeleznii ( přípdně letdly či loděmi ) prováděný fyzikou přítomností stnovenými činnostmi ezpečnostníh provníků v reálném čse. 5. Metody činnosti soukromýh ezpečnostníh sluţe Metody lze oeně oznčit z promyšlené postupy činností. Metody činností SBS (SBA) jsou následujíí: ) fyziké pozorování střeţeného ojektu z důvodů vyloučení jeho nrušení neo npdení, ) pozorování s vyuţitím EZS (elektronikýh systémů, zprvidl tvořenýh videokmermi, nosiči monitory), ) osoní prohlídky n propustnýh místeh ( npř. vrátniíh ) ve střeţeném ojektu. Většinou se jedná o kontroly oshu příručníh zvzdel či skutečné prohlídky oso (in 32

33 ntur), d) kontroly dokldů jko jsou podnikové průkzy změstnnů firmy, propustky oprvňujíí k opuštění ojektu v provní doě, dokldy od zkoupeného zoţí, mteriálů, provedenýh oprv ( fktury, prgony ), příkzy k jízdě vozidel firmy jeţ SBS střeţí, propustky n způjčené nářdí td. K provádění zmíněnýh kontrol jsou pro BP ţádouí ktuální podpisové vzory dokldů, podpisové vzory kompetentníh provníků firmy pod., e) fyziká ohrn zájmů zákzník ezpečnostními provníky při ostrze ojektů, ohrně oso, ezpečnostníh přeprváh zásilek (peněz, enin, drhýh kovů), f) tehniká ohrn předstvujíí různé zárny mehniké i elektroniké, hráníí ojekt před npdením, nástrhové prostředky, signlize, le i výstrţné nápisy, trvlá písemná upozornění j., g) nszení vičeného ps v doprovodu s BP, volně puštěného ve střeţeném ojektu, upoutného n loku (n vodiím lně), h) ornné zákroky upltňovné výhrdně při nplnění znků nutné orny neo krjní nouze s uţitím ornnýh prostředků: - hmtů, hvtů, úderů seeorny - slzotvornýh prostředků - distnční tyče (tomfy), oušku - pout (výjimečně, hrozí-li neo trvá neezpečí npdení) n nezytnou dou ( 76 tr. řádu) - vlstní zrně, je-li BP drţitelem zrojního průkzu neo zrně SBS, jestliţe SBS ze zákon zrněmi disponuje, BP nplňuje dlší zákonné podmínky zrň je mu z účelem ohrny ţivot, zdrví mjetku při výkonu sluţy svěřen. O použití ornnýh prostředků je BP povinen sepst záznm pro moţné potřey orgánů činnýh v trestním řízení, odpovědnýh provníků vlstní SBS i zákzník, jehoţ zájmy ohrňuje, i) ohrnné zákroky (optření) - před ktstrofmi živelnými pohrommi (evkue oso, zřízení, inventáře, zoţí, mteriálů, dministrtivníh dokumentů), - k ohrně životního prostředí změřené n dodrţování reţimů, směrni, nřízení ve věeh, jeţ y mohly ohrozit vodní zdroje, ovzduší, zeminu nesprávnými ktivitmi vlstníh změstnnů firmy, přípdně osttníh (dodvtelů prí, sluţe pod.) spolu s 33

34 konkrétními činnostmi BP (npř. uzvření hlvního vod. řádu, plynového ventilu přívodového potruí td.), - k protipožární ohrně spočívjíí ve sledování dodrţování předpisů ve střeţeném ojektu následnýh informí o jejih dodrţování, v přivolání pomoi (hsičů), v pouţití hsiíh přístrojů zřízení v místě poţáru orgnizátorské jiné přípdné pomoi hsičům pokud provádějí zákrok k uhšení poţáru. j) zjištění míst činu - míst protiprávního jednání, npř. krádeţe, vloupání, fyzikého npdení oso td. Zjištěním míst činu BP zmezí do příjezdu Poliie ČR zničení či poškození stop, které mjí pro ojsnění přípdů elementární význm rovněţ důkzní hodnotu pro soud. Jedná se o uhování stop zejmén: - iologikýh - npř. krve krevníh stop, slin, oshu ţludku, části tkání, lejn, moči, zuů, kostí, zvířeíh mteriálů - dktyloskopikýh - viditelnýh i skrytýh ( ltentníh ), vedouíh k identifiki oso. Tyto stopy vznikjí po fyzikém kontktu částí lidského těl pokrytýh ppilárními liniemi s předmětem. Jsou to zejmén stopy v prhu, plstiké jeţ vznikjí zořením pokoţky s ppilárními liniemi do tvárného mteriálu ( měkký tmel, vláčné nátěrové hmoty j. ) - trsologikýh - stop nohou, ouvi, doprvníh prostředků i dlšíh ojektů: stopy osýh outýh nohou odráţejí vnější strukturu plosky nohy neo podešve ouvi, vykzují znky skupinové příslušnosti zvláštní znky dné pouze jedinému ojektu. Stopy doprvníh prostředků jsou stopmi kolovýh, pásovýh smykovýh vozidel, vznikjí po kontktu s podloţkou, npř. pneumtik nezpevněné vozovky. K jiným trsologikým stopám řdíme npř. stopy rtů, zuů, rukvi, pěstí spolu s dlněmi, zvzdel, zvířt dlší. - mehnoskopikýh - vytvářejííh se v důsledku změn v mteriálním stvu ojektu proti kterému směřovlo určité jednání odráţejííh v soě stvu vlstnosti předmětu pouţitého k určitému jednání. Mehnoskopikými stopmi jsou vtisky, sešinuté stopy, rýhy, vrypy zhmoţděné stopy - listikýh - přesněji stopy uţití zrní, střeliv jeho součástí, produktů výstřelu, zsţenýh ojektů účinků střel (nálezy zrní, střel náojů). 34

