Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) Petr Vavroušek
|
|
- Bohumila Vaňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Materiály ke gramatice staré perštiny (pracovní verze) Petr Vavroušek STAROPERSKÁ SUBSTANTIVA 1. Staroperské substantivum rozlišuje gramatické kategorie rodu (maskulinum, femininum a neutrum), pádu (nominativ, akuzativ, vokativ, genitiv, ablativ, lokativ a instrumentál) a čísla (singulár, plurál a dochovaly se též zbytky duálu) 2. Z celé řady kmenů, doložených ve staré perštině, jsou produktívní zejména vokalické kmeny. Podobně jako např. ve védském jazyce, i ve staré perštině přecházejí některé konsonantní kmeny ke kmenům vokalickým: srv. DNb t u unu-va /tunu uā/ "silný" (nom.sg.< *o vānts) proti gen.sg. v DNb 9 tuunu uvthya /tunuvantahyā/ (místo írán. o vat-as). 3. Ve staré perštině mizí indoírán. dativ a jeho funkci přebírá genitiv. Rovněž se ztrácejí v různých paradigmatech formální odlišnosti mezi pádovými gramémy. Např. kmeny na -ā mají v paradigmatu pouze tři gramémy: ā (nom. a vok.), -ām () a -āyā (gen., abl., lok. a instr.). 1. NOMINATIV SINGULÁRU PÁDOVÉ KONCOVKY 1.1. Původní indoírán. koncovka *-s bud mizí (u kmenů na krátké -a, srv. mrtiy /martiya/ "člověk", stejně u kmenů na-ā ana-ī: tuma /ta umā/ "rodina" nebo uva-zmi iy /uvārazmī/ "Chórézm") nebo se realizuje jako -š (kmeny na krátké -i resp. -u), srv. šiyatiš /šiyātiš/ "štěstí" nebo mg u uš /maguš/ "mág" Shodně s íránským stavem se dlouží v nom.sg. sufix u heteroklitických kmenů: pita /pitā/ "otec". Podobně se dlouží sufix v nom.sg. u mask. kmenů na-s, srv. aspčna /aspačanā/ (tj. z původního * o nās) "Aspačana" (OJ). 2. VOKATIV SINGULÁRU Doklady vokativu jsou ve stper. korpusu velmi řídké. Tvar vokativu je kmen, kde je bud dlouhý vokál (DNa 56: mrtiya /m rtiyā/ "člověče!") nebo vokál krátký (DNb 50, 55: mrika /marīkā/ "mladíče!" (< írán. *-ă). To je analogické případům jako uta /utā/ tj. av. uta nebo véd. utá, kde zápis o Ka-a > o Kā. Problémem je, jde-li o záležitost jen grafickou, nebo skutečné zdloužení vokálu (K. Hoffmann). 3. AKUZATIV SINGULÁRU Stará íránská koncovka *-m se realizuje u vokalických kmenů jako -m (mrtiym /martiyam/ "člověka", mg u um /magum/ "mága" atd.), u kmenů zakončených na diftong nebo na konsonant je gramém -am <*- (dhyavm /dahyāvam/ "zemi", kmen dahyau- doplnit) nebo asmanm /asmānam/ "nebe", kmen asmān-). m 4. NOMINATIV A AKUZATIV SINGULÁRU NEUTRA 4.1. Kmeny zakončené na -a mají pádový morf v obou pádech -m (< írán. *-m): xšçm /xšaçam/ "říše, říši" Jiné kmeny mají v těchto pádech bezkoncovkové tvary: ruč /ra uča/ "den" (tj. pův. írán. *ra učas); mnšča /manaš-čā/ "mysl" (rozšířeno o enkl. partikuli -ča). 5. GENITIV SINGULÁRU 5.1. Konsonantní kmeny mají koncovku -a (< *-as), graficky o Ka-Ø, např. piç /piça/ < írán. *pi\ras "otce" Vokalické kmeny zakončené na -i, -ī, -u -ī/yā mají bud koncovku -š (< *-s) s ablautem (např. k u uruš /kura uš/, kmen kuru- "Kýros") nebo koncovku -Ø (h-u-vtiya /hara uatiyā/ (< *o yā-s), kmen hara uatiyā-) "Arachósie".
2 Specifická indoírán. koncovka *-s ia (pro kmeny zakončené na -a) se dochovala ve staré perštině jako hya /hyā/, např. mrtiyhya /martiyahyā/ Také koncovka *-ā iās je indoírán. inovací, která je ve staré perštině doložena jako -aya /-ayā/, např. tumaya /ta umāyā/, kmen taumā- "rod". 6. ABLATIV SINGULÁRU 6.1. Vlastní ablativní tvar měly původně pouze kmeny zakončené na -a; oproti ide. koncovce *-ŏ byla v indoíránštině koncovka *-āt, která se ve staré perštině dochovala jako -a /-ā/: parsa /pārsā/ "z Persie" V jiných paradigmatech je ablativ stejný s genitivem: hruvtiya /hara uvatiyā/ "z Arachósie" nebo babiruš /bābira uš/ "z Babylónie" Nejasné jsou tvary babiruv /bābira u/ a hiduv /hinda u/, které fungují jako ablativy. Jejich původ lze snad spatřovat v ablativní koncovce *-a u-t (srv. av. mainiiao t). 7. INSTRUMENTÁL SINGULÁRU 7.1. Rozšířený je zejm. gramém -a /-ā/, který se vyskytuje prakticky u všech kmenů s vyjímkou těch, které jsou zakončeny na -ā. Např. kara /kārā/ "s vojskem" (kmen kara-), ufrat u uva /ufrātu uā/ "s Eufratem" (kmen ufrātu-) nebo mnh- /manahā/ "se smyslem" (konsonantní kmen manah-) Inovací v paradigmatu kmenů zakončených na -ā je koncovka se zdlouženým vokálem aya /-āyā/, např. frmanaya /framānāyā/ "s rozkazem". V avestě i ve védském jazyce jsou naproti tomu koncovky - aiiā, resp. -ayā, které vycházejí z indoírán. *-a iā. 8. LOKATIV SINGULÁRU 8.1. Kromě kontinuantu írán. lokativního morfu *-i (> stp. i) je ve staré perštině doložen i bezkoncovkový lokativ. V obou případěch může být, podobně jako v avestě, morf lokativu zesílen postpozicí -a /-ā/. Příklady: parsiy /pārsa i/ (tj. kmen zakončenýna-a a morf lokativu -i: pārsa- i) "v Persii"; a\uraya /a\urāyā/ "v Asýrii" (a\urā- i-ā, tj. kmen zakončenýna-ā, morflokativu -i a zesilující postpozice -ā) Bezkoncovkový lokativ je doložen poměrně řídce: hruvtiya /hara uvatiyā/ "v Arachósii" (tj. kmen zakončený na-ī/yā s koncovkou -Ø) nebo dhyuva /dahya uvā/ "v zemi" (tj. diftongický kmen -a u, koncovka lokativu -Ø a zesilující partikule -ā). 9. NOMINATIV PLURÁLU 9.1. Kontinuantem původního íránského *-as u kmenů zakončených na -ī (typ v rk ī) a u kmenů končících na diftong je ve staré perštině -a (graficky o Ka): dahy-v /dahyāva/ "země" U kmenů zakončených na -ă nebo na -ā splývá tento stper. morf nom.pl. s kmenovým vokálem. Výsledkem je tvar nom.pl. na -ā (graficky o Ka-a): mrtiya /martiyā/ "lidé" nebo st u una /stūnā/ "sloupy" Kontinuant starého indoírán. morfu nom.pl. *-āsas > stper. -aha, (véd. - āsa h nebo av. āohō)jeve staré perštině doložen jen jednou v DB IV 61-62: aniyah bgah /aniyāha bagāha/ "jiní bohové". Někteří považují toto místo za doklad archaismu sakrálního jazyka, méně pravděpodobnější je argumentovat s výpůjčkou z médštiny. 10. AKUZATIV PLURÁLU Akuzativ pl. kmenů zakončených na -a má morf -a /-ā/ (graficky o Ka-a), kterýmásvůj původ v írán. *-āns : mrtiya /martiyā/ "lidé". Zdá se, že ve staré perštině existoval také přímý kontinuant írán. morfu *- āns > stper. -ān. Jediným dokladem je (doplnit) skam psav /sakām pasāva/ "...", které reflektuje původní *sakān (změna n > m je důsledkem větného sandhi, tj. přizpůsobení n následující labiále).
