Nebojte se dobře najíst.... hezky česky II. Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

Transkript

1 Nebojte se dobře najíst... hezky česky II. Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev

2 OBSAH Nebojme se sportovat... Hezky česky... Bylinkář Abeceda vitamínů K Letní polévky... Ó óómáčka... Gulášová klasika... Ovocný knedlík... Sladké léto... Tykve Jsou dny, kdy bývá o něco hůř TÉMA rýže

3 Jako dítě jsem trávila spolu se sestrou větší část prázdnin u babičky. Když se tak zamyslím, mám vlastně léto spojeno s chutěmi babiččiny české kuchyně. Babička se nás každý večer ptala: Tak co budeme děvčata zítra vařit k obědu? A my, když už jsme si mohly vybírat, jsme babičku přemlouvaly, že tím nejlepším jídlem na zítra budou knedlíky s jahodami, guliváry (tak se na jižní Moravě říká švestkovým knedlíkům), posýpance (fantastická pečená buchta roztrhaná na kousky, pokapaná mlékem, posypaná mletým mákem a naskládaná do mísy), šulánky (bramborové šišky s mákem), bramborové placky pečené na plotně (to byla práce na půl dne) nebo alespoň nudle s tvarohem. No prostě naše letní chutě byly jednoznačně sladké. A naše zlatá babička často naše kulinářská přání plnila. Nikdy se ale oběd neobešel bez polévky, ani v létě, zvlášť, když bylo sladké jídlo. Letní polévky byly jiné než zimní a pro jejich přípravu babička využívala různou zeleninu a bylinky ze své zahrádky. Nebojte se ani vy pustit do přípravy pokrmů tradiční české kuchyně, ale především: Nebojte se dobře najíst! Za redakci Vaše P.S.: Pro zaslání svých receptů využijte stránky: 3

4 4 IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc. Milá Claudie, pacienty s Crohnovu nemocí a ulcerózní kolitidou trápí nejčastěji tři okruhy otázek. Jaká jim nemoc připraví omezení stravovací, jaká pracovní a nakolik se budou moci věnovat sportovním aktivitám. Základním motivem léčby je snaha, aby se život jedince s idiopatickým střevním zánětem co nejvíce podobal životu jeho zdravých vrstevníků. Bylo to zřejmé už z našich úvah o významu a přínosu diet. Vždy je totiž nutné chápat léčbu komplexně tedy nejen v užším smyslu jako konzervativní a chirurgickou, ale také psychologickou a sociální. Mezi nimi existuje nepochybná vazba, kterou označujeme jako psychosomatickou. Pacientův psychický stav a sociální vazby jsou handicapovány tělesným onemocněním, ale také opačně nepříznivé společenské situace a vztahy nebo psychické problémy se dříve či později negativně odrazí na stavu vlastní nemoci. Právě proto není dobré, aby pacient s idiopatickým střevním zánětem vytvářel umělá omezení svých životních aktivit tedy také sportovních. Tato umělá omezení vznikají obvykle z obavy pacienta či jeho okolí, že určité věci by mohly zhoršit průběh onemocnění. Jinak řečeno Nesmím to či ono, protože mám Crohnovu nemoc nebo ulcerózní kolitidu. Dobrá léčba není však systém zákazů, jejichž dodržení nám garantuje, že budeme zdraví. Podívejme se tedy na ona mohu-nesmím trochu konkrétněji. Budeme se přitom držet otázek, které jsi, Claudie, sama navrhla. Musím se nějak omezovat ve sportovních aktivitách? Pro povzbuzení všech pacientů s idiopatickým střevním zánětem si dovolím uvést na první pohled neuvěřitelnou skutečnost. Jsou mezi nimi dokonce profesionální sportovci. Nestali se jimi ovšem s vědomím nemoci, ale choroba se u nich během sportovní kariéry objevila a postavila je před rozhodnutí skončit se sportem nebo se pokusit pokračovat s vědomím, že patrně nebudou patřit k absolutní špičce. Jistě to nebylo rozhodování snadné, tím spíš, že dnes je sportovní kariéra často důležitý ekonomický zdroj. Mnozí se rozhodli ve sportu pokračovat a zvládli velmi dobře obojí nemoc i sport. Ten jim dokonce pomáhal skrze dobrou fyzickou kondici zvýšit sebevědomí a lépe psychicky zvládat průběh nemoci i léčby. Tento příklad nemá samozřejmě sloužit jako rada, aby se lidé s idiopatickým střevním zánětem A SPORTOVNÍ AKTIVITY? Pane docente, měla bych několik otázek týkajících se sportovních aktivit a onemocnění IBD. Především se chci zeptat, zda se musím nějak omezovat ve sportovních aktivitách. Mohu třeba chodit do posilovny? Adam by se rád dál věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko? Pak by mne také