35 6. Prostředky v činnosteh soukromýh ezpečnostníh sluţe Pro výkon speifiké ezpečnostní činnosti vyuţívjí BP rozličné prostředky, rozdělené n: - právní prostředky - orgnizčně-řídií prostředky - tehniké prostředky 6.1 Právní prostředky Mezi právní prostředky náleţí oeně závzné právní předpisy vnitřní normtivní kty: - oeně závzné právní předpisy jsou zákony, vyhlášky ministerstev nřízení vlády (npř. trestní zákon, ohodní zákoník, očnský zákoník td.) - vnitřní normtivní kty předstvují směrnie (instruke), závzné písemné pokyny, nřízení, řády (orgnizční řád, provní řád, směrnie pro ostrhu ojektu, pokyny k provádění inventur, nřízení o nošení uniformy j.) 6.2 Orgnizční prostředky Orgnizční prostředky (prostředky orgnize řízení SBS) zjišťují uspořádání, ktivity fungování SBS. Uspořádání SBS se projevuje v orgnizční struktuře (mjitel SBS, výkonný ředitel, ohodní mnţer, vedouí ostrhy ojektu, BP - stráţný, ředitelství, dispečerské stnoviště). Prostředky zjišťujíí ktivity fungování mohou ýt plány sluţe, kontroly výkonu sluţy, hlášení mimořádnýh událostí, záznmy o výkonu sluţy j. 6.3 Tehniké prostředky Tehniké prostředky můţeme členit n: ) výstroj ) výzroj ) spojoví prostředky d) zezpečoví prostředky 35

36 e) jiné tehniké prostředky f) evidene, písemnosti Výstroj provník SBS Provníi fyziké ostrhy jsou ustrojeni dle Výstrojního řádu útvru splňujíího ustnovení zprovnýh rizik dné ezpečnostní gentury dle nřízení vlády č. 495/2001 S. Přidělovná sluţení uniform se skládá z profesní undy oshujíí čitelné oznčení příslušnosti k ezpečnostní hlídí sluţě ezpečnostní gentury, profesníh klhot, košile, triko s čitelným oznčením příslušnosti k ezpečnostní hlídí sluţě ezpečnostní gentury, sluţení průkz oshujíí osoní číslo změstnne ktuální fotogrfií, zimní ouvi, letní ouvi, čepie. Or. 1. Služení průkz 36

37 6.3.2 Výzroj provník SBS Výzroj fyziké ostrhy vţdy záleţí n konzulti poţdvíh se zákzníkem, které se zhrnuji do ohodní smlouvy. Plná výzroj fyziké ostrhy se skládá z tehnikýh ornnýh prostředků. Ke krytí hlvy slouţí ezpečnostní helm, jko ruční donuoví prostředek lze vyrt jeden z prostředků jko je tomf, oušek neo teleskopiký oušek. K předvedení zjištění osoy jsou to pout k prlyzi protivník lze tké pouţít slzotvorné prostředky neo elektriký prlyzér. Pro lepší viditelnost neo prái ve tmě lze pouţít svítilnu dlekohled neo dlekohled pro noční vidění. Při kontrole vstupu do střeţeného ojektu ptří k vývě ruční detektor zrní kovů. V nutnýh přípdeh podle ohodní smlouvy ptří k vývě fyziké ostrhy krátká plná zrň. Fyzikou ostrhu se zrání můţe plnit jen drţitel zrojního průkzu skupiny D k výkonu změstnání neo povolání. Or. 2. Krátká plná zrň CZ 2075 RAMI Tomf oušek Tvoří čsto vyvení člen fyziké ostrhy. Zde je všk nutné seznámení s ohledem n jejih správné zákonné pouţívání dle zákon č. 553/

38 Or.3. tomf Teleskopiký oušek K jedním z hitů poslední doy v ezpečnostním sektoru ptří teleskopiký oušek. Jde vlstně o poměrně nevelký vále, který se jko zázrkem máhnutím ruky přemění v dlouhou oelovou tyč. Jen smotné ojevení se oušku n séně můţe zránit dlšímu pokrčování neezpečné situe. Typiký kovový zvuk, provázejíí jeho vysunutí uţ nejednou v reálné situi odrdil některého z gresorů, kteří jiţ ovykle doře vědí, o tková vě můţe n jejih těle v ki npáht. Or. 4. Vlevo teleskopiký oušek vysunutý, vprvo teleskopiký oušek v pouzdře 38