Identifikace strukturální nezaměstnanosti v okrese Svitavy

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Identifikace strukturální nezaměstnanosti v okrese Svitavy Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Miroslav Radiměřský Marie Pospíšilová Brno 2013

2

3 Chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Miroslavu Radiměřskému za vytvoření tématu bakalářské práce, za jeho užitečné a odborné rady, které mi poskytl během psaní bakalářské práce a také za jeho trpělivost a ochotu.

4

5 Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma Identifikace strukturální nezaměstnanosti v okrese Svitavy vypracovala samostatně a využila jsem pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 20. května 2013

6

7 Abstract Pospíšilová, M. Identification structural unemployment in district Svitavy. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, This bachelor's thesis is about unemployment in Svitavy region, characterises unemployed people in Svitavy and analyses structural part of unemployment. It deals with evaluation of politics of unemployment, the active as well as the passive. It comes from dividing applicants into several groups and observes the evolution of unemployed people in recent years and dependence on gross domestic product. The results from Svitavy region are compared with data countrywide. Keywords Unemployment, structural unemployment, unemployment rate, district Svitavy, Czech Republic, Okun s law, employment policy, gross domestic product. Abstrakt Pospíšilová, M. Identifikace strukturální nezaměstnanosti v okrese Svitavy. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Tato bakalářská práce rozebírá nezaměstnanost v okrese Svitavy, charakterizuje nezaměstnané na Svitavsku a analyzuje strukturální složku nezaměstnanosti. Dále se zabývá zhodnocením politiky zaměstnanosti, jak aktivní tak pasivní v tomto okrese. Vychází z rozebrání uchazečů do několika skupin a sleduje vývoj nezaměstnaných v posledních letech a závislost nezaměstnanosti na hrubém domácím produktu. Výsledky zjištěné pro okres Svitavy jsou komparovány s daty celorepublikovými. Klíčová slova Nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, okres Svitavy, Česká republika, Okunův zákon, politika zaměstnanosti, hrubý domácí produkt.

8

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl a struktura práce Metodika práce Míra nezaměstnanosti Časové řady Korelační analýza Okunův zákon Nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost Politika pracovního trhu Pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Pardubický kraj Okres Svitavy Identifikace nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti časová řada Počet obyvatel v okrese Svitavy a jeho věková struktura Počet uchazečů o zaměstnání v okrese Svitavy Rozdělení nezaměstnaných dle věkové struktury... 33

10 10 Obsah Rozdělení nezaměstnaných dle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání Rozdělení nezaměstnaných dle zdravotního postižení Vývoj nezaměstnanosti v okrese Svitavy od roku 2005 do roku Vývoj nezaměstnanosti dle věkových kategorií Vývoj nezaměstnanosti dle nejvyššího dosaženého vzdělání Diskuse 51 7 Závěr 55 8 Literatura 57

11 Seznam obrázků 11 Seznam obrázků Obr. 1 Pardubický kraj 25 Obr. 2 Okres Svitavy 26 Obr. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2011 pro Svitavsko a ČR 28 Obr. 4 První diference měsíční míry nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2011, srovnání SY a ČR 29 Obr. 5 Hrubý domácí produkt vs. Míra nezaměstnanosti 30 Obr. 6 Okunův zákon, program Gretl 31 Obr. 7 Počet obyvatel v okrese Svitavy rozdělení dle věkových kategorií 32 Obr. 8 Počet uchazečů o zaměstnání dle věkové struktury. 34 Obr. 9 Počet uchazečů o zaměstnání dle věkové struktury a pohlaví. 35 Obr. 10 Počet uchazečů o zaměstnání dle nejvyššího vzdělání v okrese Svitavy 36 Obr. 11 Počet uchazečů o zaměstnání dle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání 39 Obr. 12 Počet uchazečů o zaměstnání dle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání 40 Obr. 13 Relativní vyjádření uchazečů dle vzdělání na Svitavsku 41 Obr. 14 Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2011 dle zdravotního postižení 42 Obr. 15 Časové řady nezaměstnaných uchazečů od roku Obr. 16 Časové řady nezaměstnaných uchazečů od roku

12 12 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Relativní vyjádření nezaměstnaných osob v okrese Svitavy 32 Tab. 2 Relativní vyjádření a komparace s ČR za rok Tab. 3 Podíl zaměstnanosti ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků 37 Tab. 4 Podíl zaměstnanosti ve výrobě dopravních prostředků a zařízení 37 Tab. 5 Relativní vyjádření a komparace uchazečů dle vzdělání. 38 Tab. 6 Relativní vyjádření a komparace uchazečů dle zdravotního postižení 42 Tab. 7 Okunův zákon 46 Tab. 8 Okunův zákon 49

13 Úvod a cíl práce 13 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Nezaměstnanost je jedno z nejsledovanějších makroekonomických témat, které se neustále řeší, jak u nás v České republice, tak v Evropské unii a v celém světě. Míra nezaměstnanosti je ekonomickým ukazatelem, který se váže k dalším makroekonomickým ukazatelům, jako je například hrubý domácí produkt. V posledních letech, konkrétně od roku 2008, se v České republice projevovala hospodářská krize, kterou byla nezaměstnanost velmi ovlivněna. Téma této bakalářské práce je identifikace strukturální nezaměstnanosti v okrese Svitavy, jelikož tento okres patřil již od roku 1999 do regionů se soustředěnou podporou státu a v období byl přesunut z hospodářsky slabých regionů do regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. 1.2 Cíl a struktura práce Cílem této práce je identifikovat strukturální nezaměstnanost v okrese Svitavy. K naplnění hlavního cíle budou sledovány cíle dílčí. První dílčí cíl, kterým je komparace nezaměstnanosti v okrese Svitavy s celorepublikovou nezaměstnaností, bude provázena celou prací a jednotlivé sledované data budu navzájem srovnávat. Dále bude následovat zjištění závislosti nezaměstnanosti na hrubém domácím produktu, čímž bych chtěla docílit toho, že zjistím jaký je podíl cyklické nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti. Posledním dílčím cílem práce je zhodnocení aktivní politiky daného okresu a také navrhnutí možnosti dalšího řešení nezaměstnanosti. Bakalářská práce je rozdělena na literární přehled a analytickou část. V literárním přehledu budou popsány všechny odborné poznatky sledované problematiky definované literaturou, jako je nezaměstnanost, její druhy a politiky pracovního trhu. Analytická část práce bude věnována identifikaci nezaměstnanosti v okrese Svitavy. Uchazeče o zaměstnání rozdělím do skupin, které vyvodím z části literárního přehledu.