3 U kmenů zakončených na -ā nebo na -ī se írán. morf *-āns realizuje jako -š, např. DSf 26: aršniš "..." (srv. av. gairiš "hory"). 11. NOMINATIV A AKUZATIV PLURÁLU NEUTRA V dochovaném staroperském korpusu jsou pouze dva doklady. Jednak pl. ayd-y /āyadanā/ "obětní místa" (kmen zakončený na-a) atumni /ta umani/ "síly" DNb 25násl.: anu uv tumnišiy /anu ta umani-ša i/ "podle svých sil" (-šiy /ša i/ je gen./dat. enkl. zájmena -ša-/-ši). 12. GENITIV PLURÁLU Koncovkou gen.pl. vokalických kmenů je-anam /-ānām/, které odpovídá původnímu írán. *-ānām: mrtiyanam /martiyānām/ "lidí" Na čtyřech místech se vyskytuje nesprávný tvar xšāy\iyănām (resp. XŠiyănām (tedy s krátkým ă), který je správně považován ze nepečlivý zápis. 13. INSTRUMENTÁL PLURÁLU Kmeny zakončené na -a mají pronominální koncovku -ibiš /-a ibiš/ (grafický zápis o Kaibiš), např. mrtiybiš /martiya ibiš/ "s lidmi" Konsonantní kmeny mají morf -biš /-biš/, které je kontinuantem írán. *-biš: ručbiš /ra učabiš/ "se dny" nebo v i i\biš /vi\biš/ "s domy" Další dva tvary instr.pl. doložené v DPh 5avDH4skibiš /saka ibiš/ mají v tamních kontextech syntaktický význam ablativu: "od Saků". 14. LOKATIV PLURÁLU Původní indoírán. gramém lokativu pl. *-su > stper. -šu je na všech doložených místech rozšířen o postponovanou partikuli -a /-ā/: dhyušuva /dahyušuvā/ "v zemích" (tj. o u-š u-ā). 15. PÁDY DUÁLU V staroperském korpusu se dochovaly jen zbytky duálových tvarů, výklad některých míst je stále sporný. Dochovalo se především tvary nom., a instr. duálu: nom.du. uba /ubā/ "oba" (DSf 14, XPf 21) ušiy /ušī/ "uši" (DNb 28) ušica /ušī-čā/ tvar rozšířený o partikuli -ča (DNb 32, XPl 36) du. guša /ga ušā/ "uši" (DB II 74,84) instr.du. dstibiya /dasta ibiyā/ "rukama" (DNb 41) padibiya /pāda ibiyā/ "nohama" (DNb 41) ušibiya /ušībiyā/ "ušima" (DNb 37, XPl 44) Kromě tvaru ušiy nalézáme v XPl 32 zápis ušiya; problematické tvary jsou rovněž v..
4 4 16. PŘÍKLAD PARADIGMATU KMENŮ ZAKONČENÝCH NA -a: Tvary uváděné v tomto paradigmatu jsou od těchto substantiv: mrtiy /martiya-/ "člověk", kar /kāra-/ "vojsko" a pars /pārsa-/ "Persie". singulár plurál nom. mrtiy /martiya/ mrtiya /martiyā/ vok. mrtiya /m rtiyā/ mrtiym /martiyam/ mrtiya /martiyā/ gen. mrtiyhya /martiyahyā/ mrtiyanam /martiyānām/ abl. parsa /pārsā/ instr. kara /kārā/ mrtiybiš /martiya ibiš/ lok. parsiy /pārsa i/ STAROPERSKÁ ZÁJMENA 1. Personalia Podobně jako v dalších ide. jazycích, nerozlišují tato pronomina rod, pro jejich flexi je typická heteroklize mezi nominativem a přímým pádem (casus obliquus). V některých pádech jsou doloženy rovněž enklitické tvary. JÁ MY nom. adm /adam/ vym /vayam/ gen./dat. abl. mam /mām/ (enkl.) -ma /mā/ mna /manā/ (enkl.) -miy /ma i/ (enkl.) -m /-ma/ gen. amaxm /amāxam/ 1.1. Při napojení enklitika má tvar gen./dat. na konci krátké ă : mn /mana/, např. mnča /mana-čā/ Ablativní tvar je doložen zatím pouze v hčam /hačā-ma/ ode mne. TY VY nom. t u uvm /tuvam/ nezachoval se \uvam /\uvām/ žádný tvar gen./dat. (enkl.) -tiy /-ta i/
5 5 2. Enklitické anaforické zájmeno 3. osoby Existují dva enklitické deiktické kmeny -ša-/-ši- a -di-, jejichž distribuce není příliš jasná. -ša-/-ši- -disg. pl. sg. pl. -šim /- šim/ -šiš /-šiš/ -d i im /- dim/ -d i iš /- diš/ gen./dat. -šiy /-ša i/ -šam /- šām/ 3. Demonstrativum vzdálené deixe ( onen ) maskulinum femininu m neutrum u- Sg. nom. huv /ha u/ huvm /ha am/ huv /ha u/ av /ava/ avščiy /avaš-či/ av /ava/ avščiy /avaš-či/ instr. avna /avanā/ avna /avanā/ Pl. nom. aviy /ava i/ gen. aviy /ava i/ avišm /ava išām/ 4. Demonstrativum blízké deixe ( tento ) Paradigma je supletivní, jednotlivé pády jsou tvořeny od kmemů i-, ima- a a- s dalšími rozšířeními. maskulinum femininum neutrum Sg. nom. iym /iyam/ iym /iyam/ im /ima/ im /ima/ instr. ana /anā/ lok. ahyaya /ahyāyā/ Pl. nom. imiy /ima i/ instr. imibiš /ima ibiš/
