Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji

Transkript

1 Analýza nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji Zpracováno pro: Krajský úřad Pardubického kraje Komenského nám Datum zpracování: prosinec 2009 Počet stran: 56 Počet příloh: 2 Zpracovatel: Husova

2 ÚVODNÍ INFORMACE Identifikační údaje Zadavatel analýzy: Název Pardubický kraj Ulice Komenského nám. 125 Obec PSČ Internetová adresa Kontaktní osoba Lic. Lucie Strakošová Telefon Zpracovatel analýzy: Název Koalice nevládek Pardubicka, o. s. Ulice Komenského 432 Obec PSČ IČ Internetová adresa Kontaktní osoba Bc. Jana Machová Telefon Hlavní zpracovatel: Mgr. Petra Vondráčková Zpracovatelský tým: Ing. Jiří Krátký, Iva Dirgasová Datum zpracování: prosinec

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla jménem zpracovatelského týmu poděkovat všem zástupcům nestátních neziskových organizací, kteří se aktivně podíleli na dotazníkovém šetření. Poděkování patří také všem, kteří svou spoluprací, cennými náměty, připomínkami a zkušenostmi přispěli ke zpracování této Analýzy. Mgr. Petra Vondráčková hlavní zpracovatel 3

4 ORGANIZACE, KTERÉ SE ZAPOJILY DO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ: 2. pobočka svazu letců ing. Jana Kašpara ACET ČR o.s. Chrudim Aeroklub Ţamberk Ţamberk Asociace obranné střelby ČR Asociace turistických informačních center ČR Polička Automotoklub Holice v AČR Holice Automotoklub Lanškroun Lanškroun BC greenball Lanškroun Lanškroun Boii o.s. Nasavrky Centaurea sdruţení pro monitoring a management krajiny Slatiňany Centrum pro rodinu Kujebáček o.s. Vysoké Mýto Česká abilympijská asociace, o.s. Česká tábornická unie - T.O. Walkeři Chrudim Český červený kříţ Sloupnice Český esperantský svaz Český kynologický svaz zákl. org.076 Heřmanův Městec Český svaz bojovníků za svobodu Chrudim Český svaz včelařů o.s., okresní výbor Chrudim Heřmanův Městec Český zahrádkářský svaz Litomyšl Český zahrádkářský svaz, územní sdruţení Čs. Zahrádkářský svaz ZO Vinice Vysoké Mýto ČTU-Klub Choceň Choceň DAITÓ RYU - sportovní bojové umění,o.s. Darjav Denní centrum SVÍTÁNÍ, o.p.s. Divadlo Exil, o.s. Domov Bystré Bystré Farní charita Hlinsko Hlinsko Farní charita Litomyšl Litomyšl Farní sbor českobratrské církve evangelické v Telecím Telecí FBC Sharks Chvaletice Chvaletice FC Jiskra Králíky-Červená Voda o.s. Červená Voda Felicitas o.s. Filmový klub Vysoké Mýto Fitbox Klub - Black Panther o.s. Svitavy FK ERA-PACK Chrudim o.s. Chrudim FK Kameničky, o.s. Kameničky FK Proseč, o.s. Proseč Fond ohroţených dětí Fotbalový klub Nasavrky Golf Club Kunětická Hora Dříteč HBC DDM Alfa, o.s. Hnutí Rodina Hvězda SKP Charita Přelouč Přelouč Charita Svitavy Svitavy Chrudimské maminy Chrudim Chrudimští patrioti o.s. Chrudim Institut Jana Pernera, o.p.s. Institut politických a ekonomických studií, o.s. Polička Jednota českých matematiků a fyziků, pobočka JERMS, o.s. Jablonné nad Orlicí Jezdecký klub Smrček Jezdecký klub Pablo Nasavrky Junák - SSSČR, středisko Lejsek, V. Mýto Vysoké Mýto 4

5 Junák - svaz skautů a skautek ČR KB Vítanov Vítanov KEZ o.p.s. Chrudim Klub českých turistů Chrudim Chrudim Klub Českých turistů Přelouč Přelouč Klub čilých babiček Červená Voda Klub lékařů Podorlicka Ţamberk Klub přátel golfu Osík Osík Klub přátel moravské písničky - Beseda u cimbálu Klub přátel vojenské historie Pardubicko Klub přátel základní školy Přelouč Klub SPV Kosmos-news, o.s., Milan Halousek Krajské sdruţení základních organizací Českého svazu ochránců přírody Pardubického kraje (KSZOČSOPPK) Česká Třebová Lanškrounský smíšený sbor Lanškroun Luna, nadační fond pro zdravotně postiţené Lyţařský klub Bystré Bystré M klub Medlešice Chrudim Mateřské centrum Medvídek Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Médea, a.s. Hlinsko Městsko-lázeňské informační centrum Lázně Bohdaneč Místní akční skupina ORLICKO Ţamberk MO ČRS Holice Holice Most do ţivota Myslivecké sdruţení KROUNA-OTRADOV Krouna Myslivecké sdruţení Lukavice-Letohrad Letohrad Myslivecké sdruţení Orličky-Čenkovice Orličky Myslivecké sdruţení Rychtářský Les - Albrechtice Albrechtice Náboţenská obec církve československé husitské Chrudim Chrudim Nadační fond Automobil při SOŠ a SOU automobilní v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Nadační fond Budoucnost Letohrad Nadační fond Jana Pernera Nadační fond nadaných Jablonné nad Orlicí Naděje o.s. Vysoké Mýto o.s. Modrý trpaslík Česká Třebová Občanská poradna, o.s. Občanské sdruţení Altus Chrudim Občanské sdruţení Asociace domovů mládeţe a internátů České republiky o.s. ADMIN ČR Občanské sdruţení obec Plchůvky Choceň Občanské sdruţení Obzor Pohledy Občanské sdruţení Šťastné dítě Oblastní charita Odbor přátel SK Slavia Praha v Brandýse n. O. Brandýs nad Orlicí Odborová org. Federace strojvůdců ČR Letohrad Odborový svaz státních orgánů a organizací Chrudim OK Lokomotiva, občanské sdruţení Okresní myslivecký spolek ČMMJ Svitavy Orel jednota Orlice Letohrad Orel jednota Přelouč Přelouč Orlické sportovní sdruţení Ústí nad Orlicí Pardubická krajská asociace Sport pro všechny Pardubický komorní orchestr Lázně Bohdaneč Pilotklub Choceň Choceň Pionýr PS Orlicí Pionýrská skupina ŠESTNÁCTKA Podorlická iniciativa Ţamberk 5

