Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Transkript

1 NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP za rok 2010 Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Martin Roubec Garant centra: MUDr. Michal Bar, Ph.D. Garant registru: Doc. MUDr. Z. Kalita, CSc. Informační technologie: Ing. Petr Brabec, RNDr. Daniel Klimeš Analýza dat: Mgr. Jan Švancara, RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

2 Národní registr CMP Centrální registr pacientů s cévní mozkovou příhodou součást Národního cerebrovaskulárního programu Vznik ve spolupráci Cerebrovaskulární sekce české neurologické společnosti ČLS JEP a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Hlavní cílem je zaznamenávat a analyzovat epidemiologické a klinické informace o pacientech s CMP v České republice a výhledově i v dalších evropských zemích K ibil í ký i CMP (E S k Kompatibilní s evropským registrem CMP (European Stroke Database)

3 Struktura datového souboru Primární spádová oblast Sekundární spádová oblast Registr IKTA obsahuje 504 pacientů, kteří prodělali iktus a byli hospitalizováni v období od do ve Fakultní nemocnici v Ostravě. pitalizovanýc ch pacientů Počet hos I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

4 Diagnostické závěry N = 504 Druh choroby 8.7% 13.1% N = 394 Typ ischemie TIA Infarkt Neuvedeno 0% 20% 40% 60% 80% 100% % Hemoragie (N = 66) Ischemie (N = 394) SAK (N = 44) U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 78.2% případů Aterotrombotická Etiologie ischemie Embolická Lakunární Jiná

5 Diagnostické závěry N = 426* Druh choroby 17.3% Hemoragie (N = 66) Ischemie - infarkt (N = 316) 82.7% Ischemie (v tomto případě infarkt) převládá (82.7%) i u segmentu pacientů bez TIA. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech, kteří neměli TIA.

6 CMP dle sociální anamnézy N = 504 N Věk méně než 70 let let a více Pohlaví Ženy Muži Hemoragie Bydlení Žije sám Nežije sám Ischemie SAK Instituce Není známo Zaměstnán Fyzicky pracující Duševně pracující Nezaměstnaný Důchodce Jiná práce Celkem

7 Ischemie dle sociální anamnézy N = 393* N Věk méně než 70 let let a více Pohlaví Ženy Muži Bydlení Žije sám Nežije sám Instituce Zaměstnán Není známo Fyzicky pracující Duševně pracující Nezaměstnaný Důchodce Jiná práce Celkem * TIA Infarkt *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s ischémií a uvedeným typem ischemie.

8 CT vyšetření Vyšetření Čas do prvního CT* Celkem N=498 N = % TIA N=76 60 Infarkt N= % % pac cientů Provedeno (N = 498) 10 Neprovedeno, neznámo (N = 6) 0 Do 3 hod. 3-6 hod. Více jak 6 hod. Vyšetření CT nebylo provedeno pouze u jednoho pacienta. Nejčastěji byli pacienti vyšetřeni po 6 hodinách. Kratší čas do vyšetření byl u pacientů stia TIA. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech se známým časem provedení prvního CT.

9 Trombolýza N = 504 Intravenózní trombolýza Intraarteriální trombolýza Ano Ne, neuvedeno Ano Ne, neuvedeno 99.0% 91.1% 8.9% 10% 1.0% 9.9% tedy 50 pacientů bylo léčeno trombolýzou. Pacienti s infarktem měli provedenou trombolýzu v 15.2%, pacienti s TIA v 2.6%

10 Rizikové faktory N = 504 Ano Ne/neuvedeno Počet osob s rizikovými faktory Alkohol Hypertenze ICHS Dyslipidemie Diabetes mellitus Fibrilace síní Předchozí iktus Kouření Jiná cévní onemocnění Stenozy ACI nad 50% IM N= 391 N= 367 N= 198 N= 150 N= 133 N= 109 N= 97 N= 96 N= 73 N= 64 N= 59 TIA N= 32

11 Rizikové faktory podle diagnostického závěru a typu ischemie Ischemie (N=394) Infarkt (N=315) Ano Ne/neuvedeno TIA (N=78) Hemoragie (N=66) Hypertenze Alkohol Dyslipidemie ICHS Kouření Diabetes mellitus Předchozí iktus Fibrilace síní Jiná cévní onemocnění Stenozy ACI nad 50% IM TIA

12 Životní styl pacientů s CMP N = 503 ření Kou Užívání alkoholu N=503 Abstinent Konzument Abusus Nekuřák 21.1% 58.3% 1.6% Exkuřák 1.0% 3.6% 0.2% Aktivní 0.2% 13.3% 0.8% Většina pacientů jsou nekuřáci, itři čtvrtiny ti jsou konzumenti alkoholu, častá je kombinace nekuřáctví a konzumace alkoholu u 58.3% pacientů. % pacientů Užívání alkoholu pacientů % Kouření Abstinent Konzument Abusus Nek kuřák Ex kuřákku AktivníAk *1 pacient neměl vyplněnou informaci o kouření a alkoholu

