2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman"

Transkript

1 STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr obecné elektrotechniky FEI VŠB-T Ostrv Ing.Stnislv Kocmn

2 STEJNOSĚRNÉ STROJE Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly stejnosměrné generátory ( dynm ) v posledním období s rozvojem výkonové elektroniky postupně nhrzovány polovodičovými usměrňovči. V součsné době se stejnosměrné stroje používjí především jko motory v elektrických regulčních pohonech ( npř. obráběcích strojů, válcovcích stolic, těžních strojů, v utomobilovém průmyslu ) v elektrické trkci jko trkční motory. Podobně jko generátory jsou i stejnosměrné motory v řdě technických oblstí postupně nhrzovány, sice střídvými regulčními pohony s synchronními motory. Stejnosměrné stroje jsou vzhledem k synchronním strojům složitější, výrobně nákldnější tedy držší mjí nákldnější údržbu. Avšk stále existují oblsti, ve kterých se stejnosměrné stroje používjí pro své některé výhodné vlstnosti speciální chrkteristiky. Stejnosměrný stroj se skládá ze sttoru ( pevná, nepohyblivá část stroje ), n kterém jsou umístěny hlvní póly s budícím vinutím pomocné póly umístěné mezi hlvními póly pro zlepšení komutčních vlstností stroje. Hlvní póly se skládjí z pólového jádr pólového nástvce, ve kterém je u strojů velkých výkonů umístěno kompenzční vinutí, kterým se potlčuje tzv. rekce kotvy. Rotor ( pohyblivá část stroje, nzývná kotvou ) je složen z izolovných křemíkových plechů v jehož drážkách je umístěno vinutí. Jednotlivé cívky vinutí kotvy jsou připojeny k měděným vzájemně izolovným lmelám komutátoru, který je stejně jko mgnetický obvod nszen n hřídeli stroje. N komutátor dosedjí krtáče, umístěné ve speciálních držácích, jimiž se přivádí proud do vinutí kotvy. Komutátor krtáče tvoří sběrné ústrojí stroje. 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje Princip činnosti lze vysvětlit n elementárním stroji, jehož vinutí kotvy tvoří pouze dv vodiče, b spojené do jednoho závitu umístěném n rotoru který se otáčí v mgnetickém poli vytvořeném dvojicí hlvních pólů ( s jedním severním jižním pólem s roztečí τ, viz. obr.1 ). Závit je připojen ke dvěm lmelám komutátoru, které jsou nvzájem izolovány otáčejí se společně s rotorem. N komutátor dosedjí dv nepohyblivé krtáče, které jsou umístěny do tzv. neutrální osy tj. do geometrické osy mezi dvěm sousedními hlvními póly. Stejnosměrné stroje mohou prcovt jko generátory ( přeměňují mechnickou energii n elektrickou ) nebo jko motory ( přeměňují nopk elektrickou energii n mechnickou ). Princip činnosti je tedy vysvětlen zvlášť pro generátory zvlášť pro motory. Schém elementárního stroje je n obr.1), ve kterém pro větší přehlednost není nkreslen rotor stroje.

3 Obr.1. Princip činnosti stejnosměrného stroje : ) schém elementárního stroje, b) indukovné npětí v jednotlivých vodičích, c) indukovné npětí n svorkách stroje moment stroje ) princip činnosti stejnosměrného generátoru Otáčíme-li hřídelí s kotvou v nznčeném směru ( obr.1) ) otáčkmi n, pohybují se vodiče závitu v mgnetickém poli pólů dle indukčního zákon se do nich indukují tzv. pohybová npětí : u ind = B l v kde B mgnetická indukce v místě kde se vodiče právě nchází l délk vodiče v mgnetickém poli v rychlost pohybu vodiče v mgnetickém poli ( obvodová rychlost kotvy ) Směry indukovných npětí ve vodičích, b, jsou vyznčeny n obr.1). Z jednu polovinu otáčky si vodiče vymění míst indukovná npětí ve vodičích změní svůj směr. Ve vodičích se tedy indukují střídvá npětí. Vodiče jsou všk připojeny k lmelám komutátoru, které se s nimi společně otáčejí, tkže ke spodnímu krtáči ( + ) je vždy připojen vodič pod jižním pólem k hornímu krtáči ( - ) vodič pod severním pólem. Polrit npětí n krtáčích se tedy nemění, to znmená, že komutátor usměrňuje střídvé npětí indukovné do otáčejících se vodičů. Připojíme-li ke krtáčům zátěž ( npř. rezistor R ), protékjí jí stejnosměrný proud, ztímco ve vodičích kotvy je střídvý. Čsové průběhy indukovných npětí v jednotlivých vodičích indukovného npětí n svorkách neztíženého stroje jsou n obr.1b) 1c) jsou dány šířkou pólů tvrem pólových nástvců stroje. Při konstntní rychlosti v je okmžitá hodnot indukovného npětí úměrná mgnetické indukci B mgnetického pole ve vzduchové mezeře. gnetické pole ve vzduchové mezeře není konstntní, mezi póly je velmi slbé. Indukovné npětí n svorkách stroje je tímto znčně zvlněné, pulzující, pro jeho zlepšení se vinutí kotvy vyrábí s větším počtem cívek jemu odpovídjícímu počtu lmel komutátoru. b) princip činnosti stejnosměrného motoru

4 á-li stroj prcovt jko motor, připojíme ke krtáčům zdroj stejnosměrného npětí s polritou podle obr.1). Tím se změní směr proudu ve vodičích kotvy. N vodiče, kterými prochází proud které se ncházejí v mgnetickém poli působí síl, jejíž směr orientce je vyznčen n obr.1 jejíž velikost je dán vzthem : F B I = l kde I proud protékjící vodičem Síly působící n jednotlivé vodiče vytvářejí točivý moment kotv se tedy roztočí ve stejném směru jkým se otáčel kotv generátoru. Z jednu polovinu otáčky si vodiče vymění míst. Působením komutátoru se změní směr proudu v obou vodičích, tzn. i orientce síly působící n vodič. Komutátor u motoru tedy mění smysl proudu ve vodičích kotvy tk, že se kotv otáčí jedním směrem. Průběh momentu stejně jko průběh indukovného npětí u generátoru je opět pulzující ( obr.1c) ). Indukovné npětí moment stejnosměrného stroje ) indukovné npětí stejnosměrného stroje Pro jednodušší odvození indukovného npětí nhrdíme skutečný průběh mgnetické indukce ve vzduchové mezeře stroje obdélníkovým průběhem se střední velikostí B v, tkže všechny vodiče vinutí kotvy se ncházejí v mgnetickém poli s touto indukcí. Jestliže vodiče kotvy mjí ktivní délku l ( tj. délku v mgnetickém poli pod hlvním pólem sttoru ), jsou rozloženy n průměru D kotvy kotv se pohybuje rychlostí v dnou vzthem : v bude se v jednom vodiči kotvy indukovt npětí : Jestliže dosdíme z mgnetickou indukci B v mgnetický tok Φ dělený plochou vzduchové mezery ( dnou délkou pólu l pólovou roztečí τ ), vyjádříme rychlost v úhlovou rychlostí z délku l dosdíme ktivní délku příslušného počtu sériově zpojených vodičů dného konstrukčním provedením vinutí kotvy stroje, dostneme vzth pro celkové indukovné npětí v kotvě stroje : = π ind D n B ind = v l v = c Φ -1 ( V; Wb, rd s ) kde c- konstrukční konstnt stroje b) moment stejnosměrného stroje Pro odvození vzthu pro mechnický točivý moment stroje vyjdeme ze vzthu pro výkon přenášený vzduchovou mezerou ( nebo-li vnitřní elektrický výkon ) :