6 Polabský zlatý pruh - kulturní společnost Miroslava Benáka Břehy Přátelé Chrudim Chrudim Přátelství, o.s. Česká Třebová PS MOV Polabiny III PS Vodní sporty PIONÝR Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Rybářský sportovní klub Římskokatolická farnost Bojanov Bojanov Římskokatolická farnost České Libchavy Ústí nad Orlicí Římskokatolická farnost Raná Raná Římskokatolická farnost Sopotnice Ústí nad Orlicí Římskokatolická farnost Vraclav Vraclav Sbor Církve adventistů s.d. Přelouč Sbor českobratrské církve evangelické M.Třebová Sbor dobrovolných hasičů Svratouch Sbor dobrovolných hasičů Vápno SDH Stradouň SDH Letohrad Letohrad SDH Opočínek SDH Ronov nad Doubravou Ronov n. D. SDH Sbor dobrovolných hasičů Hejnice SDH Slepotice SDH Sopřeč Sopřeč SDH Svinčany Přelouč Sdruţení hasičů Čech a Morav Vysoké Mýto Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska Vítanov Sdruţení hasičů Čech, Moravy a Slezska - Sbor dobrovolných hasičů Slatiňany Sdruţení myslivců Moravská Třebová Sdruţení pro ranou péči v Pardubicích Sdruţení rodičů a přátel školy a dětí Přelouč Sdruţení rodičů a přátel školy ZŠ M. Choceňského, Choceň Choceň Sdruţení rodičů při ZUŠ Al. Hanuše Jablonné n. Orlicí Sdruţení rodičů, dětí a přátel školy Hlinsko Sdruţení vlastníků bytových jednotek domu č.p Sdruţení vlastníků rekreačních chat Seč-Ústupky Chrudim SK Řečany n. L. Řečany n. Labem Smíření- hospicové sdruţení pro Pardubický kraj Chrudim Sokolská ţupa Východočeská-Pippichova Společenství slunečnice o.s. Společnost přátel Ţelezných hor Heřm. Městec Sportovní klub Rváčov-Vysočina Hlinsko Sportovní škola basketbalu (SŠB ) SRPDŠ-Sdruţení rodičů a přátel dětí školy Litomyšl Střelecké sdruţení Nemošice o.s. Střelecký klub Vendolí-ZO SBTS Vendolí Svaz diabetiků ČR Chrudim Svaz diabetiků Slatiňany Slatiňany Svaz skautů a skautek České republiky, 28. oddíl skautů "Petra Müllera" Jevíčko Jevíčko Svaz tělesně postiţených v České republice, o.s. Hradec n. S. Svaz výrobců dřevozpracujících strojů a zařízení Svitavy Svaz zdravotně postiţených esperantistů, o.s., Klub esperantistů doktora Schulhofa Šance pro tebe Chrudim Školní sportovní klub pod Gymnáziem Josefa Ressela Chrudim Chrudim Taneční, sportovní a kulturní centrum Chrast Chrast Tělocvičná jednota Sokol Přelouč Tělocvičná jednota Sokol I Tělovýchovná jednota Sokol Čistá Tělovýchovná jednota Sport Mladkov o.s. Mladkov 6

7 TJ Horní Újezd Litomyšl TJ Pardubičky TJ SOKOL Klášterec na Orlicí Klášterec n. O. TJ Sokol Polabiny TJ Sokol Semín Semín TJ Sokol Staré Hradiště Staré Hradiště TJ Sokol Újezd Újezd u Přelouče TJ Sokol Voděrady Vysoké Mýto TJ Tatran Lichkov o.s. Lichkov TJ Veselí Veselí Triatlon MiP Polička Polička TyfloCentrum, o.p.s. Vodáci Choceň Choceň Zahradníci, obecně prospěšná společnost Litomyšl Základní kynologická organizace 641 Česká Třebová Základní organizace Českého svazu ochránců přírody "Rybák" Svitavy Svitavy Základní organizace českého svazu včelařů Holice Vysoké Chvojno Základní škola a Mateřská škola Vraclav Vraclav Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. ZKO Hlinsko č. 165 Hlinsko ZO Českého svazu včelařů o.s. Vysoké Mýto ZO ČSOP Vysoké Mýto ZO ČSOP klub ochránců SPR Habrov Chrudim ZO ČSV o.s. Rohovládova Bělá ZO ČSV o.s. Radiměř Radiměř ZO ČZS ZO ČZS Verměřovice Verměřovice ZO-Odborového sdruţení ţelezničářů Letohrad Ţraloci Svitavy Janov 7

8 OBSAH: SEZNAM TABULEK 9 SEZNAM MAP 9 SEZNAM GRAFŮ 9 SEZNAM PŘÍLOH 10 1 ÚVOD 11 2 METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cílová skupina Výběr respondentů 12 3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Charakteristika NNO Ekonomika NNO Příjmy NNO Výdaje Problémy NNO jako zaměstnavatel Počet a struktura zaměstnanců Dobrovolníci Vzdělávání zaměstnanců Problémy Služby pro NNO Informovanost NNO Zájem o sluţby a zkušenosti Problémy 42 4 ZÁVĚRY Charakteristika respondentů Ekonomika NNO NNO jako zaměstnavatel Služby pro NNO 46 5 DOPORUČENÍ PRO PARDUBICKÝ KRAJ 47 6 PŘÍLOHY 48 8

9 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Rozmístění NNO a vyplněných dotazníků dle SO ORP 15 Tab. 2: Právní forma NNO 15 Tab. 4: Územní působnost NNO 17 Tab. 5: Rok zaloţení NNO 17 Tab. 6: Aktivita NNO v roce Tab. 7: Cílová skupina NNO 18 Tab. 8: Upřesnění cílové skupiny 19 Tab. 9: Počet osob účastnících se aktivit pořádaných NNO či vyuţívajících sluţeb NNO v rámci 1 měsíce 19 Tab. 10: Výše příjmů NNO dle SO ORP v roce Tab. 11: Zdroje příjmů NNO v roce Tab. 12: Podíl účelově nevázaných příjmů 24 Tab. 13: Účelově nevázané příjmy dle hlavní činnosti NNO 25 Tab. 14: Struktura výdajů NNO 25 Tab. 15: Ekonomické problémy NNO v posledních 2 letech 28 Tab. 16: Zaměstnanost a potřeba zaměstnanců v NNO 29 Tab. 17: Struktura zaměstnanců v NNO 32 Tab. 18: Spokojenost s mnoţstvím zaměstnanců v NNO 34 Tab. 19: struktura a počet chybějících zaměstnanců v NNO 34 Tab. 20: Příčina nevyhovujícího počtu zaměstnanců v organizaci 34 Tab. 21: Vyuţívání organizace práce dobrovolníků 35 Tab. 22: Průměrný počet hodin týdně odvedený v NNO dobrovolníky 35 Tab. 23: Počet dobrovolníků zaměstnávaných v NNO 35 Tab. 24: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání vedoucích a administrativních pracovníků 35 Tab. 25: Počet proškolených vedoucích a administrativních pracovníků 36 Tab. 26: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání odborných pracovníků 36 Tab. 27: Celkové náklady vynaloţené na vzdělávání odborných pracovníků 36 Tab. 28: Problémy NNO v personální oblasti v posledních 2 letech 38 Tab. 29: Oblasti, v nichţ NNO nemají dostatečné informace 39 Tab. 30: Zájem o získávání informací prostřednictvím informačního servisu KONEP 39 Tab. 31: Forma získávaných informací 40 Tab. 32: Problémy v oblasti získávání poradenských, vzdělávacích a informačních sluţeb v posledních 2 letech 42 SEZNAM MAP Mapa 1: Rozmístění NNO zapojených do dotazníkového šetření Chyba! Záloţka není definována. SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Hlavní a vedlejší činnost NNO 16 Graf 2: Cílové skupiny NNO dle oblastí hlavní činnosti 18 Graf 3: Vývoj příjmů NNO v letech Graf 4: Příjmy NNO dle oblasti jejich činnosti v roce Graf 5: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle celkové výše jejich příjmů 23 Graf 6: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti 24 Graf 7: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle celkové výše rozpočtu 26 Graf 8: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti 27 Graf 9: Zaměstnanost v NNO dle výše příjmů 30 Graf 10: Zaměstnanost v NNO dle oblasti činnosti 30 Graf 11: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru 31 Graf 12: Počet NNO se zaměstnanci dle výše a typu pracovního poměru 33 Graf 13: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle výše příjmů 37 9