6 6 gen. imišam /ima išām/ 4.1. Podobnou funkci má demonstrativní kmem ait- /a ita-/ tento, který doložen pouze ve dvou tvarech: nom.- n. ait /a ita/, srv. av. aēta t nebo véd. etád, a v pl. f. aita /a itā/. 5. Relativum V paradigmatu se střídají dva kmeny hy- /haya-/ a ty- /taya-/, z nichž první je pouze v nom.sg. m. a f. Ve všech dalších doložených tvarech je kmen ty-. maskulinum femininum neutrum Sg. nom. hy /haya/ hya /hayā/ ty /taya/ inst. ty /taya/ tyna /tayanā/ Pl. nom. tyiy /taya i/ tya /tayā/ gen. tyiy /taya i/ tya /tayā/ tyišam /tya išām/ 6. Interrogativa Tato zájmena nejsou ve staroperském korpusu doložena, máme pouze dochovány dva tvary indefinitních pronomin, která jsou od interrogativních odvozena: nom.sg. m. kščiy /kaš-či/ nějaký a n.-akk.sg. n. čiščiy /čiš-či/ něco. 7. Některá adjektiva, která jsou sémanticky blízká pronominům, mají zčásti pronominální flexi: příkladem je zejména adj. aniy- /aniya-/ jiný (srv. av. ainiia- nebo véd. anyá-). Další dvě adjektiva stejného typu jsou doložena v jediném tvaru: hr u uvhyaya /haru uahyāyā/, tj. lok.sg. f. od hr u uv /haru ua- všechen, celý (srv. véd. sarvá-)ahmhyaya /hamahyāyā/, tj. gen.sg. f. od hm /hama- / stejný (srv. av. hama- nebo véd. samá-). STAROPERSKÉ VERBUM 1. Kategorie staroperského slovesa jsou, oproti stavu íránskému, zčásti modifikovány, resp. redukovány. Jde o určitou přechodnou fází, která v dalším vývoji směřuje k středoíránskému systému (středoperština). 2. KOŘEN A KMEN 2.1. Kmen se vytváří od kořene několika základními způsoby, které jsou známé i v dalších starých indoírán. jazycích Dvě velké skupiny tvoří především tematické a atematické kmeny. 3. TEMPUS 3.1. Rozlišuje se présens (imperfektum), aorist a perfektum. Tvary futura nejsou doloženy Jediný tvar, odvozený od perfektního kmene je DB I,50: čxriya /čaxriyā/, sg. opt. perf. akt. "byl by (to) udělal" (tj. slabý tvar reduplikovaného perfektního kmene *ča-k r- od kořene kar- "činit").
7 Původní índoíránský sémantický rozdíl mezi imperfektem (minulost s imperfektívním aspektem) a aoristem (minulost s perfektívním aspektem) stará perština stírá. Někdy se pomýšlí na několik tvarů, kde by mohl tento rozdíl zůstat zachován. 4. KONCOVKY 4.1. Bohatý reprertoár primárních i sekundárních koncovek, známý z védského nebo avestského jazyka, se ve staré perštině dochoval jen zlomkovitě PRIMÁRNÍ KONCOVKY AKTIVUM SINGULÁR -m i iy /-mi/ -n i iy /-ni/ tematické a atematické kmeny 2.os. -h y /-hi/ doloženo jen v konjuktívu -tiy /-ti/ AKTIVUM PLURÁL -mhy /-mahi/ -tiy /-nti/ MÉDIUM SINGULÁR 2.os. -Caiy /-a i/ -niy /-na i/ -hiy /-ha i/ -tiy /-ta i/ 4.3. SEKUNDÁRNÍ KONCOVKY AKTIVUM SINGULÁRU 2.os AKTIVUM DUÁLU -m /-m/ -Cm /-am/ -O/ -O/ -š /-š/ tematické kmeny atematické kmeny -tm /-tam/ aj i ivtm /ajīvatām/ "oni (dva) žili" Koncovka se svým krátkým -ă- /-tăm/ liší od véd. -tām (srv. řec. thn) azřejmě sem byla přenesena ze 2. osoby. Uvedený příklad je jediným stper. dokladem na aktívum duálu.
8 AKTIVUM PLURÁLU -ma /-mā/ -O/ -h /-ha/ -š /-ša/ abrh /abaraha/ "přinesli" ptiyaiš /patiy-ā iša/ "přišli k" Distribuce tří gramémů ve není zcela jasná. Zatímco gramém -ha je po kmeni zakončeném na -a /abara-ha/, pak gramém -ša je doložen po diftongických kmenech: /patiy-ā i-ša/ (tj. preverbium, kmen ā i-); aku unvš /akuna uša/ "učinili" (místo akunava), ale ad u uruuji iyš /adurujiyaša/ "obelhali" MÉDIUM SINGULÁRU -iy /-i/ 2.os. -ša /-šā/ ydiša /yada išā/ "necht uctíváš" -ta /-tā/ MÉDIUM PLURÁLU -ta /-ntā/ 4.4. KONCOVKY IMPERATIVU AKTIVUM SINGULÁRU 2.os. -a /-ā/ -d i iy /-di/ -t u uv /-tu/ prsa /p rsā/ "ptej se!" pad i iy /pādi/ "ochraňuj!" Tematická slovesa mají ve 2.os. gramém -a /-ā/, srv. av. -ā/ă nebo véd. -a; naproti tomu u sloves atematických je gramém -d i iy /-di/, srv. av. -dī/-dĭ, nebo véd. -(d)hi AKTIVUM PLURÁLU 2.os. -ta /-tā/ -t u uv /-ntu/ MÉDIUM SINGULÁRU 2.os. -uva /-uvā/ -šuva /-šuvā/ -tam /-tām/ ptipyuva /pati-paya-uvā/ "chraň se!" k u ušuva /kušuvā/ "dělej!"