13 Životní styl pacientů s CMP Užívání alkoholu TIA N=78 Infarkt N=315 Kouření % pacientů % pa acientů Abstinentnt Konzumentnt Abususus Abstinentnt Konzumentnt Abusus *1 pacient neměl vyplněnou informaci o kouření a alkoholu

14 Rankin skóre před iktem a při propuštění % pacientů N = 503* 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rankin skóre před iktem Rankin skóre při propuštění žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 3-potřebuje malou pomoc 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Zgrafů je patrné, že po prodělání iktu dochází u pacientů ke zhoršení Rankin skóre. Hodnota statistické významnosti tohoto rozdílu počítaná Wilcoxonovým testem je p<0.001 *Rankin skóre před iktem a při propuštění srovnáváno jen u pacientů s vyplněnými oběma záznamy.

15 Rankin skóre před iktem a při propuštění Rankin skó óre před ikt tem Rankin skóre při propuštění % 15.5% 9.7% 4.6% 5.2% 14.3% 7.0% 1 0.2% 3.6% 1.0% 0.2% 0.4% 1.2% 0.4% 2 2.2% 1.0% 0.6% 1.6% 0.4% 3 0.2% 1.0% 0.6% 1.0% 0.6% 4 0.6% 0.2% 0-žádné postižení 3-potřebuje malou pomoc 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 4-potřebuje velkou pomoc 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 5-potřebuje stálou péči N = 503* Tabulka sumarizuje kombinace vstupní hodnoty Rankin skóre a jeho hodnoty při propuštění. Z tabulky je patrné, že po prodělání iktu dochází u pacientů buď ke stagnaci nebo ke zhoršení Rankin skóre. Zlepšení stavu dle Rankin skóre je pozorováno pouze u 0.4% pacientů, zhoršení u 65.4% pacientů a stagnace u 34.2% pacientů. zhoršení stavu zachování stejného stavu zlepšení stavu *Rankin skóre před iktem a při propuštění srovnáváno jen u pacientů s vyplněnými oběma záznamy.

16 Rankin skóre podle diagnostického závěru Rankin skóre % pacientů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Hemoragie (N=66) před p< po Ischemie (N=393) před p< po TIA (N=78) před p= po Infarkt (N=314) před p< po 0-žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 3-potřebuje malou pomoc 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Statisticky významné změny v Rankin skóre byly pozorovány u všech podskupin pacientů. Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s vyplněnými oběma hodnotami Rankin skóre.

17 NIH skóre při přijetí a propuštění p Při přijetí Při propuštění NIH skóre přijetí NIH skóre propuštění p 100 N 462* Průměr: Medián: 5 2 <0.001 % pacien ntů Maximum: Minimum: 0 0 Statistická významnost hodnocena Wilcoxonovým testem a více Hodnota NIH skóre mezi přijetím a propuštěním žijících pacientů statisticky významně klesá. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech žijících po propuštění s oběma údaji NIH skóre.

18 Změna NIH skóre dle typu CMP, typu ischemie a léčby trombolýzou U všech podskupin pacientů (ischemie, TIA, infarkt, pacienti léčení trombolýzou) dochází u žijících pacientů k významnému poklesu NIH skóre mezi přijetím a propuštěním pacientů. přijetí propuštění 90% Medián 10% óre Hodno ota NIH sk p<0.001 p=0.027 p<0.001 p<0.001 p<0.001 p< Celkem N=368 Hemoragie N=53 Ischemie N=254 TIA N=78 Infarkt N=289 Trombolýza N=45 Statistická významnost rozdílů NIH skóre při přijetí a při propuštění byla hodnocena Wilcoxonovým testem. Výpočet byl prováděn pouze na pacientech žijících po propuštění s oběma údaji NIH skóre.

19 Čas od vzniku symptomů do přijetí 21.2% N = % 49.6% % pac cientů Do 3 hodin (N = 250) 3 až 12 hodin (N = 147) Později (N = 107) Do 3 hodin 3 až 6 hodin 6až 12 hodin 12až 24 hodin 24až 48 hodin 2 až 7 dní Později Téměř polovina pacientů byla přijata do 3 hodin od vzniku symptomů.