10 Graf 14: Podíl NNO vzdělávající své zaměstnance dle oblasti činnosti 37 Graf 15: Zájem NNO o sluţby 40 Graf 16: Zájem o získávání zkušeností od NNO z vyspělých zemí 41 Graf 17: Zájem o výměnu zkušeností mezi NNO z regionu 42 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Průvodní dopis 48 Příloha 2: Dotazník pro nestátní neziskové organizace 49 10

11 1 Úvod Analýza nestátního neziskového sektoru Pardubického kraje byla zpracována na základě jednání u kulatého stolu Neziskové organizace - perspektivní zaměstnavatel v kraji, které se konalo v červnu Zadavatelem studie je Krajský úřad Pardubického kraje. Cílem Analýzy je poskytnout Pardubickému kraji podklady o nestátním neziskovém sektoru, jeho struktuře, zaměstnavatelské funkci stejně tak jako o jeho potřebách. Analýza můţe zároveň slouţit servisním organizacím pro lepší specifikaci sluţeb právě neziskovým organizacím v kraji. Pro naplnění tohoto cíle bylo realizováno dotazníkového šetření, v jehoţ rámci bylo osloveno více neţ 1300 neziskových organizací v Pardubickém kraji. Dílčím cílem analýzy je také porovnat výsledky předkládané analýzy se Studií NNO sektoru v Pardubickém kraji, která byla realizována v rámci projektu SROP 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v podmínkách Pardubického kraje. Studie byla zpracována v roce 2006 společností První regionální rozvojová a.s. 11

12 2 Metodika dotazníkového šetření 2.1 Cílová skupina Dotazníkové šetření, které v rámci Analýzy nestátního neziskového sektoru v Pardubickém kraji proběhlo a bylo stěţejním zdrojem informací pro tuto Analýzu, bylo přímo orientováno na zástupce neziskových organizací v Pardubickém kraji. Cílovou skupinou šetření byly organizace těchto právních forem: nadace nadační fond obecně prospěšná společnost občanské sdruţení církevní organizace organizační jednotka sdruţení V dotazníkovém šetření nebyla upřednostňována ţádná z oblastí činnosti, na níţ mohou být NNO zaměřeny. Dotazníkem byly osloveny organizace, jejichţ činnost spadala alespoň do jedné z následujících kategorií. cestovní ruch ekologie kultura a umění mezinárodní aktivity náboţenství ochrana práv a obhajoba zájmů organizování činnosti rozvoj obce, komunity sociální sluţby sport a rekreace vzdělávání a výzkum zdraví 2.2 Výběr respondentů Výběr respondentů probíhal na základě kontaktních údajů obsaţených v následujících databázích: ARES - Registr ekonomických subjektů, Pardubický kraj: ČSÚ 2009, aktualizace k Adresář nestátních neziskových organizací Pardubického kraje 2009: Koalice nevládek Pardubicka 2009, aktualizace k Neziskové organizace byly do dotazníkového šetření zapojeny dvojím způsobem. Organizace, které jsou registrované v adresáři KONEP a jejich kontaktním údajem je také ová adresa, byly osloveny právě tímto způsobem, tj. dotazník jim byl zaslán em společně s průvodním dopisem od radního Pardubického kraje zodpovědného za neziskový sektor ing. Petra Šilara. Tímto způsobem bylo osloveno 466 neziskových organizací. Organizace zapsané v adresáři KONEP, na něţ nebyla k dispozici ová adresa, byly kontaktovány písemně poštou, tj. obdrţely obálku s průvodním dopisem radního ing. Petra Šilara, dotazník a odpovědní obálku, jejíţ poštovné hradil KONEP. Takto bylo kontaktováno 72 organizací. Registr ekonomických subjektů slouţil jako zdroj informací a kontaktních údajů o neziskových organizacích, které nejsou zapsány v adresáři KONEP. Z registru bylo vybráno 800 neziskových organizací, tj. kaţdá 7. organizace aţ do dosaţení tohoto předem stanoveného počtu. 12

13 Výše uvedenými metodami bylo tedy kontaktováno různých neziskových organizací v Pardubickém kraji z neziskových organizací, které byly registrovány na ČSÚ k , tj. 24,3 %. Dotazníky byly rozesílány od 16. do 23. listopadu Termín, do kterého měly NNO zaslat vyplněné dotazníky byl stanoven na 4. prosince. Ke 2. prosinci se zpět navrátilo pouhých 98 vyplněných dotazníků, proto týţ den proběhlo 2. kolo rozesílání dotazníků prostřednictvím ové pošty. Pro zvýšení návratnosti dotazníků byly vybrané neziskové organizace kontaktovány také telefonicky s prosbou o vyplnění zaslaného dotazníku. Tyto kroky vedly k dosaţení minimální hranice návratnosti, která byla jiţ v přípravné fázi Analýzy stanovena na 200 dotazníků. Celkem bylo získáno 204 vyplněných dotazníků, z toho 55 prostřednictvím u a 149 poštou. Návratnost dotazníkového šetření lze tedy povaţovat za vysokou, neboť dosáhla 15,2 %. Pro srovnání, ve Studii NNO sektoru v Pardubickém kraji zpracované v roce 2006 činila návratnost dotazníků 10,3 %, tj. téměř o třetinu méně. 93 dotazníků rozeslaných poštou (tj. 7 %) se vrátilo, neboť nebyl nalezen poţadovaný adresát. Nedoručení dotazníků bylo způsobeno několika faktory: NNO není aktivní či byla zrušena; NNO sídlí na adrese fyzické osoby, která nemá na schránce uveden název organizace, jíţ zastupuje, tj. organizaci nelze kontaktovat poštou; NNO změnila adresu a tuto změnu nenahlásila, příp. se tato změna ještě nepromítla do databáze ARES, z níţ bylo při dotazníkovém šeření vycházeno. Zpracování dat získaných dotazníkovým šetřením bylo zabezpečeno prostřednictvím statistického software. Po vloţení dat z dotazníků do tohoto software byla provedena kontrola správnosti náhodně vybraných dotazníků, kontrolu provedl také samotný software, a to upozorněním na hodnoty, které jsou v dané otázce irelevantní. Odpovědi byly vyhodnocovány pomocí procentního podílu vztaţeného k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, tj. uváděno je tzv. validní procento. Zdrojem pro níţe uvedené tabulky, grafy a mapy je samotné dotazníkové šetření realizované v rámci Analýzy nestátního neziskového sektoru Pardubického kraje, není-li uvedeno jinak. 13

14 3 Výsledky dotazníkového šetření 3.1 Charakteristika NNO Charakteristika neziskových organizací, které se zúčastnily dotazníkového šetření, probíhala na základě otázek 1-10, jeţ byly zaměřené především na lokalizaci NNO, její právní formu, oblast činnosti, rok vzniku, aktivitu a cílovou skupinu. Mapa 1: Rozmístění NNO zapojených do dotazníkového šetření Lokalizaci NNO, které vyplnily název obce, v níţ sídlí, znázorňuje mapa 1. Z ní je dobře patrné relativně rovnoměrné pokrytí území celého kraje s dominantním zastoupením NNO na Pardubicku a Chrudimsku. Toto potvrzuje také Tabulka 1, která ukazuje srovnání podílu NNO a vyplněných dotazníků v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Pardubicko a Chrudimsko jsou regiony, v nichţ se celkem nachází 41,8 % všech NNO i obdobný podíl (41,7 %) respondentů dotazníkového šetření. Jde tedy o území s vysokou koncentrací neziskového sektoru. Rozdíl mezi podílem respondentů v SO ORP a podílem NNO v SO ORP je v tabulce 1 znázorněn barevně. Zeleně znázorněný podíl dotazníků představuje vyšší podíl oproti podílu NNO v SO ORP, červená barva představuje opačnou situaci. V šesti SO ORP je tedy návratnost dotazníků vyšší, v devíti je tomu naopak. Rozdíly mezi hodnotami však nejsou příliš rozdílné. Rozmístění respondentů v Pardubickém kraji lze tedy povaţovat za reprezentativní. 14