zajímalo, zda veřejná koupaliště, bazény, koupání v moři nebo v rybníce nejsou pro nás pacienty rizikové? Také váhám, zda se mohu opalovat, a již delší dobu uvažuji o tom, že budu s kamarádkou chodit do sauny, mohu jako pacient s Crohnem? začali věnovat intenzivně sportu! Má pouze dokumentovat, že neexistují žádná absolutní ne, která by zajišťovala příznivý průběh idiopatického střevního zánětu. Správně prováděné fyzické sportovní aktivity mají nepochybně pozitivní vlivy tělesné (zvýšení tělesné kondice, růst svalové síly a hmoty, zvýšení výkonnosti srdečně-cévního aparátu, mobilizace žláz s vnitřní sekrecí a imunitního systému) i psychické. Pokud ovšem sportuje nemocný člověk, je třeba si položit několik základních otázek: 1. V jakém stavu je onemocnění? Akutní vzplanutí idiopatického střevního zánětu, tzv. relaps choroby, obvykle organismus natolik vyčerpává, že mu nezbývají síly na sportovní fyzickou aktivitu. Vždyť ani profesionální sportovec nenastoupí na závody při běžné virové infekci. Musíme tedy vyčkat klidové fáze choroby, tzv. remise, kdy se pacient s idiopatickým střevním zánětem může považovat za relativně zdravého, a pak pro něj platí stejná pravidla jako pro zdravé vrstevníky: pozvolné zvyšování zátěže, přiměřená doba regenerace organismu po výkonu, nepřetěžování, dostatečná výživa (k té se ještě musíme vrátit samostatně). 2. Jaký sport si zvolit? Sporty s vysokou aerobní aktivitou (běh, jízda na kole, plavání) kladou vyšší bezprostřední energetické nároky než aktivity s převahou anaerobní (svalové cvičení např. v posilovně, vzpírání), řada sportů je pak kombinací s převahou té či oné složky. Základem je přiměřenost požadovaného výkonu, následný regenerační odpočinek a výživa zohledňující volbu sportovní aktivity a stav nemoci. 3. Specifické situace při onemocnění idiopatickým střevním zánětem. Patří k nim zejména tzv. ileopouchanální anastomoza, dočasná nebo trvalá stomie (vývod střeva na zevní břišní stěně), píštěle v krajině konečníku a okolí, nedostatečný stav výživy a kloubní mimostřevní projevy. Ileopouchanální anastomoza je stav, kdy po odstranění tlustého střeva je ze střeva tenkého vytvořena plastika našitá na konečníkové svěrače tak, aby nahrazovala rezervoár střevního obsahu vytvářený původně konečníkem. Pacienti po této operaci mají větší tekutinové ztráty do stolice a jsou tedy snadněji ohrozitelní dehydratací organismu než lidé se zachovanou funkcí tlustého střeva. Dehydratace je tedy může ohrozit hlavně

5 při vytrvalostní sportovní aktivitě, nemluvě o handicapu trvale vyššího počtu vyprázdnění v průběhu 24 hodin. Provozování takového sportu vyžaduje výrazně zvýšený příjem tekutin a iontových prvků, hlavně sodíku, draslíku a chloridů. Stomie představuje zřejmě největší viditelné omezení sportovních aktivit. Krom stejného rizika dehydratace, jako je tomu u pacientů s ileopochanální anastomozou, jsou zde sociálně/psychologická omezení. Přes velký výběr moderních stomických pomůcek stále tito naši spoluobčané pociťují omezení zejména v možnostech koupání na veřejnosti. Píštěle v krajině konečníku a okolí kladou vyšší hygienické nároky a vyžadují dostatek soukromí pro intimní hygienu. To samo o sobě zužuje okruh možných sportovních aktivit. Je vhodné se vyvarovat v akutní fázi této komplikace Crohnovy nemoci jízdě na koni a na kole, kdy je oblast konečníku vystavena přímému tlaku. Také po vyléčení perianálních píštělí je nutné mít na paměti, že mají sklon recidivovat (obnovovat se), a tedy na obě zmíněné sportovní aktivity pohlížet s rezervou. Nedostatečný stav výživy popřípadě spojený s chudokrevností představuje závažný problém. Nedostatečná výživa a sportovní aktivita mohou skutečně vést k poškození zdravotního stavu organismu (tedy nikoli choroba sama). Kloubní mimostřevní projevy existují u pacientů s idiopatickými střevními záněty ve třech základních podobách. U prvního typu nemocného trápí stěhovavé záněty drobných a středně velkých kloubů, které jsou projevem aktivity choroby. Není vhodné a obvykle ani možné aktivně v této fázi nemoci sportovat. Druhý a třetí typ je záludnější pacienti nezávisle na aktivitě střevního zánětu trpí kolísavými bolestmi kloubů (u třetího typu skloubení kostí křížové a kyčelní), šlach a často i svalů. Tato forma nezakazuje sportovní aktivity, ale podobně jako u revmatologických nemocných sama diktuje omezení vyplývající z kloubních bolestí. Nicméně právě pro tyto nemocné může být důležité najít přiměřenou rekreační sportovní aktivitu či fyzioterapii (rehabilitační cvičení), aby udržovali svalovou sílu a dynamiku v co nejlepší kondici. Tato teoretická rada je v praxi velmi obtížně realizovatelná a medicína jí bohužel věnuje pouze okrajovou pozornost. 