Městská památková rezervace Znojmo - postoje občanů a. veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Transkript

1 Městská památková rezervace Znojmo - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

2 Na tomto místě bych chtěl poděkovat nejenom Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení mé práce a poskytnutí podnětů, ale rovněţ i pracovníkům NPÚ v Brně, Odboru školství, kultury a památkové péče za jimi poskytnuté informace, stejně jako samotným občanům města a všem, kteří se zúčastnili mého dotazníkového výzkumu.

3 Městská památková rezervace Znojmo - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce Aleš Koranda. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010.

4 2010 Aleš Koranda

5 Abstrakt KORANDA, Aleš: Městská památková rezervace Znojmo - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit postoje občanů a veřejné správy k dané problematice. Práce se člení na úvod, obecnou neboli teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní informace o státní památkové péči v České republice, programech na obnovu památek a o městské památkové rezervaci Znojmo. Praktická část popisuje výsledky sběru primárních a sekundárních dat. Dotazníkový výzkum proběhl mezi občany města Znojma a také mezi zástupci veřejné správy. V závěrečné části jsou prezentovány výsledky výzkumu a shrnuta celá má práce. Klíčová slova: Městská památková rezervace Znojmo. Program regenerace. Památková péče. Financování památek. Výzkum. 5

6 Abstract KORANDA, Aleš: The urban conservation area of Znojmo the position of the citizens and the public administration towards the regeneration and the value for tourism. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervisor Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava pages. The main purpose of my bachelor work si to find out the position of citizens and public administration to the given issue. The work is divided into introduction, general or theoretical part and practical part. The theoretical part consists of basic information on national monument protection in the Czech republic, programmes for monument reconditioning and the urban conservation area of Znojmo. In the finally part of the research results are presented and summarized the whole of the work. Key words: The urban conservation area of Znojmo. Programme of regeneration. Monument protestion. Monuments financing. Research. 6

7 Předmluva Téma své bakalářské práce, tedy Městská památková rezervace Znojmo postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch, jsem si vybral nejenom proto, ţe bylo z mého pohledu relativně nejblíţe mému domovu, ale také proto, ţe mi bylo nejbliţším z nabízených témat. Město Znojmo patří totiţ k nejstarším a historicky velmi významným městům v České republice. Ve své práci proto uvádím i některé jeho nejvýznamnější historické památky. Zajímalo mne, jaký vztah mají občané a veřejná správa k regeneraci, památkové péči, památkám a cestovnímu ruchu v jejich městě, coţ ostatně bylo i cílem zadání mé práce. Samotné postoje uvádějí i výsledky z dotazníkového výzkumu. Jiţ v době pracování na své práci, jsem měl odezvu od zástupců NPÚ v Brně, kteří by výsledky mé práce rádi viděli. Informace jsem sháněl nejen od samotných občanů, představitelů samosprávy a u jiţ zmiňovaného NPÚ, ale čerpal jsem i z internetu, poněvadţ co bylo napsáno v kniţní, ruční podobě, je z většiny případů i v něm. Z kniţních zdrojů jsem čerpal i téţ, ale šlo především o různé broţury či průvodce. Výsledkem mé práce jsou nejenom zjištěné profily všech účastníků dotazování, ale téţ jejich názorů a postojů, co se týká MPR Znojmo, které mohou být dále vyuţity. 7

8 Obsah Abstrakt... 5 Abstract... 6 Předmluva... 7 Obsah... 8 Seznam grafů a ilustrací Úvod Teoretická část Historický vývoj a vznik památkové péče a její současná podoba na území České republiky Dotace, granty, programy a jiné formy podpory pro zachování, obnovu, případně opravu památek Jihomoravský kraj, charakteristika jeho kulturních památek Městská památková rezervace Znojmo Praktická část Sběr dat Výsledky dotazníkového výzkumu mezi obyvateli MPR Vyhodnocení dotazníku určeného představitelům samosprávy Městské památkové rezervace Znojmo Vyhodnocení dotazníku určeného představitelům NPÚ SWOT analýza Závěr Seznam pouţitých zdrojů Přílohy