15 Tab. 1: Rozmístění NNO a vyplněných dotazníků dle SO ORP SO ORP Dotazníky NNO Počet Validní % Počet Validní % Česká Třebová 4 1, ,12 Hlinsko 11 5, ,66 Holice 3 1, ,97 Chrudim 31 15, ,13 Králíky 4 1, ,49 Lanškroun 4 1, ,77 Litomyšl 9 4, ,09 Moravská Třebová 4 1, , , ,71 Polička 6 2, ,72 Přelouč 16 7, ,10 Svitavy 10 4, ,73 Ústí nad Orlicí 7 3, ,82 Vysoké Mýto 22 10, ,71 Ţamberk 17 8, ,95 Celkem , ,00 Z hlediska právní formy NNO dominuje v Pardubickém kraji sdruţení, coţ je odrazem legislativních podmínek fungování NNO. Podíl respondentů je oproti podílu NNO v Pardubickém kraji niţší v případě organizačních jednotek sdruţení, které byly v šetření zastoupeny pouze v 9 % oproti 35 %, tj. podílu této právní formy NNO mezi NNO v celém kraji. Tento výrazně niţší podíl organizačních jednotek sdruţení v dotazníkovém šetření je způsoben niţší mírou návratnosti dotazníků z těchto NNO na úkor aktivnějších NNO jiných právních forem, které ve všech případech (zejména v případě sdruţení) dosáhly vyššího podílu v dotazníkovém šetření neţ v počtu NNO v rámci kraje. Tab. 2: Právní forma NNO Odpověď Dotazníky NNO Počet Validní % Počet Validní % nadace 1 0, ,47 nadační fond 4 2, ,83 obecně prospěšná společnost 10 5, ,32 sdruţení , ,74 církevní organizace 14 7, ,33 organizační jednotka sdruţení 18 9, ,30 Celkem , ,00 Respondenti byli dotazováni také na zastřešující funkci jejich organizace, tj. zda jejich organizace sdruţuje jiné organizace především za účelem společného prosazování zájmů. Na tuto otázku odpovědělo kladně 31 respondentů, tj. 15,5 %. Z hlediska územního rozloţení jsou tyto organizace logicky lokalizovány především do krajského města (9 NNO, tj. 29 %) a 3 zbývajících okresních měst (10 NNO, tj. 32,2 %). V menších ORP je zastřešujících organizací umístěno minimum. V porovnání se Studií sektoru NNO v roce 15

16 2006 se zvýšil relativní počet respondentů, jeţ jsou zastřešující organizací. V roce 2006 se takto definovalo pouze 5 % respondentů, tj. 16 organizací. Tab. 3: Funkce zastřešující organizace Odpověď Počet Validní % ano 31 15,50 ne ,50 Celkem ,00 Rozdělení NNO dle oblasti jejich hlavní a vedlejší činnosti je uvedeno v Grafu 1. Více neţ třetina respondentů z řad NNO je primárně zaměřena na sport a rekreaci (37 %, 70 NNO), dále na organizační činnosti (16 %, 31 NNO), sociální sluţby (11 %, 20 NNO), vzdělávání a výzkum (6 %, 12 NNO) a kultura a umění (necelých 6 %, 11 NNO). Ostatní oblasti dosáhly nejvýše 5% hranice zastoupení. Porovnáme-li tyto hodnoty s daty získanými ve Studii sektoru NNO v Pardubickém kraji, vychází podobné rozloţení oblastí hlavní činnosti. V roce 2006 byla mezi hlavními činnostmi nejvíce zastoupena oblast sportu a rekreace (27 %), i kdyţ s mnohem menší dominancí neţ v případě šetření v roce 2009, dále organizační činnosti (18 %), sociální sluţby (12 %). Tři nejvýznamnější oblasti činnosti NNO v Pardubickém kraji tedy nedoznaly ţádných změn v pořadí a s výjimkou sportu a rekreace také ţádných významných změn v podílu. Na dalších místech se v roce 2006 umístila oblast kultura a umění (11 %), ekologie (8 %), ochrana zdraví (7 %) a vzdělávání a výzkum (5 %). Nejvýznamnější změnou, která byla mezi šetřeními zaznamenána, je podíl náboţenství a církve. Zatímco v roce 2006 se do této kategorie řadila pouze 0,6 % respondentů (tj. 2 organizace), našeho šetření se zúčastnilo 9 NNO zaměřených na náboţenské a církevní aktivity. Rozdíl v zastoupení této oblasti činnosti tak není dán zvýšením podílu NNO takto orientovaných v Pardubickém kraji, ale spíše jejich zvýšenou ochotou zapojit se do dotazníkového šetření. Mezi sekundárními aktivitami NNO dominuje kultura a umění (16 %), dále vzdělávání a výzkum (15 %), sport a rekreace (14 %), organizační činnosti (12 %), poradenství (8 %), ekologie (8 %) a sociální sluţby (7 %). Zajímavým zjištěním je, ţe mezi hlavními aktivitami se nevyskytují mezinárodní aktivity, naopak pouze jako hlavní činnost NNO se objevuje náboţenství a církve. Graf 1: Hlavní a vedlejší činnost NNO sport a rekreace organizační činnosti sociální sluţby vzdělávání a výzkum kultura a umění ekologie náboţenství a církve ochrana práv a obhajoba zájmů ochrana zdraví rozvoj obce, komunity cestovní ruch poradenství mezinárodní aktivity 6,35 5,82 4,76 4,76 4,23 3,70 2,65 2,12 1,59 0,00 10,58 16,40 37,04 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 Hlavní činnost Vedlejší činnost 16

17 NNO, jeţ se dotazníkového šetření zúčastnily, orientují své činnosti především na místní, tj. obecní téměř 50 % respondentů) nebo okresní úroveň. Na těchto dvou úrovních více neţ dvě třetiny všech dotázaných NNO. V porovnání se Studií sektoru NNO (2006) je podíl NNO na této úrovni srovnatelný, neboť v roce 2006 dosáhl hodnoty 65,7 %. Dominance NNO zaměřených pouze na lokální úroveň představuje výhodu v lepší znalosti místních podmínek, na druhou stranu je problematickou z hlediska administrace fungování NNO, neboť tyto NNO zaměstnávají často pouze omezený počet pracovníků, příp. pouze dobrovolníky, kteří jsou odborníky v oblasti hlavní činnosti NNO, ale potýkají se s problémy právě s administrací NNO (účetnictvím, řízením, personalistikou, fundraisingem apod.). Tab. 4: Územní působnost NNO Odpověď Počet Validní % místní 98 49,49 okresní 35 17,68 krajská 25 12,63 nadregionální 34 17,17 mezinárodní 6 3,03 Celkem ,00 Respondenti dotazníkového šetření zastupují NNO, které ze dvou třetin vznikly po roce 1990, necelá třetina respondentů je tvořena organizacemi mladšími 10 let, 12,5 % NNO mladšími 5 let. Téměř 95 % NNO bylo v roce 2009 aktivních. Organizací, které nevyvíjí ţádnou činnost, příp. byly zrušeny, bylo v dotazníkovém šetření zaznamenáno pouze 11. Tab. 5: Rok zaloţení NNO Odpověď Počet Validní % do roku , , , , ,50 Celkem ,00 Tab. 6: Aktivita NNO v roce 2009 Odpověď Počet Validní % je aktivní ,58 nevyvíjí ţádnou činnost, ale nebyla zrušena 9 4,43 je v procesu rušení 0 0,00 neaktivní, zrušena 2 0,99 Celkem ,00 Cílová skupina, které se organizace věnují, byla zjišťována především podle věkové skupiny jejich klientů. Při výběru odpovědí nebyli respondenti omezeni počtem moţných odpovědí, tj. mohli zaškrtnout všechny 4 varianty. Z níţe uvedené Tabulky 7 vyplývá, ţe NNO zatrhly průměrně 1,6 cílové skupiny, tj. lze říci, ţe většina NNO je orientována šířeji, tj. nabízí své sluţby a aktivity min. 2 věkovým skupinám. Nejvyšší podíl odpovědí byl zaznamenán v kategorii dospělí v produktivním věku. Tato věková skupina je cílovou skupinou více neţ dvou třetin všech NNO účastnících se šetření. Ostatní věkové kategorie patří mezi cílové supiny NNO poměrně rovnoměrně s mírnou dominancí dětí předškolního a školního věku. 17