5 P δ = = em ind I kde em elektromgnetický moment stroje, pro který pltí: I ind em = = c Φ I kde I proud vinutím kotvy stroje echnický točivý moment n hřídeli stroje je v přípdě, že znedbáme moment mechnických ztrát roven momentu elektromgnetickému : em = c Φ I ( N m; Wb, A) 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů Rekce kotvy je zpětné působení mgnetického pole kotvy n mgnetické pole hlvních pólů, které je tímto působením deformováno zeslbováno tké dochází k posunutí mgnetické neutrály z neutrální osy ( viz.obr.2 ). N obr.2) je mgnetické pole hlvních pólů při chodu stroje bez ztížení ( I = 0 ), n obr.2b) je smotné mgnetické pole kotvy, jejímž vinutím prochází proud n obr.2c) výsledné mgnetické pole stroje při ztížení. Obr.2. Působení rekce kotvy u stejnosměrného generátoru Nepříznivé vlivy rekce kotvy lze zcel potlčit kompenzčním vinutím, které je uloženo v pólových nástvcích hlvních pólů stroje je zpojeno do série s vinutím kotvy tk, by jím tekl proud opčným směrem, než je směr proudu ve vinutí kotvy pod příslušným pólem. Tím se mgnetické pole kompenzčního vinutí vinutí kotvy vzájemně zruší ve stroji zůstne pouze mgnetické pole hlvních pólů. Kompenzční vinutí je výrobně nákldné, proto se používá jen u strojů velkých výkonů.

6 Komutce je proces změny směru proudu v cívce vinutí kotvy je znázorněn n obr.3. N počátku komutce ( obr.3) ) leží krtáč ( umístěný v neutrální ose stroje ) n lmele 1 cívkou zpojenou mezi lmelmi 1 2 protéká proud v nznčeném směru. N obr.3b) je cívk spojen krtáčem nkrátko. Po skončení komutce ( obr.3c) ) leží krtáč n lmele 2 cívkou prochází tentýž proud jko n počátku komutce, le opčným směrem. Během doby komutce se do komutující cívky indukuje tzv. pohybové npětí ( viz kp.1 ) dné pohybem cívky v mgnetickém poli tzv. rektnční npětí indukovné právě čsovou změnou proudu v komutující cívce. Pohybové npětí bude ( se zjednodušením ) nulové v přípdě, že se komutující cívk bude ncházet v tzv. mgnetické neutrále, ve které je indukce mgnetického pole nulová. Poloh mgnetické neutrály se všk mění se ztížením stroje vlivem rekce kotvy ( viz.obr.2c) ), tím se komutující cívk nchází v mgnetickém poli s nenulovou indukcí indukuje se do ní tedy npětí. Vlivem indukčnosti cívky dochází k tzv. zpožděné komutci, kdy před ukončením komutce se do cívky indukuje velké rektnční npětí, jehož velikost je dán indukčností cívky velkou čsovou změnou proudu v komutující cívce. Tto npětí mjí z následek vznik jiskření ( elektrický oblouk ) mezi krtáčem odbíhjící lmelou, ndměrné ohřívání krtáčů komutátoru tím snižování životnosti sběrcího ústrojí. Proto je nezbytné potlčit npětí indukovné do komutující cívky, tj. zlepšit její komutci. Zlepšení komutce tím zvýšení životnosti sběrcího ústrojí se dosáhne použitím pomocných pólů, umístěnými n sttoru mezi hlvními póly ( obr.4 ). Jejich vinutí je zpojeno do série s vinutím kotvy tk, by se potlčilo rektnční npětí indukovné do vinutí kotvy při komutci. Obr.3. Proces komutce u stejnosměrného stroje

7 Obr.4. gnetický obvod stejnosměrného stroje 3. Rozdělení stejnosměrných strojů Stejnosměrné stroje rozdělujeme, bez ohledu zd prcují jko generátory nebo motory, podle způsobu npájení budícího vinutí hlvních pólů. Podle druhu buzení tedy rozeznáváme :, stroje s cizím buzením ( obr.5) ) budící vinutí hlvních pólů je npájeno z nezávislého stejnosměrného zdroje nebo místo hlvních pólů s vinutím má stroj permnentní mgnety. b, stroje s derivčním buzením ( obr.5b ) budící vinutí hlvních pólů je zpojeno prlelně ke kotvě c, stroje se sériovým buzením ( obr.5c ) budící vinutí hlvních pólů je zpojeno do série s kotvou d, stroje s kompundním ( smíšeným ) buzením ( obr.5d ) n hlvních pólech je budící vinutí derivční sériové. Podle druhu buzení má kždý stroj své chrkteristické vlstnosti, které lze posoudit podle příslušných chrkteristik stroje. generátorů to jsou zejmén jejich vnější chrkteristiky ( tj. závislost svorkového npětí n ztěžovcím proudu generátoru při konstntním buzení rychlosti ), u motorů zejmén jejich mechnické chrkteristiky ( tj. závislost úhlové rychlosti n momentu motoru při různých tzv. regulčních prmetrech ).

8 kotv stroje buzení stroje ) b) c) d) Obr.5. Druhy stejnosměrných strojů: ) s cizím buzením, b) s derivčním buzením, c) se sériovým buzením, d) s kompundním buzením 4. Stejnosměrné generátory ( dynm ) 1. Stejnosměrný generátor s cizím buzením Schém zpojení je n obr.6. Budící vinutí je npájeno z nezávislého zdroje, budící proud I b není proto závislý n svorkovém npětí generátoru lze jej regulovt rezistorem R r. R z I =I vinutí pomocných pólů ind A 2 A 1 Q 1 Q 2 kotv F 1 I b + budící vinutí b F 2 R r - Obr.6. Schém zpojení stejnosměrného generátoru s cizím buzením Svorkové npětí ztíženého generátoru při I b = konst., ( n )= konst. je dáno vzthem :

9 kde R = ind R I = celkový činný odpor obvodu kotvy celkový úbytek npětí n obvodu kotvy svorkové npětí ind Neuvžujeme zde úbytek npětí n krtáčích k, který bývá kolem 1V úbytek npětí způsobený rekcí kotvy ( je nulový u strojů s kompenzčním vinutím ) r. Vnější chrkteristik je n obr.7. Svorkové npětí generátoru klesá se ztížením málo, stejnosměrný generátor s cizím buzením je tvrdý zdroj npětí. Z vnější chrkteristiky je vidět, že při zkrtu n svorkách generátoru ( tj. při = 0 ) doshuje proud kotvy znčných hodnot, tzn. pro generátor s cizím buzení je zkrt nebezpečný. Polritu svorkového npětí generátoru lze měnit přepólováním polrity buzení ( tj.změnou směru budícího proudu ) nebo změnou směru otáčení ( reverzcí ) generátoru ( v prxi se nepoužívá ). ind N R I I b (Φ ) = konst. ( n ) =konst. I N I Obr.7. Vnější chrkteristik stejnosměrného generátoru s cizím buzením Výhody generátoru : - široký plynulý rozsh řízení npětí - výhodné regulční vlstnosti - tvrdý zdroj npětí Nevýhody generátoru: - zvláštní zdroj buzení ( nepltí v přípdě generátoru s permnentními mgnety ) Použití generátoru: pro plikce, kde je zpotřebí plynule v širokém rozshu řídit stejnosměrné npětí, npř. ve speciálních soustrojích pro řízení otáček poháněných mechnizmů. 2. Stejnosměrný generátor s derivčním buzením Schém zpojení je n obr.8. Budící vinutí je připojeno prlelně ke kotvě. Podmínkou činnosti generátoru je existence tzv. remnentního, zbytkového mgnetizmu v mgnetickém obvodu sttoru. Hlvní póly, n kterých je umístěno budící vinutí, jsou složeny z ocelových plechů, tj. z feromgnetického mteriálu. Chrkteristickou vlstností těchto mteriálů je