4. Sportovní aktivity a výživa. Problematice výživy při sportu se věnuje sportovní lékařství a je složitá i u zdravých jedinců, natož u chronicky nemocných. Před tím, než se rozhodnete sportovat, je dobré znát svůj stav výživy. Připomínám, že stav výživy není reprezentován Vaší váhou! Zhodnocení základních parametrů stavu výživy Vašeho organismu je součástí hodnocení stavu pacienta s idiopatickým střevním zánětem, který je možné dále doplnit např. o bioimpedanci nebo kalorimetrii. Analýzou získaných údajů má pacient a jeho lékař přehled o metabolizaci základních živin. Lze tak zjednodušeně řečeno zjistit, které složky živin máte nadbytek či nedostatek. Tabulky Vás informují o energetických nárocích při volbě určitého sportu. Můžete tedy předem dospět k poměrně přesné kalkulaci svého jídelníčku včetně potravinových doplňků. Před sportovním výkonem je nutné vytvořit organismu přiměřenou energetickou zásobu, aby nemusel vzápětí sahat do rezerv (pokud ovšem neplánujeme redukci váhy). Podobně po výkonu je vhodné doplnit zpočátku rezervy sacharidů a ve fázi regenerace svalů také proteinů. Krom volby vhodné stravy existuje dnes řada potravinových doplňků od renomovaných výrobců, kterými můžeme poskytnout organismu vhodné živiny. To se týká i cíleného růstu svalové hmoty při cvičení v posilovnách. Neznamená to ovšem, že bychom na nich měli náš jídelníček postavit stále jsou to jen potravinové doplňky. 5. Sportovní aktivity a léčba. Ve fázi remise nemoci, kdy je pacient relativně nejméně omezen ve sportovních aktivitách, může užívat různé léky. Není známo, že by aminosalicyláty, imunosupresiva nebo biologická léčba byly důvodem, proč nesportovat nebo jednoznačně omezit určité druhy sportů. Jiná je ovšem situace při užívání kortikosteroidů. Jejich dlouhodobé užívání může vést ke snížení kvality kostní hmoty s vyšším rizikem zlomenin. Vyšší dávky kortikoidů (zejména v úvodu léčby) mohou být spojené s větším rizikem poranění šlach a svalů. Je proto vhodné zejména v úvodu kortikoterapie sportovní aktivity omezit. Zbývá nám, milá Claudie, ještě několik Tvých dotazů, které se mezi obecné povídání o sportovních aktivitách nevešly. Mohu chodit do posilovny? Platí stejná pravidla, jaká jsem již uvedl. Specifikem je ovšem snaha dosáhnout růstu svalové hmoty. To vyžaduje ještě pečlivější analýzu a znalost stavu výživy a metabolických nároků individuálního organismu s ohledem na stav nemoci. Nejméně šťastná varianta je špatná kalkulace energetických nároků vedoucí ke stagnaci či dokonce poklesu svalové hmoty, kterou se nespokojený jedinec pokusí dohnat anabolikem. Může se tak těžce poškodit i zdravý člověk, natož pacient s idiopatickým střevním zánětem. Adam by se rád věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko? Tzv. kontaktní sporty, mezi něž karate patří, mají na organismus silové nároky a jsou spojené s rizikem specifických zranění především pohybového aparátu. Kladou samozřejmě vysoké nároky na dobrou fyzickou kondici. Nemůžeme říct, že jsou při onemocnění idiopatickým střevním zánětem nevhodné, ale z povahy tohoto sportu vyplývá nutnost pečlivého zhodnocení stavu nemoci, výživy a léčby. Nemoc by měla být v prokazatelné a nejlépe dlouhodobé klidové fázi na minimální terapii. Co veřejná koupaliště, bazény, koupání v moři nebo v rybníce? Když pominu výše uvedená omezení pacientů se stomií, platí obecná hygienická opatření jako u zdravých s výjimkou pacientů s perianálními píštělemi, kde v aktivní fázi této komplikace je vhodné koupání omezit, resp. dbát na zvýšenou intimní hygienu. Z ní pak vyplývá volba místa koupání. Mohu se opalovat? Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida nijak neomezují opalování a platí tedy stejné zásady jako u zdravých. Je však nutné vzít v úvahu léčbu Vaší nemoci. Některé léky, hlavně kortikosteroidy, mohou vést k tzv. fotosenzibilizaci tedy zcitlivění na některé složky slunečního záření rizikem spálení počínaje a ekzematickými projevy konče. Mohu chodit do sauny? Pro saunování platí stejná opatření jako při sportovních aktivitách obecně s výjimkou stomií a perianálních píštělí, které kladou vyšší hygienické nároky a nemusí působit příznivě. 5

