5P-01 DERIVATIZATION AND ANALYSIS OF CARBON NANOTUBES

Transkript

1 5P-01 DERIVATIZATION AND ANALYSIS OF CARBON NANOTUBES MAREK ELIAS b, LENKA ZAJÍČKOVÁ b, PETR SYNEK b, ONDŘEJ JAŠEK b, NAGENDER REDDY PANYALA, GRACIAN TEJRAL, MILAN ALBERTI* b, JOSEF HAVEL,b, nd MILOŠ KLÍMA b Deprtment of Chemistry, Fculty of Science, Msryk University, Brno, b Deprtment of Physicl Electronics, Fculty of Science, Msryk University, Brno lberti@chemi.muni.cz Derivtiztion of crbon nnotubes (CNTs) ttined significnt interest in the field of electronics, chemistry, biology nd medicine 1. Modifiction of CNTs by crboxylic groups nd the others hs been reported 2,3. In this work the functionliztion of multi-wlled CNTs in O 2 /Ar nd H 2 O/Ar low pressure cpcitive dischrges ws studied by XPS nd FT-IR. Successful plsm functionliztion ws confirmed by chnges in tomic composition nd chemicl shift of the XPS tomic signls. One hour functionliztion in H 2 O/Ar nd O 2 / Ar cpcitive coupled dischrge incresed the oxygen concentrtion in CNT powder to 13.5 nd 17.0 t.%, respectively. It ws more thn twice the mount of oxygen in commercil CNTs-COOH but oxygen ws probbly incorported lso in the wlls of CNTs. The functionliztion ws indicted lso by the shift of IR bsorption peks corresponding to the motion of crbon skeleton, especilly the pek t bout cm 1. The presence of crbonyl ws confirmed by IR bsorption pek t cm 1 only for O 2 /Ar plsm. Significnt chnges hs been detected by ppliction of the tmospheric plsm dischrge, generted by mens of plsm pencil on the suspensions of CNTs in distilled wter or hydrogen peroxide. Lser desorption-ioniztion time of flight (LDI-TOF) mss spectrometry of CNTs hs been reported 4. The lser desorption ioniztion time of flight (LDI-TOF) mss spectrometry with 337 nm nitrogen lser ws lso used to chrcterize functionlized crbon nno-tubes (CNTs) mesuring LDI mss spectr. Functionlized CNTs, nmely derivtized with hydroxyl (CNT-OH), crboxylic (CNT-COOH) or mino groups (CNT-NH 2 ) were nlyzed. The spectr in positive or negtive ion liner detection modes nd the comprison with mss spectr of non-functionlized CNTs show tht mostly the positive nd negtive chrged crbon clusters re observed. C n -COOH + (n = 1 8), C n N + (n = 3 10) clusters were detected in CNT-COOH nd CNT-NH 2 mss spectr. C n - COOH (n = 1 4), C n OH clusters (n = 2 9), C n N (n = 1 9) were detected in CNT-COOH, CNT-OH nd CNT-NH 2 mss spectr respectively. Trce impurities like Li +, Fe +, H + ions were observed. LDI TOF mss spectrometry ws found suitble to get fst chrcteristics of non- nd derivtized CNTs. Advntges nd limittions of the pproch re discussed. REFERENCES 1. Duclux L.: Crbon 40, 1751 (2002). 2. Kirikov M. N., Ivnov A. S., Svilov V. V., Lunin V. V.: Russ. Chem. Bull. 57, 298 (2008). 3. Zjíčková L., Kučerová Z., Buršíková V., Eliáš M., Houdková J., Synek P., Mršíková H., Jšek O.: Plsm Processes Polym. 6, 5864 (2009). 4. Šedo O., Alberti M., Jnč J., Hvel J.: Crbon 44, 840 (2005). 5P-02 STUDY OF PHYSICAL-MECHANICAL PROPERTIES OF RUBBER COMPOUND WITH ADDITION OF MONOIONS FORMS OF CLINOPTILOLITE TATIANA BAZYLÁKOVÁ*, DARINA ONDRUŠOVÁ, MARIANA PAJTÁŠOVÁ, SLÁVKA ĽALÍKOVÁ, MILAN OLŠOVSKÝ, nd PETER POČAROVSKÝ Fculty of Industril Technologies, TnU AD, I. Krsku 491/30, Púchov bzylkov@fpt.tnuni.sk The present work dels with the preprtion nd study of physicl nd mechnicl properties modified rubber compounds. In function of filler ws used nturl zeolite (clinoptilolite) nd his monoions forms. The zeolite is from group of hydrted luminosilictes. The prepred modified polymer compounds were chrcterized by physiclmechnicl properties of vulcniztes 1,2. Rheologicl nd vulcniztion performnces (M L, M H, t S, t 90, R V ) of prepred rubber compounds with the ddition of nturl zeolite nd his monoions forms were tested. For determintion of physicl-mechnicl properties of vulcnized newprepred modified rubber stress-strin properties (tensile strength, modulus 300, tensibility) ws mde by instrument INSTRON t the temperture 23 ± 2 C by STN (ISO 37) 3. Hrdness ws mesured by hrdness tester IRHD by STN t the temperture 4 23 ± 2 C. The found vlues were compred with the vlues of commercilly used polymer mterils with the originl filler crbon blck. The uthors wish to thnk the AV grnt No. 4/2014/08 for finncil support. REFERENCES 1. Jesenák K.: Chem. Listy 101, 657 (2007). 2. Ducháček V.: Polymery - výrob, vlstnosti, zprcování, použití, s. 154, 2. vyd. VŠCHT v Prze, Prh Stnovenie ťhových vlstností STN (ISO 37). 4. Stnovenie tvrdosti STN This work ws supported by the contrcts nd the grnts MSM , 104/09/H080, MSM , P205/10/1374 nd MI&T of CR FR-TI1/

2 5P-03 ANTIKOROZNÍ PIGMENTY TYPU CORE-SHELL Me x Zn 1 x Fe 2 O 4 /Zn V ORGANICKÝCH POVLACÍCH PETR BENDA ANDRÉA KALENDOVÁ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice petrbend@emil.cz Příspěvek pojednává o ntikorozních pigmentech n bázi feritů. Konkrétně pk o možnostech příprvy plikce jádrových feritových pigmentů typu Me x Zn 1 x Fe 2 O 4 /Zn, které využivjí výhod své struktury, kdy jsou feritové částice nneseny n zinkovém jádře, čímž vytváří zcel nový typ pigmentů. Výsledný ntikorozní pigment je tedy tvořen třemi hlvními složkmi: jádro tvořené lmelárními částicemi zinku, 1. vrstv jádr (mezivrstv) je tvořená částicemi oxidu zinečntého částečné noxidování jádr 2. vrstv jádr, (obl) tvořená feritem se spinelovou strukturou. Pigment spojuje výhody ktivního ntikorozního účinku feritů, briérový efekt i výrzné elektrochemické ntikorozní působení jádrového zinku. Obecně můžeme jko ferity oznčit skupinu spinelů reprezentující pigmenty s trojvznými feritovými ktionty, přítomnými v zákldní buňce v kombinci s vhodnými dvojvznými ktionty s prmetry pro formování elementární kubické mřžky 1. Ktionty Zn 2+ Mg 2+ jsou optimální díky svému tomovému poloměru pro vytvoření spinelové mřížky tvorbu směsných oxidů 2. Jestliže je použit zinkový prch jko výchozí látk, povrch Zn čstic sndno podlehá oxidci n ZnO. Toho je využito při příprvě pigmentu. Vezmeme-li v úvhu, že teplot tání zinku se pohybuje okolo 419,5 C je poždováno pouze částečné noxidování částic zinku z rekční směsi, je jko jeden z možných způsobů příprvy provedení krátkého výplu při 400 C. Z výsledků ntikorozních zkoušek můžeme konsttovt, že všechny připrvené pigmenty význmě zvyšují ntikorozní účinnost systému pigment-pojivo. Pigmenty s jádrovým zinkem lmelárního tvru doshují lepších ntikorozní vlstností než pigmenty s izometrickými částicemi. Jádro tvořené Zn zvýší ntikorozní vlstnosti. Nejvyšší ntikorozní účinnosti dosáhly pigmenty se složením Mg 0,2 Zn 0,8 Fe 2 O 4 /Zn C 0,2 Zn 0,8 Fe 2 O 4 /Zn. Antikorozní účinek jádrových feritů lze oznčit jko komplexní. Bylo dosženo velmi dobrých výsledků proti všem testovným činitelům koroze. Výše uvedené hodnocení se vzthuje k systému, kde bylo jko pojiv použito epoxyesteru. 1. Klendová A., Šňupárek J., Klend P.: ACS Symposium on Corrosion Control by Cotings, New Orlens LA, Krupičk S.: Fyzik feritů příbuzných mgnetických kysličníků. Akdemi, Prh P-04 VLIV PROSTŘEDÍ NA REDUKCI KYPOVÝCH BARVIV PRO BARVENÍ CELULOSOVÝCH MATERIÁLŮ ZDEŇKA BLECHOVÁ, MICHAL ČERNÝ LADISLAV BURGERT Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice zdenk.blechov@student.upce.cz Tto práce je změřen n vliv modifikce kypových brviv pro brvení celulosových vláken. Jelikož je pigment kypového brviv ve vodě nerozpustný z tohoto důvodu nemá dosttečnou finitu k celulosovému vláknu, zredukuje se pigment brviv pomocí dithioničitnu sodného n rozpustnou tzv. leukosloučeninu s velmi dobrou finitou. Reoxidcí leukoformy brviv n vlákně dojde k vytvoření původního pigmentu brviv. Důležitými prmetry při hodnocení kypových brviv jsou rychlost mír redukce. Byl studován vliv teploty (40, C) lklického prostředí (louh sodný, uhličitn sodný) n rychlost míru redukce kypového brviv. Výše uvedené vlstnosti kypových brviv byly studovány n následujících komerčních brvivech zložených n ntrchinonovém typu: C.I. Vt Red 10, C.I. Vt Red 13, C.I. Vt Red 14, C.I. Vt Red 32. U výše uvedených kypových brviv byly sledovány hodnoty leukopotenciálů potenciometricky kinetik redukce kypového brviv optickou metodou. Mír redukce (hodnot leukopotenciálu) je chrkterizován oxidčně-redukčním potenciálem kypového brviv, který se stnovil potenciometrickou titrcí Ferrikynidem drselným K 3 [Fe(CN) 6 ]. Z titrční křivky byl určen hodnot leukopotenciálu E A. Pro stnovení rychlosti redukce byl použit optická metod využívjící vlstnosti kypových brviv, tzn. odlišnou brevnost roztoku leukoformy od původního dispergovného pigmentu brviv. Pro jednotlivá brviv byl zvolen odpovídjící postup jejich redukce pomocí dithioničitnu sodného. Z nměřených výsledků je zřejmé, že u brviv C.I. Vt Red 13 se hodnot leukopotenciálu se vzrůstjící teplotou zvyšovl. Brviv C.I. Vt Red 10, C.I. Vt Red 14 C.I. Vt Red 32 doshují, dle tvru titrční křivky, nízkého ztížení tvorby gregcí, n rozdíl od brviv C.I. Vt Red 13, kde je velký předpokld tvorby gregovných molekul vedlejších vzeb. Grfické závislosti u poločsu rozpdu dokzují, že se vzrůstjící teplotou dochází ke zrychlení zlepšení redukce pigmentu kypového brviv. Výjimkou je opět brvivo C.I. Vt Red 13, kde byl kinetik redukce z vyšších teplot pomlejší. Tto práce vznikl z podpory grntu MSM Hldík V.: Textilní brvířství, s. 70, 142. SNTL, Prh Kogn J. M.: Chemie brviv, s SNTL, Prh Peters R. H.: Textile chemismy III., s Elsevier scientific publishing compny,