10 vytváření zbytkového, tzv. remnentního mgnetického pole v přípdě, že předtím byly vystveny působení vnějšího mgnetického pole, které v mteriálu zůstává po zrušení tohoto vnějšího mgnetického pole. R z I ind I A 2 A 1 Q 1 Q 2 D 2 R r I b R b D 1 Obr. 8. Schém zpojení stejnosměrného generátoru s derivčním buzením Remnentní mgnetické pole lze definovt remnentní mgnetickou indukcí či remnentním mgnetickým tokem, který způsobí při otáčející se kotvě generátoru indukování mlého remnentního npětí do vinutí kotvy. Působením tohoto npětí protéká budícím vinutím proud, tím se zvýší mgnetický tok budících pólů tím i indukovné svorkové npětí generátoru. Celý děj se opkuje tk dlouho, ž se npětí n svorkách generátoru ustálí n hodnotě dnou vzthem : = I I = I b I ( R + R ) b b Vnější chrkteristik je n obr.9. r ind N R r =konst. (n)= konst. I k I N I I Obr.9. Vnější chrkteristik stejnosměrného generátoru s derivčním buzením Při ztížení se generátor s derivčním buzením chová jink než generátor s cizím buzením. Je to způsobeno tím, že při snižování svorkového npětí se zvyšováním

11 ztěžovcího proudu I se snižuje budící proud I b tedy i mgnetický tok, tj. generátor se odbuzuje tím dále klesá jk indukovné, tk i svorkové npětí generátoru. Při překročení mximálního ztěžovcího proudu I je vliv odbuzování generátoru již tk velký, že svorkové npětí společně se ztěžovcím proudem prudce klesjí. Při zkrtu n svorkách generátoru tj. při R z = 0 poteče vnějším obvodem pouze mlý zkrtový proud I k, jehož velikost je dán remnentním npětím celkovým odporem obvodu kotvy. Výhody generátoru: - není třeb zvláštní zdroj buzení - vydrží bez poškození zkrt n výstupních svorkách Nevýhody generátoru: - užší rozsh řízeného npětí - měkčí vnější chrkteristik Použití generátoru: jko budiče pro synchronní stroje, popř. n mobilních prostředcích 5. Stejnosměrné motory 1. Stejnosměrný motor s cizím buzením Schém zpojení je n obr.10. Budící vinutí je stejně jko u stejnosměrného generátoru s cizím buzením npájeno z nezávislého stejnosměrného zdroje. I + - R S ind A 1 A 2 Q 2 Q 1 F 1 F 2 I b b + - Obr.10. Schém zpojení stejnosměrného motoru s cizím buzením Svorkové npětí ztíženého motoru při I b = konst., (n)= konst. je dáno vzthem :

12 = ind + R I = ind + pro RS = 0 Pohony se stejnosměrnými motory s cizím buzením byly v minulosti velmi rozšířeny jko pohony regulční. V součsné době jsou stále ještě vyráběny používány, i když jejich podíl v oblsti elektrických regulovných pohonů stále klesá n úkor střídvých regulovných pohonů s synchronními motory. Avšk zchovávání jejich technického význmu je způsobeno řdou výhod, mezi které zejmén ptří : - jednoduché řízení rychlosti ( otáček ) změnou svorkového npětí - velký točivý moment zejmén při nízké rychlosti - sndná změn smyslu otáčení rotoru - velký rozsh rychlosti, která není vázán n kmitočet střídvé npájecí sítě - velký rozsh výkonů ž do desítky W Vzhledem k jejich použití v oblsti regulovných pohonů se změříme n způsoby řízení rychlosti motorů jejich brzdění. Řízení rychlosti ( otáček ) stejnosměrného motoru s cizím buzením Pro odvození vzthu závislosti úhlové rychlosti motoru n jeho momentu = f ( ), popř. otáček n = f ( ) vyjdeme ze vzthu pro svorkové npětí motoru : = ind + R I = c Φ + R I ze vzthu pro moment motoru vyjádříme proud kotvy: = c Φ I I = c Φ který dosdíme do vzthu pro svorkové npětí : = c Φ + R c Φ nebo π = c Φ n + R 30 c Φ vyjádříme z něj úhlovou rychlost ( otáčky ): R = 2 c Φ c Φ 2 30 R 30 = 0 - nebo n = = n0 - n 2 2 c Φ π c Φ π V obou vztzích první člen = c Φ 0 c Φ 30 π, = n0 je 0 úhlová rychlost nprázdno n 0 jsou otáčky nprázdno výrz :

13 c 2 R Φ 2 = c 2 R Φ 2 30 π = n je roven úbytku rychlosti ( otáček n ), který je úměrný velikosti ztížení motoru ( tj. momentu motoru ). Ze vzthu pro úhlovou rychlost ( otáčky ) motoru je zřejmé, že rychlost ( otáčky ) motoru lze řídit třemi možnými způsoby :, změnou odporu R v obvodu kotvy zpojením přídvného rezistoru R S b, změnou svorkového npětí n kotvě motoru c, změnou mgnetického toku Φ ( tj. budícím proudem I b ) d, řízení rychlosti ( otáček ) motoru změnou odporu v obvodu kotvy ( při = konst., Φ = konst. ) echnické chrkteristiky jsou n obr.11. K řízení rychlosti je použit rezistor R S v obvodu kotvy motoru ( viz. obr.10 ). Při tomto způsobu řízení rychlosti zůstává rychlost nprázdno 0 ( otáčky n 0 ) konstntní poždovná rychlost otáčení motoru se nstvuje velikostí odporu R S. Tento způsob řízení rychlosti je málo používným z důvodu trvlých ztrát, které vznikjí n tomto odporu. Pro svoji nehospodárnost lze toto řízení použít jen u motorů velmi mlých výkonů, popř. pro rozběh motoru. Rozsh řízení klesá s klesjícím ztěžovcím momentem motoru, při chodu nprázdno je nulový. 0 R S1 < R S2 N R S =0 N 1 1 R S1 2 2 R S2 N Obr.11. echnické chrkteristiky stejnosměrného motoru s cizím buzením při řízení rychlosti změnou odporu v obvodu kotvy d b, řízení rychlosti motoru změnou npětí n kotvě ( při konstntním jmenovitém buzení Φ N ( I bn )= konst.) Principem tohoto způsobu řízení rychlosti je změn velikosti svorkového npětí motoru, což se prkticky provádí pomocí řízeného tyristorového usměrňovče ( obr.12 )

14 3PEN~50 Hz obvod kotvy obvod buzení Obr.12. Schém zpojení pro řízení rychlosti stejnosměrného motoru s cizím buzením směrňovč v obvodu kotvy je nejčstěji trojfázový plně řízený, tj. oszený tyristory v můstkovém zpojení. Bývá čsto i reverzční tzn. že umožňuje změnu směru otáčení rotoru. Řídícím úhlem α tyristorů v usměrňovči lze řídit střední hodnotu výstupního npětí usměrňovče tj. npětí n kotvě motoru. směrňovč v obvodu buzení je nejčstěji jednofázový, řízený, nereverzční v můstkovém zpojení echnické chrkteristiky jsou n obr.13. Změnou velikosti npětí n kotvě motoru při konstntním buzení je tvr ( sklon ) mechnických chrkteristik zchován ( =konst.). Výhodou tohoto způsobu řízení je plynulá změn rychlosti otáčení motoru v širokém rozshu od nuly ž do jmenovité rychlosti. Řízení je jen s mlými ztrátmi tj. hospodárné. 0N N α=0 0 α=30 0 α=60 0 N 1 2 N N > 1 > 2 Obr.13. echnické chrkteristiky stejnosměrného motoru s cizím buzením při řízení rychlosti změnou npětí n kotvě