6 Hezky česky II. České hospodyně uměly dobře využívat bylinky ke kulinářským účelům. Svědčí o tom mnoho receptů nejen na přípravu pokrmů, ale i na bylinková másla, domácí hořčice, ochucené oleje, octy, sirupy a čaje. Pěstování bylinek je velmi snadná záležitost. Nemáme-li k dispozici zahrádku, postačí větší truhlík nebo květináče. A protože bylinky jsou většinou nenáročné a na péči skromné rostliny, zvládne při troše úsilí jejich pěstování každý. Stačí si jen vybrat oblíbené druhy. Bylinky lze sice vypěstovat ze semínek, ale mnohem pohodlnější je zajít do některého zahradnictví, kde můžete vybírat z předpěstovaných již vzrostlých hrnkových rostlin. V zahradnictví Vám určitě také ochotně sesadí vybrané bylinky do vhodné nádoby, takže si domů můžete donést již hotovou voňavou zahrádku. ZELENÝ DRESING Připravte si skvělý zelený dresing. Pro jeho přípravu vyberte bylinky tak, aby jejich chuť ladila s jídlem ke kterému jej budete podávat. Vyzkoušejte pažitku, fenykl, kebrlík, estragon nebo česnek, pokud ho snášíte. Začněte tím, že si vyberete nejdříve jednu až dvě bylinky, ze kterých dresing připravíte. Na přípravu potřebujete: 1 sójanézu, 1 kysanou smetanu, ½ lžičky citrónové šťávy, svazeček petrželové natě, 2 snítky čerstvé bazalky, čerstvě drcený černý pepř podle chuti, sůl Do mísy vyklopíme sójanézu a smícháme ji s kysanou smetanou a citrónovou šťávou. Přidáme jemně nasekané bylinky a dochutíme drceným pepřem, případně dosolíme. Necháme v chladnu odležet. Podáváme například ke kuřeti a pečeným novým bramborám. BAZALKOVÝ OLEJ Jedním z nejoblíbenějších olejů je olej bazalkový. Jeho příprava je jednoduchá, skvěle se hodí do salátů a v zimě Vám navíc provoní kuchyň létem. Na přípravu potřebujete: 500 ml panenského olivového oleje, 2 velké hrsti čerstvých bazalkových lístků Do mísy vložíme osušené, natrhané lístky bazalky a přelijeme je olejem. Všechny lístky musí být důkladně ponořeny. Olej s lístky bazalky vlijeme do nádoby se vzduchotěsným uzávěrem a na teplém, ale tmavém místě necháme cca 1 měsíc luhovat. Jednou týdně olej promícháme a ujistíme se, že jsou lístky bazalky ponořeny v oleji, jinak by mohly zplesnivět. Po měsíci olej přefiltrujeme (nejlépe přes filtr na kávu) do vysterilizované sklenice s uzávěrem. Do láhve k oleji můžeme pro ozdobu přidat několik čerstvých lístků bazalky. Olej skladujeme v temnu. Obdobně můžete postupovat při přípravě olejů z jiných bylinek. 6

7 ESTRAGONOVÝ OCET Zkuste rychlou přípravu tohoto báječného octa, který se dobře hodí pro přípravu salátových zálivek i ochucení omáček. Báječně doplní pokrmy z bílých mas nebo ryb. Na přípravu potřebujete: 500 ml bílého vinného octa, 2 velké hrsti lístků estragonu Čisté a osušené lístky estragonu vložíme spolu s octem do kameninové nádoby, zakryjeme ji a vložíme do kastrolu se studenou vodou a přivedeme do varu. Ocet takto ohřejeme, chuť estragonu se vyluhuje do octa. Před použitím ho necháme alespoň dvě hodiny vychladnout. MARINÁDA NA MASO Pro přípravu marinád k nakládání masa se bylinky báječně hodí. Chuť a vůně bylinek se do naloženého masa krásně vstřebá, zvláště pokud dodržíte délku marinování alespoň 4 hodiny. Lépe je ale maso naložit přes noc. Bylinky dodají naloženému masu nejen chuť, ale také zabraňují množení bakterií, a navíc budou mít příznivý vliv na trávení pokrmu. Na přípravu potřebujete: 6 velkých lístků šalvěje, 1 stroužek česneku, 1 pol. lžíce citrónové šťávy, 100 ml olivového oleje 4 porce masa (např. vepřové, kuřecí stehna apod.) Lístky šalvěje i česnek jemně posekáme a smícháme s olejem a citrónovou šťávou. Do masa uděláme ostrým nožem zářezy a marinádu na ně nalijeme. Rukama marinádu vetřeme do zářezů a maso uložíme do chladna alespoň na 4 hodiny. Poté pečeme v přikryté nádobě ve