9 Protože ve 2.os. známe jen dva uvedené doklady, nedá se o distribuci obou gramému uvést nic bližšího. Koncovka -šuva /-šuvā/, tj. < *-sva, odpovídá véd. -sva a av.-huuā/ă. 5. MODUS 5.1. Ve staré perštině je doložen indikativ, injunktiv, konjuktiv, optativ a imperativ, funkce těchto modů je podobná mladší fázi avestského jazyka. 6. INDIKATIV PRÉZENTA 6.1. Tvoří se připojením primárních koncovek na prézentní kmen, označuje děj přítomný Příklady: vinam i iy /va ināmi/ "vidím" (1.sg.akt.); ydtiy /yadata i/ "on uctívá" (3.sg.méd.); htiy /hanti/ "oni jsou" (3.pl.akt.). 7. INDIKATIV IMPERFEKTA 7.1. Tvoří se připojením sekundárních koncovek na prézentní kmen, který má ještě augment a- /a-/. Označuje minulý ukončený nebo probíhající děj Příklady: abrm /abaram/ "nesl jsem" (1.sg.akt.); avaj /avāja/, (tj. *ava-a-jan-t) "zabil" (3.sg.akt.); aj i ivtm /ajīvatam/ "(oba) žili" (3.du.akt.); ayd i iy /ayadi ia/ "byli uctíváni" (3.pl.pas.). 8. INJUNKTIV IMPERFEKTA (PRÉZENTA) 8.1. Tvoří se napojením sekundárních koncovek na neaugmentovaný prézentní kmen (formálně je, až na augment, tvar shodný s indikativem imperfekta) Ve staré perštině je jeho distribuce omezena jen po prohibitivní partikuli ma /mā/ a celá konstrukce vyjadřuje zákaz: ma apgudy /mā apaga udaya/ "neukrývej (to)!". 9. KONJUKTIV PRÉZENTA 9.1. Tvoří se připojením primárních koncovek na prézentní kmen, jenž je rozšířen o morf -a- /-a-/. Slouží k vyjádření přání, eventuality nebo potencionálnosti Příklady: k u unvaniy /kunavāni/ "chci konat" (1.sg.akt.); ahtiy /ahati/ "necht je" (3.sg.akt.); \ dyatiy /\adayāti/ "at se objeví" (3.sg.akt.). 10. OPTATIV PRÉZENTA Tvoří se napojením sekundárních koncovek na kmen, který je u atematických sloves rozšířen v singuláru o morf -iya- /-iyā-/ (< ide. *- iē-), resp. v plurálu o morf. -i- (< ide. *-ī-); u tematických sloves je kmen rozšířen o morf o Ca i- /-a i-/ (< ide. *-o-ī-) Příklady: ydiša /yada išā/ "necht uctíváš". Ve spojení s prohibitivní partikulí ma /mā/ vyjadřuje zákaz Tvary optativu mají speciální, kontextem podmíněný význam, často s jemnými sémantickými nuancemi, které, s ohledem na mizivou frekvenci těchto tvarů ve staroperském korpusu, jsou jež těžko uchopitelné. Optativ aoristu vyjadřuje přání: ajm i iya /ājamiyā/ "at přijde"; optativ perfekta má význam irreálného minulého děje: DB I,50: čxriya /čaxriyā/ "byl by (to) udělal".
10 Určitou morfologickou anomálii představují optativní tvary prézenta, které mají navíc augment. Podle Karla Hoffmanna 1 označují tyto tvary opakovaný minulý děj: avajniya /avājaniyā/ (< *ava-ajan-yā-t) "stále zabíjel" (DB I,51,52). 11. PERFEKTUM Ve staré perštině jeněkdejší indoírán. perfektum doloženo jen v jednom tvaru: DB I,50: čxriya /čaxriyā/, sg. opt. perf. akt. "byl by (to) udělal" Jinak je perfektum nahrazováno perifrastickou konstrukcí, 2 která se skládá z verbálního adjektiva (perfektního pasivního participia) zakončeného na -ta- a z tvaru kopuly "být", která však často vypadá a u transitivních sloves je v této konstrukci agens vyjádřen genitivem Typická je konstrukce (DB I,27) im ty mna krtm /ima taya manā k rtam/ "co jsem udělal" (dosl. "to <je>, co mnou (= genitiv) učiněno <jest>") 3, která sémanticky zcela odpovídá frázi s určitým tvarem slovesa např. (DB I,72) im ty adm ak u unvm /ima taya adam akunavam/ "to <je>, co jsem učinil". 4 Příklad konstrukce, kde se kopula zachovala je např. v DPe 22: yd i iy kar pars pat ahtiy /yadi kāra pārsa pāta ahati/ "když perské vojsko bylo (= ahati) chráněno" Tato konstrukce je doložena rovněž poté ve střední perštině(mam kart, v novoperštině s osobními koncovkami mam kard-am) a v dalších íránských dialektech. 1 HOFFMANN Karl, Aufsätze, S Srv. také SKJÆRVØ Prods Oktor, Remarks on the Old Persian verbal system. In: MSS 45,1985, str Tato konstrukce se v odborné literatuře nazývá různě: GEIGER hovoří o pasívní konstrukci, BENVENISTE a další (naposled zřejmě SKJÆRVØ Prods Oktor, Remarks on the Old Persian verbal system. In: MSS 45,1985, str ) o posesívní konstrukci. Rüdiger SCHMITT, Compendium, str. používá termín "neoperfektum". 3 Stejná konstrukce je např. v DB II,91-92; DB III,10; DB III,20-21; DB III,53; DB III,76 a jinde. 4 Stejná pasáž je v BD IV,40. V BD IV 1 násl. jsou obě fráze za sebou v podobném kontextu: \atiy dary[vuš] xšay\iy im t/y (2) mna krtm [babiru]v \atiy d(3)aryvuš xš[ay\i]y im ty adm akuun/vm (4) všna aur[mzd]ah /\āti dārayavauš xšāya\iya ima taya manā k rtam bābira u. \āti dārayavauš xšāya\iya ima taya adam akunavam vašnā auramazdāha../ dosl. "Hlásá Darios, král: To <je>, co mnou (= gen.) učiněno <jest> v Babylóně. Hlásá Darios, král: To <je>, co jsem vykonal z vůle Auramazdy...
Popis morfologických značek poziční systém
Popis morfologických značek poziční systém Jan Hajič Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK Morfologická analýza a syntéza Morfologické značky jsou součástí výsledku (výstupem) morfologické analýzy,
VíceÚvod do gramatiky. Galénos a Hippokratés na fresce v kryptě katedrály v Anagni, vybudované v roce 1255
Úvod do gramatiky Galénos a Hippokratés na fresce v kryptě katedrály v Anagni, vybudované v roce 1255 Slovní druhy Z deseti slovních druhů se v lékařské terminologii uplatňují jen některé: a) podstatná
Více12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013
12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,
VíceARABŠTINA. Počet mluvčích je 206,000,000. 72% plochy arabských zemí se nachází v Africe a 28% je na území Asie.
ARABŠTINA Arabský jazyk je jazyk, kterým se mluví v následujících zemích: V Alžírsku, Bahrainu, Čadu, Komoro, Džibúti, Egyptě, Eritreji, Iráku, Izraeli, Jemenu, Jordánsku, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Libyi,
VíceÚvod do latinského deklinačního systému. -ae -ī -is -ūs -ēī
I. III. DEKLINACE Úvod do latinského deklinačního systému koncovka genitivu singuláru podle ní se pozná, do které z pěti deklinací dané substantivum patří 1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace 4. deklinace
VíceA L B Á N Š T I N A. (úvod do jazyka, dialekty, stručná gramatika) www.jazykovy-koutek.cz Lucie Gramelová
A L B Á N Š T I N A (úvod do jazyka, dialekty, stručná gramatika) www.jazykovy-koutek.cz Lucie Gramelová Obecně o albánštině Albánština (gjuha shqipe) je jazyk téměř 6 milionů lidí, žijících převážně na
VíceÚvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace. Úvodní lekce II, lekce 1
Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace Úvodní lekce II, lekce 1 Latinské názvosloví gramatických kategorií Slovní druhy substantiva podstatná jména Gramatický rod (genus) adjektiva numeralia verba
VíceHistorická mluvnice češtiny I. Pavel Kosek
Historická mluvnice češtiny I Pavel Kosek Masarykova univerzita Brno 2014 Dílo bylo vytvořeno v rámci projektu Filozoficka fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních
VíceKolísání rodu substantiv
Kolísání rodu substantiv Alena Poncarová alena.poncarova@gmail.com Ţďárek duben 2012 Ţďárek Proč se zabývám jmenným rodem Jmenný rod jako takový Kolísání v širokém slova smyslu Některé problémy bádání
VícePříspěvky k české morfologii
Příspěvky k české morfologii Miroslav Komárek Obsah 5 Obsah ÚVODEM.! 11 I. SYSTÉM AUTOSÉMANTICKÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ V SPISOVNÉ ČEŠTINĚ 13 0. Vstupní poznámka 13 1. Kritéria klasifikace slovních druhů 13
Vícediferencované - nelze volně zaměnit (přijel na jaře/ hovořili jsme o posledním vlhkém jaru)
Varianty dublety v české substantivní flexi Má-li slovní tvar téhož slova dvojí různou podobu, takže jeho synonymní (polymorfní) tvarotvorné formanty se mohou navzájem zaměňovat, mluvíme o tvaru variantním/dubletním.