15 d c, řízení rychlosti motoru změnou mgnetického toku ( tj. změnou buzení) ( při konstntním jmenovitém npětí kotvy N = konst.) Používá se pro řízení rychlosti motoru nd rychlost jmenovitou, tj. pro > N, při mlých ztěžovcích momentech N. K řízení velikosti mgnetického toku se používá řízeného usměrňovče v budícím obvodu motoru. Řídícím úhlem α tyristorů v usměrňovči se mění střední hodnot výstupního npětí usměrňovče, tím se mění velikost budícího proudu mgnetického toku. echnické chrkteristiky jsou n obr.14. Z nich je vidět, že se snižováním mgnetického toku tj. s odbuzováním motoru se chrkteristiky změkčují. 02 φ N > φ 1 > φ 2 01 α =60 0 α = φ 2 0N N N α =0 0 φ 1 φ N Obr.14. echnické chrkteristiky stejnosměrného motoru s cizím buzením při řízení rychlosti změnou buzení Závislosti provozních veličin stejnosměrného motoru s cizím buzením při řízení jeho rychlosti jsou n obr.15. Brzdění stejnosměrného motoru s cizím buzením ožné způsoby brzdění ( snížení rychlosti ) motoru jsou n zákldě výkonové bilnce schémticky znázorněny n obr. 16. á li dojít k brzdění, tj. ke změně směru mechnického výkonu n hřídeli motoru, musí se změnit smysl momentu motoru, který tk působí proti smyslu otáčení rotoru. Jsou tedy možné následující způsoby brzdění : ) brzdění do odporu brzdného rezistoru Kotv motoru se odpojí od npájecího zdroje připojí se k vhodnému rezistoru, tím se změní směr proudu v kotvě tím smysl momentu motoru ( viz. obr.16b ). otor poháněný brzděným mechnizmem se tk stává generátorem, měnícím mechnickou energii n elektrickou, která se mění v odporu n Jouleovo teplo. echnické chrkteristiky při brzdění do odporu jsou n obr.17, ztráty při brzdění jsou rovny mechnickému výkonu ( viz. obr 16b ) b) brzdění protiproudem Nstává tehdy, jestliže je motor zpojen pro určitý směr otáčení, le vlivem setrvčnosti nebo účinkem břemene se otáčí v opčném směru. Tento způsob brzdění je možné provést následujícími způsoby :

16 - přepólováním ( reverzcí )npětí n svorkách kotvy, tím dojde ke změně směru proudu v kotvě motoru tedy ke změně smyslu momentu motoru. Pro omezení velikosti proudu při brzdění se do obvodu kotvy při reverzci zřzuje rezistor s dosttečně velkým odporem. Při tomto brzdění je nutno včs odpojit kotvu motoru od npájecí sítě rotor mechnicky dobrzdit, jink by se rozběhl do opčného směru. Ztráty při tomto způsobu brzdění jsou dány součtem dodného mechnického výkonu n hřídeli elektrického výkonu odebírného z npájecí sítě (viz obr.16c). echnická chrkteristik je n obr.18. I A, A P, I B Rozsh řízení v kotvě Rozsh řízení buzením při I A =konst. při I A konst. I A A P I B 0 n 1 n 2 n 3 n I A proud kotvy motoru A npětí kotvy P výkon motoru moment motoru I B proud budícím vinutím n 1 zákldní otáčky n 2 komutční mez otáček n 3 mximální otáčky při při odbuzování motoru Obr.15. Závislosti provozních veličin při řízení rychlosti stejnosměrného motoru s cizím buzením

17 P el P mec P npájecí síť hřídel stroje P P = P el - P mec ) R b P j P mec P - hřídel stroje P P + P j = P mec b) P el P mec P npájecí síť - hřídel stroje P P = P el + P mec c) P el P mec P npájecí síť - hřídel stroje P P = P mec - P el d) Obr.16. Výkonová bilnce stejnosměrného motoru : ) pohánění, b) brzdění do odporu, c) brzdění protiproudem, d) brzdění rekuperční

18 - změnou směru otáčení rotoru při spouštění břemene ( obr.19 ). Při zdvihu břemene se rotor otáčí npř.dolev, jk je nznčeno n obrázku. á li se stejné břemeno spouštět jeho pohyb dolů brzdit, je třeb zřdit do obvodu kotvy rezistor s dosttečně velkým odporem. Tím se sníží velikost proudu kotvou motor již nestčí vyvinout dosttečný moment pro zdvih břemene. Břemeno tk klesá, směr otáčení rotoru změní svůj smysl. Je opčný než odpovídá směru pro který je motor zpojen. otor je tk brzděn protiproudem. otor se v ustáleném stvu otáčí konstntní rychlostí brzdí spouštěné břemeno, protože moment motoru při brzdění nezměnil svůj smysl. R S1 < R S2 < R S3 R S3 R S2 R S > 0 R S1 R S =0 - - Obr.17. echnické chrkteristiky při brzdění do odporu Obr.18. echnická chrkteristik při brzdění protiproudem reverzcí npětí + R b směr otáčení při zdvihu břemene - + b - v spouštěné břemeno Obr.19. Brzdění protiproudem při spouštění břemene

19 c) brzdění rekuperční ( generátorické ) Nstává tehdy, jestliže rychlost motoru je větší než rychlost nprázdno, tj. při > 0. otor se tk stává generátorem dodává elektrickou energii do npájecí sítě ( viz. obr 16d ). Tohoto způsobu brzdění lze dosáhnout těmito způsoby : - spouštěním břemene při přepólovném npětí n svorkách kotvy motoru, tj. polrit npětí n kotvě musí být opčná než při zdvihu břemene. - snížením npětí n kotvě motoru řízeným usměrňovčem. Tím dojde ke snížení rychlosti nprázdno ( 0 = / c Φ ). V okmžiku snížení npětí je vlivem setrvčnosti rotujících hmot rychlost motoru stejná, tj. při dosttečně velkém snížení npětí pk pltí, že N > 01 proud I s momentem motoru tk musí změnit svůj smysl, jk je zřejmé ze vzthu pro úhlovou rychlost motoru tedy i z mechnické chrkteristiky n obr.20. Tento způsob brzdění je hospodárný, ztráty jsou rovny rozdílu mechnického elektrického výkonu.( viz. obr 16d ). 0 N N N Obr.20. echnické chrkteristiky při rekuperčním brzdění Použití stejnosměrných motorů s cizím buzením: - v utomobilovém průmyslu pro pohony různých mechnizmů, pro pohony obráběcích strojů, elektromobilů, válcovcích stolic, těžních strojů, pod. 2. Stejnosměrný motor se sériovým buzením Schém zpojení je n obr.21. otor má budící vinutí zpojeno do série s obvodem kotvy. Proud kotvy je totožný s budícím proudem mgnetický tok je tk funkcí proudu kotvy, tj. buzení motoru je závislé n velikosti ztížení motoru : b ( ) I = I Φ = f I

20 + - I R S ind A 1 A 2 Q 2 Q 1 S 1 I b S 2 Obr.21. Schém zpojení stejnosměrného motoru se sériovým buzením Celá mgnetizční chrkteristik Φ = f ( F m ), popř.φ = f ( I b ) ( obr.22) je u elektrických strojů nelineární lze ji rozdělit n nensycenou oblst pro kterou s určitým zjednodušením pltí : Φ 0A = k 1. I b = k 1. I n oblst nsycení pro kterou lze přibližně psát : Φ AB = k 2 Φ oblst nsycení A B 0 F m (I b ) Obr.22. gnetizční chrkteristik stejnosměrného stroje

21 Pro motor prcující v nensyceném stvu, tj. ztěžovném mlými proudy kotvy je jeho moment roven : 0A = c Φ 0A I = c k 1 I 2 pro motor prcující v nsyceném stvu, tj. ztěžovném velkými proudy kotvy : AB = c Φ AB I = c k 2 I S využitím těchto vzthů vzthu pro úhlovou rychlost motoru lze odvodit rovnici mechnické chrkteristiky motoru = f ( ) ( viz. skriptum Doc. Ing. Jn Smejkl, CSc. : Elektrotechnik, str. 114,115 ), která je zobrzen n obr. 23. R S =0 R S1 > R S Obr.23. echnické chrkteristiky stejnosměrného motoru se sériovým buzením echnická chrkteristik je tzv. měkká, rychlost nprázdno je teoreticky nekonečně vysoká, tzn. že motor nesmí nikdy prcovt bez ztížení. Z tohoto důvodu je motor trvle mechnicky spojen s prcovním mechnizmem, npř. s hnnou náprvou lokomotivy. Jejich výhodou je velký moment zejmén při nízké rychlosti. Řízení rychlosti je možné těmito způsoby : - změnou odporu v obvodu kotvy R S - změnou npětí n kotvě pomocí řízeného usměrňovče nebo pulzního měniče - změnou buzení pomocí prlelně připojeného rezistoru k budícímu vinutí - u vícemotorových pohonů npř. u lokomotiv řzením jednotlivých motorů do prlelních nebo sériových skupin Brzdění je možné těmito způsoby : - brzdění do odporu: buď přímo s přepólovným budícím vinutím nebo přepojením sériového motoru n motor s cizím buzením - brzdění protiproudem - brzdění rekupercí je možné pouze při npájení motoru ze stejnosměrného pulzního měniče

22 Použití motoru se sériovým buzením V elektrické trkci jko trkční motory ( npř. pro lokomotivy ), nebo jko tzv. univerzální motory, které se mohou npájet jk střídvým tk i stejnosměrným npětím používné pro elektrické nářdí ( npř. vrtčky, brusky, mlé kuchyňské spotřebiče ).