14 14 Metodika práce 2 Metodika práce Číselné údaje, které jsem ve své práci použila ke zpracování časových řad, grafů a tabulek, jsem získala sekundární analýzou dat z internetových zdrojů Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. A k jejich tvorbě jsem používala procesor Microsoft Office Excel a program Gretl využívaný k ekonometrickým výpočtům. K naplnění mého hlavního cíle, a to identifikaci strukturální nezaměstnanosti, jsem postupovala následovně: celkovou nezaměstnanost jsem prvně očistila o vlivy sezónní a následně o vlivy cyklické, a díky tomuto jsem byla schopna určit nezaměstnanost strukturální. 2.1 Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost měříme pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti podle následujícího vzorce: Kde je: u míra nezaměstnanosti, N nezaměstnané obyvatelstvo, EA - ekonomicky aktivní obyvatelstvo, Z zaměstnané obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jsou lidé, kteří jsou zaměstnaní a lidé, kteří zaměstnaní nejsou, ale jsou zaregistrovaní na úřadu práce. Ukazatel míry nezaměstnanosti v České republice rozdělujeme na dva následující: Obecná míra nezaměstnanosti, která je počítána z údajů a hodnot Ministerstva práce a sociálních věcí a Registrovaná míra nezaměstnanosti, která je počítána z hodnot a údajů Českého statistického úřadu. (Jurečka a kolektiv, 2010)

15 Metodika práce Časové řady Ve své práci jsem k pozorování vývoje nezaměstnanosti použila grafy ve formě časových řad. A jak uvádí Cipra 1986 data, která vytvářejí časovou řadu, vznikají jako chronologicky uspořádaná pozorování a podstatné pro ně proto je, že jsou v čase chronologicky uspořádána. V ekonomii se při analýze ekonomických dat řadí teorie časových řad k nejvýznamnějším kvantitativním metodám. Díky časové řadě, jsme schopni rozpoznat cyklické chování daných dat a také lze předpovídat budoucí vývoj systému. Statistickou časovou řadu dělíme na deterministické časové řady a na stochastické časové řady. Deterministická časová řada, je řada, kterou lze popsat matematickými vzorci a lze vytvořit její přesnou předpověď. Naopak u Stochastické časové řady je časová řada, která je vlastně realizace konkrétního náhodného procesu. Časové řady se hlavně z ekonomického hlediska dají rozdělit na několik složek. A to: Trend Trt, Sezónní složka Szt, Cyklická složka Ct, Reziduální složka Et, Rozkládání časové řady se provádí hlavně proto, že by se potom v jednotlivých složkách mělo dát lépe definovat chování časové řady, původně nerozložené. Složka Trend se vyznačuje nějakými dlouhodobými změnami v průměrném chování, je to výsledek nějakých stálých procesů. Charakter trendu může být jak rostoucí, tak klesající, strmý nebo mírný. Může se vyskytnout i řada, která trend postrádá. Sezónní složka odráží periodické změny, které se opakují během jednoho roku a opakují se každý rok. Je to odchylka z časové řady, která má pravidelné opakování. K výkyvům dochází díky změně ročních období, různých počtů pracovních dnů apod. Sezónní složka se vyskytuje i v nezaměstnanosti. Například v časových řadách týkajících se míry nezaměstnanosti lze vidět sezónnost. (Artl, Artlová, 2007) Cyklická složka jak už z názvu vyplývá, znamená, že je závislá na hospodářském cyklu. Jedná se o nejspornější složku časové řady. Je to kolísání kolem trendu, kdy dochází v dlouhodobém cyklu k růstům, či poklesům

16 16 Metodika práce ekonomiky. Stejně jako složka sezónní i tato se v nezaměstnanosti samozřejmě vyskytuje. Hospodářský cyklus velmi ovlivňuje výši nezaměstnanosti. Pozice ekonomiky je pro mnohé skupiny na trhu práce důležitá při hledání pracovního místa. Reziduální složka, která je nazývána jako náhodná složka. A tvoří ji náhodné pohyby v průběhu časové řady, které nemají systematický charakter a nejdou proto rozpoznat. (Cipra, 1986) 2.3 Korelační analýza Pomocí korelace zjišťujeme, zda je mezi dvěma řady čísel nějaký vztah. Dle Walkera 2013, mají tyto řady vždy nějaký vztah, ale jde o to zjistit jak silný tento vztah je a zda je důležitý. Pro výpočet jsem využila program Gretl, který mi vypočetl korelační koeficient. Korelační koeficient dle Hindlse nabývá hodnot z intervalu <-1,1>. Podle znaménka se posuzuje směr závislosti. Korelační koeficient se vypočítá dosazením do následujícího vzorce: Pokud vyjde korelační koeficient >0, mají proměnné tendenci růst a jedná se přímou závislost. Druhý případ jak může korelační koeficient vyjít je <0 a v tomto případě mají proměnné tendenci klesat. Potom se hovoří naopak o nepřímé závislosti. Dále se u korelačního koeficientu posuzuje těsnost závislosti (síla) obou proměnných. Pokud je vypočtená hodnota rovna 1, jedná se u funkční lineární závislost. Pokud se ale hodnota blíží 0, jsou potom obě proměnné lineárně nezávislé. Potom o takových proměnných jako hovoříme o nekorelovaných. (Hindls Richard, 2000). Ve své práci budu korelaci počítat a zjišťovat sílu vztahu mezi hrubým domácím produktem a počtem uchazečů o zaměstnání. 2.4 Okunův zákon Okunův zákon nám odpovídá na otázku, jak se obvykle změní nezaměstnanost, když dojde k výkyvům reálného HDP. Již v roce 1962 hlásil Arthur Okun, že je mezi nezaměstnaností a výstupem ekonomiky negativní krátkodobý vztah. Podle ekonomů Ball, Leigh, Loungani (leden 2013) kde popisují dva přístupy, které představil Okun v jeho

17 Metodika práce 17 originálním článku pro odhadnutí Okunova zákonu a právě tito autoři tyto odhady využívají pro současnost. V prvním přístupu k odhadnutí Okunova zákonu je problém složitého měření míry nezaměstnanosti U * t a potenciálního produktu Y * t. kde β=γδ a εt=μt + δηt. Koeficient β v Okunově zákoně závisí na koeficientech dvou vztahů, které jsou základem zákona. Termín chyba v Okunově zákoně zachycuje faktory, které posunují vztahy mezi nezaměstnaností a výstupem. Tyto faktory zahrnují neobvyklé změny v produktivitě nebo v účasti na pracovní síle. Pokud se řekne, že Okunův zákon dobře sedí, znamená to, že je tato chyba malá. Druhou možností jak lze odhadnout Okunův zákon je:, kde Δ je změna oproti předchozímu období. Pokud by byla přirozená mír U * konstantní a potenciální produkt Y * rostoucí při konstantní rychlosti. V tomto případě bychom odlišovali první rovnici a dostali bychom rovnici druhou s, kde je konstantní rostoucí míra potenciálního produktu a ωt= Δεt. (L.M.Ball, D.Leigh, P.Loungani, 2013) Jak uvádí Mankiw (1999), k určení změně míry nezaměstnanosti při výkyvech reálného HDP je používána následující rovnice: Podle této rovnice dochází právě k tomu, že pokud průměrně poroste tempo ekonomiky o 3 %, nebude docházet ke změně míry nezaměstnanosti. Pokud ale bude ekonomika růst rychleji, než uvedené 3 %, bude míra nezaměstnanosti klesat asi o polovinu tohoto růstu. Naopak když bude ekonomika růst pomaleji, než 3 % bude míra nezaměstnanosti v růstu. (Mankiw, 1999) Pro účely své bakalářské práce jsem využívala druhou uvedenou rovnici, protože počítám s hrubým domácím produktem, který je sledován pro celý Pardubický kraj, a mohlo by dojít k vychýlení výsledků. Využití první rovnice je také nad rámec mé práce.