3 5P-05 VÝVOJ HYDROGELŮ NA BÁZI HUMINOVÝCH KYSELIN ZDENĚK CIHLÁŘ*, JAN DAVID JIŘÍ KUČERÍK Vysoké učeni technické v Brně, Fkult chemická, Purkyňov 118, Brno xccihlrz@fch.vutbr.cz Huminové kyseliny (HK) jejich modifikovné deriváty předstvují unikátní mteriál s plikčním potenciálem v mnoh oborech lidské činnosti jko je zemědělství, průmysl ekologie. Cílem této práce je zmpovt možnosti zesíťování lignitických huminových kyselin s ohledem n zvýšení jejich retenční kpcity vody. HK použité v této práci byly vyextrhovány z jihomorvského lignitu (Mikulčice) stndrtní lklickou extrkcí. Získný vzorek HK byl následně oxidován buď HNO 3 nebo H 2 O 2. Oxidovné huminové kyseliny byly dále modifikovány pomocí formldehydu. Během modifikce se předpokládá rekční mechnismus podobný mechnismu vzniku fenol-formldehydových oligomerů vedoucí k zesíťování suprmolekulové struktury huminových kyselin tím vzniku hydrogelu. Afinit retence vody v připrvených vzorcích byl studován pomocí dvou metod termické nlýzy diferenční kompenzční klorimetrie (DSC) termogrvimetrické nlýzy (TGA). Ke studiu obou prmetrů bylo použito dvou odlišných způsobů hydrtce vzorků HK. První přístup předstvovl sorbci vody n HK při třech kontrolovných vzdušných vlhkostech, k jehož popisu bylo využito TGA. Druhý přístup byl kinetická studie zložen n sledování množství pevně vázné vody strukturou HK; v principu, pomocí DSC lze studovt tzv. volnou vodu, tzn. vodu, která není v přímém kontktu s povrchem HK. Výsledky získné z TGA vzorků HK umístěných v prostředí s definovnou reltivní vzdušnou vlhkostí nznčují zvyšující se sorbční schopnost s rostoucí reltivní vzdušnou vlhkostí okolní tmosféry. Tké bylo potvrzeno, že modifikce HK vedl k zvýšení jejich dsorpčního potenciálu. V přípdě tohoto experimentálního uspořádání se zdá, že vod se vázl pouze n povrchu HK její prostup strukturou byl limitován. N zákldě hodnot získných z DSC měření v hermeticky uzvřených vzorkovnicích bylo ptrné, že pronikání vody strukturou HK je komplikovný proces jeho kinetik je závislá n mnoh fktorech, systém dosáhl rovnováhy po 21 dnech. Zjednodušeně řečeno, vnitřní struktur HK, chrkteristická svým velkým vnitřním povrchem, byl postupně hydrtován, docházelo ke vzniku pevných vodíkových můstků mezi vodou povrchem tím i imobilizci molekul vody, kterou již nelze pomocí DSC monitorovt. Všechny uprvené vzorky HK (oxidovné i oxidovné modifikovné pomocí formldehydu) vykzovly vyšší retenci vody v porovnání s nemodifikovným vzorkem, což potvrdilo původní předpokld o možnosti tvorby hydrogelů n bázi huminových kyselin. Tto práce vznikl z podpory projektu MŠMT P-06 VYUŽITIE EKOLOGICKÝCH ZMÄKČOVADIEL V GUMÁRENSKEJ PRAXI A SLEDOVANIE ICH VPLYVU NA FYZIKÁLNO- MECHANICKÉ VLASTNOSTI VULKANIZÁTOV JANA ĎURFINOVÁ, IGNÁC CAPEK, IGOR NOVÁK, JANKA JURČIOVÁ, MICHAL LACKO RÓBERT JURÍK Ústv polymérnych mteriálov, FCHPT STU v Brtislve, Rdlinského 9, Brtislv jnk.durfink@centrum.sk Pôsobenie zmäkčovdiel v zmesich má j difúzny chrkter. Mäkčenie kučuku jeho zmesí je výsledkom procesu npučivni kučuku zmäkčovdlom. Kučuk s tk stáv mäkkým, zmenšuje s jeho modul elstickosti j viskozit 1. Hlvnou príčinou týchto zmien je ovplyvňovnie medzimolekulových síl zmäkčovdlom. Jeho molekuly v procese npučivni difundujú do hmoty kučuku medzi jeho jednotlivé mkromolekuly, oddeľujú ich tým zmenšujú medzimolekulové, vnútromolekulové príťžlivé sily. Zároveň s tvorí nové medzimolekulové pôsobenie medzi kučukom zmäkčovdlom.výsledkom je zníženie počtu fyzikálnych väzieb, tým zvýšenie pohyblivosti segmentov polymérnych molekúl čo s prejví zvýšením elstickosti, mäkkosti lepšej sprcovteľnosti zmesi 2. Nšim prioritným zámerom bolo použiť v gumárenských zmesich ekologické zmäkčovdlo, ktorým s snžíme nhrdiť dlho používný všk škodlivý vysokoromtický Gumodex. Pri koncentrčnom zstúpení 1 ž 5 % kyseliny olejovej sme nmerli fyzikálno-mechnické vlstnosti zpísné v tbuľke I. Vidno zvýšenie pevnosti v ťhu hlvne pri obshu 5 % kyseliny olejovej. Možno pozorovť menšiu ťžnosť kyseliny olejovej v porovnní so štndrdom Gumodex. V M300 sme postrehli rozdiely n vyšších hodnotách u kyseliny olejovej. Predĺženie je porovnteľné s Gumodexom, njvyššiu hodnotu sme dosihli u kyseliny olejovej pri obshu 3 %. Tvrdosti u kyseliny olejovej dosihli o niečo vyššie hodnoty. Venovli sme pozornosť vplyvu zmäkčovdiel n pevnosť v ťhu, ťžnosť, predĺženie, M300 tvrdosť. Použitie ekologického typu zmäkčovdl, konkrétne kyseliny olejovej, ukázlo zlepšenie fyzikálno-mechnických vlstností gumárenskych zmesí. Z nmerných výsledkov možno konštto- Tbuľk I Porovnnie vlstností zmäkčovdl štndrdu. ko-kyselin olejová Zmes Pevnosť [Mp] Ťžnosť [%] M300 [Mp] Predĺženie [mm] Tvrdosť [ShA] 1% ko 17, , % ko 21, , % ko 22, , % ko 22, , % ko 22, , Gumodex 16, ,

4 vť, že sledovné zmäkčovdlo je vhodnou náhrdou z škodlivý Gumodex. LITERATÚRA 1. Doroškin M., Chusjnov R. M., Minigliv T. G.: Využitie gum. drviny so zmäkčovdlom. Kučuk i Rezin (2003). 2. Kovářová M.: PZP v gum. průmyslu. SPUR.s., Zlín P-07 NOVÉ MATERIÁLY NA BÁZI KARBONIZACE POLYANILINU MILENA EXNEROVÁ, ZUZANA ROZLÍVKOVÁ, MIROSLAVA TRCHOVÁ JAROSLAV STEJSKAL Ústv mkromolekulární chemie AV ČR, v.v.i., Heyrovského nám. 2, Prh 6-Břevnov exnerov@imc.cs.cz Polynilin je jedním z velmi studovných vodivých polymerů. Kromě vodivosti je polynilin zjímvý různou morfologií vznikjící v závislosti n polymerčních podmínkách. Stndrdní polymerce nilinu v silně kyselém prostředí poskytuje grnulární strukturu. Pokud všk polymerci nilinu provedeme ve vodě nebo v mírně kyselém prostředí kyseliny octové, získáme v produktu podsttný podíl polynilinových nnotrubek (obr. 1). Jejich vnější průměr je Obr. 1. Polynilinové nnotrubky po krbonizci N N N N N Obr. 2. Krbonizční přeměn polynilinového řetězce N N NH N N NH N nm, otvor uvnitř nnotrubek ž 100 nm délk doshuje ž několik mikrometrů (obr. 1). N kždám povrchu ponořeném do polymerční směsi vznikjí dále tenké polynilinové filmy. Polynilin se dá krbonizovt při teplotách nd 600 C v inertní tmosféře z vzniku uhlíkových struktur obohcených dusíkem (obr. 2). Nnotubulární morfologie přitom zůstává zchován (obr. 1). Vznikjí tk mteriály podobné komerčním mnohostěnným uhlíkovým nnotrubkám. 5P-08 PRÍPRAVA A VLASTNOSTI ZRÁŽANÉHO HYDROXIDU HOREČNATÉHO EVA SMRČKOVÁ, LADISLAV PACH, JANA GABČOVÁ PAVEL FELLNER Ústv norgnickej chémie, technológie mteriálov, FCHPT, STU, Rdlinského 9, Brtislv jn.gbcov@stub.sk Pri priemyselnej výrobe Mg(OH) 2 s v prvom stupni pridáv do roztoku dusičnnu horečntého (DH) z miešni prebytok čpvkovej vody (ČV), pričom prebieh nukleáci rst kryštálov. Nukleáci je prvdepodobne v tomto stupni syntézy ukončená, le rst kryštálov s z kinetických dôvodov zství prvdepodobne n nižšei úrovni, ko je rovnovážn. V druhom stupni, z hydrotermálných podmienok, s rovnováh rekcie výrzne posunie doprv. Dobehne rst kryštálov, zúži s rozsh veľkosti kryštálov, zníži s objemová povrchová poruchovosť kryštálov. Oddelenie procesu nukleácie rstu zŕn možno dosihnuť rôznym spôsobom, npr. určitým vnášním zložiek do rektor, rôznym tvrom rektor rôznym spôsobom miešni regujúceho roztoku. Jednou z tkýchto možností je kontinuálny rektor. Je to jednoduché zmiešvcie zridenie, v ktorom vo výstupnej čsti prebieh nukleáci v pripojenom rektore rst kryštálov. Rektory s touto funkciou prispievjú k štndrdizácii procesov reprodukovteľnosti výsledkov. V experimentálnej čsti s sleduje vplyv zmiešvni rektntov hydrotermálneho sprcovni n vybrné reologické vlstnosti rekčných suspenzií, ktoré význmnou mierou ovplyvňujú technologický proces. Použili s dv spôsoby zrážni: vsádzkový (B) kontinuálny (C), do ktorých s dávkovli rektnty v molárnom pomere ČV / DH od 2,7 do 6,9. V práci s diskutujú výsledky sledovni sedimentácie dynmickej viskozity v závislosti od experimentálnych podmienok. Rýchlosť sedimentácie sedimentčný objem úzko súvisi s veľkosťou čstíc, koncentráciou vzájomným silovým pôsobením medzi zložkmi suspenzie. Ich sledovním vzájomným porovnním hodnôt pre suspenzie pred po hydrotermálnom sprcovní s získli informácie o zmenách, ku ktorým počs zreni v suspenziách dochádz. Sedimentáci všetkých vzoriek po 48 h jednoznčne ukzuje n to, že suspenzie rovnkého zloženi sedimentujú vic, k sú priprvené v C-rektore ko v B-rektore. Hydrotermálnym sprcovním s sedimentáci v oboch prípdoch urýchli. Viskozit suspenzií ovplyvňuje trnsportné vlstnosti filtrovtelnosť suspenzií. Závisí od obshu tuhej fázy, kto- 514

5 rou je v tomto prípde Mg(OH) 2, le j od iónovej sily disperzného prostredi ted od prebytku čpvkovej vody ko j od prítomnosti dusičnnu mónneho, ktorý je vedľjším produktom prebiehjúcej rekcie. Tkmer všetky reologické závislosti vykzujú čsovú závislosť. Suspenzie mjú v kľude istú súdržnosť tečú ž po prekonní určitého šmykového npäti. Šmykové npätie vzoriek z B-rektor je väčšie ko z C-rektor všeobecne klesá s presýtením. S presýtením všk klesá j obsh Mg(OH) 2 v systéme, preto prirdiť efekt jednému prmetru nie je možné. Prác vznikl v rámci projektu APVV P-09 VLIV SLOŽENÍ OXIDOVANÉ CELULOSY NA JEJÍ HOUŽEVNATOSTI VENDULA HEJLOVÁ MILOSLAV MILICHOVSKÝ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 95, Prdubice vendul.hejlov@seznm.cz V této práci byly vybrné vzorky oxidovných celulos podrobeny mechnickému působení týkjící se zejmén mletí n poloprovozním mlýně se šikmým onožením. Termín mletí vyjdřuje mechnickou úprvu vláken v mlecím zřízení, při které nstávjí změny rozměru morfologické struktury vláken spojené s hydrtcí 1. Dále byly určovány jejich změny vlstností před po stnovení. Byl vyprcován metodik pro hodnocení stvů mletých nemletých oxycelulos. Mechnické úprvy vláken se dosáhne účinkem funkčních prvků mlecího zřízení n vlákn suspendovná ve vodě. Protože mletí n zřízení MŠO vyžduje vzorek tekutý, by bez problémů cirkulovl zřízením, bylo n zčátku postupováno mletím krátivým. Tím byl vzorek nsekán n drobné částice ztekucen. Když mletý vzorek dosáhl dosttečné tekutosti, bylo dále postupováno mletím fibrilčním, kde byly vláknité částice roztřepeny, čímž byl vytvořen větší vzebný povrch částic 2. Pro hodnocení vlstností před po mletí oxycelulos byly použity tyto metody stnovení hodnoty WRV, středního polymerčního stupně, obshu krystlických složek RGT nlýzou stnovení mechnických vlstností mletých celulos. Bylo zjištěno, že se vzrůstjícím stupněm oxidce vzorků oxycelulos vznikly tužší gely, které reverzibilně nevylučovly vodu. Tyto vzorky lze mlet při vyšší konzistenci než vzorky o nižším stupni oxidce. Se vzrůstjícím stupněm oxidce vzorků oxycelulosy vzrůstá i množství látek degrdčních produktů, které tvoří výplň gelu. Dále bylo zjištěno, že pro některé vzorky o vysokém stupni oxidce pltí, že z hledisk úspory čsu energie je výhodnější jejich mletí krátivým postupem. Osttní vzorky vyždují mletí kombinovné, složené z krátivého fibrilčního postupu 2. Stnovení hodnoty WRV mletých vzorků s vyšším stupněm oxidce bylo obtížné, jelikož při zhušťování dosttečně neprocházel suspenze přes filtrční zřízení Vněrek A.: Diplomová práce. Univerzit Prdubice, Prdubice Lpišová M.: Diplomová práce. Univerzit Prdubice, Prdubice Strnd L.: Diplomová práce. Univerzit Prdubice, Prdubice P-10 VÝVOJ SAMOSEKVESTRUJÍCÍCH TENZIDŮ A HODNOCENÍ JEJICH VLASTNOSTÍ MONIKA HORÁKOVÁ, JITKA KUNSTOVÁ, ALENA HYBNEROVÁ LADISLAV BURGERT Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice monik.horkov@student.upce.cz V součsné době se nejvíce zbýváme problemtikou týkjící se tenzidů se sekvestrčním účinkem n polymerní bázi. Specifické vlstnosti tenzidů jsou dné chemickou strukturou jejich molekul, které mjí symetrický dipolární chrkter s význmným dipólovým momentem. Vždy obshují dvě části, hydrofobní (lkyl C12 C18) hydrofilní (-COON skupiny zručujících dobrou rozpustnost) 1. Cílem nší práce je testování některých vlstnosti tzv. smosekvestrujících tenzidů, kde spojovcím můstkem mezi polární částí (sekvestrující částí) nepolární částí molekuly může být vzb midová nebo esterová. U těchto vzorků byl hodnocen povrchová ktivit sekvestrční kpcit. Povrchová ktivit byl hodnocen n zákldě schopnosti sloučeniny snižovt povrchové npětí jejich vodných roztoků různé koncentrce při lbortorní teplotě hodnotě ph 9. Povrchové npětí bylo stnoveno stlgnometricky. Dále byly stnoveny hodnoty sekvestrční kpcity. Schopnost sekvestrčních prostředků přirozeně vázt ktiont kovu se hodnotí jko vzná schopnost (sekvestrční kpcit) udává se v miligrmech vápentého iontu vázného jedním grmem sekvestrntu z dných podmínek, tj. při dné teplotě ph. Stnovení této hodnoty se provádí srážecí záklovou titrcí zvnou Hmpshirský test 2,3. Hodnoty byly měřeny při bsorbnci 650 nm, principem byl vznik záklu po překročení sekvestrční kpcity vzorku (titrováno odměrným roztokem CCl 2 ). Sekvestrční kpcit byl proměřován při dvou teplotách, to 20 ºC 98 C, různých hodnotách ph. Při výzkumu byly více méně potvrzeny vlstnosti studovných vzorků. Sloučeniny s dosttečným obshem krboxylových skupin vykzují sekvestrční kpcitu, která roste s hodnotou ph prostředí. Je tké závislá n teplotě. Se vzrůstjící teplotou docházelo k poklesu sekvestrční kpcity, zřejmě v důsledku závislosti stbility vznikjícího komplexu. Bylo stnoveno povrchové npětí vodných roztoku tenzidů. Přítomnost dosttečně vysokého lkylu ve sloučenině dává předpokld, že se bude kopolymer chovt jko látk povrchově ktivní. Povrchová ktivit je srovntelná s vlstnostmi komerčního prostředku dodecylsulfátu sodného. Tto práce vznikl z podpory grntu MSM