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS STEJNOSĚRNÉ STROJE Určeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS 1. Úvod 2. Konstrukční uspořádání 3. Princip činnosti stejnosměrného stroje 4. Rozdělení stejnosměrných strojů 5. Provozní vlstnosti

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod 1. Úvod Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly tyto V součsné době se stejnosměrné

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.1 Motor s cizím buzením 1.5 STEJNOSMĚRNÉ MOTORY Stejnosměrné motory jsou stroje, které mění elektrickou energii na energii mechanickou (odebíranou

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (MOTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, základní vlastnosti

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (MOTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, základní vlastnosti STEJNOSĚRNÉ STROJE (OTORY) Princip činnosti motoru, konstrukční uspořádání, zákldní vlstnosti Obr. 1. Směr siločr budicího (sttorového) obvodu stejnosměrného stroje Obr. 2. Směr proudu kotevního (rotorového)

Více

ASYNCHRONNÍ STROJE. Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory.

ASYNCHRONNÍ STROJE. Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory. Význam a použití Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory. Jsou nejrozšířenějšími elektromotory vůbec a používají se k nejrůznějším pohonům proto, že jsou ze všech elektromotorů nejjednodušší

Více

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

Princip funkce stejnosměrného stroje

Princip funkce stejnosměrného stroje Princip funkce stejnosměrného stroje stator vytváří konstantní magnetický tok Φ B, který protéká rotorem a) motor: do rotoru je přiváděn přes komutátor proud na rotoru je více vinutí, komutátor připojená

Více

Sylabus tématu. L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. 1. DC stroje. 2. AC stroje. Vítězslav Stýskala TÉMA 4

Sylabus tématu. L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. 1. DC stroje. 2. AC stroje. Vítězslav Stýskala TÉMA 4 Stýskala, 22 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉA 4 Oddíl 1 Sylabus tématu 1. DC stroje a) generátory řízení napětí, změna polarity b) motory spouštění, reverzace, řízení otáček,

Více

Motor s kroužkovou kotvou. Motor s kroužkovou kotvou indukční motor. Princip jeho činnosti je stejný jako u motoru s kotvou nakrátko.

Motor s kroužkovou kotvou. Motor s kroužkovou kotvou indukční motor. Princip jeho činnosti je stejný jako u motoru s kotvou nakrátko. Motor s kroužkovou kotvou Motor s kroužkovou kotvou indukční motor. Princip jeho činnosti je stejný jako u motoru s kotvou nakrátko. Konstrukce: a) stator má stejnou konstrukci jako u motoru s kotvou nakrátko

Více

Motor s kotvou nakrátko. Konstrukce: a) stator skládá se: z nosného tělesa (krytu) motoru svazku statorových plechů statorového vinutí

Motor s kotvou nakrátko. Konstrukce: a) stator skládá se: z nosného tělesa (krytu) motoru svazku statorových plechů statorového vinutí Trojfázové asynchronní motory nejdůležitější a nejpoužívanější trojfázové motory jsou označovány indukční motory magnetické pole statoru indukuje v rotoru napětí a vzniklý proud vyvolává sílu otáčející

Více

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90 ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy

Více

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 30. 9. 203 Ele elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

Více

3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových

3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (DC machines) B1M15PPE

STEJNOSMĚRNÉ STROJE (DC machines) B1M15PPE STEJNOSĚRNÉ STROJE (DC mchines) B115PPE TYPICKÝ DC STROJ TOČIVÝ STROJ ŮŽE PRACOVAT JAKO OTOR I JAKO GENERÁTOR Doc. Ing. Pvel Pivoňk, CSc. 2 HLAVNÍ ČÁSTI DC STROJE PŘÍVODY od zdroje vinutí KOTVY JÁDRO ROTOR

Více

ASYNCHRONNÍ MOTOR Ing. Eva Navrátilová

ASYNCHRONNÍ MOTOR Ing. Eva Navrátilová STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 příspěvková organizace ASYNCHRONNÍ MOTOR Ing. Eva Navrátilová Asynchronní motory Jsou kotrukčně nejjednodušší a v praxi nejrozšířenější točivé elektrické

Více

Téma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti

Téma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti Tém 25 Jn Bednář bednj1@fel.cvut.cz mechnická chrkteristik n=f(m) závislost rychlosti n n elektromgnetickém momentu M vznikjícím ve stroji vzájemným působením vinutí protékných proudem mgnetických polí,

Více

UC485 UC 485 15 kv ESD IEC-1000-4-2 Protected 2 42 485/ S

UC485 UC 485 15 kv ESD IEC-1000-4-2 Protected 2 42 485/ S PPouch elektronik UC 85 PŘEVODNÍK LINKY n neo RS22 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM 15 kv ESD Protected IEC-1000--2 Převodník CANNON 9 CANNON 9 zásuvk vidlice K1 PPouch elektronik - 8-12V + /22 Z přepínče RS22

Více

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh

6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh 6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Katedra elektrotechniky a elektromechanických systémů Ing. Pavel Rydlo KROKOVÉ MOTORY A JEJICH ŘÍZENÍ Studijní texty

Více

ELEKTROTECHNIKA PRO FMMI

ELEKTROTECHNIKA PRO FMMI Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ELEKTROTECHNIKA PRO FMMI učební texty Tomáš Mlčák Ostrava 2010 Recenze: Ing. Václav Kolář, Ph.D. Ing. Aleš Oujezdský, Ph.D. Název: Elektrotechnika pro FMMI

Více

2.3. DETERMINANTY MATIC

2.3. DETERMINANTY MATIC 2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní

Více

Mechatronické systémy s krokovými motory

Mechatronické systémy s krokovými motory Mechatronické systémy s krokovými motory V současné technické praxi v oblasti řídicí, výpočetní a regulační techniky se nejvíce používají krokové a synchronní motorky malých výkonů. Nejvíce máme možnost

Více

Větvené mazací systémy a jejich proudové poměry tribologicko-hydraulické aspekty

Větvené mazací systémy a jejich proudové poměry tribologicko-hydraulické aspekty OBHAJOBA DISETAČNÍ PÁCE Větvené mzcí systémy jejich proudové poměry triologicko-hydrulické spekty PhD student: Ing. Antonín Dvořák Školitel: Doc. NDr. Ing. Josef Nevrlý, CSc. Ústv konstruování VUT- BNO

Více

Ele 1 RLC v sérií a paralelně, rezonance, trojfázová soustava, trojfázové točivé pole, rozdělení elektrických strojů

Ele 1 RLC v sérií a paralelně, rezonance, trojfázová soustava, trojfázové točivé pole, rozdělení elektrických strojů Předmět: očník: Vytvořil: Datum: ELEKTOTECHNIKA PVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 3. 0. 03 Ele LC v sérií a paralelně, rezonance, trojfázová soustava, trojfázové točivé pole, rozdělení elektrických

Více

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem 1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem Topologicky můžeme pohonný systém s asynchronním motorem, který je napájen z napěťového střídače, rozdělit podle funkce a účelu do následujících částí:

Více

R w I ź G w ==> E. Přij.