18 18 Metodika práce Metoda OLS metoda nejmenších čtverců je optimalizační metoda, která získává numerické odhady regresních koeficientů a přitom minimalizuje součet čtverců reziduí ESS. Ve své práci budu pracovat s touto metodou při testování proměnných, kdy bude vysvětlující proměnná na ose X a vysvětlovaná proměnná na ose Y.

19 Nezaměstnanost 19 3 Nezaměstnanost První pojem, který budu v literární části definovat je nezaměstnanost jako taková. Nezaměstnanost lze definovat jako existence nerovnováhy na trhu práce, a to v době, kdy nabídka převyšuje poptávku. (Kolibová, Kubicová, 2005) Vedle definice nezaměstnanosti se definuje také nezaměstnaný, což dle Mezinárodní organizace práce ILO obsahuje následující podmínky: Věk starší 15 let Postavení na trhu práce není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání, Aktivnost aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, soukromých agentur práce, inzerce, příbuzných přímým oslovováním zaměstnavatelů či podnikání kroků vedoucích k založení vlastní firmy, Připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. (International Labour Organization) Nezaměstnanost rozlišuje 4 druhy, a to na frikční, dále sezónní, cyklickou a v neposlední řadě strukturální nezaměstnanost. V následujícím textu budou tyto druhy rozebrány a popsány. 3.1 Frikční nezaměstnanost První druh nezaměstnanosti se udává frikční nezaměstnanost. Jak vádí Samuelson a Nordhaus Frikční nezaměstnanost vzniká díky neustálému pohybu osob mezi regiony, pracovními místy a díky přechodům mezi fázemi životního cyklu. (Samuelson P.A., Nordhaus W.D., 2007) Frikční nezaměstnanost se občas označuje jako nezaměstnanost, která je normální, většinou se udává 1-2 %. Nezaměstnaný člověk je do této kategorii zahrnován tehdy, hledá-li si jiné pracovní místo, ať už z důvodu vyšší mzdy, větší šance na pracovní postup, lepší bytové či životní podmínky anebo odchází z důvodu obavy z budoucího propouštění a snižování počtu zaměstnanců. (Němec O., 2002) K vymezení tohoto druhu nezaměstnanosti je určující čas, který potřebuje uchazeč pro hledání místa nového a získání informací o volných pracovních místech. Pokud osoba, která má zaměstnání toto zaměstnání mění dobrovolně, aniž by byl propuštěn zaměstnavatelem, znamená to, že na trhu práce je dostatek pracovních míst. Délka frikční nezaměstnanosti je většinou celkem

20 20 Nezaměstnanost krátká, většinou se jedná o dobu do tří měsíců. S poklesem celkové úrovně nezaměstnanosti klesá podíl frikčně nezaměstnaných uchazečů. (Kotýnková M., 1991) Frikční nezaměstnanost je označována jako standardní ekonomický proces a také je podmínkou bezproblémového rozdělení výrobních faktorů, tedy pracovních sil, do různých oblastní, odvětví a podnikatelských jednotek ve společnosti. (Němec O., 2002) Jak je uvedeno výše, tato nezaměstnanost bývá uváděna jako dobrovolná, znamená to tedy, že proti ní nijak nebojujeme. 3.2 Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je označována jako krátkodobá a je způsobena nesouvislou produkcí v odvětvích, ve kterých se výroba odvíjí od počasí, konkrétně se jedná o stavebnictví, povrchovou těžbu nerostných surovin, lesnictví, zemědělství, rybolov a jejich dopad v pokračujících zpracovatelských odvětvích, jako je průmysl konzervárenský a cukrovarnictví. (Němec O., 2002) Sezónní nezaměstnanost je druh nezaměstnanosti, který sice není dobrovolný, ale v určitých odvětvích je zcela normální. Jako příklad již výše uvedené zemědělství, přes léto je v tomto odvětví spoustu práce, ale přes zimu tomu tak již není. Lze tedy opět konstatovat, že tuto nezaměstnanost ovlivňovat také nelze. 3.3 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vzniká, když klesá celková poptávka po pracovní síle. (Samuelson P.A., Nordhaus W.D., 2007) Při této nezaměstnanosti není dostatek volných pracovních míst, proto je tento druh nezaměstnanosti nedobrovolný a podepíše se na všech sektorech hospodářství. (Němec O., 2002) O této nezaměstnanosti hovoří Okunův zákon, který již byl v mé práci rozebrán v části metodika a o kterém Samuelson a Nordhause uvádí, že pokles HDP o dvě procenta potenciálního produktu znamená nárůst nezaměstnanosti průměrně o jeden procentní bod. Popisuje vztah mezi krátkodobými změnami reálného HDP a změnami nezaměstnanosti. (Samuelson P.A., Nordhaus W.D., 2007) 3.4 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je pro moji práci jeden z nejdůležitějších pojmů. Strukturální nezaměstnanost vzniká tehdy, pokud v ekonomice nastává