18 Tab. 7: Cílová skupina NNO Odpověď Počet % děti (do 14 let) 73 35,78 mládeţ (15-18 let) 60 29,41 dospělí v produktivním věku (18-60 let) ,14 senioři (nad 60 let) 61 29,90 Graf 2 názorně ukazuje rozloţení věkových skupin dle hlavních oblastí činnosti neziskových organizací. Je z něj dobře patrné dominantní zaměření NNO na kategorii dospělých, která je primární cílovou skupinou pro všechny oblasti činnosti s výjimkou ochrany zdraví, v níţ mají nejvyšší zastoupení senioři nad 60 let (45 %). Děti do 14 let jsou jako cílová skupina nejvíce zastoupeny v oblasti organizační činnosti (téměř 29 %), vzdělávání a výzkum (téměř 27 %), sport a rekreace (25 %) a poradenství (také 25 %). Mládeţ dosahuje největšího zastoupení ve vzdělávání a výzkumu (téměř 27 %), poradenství (25 %) a sportu a rekreaci (23 %). Naopak nejméně byly tyto skupiny zastoupeny v oblasti cestovního ruchu (ţádná organizace neuvedla děti a mládeţ jako relevantní cílové skupiny) či v oblasti ochrany práv (zcela mimo cílovou skupinu dětí, v případě mládeţe jen v 1 organizaci). Graf 2: Cílové skupiny NNO dle oblastí hlavní činnosti 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 děti mláděž dospělí senioři Respondenti měli v dotazníku moţnost cílovou skupinu své organizace upřesnit. Této moţnosti vyuţilo 39 organizací, 12 z nich však uvádělo upřesnění věkové hranice cílové skupiny nebo podíl jednotlivých věkových kategorií na jejich cílové skupině. Tematicky upřesnilo cílovou skupinu klientů 27 organizací. Specifikace cílové skupiny je uvedena v Tabulce 8. Nejčastěji byli jmenování nemocní (dlouhodobě nemocní, diabetici apod.), osoby se zdravotním postiţením a rodiče s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené - dohromady ve 14 případech. 18

19 Tab. 8: Upřesnění cílové skupiny Odpověď Počet ekologičtí zemědělci 1 informační centra 1 zájemci o kosmonautiku 1 zájemci o kulturu 2 nemocní 5 ochránci přírody 2 zájemci o politiku 1 osoby se zdravotním postiţením 5 rodiče s dětmi na mateřské a rodičovské dovolené 4 Romové 1 zájemci o sport 2 zahrádkáři 1 sociálně ohroţené děti, rodiny s dětmi potřebující sociálně aktivizační sluţby 1 Cílová skupina většiny respondentů je poměrně široká. Jejich sluţby/aktivity vyuţívá u dvou třetin respondentů více neţ 20 osob měsíčně. Nad 50 osob měsíčně uspokojí 45 % respondentů. Z hlediska hlavní oblasti činnosti však panují mezi NNO značné rozdíly. Jako organizace s nejvyšší měsíční kapacitou z průzkumu vyšly NNO orientované na cestovní ruch (2/3 NNO jsou vyuţívány více neţ 500 osobami měsíčně 1 ), dále sport a rekreaci, vzdělávání a výzkum a sociální sluţby. Alespoň čtvrtina organizací v těchto oblastech činnosti je schopná poskytnout své sluţby více neţ 100 osobám měsíčně. Při porovnání kapacity oblastí činnosti NNO dle váţeného průměru vychází nejniţší kapacita v oblasti rozvoje obce a komunity, ochrany práv a obhajoby zájmů a ekologie, a to zhruba osob měsíčně. Tab. 9: Počet osob účastnících se aktivit pořádaných NNO či vyuţívajících sluţeb NNO v rámci 1 měsíce Méně neţ Více neţ 500 Celkem Váţený průměr cestovní ruch ,3 ekologie ,3 kultura a umění ,9 náboţenství a církve ,0 ochrana práv a obhajoba zájmů ,0 organizační činnosti ,3 rozvoj obce, komunity ,0 sociální sluţby ,2 sport a rekreace ,5 vzdělávání a výzkum ,5 ochrana zdraví ,5 poradenství ,7 Celkem ,3 1 V tomto případě je však nutné podotknout, ţe respondenty z oblasti cestovního ruchu byly pouze 2 organizace. Podíl je tedy do značné míry ovlivněn malými hodnotami, ze kterých je počítán. 19

20 % ANALÝZA NESTÁTNÍHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 3.2 Ekonomika NNO V rámci dotazníkového šetření bylo na ekonomické otázky neziskových organizací zaměřeno 5 otázek věnovaných výši a struktuře příjmů, struktuře výdajů a problémům, s nimiţ se NNO v ekonomické oblasti potýkají Příjmy NNO Respondenti uváděli celkové příjmy za rok 2008, odhad příjmů v roce 2009 a výhled na rok Níţe uvedený Graf 3 znázorňuje výsledky těchto otázek. Více neţ 50 % oslovených organizací disponuje příjmy max. do výše 100 tis. Kč, dalších téměř 25 % organizací hospodaří max. s 499 tis. Kč. Organizace s příjmy nad půl milionu Kč tak tvoří pouze 22,5 %. Oproti výsledkům stejné otázky, která byla poloţena ve Studii sektoru NNO v roce 2006 je podíl malých NNO relativně stabilní. Ve Studii bylo zaznamenáno 82,4 % respondentů s příjmy do 0,5 mil. Kč, tj. o necelých 5 procentních bodů méně. Tento rozdíl však není vzhledem k velikosti vzorků respondentů v obou šetřeních signifikantní. Graf 3: Vývoj příjmů NNO v letech ,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, do 100 tis. Kč tis. Kč 0,5-1,9 mil. Kč 2-10 mil. Kč více než 10 mil. Kč Ve vývoji uvedených 3 let nedochází k ţádné výrazné změně v podílu organizací v jednotlivých kategoriích příjmů. Změny podílu, které jsou patrné v Grafu 3, nejsou ve většině případů způsobeny změnou výše rozpočtu a přesunutím organizace do jiné kategorie, nicméně pouze odlišným celkovým počtem respondentů, kteří odpovídali na danou otázku, a tudíţ odlišným procentuelním podílem, který odpovídá stejnému počtu respondentů. Zajímavé je rozloţení výše příjmů dle hlavní oblasti činnosti NNO. Tuto problematiku znázorňuje Graf 4, z něhoţ je dobře patrná dominance organizací s minimální výší rozpočtu. Výjimkou jsou oblasti cestovního ruchu a poradenství, coţ je však ovlivněno malým počtem respondentů v těchto oblastech, kteří na otázku odpověděli, a dále v NNO věnujících se náboţenské a církevní činnosti a sociálním sluţbám. V případě náboţenské a církevní činnosti jsou zastoupeny organizace v kategoriích dvou nejniţších příjmů. V této oblasti činnosti se do dotazníkového šetření zapojily především farnosti, přičemţ výše jejich příjmů je ovlivněna velikostí fary, kterou spravují. 20