6 1. Blžej A., Hodul P., Mrkušovská E., Novák L., Pulovič M.,Vyskočil M.: Tenzidy 15, 19, SNTL, Prh DE (B01j), DE (C08f), P-11 VLIV VELIKOSTI ČÁSTIC JÍLU NA FUNKČNÍ VLASTNOSTI SKLOVITÝCH SMALTOVÝCH POVLAKŮ JITKA PODJUKLOVÁ, KAMILA HRABOVSKÁ b, KATEŘINA PELIKÁNOVÁ, LENKA DOBROVODSKÁ, TOMÁŠ LANÍK VRATISLAV BÁRTEK Ktedr mechnické technologie, Fkult strojní, VŠB-TU Ostrv, 17. listopdu 15, Ostrv - Porub, b Institut fyziky, VŠB -TU Ostrv, 17. listopdu 15, Ostrv - Porub kmil.hrbovsk@vsb.cz Sklovité smlty jsou skelné povlky vytvářené n kovovém podkldu vyplováním při teplotě nd 800 C. Tento povlk můžeme využít v různých oborech strojírenství. Vytvoření celistvého smltového povlku (bez vd trhlin) je zákldním předpokldem pro využití jeho funkčních vlstností. Výsledné křehkolomové vlstnosti povlku jsou závislé n jeho struktuře, textuře chemickém složení. Nejdůležitějšími norgnickými komponenty při výrobě tohoto povlku jsou jíl sklovitá frit. Užití různých velikostí těchto komponent má vliv n finální kvlitu povlku. Hlvním cílem této práce bylo srovnání křehkolomových vlstností sklovitých smltových povlků vytvořených užitím částic jílu v běžné velikosti částic jílu jemně mletých. 5P-12 BIOKOMPATIBILITA NAPAŘENÝCH UHLÍKOVÝCH VRSTEV NA POLYMERNÍM SUBSTRÁTU TOMÁŠ HUBÁČEK*, KATARÍNA ŠUPOVÁ, ALENA ŘEZNÍČKOVÁ, JAKUB SIEGEL VÁCLAV ŠVORČÍK Ústv inženýrství pevných látek, Vysoká škol chemickotechnologická, Technická 5, Prh hubcekt@vscht.cz Obr. 1. Počet buněk při proliferci den od nszení n různě npřeném PTFE tkáňovém PS Npřené uhlíkové vrstvy mohou mít široké využití npř. vrstvy, pro elektronovou mikroskopii jko tenké vodivé vrstvy, nebo i v tkáňovém inženýrství. Tto různorodost je zpříčiněn vysokou homogenitou spojitostí vrstvy při její mlé tloušťce 1. Pro tkáňové inženýrství jsou tyto vrstvy výhodné z hledisk zvýšení trktivity mteriálu pro růst proliferci buněk 2. Tuto vlstnost je možné využít pro substráty vhodné ke kultivci buněk při ztrátě kožního krytu. Tto práce se zbývá studiem dheze růstu buněčných kultur n polymerních fóliích modifikovných uhlíkovou vrstvou. Jko výchozí polymerní fólie byl použit PTFE. Jko srovnávcí mteriál byl použit tkáňový polystyren. Proměnnou při modifikci polymerů byl tloušťk nnesené vrstvy, která se význmně ovlivňuje hodnotu kontktního úhlu (snášivosti). Pro dhezi proliferci byly použity LEP kultury. Jk při dhezi, tk při růstu byl stnoven optimální tloušťk nnesené uhlíkové vrstvy s ní související vlstnosti. Tto práce vznikl z podpory A1 FCHT , A2 FCHT Švorčík V., Hubáček T., Slepičk P., Siegel J., Kolská Z. Bláhová O., Mcková A., Hntowicz V.: Crbon 1770, 47 (2009). 2. Rodil S. E., Olivres R., Arzte H., Muhl S.: Dim. Relt. Mter. 931, 12 (2003). 5P-13 ROUBOVÁNÍ Au NANOČÁSTIC NA POLYMERY ALEŠ CHALOUPKA*, ANNA VASINA, ALENA ŘEZNÍČKOVÁ TOMÁŠ HUBÁČEK Vysoká škol chemicko-technologická v Prze, Technická 5, Prh les.chloupk@vscht.cz Roubování je známé jko způsob zušlechťování především ovocných stromů. Spočívá v přenesení části rostliny n jinou rostlinu jejich funkčním spojení. Obdobně se u polymerů snžíme roubováním docílit chemického spojení dvou nebo více odlišných mteriálů, které jink neumíme spojit 1,2. Rychlý vývoj technologií vyžduje neustále nové mteriály s lepšími vlstnostmi. Modifikce polymerů roubováním je cestou, kterou toho můžeme dosáhnout levně bez nutnosti vyvíjet nové mteriály. Příkldem tkto roubovného polymeru může být vysokohustotní polyethylen (HDPE). Povrch HDPE byl modifikován působením rgonového plzmtu Následně byl tkto kti- 516

7 Obr. 1. Schém modifikce polymeru plzmtickým výbojem (Rrdikály), roubování molekulmi dithiolu následným nnesením Au nnočástic nebo nprášená Au nnovrstv vovný povrch roubován molekulmi s funkčními thiolovými skupinmi (-SH) nkonec n tkto připrvený vzorek byly nneseny Au nnočástice nebo nprášen Au nnovrtv. Vlstnosti těchto vrstev byly studovány metodmi XPS, AFM nnoindentcí. Autoři děkují z finnční podporu grntům A1 FCHT GA ČR č. 106/09/P Yun J. M., Jung Ch., Kim D. K., Hwng I. T., Choi J. H., Gnesn R., Kim J. B.: J. Mter. Chem. 20, 2007 (2010). 2. Švorčík V., Chloupk A., Zárub K., Král V., Bláhová O., Mcková A., Hntowicz V.: Nucl. Instrum. Meth., B 267, 2484 (2009) 5P-14 ANTIKOROZNÍ VLASTNOSTI NÁTĚROVÝCH HMOT S OBSAHEM PIGMENTŮ NA BÁZI MODIFIKOVANÝCH FOSFOREČNANŮ VERONIKA JAŠKOVÁ, DAVID VESELÝ ANDRÉA KALENDOVÁ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice veronik.jskov@student.upce.cz Nejrozšířenějším způsobem ochrny kovových mteriálů před korozí je nnášení orgnických povlků. Ochrnný mechnizmus se skládá z briérového efektu spolu s mechnismem ntikorozních pigmentů 1. Mezi v minulosti nejvíce používné ntikorozní pigmenty ptřily sloučeniny n bázi olov šestimocného chromu, které jsou velmi vhodné jko složk ntikorozních nátěrů pro ocelové podkldy, ovšem z důvodu toxicity nepoužitelné. Proto je nutné njít vhodnější pigmenty srovntelné, nebo vyšší kvlity, zejmén pk šetrnější k lidskému zdrví. Vhodným pigmentem se zdá být fosforečnn zinečntý, od nějž se odvíjí i dlší výzkum snh njít vhodnější ntikorozní pigmenty, npříkld n bázi směsných sloučenin, u nichž by bylo možno dosáhnout ještě lepších vlstností, než u dosvdních nátěrových hmot 2,3. Tto práce se zbývá příprvou porovnáním účinností různých typů pigmentů n bázi fosforečnnů s obshem ktiontů Mn, Zn, Al, Cr, Mo, C, které byly dispergovány v epoxidovém pojivu formulovány n OKP 10%, při OKP/ KOKP=26. Pigmenty byly připrveny třemi různými postupy. U pigmentů byly stnoveny fyzikálně-chemické vlstnosti, které přímo souvisí s ntikorozní ochrnou. Ochrnná účinnost byl vyhodnocen podle norem ASTM. K porovnání všech výsledků byl zvolen komerčně dostupný fosforečnn zinečntý (ZP10). Nejlepší vlstnosti vykzovl pigment AlPO 4 /Al(PO 3 ) 3, což je způsobeno psivcí oceli fosforečnny Al Fe. Antikorozní vlstnosti nátěrových filmů obshující syntetizovné pigmenty lze ž n výjimky hodnotit jko velmi dobré, co se týče stupně puchýřovtění koroze podkldu i jko vynikjící. Odolnost nátěrových filmů obshujících připrvené fosforečnny vůči gresivnímu koroznímu prostředí se lišil v podsttě v rezistenci koroze v místě mechnického poškození orgnického povlku. Bylo zjištěno, že pigmenty obshující fáze bohté n Mo přispívjí k celkové ntikorozní odolnosti epoxidových povlků. 1. Zubielewicz M., Gnot W.: Prog. Org. Cot. 49, 358 (2004). 2. De Lim-Neto P., De Arújo A. P.: Prog. Org. Cot. 62, 344 (2008). 3. Poledno M., Klendová A.: CHEMgzín 12, 10 (2002). 5P-15 PRÍPRAVA HYDROXIDU HOREČNATÉHO AKO PLNIVA DO POLYMÉROV PAVEL FELLNER, JÁN HÍVEŠ, JANA JURIŠOVÁ LADISLAV PACH Ústv norgnickej chémie, technológie mteriálov, FCHPT, STU v Brtislve, Rdlinského 9, Brtislv jn.jurisov@stub.sk Výskum výrob Mg(OH) 2 má v súčsnosti progresívny trend vďk rozšíreným plikáciám v priemysle plstov, liečiv, kozmetiky, krmív žiruvzdorných mteriálov. V plstoch je účinným retrdérom horeni zložkou funkčných polymérnych kompozitov. Cieľom nšej práce bolo preštudovť príprvu Mg(OH) 2 z roztoku dusičnnov z použiti vodného roztoku NH 3 ko zásdotvorného činidl. Chemický proces je popísný nsledujúcou rovnicou. Mg(NO 3 ) 2 (q) + 2 NH 4 OH(q) = Mg(OH) 2 (s) + 2 NH 4 NO 3 (q) Výber surovín, spôsob miešni zložiek, rekčná teplot, rýchlosť miešni rekčných zmesí ich stechiometrický pomer, to všetko sú prmetre, ktoré vplývjú n zmenu ph následne n rýchlosť kryštlizácie sedimentácie výsledného produktu Mg(OH) 2. Čstice Mg(OH) 2 poždovnej veľkosti tvru s získjú hydrotermálnym sprcovním suspenzie pri teplote C. Rýchlosť zrážni nukleácie s študovl merním elektrickej vodivosti ph rekčného systému. V prvej sérii experimentov s použili čisté zložky, kým v druhej sérii bol systém očkovný kryštálmi Mg(OH) 2. S pridávním rekčnej zložky s zznmenl vzrst vodivosti pri určitom presýtení pokles, súvisici s tvorbou nukleí. Očkovnie systému s 517