21 Nezaměstnanost 21 oslabení v určitých odvětvích, ale současně dochází k rozvoji nových oborů. (Kolibová, Kubicová, 2005) Znamená to, že nabídka práce v určitém oboru převyšuje poptávku v uvedené struktuře, a když lidé, kteří hledají práci, nejsou schopní najít si práci v jiném oboru, regionu anebo kvalifikaci. Nabídka práce se člení dle pohlaví, věku, vzdělání a regionů. (Němec O., 2002) Jak uvádí Kotýnková Magdalena, hospodářský růst předpokládá přizpůsobení struktury pracovních sil struktuře pracovních míst. Protože čím mladší jsou lidé na trhu práce, tím více jsou flexibilnější, mnohostrannější a to jak technicky tak duševně a zdatnější. Pro odstranění strukturální nezaměstnanosti je důležité navrhovat flexibilní mzdový systém v oblasti nástrojů aktivní politiky a pomoc při začleňování osob na pracovním trhu a případně další opatření. (Kotýnková M., 1991) Tvrzení, že čím mladší lidé na trhu práce jsou, tím více jsou flexibilnější, je důvod proč sleduji věkové rozdělení uchazečů. Zda opravdu firmy lákají mladé uchazeče do zaměstnání a využívají jejich flexibilitu a mnohostrannost. Na trhu práce jsou skupiny obyvatelstva, které mají větší problém s uplatňováním na trhu práce. Za rizikové skupiny trhu práce jsou dle Kolibové H. a Kubicové A. považovány: Fyzické osoby se zdravotním postižením, Mladiství uchazeči o zaměstnání, tj. fyzické osoby do 25 let Absolventi škol, po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, Uchazeči společensky nepřizpůsobiví, Nekvalifikovaní uchazeči, Fyzické osoby starší 50 let, Osoby bydlící v okrajových částech okresu s minimální dopravní obslužností. Podle dat českého statistického úřadu se počet studentů vysokých škol zvyšuje. A jak uvádí Winkler a Žižlavský (2004), účast na vzdělání je významným ukazatelem, který ovlivňuje kvalitu pracovní síly a její kvalifikaci. Na trhu práce pomáhá každému uchazeči daná úroveň vzdělání při hledání pracovního místa a při uplatnění na trhu práce. (Šťastnová,2010) V publikaci Education at a Glance je uvedeno, že v průměru zemí OECD se dá říci, že 84 % obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním je zaměstnáno. Dále uvádí, že celkově lze říci, míra zaměstnanosti je větší o více než 27 procentních bodů pro ty, kteří mají vysokoškolské vzděláním než pro ty, kteří dokončili vyšší sekundární vzdělání. Stejně tak tomu je v České republice, uvádí Šťastnová.

22 22 Nezaměstnanost V České republice právní úprava rozlišuje osoby, kteří mají změněnou pracovní schopnost, jejichž zdravotní stav je již dlouhodobě nepříznivý. Dále rozeznává občany, jejichž zdravotní postižení je těžší a jejich možnost uplatnění na pracovním trhu je mimořádně omezená. (Němec, 2002) Dle Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou za Osoby se zdravotním postižením považovány fyzické osoby, které jsou: Orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, Orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidní v prvním a druhém stupni. Ministerstvo práce a sociálních věcí dále udává povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a uvádí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat. Jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou chráněné dílny a chráněná pracoviště. Chráněná dílna je pracoviště, ve kterém pracuje z celkového počtu zaměstnanců více než 60 % osob se změnou pracovní schopností a chráněné pracovištěm například pracoviště v domácnosti pracovníka, který je občanem se zdravotním postižením. (Kolibová, Kubicová, 2005) Ministerstvo práce a sociálních věcí charakterizuje chráněné pracovní místo takto: Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. V okrese Svitavy zatím žádné chráněné dílny nebo pracoviště nenalezneme. 3.5 Politika pracovního trhu Cílem politiky pracovního trhu je řešení problému nezaměstnanosti a aktivity, které jsou s tímto spojené. Rozlišujeme politiku pasivní a aktivní Pasivní politika zaměstnanosti Jak uvádí Sirovátka (1995), pasivní politika pracovního trhu zahrnuje nejrůznější formy kompenzace za ztrátu výdělku v nezaměstnanosti. Konkrétně se jedná o vyplácení podpor v nezaměstnanosti a možnost využití dřívějšího odchodu do důchodu. (Halásková, 2008)

23 Nezaměstnanost Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je dle zákoníku práce souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politika zahrnuje širokou škálu opatření, které přispívají přímo či nepřímo k růstu zaměstnanosti a k vytváření nových pracovních míst. (Sirovátka, 1995) Zákoník práce udává nástroje, jimiž je aktivní politika nejčastěji realizována, to jsou: Rekvalifikace, Investiční pobídky, Veřejně prospěšné práce, Společensky účelná pracovní místa, Překlenovací příspěvek, Příspěvek na zapracování, Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Financování aktivní politiky zaměstnanosti plyne ze státního rozpočtu České republiky. Veřejně prospěšné práce Jeden z nástrojů aktivní politiky jsou veřejně prospěšné práce. Jsou to nové pracovní příležitosti, jejichž cílem je najít na nezbytně nutnou dobu pracovní místo, a to hlavně pro uchazeče, u kterých je obtížné umístění a ti, kteří jsou již dlouho nezaměstnaní a evidovaní na úřadu práce. Důležité je přitom těmto lidem pomoci, aby se nestali závislými na podpoře v nezaměstnanosti anebo sociálních dávkách a neztratili pracovní návyky. (Kotýnková, 1991) Ve Svitavách veřejně prospěšné práce byly již zahájeny, počínaje rokem 2012, kdy nezaměstnaní dostali reflexní vesty a hlídali na přechodech u škol.

24 24 Nezaměstnanost Rekvalifikace Cílem rekvalifikace je zvýšit kvalifikaci nezaměstnaného uchazeče a zvýšit tak šanci uplatnění na trhu práce. Forma rekvalifikace může být buď jako krátkodobé kurzy, ve kterých uchazeč pouze rozšíří svoje dosavadní znalosti anebo to mohou být kurzy dlouhodobé a intenzivní, které kvalifikaci uchazeče zásadně změní. Tyto kurzy, výuku a to jak praktickou tak teoretickou provádějí vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy. Studium na středních a vysokých školách se nepovažuje za rekvalifikaci. (Němec, O, 2002) Za celý rok 2011 ve Svitavách absolvovalo rekvalifikace 712 uchazečů o zaměstnání, z toho 261 uchazečů, jejichž vzdělání je ukončeno výučním listem. A z celkového počtu bylo vyřazeno z evidence na úřadu práce do 12 - ti měsíců po úspěšné rekvalifikaci 369 uchazečů. (Ministerstvo práce a sociálních věcí)

25 Pardubický kraj 25 4 Pardubický kraj Pardubický kraj leží na východě České republiky a jeho sousedící kraje jsou Středočeský, Královehradecký, Olomoucký, Jihomoravský a kraj Vysočina. Pardubický kraj je součástí oblasti soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2) spolu s Libereckým a Královehradeckým krajem. Je to pátý nejmenší kraj v České republice se svojí rozlohou km 2. Největší část kraje tvoří zemědělská půda, což je 60,2 %, a z toho orná půda tvoří 43,8 %. Nejvyšší bod kraje je Kralický sněžník, se svojí výškou metrů nad mořem. Pardubický kraj je tvořen z okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Ke konci roku 2011 je v tomto kraji 451 obcí a obyvatel. Obr. 1 Pardubický kraj Zdroj: Pardubický kraj, 2010 Míra registrované nezaměstnanosti koncem roku 2011 byla 8,44 % (což je šestá nejnižší ze všech krajů České republiky). Nejvyšší nezaměstnanost v kraji je přitom v okrese Svitavy, kde nezaměstnanost koncem roku činila 11,73 %. (Český statistický úřad)