VíceInternetové doplňky učebnice Mluvnice pro střední školy
podpora Internetové doplňky učebnice Mluvnice pro střední školy s. 11 1. lištový odkaz Podrobné složení mluvidel se pokuste najít v učebnici biologie či jiné odborné literatuře. Můžete hledat i na www.fraus.cz.
VíceOddíl E učební osnovy VI.1.B LATINA
Podještědské gymnázium, s.r.o., Liberec, Sokolovská 328 Oddíl E učební osnovy VI.1.B LATINA Charakteristika předmětu: LATINA ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Latinský jazyk plní jednak
VícePředmět: Latina. Charakteristika vyučovacího předmětu:
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk latina V předmětu Latina se realizuje obsah vzdělávacího oboru latinský jazyk RVP GV; současně se realizují tematické okruhy průřezových
VíceLATINA. V rámci gymnaziálního vzdělání přispívá předmět Latina k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí t těmito metodami:
LATINA Název předmětu: Latina Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Latina vychází vychází z RVP G jako Doplňující vzdělávací obor. Lze ho studovat jako povinně volitelný předmět ve 2.
Více1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení
Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.
VíceStruktura sanskrtu. fonologie: konsonanty způsob/místo retné zubné retroflexní tvrdopatrové měkkopatrové neznělé p t ʈ < ṭ, T>
Struktura sanskrtu sociolingvistické údaje: liturgický jazyk indického subkontinentu a jeden z 22 oficiálních jazyků Indie statutem v Indii je velmi podobný klasické latině, tj. nejde o nativní jazyk konkrétní
Vícedeklinace Pád Deklinační systém pozdní psl. si lze představit následovně: zájmenná složená
Deklinace Deklinační systém pozdní psl. si lze představit následovně: deklinace jmenná zájmenná složená Jmenná a zájmenná deklinace jsou starobylé, jejich kořeny sahají až do ide. jazykového dávnověku.
Víceb) souhláska na druhém místě v dnešní češtině jsou všude plné slabiky (v nářečí sluza, kylnut) dříve i výslovnost o slabiku kratší
Teoretické otázky k zápočtovému testu z Historické mluvnice češtiny - hláskosloví 1) Hláskové změny 10. století (kontrakce, vývoj jerů, denazalizace) Kontrakce = skupina vokál + j + vokál vokály splynou
VíceGymnázium, Praha 6, Arabská 14. Předmět: Latina
Předmět: Latina Charakteristika vyučovacího předmětu: Latina rozvíjí jazykové a logické myšlení žáků a vede je k pochopení systémové povahy jazyka. Soustavná konfrontace s mateřským jazykem všestranně
VíceŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.20. Latina
4.8.20. Latina A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Důležitost a význam studia latinského jazyka dokazuje nejen jeho několikasetletá tradice. I v dnešní době má tento doplňující vzdělávací
VíceKONCE DERIVAČNÍCH ŘAD V SLOVOTVORNÉM SYSTÉMU ČEŠTINY
SBORNÍK PRACl FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORAFACULTATIS PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS A 34, 1986 D U Š A N SLOSAR KONCE DERIVAČNÍCH ŘAD V SLOVOTVORNÉM SYSTÉMU ČEŠTINY Slovotvorná
VíceTabulka1 Tradiční dělení české deklinace na 14 paradigmat singulárové koncovky. NOM Ø Ø Ø e Ø a a e Ø Ø o e e í GEN a u e e e y y e e i a e (et)e í
PRINCIP SYNKRETISMU ANEB AUGIÁŠŮV CHLÉV ČESKÉ DEKLINACE MARKÉTA ZIKOVÁ (9336@mail.muni.cz) & PAVEL CAHA (pcaha@mail.muni.cz) SETKÁNÍ MLADÝCH LINGVISTŮ, OLOMOUC, 18.5. 2005 1. Jmenná deklinace a české gramatiky:tradiční
VícePříruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, 1996. 799 s. ISBN 80-7106-134-4.
Morfologie Seznam studijní literatury: Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, 1996. 799 s. ISBN 80-7106-134-4. Hubáček, J., Jandová, E., Svobodová, J. Čeština pro učitele. 3. vyd., Opava:
VíceKomentovaný překlad anglického odborného stylu: kapitola "Paradigmata" (Paradigms) z knihy Morfologie (Morphology) autora P.H.
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra anglistiky a amerikanistiky Komentovaný překlad anglického odborného stylu: kapitola "Paradigmata" (Paradigms) z knihy Morfologie (Morphology)
VíceMarkéta Ziková ÚČJ FF MU, Brno. Člověk - jazyk - komunikace, České Budějovice,
PLOVOUCÍ VOKÁLY, PRÁZDNÁ JÁDRA A JINÉ FONOLOGICKÉ OBJEKTY Markéta Ziková (zikova@phil.muni.cz) ÚČJ FF MU, Brno Člověk - jazyk - komunikace, České Budějovice, 20. 9. 2007 1. Cíle a) vysvětlit, proč paradigma
VíceM a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1
0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v
VíceVY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN Mluvnické kategorie podstatných jmen Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 10. 4. 2013
VíceTÉRMINOS GRAMATICALES BÁSICOS
TÉRMINOS GRAMATICALES BÁSICOS Por alguna extraña razón la terminología para enseñar el checo como lengua extranjera no es la misma como la que se usa al enseñar el checo como lengua materna. Por lo menos
VícePřed vstupem do lekce: Studenti by si měli zopakovat všechna místa a lokality, která znají. Slouží k tomu následující aktivity:
Lekce 7 Komunikace: Studenti se naučí aktivně používat názvy běžných lokalit v lokálu sg. (např. supermarket v supermarketu, škola ve škole, restaurace v restauraci...). Naučí se také mluvit o tom, kde
VíceANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps
ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. katedra pedagogiky DIPLOMOVÁ PRÁCE
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta katedra pedagogiky DIPLOMOVÁ PRÁCE Slovní druhy a jejich netradiční pojetí na 1. stupni základní školy Parts of speech and their untraditional teaching in
VíceUKRAJINSKO-ČESKÝ ČESKO-UKRAJINSKÝ
UKRAJINSKO-ČESKÝ ČESKO-UKRAJINSKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK 20 000 hesel mluvnické minimum současná slovní zásoba hesla - významy - fráze...pro každého UKRAJINSKO-ČESKÝ ČESKO-UKRAJINSKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK УKРAÏНСЬКО-ЧЕСЬКИЙ
VíceNárodní specifika apelace v češtině
MARYAN SKAB Národní specifika apelace v češtině Každý národ během svého dlouhodobého vývoje vytváří vlastní specifické jazykové prostředky, jejíchž speciální funkcí je navazování a udržování verbální komunikace
VíceSIGNUM 3SB3 Tlačítka a signálky
SGNUM Tlačítka a signálky Ovladač s nosičem Kulaté plastové 0..-.. Kulaté kovové 5..-.. Čtvercové plastové 1..-.. pro otvor 26 26mm Upozornění! Prosvětlená tlačítka se dodávají včetně montážního můstku
VíceMateriál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž si žáci procvičí a zopakují mluvnické kategorie jmen
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Tvarosloví Cílová skupina: první ročník oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž si žáci procvičí a zopakují mluvnické
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
VíceOBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický
OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové
VíceAlgoritmus určování slovesných tříd a vzorů v češtině Klára Osolsobě 5. tř. dělá 4. tř. 4. tř. prosit 4. tř. sázet 4. tř. 4. tř. trpět sázet 3. tř.