21 % ANALÝZA NESTÁTNÍHO NEZISKOVÉHO SEKTORU Odlišná výše příjmů je patrná tedy zejména v oblasti sociálních sluţeb. Příjmy do 100 tis. Kč vykázala pouze 1 organizace, naopak 60 % NNO pracujících v sociálních sluţbách potvrdilo příjmy v kategoriích nad 2 mil. Kč. Odlišná výše příjmů je v tomto případě dána charakterem sociálních sluţeb, odborností poskytovaných sluţeb, jejich finanční náročností a také velikostí cílové skupiny. Všechny tyto faktory se podílejí na vzniku spíše větších NNO s rozsáhlejšími příjmy, které často zajišťují více sociálních sluţeb nebo je zajišťují pro větší region. Graf 4: Příjmy NNO dle oblasti jejich činnosti v roce ,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 do 100 tis. Kč tis. Kč 0,5-1,9 mil. Kč 2-10 mil. Kč více než 10 mil. Kč Pozn.: V oblastech činnosti cestovní ruch a poradenství zodpověděli otázku pouze 3, resp. 2 respondenti. Při pohledu na výši příjmů NNO v roce 2008 z hlediska územního rozloţení v Pardubickém kraji, je dobře viditelná koncentrace organizací s vyššími příjmy do Pardubic a Chrudimi. Do samotného krajského města je lokalizováno 10 organizací z 23 NNO, které uvedly své příjmy nad 2 mil. Kč, tj. více neţ 43 % respondentů v této kategorii. Tato koncentrace je způsobena jednak významnou koncentrací obyvatel, a tedy i koncentrovanější cílovou skupinou NNO, jejíţ potřeby kvalitně uspokojí větší organizace, ale jednak také kvalitou a progresivitou lidských zdrojů, která je více koncentrována do populačně větších měst. Svou roli hraje také územní působnost NNO, kdy platí, ţe s vyšší územní působností NNO rostou také příjmy organizace. Koncentrace organizací (nejen neziskových) zaměřených svou činností na krajské, nadregionální či mezinárodní aktivity je především ve větších městech (velkých okresních nebo krajských). Toto pravidlo platí také v případě NNO v Pardubickém kraji. 28 NNO působících na krajské, nadregionální či mezinárodní úrovni z celkového počtu 65 takovýchto organizací, tj. 43 % respondentů, je lokalizováno v krajském městě. 21

22 Tab. 10: Výše příjmů NNO dle SO ORP v roce 2008 SO ORP do 100 tis. Kč tis. Kč 0,5-1,9 mil. Kč 2-10 mil. Kč více neţ 10 mil. Kč Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Ţamberk Celkem Obdobně jako samotná výše příjmů byly sledovány i zdroje těchto příjmů nejen celkem za všechny respondenty dotazníkového šetření, ale také dle hlavní oblasti činnosti NNO a dle výše jejich příjmů. Výsledky shrnují následující odstavce. Respondenti mohli při svých odpovědích vybírat z 11 moţností zdrojů jejich příjmů, přičemţ nejčastěji volenou variantou byly členské příspěvky, které jsou zdrojem příjmů pro více neţ 60 % NNO, více neţ polovina respondentů (53,4 %) uvedla jako zdroj svých příjmů města a obce Pardubického kraje. Zdrojem, který byl respondenty vyuţíván nejméně, byly naopak fondy EU, které jako svůj zdroj uvedlo pouze 9 organizací, tj. 4,4 % respondentů. Tato hodnota je srovnatelná s podílem NNO, které vyuţily fondy EU v roce 2005 (ze Studie sektoru NNO 2006) - 5 %. Z provedeného šetření tedy nebylo prokázáno, ţe by z fondů EU čerpalo v roce 2008 více NNO neţ v roce Stejně jako v šetření z roku 2006 tvoří příjmy z fondů EU max. 10 % příjmů organizace, a to v 66 % případů. Tab. 11: Zdroje příjmů NNO v roce 2008 Zdroje příjmů Počet NNO Podíl NNO Podíl zdrojů na celkových příjmech NNO do 10 % % % % nad 75 % Ministerstva a státní fondy 53 26, Pardubický kraj 69 33, Obce a města Pardubického kraje , Drobní dárci - sbírky, fyzické osoby 65 31, Členské příspěvky , Firemní dárci, sponzoři 91 44, Nadace tuzemské i zahraniční 15 7, Fondy EU 9 4, Zdroje z vlastní činnosti - platby klientů 41 20, Zdroje z vlastní činnosti - výnosy z vedlejší činnosti 80 39, Jiné 23 11,

23 Struktura zdrojů NNO dle celkové výše příjmů NNO je znázorněna v Grafu 5. Pro znázornění hodnot byla pouţita metoda váţeného průměru, který byl vypočten pro kaţdou kategorii výše příjmu NNO. S rostoucí výší příjmů jsou patrné výrazné změny ve struktuře zdrojů příjmů. Dochází především k nárůstu podílu příjmů z ministerstev a státních fondů (5-20 %), z Pardubického kraje (4-8 %) a naopak klesá podíl příjmů z měst a obcí Pardubického kraje (11-5 %) a z členských příspěvků (25-1 %). Významným zdrojem příjmů jsou také příjmy z vlastní činnosti, které tvoří % příjmů NNO ve všech příjmových kategoriích. S rostoucími příjmy NNO roste podíl plateb klientů (ovlivněno tím, ţe NNO s vysokými příjmy jsou převáţně NNO zaměřené na sociální sluţby, které získávají za své sluţby finance od klientů) a naopak se sniţuje podíl příjmů z vedlejších (hospodářských) aktivit NNO. Zajímavé je také rozloţení příjmů získaných od drobných dárců, firemních dárců, sponzorů či z nadací. Z níţe uvedeného grafu vyplývá, ţe nejvyššího podílu těchto zdrojů na celkových příjmech organizací dosahují NNO v kategorii příjmů tis. Kč. Lze tedy říci, ţe tyto organizace jsou pro sponzory a dárce nejatraktivnějšími organizacemi. Vysvětlením však můţe také být skutečnost, ţe NNO s nejniţším rozpočtem nemají zdroje na vlastní propagaci či fundraising, a tudíţ na tyto zdroje dosahují hůře. Na druhé straně NNO s vyššími příjmy mají často více kapacit na fundraising a snaţí se orientovat spíše neţ na drobné dárce na nejrůznější dotační fondy, krajské, státní či evropské. V případě čerpání z fondů EU se ukazuje naprosto minimální čerpání tohoto zdroje u organizací s příjmy do 0,5 mil. Kč. Z 61 NNO, které do této kategorie spadají, vyplnila pouze 1 organizace, ţe čerpala z tohoto zdroje. Potvrdila se tedy obdobná situace, která byla zjištěna ve Studii z roku 2006, tj. organizace s nízkým rozpočtem dotace z EU nečerpají. Příčinou je především nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli jménem organizace o dotaci poţádali, příp. nedostatek finančních prostředků na zpracování ţádosti o dotaci externím dodavatelem. Nejvyšší podíl na příjmech z fondů EU vykázaly organizace s příjmy do 2 mil. Kč, a to 8,4 %. V NNO s vyššími příjmy byl podíl tohoto zdroje jiţ niţší. Graf 5: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle celkové výše jejich příjmů více než 10 mil. Kč 2-10 mil. Kč 0,5-1,9 mil. Kč tis. Kč do 100 tis. Kč 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ministerstva a státní fondy Pardubický kraj Obce a města Pardubického kraje Drobní dárci - sbírky, fyzické osoby Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoři Nadace tuzemské i zahraniční Fondy EU Zdroje z vlastní činnosti - platby klientů Zdroje z vlastní činnosti - výnosy z vedlejší činnosti Jiné 23