26 26 Pardubický kraj 4.1 Okres Svitavy Okres Svitavy se skládá již od roku 1960 ze 4 celků, bývalých okresů, a to Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Svitavy. Což lze vidět v následující mapce. Okres Svitavy je, co se rozlohou týče, největší v Pardubickém Kraji a jeho rozloha činí km 2. Za to hustota zalidnění je v okrese nejmenší z celého Pardubického kraje, a to 76 obyvatel na km 2. Obr. 2 Okres Svitavy Zdroj: Český statistický úřad, 2008 Výrobní charakter v okrese Svitavy je spíše smíšený. V zemědělství zaměstnanost postupně klesá, ale podíl zaměstnaných je v primárním sektoru vyšší oproti jiným okresům než ve Svitavách. Rostlinná výroba se v této oblasti zaměřuje zejména na pěstování řepky a obilovin. Průmysl také není jednosměrný a struktura oborů je rozmanitá. Potravinářský a textilní průmysl měli v okrese velký význam, ovšem textilní průmysl v posledních letech klesá. Velké zastoupení v průmyslu má také kovovýroba, strojírenství a výroba dopravních prostředků, zejména příslušenství. Pro firmy jsou v okrese průmyslové zóny a to v Moravské Třebové, Poličce, Svitavách a Litomyšli, tyto provozovny jsou ale spíše menší. (Český statistický úřad)

27 Identifikace nezaměstnanosti 27 5 Identifikace nezaměstnanosti V této části práce se budu věnovat statistickému zpracování nezaměstnanosti v okrese Svitavy, který také budu srovnávat s Českou republikou. Na základě literární rešerše a identifikace rizikových skupin, jsem nezaměstnané rozdělila do několika skupin, které jsou vypsané níže. Rozdělení do věkových skupin jsem čerpala z Českého statistického úřadu, stejně jako rozdělení vzdělanostní struktury. Rozdělila jsem nezaměstnané uchazeče dle: Věkové struktury, a to: o do 19 let, o let, o let, o let, o let, o let, o let, o let, o let, o 60 a více. Vzdělanostní struktury, a to: o Základní a neukončené základní vzdělání, o Nižší střední a střední vzdělání bez maturity, o Střední vzdělání s maturitou, o Vysokoškolské vzdělání. Osob zdravotně postižených, a to: o Plně invalidní, o Částečně invalidní, o Osoby zdravotně znevýhodněné, o 1. Stupeň invalidity, o 2. Stupeň invalidity, o 3. Stupeň invalidity,

28 Míra nezaměstnanosti % 28 Identifikace nezaměstnanosti 5.1 Míra nezaměstnanosti časová řada První kapitola mé vlastní práce je míra nezaměstnanosti. Je to obecný pohled na velikost nezaměstnanosti v okrese i v České republice. Vývoj v čase jsem vyjádřila měsíčními mírami nezaměstnanosti. Červeně vyznačená časová řada je pro okres Svitavy, modře vyznačená časová řada jsou celorepubliková data míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstannosti ,5 10,5 8,5 ČR SY 6,5 4, Obr. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2011 pro Svitavsko a ČR Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. Z této časové řady vyplývá, že je zde sezónní a cyklická nezaměstnanost. Každý rok v okrese Svitavy v listopadu začíná míra růst až do ledna. A leden je měsíc, kdy začíná míra nezaměstnanosti opět klesat, je tomu tak každý rok ve sledované časové řadě. Z důvodu očištění nezaměstnanosti od sezónních vlivů jsem určila rozdíl nezaměstnanosti listopadové, kdy je míra nezaměstnanosti nejnižší a lednové, kdy je naopak nejvyšší. Pro okres Svitavy se tento rozdíl do roku 2008 pohybuje od 1,4 % do 1,7 %, ale po roce 2008 to roste až dvojnásobně. A to každým rokem na přelomu 2008/2009 je rozdíl 2,3 %, ale v roce 2011 je to už celé 3 %. Stejně jsem vypočítala pro Českou republiku. Stejně jako u okresu Svitavy do roku 2008 je nižší než po tomto roce. Tedy do roku 2008 se to pohybuje od 0,8 % do 0,5 %, s tím, že to každým rokem klesá. Ale po roce 2008 je to výrazné zvýšení a každým rokem se to naopak proti Svitavsku snižuje. Na přelomu 2008/2009 je tento rozdíl 1,5 % a do roku 2011 se tento rozdíl snížil na 1,1 %. Z uvedeného zkoumání mohu vyvodit, že s rostoucí nezaměstnaností roste i citlivost.

29 Identifikace nezaměstnanosti 29 Z časové řady, ale i z předchozího výpočtu, je na první pohled patrné, že Svitavsko reaguje na změny citlivěji jak ve změně ročních období, tak ve změnách v poptávkách v sektorech národního hospodářství. Rozdíl v míře nezaměstnanosti je mezi Svitavskem a Českou republikou okolo 4 % po celou dobu sledovaného období. Je tedy jasné, že Svitavsko bojuje s vysokou mírou nezaměstnanosti, a proto budu dále ve své práci blíže zkoumat co je pro Svitavsko největším problémem. Pro potvrzení předchozích výsledků jsem vytvořila graf, kde je zobrazen vývoj prvních diferencí míry nezaměstnanosti od roku 2005 v okrese Svitavy a zároveň průměrná diference všech dat. První diference je zhruba půl roku záporná a půl roku kladná, což se opakuje skoro každý rok. Značí to tedy, že trend není pravidelný a míra nezaměstnanosti je sezónní a cyklická. První diference míry nezaměstannosti - Svitavsko a Česká republika 1,9 1,4 0,9 0,4-0,1-0,6-1,1-1, dt(sy) dt(čr) Obr. 4 První diference měsíční míry nezaměstnanosti od roku 2005 do roku 2011, srovnání SY a ČR Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. V tomto grafu jsou měsíční diference míry nezaměstnanosti. Díky měsíčním diferencím vidíme, že se jedná o sezónnost. Data se vzájemně kopíruji a mají podobný trend, ale první diference Svitavska jsou mnohem větší. Zde lze potvrdit tvrzení z předchozí časové řady, že Svitavsko reaguje na změny citlivěji, největší výkyvy můžeme vidět v roce 2010 a v roce V následujícím grafu je uvedeno HDP v Pardubickém kraji a míra nezaměstnanosti pro okres Svitavy od roku 2000 do roku 2010 a jejich vývoj v čase. Uvedená data jsou roční.