vyhřáté troubě při cca 180 C asi 1 hodinu. Podáváme s bramborovou kaší a salátem z čerstvé zeleniny. SIRUP Z BEZOVÝCH KVĚTŮ Na přípravu potřebujete: 1,5 l vody, 2 kg třtinového cukru, 6 chemicky neošetřených citrónů, 35 ml vinného octa, 25 čerstvých květů černého bezu (květy netrhejte po dešti, zčernaly by) Vodu svaříme a přelijeme do vysterilizované nádoby. Přidáme cukr a mícháme, dokud se nerozpustí, necháme vychladnout. Poté do cukerného roztoku přidáme omyté a na kolečka pokrájené citróny (i s kůrou), vinný ocet a květy černého bezu. Přikryjeme čistým plátěným ubrouskem a necháme při pokojové teplotě 24 hodin luhovat. Poté sirup zcedíme a naplníme do sterilizovaných lahví s patentním uzávěrem. Sirup skladujeme v lednici. Podáváme ředěný vodou s plátkem citrónu a citrónovou šťávou. Před podáváním můžeme také vložit do sklenic lístek máty. MÁTOVÉ THÉ Šálek naplníme do jedné třetiny lístky čerstvé máty, které jsme trochu rozmačkali. Přelijeme horkou vodou, zakryjeme a necháme cca 5 minut vyluhovat. Můžeme osladit medem. Protože máta napomáhá trávení, dopřejte si šálek tohoto čaje po jídle. Podobně postupujeme při přípravě tišícího čaje z meduňky nebo čaje pro dobrý spánek z heřmánku. 7

8 Bylinkář MEDUŇKA... léto plné zdravé chuti Meduňka tato léčivá, kořeninová, medonosná bylina pochází ze středomoří. Připisovala se jí čarovná moc přivolat lásku, používala se k aromaterapiím, při léčbě depresí i při bolestech hlavy. Pomáhá při zažívacích potížích, uvolňuje křeče a působí proti nadýmání. Meduňkový čaj celkově zklidňuje organismus při předráždění a pomáhá při poruchách spánku. Meduňka obsahuje značné množství vitamínu C a dalších cenných látek. V KUCHYNI jako koření se nejlépe hodí čerstvé lístky. Uplatní se při přípravě omelet, do bylinkových másel, v pomazánkách. Příjemně ochutí pokrmy z ryb, drůbeže, zvěřiny. Lze s ní také ochucovat kompoty, limonády, čaje. Přidáváme ji až do hotových pokrmů, které již nevaříme. ŠALVĚJ TYMIÁN MEDUŇ KOVÝ ČAJ 5 lístků čerstvé meduňky (nebo 2 čajové lžičky sušené) vložíme do šálku a pomocí konce dřevěné vařečky je lehce rozmačkáme. Přelijeme horkou vodou ochlazenou pod bod varu, šálek zakryjeme a necháme 5 minut luhovat. Poté přecedíme, můžeme osladit medem. Tymián i tato bylina, která je blízkou příbuznou mateřídoušky, pochází ze středomoří. Připisovala se jí moc dodávat odvahu a sílu a také chránit před nemocemi. Tymián se odedávna používal v kuchyni při přípravě různých pokrmů, kterým dodával libé chuti. Jako léčivá rostlina má příznivý vliv při nachlazení a kašli, příznivě ovlivňuje také zažívací ústrojí, kde působí proti křečím i proti průjmům. V KUCHYNI se uplatní tymián jak čerstvý, tak sušený. Je značně aromatický a jeho chuť je mírně nahořkle štiplavá. Proto je třeba používat ho v menším množství. Neobejde se bez něj cibulová polévka, uplatní se při přípravě různých druhů mas, sekané, luštěninových a zeleninových pokrmů. Lze s ním ochucovat oleje i octy. 8 Šalvěj původním domovem také této byliny je středomoří, kde se používá již tisíce let. Její léčivé i kulinářské vlastnosti jsou fascinující. V antice se používala proti hadímu uštknutí i souchotinám, podle nových výzkumů údajně zpomaluje stárnutí, zlepšuje činnost mozku a paměť. Má vysoce protizánětlivé a dezinfekční účinky, podporuje trávení a působí proti průjmům a křečím. Rozšířené je povědomí o jejím využití jako kloktadla při zánětech v dutině ústní. V KUCHYNI se používá v menších dávkách, protože má výraznou vůni a chuť. Na jednu porci používáme 1 2 čerstvé lístky nebo špetku sušené šalvěje. Skvěle se hodí k jehněčímu a skopovému masu, k telecímu a hovězímu masu i k rybám. Uplatní se také v pokrmech z mletého masa, k těstovinám s rajčaty i do zeleninových polévek. Mladé čerstvé lístky lze obalit v těstíčku a osmažené podávat jako chuťovky. TYMIÁNOVÉ NEBO ŠALVĚJOVÉ MÁSLO 125 g nesoleného másla, 2 lžíce nasekaného tymiánu nebo 3 nasekané lístky šalvěje. Máslo necháme změknout a poté do něho vmícháme pomocí vidličky nasekaný tymián nebo šalvěj. Důkladně promícháme, vytvoříme váleček pomocí potravinářské fólie nebo pečicího papíru. Necháme uležet alespoň 24 hodin. Používáme k masům a rybám. Šalvějové máslo je skvělé ke grilování.