Algoritmus určování slovesných tříd a vzorů v češtině Klára Osolsobě Algoritmus funguje v případě, že mluvčí je schopen správně tvořit všechny požadované tvary. Řada rodilých mluvčích totiž při postupu
VíceÍ é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é
VíceNové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá, Pavla Bořilová
Nové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá, Pavla Bořilová I. Nové vzory adjektiv a substantiv S výukou obtížné české deklinace se potýkají nejen studenti,
VíceLingvistická terminologie
Počítačové zpracování přirozeného jazyka Lingvistická terminologie Daniel Zeman http://ufal.mff.cuni.cz/course/popj1/ Slovní druhy slovní druh part of speech podstatné jméno substantivum noun přídavné
VíceROZBOR STAROČESKÉHO TEXTU
ROZBOR STAROČESKÉHO TEXTU Obsahem této studijní opory je ukázka jednoho z možných přístupů k rozboru staročeského textu, která může být studentům vodítkem při jejich vlastních jazykových rozborech úryvků
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět německy jazyk se vyučuje jako samostatný předmět. V 7. až 9. ročníku 2 hodiny týdně. Obsahem
Více(1) Kánonická flexe FORMÁLNÍ POŽADAVKY
(1) Kánonická flexe FORMÁLNÍ POŽADAVKY 1. LEXIKÁLNÍ MATERIÁL (= podoba kořene/kmenu) 2. FLEXIVNÍ MATERIÁL (= podoba koncovky/afixu) VÝSLEDEK (= podoba konkrétního tvaru) SROVNÁNÍ NAPŘÍČ BUŇKAMI PARADIGMATU
Více1. Základní informace
1. Základní informace Grónsko (dánsky Grønland = Zelená země, grónsky Kalaalit Nunaat = Země lidí) 2,17 mil. km 2 (největší ostrov světa, 50x větší než Dánsko), ale jen 410 tis. km 2 nepokryto ledem. 56
VíceFachdid. Handouts DaF Stand: 30.08.2008 DaF für die Mittelschule
Linguistik/ Grammatik des Deutschen als Fremdsprache Allg. Syllabus A1 B1+/ A1 B2 (Euroschule) 1. Studienjahr A1: 1. Používání členů v němčině I. člen určitý (1.l.) 2. Osobní zájmena I. tvary nom. sg.,
VíceSlovanské jazyky. 3. Jazyk a získávání informací, slovníky
1. Indoevropské jazyky 1 Na světě je 3000 5000 jazyků 2 Indoevropské jsou zeměpisně nejrozšířenější jazykovou rodinou na světě 3 Zastupují dvě velké kulturní oblasti Indie a Evropy 4 Jazyková rodina: příbuzné
VíceOJ305 TYPOLOGIE JAZYKŮ z pohledu syntaxe
OJ305 TYPOLOGIE JAZYKŮ z pohledu syntaxe Syntaktická typologie co je to slovosled? co je to syntax? slovosled = pořadí větných členů ve větě syntax = slovosled, tedy pořadí větných členů, vztahy mezi nimi
VíceMorfologie. Morfém. Morf. Typy morfů (podle významu, který vyjadřují) Morfologická homonymie. Morfologická synonymie
Morfologie Morfologie (tvarosloví) jazykovědná disciplína, součást gramatiky (spolu se syntaxí) Členění: a) formální morfologie b) funkční (sémantická) morfologie Morfonologie alternace vokalické alternace
VíceMorfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod
Morfologie Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického
VícePOŽADAVKY vyučující NA ŘÁDNÉ UKONČENÍ = ZKOUŠKU:
LATINA PRO HISTORIKY (Pedagogická fakulta MU) podzim 2015 Vyučující: Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kontakt: pmazacov@phil.muni.cz POŽADAVKY vyučující NA ŘÁDNÉ UKONČENÍ = ZKOUŠKU: a) pravidelná povinná docházka
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009. 10.1.2. Typy slovosledu z hlediska pořadí větných členů
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 10. Slovosled Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých
VíceČ á Š á á ý ý á ýá ú č á á ř ú ů á á š Í č Í á á ř á á č á Í á ý ý ů á ž ý ý ů á á ý ý š ý ů Éč á ú Ú ů á č á ř ú á á á ť ďá á č Í č á á š ř ů ů á ý á á ý ů á ř ý á Ú á á á ů á Ť ř á ÍÍ ů ý á ř ý č ů š
VíceÍ ď Č ř á Í Úř ě éčá Ť ř á č ú Í á á řá á ě ě ř ů á á č Í á á ě ě ů č é ú ř ř ž ž á žá á ě ž Ú Ú ó é ů Í á á ě ř á á á á á č ě ú ě ú ř ř á ú ř ě ď á č á ě ě á á ě řá á ú Š ř ě ě ř á č é ú ěř ž ě ě ů é
VíceSestava gramatiky. 1 Abstraktum, das Abstraktum, abstrakce. 2 Adjektiv, das Přídavné jméno. 3 Adverb, das Příslovce
Sestava gramatiky ID Výraz 1 Abstraktum, das Abstraktum, abstrakce 2 Adjektiv, das Přídavné jméno 3 Adverb, das Příslovce 4 Adverbiale Bestimmung, die Příslovečné určení 5 Affix, das Afix (slovotvorný
VíceDeklinace adjektiv a adjektiválií
Deklinace adjektiv a adjektiválií Adjektiva se původně (v ide. fázi) skloňovala jako podstatná jména. Baltské a slovanské jazyky však vyvinuly vlastní specifickou deklinaci, jejíž pádové formy byly tvořeny
VíceMorfologie odborných textů
Morfologie odborných textů Yvona Řepová Název školy Název a číslo projektu Název modulu Obchodní akademie a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou Motivace žáků ke studiu technických předmětů OP
VíceŽť í Ž é Ě ý ň é Ť í
á á á ě ě ý ů ě ě Žť í Ž é Ě ý ň é Ť í Á Ž ř Í ě í ě í ě ď š ě í í í í š ť ž áů ě á í í ě í ý ž ě ě š š ě á á í ž ú ší ůí á áť é í é č ří ě ž ě ě č í íž ší ě á á Í ř Í ě ř č ě á š Íá Í á ú Í š á ř é í
Víceá š á á ě ř é ÍŽ ě Ž Ď ě á Ď á á á é Ž š Ď ě Í é š ň á á ě č ě Ů š Í Ý á ě ě á Í Í Í ě š š ěň é Ž á é ě ě é ňí š Í é á ě ě é š č č č á é ě é ě ě Ď á ě
áě á á Š Á É Ě čá á č é ě ň ě á Í š č é Ž ě é á á Ů ň Í š ě ň ěž ě é ě á Ů á č é á š ě é é ě á ň š š á Í é š ě ň é ě é ě ě é á Ž ň á á č š Í Č č ě ĎÍ ě ěž á é Í á č é é é ě á š ě é š Ž č ě Ž č ě Ž é Ů
VíceC o r e 4, s p o l. s r. o.