30 Hrubý domácí produkt - růsty Míra nezaměstnanosti 30 Identifikace nezaměstnanosti 10,0 8,0 Hrubý domácí produkt vs. míra nezaměstnanosti 13,30 6,0 4,0 2,0 12,30 11,30 HDP 0,0-2,0-4, ,30 9,30 Míra nezaměstnan osti -6,0 Rok 8,30 Obr. 5 Hrubý domácí produkt vs. Míra nezaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. V grafu jsou dvě časové řady, první udává hrubý domácí produkt v růstech, což vyznačuje červená časová řada, druhá časová řada kopíruje míru nezaměstnanosti. Když se podíváme na graf lze vidět, že v místě, kde je hrubý domácí produkt největší, což je v roce 2006, tak během roku 2007 dojde k míře nezaměstnanosti, která je nejnižší z celé sledované řady, znamená to tedy, že velikost hrubého domácího produktu má velký vliv na to, jaká je míra nezaměstnanosti. Uvedená roční data mi potvrzují cyklickou nezaměstnanost. V následující tabulce vyvodím Okunův zákon.

31 Identifikace nezaměstnanosti 31 Obr. 6 Okunův zákon, program Gretl Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. V tabulce je vidět část modelu OLS. Z čehož sem vyvodila Okunův zákon. Pokud by měl být růst nezaměstnanosti nulový, potom by růst HDP měl být 3,5 %. 5.2 Počet obyvatel v okrese Svitavy a jeho věková struktura Ještě než začnu dělit nezaměstnané do věkových skupin, znázorním počet lidí, kteří mají v okrese Svitavy trvalé bydliště. V následujícím grafu je znázorněný počet obyvatel na Svitavsku rozdělených do věkových kategorií. Abych identifikovala strukturu nezaměstnaných, je zapotřebí zjistit, jaká je struktura obyvatel v okrese Svitavy. Protože pokud by bylo hodně lidí v nějaké skupině obyvatel, je pravděpodobné, že v takové skupině bude i více lidí nezaměstnaných. Stejně jsou rozděleni uchazeči o zaměstnání v této práci.

32 32 Identifikace nezaměstnanosti Struktura obyvatel na Svitavsku do a více Obr. 7 Počet obyvatel v okrese Svitavy rozdělení dle věkových kategorií Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. Z předešlého grafu je patrné, že nejvíce obyvatel je ve věkových rozmezích do věku 19 let a ve věku od 55 let a více, ale to je hlavně z důvodu, protože to jsou velké skupiny obyvatel, kde věkové rozmezí není 5 let jako u ostatních věkových skupin. Ostatní věkové skupiny jsou na tom obdobně, liší se pouze malými odchylkami. V následující tabulce je procentuálně vyjádřen podíl nezaměstnaných osob rozdělených do věkových struktur z celkového počtu osob bydlících v okrese Svitavy. Tab. 1 Relativní vyjádření nezaměstnaných osob v okrese Svitavy (%) do a více ,74 13,74 8,44 8,91 8,10 8,82 7,93 7,93 4,09 0, ,22 10,84 8,69 8,91 9,20 9,10 9,92 11,36 8,02 0, ,19 12,13 9,66 9,67 8,87 9,27 9,69 11,82 10,99 0,64 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. Z tabulky lze vyčíst, že opět věkové skupiny 19 a více a od 55 let mají velmi nízký podíl, ale to je dáno tím, že jsou zde studenti a potom naopak lidé v důchodu, kteří nepracují. Nejhůře je na tom skupina lidí ve věku od 20 do 24

33 Identifikace nezaměstnanosti 33 let, kterých bylo v roce 2000 skoro 14 % a v roce 2010 je to lehce přes 12 %. Zajímavé, ale je, že je to jediná skupina, kde došlo mezi roky 2000 a 2005 k poklesu. Ale pokud se podíváme zpět do grafu s počtem lidí na Svitavsku. Zjistíme, že i počet osob se v tomto věkovém rozpětí snižuje. U všech věkových kategorií došlo k rapidnímu růstu nezaměstnaných k roku 2005 oproti roku Největší rozdíl je to ve věkové skupině let, kde rozdíl mezi rokem 2000 a 2005 je skoro 5 %. A skupina let zaznamenala nárůst o 4 % což je také velký skok, ale to je dáno hlavně tím, že se stále posunuje důchodový věk. Celkově lze v tabulce vidět, že skupiny od 25 do 49 jsou na tom obdobně. Nejhůře na tom jsou mladí lidé a potom starší populace před důchodem. 5.3 Počet uchazečů o zaměstnání v okrese Svitavy V této kapitole se zaměřím na počet uchazečů, kteří v letech 2000, 2005 a 2010 hledali své zaměstnání v okrese Svitavy a rozdělím do skupin, které jsem uváděla na začátku kapitoly analytické části této práce Rozdělení nezaměstnaných dle věkové struktury Jedna ze skupin, do kterých rozděluji uchazeče o zaměstnání je, dle věkové struktury.

34 34 Identifikace nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání do a více Obr. 8 Počet uchazečů o zaměstnání dle věkové struktury. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. V grafu opět na první pohled vidíme minimální zastoupení nezaměstnaných do věku 19 let, což je samozřejmě dané tím, že mnoho lidí v tomto věku ještě studuje. A opět malé zastoupení mají lidé od věku 60 - ti let, kteří již jsou v důchodu, ale jak můžeme vidět, roste to v čase. Také vidíme, že skupiny uchazečů ve věkovém rozmezí od 20 do 24 let jsou podstatně četnější než ostatní skupiny, kteří nemají na Svitavsku extrémní zastoupení nezaměstnaných. Skupina uchazečů let spadá do výše uvedené rizikové skupiny a to jsou mladiství uchazeči. Spousty zaměstnavatelů nemá o mladé lidi, kteří jsou čerství absolventi škol, zájem. Poslední věková skupina, do které rozděluji uchazeče o zaměstnání je od 60 let a výše. Nízký počet je jistě proto, že jsou v tomto věku lidé, kteří odcházejí do důchodu. Ale jak můžeme vidět, počet nezaměstnaných osob zde roste a to má za příčinu postupné zvyšování důchodového věku směrem nahoru.

35 Počet uchazečů Identifikace nezaměstnanosti 35 Tab. 2 Relativní vyjádření v a komparace s ČR za rok 2011(%) do a více SY 4,50 13,67 10,62 11,08 12,61 10,04 10,47 11,69 13,04 2,28 ČR 4,49 13,40 10,99 11,52 11,96 10,00 10,58 11,82 12,70 2,55 Rozdíl 0,01 0,27-0,37-0,44 0,65 0,04-0,12-0,13 0,34-0,27 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. V této tabulce jsou relativně vyjádřena průměrná data pro okres Svitavy a Českou republiku dle věkové struktury. Nakonec jsem odečetla Svitavsko od ČR a dostala jsem rozdíl, kde kladné hodnoty znamenají, že Svitavsko je na tom oproti ČR hůře a počet nezaměstnaných je tam větší. Po srovnání hodnot nejsou patrné žádné větší rozdíly. Dokonce v 5 případech, označených červeně, jsou hodnoty v okrese Svitavy menší než v České republice. Nelze tedy říci, že by se Svitavsko výrazně odchylovalo od celorepublikového průměru. K hlubšímu rozebrání nezaměstnaných rozdělených dle věku, jsem uchazeče rozdělila nejenom dle věku, ale také dle pohlaví na Svitavsku v roce Nezaměstnaní dle věku a pohlaví MUŽI ŽENY 0 do a více Obr. 9 Počet uchazečů o zaměstnání dle věkové struktury a pohlaví. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. V předešlém grafu jsou dvě řady, z roku 2011, kde jsou uchazeči muži a uchazečky ženy. Z celkového počtu nezaměstnaných v okrese Svitavy v roce