9 ABECEDA VITAMÍNŮ Vitamín K Označení tohoto vitamínu K je odvozeno z německého slova Koagulation a vztahuje se tedy k procesu srážení krve. Vitamín K je rozpustný v tucích, neničí se varem, vlhkostí ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, může být jeho účinek snížen. Vitamín K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve, dále je nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny. Je též potřebný pro normální funkci jater. Vitamín K existuje v přírodě ve dvou formách. Vitamín K1 se vyskytuje ve vojtěšce alfalfa, špenátu, zelí, sójových bobech, květáku, v menším množství v pšenici a ovsu. Bohatým zdrojem je i olivový a sójový olej. Vitamín K2 je produkován bakteriemi ve zdravém střevním traktu. Živočišným zdrojem je kravské mléko. Maso obsahuje vitamínu K velmi málo, výjimku tvoří játra jako zásobní orgán vitamínu K. Vitamín K3 se do těla dodává v případě potřeby v syntetické podobě a měl by být podáván společně s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat. Případné užívání vitamínu K jako potravinového doplňku byste měli konzultovat se svým lékařem. A jde se vařit pokračujeme v přehlídce českých dobrot. Některé pochází z babiččiny kuchařky a pro mne jsou asi už napořád spojeny s létem. Na následujících stranách najdete recepty nejen na jídla sladká, ale i slaná. Uvedené polévky můžete podávat společně s pečivem jako samostatné pokrmy. Pozn.: Všude, kde je v receptech uvedeno mléko, ho můžete nahradit např. sójovým, rýžovým nebo kokosovým nápojem. Chcete-li nahradit smetanu, připravte si nápoj více koncentrovaný. Přeji Vám mnoho úspěchů při vaření a dobrou chuť a nezapomeňte čekáme také na Vaše recepty na: Přirozené zdroje vitamínu K Nachází se v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách, brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko), bramborách, rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech, mrkvi, rybím tuku, sójovém oleji.

10 Letní polévky... PÓ RKOVÁ 5 PORCÍ 3 4 brambory, 1 větší pórek, cca 5 lžic olivového oleje, 1a ½ l vody nebo vývaru, 1 vejce, sůl, čerstvě drcený pepř, 3 bílé housky Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky, vložíme do kastrolu a zalijeme vodou nebo vývarem. Z pórku odkrojíme kořeny, a pokud jsou na pórku poškozené části, odstraníme je také. Poté ho podélně rozřízneme a důkladně omyjeme. Následně pórek nakrájíme na hrubší půlkolečka. Do hlubší (nejlépe teflonové) pánve vlijeme 3 lžíce oleje a poté, co se rozehřeje, do něj vsypeme nakrájený pórek, který za stálého míchání lehce osmažíme. Pórek by neměl ztmavnout, jen lehce změknout. Jakmile budou brambory téměř měkké, přidáme k nim pórek a povaříme. Poté, co brambory zcela změknou, odstavíme polévku z plamene a část brambor i s polévkou z ní opatrně odebereme do jiného kastrolu. Odebranou část polévky rozmixujeme a vlijeme zpět k polévce. Kastrol s polévkou vrátíme na sporák, přivedeme opět k mírnému varu a za stálého míchání do ní vlijeme rozšlehané vejce. Chvíli povaříme, dochutíme solí a pepřem. Podáváme s krutony z bílého pečiva, které připravíme tak, že pečivo nakrájíme na kostičky, dáme je na plech vyložený pečicím papírem a polijeme cca 2 lžícemi oleje. Vložíme do vyhřáté trouby a pomalu pečeme při cca 170 C kj (293 kcal) bílkoviny 7 g; sacharidy 39,6 g; tuky 12,6 g; cholesterol 63,0 mg