8 prejvilo len zvýšením kinetiky precipitácie Mg(OH) 2. Sprcovním zmesi v tlkovom rektore pri teplote 135 C s gregáty sformujú do hexgonálnych pltničiek typických pre brucit. Ich veľkosť tvr ovplyvňuje ph, teplot čs hydrotermálneho sprcovni. Táto prác bol podporovná Agentúrou n podporu výskumu vývoj n záklde zmluvy APVV Výskum technológií sprcovni dolomitu mgnezitu n hydroxid horečntý, oxid horečntý uhličitn vápentý, zmluv so spolufinncovteľom Duslo.s.: SBU-A 67/2008. Obom vyjdrujú utori poďkovnie. 5P-16 VLIV NANOČÁSTIC NA BIOKOMPATIBILITU POLYMERŮ NIKOLA SLEPIČKOVÁ KASÁLKOVÁ, MARTIN PAŘÍZEK b, PETR SLEPIČKA, PAVEL ŘEZANKA c, SILVIE RIMPELOVÁ d, LUCIE BAČÁKOVÁ b VÁCLAV ŠVORČÍK Ústv inženýrství pevných látek, VŠCHT Prh, Technická 5, Prh, b Fyziologický ústv AV ČR, Vídeňská 1083, Prh, c Ústv nlytické chemie, VŠCHT Prh, Technická 5, Prh, d Ústv biochemie mikrobiologie VŠCHT Prh, Technická 5, Prh nikol.kslkov@vscht.cz Kůže jedná se o krycí systém pokrývjící celé tělo. Rozsáhlé ztráty kožního krytu způsobené npř. popáleninmi předstvují stále velký terpeutický problém čsto je nutné přistoupit k implntci kožních náhrd. Polymery jsou jedním z možných mteriálů, který se využívá pro tvorbu vhodných substrátů (nosičů) těchto náhrd. V této práci byl studován biokomptibilit polyethylenových folií (PE), n jejichž povrch byly nvázány zlté nnočástice. Povrch PE byl nejprve ošetřen Ar + plsmtem. N tkto uprvené vzorky byly z roztoku citronnu chemicky nvázány zlté nnočástice. Změn povrchové morfologie drsnosti byl stnoven mikroskopií tomárních sil (AFM). Změny polrity byly zjišťovány metodou goniometrickou. Biokomptibilit dheze proliferce hldkých svlových buněk (VSMC) n modifikovném PE byl studován metodou in vitro. Bylo zjištěno, že modifikcí povrchu PE dochází k výrzným změnám povrchové morfologie drsnosti. Nvázáním zltých nnočástic dochází k velkým změnám v polritě povrchu modifikovných vzorků. Z testů biokomptibility VSMC buněk bylo ptrné, že modifikce povrchu zvyšuje počet i homogenitu dherovných proliferovných buněk. Finncováno z účelové podpory n specifický vysokoškolský výzkum (MŠMT č. 21/2010). 5P-17 REAKTIVNÍ IMPREGNACE PLAZMOVĚ DEPONOVANÉ KERAMIKY JAROSLAV KOCÍK, PAVEL CTIBOR b VLASTIMIL BROŽEK b,c Universit Prdubice, Fkult chemicko-technologická, b Ústv fyziky plzmtu AVČR v.v.i., Prh, c Vysoká škol chemicko-technologická v Prze vlstimil.brozek@vscht.cz Cordieritová kermik má význmné použití v elektrotechnice, v jiných oborech se upltňuje zejmén pro vysokou odolnost proti teplotním šokům. Složitější tvry, ochrnné povlky nebo skořepinové součásti s vysokou geometrickou přesností se s výhodou připrvují žárovými, potžmo plzmovými nástřiky. Mteriály s vysokými body tání připrvené plzmovou depozicí jsou z principu porézní, což nepříznivě ovlivňuje jejich mechnické vlstnosti. Impregnce pórů v cordieritové kermice norgnickými složkmi vylepší její mechnické vlstnosti, le zároveň změní chemické chování. Porézní kermik n bázi cordieritu byl připrven z práškové směsi získné od fy. Stetit v.o.s. roztvením ve vodou stbilizovném nízkoteplotním plzmtu z generátoru WSP s následnou depozicí n dočsné podložky. Reprodukovtelnou změnou depozičních podmínek byly získány mteriály s pórovitostí 5 ± 1 obj.% 20 ± 3 obj.%. Při plzmové depozici došlo k částečnému rozkldu cordieritové struktury z vzniku morfní fáze volného korundu. Vzorky byly impregnovány nsycenými roztoky dichromnu vndičnnu monného, které po vysušení vyžíhání n 1400 C jko oxidy chromu vndu zregovly s oxidem hlinitým jednk n tuhé roztoky, jednk ovlivnily přeměnu v soustvě Al 2 O 3 - SiO 2 především ve prospěch mullitu. Tyto změny se příznivě projevily n zlepšení mechnických vlstností, především ohybové pevnosti Youngov modulu. Jejich hodnoty se v přípdě impregnce oxidem chromitým, resp. jeho tuhým roztokem v oxidu hlinitém s obshem 0,63 % Cr zlepšily ze 4,80 ± 0,2 MP n 7,08 ± 0,3 MP, t.j. o 147 % u vzorků s minimální pórovitostí. U vzorků vysoce porézních s rektivně impregnovným obshem 4,62 % Cr došlo k nárůstu ze 2,43 ± 0,1 MP n 7,37 ± 0,3 MP, tedy o cc 300 %. Při rektivní impregnci oxidy vndu se ohybová pevnost zvýšil ž n 8,51 ± 0,4 MP. Množství impregnovného V 2 O 5 přitom dosáhlo pouze 0,31 % i přesto, že povrchové npětí impregnčního roztoku bylo nižší než v přípdě chromitých sloučenin byl tedy prvděpodobnost hlubší penetrce. Jedním z možných důvodů je pokles obshu morfní fáze dlší rekrystlizcí, při které se může upltňovt vliv vznikjící fáze AlVO 4. Výsledky byly zprcovány n zákldě nlytických údjů rtuťové porozimetrie, rtg. fázové nlýzy, stnovení obshu impregnujících prvků, metlogrfie měření povrchového npětí impregnujících roztoků. 518

9 5P-18 CHARAKTERIZACE POVRCHŮ POLYMERŮ MODIFIKOVANÝCH PLAZMOU ZDEŇKA KOLSKÁ, ALENA ŘEZNÍČKOVÁ b VÁCLAV ŠVORČÍK b Ktedr chemie, Univerzit J. E. Purkyně, České mládeže 8, Ústí nd Lbem, b Ústv inženýrství pevných látek, VŠCHT, Technická 5, Prh 6 zdenk.kolsk@ujep.cz Vzorky polymerů ve formě tenkých folií (polypropylen (PP), polyethylentereftlát (PET), polystyren (PS), polyethylen (PE), polytetrfluorethylen (PTFE)) byly vystveny Ar plzmě. Byly studovány změny povrchových vlstností nemodifikovných modifikovných polymerů různými technikmi. Smáčivost povrchů stárnutí polymerů po modifikci byly určovány pomocí kontktního úhlu měřeného stndrdní goniometrií. Elektrokinetický potenciál (Zet-potenciál; (ζ)) nemodifikovných i modifikovných polymerů byl studován nlyzátorem SurPASS (Anton Pr). Stnovení kontktních úhlů i zet-potenciálu byly použity jko techniky pro chrcterizci chemie povrchů polymerů. Tktéž slouží ke sledování stárnutí povrchů polymerů po modifikci plzmou. Povrchová morfologie drsnost byly určeny pomocí AFM. Hodnoty kontktního úhlu modifikovných polymerů závisí n době expozice. S čsem expozice hodnoty kontktních úhlů vzrůstjí. Opčný vliv n hodnoty kontktních úhlů má strnutí (dob od expozice). Modifikce plzmou má vliv n drmtické změny v morfologii i drsnosti všech studovných polymerů. Stnovení zet-potenciálu ukázlo význmné změny mezi hodnotmi modifikovných nemodifikovných polymerů. Nárůst hodnot zet-potenciálu po blci indikuje vznik hydrofilnějších povrchů v porovnání s nemodifikovnými polymery. Tyto výsledky jsou ve shodě s výsledky vyplývjícími z měření kontktních úhlů. Thickness (nm) PTFE PP PET PE PS Exposure time (s) Obr. 1. Závislost tloušťky bltovné povrchové vrstvy u studovných polymerů (PET, PS, PTFE, PE, PP) n době jejich expozice v plzmě Práce byl podporován GA ČR projekty č. 106/09/ /10/1106, GA AV ČR projekty KAN KAN P-19 SLEDOVANIE PRIEBEHU VODIVOSTI POČAS JEDNOOSEJ MECHANICKEJ DEFORMÁCIE A NÁSLEDNEJ RELAXÁCIE VODIVEJ POLYMÉRNEJ ZMESI JURAJ KRAJČI, JANKA JURČIOVÁ b IVAN CHODÁK Ústv polymérov Slovenskej kdémie vied, Dúbrvská cest 9, Brtislv, b Trenčinsk Univerzit Alexndr Dubček, Fkult priemyselných technológií, I. Krsku 491/30, Púchov upolkrj@svb.sk Vodivé polymérne zmesi sú už dlhšie študovné pre ich možné plikácie v rôznych priemyselných sférch. V nšej práci sme s zmerli n štúdium vplyvu prídvku vodivých sdzí n prúd pretekjúci vzorkou zmesi pri konštntnom vloženom npätí. Ako mtricu sme použili v gumárenskej prxi bežne používný kučuk Krlex Kučuk spolu s vodivými sdzmi, ďlšími prísdmi i vulknizčným systémom bol po zmiešní následnom sklndrovní lisovný pri teplote 150 C tlku 20 MP, po dobu potrebnú n dosihnutie optim fyzikálno-mechnických vlstností. Priprvili sme pletu koncentrácií vodivých sdzí, všk dosttočná vodivosť zmesi s dosihl ž pri vyššom obshu plniv. Následne po vylisovní sme stnovili fyzikálno-mechnické chrkteristiky ko pevnosť v ťhu, modul pružnosti predĺženie pri pretrhnutí. Po stnovení fyzikálno-mechnických vlstností sme priprvili vzorky n mernie prúdu prechádzjúceho vzorkou. Indikovli sme zmeny prúdu vo vzorke počs dĺženi, následnej relxácie i zotvovni. Prúd bol merný online pomocou multimetr, vzorky boli podrobené tkému stupňu deformácie, by nedošlo k ich pretrhnutiu. Zznmenávli sme zmeny prúdu počs predĺženi o 300 %, následnej relxácie pri dnom predĺžení, ko i zotvovní po uvoľnení pôsobiceho npäti. Výhodou kučukovej zmesi je jej schopnosť vrtnej deformácie, čiže je možné i vicnásobné podrobenie vzoriek cyklu nmáhni, relxácie i zotvovni. Npriek tomu, že sme predpokldli pokles hodnôt pretekjúceho prúdu s rstom deformácie, vo vicerých prípdoch boli závislosti podsttne zložitejšie, keď sme pozorovli zmeny prúdu počs jednoosého mechnického nmáhni. Tieto priebehy do istej miery korelovli s ťhovými krivkmi, pričom n zčitku nmáhni pri mlom predĺžení vzorky sme zznmenli pokles hodnôt pretekjúceho prúdu, následne pri vyššom predĺžení nárst hodnôt prúdu, opäť pokles pretekjúceho prúdu vzorkou. Výsledky s interpretujpú n záklde rozpdu regernerácie elektrovodivých ciest, tvorených reťzcmi vodivého plniv. Tieto procesy prebiehjú nielen počs deformácie, le j v priebehu relxácie zotveni. Čo je zpríčinené postupným rozrušovním vodivých ciest, ted obme- 519

10 dzenie trnsportu elektrónov, tým i zníženie hodnoty prúdu prechádzjúceho vzorkou. Tento projekt bol podporený z APVV VEGA 2/0185/10. 5P-20 VLIV POVRCHOVÉ ÚPRAVY PIGMENTŮ VODIVÝMI POLYMERY NA KOROZNĚ INHIBIČNÍ VLASTNOSTI PŘI APLIKACI V NÁTĚROVÝCH HMOTÁCH HELENA KUKAČKOVÁ, JAROSLAV STEJSKAL b ANDRÉA KALENDOVÁ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice, b Ústv mkromolekulární chemie AV ČR, Heyrovského nám. 2, Prh 6 helen.kukckov@student.upce.cz Výzkumy v posledních letech směřují k využití vodivých polymerů (npř. polynilin, polypyrrol) jko inhibitorů koroze ve formulci ekologických nátěrových hmot 1. Vodivé polymery lze je povžovt z možnou lterntivu pro nhrzení sloučenin obshující těžké kovy snížit tk používání chromnových inhibitorů koroze 2 4. Polypyrrol polynilin jsou jedni z mnoh předstvitelů vodivých polymerů, kterým je věnován pozornost v příprvě kompozitních mteriálů vodivých polymerů norgnických nnočástic 4,5. Cílem práce bylo studium ntikorozní účinnosti nátěrových hmot obshující částice uprvené vodivými polymery. Pro povrchovou modifikci byly zvoleny pigmenty různého chemického složení i tvru částic, resp. pigmenty n bázi grfitu křemičitnů pigmenty n bázi oxidů želez směsných oxidů kovů. Účinnost pigmentovných nátěrů byl hodnocen n zákldě fyzikálně-mechnických zkoušek zrychlených korozních zkoušek v prostředí kondenzovné vody (ČSN ), v prostředí neutrální solné mlhy (ČSN ISO 9227) prostředí kondenzovné vody s obshem oxidu siřičitého (ČSN ISO 6988). Po expozici v jednotlivých korozních prostředích bylo zjištěno zvýšení celkové ntikorozní účinnosti ve srovnání s původními neuprvenými vzorky pro tyto pigmenty: lmelární Fe 2 O 3 (PANI i Ppy), grfit (PANI), Fe 3 O 4 (PANI i PPy) v prostředí kondenzovné vody. Pro prostředí NCl vykzovly vyšší ntikorozní účinnost grfit, mstek (PANI), CTiO 3 Mg-Zn ferrit (PANI i Ppy), SrTiO 3 (Ppy). V prostředí SO 2 vykzovly ntikorozní účinnost grfit Fe 3 O 4 Mg-Zn ferrit (PANI). N zákldě výsledků jednotlivých zkoušek lze tedy usuzovt, že kompozity tvořené kombincí vodivých polymerů s norgnickými částicemi by mohly nlézt upltnění v oblsti ntikorozních nátěrových hmot. 1. Truong V. T., Li P. K., Moore B. T., Musct R. F.: Synth. Met. 110, 7 (2000). 2. Kowlski D., Ued M., Ohtsuk T.: Corr. Sci. 49, 1635 (2007). 3. Tuken T.: Surf. Cot. Technol. 200, 4713 (2006). 4. Rhmn S. U., Abul-Hmyel M. A.: Surf. Cot. Technol. 200, 2948 (2006). 5. Brezoi D. V., Ion R. M.: Sens. Actutors, B 109, 171 (2005). 5P-21 K OTÁZCE BIODEGRABILITY SAMOSEKVESTRUJÍCÍCH TENZIDŮ JITKA KUNSTOVÁ, MONIKA HORÁKOVÁ, LUCIA KRIŠTOFÍKOVÁ LADISLAV BURGERT Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice jitk.kunstov@student.upce.cz V součsnosti je vyvíjen rostoucí tlk v oblsti ekologie n čistotu odpdních vod, proto je velmi důležité využívání biologicky rozložitelných složek, které jsou součástí prcích prostředků. Cílem nší práce je zbývt se problemtikou týkjící se smosekvestrujících tenzidů, které jsou nedílnou součástí detergentů. U námi zkoumných vzorků je studován biologická odbourtelnost, sekvestrční kpcit, povrchová ktivit několiknásobné prní z modelových podmínek 1. Biodegrdbilit neptří mezi zákldní vlstnosti sekvestrčních prostředků, je všk vyždován s ohledem n dopd vůči životnímu prostředí. Je to schopnost sloučeniny nebo dného mteriálu podléht biologickému rozkldu působením mikroorgnismů. O úplném biologickém rozkldu lze hovořit tehdy, když je dná sloučenin zcel rozložen pomocí mikroorgnismů z vzniku CO 2, vody, minerálních látek nové biomsy 2. Preferují se zkoušky zložené n produkci CO 2 n BSK. Biologická rozložitelnost kždého typu tenzidu musí předstvovt při BSK 28 nejméně 60 % TSK nebo množství uvolněného CO 2 musí odpovídt nejméně 60 % ThCO 2 (cit. 3 ). Připrvené vzorky byly dále testovány při prní z modelových podmínek. Bylo provedeno 20ti násobné prní bvlněné tkniny ve vodě o tvrdosti 22ºdH. Výsledky modelového prní byly hodnoceny n zákldě stnovení obshu popel obshu C n vzorcích po prní. Z výsledků je ptrné, že při prní s komerčními sekvestrčními prostředky (Soklny) dochází k poklesu obshu popel i vápníku, ztímco u běžně používných komerčních prcích prostředků došlo ke zvýšení obshu popel, tké se zvýšily úsdy vápníku n prném mteriálu došlo ke zhoršení omku. Úsdy jsou nejspíše způsobeny zeolity používnými jko měniče iontů. Biologická odbourtelnost těchto vzorků se snižuje s rostoucím počtem zbudovných jednotek kyseliny krylové. Tto práce vznikl z podpory grntu MSM Hybnerová A., Byerová P., Burgert L.: Biodegrdble surfctnts with sequestrte effect. Mgic World of Textiles, Dubrovník, Croti, , Abstrkt