36 36 Identifikace nezaměstnanosti 2011 je průměrný počet nezaměstnaných žen 46,37 % a mužů 53,64 %. Celkově tedy mají muži větší problém si najít práci o 7 %. Jak je vidět v grafu, nejhůře na tom jsou mladí muži od 20 do 24 let, což je riziková skupina, jak je výše uvedeno a potom mají problém muži staršího věku od 55 do 59 let. Ženy v tomto věku takový problém nemají, protože většina žen, odchází do důchodu dříve než muži, záleží kolik má žena dětí. Na rozdíl od toho ženy mají největší problém ve věku let, může to být několik důvodů a ten hlavní je, že to jsou ženy ve věku, kdy se starají o nezletilé dítě, jsou po mateřské a zaměstnavatelé mají strach tyto ženy přijímat z hrozící absence kvůli nemocem dítěte a podobně Rozdělení nezaměstnaných dle jejich nejvyššího dosaženého vzdělání Další skupina nezaměstnaných se dělí dle nejvyššího vzdělání, kterého uchazeči dosáhli. Do rizikových skupin patří nekvalifikovaní uchazeči, kteří mají se svým nízkým vzděláním problém uplatnit se na trhu práce, kvůli nedostatečným zkušenostem Základní a neukončené základní vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Nižší střední a střední vzdělání bez maturity Střední vzdělání s maturiou Vysokoškolské vzdělání Obr. 10 Počet uchazečů o zaměstnání dle nejvyššího vzdělání v okrese Svitavy Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. V grafu znázorňujícím rozdělení uchazečů o zaměstnání dle vzdělanostní struktury je viditelná riziková skupina a to s nižším středním a středním vzděláním bez maturity po všechny roky. Jedná se tedy o školní obory, které jsou ukončené výučním listem. Jak uvádí Český statistický úřad

37 Identifikace nezaměstnanosti 37 v charakteristice okresu Svitavy, rozhodující objem výroby připadal v předchozích letech na potravinářské a textilní závody, v poslední době však význam textilu poklesl. Okres Svitavy byl typický textilními závody jako například Vigona a Hedva. Což lze potvrdit následujícími údaji, které jsem čerpala na Eurostatu, kde zkoumaly regionální strukturu ekonomiky a konkrétně i podíl na zaměstnanosti ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků. Jak bylo uvedeno výše, v okrese Svitavy podíl textilu v posledních letech klesá. V následující tabulce jsou uvedena data pro Severovýchod České republiky, do kterého patří Svitavsko. Lze vidět, že podíl zaměstnanosti textilního průmyslu od roku 2004 neustále klesá. Tab. 3 Podíl zaměstnanosti ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků (%) Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování Severovýchod ČR 11,2 9,9 9,2 8,4 Tato tabulka potvrzuje to, že textilní průmysl v tomto regionu opravdu klesá a zaměstnanost v tomto průmyslu je rok od roku nižší. Pro porovnání jsem na stejném zdroji vyhledala podíl zaměstnanosti ve výrobě dopravních prostředků a zařízení. Tento průmysl v České republice zaujímá významné místo. Stejně tak uvádí Český statistický úřad, že celkový růst průmyslu v zemi má na svědomí hlavně dlouhodobý pozitivní vývoj automobilového průmyslu. Tab. 4 Podíl zaměstnanosti ve výrobě dopravních prostředků a zařízení (%) Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování Severovýchod ČR 7,5 8,0 8,9 10,5 Zde lze pozorovat vzrůstající trend zaměstnanosti oproti výrobě textilií kde je tomu přesně naopak. K porovnání nezaměstnaných uchazečů na Svitavsku s celorepublikovými daty jsem opět využila relativní vyjádření průměrných hodnot.

38 38 Identifikace nezaměstnanosti Tab. 5 Relativní vyjádření a komparace uchazečů dle vzdělání. (%) Základní a neukončené základní vzdělání Nižší střední a střední vzdělání bez maturity Střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání SY 23,79 50,26 21,60 4,35 ČR 27,91 42,42 23,35 6,31 Rozdíl -4,12 7,84-1,75-1,96 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. Při relativním vyjádření a následném vypočtením rozdílu je vidět, že už jsou zde větší rozdíly než u věkové struktury. U rizikové skupiny je skoro o 8 procentních bodů počet uchazečů větší na Svitavsku oproti České republice. Naopak u základního a neukončeného základního vzdělání je počet uchazečů v okrese Svitavy menší o více než 4 % oproti celorepublikovým datům. V následujícím grafu jsou rozděleny ženy a muži dle vzdělání a v grafu lze vidět, že právě v rizikové skupině s nižším a středním vzděláním bez maturity na tom jsou hůře muži.

39 Počet nezaměstnaných uchazečů Identifikace nezaměstnanosti ,24 % 11,55 % Základní a neukončené základní vzdělání Nejvyšší vzdělání dle pohlaví 20,39 % 29,76 % 12,10 % 9,46 % Nižší střední Střední vzdělání s vzdělánía střední maturitou bez maturity 2,00 % 2,34 % Vysokoškolské vzdlěání muži ženy Obr. 11 Počet uchazečů o zaměstnání dle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. Na ose y jsou uvedeny počty nezaměstnaných uchazečů a na ose x vzdělání, kterého tito uchazeči dosáhli. Procenta uvedená u jednotlivých bodů jsou relativně vyjádřené průměrné hodnoty, mužů a žen oproti celkovému počtu uchazečů. Lze vidět, že muži jsou v rizikové skupině mnohem zranitelnější než ženy a mají složitější uplatnění se svým nižším vzděláním. Pro hlubší rozdělení nezaměstnaných dle nejvyššího vzdělání, jsem použila nové výsledky z internetových stránek Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce Výsledky jsou pro celý Pardubický kraj, do kterého spadá okres Svitavy.