11 LETNÍ KRÉMOVÁ 7 PORCÍ Tato krémová polévka je skvělá nejen jednoduchostí přípravy a výslednou chutí, ale také zábavnou rozmanitostí danou množstvím ingrediencí, které můžete při její přípravě použít. U této polévky platí: čím více druhů zeleniny použijete, tím lépe. Vyberte takovou zeleninu, kterou máte rádi a kterou také dobře snášíte. Jednotlivé druhy přidávejte v menším množství. Následuje základní předpis surovin, které by měly vždy tvořit základ polévky. 4 5 brambor, 2 mrkve, kousek bulvy celeru, 1 kořen petržele, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 2 l vývaru, sůl, čerstvě drcený pepř, 1/4 lžičky muškátového květu, cca 2 lžíce olivového oleje, 4 bílé housky, 1 kysaná smetana Další zelenina, kterou doporučujeme přidat (lze vybrat jen některou): 1 cuketa nebo salátová okurka, kousek brokolice nebo květáku, lístky špenátu, kousek řapíkatého celeru, kousek pórku, jarní cibulky, kousek pekingského zelí, oloupané rajče, oloupaný chřest atd. Brambory oloupeme, omyjeme, pokrájíme a vložíme do studeného vývaru. Ostatní zeleninu také očistíme, omyjeme a pokrájíme na kousky. K bramborám nejdříve přidáme pevnější druhy zeleniny (jako mrkev, celer apod.), cibuli překrojenou na půl, celé stroužky česneku, muškátový květ a vaříme. Později přidáváme měkčí druhy zeleniny (jako pórek, cuketa...) a před dokončením polévky přidáme listovou zeleninu (jako špenát apod.). Jakmile zelenina změkne, polévku odstavíme. Zelenina by neměla ztratit barvu a neměla by být rozvařená. Poté polévku opatrně, ale důkladně rozmixujeme do krémové konzistence. Dochutíme solí, drceným pepřem a olejem. Je-li polévka příliš hustá, rozředíme ji horkým vývarem nebo vodou. Podáváme se lžící kysané smetany a s krutony z bílého pečiva nebo s omeletovými nudlemi kj (293 kcal) bílkoviny 7,4 g; sacharidy 40,3 g; tuky 7,4 g; cholesterol 4,6 mg 3 PORCE OMELETOVÉ NUDLE 1 vejce rozšleháme v cca 8 lžících mléka a za stálého míchání přidáme cca 60 g mouky se špetkou kypřícího prášku a s trochou soli. Vyšleháme do hladkého těstíčka. To naléváme na rozpálenou pánev (nejlépe nízkou teflonovou) lehce omaštěnou troškou oleje. Opečené, vychladlé omelety svineme a pokrájíme na tenké proužky. Nudle před podáváním osmažíme na teflonové pánvi do růžova. 485 kj (115 kcal) bílkoviny 4,3 g; sacharidy 14,7 g; tuky 3,3 g; cholesterol 96,0 mg KLECHTANKA 4 PORCE 3 brambory, 1 l vody, ½ l sladké smetany (lze použít také sójový, rýžový nápoj atd.), 1 vejce, svazeček čerstvého kopru, 2 3 lžíce hladké mouky, sůl, 1 2 lžíce octa, 1 lžička másla Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme na kostičky, vložíme do osolené studené vody. Vaříme téměř do změknutí. Poté k bramborám vmícháme rozšlehané vejce, lehce promícháme. Následně do polévky vlijeme za stálého míchání smetanu, do které jsme důkladně zamíchali mouku (pokud chceme použít např. sójový nápoj, postupujeme tak, že do ½ l studené vody vmícháme cca 5 lžic sójového nápoje, mouku a důkladně prošleháme, aby nám nevznikly žmolky). Polévku povaříme mírným varem za občasného promíchání. Mezitím omyjeme kopr a nakrájíme ho na kousky. Kopr přidáme do hotové polévky, promícháme, ale již nevaříme. Dochutíme solí a lžičkou másla. Polévku rozdělíme do polévkových misek a podle chuti zakápneme octem, promícháme. Tuto polévku lze podávat jako samostatný letní oběd, večeři nebo jako polévku před sladkým lehkým jídlem, jako jsou ovocné knedlíky, nákypy, palačinky apod kj (271 kcal) bílkoviny 5,2 g; sacharidy 48,5 g; tuky 7,2 g; cholesterol 4,0 mg 11

12 Óóómáčka... RAJSKÁ OMÁČKA 4 PORCE 50 g olivového oleje, 60 g hladké mouky, 2 větší cibule, 1 kg rajčat (nebo 800 g kvalitního rajčatového pyré) 5 zrnek černého pepře, 2 zrnka nového koření, 2 bobkové listy, 1 lžička sušené bazalky, sůl, ½ l vývaru Cibule oloupeme, překrojíme a nakrájíme na hrubší proužky. V hlubokém kastrolu rozehřejeme olej, vložíme do něho cibule, které zpěníme. Za stálého míchání přisypeme mouku. Tu krátce osmažíme a zalijeme studeným vývarem. Stále mícháme. Přidáme oloupaná a pokrájená rajčata (nebo přilijeme pyré), vložíme koření, bazalku a povaříme do změknutí rajčat. Omáčku promícháváme. Jakmile se rajčata rozvaří, omáčku odstavíme a necháme trochu zchladnout. Následně omáčku prolisujeme přes hustší síto pomocí lžíce, naběračky nebo dřevěné stěrky na lisování ovoce. Dochutíme solí, případně trochou cukru. Podáváme s vařeným masem (drůbežím, hovězím...) společně s houskovým knedlíkem nebo s těstovinami. Maso můžeme připravit také v páře. LOUPÁNÍ RAJČAT: postupujeme tak, že rajčata omyjeme a vložíme do hlubší mísy nebo kastrolu, který jsme si postavili do dřezu (nádoba musí být tepelně odolná). Rajčata zalijeme horkou vodou (těsně pod bodem varu) a necháme chvilku stát. Poté vodu opatrně slijeme a rajčata již snadno pomocí špičky nože oloupeme. 