24 Rozdíly ve struktuře zdrojů jsou dobře patrné i z hlediska oblasti činnosti neziskových organizací. V níţe uvedeném Grafu 6 je znázorněno pouze 5 oblastí činností NNO, a to těch s největším počtem respondentů. Nejvýznamnější rozdíly jsou patrné v podílech příjmů z ministerstev a státních fondů (5 % sport - 19 % sociální sluţby), Pardubického kraje (3 % organizační činnosti - 13 % sociální sluţby) a obcí a měst Pardubického kraje (5 % vzdělávání - 23 % kultura). Nadací nejvíce vyuţívají organizace zaměřené na vzdělávání a výzkum a sociální sluţby. Dotace z fondů EU vyuţívají navíc NNO z oblasti sportu a rekreace. V kultuře a organizačních činnostech ţádná NNO neuvedla, ţe by dotaci z EU fondů v roce 2009 čerpala. Výrazný podíl v příjmech NNO mají také ostatní příjmy. Do této kategorie byly uváděny především příjmy ze zdravotních pojišťoven (v případě NNO orientovaných na sociální sluţby), nebo příjmy získané ze společnosti SAZKA a.s. určené na financování sportovních aktivit. Graf 6: Struktura zdrojů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti vzdělávání a výzkum sport a rekreace sociální služby organizační činnosti kultura a umění 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ministerstva a státní fondy Pardubický kraj Obce a města PK Drobní dárci Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoři Nadace tuzemské i zahraniční Fondy EU Zdroje z vl. čin. - platby klientů Zdroje z vl. čin. - výnosy z vedlejší činnosti Jiné Respondenti byli dotazováni také na podíl účelově nevázaných příjmů na příjmech celkových. Bylo zjištěno, ţe se zvyšujícími se příjmy NNO stoupá podíl organizací s minimálním podílem neúčelově vázaných organizací, tj. platí čím větší příjmy, tím více jsou účelově vázané. Z hlediska oblasti činnosti NNO bylo zjištěno, ţe nejmenší podíl účelově nevázaných příjmů mají NNO orientované zejména na sociální sluţby, v nichţ 71,4 % NNO disponuje max. 10 % účelově nevázaných příjmů, coţ je způsobeno charakterem sluţby i zdroji jejího financování. Obdobné hodnoty vykazují také NNO zaměřené na ekologii a ochranu zdraví. Tyto údaje však nejsou příliš přesné, neboť v těchto kategoriích na otázku odpovídalo 5, resp. 4 respondenti. Tab. 12: Podíl účelově nevázaných příjmů do 100 tis. Kč tis. Kč 0,5-1,9 mil. Kč 2-10 mil. Kč více neţ 10 mil. Kč do 10 % 34,6 33,3 26,7 58,3 75, % 16,7 23,3 20,0 41,7 0, % 14,1 13,3 20,0 0,0 0, % 5,1 20,0 20,0 0,0 25,0 nad 75 % 29,5 10,0 13,3 0,0 0,0 24

25 Tab. 13: Účelově nevázané příjmy dle hlavní činnosti NNO do 10 % % % % nad 75 % celkem (abs.) cestovní ruch 50,0 25,0 25,0 0,0 0,0 4 ekologie 60,0 20,0 20,0 0,0 0,0 5 kultura a umění 33,3 33,3 16,7 16,7 0,0 6 náboţenství a církve 0,0 16,7 16,7 50,0 16,7 6 ochrana práv a obhajoba zájmů 20,0 20,0 0,0 0,0 60,0 5 organizační činnosti 24,0 20,0 16,0 8,0 32,0 25 rozvoj obce, komunity 33,3 33,3 0,0 0,0 33,3 3 sociální sluţby 71,4 14,3 0,0 7,1 7,1 14 sport a rekreace 34,0 18,9 18,9 15,1 13,2 53 vzdělávání a výzkum 33,3 22,2 11,1 0,0 33,3 9 ochrana zdraví 75,0 25,0 0,0 0,0 0,0 4 poradenství 100,0 0,0 0,0 0,0 0, Výdaje V rámci hospodaření neziskových organizací byla zjišťována také struktura výdajů NNO, přičemţ respondenti měli moţnost vybírat z 8 kategorií. Nejčastějším výdajem jsou reţijní náklady (zahrnující telefon, internet, nájemné, poštovné, spotřebu energií či spotřební materiál jako papír či tonery), které byly jako jeden z výdajů uvedeny v případě 72 % neziskových organizací. Druhým nejčastějším výdajem byly náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou, které vybrala více neţ polovina respondentů. Pouze 20 % NNO uvedlo, ţe v jejich nákladech figurují také osobní náklady. V případě výkonných pracovníků to bylo 22 % organizací, u manaţerských a administrativních pozic pouze 19 % respondentů. To jasně hovoří o dobrovolnosti práce v NNO s rozpočtem do 499 tis. Kč, které tvoří více neţ 75 % respondentů. Z hlediska podílu jednotlivých nákladů na nákladech celkových jsou relativně nejvyššími náklady jiné a náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou, které označilo jako náklad o rozsahu více neţ 75 % rozpočtu 30, resp. 10 % respondentů, kteří uvedli tento náklad jako relevantní. Vysoký podíl v kategorii jiné náklady je ovlivněn tím, ţe respondenti do této kategorie zahrnovali i náklady, které patřily do jiné z výše uvedených moţností, nejčastěji pak právě do nákladů na práci s cílovou skupinou či do sluţeb (startovné, opravy majetku apod.). Tab. 14: Struktura výdajů NNO Výdaje Počet Podíl Podíl výdajů na celkových výdajích NNO NNO NNO do 10 % % % % nad 75 % Osobní náklady manaţerských a administrativních pracovníků 39 19, Osobní náklady výkonných pracovníků 45 22, Cestovní náhrady 97 47, Pořízení majetku 79 38, Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou , Reţijní náklady , Sluţby (mimo výše uvedené) 83 40, Jiné 56 27,