40 40 Identifikace nezaměstnanosti Nejvyšší vzdělání dle věku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% do 19 let a více Vysokoškolské vzdělání Střední vzdělání s maturitou Nižší střední vzdělání a střední vzdělání bez maturity Základní a neukončené základní vzdělání Obr. 12 Počet uchazečů o zaměstnání dle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání 2011 Zdroj: Český statistický úřad, sčítání lidu, domů a bytů 2011, vlastní zpracování. Z následujícího grafu lze již na první pohled říci, že nejvyšší skupina nezaměstnaných uchazečů je s nižším a středním vzděláním, což jenom potvrzuje výše uvedené výsledky. Ale zajímavé je, že nejrizikovější jsou skupiny ve věku let a potom ve věku U obou těchto věkových skupin se počet uchazečů pohybuje přes 1400 nezaměstnaných lidí. Ale ne u všech je nejvíce nezaměstnaných právě s nižším a středním vzděláním. Lidé ve věku jsou nejvíce nezaměstnaní se vzděláním středním s maturitou. Pokud člověk hledá práci, nestačí hledat podle toho, co ho baví, ale důležitější je jeho vzdělání. Každého zaměstnavatele zajímá, než někoho zaměstná, jakou má práci a jaké je jeho nejvyšší vzdělání. Z následujícího grafu bude patrné, že čím vyšší má člověk vzdělání, tím menší má problém s uplatněním na trhu práce. Počet uchazečů se základním vzděláním je sice nižší než vzdělání Nižší střední a střední vzdělání bez maturity, ale to je tím, že celkový počet lidí se základním vzděláním je malý.

41 Průměrný počet uchazečů o zaměstnání Identifikace nezaměstnanosti % 80% Nejvyšší dosažené vzdělání Vysokoškolské vzdělání 60% 40% 20% 0% Střední vzdělání s maturiou Nižší střední a střední vzdělání bez maturity Základní a neukončené základní vzdělání Obr. 13 Relativní vyjádření uchazečů dle vzdělání na Svitavsku Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování. Největší podíl nezaměstnaných s nižším středním a středním vzděláním bez maturity je po dobu všech let více než 40 % od roku 2009 dokonce i více než 50 % z celkového počtu nezaměstnaných. Uchazečů se základním vzděláním, kteří hledají uplatnění na trhu práce je více než 20 % z celkového počtu. A necelých 30 % je uchazečů, jejichž největší dosažené vzdělání je nižší střední a střední vzdělání bez maturity. Nejvyšší vzdělání, kterého lze dosáhnout je vysokoškolské vzdělaní, a právě takto vzdělaných uchazečů je z celkového počtu nejméně, a to necelých 5 % v celém sledovaném období. Ti mají nejmenší problém s hledáním práce Rozdělení nezaměstnaných dle zdravotního postižení Další skupinou, kterou zkoumám ve své práci, je také zařazena do rizikových skupin při hledání nového pracovního uplatnění. Je to skupina osob, které mají nějaké zdravotní postižení.

42 42 Identifikace nezaměstnanosti plně invalidní Nezaměstnanost - Svitavsko 2011 dle zdravotního postižení částečně invalidní os. zdrav. znevýhodn. 1. st. inval ( 39/2a) 2. st. inval. ( 39/2b) 3. st. inval. ( 39/2c) 1.čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 3. st. inval. 39/2c, 39/4f Obr. 14 Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2011 dle zdravotního postižení Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. V grafu je vidět na první pohled, že největší problém mají lidé s 1. stupněm invalidity. Za takto postiženou osobu je považována taková, jejíž pracovní potenciál poklesl z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 35 % a 40 %. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2013) Pro relativní vyjádření osob zdravotně postižených a porovnání s celorepublikovým průměrem jsem vytvořila následující tabulku. Jsou to procenta z celkového počtu zdravotně postižených osob. Tab. 6 Relativní vyjádření a komparace uchazečů dle zdravotního postižení (%). plně invalidní částečně invalidní os. zdrav. znevýhod. 1. st. inval. ( 39/2a) 2. st. inval. ( 39/2b) 3. st. inval. ( 39/2c) 3. st. inval. 39/2c, 39/4f SY 0,03 17,28 10,72 49,21 22,17 0,28 0,31 ČR 0,07 12,08 13,11 51,45 22,85 0,12 0,33 Rozdíl -0,04 5,20-2,39-2,24-0,68 0,16-0,02 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování. V této tabulce je jeden větší rozdíl a to u částečně invalidních osob, kterých je na Svitavsku více o 5 procentních bodů než v celé republice. Ve výše řečené rizikové skupině, zdravotně postižených 1. Stupně invalidity, je dokonce v České republice osob více než na Svitavsku.

43 Identifikace nezaměstnanosti 43 Pro okres Svitavy je to 15 % a pro Českou republiku je to 13 % nezaměstnaných se zdravotním postižením z celkového počtu nezaměstnanosti. Nejsou to hodnoty, které by byly extrémní a tvořily velkou část nezaměstnaných, proto to ve své práci nebudu dále rozvádět, pro moji práci to tedy neberu jako rizikovou skupinu na trhu práce. Protože v okrese Svitavy podíl nezaměstnaných z důvodu zdravotního postižení není nějak veliký a není to tedy hlavní problém tohoto okresu, nejsou zde zatím žádné chráněné dílny nebo pracoviště. 5.4 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Svitavy od roku 2005 do roku 2011 V této části práce je mým záměrem to, abych zachytila vývoj nezaměstnanosti v čase a to od roku 2005 do roku Rok 2005 je rok po té, co Česká republika vstupovala do Evropské unie. A podle Ministerstva financí vstup do Evropské unie Českou republiku nijak negativně nepostihl, naopak ji ovlivnil pozitivně a to hlavně v produkčních a exportních směrech. Nezaměstnanost se v roce 2005 snížila a zvýšil se počet zaměstnaných lidí a míra ekonomické aktivity. (Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2005, 2006) Dále uvádí Ministerstvo financí ve svém Návrhu státního účtu ČR za rok 2005, ekonomika České republiky dosáhla v roce 2005 nejvyššího růstu v historii srovnatelné časové řady. Na Českou republiku dopadá od září 2008 hospodářská krize. Začátkem krize se Česká republika jevila jako nejsilnější, měla například stabilní bankovní systém a nízký zahraniční dluh. Nervozita začínala narůstat na českých finančních trzích v prvních měsících roku 2009, naproti tomu od dubna 2009 byla situace pro ČR stabilizována, bez rizika náhlé zástavy, i kdyby došlo ke zhoršení situace v jiných zemích. (Národní ekonomická rada vlády, 2009) Zpomalení ekonomiky České republiky se začalo projevovat od 4. čtvrtletí roku Druhé polovině roku se tak i na trhu práce začali projevovat důsledky globální krize. Nezaměstnanost se začala zvyšovat více, než odpovídalo sezónnosti a docházelo k propouštění zaměstnanců a to i z nových kapacit. (Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2008, 2009) Poslední sledovaný rok 2010, ve kterém výkonnost české ekonomiky meziročně vzrostla, znamenalo pro Českou republiku probouzení z šoku, který vznikl výpadkem poptávky ze zahraničí koncem roku Trh práce v roce 2010, ale byl ještě ovlivňován zpožděnou recesí. Z počátku roku 2010 byl