972 kj (231 kcal) bílkoviny 3,9 g; sacharidy 24,8 g; tuky 13,8 g; cholesterol 2,0 mg

13 KUŘ E VE SMETANOVÉ OMÁČCE S PAPRIKOU 3 PORCE cca 3 ks vykostěných kuřecích stehenních plátků, 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, 1 větší cibule, 3 lžíce olivového oleje, 2 zrnka nového koření, 1 bobkový list, 3 4 lžičky mleté sladké papriky, 500 ml vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké smetany (lze použít také sójový nápoj apod.), 2 3 lžíce hladké mouky, sůl Maso omyjeme, osolíme a orestujeme na oleji, nejlépe v hlubším kastrolu, vhodném k použití pro pečení v troubě. Zeleninu očistíme a překrojíme na větší kusy. Maso zaprášíme paprikou a chvilku obracíme. Poté odstavíme z plotny, přidáme kousky zeleniny a koření. Zalijeme vodou nebo vývarem, zakryjeme a dusíme cca 45 minut. Poté vyndáme kastrol z trouby, vyjmeme z omáčky maso, zeleninu i koření. Mezitím si ve smetaně rozmícháme mouku a za stálého míchání přiléváme do omáčky, krátce povaříme. Maso vrátíme do hotové omáčky a na mírném plameni ještě prohřejeme. Podáváme s rýží nebo s těstovinami kj (561 kcal) bílkoviny 49,0 g; sacharidy 31,0 g; tuky 26,0 g; cholesterol 100,0 mg KŘ ENOVÁ OMÁČKA 3 PORCE 400 g libového uzeného masa (např. krůtí rolka apod.), 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, několik kuliček pepře a nového koření, cca 1 l vody, ½ l sladké smetany, 60 g hladké mouky, cca 30 g jemně strouhaného křenu, sůl, cukr Maso vložíme do studené, osolené vody a společně s očištěnou zeleninou a kořením vaříme (cca 1 a 1/2 hodiny). Poté vývar přecedíme a znovu uvedeme do varu. Ve smetaně rozmícháme mouku a za stálého míchání vléváme do vývaru. Na mírném plameni povaříme, stále mícháme. Poté omáčku odstavíme, postupně do ní vmícháme jemně nastrouhaný křen (množství upravíme podle chuti). Křenu dejte nejdříve raději méně a poté případně přidejte. Dochutíme solí a cukrem. Podáváme s houskovým knedlíkem a plátkem uzeného masa kj (440 kcal) bílkoviny 36,0 g; sacharidy 28,0 g; tuky 26,0 g; cholesterol 93,0 mg KOPROVKA S VEJCI 3 PORCE ½ l vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké smetany, 1 kelímek kysané smetany, 60 g hladké mouky, svazeček kopru, sůl, cca 1 2 lžíce octa, 3 vejce Vývar přivedeme k varu, sladkou smetanu rozšleháme s moukou a za stálého míchání pomalu vlijeme do vývaru a povaříme. Omáčku odstavíme a přimícháme do ní opraný, čerstvě pokrájený kopr a již nevaříme. Nakonec do omáčky vmícháme kysanou smetanu, dochutíme solí a octem. Omáčku podáváme s natvrdo uvařenými vejci a vařenými bramborami kj (350 kcal) bílkoviny 16,3 g; sacharidy 27,0 g; tuky 18,0 g; cholesterol 292,0 mg POVIDLOVÁ OMÁ ČKA 3 PORCE 150 g švestkových povidel, 40 g másla, 30 g hladké mouky, 30 g cukru, sůl, 1/4 lžičky skořice a citrónové kůry, 1 lžíce rumu, 3/4 l vody Máslo vložíme do hlubšího kastrolu, rozehřejeme je a přisypeme k němu mouku. Za stálého míchání lehce osmažíme. Poté zalijeme studenou vodou a důkladně rozšleháme. Přidáme povidla, promícháme a rozředíme podle potřeby vodou. Mírně osolíme a ochutíme skořicí a citrónovou kůrou. Nakonec přidáme rum. Podáváme s plátkem vařeného uzeného masa a houskovým knedlíkem kj (241 kcal) bílkoviny 5,0 g; sacharidy 32,0 g; tuky 11,0 g; cholesterol 0,0 mg 13