e L e a r n i n g o v ý s y s t é m s p o l o é n o s t i S L A P o u ž í v a te s k ý m a n u á l Š T U D E N T C o r e 4, s p o l. r. so. S t r a n a 2 O b s a h 1 Ú V O D 3 2 P O P I S 4 2. 1 R e g
VíceModul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6
Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti
VíceTvarosloví (morfologie)
Tvarosloví (morfologie) A k čemu zákaz předjíždění kamionů? Stačí dodržovat vyhlášku a dopravní značení na dálnici mají vyhrazen svůj jízdní pruh a v ostatních nemají co dělat. Fotopast má celkem široký
VíceLingvistický rejstřík systematický
Lingvistický rejstřík systematický I. Jazyky I.1. slovanské 347a/b I.1.1. čeština I.1.2. slovenský dialekt 347b, 350b-352b I.1.3. slovenština I.1.3.1. v kontrastu k češtině 347b, 350b-352a I.1.4. lužická
VíceĚ ÁčÁ Ř Ě ÉčÁ Č ř á á Í Ť é Ť Ť Ť ó š ř ó Ť á š ř á á ě á ď č ú Š ťř ě éčá Í úť ř š ď á č ú á Á řá ě ě š ř ů á á ď áš č Á á Í ě ě š Ť ů ř ď ž á žá á Í ě á ě á á ď á áš č ě šú ěú ř ď á ú Íú Ť Ť Í č ú Š
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: LATINA Ročník: KVINTA a I. ROČNÍK Tematická oblast Historický úvod do latinského jazyka Co je latina a odkud pochází; jakým prošla vývojem
Více(3) a. [ZEn-U] [hrad-u] [mñest-u]
Problém Derivační versus inflekční morfologie: Palatalizace v češtině Ivona Kučerová (kucerova@mit.edu) Palatalizační asimilace v nominálních koncovkách [+zadní] samohláska obvykle nenásleduje [ zadní]
VíceSLOVNÍ DRUHY Platón Aristoteles Dionysios Thrácký Priscianus
SLOVNÍ DRUHY Historicky podmíněná kategorizace lexikálních jednotek/slov. Védángy (disciplíny umožňující studium véd Nirukta 5./6. stol. př. n. l. základy popisu jazyka glosář etymologie, forma a význam
VíceModelování řečové produkce
Denisa Bordag Universität Leipzig Modelování řečové produkce Gramatický rod a deklinační třída substantiv 1 Přehled Modely řečové produkce v L1 Leveltův model Dellův model Gramatický rod Teorie Experimenty
VíceKe gramatické kategorii rodu českých oikonym typu Olomouc a Jaroměřice
125 Ke gramatické kategorii rodu českých oikonym typu Olomouc a Jaroměřice 1 Úvod Dosavadní mluvnice češtiny a většina odborných statí zabývajících se gramatickou stránkou oikonym nečiní signifikantní
VíceRetrográdní slovníky = inverzní
Retrográdní slovníky = inverzní Přinášejí slovní zásobu (nebo její část) určitého jazyka v obráceném abecedním řazení (tj. od konce slova, a tergo) Jsou především zdrojem poznání slovotvorných typů a jejich
Víceáš š ř ř á ž ď š á š ó á á š á á ů Ž ť á á ř ň á ř á š á š ó š á šť ř ž é ž ř á ž ď é ý ó ý úř ř á ž ř Ň á É ž ř č ář Á Ě šť Ř á č á ů ž ř ý á ů á á ů ž ř š ř ů č ú á š á š Ó Á š á š Ó Á á ý řč č š š ř
VíceO B Z V L Á Š T N Í C I N a l o ň s k é m M a z i k o n g r e s u v y s t o u p i l p r o f e s o r D u c h s k r á t k o u p ř e d n á š k o u M-a z i K a d d a, k t e r o u n á s u p o z o r ň o v a
VíceVY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS. Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ. Předmět: Český jazyk Ročník: 4.
Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum
VícePLIN005 Od praslovanštiny k češtině, téma 10, Klasifikace staroslověnského slovesa formální morfologie
1 Praslovanské slovesné formy můžeme dělit podle toho, jestli jsou tvořeny synteticky, nebo analyticky: syntetické formy analytické formy prézens perfektum (préteritum) imperativ plusquamperfektum aorist
Více4.9.1. Základy latiny II
4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit
Více3.4.1. Tabulace učebního plánu
3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : NĚMECKÝ JAYK Ročník: Sekunda jazyková úroveň A1 Tématická oblast První kontakty Představování se ákladní údaje o sobě Plány do budoucna
VíceVybrané problémy z nominální morfologie
Vybrané problémy z nominální morfologie, Tubinky (tberger@uni-tuebingen.de) 4. listopadu 2004 Motivace tématu: (1) Zaujat G «nešporů» od redaktorky z Vltavy, našel jsem bezpečnou pozici G nešpor (6:1)
VíceLinguistica ONLINE. Added: January, 30th 2006. http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/zikcah/zic-001.pdf ISSN 1801-5336
Linguistica ONLINE. Added: January, 30th 2006. http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/zikcah/zic-001.pdf ISSN 1801-5336 Princip synkretismu aneb Augiášův chlév české deklinace [*] Markéta Ziková & Pavel
VícePerfektym v současné cestine
Perfektym v současné cestine Korpusová studie jeho gramatikalizace na bázi Českého národního korpusu Mira Načeva-Marvanová NAKLADATELSTVÍ LIDOVÉ NOVINY Ústav Českého národního korpusu Obsah PŘEDMLUVA (František
Víceá í ě ý ďě í í í í í í ř ě á íč ý ů ě ž í ě ý ě ý í ý ě á í í ří ě í í í í ý š í é é á í í á á ě ů á í ě á á í íš é ó ě í í í é í á í č ý ďě ě á á ý ý