R w I ź G w ==> E. Přij. 1. Na baterii se napojily 2 stejné ohřívače s odporem =10 Ω každý. Jaký je vnitřní odpor w baterie, jestliže výkon vznikající na obou ohřívačích nezávisí na způsobu jejich napojení (sériově nebo paralelně)?

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Použitá literatura: Kesl, J.: Elektronika I - analogová technika, nakladatelství BEN - technická

Více

Studium termoelektronové emise:

Studium termoelektronové emise: Truhlář Michl 2. 9. 26 Lbortorní práce č.11 Úloh č. II Studium termoelektronové emise: Úkol: 1) Změřte výstupní práci w wolfrmu pomocí Richrdsonovy-Dushmnovy přímky. 2) Vypočítejte pro použitou diodu intenzitu

Více

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M Chem. Listy, 55 53 (7) VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ OTAKAR TRNKA MILOSLAV HARTMAN Ústv chemických procesů, AV ČR, Rozvojová 35, 65 Prh 6 trnk@icpf.cs.cz

Více

Vodorovné protipožární konstrukce > Podhledy Interiér/Exteriér > Vzhled s utěsněnou spárou a hlavičkami vrutů

Vodorovné protipožární konstrukce > Podhledy Interiér/Exteriér > Vzhled s utěsněnou spárou a hlavičkami vrutů Technický průvodce Vodorovné protipožární konstrukce > Rozsh pltnosti N zákldě výsledků zkoušek, které jsou zde uvedené, lze plikovt desky CETRIS v těchto typech protipožárních vodorovných konstrukcí:

Více

Kompenzace jalového výkonu A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy

Kompenzace jalového výkonu A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky Kompenzace jalového výkonu A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy Důvody kompenzace cos P S P cos S ekv 2 Spotřebiče

Více

8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ

8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ 8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ 8. l Štítkové údaje Trojfázové asynchronní motory se mohou na štítku označit dvojím jmenovitým (tj. sdruženým) napětím např. 400 V / 30 V jen tehdy, mohou-li trvale

Více

4.7.1 Třífázová soustava střídavého napětí

4.7.1 Třífázová soustava střídavého napětí 4.7.1 Třífázová soustava střídavého napětí Předpoklady: 4509, 4601, 4607 Opakování: naprostá většina elektrické energie se vyrábí pomocí elektromagnetické indukce, v magnetickém poli magnetu (stator) jsme

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

Olejové odporové spoustece ODPOROV. Vysoky záberovy moment - omezeny rozbehovy proud

Olejové odporové spoustece ODPOROV. Vysoky záberovy moment - omezeny rozbehovy proud Olejové odporové spoustece ODPOROV Vysoky záberovy moment - omezeny rozbehovy proud Olejové spouštěče 3PA3 pro střídvé motory s kroužkovou kotvou do 1.800 kw Spouštěče 3PA3 jsou rozběhové odporníky se

Více

Elektroměry. Podle principu měřicí soustavy dělíme elektroměry na: indukční elektroměry, elektronické impulzní elektroměry.

Elektroměry. Podle principu měřicí soustavy dělíme elektroměry na: indukční elektroměry, elektronické impulzní elektroměry. Elektroměry Elektroměry měří elektrickou energii, tj. práci elektrického proudu. Práci stejnosměrného proudu ve starých stejnosměrných sítích měřily elektroměry obsahující stejnosměrný motorek a počitadlo.

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi Peter Dourmashkin MIT 2006, překlad: Vladimír Scholtz (2007) Obsah KONTROLNÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI 2 OTÁZKA 51: ŽÁROVKY A BATERIE 2 OTÁZKA 52: ŽÁROVKY A

Více

13. Soustava lineárních rovnic a matice

13. Soustava lineárních rovnic a matice @9. Soustv lineárních rovnic mtice Definice: Mtice je tbulk reálných čísel. U mtice rozlišujeme řádky (i=,..n), sloupce (j=,..m) říkáme, že mtice je typu (n x m). Oznčíme-li mtici písmenem A, její prvky

Více

Konstrukce stejnosměrného stroje

Konstrukce stejnosměrného stroje Stejnosměrné stroje Konstrukce stejnosměrného stroje póly pól. nástavce stator rotor s vinutím v drážkách geometrická neutrála konstantní vzduchová mezera δ budicí vinutí magnetická osa stejnosměrný budicí

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 PROUDOVÝ CHRÁNIČ ZÁKLADNÍ INFORMACE

STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 PROUDOVÝ CHRÁNIČ ZÁKLADNÍ INFORMACE STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 PROUDOVÝ CHRÁNIČ ZÁKLADNÍ INFORMACE Ing. Tomáš Kostka, verze 2/2006 tento text je k dispozici na www.volny.cz/kostka2000 Proudový chránič Definice, značka

Více

Krokové motory. Klady a zápory

Krokové motory. Klady a zápory Krokové motory Především je třeba si uvědomit, že pokud mluvíme o krokovém motoru, tak většinou myslíme krokový pohon. Znamená to, že se skládá s el. komutátoru, výkonového spínacího a napájecího prvku,

Více

Elektromagnetick indukce

Elektromagnetick indukce 31 lektromgnetick indukce Kdyû v polovinï pdes t ch let zël rock, vymïnili z hy kytristè svè kustickè n stroje z elektrickè. Jimi Hendrix jko prvnì z nich pojl elektrickou kytru jko elektronick n stroj.

Více

Elektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK

Elektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK Elektrikář TECHNOLOGIE 3. ROČNÍK 3 hod. týdně, celkem 99 hod. Všeobecné předpisy pro montáž, údržbu, opravy a zapojení elektrických zařízení Dotace učebního bloku: 2 zná ustanovení týkající se bezpečnosti

Více

Datum tvorby 15.6.2012

Datum tvorby 15.6.2012 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_01_Lineární prvky el_obvodů Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická

Více

Opravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu

Opravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu Opravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu 1. Rozbor možných opravných prostředků na výstupu z napěťového střídače vč. příkladů zapojení

Více

Zlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC

Zlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC Vladimír Kudyn Zlepšení vlastností usměrňovače s kapacitní zátěží z hlediska EMC Klíčová slova: usměrňovač, DPF, THD, přídavná tlumivka, kapacitní zátěž, spektrum harmonických složek. 1. Úvod Pro správnou

Více

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta Trojfázové asynchronní stroje Trojfázové asynchronní stroje někdy nazývané indukční se většinou provozují v motorickém režimu tzn. jako asynchronní motory (zkratka ASM). Jsou to konstrukčně nejjednodušší

Více

Rezonanční elektromotor

Rezonanční elektromotor - 1 - Rezonanční elektromotor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 Použití elektromechanického oscilátoru pro převod energie cívky v rezonanci na mechanickou práci má dvě velké nevýhody: 1) Kmitavý pohyb má menší

Více

2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA

2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA 2. DOPRAVA KAPALIN Zařízení pro dopravu kapalin dodávají tekutinám energii pro transport kapaliny, pro hrazení ztrát způsobených jejich viskozitou (vnitřním třením), překonání výškových rozdílů, umožnění

Více

6 NÁVRH A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO AKTUÁTORU. František MACH

6 NÁVRH A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO AKTUÁTORU. František MACH 1. Úvod do řešené problematiky 6 NÁVRH A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO AKTUÁTORU František MACH ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta elektrotechnická Katedra teoretické elektrotechniky Aktuátor,

Více

Pluto již není planetou, z astronomie však nemizí

Pluto již není planetou, z astronomie však nemizí uto již není plnetou, z stronomie všk nemizí Vldimír Štefl, Brno Cílem příspěvku je vysvětlit čtenářům - žákům i učitelům, proč bylo uto při svém objevu v roce 1930 oznčeno z plnetu nopk jké byly důvody,