11 2. Slejšk A.: Testování biodegrdbility, čsopis BIOM, Směrnice Ministerstv životního prostředí ČR, č P-22 TEPELNĚ NAMÁHANÉ TENKÉ VRSTVY Au NA SKLE ONDŘEJ KVÍTEK, VÁCLAV ŠVORČÍK, JAKUB SIEGEL, OLEKSIJ LYUTAKOV PETR SLEPIČKA Ústv inženýrství pevných látek, VŠCHT, Technická 5, Prh 6 kviteko@vscht.cz Npršování tenkých kovových vrstev n substrátu má dlouhou trdici výroby elektronických komponentů, tvorby vodivých kontktů n deskách plošných spojů podobně. Zlto je zejmén vhodné díky své dobré elektrické vodivosti, vysoké chemické odolnosti trvnlivosti kvlitních elektrických kontktů. Možnosti ovlivňování nnostruktury znčně rozšiřují spektrum možných plikcí užitných mteriálů tvorbu nových, dříve nerelizovtelných prvků systémů. Studium počáteční fáze tvorby tenkých Au vrstev má velký význm v identifikci možných vlivů působících n kvlitu vlstnosti vznikjící funkční vrstvy. Teplotním nmáháním vrstev dochází k drmtické změně optických i elektrických vlstností ke změnám povrchové morfologie, čehož může být využito při konstrukci moderních součástek s novými vlstnostmi. V obr. 1 řd s prázdnými znčkmi popisuje vzorky připrvovné z pokojové teploty, řd s plnými znčkmi popisuje vzorky teplotně nmáhné n 300 C. Z grfu je ptrné výrzné nvýšení odporu teplotně nmáhných vrstev. Mez, kdy se vrstv stává vodivou, se posunuje k větším tloušťkám. Vzorky různých tlouštěk připrvovné npršováním po různě dlouhou dobu byly teplotně nmáhány následně byly sledovány změny vlstností pomocí UV-VIS spektrometrie měřením povrchové elektrické rezistnce. Metodou AFM byly vyhodnoceny změny morfologie povrchu. Tto práce vznikl z podpory grntů A1 FCHT A2 FCHT P-23 INVESTIGATION OF NATURAL RUBBER COMPOSITES WITH ORGANOMONTMORILLONITE FILLER AS A SUBSTITUTE OF CARBON BLACK SLÁVKA ĽALÍKOVÁ, MARIANA PAJTÁŠOVÁ, DARINA ONDRUŠOVÁ, TATIANA BAZYLÁKOVÁ, MILAN OLŠOVSKÝ, nd PETER POČAROVSKÝ Deprtment of Inorgnic Mterils nd Environmentl Engineering, Fculty of Industril Technologies, University of Trenčín, Púchov llikov@fpt.tnuni.sk Present pper investigtes the properties of nturl rubber composites with ddition of orgnomontmorillonite filler. Orgnomontmorillonites were synthesized by treting N-, C-, Cu-, Co- montmorillonite with benzothizole dduct using ion exchnge method. Chrcteristics of the smples of originl nd modified composition were studied by Fourier trnsform infrred spectroscopy (FTIR), thermogrvimetry (TG), X-ry diffrction nlysis (XRD). The prepred orgnomontmorillonites were used s substitute of crbon blck t the preprtion of nturl rubber composites, which were submitted to mesurements of physicl-mechnicl properties (tensile strength, modulus t 300 elongtion - M 300, tensibility, hrdness) nd vulcniztion chrcteristics (M L, M H, t s, t 90, R v ). The uthors sincerely thnk the Slovk Grnt AV 4/2014/08 for the finncil support. REFERENCES 1. Ľlíková S., Pjtášová M., Ondrušová D., Bzyláková T., Olšovský M., Jón E., Mojumdr S. C.: J. Therm. Anl. Clorim. (2009), in press. 2. Jón E., Rudinská E., Spietová M., Pjtášová M., Ondrušová D., Jorík V., Mojumdr S. C.: Res. J. Chem. Environ. 9, 41 (2005). 3. Fjnor V. Š., Jesenák K.: J. Therm. Anl. Clorim. 46, 489 (1996). 4. Hrchová J., Chodák I., Komdel P.: Chemicl Ppers 63, 55 (2009). Obr. 1. Odpory nnovrstev Au pro různé tloušťky vrstev podle doby npršování (od 5 s do 500 s) 521

12 5P-24 STUDIUM POVRCHOVÝCH VLASTNOSTÍ A BIOKOMPATIBILITY POLYMERU ROUBOVANÉHO PEG ZUZANA MAKAJOVÁ, NIKOLA SLEPIČKOVÁ- KASÁLKOVÁ, LUCIE BAČÁKOVÁ b VÁCLAV ŠVORČÍK Ústv inženýrství pevných látek, VŠCHT, Technická 5, Prh 6, b Fyziologický ústv AV ČR, Vídeňská 1083, Prh 4 zuzn.mkjov@vscht.cz V dnešní době se v medicíně používjí biomteriály, které musí splňovt přísné normy snášenlivosti s lidským orgnismem musí splňovt specifické mteriálové vlstnosti. Důležitým fktorem biomteriálu je i cennová dostupnost či dobrý výsledný vzhled dlší. V medicínské prxi se stále čstěji využívjí polymery pro svou velkou vribilitu mechnických biologických vlstností. Práce se zbývá studiem fyzikálně-chemických vlstností modifikovného polymeru. Studovným mteriálem byl polystyren (PS), který byl modifikován různou dobu (50, 100 s) Ar + ionty při dvou výkonech (3 8 W). Následně n něj byl nroubován poly(ethylenglykol) (PEG) s různou molekulovou hmotností (300, 6000, g mol 1 ). Pro studium fyzikálně-chemických vlstností bylo použito metody goniometrického měření kontktního úhlu mikroskopie tomárních sil (AFM). Metodou kultivce in vitro byl zjištěn dheze proliferce hldkých svlových buněk z orty potkn (VSCM). Bylo zjištěno, že modifikcí následným roubováním dochází ke změně povrchové morfologie kontktního úhlu. Z testů in vitro vyplývá, že modifikce roubování zvyšují počet dherovných proliferujících VSCM buněk. A Obr. 1. Morfologie VSCM buněk po 3 dnech n PS; A) nemodifikovném B) modifikovném plsmtem po dobu 100 s Tto práce vznikl z podpory grntu A1 FCHT A2 FCHT B 5P-25 PŘÍPRAVA JÁDROVÝCH ANTIKOROZNÍCH PIGMENTŮ S OBSAHEM Mo A W PRO NÁTĚROVÉ HMOTY EVA MATĚJKOVÁ, ŠTĚPÁN OBRDLÍK, ANDRÉA KALENDOVÁ DAVID VESELÝ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice emtej@centrum.cz Ochrn kovů před korozí je složitý velmi drhý problém. Záměrem průmyslu nátěrových hmot je snížit cenu ntikorozní ochrny. Pigmenty jsou vedle filmotvorných látek zákldní surovinou pro výrobu ntikorozních nátěrových hmot 1. Lístková plniv jko kolíny se podílejí n briérovém mechnismu ochrny kovů. Kombince těchto pigmentů či plniv s inhibičně resp. elektrochemicky působícími pigmenty dává příležitost formulovt nátěrové hmoty s lepší ntikorozní ochrnou 2. Povrchově uprvené pigmenty jsou lépe dispergovtelné poskytují nátěrovým filmům vyšší pevnost lesk v porovnání s pigmenty povrchově neuprvenými 3. Povrchově uprvené kolíny ntikorozní vrstvou jsou jádrové pigmenty, kde n jádře kolínu je nnesen vrstv wolfrmnu či molybdennu. Důležitým měřítkem při výběru pigmentů je fkt, že molybdennové wolfrmnové pigmenty ptří do skupiny netoxických pigmentů. Vedle jádrových pigmentů byly pro porovnání ntikorozní účinnosti připrveny i nejádrové molybdennové wolfrmnové pigmenty. Jádrové pigmenty jsou tvořeny jádrem, které zjišťuje především tvr pigmentu, oblem tvořeným příslušným MoO 4 2 ev. WO 4 2- pigmentem. K příprvě pigmentů, jejichž strukturní vzorec je Me II (MoO 4 ) resp. Me II (WO 4 ), byl použit MoO 3 (v přípdě wolfrmnů WO 3 ) ZnO. Dále byly lbortorně připrveny jádrové pigmenty Me II (MoO 4 )/kolín Me II (WO 4 )/kolín. Pro syntézu byl zvolen klcince homogenizovné směsi výchozích látek. Jádrové pigmenty byly připrveny tk, by n 90 hm.% kolínu jko jádrové mtrice přicházelo 10 hm.% pigmentu. Výchozí látky byly vneseny do žíhcích kelímků z glzovné kermiky ponechány první klcinci, která probíhl při 900 C 120 min s náběhem teploty 5 C/ min. Po vychldnutí byly směsi homogenizovány následovl druhá klcince stejnou dobu při 1000 C s náběhem teploty 5 C/min. Pro zmenšení velikosti částic rozrušení gregátů částic byly pigmenty rozemlety z mokr n plnetárním mlýnu. Následně byly připrveny nátěrové hmoty n bázi rozpouštědlové lkydové pryskyřice, které se lišily různým objemovým zstoupením jednotlivých pigmentů. 1. Klendov A., Vesely D., Klend P.: Pig. Res. Tech. 35, 83 (2006). 2. Buxbum G., v knize: Industril inorgnic chemie, s Wiley-WCH, Trcton A. A., v knize: Cotings Technology Hndbook, s. 76. CRC Press,