á ě ý ďě ř ě á č ý ů ě ž ě ý ě ý ý ě á ř ě ý š é é á á á ě ů á ě á á š é ó ě é á č ý ďě ě á á ý ý á Í š ě á é Í ř řě ž á ý č é ě á ě ě ůé ý č ů é ž á á ř ž á ň ý á á ě ř ý á ů š č á á ž á é č é ó ě á ů
VíceÍ ó ů ě á á Ž ě á Ž ý ě ě Ž á ří ý á ž ž ř č áť í í á í ě ě ě ý á ž ě í č á í í š ě ť ě í á ě á ě Ž ž á á ý á á áť ě é ž ť á ěř š á ě í ř ž á á Ž ě í Ť ý Ž ě ě ř ž á í ě á í í í á š ě ř í č ť í Ž á ě ť
VíceOBSAH POTRUBÍ PRO GRAVITACI A VÝTLAKY TROUBA INTEGRAL 84 TROUBA INTEGRAL TT 85 TROUBA INTEGRAL PH1 86 TROUBA INTEGRAL TEPELNĚ IZOLOVANÁ 87 SPOJE
OBSAH POTRUBÍ PRO GRAVITACI A VÝTLAKY TROUBA INTEGRAL 84 TROUBA INTEGRAL TT 85 TROUBA INTEGRAL PH1 86 TROUBA INTEGRAL TEPELNĚ IZOLOVANÁ 87 SPOJE SPOJ STANDARD 88 SPOJ I.M. (INTERMATERIAL) 89 ZÁMKOVÉ SPOJE
VícePŘEDMLUVA VÝKLADOVÁ ČÁST
PŘEDMLUVA VÝKLADOVÁ ČÁST 11 SYNTAX LATINSKÝCH VEDLEJŠÍCH VĚT 12 ÚVOD ÚVOD V lingvistice se od druhé poloviny 20. století věnuje syntaxi velká pozornost. Mezi nejvýznamnější teoretické přístupy patří transformačně
VíceC E R T A M E N L A T I N U M - školní kolo 2009 - kategorie A
C E R T A M E N L A T I N U M - školní kolo 2009 - kategorie A Nomen: Schola: I/ Pars textualis Přeložte uvedený text do češtiny: De cervi cornibus Cervus aliquando in aqua lacus clari imaginem suam spectabat
VíceÁ Í Ř á ó ř š ú ě ú Í Í č ř ě éčá ě ř š íúř íť ě ě ří š ý í á č ú í á á í ířá é ě í á í ď í ěří š ý á č á ířá é ě ú í ří žá ďí íú í á í í ě í ý á ý á á ě é í ů ž ú ý á ž é á ě á á ý í á ú í Ť í í ě í áž
VíceČ ř č á ě é č á áí é ď á ě ů ř á ť č é áí é č á ř ě ž á ů áí ř ř č é á é Í ů áí ř š ů č é á é á á ě ř řč ř á á ě ř á ě é ě ú Íé Č á Í á č é ě š á é č á á š ř ě á ě á Í ě Í ř á á ř č é áí é á é žá š ň á
VíceStruktura sanskrtu Písemná práce ke kursu Jazyky světa, LS08/08
Struktura sanskrtu Písemná práce ke kursu Jazyky světa, LS08/08 vedoucí práce: Mgr. Viktor Elšík, Ph.D. vypracoval: Martin Vančura obory: Francouzština, Lingvistika a fonetika 3. ročník शव रकत गवणभषरससवदततरन
Víceýúř ř č é á č Č ň Í áš á ě ý úř ř č é ř á á Íá Í á á á ě ě ř š ý ď á č é ý Í é ě á á č á řá é ě ď ú řá ě á Íé ě á ě á ý á á ě ý č Ú ď é č á úř ž Í Č á ó É Í á č á ě ě ř ž ý ý ďá Í č á ú č ž é ě ě ě é úř
VíceInovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013)
Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013) Přípravná cvičení ke zkoušce 1. Pojmenujte latinsky číslicemi vyznačené anatomické struktury (pokud nebudete vědět, k čemu konkrétně
VíceM Ě S T S K Ý Ú Ř A D CHÝNOV stavební úřad
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D CHÝNOV stavební úřad Gabrielovo náměstí 7, 391 55 Chýnov Č.j.: MECH-57/2010-SÚ/Do/18 Chýnov, dne 12.5.2010 Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Ing. Jana Douchová 381 297 166 381 297 880
VíceModi. Záskokové automaty
wwwoezcz OBSAH ZA POPIS SESTAVENÍ TYPOVÉHO OZNAČENÍ FUNKCE A REŽIMY ČASOVÉ DIAGRAMY PARAMETRY0 VYBAVENÍ JISTIČŮ0 TYPOVÉ OZNAČENÍ JISTIČE ARION WL URČENÍ MECHANICKÉHO BLOKOVÁNÍ JISTIČŮ MODEION SCHÉMA Zapojení
VíceLATINA. Oddíl E učební osnovy VI.1.B
LATINA Oddíl E učební osnovy VI.1.B Charakteristika předmětu: LATINA ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Latinský jazyk plní jednak funkci propedeutickou, tj. poskytuje elementární úvod do
VíceHC-506 GM ELECTRONIC
Multimetr HC 506 Úvod Tento multimetr obsahuje mnoho užívaných funkcí, které jsou casto využívané pri merení v elektronice. Všechny funkce jsou navrženy pro snadnou obsluhu. Zarucuje rychlé použití kterékoli
VíceÚstav českého jazyka. Bakalářská diplomová práce
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Bakalářská diplomová práce 2012 Lucie Sehnalová Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura Lucie
VíceÚ š šť ž Č Č Č Ž ž š š ž ž š š ď ď Č š š ž š š š Ú š š š š ď š š ď ž š š ď š ů ď ď š Í Ž ů ů ů ů ů š š Ú Í Í ť š š š š ž ů š š š š Ž ž ďš š š Íš Ž š Č š ž Ý ď š Ž š ď ť ž É š š Í š Ž š Č ž ď š Ň ž š óó
Více1. Morfologie: základní pojmy 14/11/05
1. Morfologie: základní pojmy 14/11/05 1. Slovo a jeho reprezentace lexém (ROM) = slovníkové slovo slovní tvar (rom) = textové slovo Paradigma = a) soubor slovních tvarů patřících k jednomu lexému a vnitřní
VícePřední střední zadní Přední střední zadní vysoké i u í ú vysoké střední e o é ó střední nízké a á nízké
4) Základy systému českého jazyka 1) FONETIKA a) souhlásky Závěrové Úžinové Polozávěrové Neznělé p, t, ť, k s, š, f, ch, c, č Znělé b, d, ď, g z, ž, v, h, ř Znělé m, n. ň r, l, j b) samohlásky Krátké Dlouhé
VíceNové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá
Nové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá Rosemary Kavanová: Cena svobody. Život Angličanky v Praze (1997 ) Ano, samozřejmě jsem se chtěla naučit česky,
Víceě ú Ř Čú Ý š š š š ůú Č š ý š ň č ó ý š ů č ý ž ě š Ž ů ě ě Ž š ě ů Ž ů ú ěš č ě š ý ů ě ů ýš č ž č ů Ž ě ů ý ž ů Ž č ě š ů ě ů ě ů š ý ý ý ý ů ů Ž š ě č ů ý ů ě ý ů š Ž ů ý ý ů Ž ý ý ů ý Ž ž ě Žš Ž ů
Více