Více

c 2 b 2 a 2 2.8.20 Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady: 020819

c 2 b 2 a 2 2.8.20 Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady: 020819 .8.0 Důkzy Pythgorovy věty Předpokldy: 00819 Pedgogická poznámk: V řešení kždého příkldu jsou uvedeny rdy, které dávám postupně žákům, bych jim pomohl. Pedgogická poznámk: Diskuse o následujícím příkldu

Více

Regulace otáček elektromotoru

Regulace otáček elektromotoru Regulace otáček elektromotoru Miroslav Krůžela Dipl./Bakal. práce 2006 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta Aplikované Informatiky Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Lubomíru

Více

Název: Autor: Číslo: Červen 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Název: Autor: Číslo: Červen 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Střídavé motory Asynchronní motor, rozběh,

Více

Elektromagnetické jevy. Zápisy do sešitu

Elektromagnetické jevy. Zápisy do sešitu Elektromagnetické jevy Zápisy do sešitu Opakování ze 6.ročníku 1/3 Magnetické pole kolem magnetů nebo vodičů pod proudem. Magnetizace těleso z feromagnetické látky se v magnetickém poli stává dočasným

Více

2 i i. = m r, (1) J = r m = r V. m V

2 i i. = m r, (1) J = r m = r V. m V Měření momentu setrvčnosti 1 Měření momentu setrvčnosti Úko č. 1: Změřte moment setrvčnosti obdéníkové desky přímou metodou. Pomůcky Fyzické kyvdo (kovová obdéníková desk s třemi otvory), kovové těísko

Více

8. Svařované spoje Technologie svařování, značení a kontrola svarů, návrh tupých svarů, návrh koutových svarů zjednodušenou a zpřesněnou metodou.

8. Svařované spoje Technologie svařování, značení a kontrola svarů, návrh tupých svarů, návrh koutových svarů zjednodušenou a zpřesněnou metodou. 8. Svřovné spoje Technologie svřování, znčení kontrol svrů, návrh tupých svrů, návrh koutových svrů zjednodušenou zpřesněnou metodou. Technologie svřování Rozdělení svřování: - tvné: mteriály tekuté (MMA,

Více

13. Budící systémy alternátorů

13. Budící systémy alternátorů 13. Budící systémy alternátorů Budící systémy alternátorů zahrnují tyto komponenty: Systém zdrojů budícího proudu (budič) Systém regulace budícího proudu (regulátor) Systém odbuzování (odbuzovač) Na budící

Více

UC485. PŘEVODNÍK LINKY RS232 na RS485 nebo RS422 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM. Rozlož ení důležitých prvků modulu UC485.

UC485. PŘEVODNÍK LINKY RS232 na RS485 nebo RS422 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM. Rozlož ení důležitých prvků modulu UC485. PPouch elektronik PŘEVODNÍK LINKY RS232 n neo RS422 S GALVANICKÝM ODDĚLENÍM 15 kv ESD Protected IEC-1000-4-2 Rozlož ení důležitých prvků modulu pojistk 220V S1-6 S7,8 GND TXD RXD DSR LED průmyslové provedení

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),

Více

OBSAH. Elektronika... 2. Elektrotechnika 1... 4. Technologická praktika 6... 6. Technická matematika 1... 8. Základy elektrotechniky...

OBSAH. Elektronika... 2. Elektrotechnika 1... 4. Technologická praktika 6... 6. Technická matematika 1... 8. Základy elektrotechniky... OBSAH Elektronika... 2 Elektrotechnika 1... 4 Technologická praktika 6... 6 Technická matematika 1... 8 Základy elektrotechniky...10 ELEKTRONIKA Zkratka předmětu: KPV/ELNIK Vymezení předmětu: povinný Hod.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Záběrný moment asynchronního motoru Jan Pikous 03 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce je zaměřena

Více

Název: Autor: Číslo: Prosinec 2012. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Název: Autor: Číslo: Prosinec 2012. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stejnosměrné motory Zapojení stejnosměrných

Více

Gramofonový přístroj NC 440

Gramofonový přístroj NC 440 1 Gramofonový přístroj NC 440 Obr. 1. Gramofonový přístroj NC 440 Gramofonový přístroj NC 440 je určen pro.kvalitní reprodukci desek. Je proveden jako dvourychlostní (45 a 33 1/3 ot./min.) pro reprodukci

Více

1. ÚVOD 2. PROPUSTNÝ MĚNIČ 2009/12 17. 3. 2009

1. ÚVOD 2. PROPUSTNÝ MĚNIČ 2009/12 17. 3. 2009 009/ 7. 3. 009 PROPSTNÝ MĚNIČ S TRANFORMÁTOREM A ŘÍDICÍM OBVODEM TOPSWITCH Ing. Petr Kejík Ústav radioelektroniky Vysoké učení technické v Brně Email: xkejik00@stud.feec.vutbr.cz Článek se zabývá návrhem

Více

Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007. Sylabus tématu

Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007. Sylabus tématu Stýskala, 2006 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Sylabus tématu 1. Elektromagnetické

Více

Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek. Období vytvoření VM: září 2013

Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek. Období vytvoření VM: září 2013 Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, spouštění a řízení rychlosti asynchronních motorů, jednofázový asynchronní motor Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír

Více

USTÁLE Ý SS. STAV V LI EÁR ÍCH OBVODECH

USTÁLE Ý SS. STAV V LI EÁR ÍCH OBVODECH USTÁLE Ý SS. STAV V LI EÁR ÍCH OBVODECH Odporový dělič napětí - nezatížený Příklad 1 Odporový dělič napětí - zatížený I 1 I 2 I p Příklad 2 1 Příklad 3 Odporový dělič proudu Příklad 4 2 Věty o náhradních

Více

Název: Chování cívky v obvodu, vlastní indukce, indukčnost

Název: Chování cívky v obvodu, vlastní indukce, indukčnost Název: Chování cívky v obvodu, vlastní indukce, indukčnost Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický

Více

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 2 Oddíl 3 Elektrické stroje jsou zařízení, která přeměňují jeden druh energie na jiný, nebo mění její velikost (parametry),

Více

1. Vznik zkratů. Základní pojmy.

1. Vznik zkratů. Základní pojmy. . znik zkrtů. ákldní pojmy. E k elektrizční soustv, zkrtový proud. krt: ptří do ktegorie příčných poruch, je prudká hvrijní změn v E, je nejrozšířenější poruchou v E, při zkrtu vznikjí přechodné jevy v

Více

Varianty snímačů. průmyslová elektronika. K limitnímu snímání hladiny elektricky vodivých i nevodivých kapalin

Varianty snímačů. průmyslová elektronika. K limitnímu snímání hladiny elektricky vodivých i nevodivých kapalin průmyslová elektronik Kpitní hldinové snímče CLS 23 K limitnímu snímání hldiny elektriky vodivýh i nevodivýh kplin Miniturní provedení pro přímou montáž do nádrží, jímek, truek Jednoduhé nstvení pomoí

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet

Více

4 Blikání světelných zdrojů způsobené kolísáním napětí

4 Blikání světelných zdrojů způsobené kolísáním napětí 4 Blikání světelných zdrojů způsobené kolísáním napětí Cíl: Cílem laboratorní úlohy je ověření vlivu rychlých změn efektivní hodnoty napětí na vyzařovaný světelný tok světelných zdrojů. 4.1 Úvod Světelný

Více

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku

Laboratorní měření 1. Seznam použitých přístrojů. Popis měřicího přípravku Laboratorní měření 1 Seznam použitých přístrojů 1. Generátor funkcí 2. Analogový osciloskop 3. Měřící přípravek na RL ČVUT FEL, katedra Teorie obvodů Popis měřicího přípravku Přípravek umožňuje jednoduchá

Více

Pájený výměník tepla, XB

Pájený výměník tepla, XB Popis / plikce Deskové výměníky tepl pájené mědí řdy XB jsou určené pro použití v soustvách centrálního zásoování teplem (tzn. v klimtizčních soustvách, v soustvách určených pro vytápění neo ohřev teplé