13 5P-26 VLIV DERIVÁTŮ FERROCENU A ANORGANICKÝCH PIGMENTŮ NA ZASYCHÁNÍ VYSOKOSUŠINOVÉHO ALKYDOVÉHO POJIVA PAVEL MENC DAVID VESELÝ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice pvel.menc@student.upce.cz Publikovná práce se zbývá studiem vlivu norgnických pigmentů n oxypolymerčně zsychjící nátěrové hmoty. Byl zkoumán vliv vybrných norgnických pigmentů v kombinci komerčního koblt-ntého siktiv metllocenových komplexů n bázi derivátů ferrocenu n zsychání nátěrových hmot oxypolymerčním mechnismem. Deriváty ferrocenu jsou zkoumány jko možná lterntiv k ekologicky problemtickým siktivům n bázi kobltu. Pro příprvu nátěrových filmů bylo pro nízký obsh těkvých látek vybráno vysokosušinové lkydové pojivo CHS-ALKYD TI 870. Oxidy přechodných kovů mohou ovlivňovt rekci při tvorbě filmu oxypolymerčním mechnismem podobně jko sušidl, jejichž zákldem jsou přechodné kovy. Dále mohou mít vliv n rychlost zsychání výslednou tvrdost nátěrů 1. Byly sledovány ktlytické vlstnosti derivátů ferrocenu vybrných oxidů přechodných kovů při zsychání oxidčně zsychjících pojiv. Byly použity tři deriváty ferrocenu monocetylferrocen, 1,1 -dicetylferrocen, 1,1 -dibenzoyl-ferrocen 2 sedm oxidů přechodných kovů Co 2 O 3, Co 3 O 4 (CoO.Co 2 O 3 ), MnO 2 (burel), TiO 2 (rutilové ntsové formy), CTiO 3 (perowskit) ZrO 2. Ke srovnání vlstností bylo použito komerčního kobltntého siktiv. Účinnost jednotlivých siktivčních systémů byl sledován n modelové sloučenině ethyllinoleátu měřením peroxidového čísl 3. Dále byly deriváty ferrocenu studovné pigmenty v kombinci s kobltntým siktivem deriváty ferrocenu plikovány do oxidčně zsychjícího pojiv, kde byl sledován jejich vliv n rychlost zsychání, tvrdost vzhled nátěrových filmů. Výsledky měření byly srovnány s komerčním kobltntým siktivem. Z experimentů je ptrné, že přídvek zkoumných pigmentů do siktivovné vysokosušinové lkydové pryskyřice vykázl ve všech přípdech inhibiční chrkter 4. Povrchová tvrdost u systémů obshujících kobltnté siktivum, deriváty ferrocenu jejich kombincemi byl vždy vyšší než u nesiktivovného pojiv. 1. vn Gorkum R., Bouwmn E.: Coord. Chem. Rev. 249, 1709 (2005). 2. Klend P., Holeček J., Veselý D., Erben M.: Prog. Org. Cot. 56, 111 (2006). 3. Bielemn J. H.: Additives for Cotings, s Wiley- VCH, Weinheim Klendová A., Klend P.: Technologie nátěrových hmot 1-Pojiv rozpouštědl ditiv pro výrobu NH, Univerzit Prdubice, Prdubice P-27 VYTESŇOVANIE ČIERNEHO LÚHU Z VRSTVY VLÁKIEN BUNIČINY JOZEF MIKLÍK FRANTIŠEK POTŮČEK Ústv chémie technológie mkromolekulárních látek, Fkult 95, Prdubice jozefmiklik@gmil.com Prác s zoberá chemicko-inžinierskym popisom prni vlákien buničiny, kde je sledovná látk vytesňovná vodou zo sttickej vrstvy buničiny. Pokusy boli uskutočnené v lbortórnej prcej cele, v ktorej bol formovná vrstv zo zriedenej suspenzie nemletej, nebielenej buničiny s čiernym lúhom. Buničin bol uvrená z bukového drev sulfátovým vrným spôsobom. Várk bol vedená diskontinuálne. Získná buničin bol chrkterizovná stupňom mleti, kpp číslom, dĺžkou vlákien merným objemom povrchom. Chemické zloženie buničiny bolo stnovené podľ noriem TAPPI 1. Priebeh prni bol zznmenný prcími krivkmi pre lklický lignín, ktorého koncentráci vo vystupujúcom prúde výluhu bol merná spektrofotometricky pri vlnovej dĺžke 295 nm. Mtemtické sprcovnie prcích kriviek, ktoré boli získné ko odozv n skokový vstupný signál, poskytlo bezrozmerné Pécletovo číslo, ktoré chrkterizuje vytesňovnie lignínu z vrstvy vlákien. Detilnejším sprcovním prcích kriviek bol vypočítný konvenčný prcí výťžok, koeficient xiálnej disperzie, stredná dob zdržni lignínu dob zdržni prcej kvpliny vo vrstve vlákien. Výsledky získné pre sulfátovú buničinu uvrenú z bukového drev boli porovnné s predošlími výsledkmi publikovnými pre buničinu uvrenú zo zmesi borovice smreku 2. Rozdielne morfologické vlstnosti spolu s rôznou veľkosťou vlákien z bukového drev zo zmesi ihličntých drevín s premietli do účinnosti operácie 3. Tá bol jednoznčne väčši pri prní bukových vlákien, k čomu prispel zrejme j nižši koncentráci lignínu v čiernom lúhu v porovnní s lúhom produkovným pri sulfátovej várke ihličntých drevín. Táto prác vznikl z podpory MŠMT ČR v rámci výzkumného zámeru MSM LITERATÚRA 1. Tppi Test Methods. Tppi Press Atlnt, Georgi Potůček F., Pulcer M.: Chem. Pp. 58, 377 (2004). 3. Potůček F., Miklík J.: Chem. Pp. 64, 147 (2010). 523

14 5P-28 NOVEL DYES DERIVATIVES OF 12-PHENYLQUINOXALINO[2,3-B][1,4]BENZO- THIAZINE AS PHOTOINITIATORS OF CATIONIC POLYMERIZATION JOANNA NAREWSKA, RAFAŁ STRZELCZYK, RADOSŁAW PODSIADŁY, nd JOLANTA SOKOŁOWSKA* Institute of Polymer nd Dye Technology, Technicl University of Lodz, Stefnowskiego 12/16, Lodz Photoinitited ctionic polymeriztion, in contrst to commonly used free rdicl polymeriztion, is not inhibited by oxygen. Over the pst decde, the most commonly used photoinititors hve been diryliodonium nd trirylsulfonium slts. The most significnt photoinititors of the pst decde hve been compounds with more efficient long-wvelength bsorbnce. This is significnt for two resons: first, the development of efficient, long-wvelength UV nd visible emitting light sources hs creted n incresing demnd for n inititor system tht is effective in the nm spectrl region; second, durble photopolymers, the key hs been the development of photoinititors tht bsorb outside of the UV bsorption curve of trditionl UV bsorbers used to protect orgnic cotings from the hrmful rys of the Sun. Our study imed to extend the bsorption of onium slt inititor systems nd subsequently to improve the curing rte nd monomer conversion. The dyes were used s photosensitizers. The most efficient nd generlly pplicble mechnism of the photosensitiztion of diryliodonium nd trirylsulfonium slts is the photo-induced intermoleculr electron trnsfer process. The photo-excited sensitizer (Dye*) is oxidized by the onium slt (X Ph + ) to form the corresponding rdicl ction (Dye + ) nd onium slt rdicl (X Ph ). This rdicl then undergoes clevge s depicted in Scheme 1. The rdicl ction, Dye +, my itself initite ctionic polymeriztion. Alterntively, it my interct with solvents or monomers, resulting in the relese of strong protic cid. This cid my then initite ctionic polymeriztion. Dye h Scheme 1. electron. + Dye * + trnsfer. + X Ph Dye + X Ph iodonium X=PhI, sulfonium X=Ph 2 S X + Ph. 5P-29 VLIV N,N-DIMETHYLANILINU A JEHO DERIVÁTŮ NA VYTVRZOVÁNÍ NENASYCENÉ POLYESTEROVÉ PRYSKYŘICE MONIKA NEŠETŘILOVÁ, ZDENĚK ČERNOŠEK b PETR KALENDA Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, b Ktedr obecné norgnické chemie, Fkult chemickotechnologická, Univerzit Prdubice, Studentská 573, Prdubice m.nesetrilov@seznm.cz Tto práce se zbývá studiem vlivu N,N-dimethylnilinu jeho derivátů n rychlost vytvrzovcích rekcí nensycené polyesterové pryskyřice (UP). UP pryskyřice byl vytvrzován při pokojové teplotě systémem obshujícím iniciátor (orgnický peroxid) v kombinci s terciárními miny. Pod pojmem nensycené polyesterové pryskyřice se v prxi oznčují roztoky lineárních nensycených polyesterů v monomerech, které polymerují řetězovým mechnismem, obvykle ve styrenu, méně čsto npř. v methylmetkrylátu, vinyltoluenu nebo dilkylftlátu. Vlstnosti vytvrzené pryskyřice závisí jk n jejím složení, tk n stupni jejího vytvrzení. Ke studiu vytvrzovcích rekcí byl v lbortoři syntetizován UP pryskyřice n bázi mleinnhydridu, ftlnhydridu ethylenglykolu obshující 25 hm.% styrenu. Jko iniciátor byl použit pst dibenzoylperoxidu v dimethylftlátu jko urychlovče byly použity N,N-dimethylnilin, 4-N,N-trimethylnilin, 4-brom-N,N-dimethylnilin ethyl-4-(dimethylmino)benzoát. Pomocí termočlánku byl zznmenáván mximální teplot dob, z kterou došlo k vytvrzení jednotlivých vzorků. Experimentálně zznmenné vytvrzovcí chrkteristiky N,N-dimethylnilinu, 4-N,N-trimethylnilinu 4-brom- -N,N-dimethylnilinu jsou si velmi podobné. Ethyl-4-(dimethylmino)benzoát byl ze všech testovných urychlovčů nejméně účinný. 1. Mleziv J., Šňupárek J.: Polymery výrob, struktur, vlstnosti použití. Sobotáles, Prh Klend P.: Eur. Polym. J. 31, 1099 (1995). 3. Al-Muikel N. S.: Eur. Polym. J. 39, 1025 (2003). 4. Eisenberg P., Lucs J. C., Willims R. J. J.: J. Appl. Pol. Sci. 65 (1997). REFERENCES 1. Foussier J. P., Rbek J.: Rdition Curing in Polymer Science nd Technology, Vol. 1, p Elsevier, London Decker C., Nguyen T. V. T., Hon P. T.: Polym. Int. 50, 986 (2001). 3. Selvrju C., Sivkumr A., Rmmurthy P.: J. Photochem. Photobiol., A 138, 213 (2001). 524

15 5P-30 STUDIUM ANTIKOROZNÍCH VLASTNOSTÍ PIGMENTŮ S PEROVSKITOVOU STRUKTUROU ŠTĚPÁN OBRDLÍK, EVA MATĚJKOVÁ ANDRÉA KALENDOVÁ Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice stepn.obrdlik@student.upce.cz Nejpoužívnějším způsobem ochrny kovových mteriálů proti korozním dějům je plikce orgnických povlků. Jednou z rozhodujících součástí ntikorozních nátěrových hmot jsou korozně-inhibiční pigmenty, které svými vlstnostmi poskytují prodloužení životnosti kovového podkldu. Dříve používné pigmenty n bázi šestimocného chromu jsou dnes pro svou toxicitu zkázány jsou nhrzovány jinými typy pigmentů. Jednou z vrint je využití sloučenin n bázi směsných oxidů kovů. Jko náhrd toxických ntikorozních pigmentů se ukzují ferity spinelového typu, respektive spinely n bázi směsných oxidů kovů 1. Dlší význmnou skupinou jsou látky perovskitového typu (ABO 3 ) tvořící širokou třídu sloučenin s různými fyzikálními elektrickými vlstnostmi různými druhy krystlických struktur 2. Hlvním chemickým poždvkem pro ideální perovskitovou strukturu 3 je součet mocenství obsžených ktiontů VI. Pigmenty s perovskitovou strukturou byly připrveny vysokoteplotní syntézou zloženou n rekci příslušného oxidu kovu (C, Sr) s oxidem titničitým z vzniku perovskitu tusonitu. Pro stnovení vlstností syntetizovných pigmentů byly připrveny modelové nátěrové hmoty n bázi vodouředitelné epoxidové emulze styrenkrylátové disperze. Testovné nátěrové filmy byly vystveny koroznímu prostředí s povšechnou kondenzcí vody, koroznímu prostředí obshující neutrální solnou mlhu koroznímu prostředí s obshem SO 2. Z metod pro hodnocení stupně koroze v ploše podkldu, hodnocení koroze v řezu hodnocení stupně tvorby puchýřků v nátěru byl stnoven celková ntikorozní účinnost pro jednotlivé nátěrové filmy exponovné v dném prostředí. Dob expozice nátěrových filmů v korozním prostředí činil 1650 hodin. 1. Klendová A.: Sborník referátů přednesených n XXVII. mezinárodní konferenci o nátěrových hmotách, Prdubice, 1996, str Jved S. G., Khn A., Mjid A., Mirz A. M., Bshir J.: Com. Mt. Sci. 3, 627 (2007). 3. Choudhry V. R., Bnerjee S., Uphde B. S.: Appl. Ctl. 2, 183 (2000). 5P-31 STUDIUM VLASTNOSTÍ ZPĚŇOVATELNÝCH NÁTĚROVÝCH HMOT ROMAN OTÁHAL, PETR KALENDA VÍTĚZSLAV ZIMA b Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice, b Společná lbortoř chemie pevných látek UMCh AV ČR UP, Studentská 84, Prdubice othl.r@seznm.cz Zpěňovtelné nátěrové hmoty ptří do důležité třídy psivní protipožární ochrny. Jsou připrveny tk, by zjistily celistvost oceli po dobu 1 3 hodin, při teplotě okolí 1100 C. Zpěňovcí systém je tvořen třemi ktivními složkmi, které jsou spolu vázány pojivem. Obvykle to bývá zdroj kyseliny, zdroj uhlíkového zbytku ndouvdlo 1. Nátěry obshující zpěňovcí systém působením tepl vytváří zpěňováním expndující vrstvu, která tvoří tepelnou briéru. Mechnismus zpěňování je vysvětlován následovně 2 : nejdříve se rozloží polyfosforečnn monný z vzniku minerální kyseliny, která se účstní dehydrtce penterytritolu z vzniku uhlíkového zbytku. Melmin se rozkládá z vývinu nehořlvých plynů, které pk tento uhlíkový zbytek ndouvjí. Tto práce je změřen n studium vlstností zpěňovtelných nátěrových hmot n bázi epoxy-siloxnu kopolymerní disperze vinylcetát-vinylester kys. verstikové. V připrvených nátěrových hmotách byl rovněž studován vliv plniv n tvorbu zpěněné vrstvy n jejich protipožární vlstnosti. Pro studium byl použit slíd, minerální vlákn, wollstonit, boritn zinečntý expndovtelný grfit. Protipožární vlstnosti připrvených zpěňovtelných nátěrových hmot byly testovány pomocí testu ohnivzdornosti. Degrdční procesy byly studovány pomocí termogrvimetrické nlýzy vzniklá zpěněná vrstv byl nlyzován pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie. Použitá plniv vylepšil protipožární vlstnosti zpěňovtelných nátěrových hmot. S rostoucí koncentrcí plniv všk docházelo k poklesu tloušťky zpěněné vrstvy k následnému zhoršení protipožárních vlstností. Tepelnou degrdcí zpěňovtelné nátěrové hmoty n bázi epoxy-siloxnu vznikl zpěněná vrstv o větším hmotnostním zbytku než v přípdě zpěňovtelné nátěrové hmoty n bázi vinylcetát-vinylester kys.verstikové. Rozdíl byl způsoben oxidy křemíku, které vznikly z epoxy-siloxnu. Tyto oxidy tvořily n povrchu zpěněné vrstvy, tenkou, oxidickou vrstvu, která vylepšil její tepelně-izolční vlstnosti. Tto práce vznikl z podpory Ministerstv průmyslu obchodu (FT-TA4/064). 1. Duquesne S., Mgnet S., Jm C., Delobel R.: Surf. Cot. Technol , 302 (2004). 2. M. Lewin, v knize: Fire Retrdncy of Polymers: The Use of Intumescence, s. 3. The Royl Chemicl Society, Cmbridge