20 NIH skóre při přijetí dle času přijetí 100 Do 3 hodin 3 až 12 hodin Později Do 3 hodin 3až12 hodin Později N 327 Průměr: p % pacien ntů Medián: Maximum: Minimum: Statistická významnost hodnocena Kruskal-Wallisovým testem Čas od vzniku symptomu do přijetí je statisticky významně kratší u pacientů s horším NIH skóre a více Analýza vztahu času přijetí a vstupního NIH skóre byla provedena i na pacientech zemřelých za hospitalizace. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s údajem o vstupním NIH skóre.

21 Čas od vzniku symptomů do přijetí Doba od vzniku CMP do přijetí (v hodinách) 0% 20% 40% 60% 80% 100% % pacientů Celkem Hemoragie Ischemie TIA Infarkt Žijící Zemřelý N= N=66 N= N= N= N= N=42 Do 3 hodin 3 až 12 hodin Později Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti s hemoragií a ischemií v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem je p= Rozdíl tedy není statisticky významný. Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti s TIA a infarktem v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem je p= Rozdíl tedy je statisticky významný. Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti žijícími a zemřelými v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem t je p= Rozdíl tedy není statisticky ti ti významný. ý

22 Rankin skóre podle doby od vzniku CMP Rankin skóre vstupní %pacientů 0% 20% 40% 60% 80% 100% N = 503* Do 3 hodin až 12 hodin Později N=250 N=146 N=107 0-žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný Rankin skóre výstupní % pacientů 3-potřebuje malou pomoc 0% 20% 40% 60% 80% 100% Do 3 hodin N=250 3 až 12 hodin N=146 Později N=107 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Hodnota statistické ti ti významnosti rozdílu mezi Rankin skóre vstupním a výstupním počítaná Wilcoxonovým testem t je p<0.001 pro pacienty všech tří časových kategorií. Významnost rozdílu mezi jednotlivými kategoriemi dle času počítaná Kruskal-Wallisovým testem je pro vstupní Rankin skóre 0.793, pro výstupní pak *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech se známým časem od vzniku CMP a oběma hodnotami Rankin skóre.

23 Mortalita pacientů s CMP Báze: pacienti s ischemií Celkem N=504 Hemoragie N=66 Ischemie N=394 SAK N=44 TIA N=78 Infarkt N=315 % pacientů p * Trombolýza - ano N= Trombolýza - ne N= Do 3 hodin N= až 12 hodin N= Později N= Aterotrombotická N= Embolická N= Lakunární N= Jiná N= ezi danými skupin nami Testován rozdíl m Testován roz zdíl mezi danou skupin nou a ostatními pa cienty Statisticky významně zvýšená mortalita byla pozorována u pacientů s hemoragií. Statisticky významný rozdíl je také mezi skupinami pacientů dle typu ischemie. Pacienti s TIA mají nulovou mortalitu. * Statistická významnost pro dobu od vzniku CMP byla počítána ML chí kvadrát testem, pro ostatní proměnné byl použit Fisherův přesný test.

24 Shrnutí Registr IKTA obsahuje 504 pacientů, kteří prodělali iktus a byli hospitalizováni v období od do ve Fakultní nemocnici v Ostravě. U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 78.2% případů. Vyšetření CT bylo provedeno u naprosté většiny pacientů (98.8%). Třetina pacientů byla vyšetřena do 3 hodin. Většina pacientů jsou nekuřáci, tři čtvrtiny jsou konzumenti alkoholu, častá je kombinace nekuřáctví a konzumace alkoholu u 58.3% pacientů. Nejčastějšími rizikovými faktory jsou alkohol (78%), hypertenze (73%), ICHS (39%), dyslipidemie (30%) a diabetes (26%). Po prodělání iktu dochází u pacientů ke statisticky významnému zhoršení Rankin skóre. Zlepšení stavu dle Rankin skóre je pozorováno pouze u 0.4% pacientů, zhoršení u 65.4% pacientů a stagnace u 34.2% pacientů. Statisticky významné změny v Rankin skóre byly pozorovány u všech podskupin pacientů. Hodnota NIH skóre mezi přijetím (medián 5) a propuštěním (medián 2) žijících pacientů statisticky významně klesá. U všech podskupin pacientů (ischemie, hemoragie, TIA, infarkt, pacienti léčení trombolýzou) dochází u žijících pacientů k významnému poklesu NIH skóre mezi přijetím a propuštěním. Polovina pacientů je přijata do 3 hodin od vzniku symptomů, u 21% k přijetí dochází po více než 12 hodinách od vzniku symptomů. ů Celková mortalita souboru pacientů je 8.3%. Statisticky významně zvýšená mortalita byla pozorována u pacientů s hemoragií. Statisticky významný rozdíl je také mezi skupinami pacientů dle typu ischemie. Pacienti s TIA totiž mají nulovou mortalitu.