Více

Komutátorové motory. riovém zapojení kotvy a buzení

Komutátorové motory. riovém zapojení kotvy a buzení Komutátorové motory Komutátorové stroje v sobě sdružují výhodné regulační vlastnosti ss motorů s výhodou přímého připojení ke střídavé síti. V současnosti používáme 1.f sériové motory 1.f. repulsní motory

Více

5. Pneumatické pohony

5. Pneumatické pohony zapis_pneumatika_valce - Strana 1 z 8 5. Pneumatické pohony Mění energii stlačeného vzduchu na #1 (mechanickou energii) Rozdělení: a) #2 pro přímé (lineární) pohyby b) #3 pro točivý pohyb - pro šroubování,

Více

1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA

1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA 1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA V této kpitole se ozvíte: co rozumíme lgebrickým výrzem; jk jsou efinovány zlomky jké záklní operce s nimi prováíme; jk je

Více

Inovace výuky předmětu Robotika v lékařství

Inovace výuky předmětu Robotika v lékařství Přednáška 7 Inovace výuky předmětu Robotika v lékařství Senzory a aktuátory používané v robotických systémech. Regulace otáček stejnosměrných motorů (aktuátorů) Pro pohon jednotlivých os robota jsou často

Více

Optická zobrazovací soustava

Optická zobrazovací soustava Optická zobrzovcí soustv Mteriál je určen pouze jko pomocný mteriál pro studenty zpsné v předmětu: Videometrie bezdotykové měření, ČVUT- FEL, ktedr měření, přednášející Jn Fischer Jn Fischer, 2013 1 Měření

Více

sf_2014.notebook March 31, 2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj

sf_2014.notebook March 31, 2015 http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj http://cs.wikipedia.org/wiki/hudebn%c3%ad_n%c3%a1stroj 1 2 3 4 5 6 7 8 Jakou maximální rychlostí může projíždět automobil zatáčku (o poloměru 50 m) tak, aby se navylila voda z nádoby (hrnec válec o poloměru

Více

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače

2. Pasivní snímače. 2.1 Odporové snímače . Pasivní snímače Pasivní snímače při působení měřené veličiny mění svoji charakteristickou vlastnost, která potom ovlivní tok elektrické energie. Její změna je pak mírou hodnoty měřené veličiny. Pasivní

Více

KOMPONENTY. Řada stykačů typu SEC

KOMPONENTY. Řada stykačů typu SEC KOMPONENTY Řd stykčů typu SE Všeoecné informce Stykč SE je výroek určený pro mimořádně náročný provoz. Je nvržen tk, y ostál i v nejnáročnějších plikcích z hledisk prcovního prostředí výkonu poždovném

Více

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů 1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů Cíl: Cílem této laboratorní úlohy je ověření vhodnosti použití různých typů měřicích přístrojů při měření efektivních hodnot střídavých proudů

Více

O b s a h O SPOLEČNOSTI FELS 3 TROLEJ MOBILIS ELITE 4 VŠEOBECNÁ TECHNICKÁ DATA 5 VÝPOČET TROLEJE 9 POPTÁVKOVÝ FORMULÁŘ 13 ZÁKLADNÍ DÍLY PŘÍMÉ 14

O b s a h O SPOLEČNOSTI FELS 3 TROLEJ MOBILIS ELITE 4 VŠEOBECNÁ TECHNICKÁ DATA 5 VÝPOČET TROLEJE 9 POPTÁVKOVÝ FORMULÁŘ 13 ZÁKLADNÍ DÍLY PŘÍMÉ 14 Napájecí troleje 2 O b s a h O SPOLEČNOSTI FELS 3 TROLEJ MOBILIS ELITE 4 VŠEOBECNÁ TECHNICKÁ DATA 5 VÝPOČET TROLEJE 9 POPTÁVKOVÝ FORMULÁŘ 13 ZÁKLADNÍ DÍLY PŘÍMÉ 14 PŘÍSLUŠENSTVÍ 15 NAPÁJECÍ DÍLY 16 ZAVÁDĚCÍ

Více

Snížení transientního jevu při přechodu asynchronního motoru napájeného z měniče kmitočtu na napájení ze sítě

Snížení transientního jevu při přechodu asynchronního motoru napájeného z měniče kmitočtu na napájení ze sítě Snížení transientního jevu při přechodu asynchronního motoru napájeného z měniče kmitočtu na napájení ze sítě Praha, srpen 2012 Prof. Ing. JiříPavelka, DrSc., Doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. Ing. Vít Hlinovský,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ TERMOAKUSTICKÉ MĚŘENÍ VÝKONU ULTRAZVUKU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ TERMOAKUSTICKÉ MĚŘENÍ VÝKONU ULTRAZVUKU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A MĚŘICÍ TECHNIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION

Více

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

TZB - VZDUCHOTECHNIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT02-11 HLUK A CHVĚNÍ VE VZDUCHOTECHNICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

PRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY

PRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY PRVIDELNÉ MNOHOĚNY Vlst Chmelíková, Luboš Morvec MFF UK 007 1 Úvod ento text byl vytvořen s cílem inspirovt učitele středních škol k zčlenění témtu prvidelné mnohostěny do hodin mtemtiky, neboť při výuce

Více

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin Rychlostní snímače průtoku Rychlostní snímače průtoku vyhodnocují průtok nepřímo měřením střední rychlosti proudu tekutiny v STŘ. Ta závisí vzhledem k rychlostnímu

Více

7.5.8 Středová rovnice elipsy

7.5.8 Středová rovnice elipsy 758 Středová rovnice elips Předpokld: 750, 7507 Př : Vrchol elips leží v odech A[ ;], B [ 3;], [ ;5], [ ; 3] elips souřdnice jejích ohnisek Urči prmetr Zdné souřdnice už n první pohled vpdjí podezřele,

Více

Teorie jazyků a automatů I

Teorie jazyků a automatů I Šárk Vvrečková Teorie jzyků utomtů I Sírk úloh pro cvičení Ústv informtiky Filozoficko-přírodovědecká fkult v Opvě Slezská univerzit v Opvě Opv, poslední ktulizce 5. květn 205 Anotce: Tto skript jsou určen

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS EEKTŘINA A MAGNETIZMUS XII Střídavé obvody Obsah STŘÍDAÉ OBODY ZDOJE STŘÍDAÉHO NAPĚTÍ JEDNODUHÉ STŘÍDAÉ OBODY EZISTO JAKO ZÁTĚŽ 3 ÍKA JAKO ZÁTĚŽ 5 3 KONDENZÁTO JAKO ZÁTĚŽ 6 3 SÉIOÝ OBOD 7 3 IMPEDANE 3

Více

Prostorové nároky... 35. Zatížení... 37 Velikost zatížení... 37 Směr zatížení... 37. Nesouosost... 40. Přesnost... 40. Otáčky... 42. Tichý chod...

Prostorové nároky... 35. Zatížení... 37 Velikost zatížení... 37 Směr zatížení... 37. Nesouosost... 40. Přesnost... 40. Otáčky... 42. Tichý chod... Vol typu ložisk Prostorové nároky... 35 Ztížení... 37 Velikost ztížení... 37 Směr ztížení... 37 Nesouosost... 40 Přesnost... 40 Otáčky... 42 Tichý chod... 42 Tuhost... 42 Axiální posuvnost... 43 Montáž

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO

Více

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí Stvení sttik 1.ročník klářského studi Nosné stvení konstrukce Výpočet rekcí Reálné ztížení nosných stveních konstrukcí Prut geometrický popis vnější vzy nehynost silové ztížení složky rekcí Ktedr stvení

Více

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia - - Konzultce z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studi ) Číselné obor ) Zákldní početní operce procentový počet ) Absolutní hodnot reálného čísl ) Intervl množinové operce ) Mocnin ) Odmocnin

Více