16 5P-32 ROZDÍLY VE SLOŽENÍ TENKÝCH VRSTEV A VÝCHOZÍHO MATERIÁLU PŘI VAKUOVÉM NAPAŘOVÁNÍ GeSe 2 HANA PŘIBYLOVÁ*, KAREL PÁLKA MIROSLAV VLČEK Ktedr obecné norgnické chemie, Fkult chemickotechnologická, Univerzit Prdubice, Studentská 573, Prdubice hpribylov@gmil.com Chlkogenidová skl jsou neoxidová skl, v jejichž struktuře je tom kyslíku nhrzen jiným tomem chlkogenu, tj. S, Se nebo Te. To má z následek význmné změny v jejich fyzikálně chemických vlstnostech. Díky menší kompktnosti struktury mjí výrzně nižší hodnoty T g řd z nich je fotocitlivá, tj. jejich fyzikálně chemické vlstnosti mohou být modifikovány expozicí zářením o vhodné vlnové délce intenzitě. Náhrd lehčího tomu O některým z těžších chlkogenů má z následek i vyšší hodnoty indexu lomu oproti oxidovým sklům posun dlouhovlnné bsorpční hrny směrem do IČ oblsti. Pro sulfidická skl se dlouhovlnná bsorpční hrn obvykle nchází mezi m, pro selenidová m pro teluridová kolem 20 m. Díky těmto vlstnostem nchází chlkogenidová skl mnohá upltnění jko mteriály pro optické členy pro VIS IČ oblst. V prktických plikcích se chlkogenidová skl čsto používjí v podobě tenkých vrstev. Vlstnosti tenkých vrstev se od vlstností objemových skel obecně liší, npř. vykzují volnější strukturu s řdou defektů z toho plynoucí vyšší fotocitlivostí. Existuje celá řd metod příprvy tenkých vrstev. Nejrozšířenější je metod vkuového npřování. Vrstvy připrvené touto metodou se vyznčují vysokou čistotou homogenitou tloušťky i při npřování n rozměrnější substráty. Avšk v některých přípdech může docházet k tvorbě vrstev nehomogenních ve složení s rostoucí tloušťkou. Je-li některá složk skl odpřován přednostně, dochází ke tvorbě koncentrčního grdientu v tloušťce vrstvy. V této práci jsme se změřili n příprvu tenkých vrstev z objemového skl o složení GeSe 2. Metodou EDAX Rmnovou spektroskopií byl sledován závislost složení struktury tenkých vrstev po odpření určité procentuální části výchozího stechiometrického mteriálu. Tto práce vznikl z podpory grntu SG grntu MŠMT ČR P-33 STRUKTURA A VLASTNOSTI OBJEMOVÝCH SKEL SYSTÉMU GeS 2 -SbSI Byl připrven objemová skl systému (GeS 2 ) 100 x (SbSI) x (x = 0, 25, 40, 50, 60, 75, 100). Skelný stv byl potvrzen elektronovou mikroskopií rtg difrkční nlýzou. Byly studovány termické vlstnosti metodou termomechnické nlýzy byly stnoveny teploty skelného přechodu, diltční teplot měknutí lineární koeficient teplotní roztžnosti. Teplot skelného přechodu T g diltční teplot měknutí T s s rostoucím obshem SbSI klesjí. Optické vlstnosti objemových skel byly studovány ve viditelné oblsti v blízké střední infrčervené oblsti spektr elektromgnetického záření, tj. v oblsti krátkovlnné i dlouhovlnné bsorpční hrny. Krátkovlnná bsorpční hrn skel leží mezi 500 nm 650 nm (resp. mezi 2,1 2,4 ev) v závislosti n složení s rostoucím obshem SbSI se posouvá do oblsti delších vlnových délek. Dlouhovlnná bsorpční hrn příslušící vibrcím GeS 2 leží u 12 m. Optická propustnost nbývá v celé oblsti propustnosti hodnot %. Struktur objemových skel byl studován Rmnovou spektroskopií. Spektr byl redukován Gmmon-Shukerovou redukcí pro odstrnění teplotních vlivů v blízkosti Ryleighovy linie, normován n velikost intenzity hlvního pásu mezi 320 cm cm 1 rozložen n jednotlivé subpásy. V Rmnových spektrech skel (obr. 1) lze pozorovt zdánlivý posun hlvního pásu od hodnot 340 cm 1 pro sklo GeS 2 k hodnotám 320 cm 1 pro skl s vyšším obshem SbSI, resp. pro krystlický SbSI. Ten lze vysvětlit poklesem intenzity pásu 340 cm 1 odpovídjícího vibrcím tetredrů GeS 4 růstem intenzity pásu 320 cm 1, který přísluší vibrcím pyrmid SbS 3, s rostoucím obshem SbSI n úkor GeS 2. redukovná Rmnov intenzit 0.9 (SbSI) 75 (GeS 2 ) (SbSI) 60 (GeS 2 ) 40 (SbSI) 50 (GeS 2 ) (SbSI) 40 (GeS 2 ) 60 (SbSI) 25 (GeS 2 ) GeS SbSI vlnočet [cm -1 ] Obr. 1. Redukovná Rmnov spektr objemových skel systému (GeS 2 ) 100 x (SbSI) x Výzkum byl podpořen grntem GA ČR 203/09/0827, projektem AV ČR AV0Z výzkumným centrem LC523. VÁCLAV PARCHANSKI BOŽENA FRUMAROVÁ b Výzkumné centrum LC 523 Univerzity Prdubice ÚAnCh AV ČR, v.v.i., b ÚMCh AV ČR, v.v.i., Prh Vclv.Prchnski@upce.cz 526

17 5P-34 ÚČINOK POVRCHOVO-AKTÍVNYCH LÁTOK V ELASTOMERNEJ ZMESI NA FYZIKÁLNO- MECHANICKÉ VLASTNOSTI VULKANIZÁTOV PETER POČAROVSKÝ, IGNÁC CAPEK, IGOR NOVAK, JANKA JURČIOVÁ, JANKA KRŠKOVÁ, SLÁVKA ĽALÍKOVÁ TATIANA BAZYLÁKOVÁ Ktedr plstov kučuku, Fkult chemickej potrvinrskej technológie, Slovenská technická univerzit v Brtislve, Brtislv 1 pocrovsky@fpt.tnuni.sk V práci bolo sledovné chovnie povrchovo-ktívnych látok rôznych typov v kučukovej zmesi, kde ko mtric bol zvolená kombináci prírodného kučuku SMR 20 plniv sdzí N660. Triton 405, Tween 40 Mlein nhydrid boli vybrné ko povrchovo-ktívne látky, ktoré boli rozdispergovné v gumárenskéj zmesi hneď po plnive boli pridávné od 0,5 4 hm.%. Po zmiešní gumárenských zmesí boli stnovené vulknizčné chrkteristiky, potom boli lisovné pri teplote 150 C, tlku 2 MP čse t 90, ktorý bol pre kždú zmes iný. Následne boli stnovené fyzikálno-mechnické vlstnosti vulknizátov (tvrdosť ShA, pevnosť, ťžnosť moduly 100, ). Z nmerných hodnôt vyplýv, že pri zmesich s postupným pridávním Mlein nhydridu nstáv pokles hodnot všetkých sledovných vlstností, čo je pre využitie Mlein nhydridu pre tento účel nevhodné. Zmesi s Tritonom 405 Tweenom 40 mjú veľmi podobné priebehy kriviek z čoho s domnievme, že pôsobi n nmi stnovenú mtricu veľmi podobne. Autori ďkujú Slovenskému grntu VEGA 2/0037/10 z finnčnú podporu. 1. Blžej A., Hudul P., Mrkušovská E., Novák L., Pulovič M., Vyskočil I.: Tenzidy, s ALFA, Brtislv Mĕřínská D.: Plsty kučuk 42, 3 (2005). 3. Hrchová J., Chodák I., Komdel P.: Chem. Ppers 63, 55 (2009). 4. Coveney V. A, Johnson D. E.: Rubber Chem. Technol. 73, 563 (2000). 5. STN (ISO 37): A determintion of tensile properties. 5P-35 POVRCHOVÁ ÚPRAVA NÍZKOHUSTOTNÉHO POLYETYLÉNU POLY(2-ETYL-2-OXAZOLÍNOM) S VYUŽITÍM VYSOKOTLAKEJ PLAZMY ANTON POPELKA, IGOR NOVÁK, JURAJ KRONEK, ANGELA KLEINOVÁ, MARIÁN ŠTEVIAR IVAN CHODÁK Ústv polymérov, Slovenská kdémi vied, Dúbrvská cest 9, Brtislv nton.popelk@svb.sk Nízkohustotný polyetylén (LDPE) vyniká objemovými vlstnosťmi vhodnými pre mnohé plikácie. Jeho voľná povrchová energi všk doshuje nízke hodnoty, ktoré s prejvujú nízkou hydrofilnosťou. Táto vlstnosť súvisí s hydrofóbnym chemicky inertným povrchom LDPE, pričom nstávjú ťžkosti pri jeho ďlšom sprcovní, ko npr. pri frbení, potlči lepení (nízk dhézi). Tieto ťžkosti môžu byť odstránené povrchovou modifikáciou LDPE 1. V tejto práci bol preskúmný vplyv poly(2-etyl-2- oxzolínu) (PETOX) nvizného n LDPE s využitím nízkoteplotnej plzmy generovnej difúznym koplnárnym povrchovým briérovým výbojom (DCSBD) 2, pri ktorom s vytvár mkroskopicky homogénn plzm bez primeho kontktu s elektródmi, v dôsledku čoho s zbrňuje opotrebeniu elektród. PETOX (n = 100) bol priprvený ktiónovou polymerizáciou 2-etyl-2-oxzolínu (Schém 1) 3. Priprvený polymér obshuje polárne midové skupiny ptrí do skupiny biokomptibilných mteriálov 4. H 3 C O N O - O N + Schém 1. Ktiónová polymerizáci 2-etyl-2-oxzolínu O S O Povrchové vlstnosti uprveného LDPE boli skúmné stnovením voľnej povrchovej energie prostredníctvom merni kontktných uhlov sdy testovcích kvplín See Systémom (Surfce Energy Evlution System), ktoré potvrdili výrzný nárst voľnej povrchovej energie jej polárnej zložky s rstúcim obshom PETOX. Prítomnosť nviznej midovej skupiny PETOX bol stnovená z FT-IR-ATR merní. Táto prác vznikl z podpory grntu MŠ SR SAV, projekt VEGA, č. 2/7103/2. O CH 3 HO CH 2 CH 2 N H 3 C CH 3 n O LITERATÚRA 1. Novák I., Števir M., Chodák I., Krup I., Nedelčev T., Špírková M., Chehimi M. M., Mosnáček J., Kleinová A.: Polym. Adv. Technol. 18, 97 (2007). 2. Šimor M., Ráheľ J., Vojtek P., Černák M., Brblec A.: Appl. Phys. Lett. 81, 2716 (2002). 3. Kobyshi S.: Prog. Polym. Sci. 15, 751 (1990). 4. Adms N., Schubert U. S.: Adv. Drug Delivery Rev. 59, 1504 (2007). 527

18 5P-36 PŘÍMÝ ZÁPIS LASEREM DO TENKÝCH VRSTEV SYSTÉMU As-Ge-Se HANA PŘIBYLOVÁ, MIROSLAV VLČEK *, SIEGMUND SCHROETER b RUEDIGER POEHLMANN b Ktedr obecné norgnické chemie, Fkult chemickotechnologická, Univerzit Prdubice, Studentská 573, Prdubice, b IPHT Jen, Albert-Einstein-Strße 9, Jen miroslv.vlcek@upce.cz Chlkogenidová skl ptří do skupiny speciálních neoxidových skel, ve kterých je tom kyslíku nhrzen tomem chlkogenu (S, Se nebo Te). Tto skl mjí řdu zjímvých fyzikálně-chemických vlstností. Je pro ně chrkteristická vysoká propustnost v IČ oblsti, vysoké hodnoty indexu lomu (n = 1,8 3,4) mnohem nižší T g než je běžné u skel oxidových. Jejich vlstnosti, zejmén jsou-li připrveny ve formě tenkých vrstev, lze nvíc měnit u mnohých složení expozicí vhodným zářením (VIS, UV, RTG) nebo působením svzkem elektronů Expozicí intenzivním lserovým pprskem se mohou měnit nejen optické prmetry (optická propustnost T, opt optická šířk zkázného pásu E g td.), le může docházet i k lokální modifikci povrchu tenkých vrstev. Díky těmto vlstnostem jejich sndné příprvě ncházejí upltnění v mnoh plikcích, npř. v elektronice (pměťové prvky s vysokou hustotou zápisu), optoelelektronice (spíncí pměťové prvky, optické mřížky, mikročočky, slučovče resp. děliče pprsků prcující v infrčervené oblsti), v kopírovcí tiskřské technice. V této práci se zbýváme studiem vlivu různých rychlostí zápisu intenzit He-Cd lseru ( = 442 nm) n strukturu optických mřížek zpsných do tenkých vrstev. Složení tenkých vrstev bylo v řdě GeSe 2 -As 4 Se 3 jejich tloušťk řádově 1000 nm. Tenké vrstvy byly exponovány He-Cd lserem, který je částí optického litogrfu DWL 66 (Kimmon Koh Co.). Pro expozici byly použity různé rychlosti zápisu (V = mm s 1 ) různá energie lseru (P = W). Průměr expozičního pprsku byl konstntní (R spot = 1,6 m). S použitím výše uvedených prmetrů byly spočítány expoziční dávky dle rovnice: 2P Dexp π. V. R spot Struktur kvlit zpsných mřížek byl studovným pomocí AFM. Byly nlezeny závislosti hloubky korugce n expoziční dávce. Tto práce vznikl z finnční podpory grntu SG grntu MŠMT ČR P-37 HODNOCENÍ FUNGICIDNÍCH A ANTIMIKROBIÁLNÍCH ÚPRAV CELULOSOVÝCH MATERIÁLŮ HANA PŘICHYSTALOVÁ, JARMILA VYTŘASOVÁ, RADIM HRDINA LADISLAV BURGERT Ústv chemie technologie mkromolekulárních látek, Fkult 573, Prdubice Prichystlov.H@seznm.cz Publikovná práce se zbývá studiem možností fungicidních ntimikrobiálních úprv celulosových mteriálů vhodnými účinnými látkmi způsobem testování účinnosti těchto úprv. Jko fungicidní prostředek byl testován komerční produkt n bázi tributylcín mleátu plikovný n bvlněné tknině v koncentrcích 0,2 5 % z hmotnosti tkniny. Účinná úprv se prokázl již při nejnižší testovné koncentrci. Byl proveden difuzní test prokázán účinnost vůči plísním Penicillium chrysogenum, Aspergillus flvus Fusrium poe. Obdobný účinek vykzovl při koncentrci 1% ekologicky únosnější kyselin slicylová (nižší koncentrce nebyl testován). Vysokou účinnost vůči jmenovným plísním vykzuje i ktionický tenzid dodecylbenzyldimetylmonium chlorid to již od koncentrcí 0,5 2 % (dle druhu plísně). Dále byl testován účinnost úprv n bázi chitosnu jeho komplexů s vhodnými ionty. Byl připrven i komplex měďntého iontu, jko nlogie ke komplexu stříbr 1. Účinnost úprv těmito syntetizovnými sloučeninmi byl ověřován n těchto kmenech bkterií plísní: Penicillium chrysogenum, Aspergillus niger, Fusrium poe, Bcillus subtilis, Bcillus licheniformis Escherichi coli (jko srovnávcí mikroorgnismus). Tto práce vznikl z podpory grntu MSM Hrdin R., Hrdinová M., Burgert L., Bureš V., Lewndowski H., Šuláková R.: CZ B6. 5P-38 NANOSTRUKTURNÍ OXID MANGANIČITÝ PRO PALIVOVÉ ČLÁNKY TEREZA UHLÍŘOVÁ, PETER BARATH JAKUB REITER* Ústv norgnické chemie AV ČR, v.v.i., Řež reiter@iic.cs.cz Vysoce orgnizovné prostředí lyotropních kplných krystlů (LLC) umožňuje příprvu různých nnomteriálů (kovů i oxidů) pomocí chemických i elektrochemických metod. V součsné době se náš výzkum zbývá příprvou nnostrukturního oxidu mngničitého, který je perspektivním mteriálem pro plivové články, kde slouží jko ktlyzátor redukce kyslíku. 528