26 Zajímavé informace podává Graf 7 znázorňující strukturu výdajů organizací dle celkové výše rozpočtu, resp. příjmů. Asi nejmarkantnější rozdíl je v osobních nákladech. Jak jiţ bylo řečeno výše, tyto náklady uvedlo jako relevantní pouze 20 % respondentů. Jak je vidět z Grafu 7, byly to převáţně organizace, které svými příjmy přesahuje 0,5 mil. Kč. Pod touto příjmovou hranicí tvoří osobní náklady celkem jen 4-5 % veškerých nákladů. Tyto náklady jsou rovnoměrně rozvrhnuty mezi náklady na výkonné a administrativní pracovníky. V případě NNO s vyššími příjmy roste také podíl osobních nákladů na nákladech celkových, zatímco v příjmové kategorii do 2 mil. Kč činí osobní náklady 22 %, do 10 mil. Kč jiţ 42 % a nad 10 mil. Kč jiţ více neţ 50 % všech nákladů. S výší příjmů se mění také rozloţení osobních nákladů mezi administrativní a výkonné pracovníky. Zatímco u NNO s nízkými příjmy je podíl nákladů na administrativní pracovníky na úrovni 50 % všech osobních nákladů, u organizací s příjmy do 2 mil. Kč je to 40 %, do 10 mil. Kč 30 % a u organizací s příjmy nad 10 mil. Kč jiţ pouze 14,6 % veškerých osobních nákladů. Z těchto výsledků tedy vyplývá, ţe z hlediska nákladů na administrativu jsou efektivnější organizace s vyššími příjmy. Graf 7: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle celkové výše rozpočtu více než 10 mil. Kč 2-10 mil. Kč 0,5-1,9 mil. Kč tis. Kč do 100 tis. Kč 0% 20% 40% 60% 80% 100% Osobní náklady manaž. a admin. prac. Osobní náklady výkonných pracovníků Cestovní náhrady Pořízení majetku Náklady na materiál pro práci s CS Režijní náklady Služby (mimo výše uvedené) Jiné Cestovní náklady zastávají ve všech příjmových kategoriích obdobný podíl nákladů, vyrovnané jsou také náklady na pořízení majetku s výjimkou poslední příjmové kategorie, kde tato poloţka činí více neţ 20 %. Toto je však významně ovlivněno jednou z pěti NNO v této kategorii, jejíţ náklady na pořízení majetku v roce 2008 byly více neţ 75 %. Jedná se o NNO v oblasti sociálních sluţeb, která v tomto roce zahájila činnost, coţ bylo právě spojeno s pořízením majetku pro celé zařízení. Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou s rostoucím příjmem NNO klesají, a to z 22 % na 7 %. To je ovlivněno především charakterem sluţeb zajišťovaných NNO v jednotlivých příjmových kategoriích, a z toho plynoucí odlišnou náročností na materiál pro cílovou skupinu. Výrazných rozdílů dle výše příjmů NNO dosahují jiné náklady (tj. ostatní náklady mimo uvedené). Jejich podíl klesá z 33, resp. 39 % u NNO s příjmy do 100 tis. Kč, resp. do 0,5 mil. Kč aţ na 5 % v případě organizací s příjmy nad 10 mil. Kč. Tento rozdíl je dán především nesprávným zařazováním nákladů do této kategorie především ze strany organizací s nízkými příjmy. 26

27 Struktura výdajů se výrazně liší také dle oblasti činnosti NNO. Tuto skutečnost zobrazuje Graf 8. Největší rozdíly jsou opět v osobních výdajích, kdy v případě sociálních sluţeb, vzdělávání a ekologie dosahují tyto náklady od % celkových nákladů, coţ je samozřejmě dáno charakterem poskytovaných sluţeb, které jsou zaloţeny především na práci výkonných pracovníků. Z hlediska náročnosti na zajištění administrativy se nejnáročněji jeví vzdělávání a výzkum (náklady na manaţerské a administrativní zaměstnance 14 %), naopak nejméně sport a rekreace (0,77 %) a ekologie (2,4 %). Náklady na materiál pro práci s cílovou skupinou jsou nejvyšší v případě sportu a rekreace a organizačních činností, coţ opět vychází z charakteru těchto sluţeb. Tímto faktorem je také ovlivněna výše reţijních nákladů, která je nejvyšší v případě kultury a umění, a to více neţ 22 % (především nájemné), naopak nejniţší v případě vzdělávání a výzkumu. Ostatní náklady pohybující se v rozmezí od 14 do 35 % celkových nákladů jsou nejniţší v případě sociálních sluţeb a ekologie a naopak nejvyšší v organizačních činnostech a kultuře. Opět se zde tedy projevuje faktor výše příjmů organizací. V oblastech činnosti s dominancí nízko příjmových NNO je podíl ostatních výdajů vyšší neţ v kategorii organizací s vysokými příjmy (viz pro srovnání Graf 4). Graf 8: Struktura výdajů NNO v roce 2008 dle oblasti jejich hlavní činnosti vzdělávání a výzkum sport a rekreace sociální služby organizační činnosti kultura a umění ekologie 0% 20% 40% 60% 80% 100% Osobní náklady manaž. a admin. prac. Cestovní náhrady Náklady na materiál pro práci s CS Služby (mimo výše uvedené) Osobní náklady výkonných pracovníků Pořízení majetku Režijní náklady Jiné Problémy Závěrečnou otázkou orientovanou na ekonomiku neziskových organizací byla volná otázka věnovaná hlavním problémům NNO, se kterými se v této oblasti potýkají. Z 204 respondentů se k této otázce vyjádřilo více neţ 60 %, tj. 124 neziskových organizací Pardubického kraje, coţ jistě svědčí o mnoţství problémů NNO s hospodařením a jejich akutnosti a aktuálnosti. Vůbec nejčastěji uváděným ekonomickým problémem NNO byl nedostatek finančních prostředků. Explicitně byl uveden 24x, ve všech dalších odpovědích byl zmiňován nepřímo nebo bylo upřesňováno, v jaké konkrétní oblasti finance organizaci chybí. Sedmnáctkrát byl uveden nedostatek financí na údrţbu případně opravu nemovitého majetku organizací, většinou budov či areálů, v nichţ NNO poskytuje své sluţby. Zmíněn byl také problém nedostatku financí pro opravu církevních staveb. 27

28 Dalším nejfrekventovanějším problémem byl nedostatek financí na činnost NNO jako takové. Respondenti se potýkají především se sniţujícími se dotacemi na jejich aktivity, dotacemi nedostatečnými, upadajícím zájmem sponzorů (v důsledku hospodářské krize) apod., v důsledku čehoţ nejsou schopni zajistit svou činnost ve stávajícím rozsahu, případně činnost rozšířit. Schopnost zajistit stávající sluţby klesá také v důsledku růstu reţijních nákladů. Tab. 15: Ekonomické problémy NNO v posledních 2 letech Problém organizace Četnost nedostatek finančních prostředků 24 - údržba, příp. oprava nemovitého majetku 17 - činnost či její rozšíření 10 - režijní náklady (vč. nájmu) 7 - management a administrativ 6 - vybavení 5 - administrace NNO 5 - mzdy (trvalí zaměstnanci) 4 - doprava 4 - zajištění akcí 2 - předfinancování grantů 2 - propagace 2 - další vzdělávání 2 - vybudování nového areálu 1 pozdní platba dotací 7 nezískání dostatečné dotace 7 úbytek sponzorů v důsledku krize 5 SAZKA 5 nízké příjmy (členské příspěvky) 5 nesystémové financování (finanční nejistota dalšího roku) 5 fundraising 4 vysoké členské příspěvky 3 politika kraje 2 pokles výkupních cen zvěřiny 1 obtížné získávání dotací od státní správy 1 neřešení církevních restitucí 1 dobrovolníci 1 Jako nedostatečné bylo shledáno také mnoţství financí na pracovníky. Zejména NNO s niţšími příjmy (viz kapitola 3.2.2) si z finančních důvodů nemohou dovolit trvale zaměstnávat výkonné ani administrativní pracovníky. Ve stejné, ne-li větší míře je omezen rozvoj výkonných pracovníků, jejich supervizi či další vzdělávání. Dalším balíkem problémů byla administrace NNO. Respondenti jsou nespokojeni s byrokratickou zátěţí, která je na ně kladena (především účetnictví), obávají se, ţe v této oblasti pochybí. Na druhou stranu nemají dostatečné finanční zdroje na zaměstnání administrativních pracovníků nebo nákup dané sluţby od externisty (účetnictví, propagace, výkonný management, fundraising apod.). Na tyto účely jiţ jimi získané dotace nestačí, neboť ty jsou primárně určeny na zajištění konkrétní aktivity, jiţ má NNO ve své oblasti činnosti vykonávat. 28