19 MnO 2 byl potenciostticky vylučován z binárního systému surfktntu Brij 56 (poly(ethylenglykol)-hexdecyl ether) s vodou (50:50 hm.%), kde LLC má hexgonální strukturu. Byly zkoumány různé možnosti depozice MnO 2 n elektrody z inertního mteriálu (skelný uhlík, zlto, pltin) byl nlezen vhodný vodný roztok pro jeho příprvu (0,1M N 2 SO 4 + 0,1M (CH 3 COO) 2 Mn). Optimlizcí postupu se podřilo připrvit uniformní vrstvu látky n elektrodě. Měření redukce kyslíku v 1M KOH n rotční diskové elektrodě MnO 2 ukázlo znčnou ktlytickou ktivitu. V dlším výzkumu byl MnO 2 deponován n grfitový ppír (kldná elektrod) spolu se zápornou elektrodou s ktlyzátorem n bázi pltiny (záporná elektrod) byl zlisovány n polymerní iontoměničovou membránu lklického typu Fumtech. Měření při 60 C ukázlo, že připrvený ktlyzátor je funkční pro redukci kyslíku v kyslíko-vodíkovém plivovém článku s mximálním výkonem 35 mw (obr. 1). Obr. 1. Volt-mpérová výkon-mpérová chrkteristik plivového článku zpojeného do digitální zátěže Tto práce vznikl z podpory Akdemie věd ČR (AV0Z ), MŠMT ČR (LC 523) Grntové gentury AV ČR (KJB ). 1. Elliot J. M.: J. New Mt. Electrochem. Syst. 2, 239 (1999). 2. Brth P., Uhlířová T., Reiter J.: 10 th ABAF, , Brno, s , Book of Abstrcts, Brno Uhlířová T., Brth P., Reiter J.: J. Power Sources, připrvováno. 5P-39 STUDIUM FOSFÁTOVÝCH SKEL OLOVNATÝCH DOTOVANÝCH OXIDEM MOLYBDENOVÝM IVANA RÖSSLEROVÁ, LADISLAV KOUDELKA JANA HOLUBOVÁ Ktedr obecné norgnické chemie, Fkult chemickotechnologická, Studentská 573, Univerzit Prdubice, Prdubice st26053@student.upce.cz Byl připrven studován fosfátová skl z ternárního systému PbO-P 2 O 5 -MoO 3. Skl byl syntetizován při teplotách C v pltinových kelímcích po homogenizci skloviny při této teplotě byl odlit do grfitové formy chlzen volně n vzduchu. Skl byl studován ve třech koncentrčních řdách (100 x)[0.5pbo 0.5P 2 O 5 ] xmoo 3 (A), (50 y)pbo ymoo 3 50P 2 O 5 (B) v řdě 50PbO zmoo 3 (50 z) P 2 O 5 (C). Struktur skel byl studován pomocí Rmnovy spektroskopie MAS NMR spektroskopie jder 31 P. V kompoziční řdě (100 x)[0.5pbo 0.5P 2 O 5 ] xmoo 3 se podřilo připrvit homogenní skl s obshem 0 70 mol.% MoO 3. Jejich teplot skelného přechodu (T g ) nejprve vzrůstá s obshem MoO 3 doshuje mxim u skl s obshem 50 mol.% MoO 3, s jeho dlšími přídvky pk T g klesá. Skl řdy A byl zbrven modrozeleně, což lze připst přítomnosti části tomů Mo v oxidčním stvu 5+. Měřením ESR spekter se podřilo stnovit poměr Mo V /Mo VI ve studovných sklech, který je ve všech připrvených sklech nižší než 1 % klesá s růstem obshu MoO 3 ve sklech. MAS NMR spektr jder 31 P odrážejí postupnou depolymerizci fosfátových řetězců při zbudování molybdátových strukturních celků do strukturní sítě skel. Jejich dekompozicí byly získány koncentrční závislosti fosfátových strukturních celků Q 2, Q 1 Q 0 n složení skel. N Rmnových spektrech skel ve sklech řdy A se vestvování molybdátových celků do struktury skel projevuje přítomností dvou výrzných vibrčních pásů s mximy při 930 cm cm 1. Prve uvedený pás je dominntní ve sklech s nízkým obshem MoO 3, ztímco druhý pás je dominntní ve spektrech s vysokým obshem MoO 3 jeho poloh se posouvá směrem k nižším vlnočtům. Ztímco první pás je přiřzován vibrcím oktedrů MoO 6, druhý pás souvisí s vibrcemi můstkových tomů kyslíku ve vzbách Mo-O- Mo. Nárůst intenzity tohoto pásu s růstem obshu MoO 3 svědčí o vytváření molybdátových klstrů ve strukturní síti těchto skel vzájemným propojováním celků MoO 6. Všechn studovná skl byl též podroben krystlizci při teplotách nd T g. Rentgenová difrkční nlýz zjistil, že ve sklech řdy A dochází ke vzniku krystlického molybdátofosforečnnu olovntého Pb(MoO 2 ) 2 (PO 4 ) 2 při obszích MoO 3 nd 50 mol.% vzniká též krystlický MoO 3. Nproti tomu v řdě C dochází u skel s vyšším obshem MoO 3 ke vzniku molybdennu olovntého PbMoO 4. Autoři práce děkují z finnční podporu grntu Grntové gentury ČR č. P106/10/0283/ grntu SG P-40 MODIFICATION OF LIGNINS FROM KRAFT BLACK LIQUORS FOR PREPARATION OF PERSPECTIVE WOOD COMPOSITE MATERIALS EVA RUŽINSKÁ* nd ANNA DANIHELOVÁ Technicl University in Zvolen, Študentská 26, Zvolen evruzin@vlsd.tuzvo.sk Synthetic polycondenste dhesives (e.g. phenolformldehyde resins - PF) were re widely pplicted s the technologicl dhesives in mnufcturing of composite wooden mterils. The development ws imed to the compenstion of toxic component, respectively substitution of 529

20 phenol in PF dhesives by nturl polyphenols, bove ll of technicl lignins which is possible isolted s secondry rw mterils from pulp nd pper industry 1,2. Krft lignin hs low content of free phenolic hydroxylic groups nd reltively low degree of crosslinking rnk mong the most rective technicl vlible lignins. It hs reltively rectivity to formldehyde. The origin krft blck liquor (concentrte) ws obtined from sulphte method of the producton of pulp. Their insufficient implementtion to polymeric mtrix of mixture lignin-phenolformldehyde polycondenste could be modified, by rections s methyloltion 2, hydroxymethyltion 3, demethyltion 4, by the im of rectivity increse of lignin preprtes during crosslinking rection of prepred dhesive mixtures 5,6. It is very significnt tht the conditions of crosslinking of prepred dhesive mixtures re the sme s t commercil wooden composite mterils binding only origin PF dhesive. Prepred dhesive mixtures (reciprocl substitution PF by modified lignin preprtes rnge wt.%) were pplied for lbortory preprtion of wooden composite mterils: three-lyers plywood nd prticle bords with comprble physicl nd mechnicl properties s stndrd mnufctured wooden composite mterils, but with expressive economic sving. Reserch ws supported of Slovk Ministry of Eduction, No. 1/0841/08. REFERENCES 1. Ružinská E.: W. Reserch 48, 1/2 (2003). 2. Dolenko A. J., Clrke M. J.: For. Prod. J. 28, 8 (1978). 3. Shimtni K., Sno Y.: Holforsch. 49, 4 (1995). 4. Xinnn A., Schroeder H. A., Thompson G. E.: Chem. Ind. For. Prod. 15, 3 (1995). 5. Shen K. C., Clvé L.: Adhesive Age 1980, Vsquez G., Gonzles J., Freire S., Antorren G.: Biores. Technol. 60, 3 (1997). 7. Wooten A. L., Sellers T. Jr., Thir P. M.: For. Prod. J. 38, 6 (1988). 5P-41 POVRCHOVÉ VLASTNOSTI POLYMERŮ MODIFIKOVANÝCH Ar PLAZMATEM ALENA ŘEZNÍČKOVÁ,*, ANNA VASINA, PETR SAJDL b, ZDEŇKA KOLSKÁ c VÁCLAV ŠVORČÍK Ústv inženýrství pevných látek, b Ústv energetiky, Vysoká škol chemicko-technologická Prh, Technická 5, Prh 6, c Ktedr chemie, Univerzit J. E. Purkyně, České mládeže 8, Ústí nd Lbem reznick@vscht.cz Polymery jsou v součsné době plikovány v oblsti biomteriálů, ochrnných povlků, oděvního le i elektronického průmyslu. Obecně všk vlstnosti povrchu polymerních mteriálů nedoshují poždovné kvlity pro dlší zprcování. V mnoh plikcích jsou poždovány speciální povrchové úprvy co do chemického složení, schopnosti smáčet, drsnosti, vodivosti konkrétního zprcovávného polymeru. Z tohoto důvodu se používjí metody povrchové modifikce, které mohou přetvořit tyto levné mteriály ve vysoce hodnotné produkty 1,2. Tto práce se zbývá chrkterizcí modifikovného povrchu polyethylenu (PE), polytetrfluorethylenu (PTFE), polystyrenu (PS), polyethylentereftlátu (PET) polypropylenu (PP). Ablce substrátů modifikovných Ar plzmtem byl stnoven grvimetricky. Dále práce studuje povrchovou polritu stárnutí polymerů v závislosti n době expozice v plzmtu. Změn povrchové polrity stárnutí byl stnoven goniometricky. Povrchová morfologie modifikovných vzorků byl studován metodou AFM (Atomic force microscopy). Chemická struktur modifikovných polymerů byl chrkterizován pomoci metod XPS (X-ry photoelectron spectroscopy), EPR (electron prmgnetic resonnce) RBS (Rutherford Bckscttering Spectroscopy). Chemie povrchu studován pomocí ζ potenciálu. Množství bltovné vrstvy nrůstá s dobou modifikce. Kontktní úhel klesá s rostoucí dobou modifikce, nopk v průběhu stárnutí roste. Pomocí XPS spekter byl zjištěn oxidce degrdovného polymerního řetězce.metodou AFM bylo zjištěno, že v průběhu modifikce se výrzně mění povrchová morfologie. Přítomnost kyslíku v povrchové vrtvě modifikovných substrátů, do hloubky 60 nm, byl studován metodou RBS. Koncentrce kyslíku v povrchové vrstvě je klesjící funkcí hloubky. Ke zjištění počtu rdikálů v modifikovná vrstvě k vysvětleni vlivu plzmtu byl použit metod EPR. Tto práce vznikl z podpory grntů A2 FCHT A1 FCHT Chn C. M., Ko T. M., Hirok H.: Surf. Sci. Rep. 24, 3 (1996). 2. Grce J. M., Grenser J. L: J. Dispers. Sci. Technol. 24, 305 (2003). 5P-42 Au VRSTVY NA NANO-STRUKTUROVANÉM PET JAKUB SIEGEL*, PETR SLEPIČKA VÁCLAV ŠVORČÍK Vysoká škol chemicko-technologická v Prze, Technická 5, Prh jkub.siegel@vscht.cz Nnostrukturovné polymery mohou být využity k výrobě polovodičů izolátorů n flexibilním polymerním nosiči, které se upltňují při konstrukci polymerních polem řízených trnzistorů (PFETs) 1. Vymezením prvidelných nnostruktur n polymerním povrchu je možné zlepšit prmetry elektronických polymerních pmětí 2. Tvrování povrchu využitím lserového záření se tké upltňuje při příprvě superhydrofóbních povrchů 3. Nnostrukturovný polymer může být prekurzorem pro příprvu kovových nnodrátů 4. V této práci jsme ozřovli povrch polyethylentereftlátu (PET) lineárně polrizovným svzkem excimérového 248 nm KrF lseru. V intervlu lserových toků (4,2 18,2 mj cm 2 ) docházelo k tvorbě koherentních lineárních struktur 530