9 Seznam grafů a ilustrací Graf č. 1: Pohlaví Graf č. 2: Věk Graf č. 3: Vzdělání Graf č. 4: Místo výkonu zaměstnání Graf č. 5: Zaměstnání Graf č. 6: Vztah k městu Graf č. 7: Délka pobytu ve městě Graf č. 8: Povědomost o vyhlášení MPR Graf č. 9: Výhody MPR Graf č. 10: Nevýhody MPR Graf č. 11: Setkání s MPR při jednáních s úřady Graf č. 12: Přínos prohlášení MPR Graf č. 13: Program regenerace MPR Graf č. 14: Setkání s turisty Graf č. 15: Zájem vedení města Graf č. 16: Charakter vztahu k městu Graf č. 17: Otázka přilákání turistů do města Obrázek č. 1: Původní znaky města (14) Obrázek č. 2: Dnešní znak města (14) Obrázek č. 3: Slepá mapa okresu Znojmo (15) Obrázek č. 4: Kníţecí rotunda (16) Obrázek č. 5: Nástěnné malby v rotundě (17) Obrázek č. 6: Celkový pohled na rotundu (18) Obrázek č. 7: Radniční věţ města Znojma (19) Obrázek č. 8: Znojemský hrad (20)

10 1. Úvod Jak jsem jiţ uváděl v předmluvě, bakalářskou práci o Městské památkové rezervaci Znojmo jsem si vybral i z důvodu historické minulosti a tradicím města, vyhlášeného vinnou révou a jeho vinnými sklípky. Město Znojmo je v mnohém podobné jako Jihlava, která je mým rodištěm a kde trvale ţiji. Ať uţ to je právě zmíněná dávná historie, podzemí (v případě Jihlavy katakomby) a kulturní památky, ale i třeba nedávná historie z běţného ţivota, kdy Znojmo vyřadilo kdysi mistrovskou hokejovou Duklu Jihlava, na jejíţ úkor postoupilo do naší nejvyšší hokejové ligy, aby se opět nedávno vrátilo zpět. Ovšem sportovní rivalita je něco zcela odlišného od zájmů cestovního ruchu a památek. Obě dvě města totiţ jsou Městskými památkovými rezervacemi. Jiţ několikrát zmíněnou historii (tu dávnou) uvádím i ve své práci, ale pouze okrajově, neboť nebyla přímo součástí zadání mé bakalářské práce. Stanoveným cílem totiţ bylo zjistit postoje a názory občanů a veřejné správy ve vztahu památky a cestovní ruch. Tedy i k regeneraci, která se v názvu práce objevuje. Jelikoţ město Znojmo je velmi bohaté na památky, uvádím je i já. Bohuţel pro některého čtenáře pro něj v nedostatečném počtu, ale protoţe město má tolik památek, ţe by to zabralo místo celé práce, mohl jsem vybrat jen ty z mého pohledu nejdůleţitější. V jedné z částí popisuji vznik památkové péče, její vývoj a ochranu kulturních památek a připojuji další důleţité pojmy spojené s Městskou památkovou rezervací. Kaţdé město se potýká s nedostatkem financí, nedostává se na kulturu a památky v takové míře, jaké by si zaslouţily. Naštěstí existují různé formy dotací a podpor, které mohou památky zachovat pro další generace. I tyto fondy a granty uvádím. V jedné z nejdůleţitějších částí je uveden i výzkum pomocí stanovených a předem zpracovaných dotazníků. Ty byly určeny nejen občanům ale i zástupcům NPÚ (pro MPR Znojmo je stanoven NPÚ v Brně) a představitelům veřejné samosprávy ve Znojmě. V poslední části jsou stanoveny výsledky dotazníkového výzkumu, názory a postřehy o MPR. 10

11 2. Teoretická část 2.1. Historický vývoj a vznik památkové péče a její současná podoba na území České republiky Počátky péče o kulturní dědictví v tom smyslu, jak je chápeme dnes, spadají aţ do 18. století, kdy osvícenský absolutismus vytvořil nosnou plochu pro stanovení obecně závazných pravidel tehdejší památkové péče. Nelze však hovořit o systematické práci na poli ochrany kulturních statků. Péče o tyto hodnoty spočívala především v rovině religiózní, případně byly velkolepá sídla či nákladné a drahé šperky či vybavení domácností jakousi vizitkou společenského postavení. Zachování starších artefaktů bylo však také důsledkem mnoha jiných motivů, jako např. národního cítění nebo prosté vyuţití vhodných uměleckých děl nebo architektonických článků pro soudobé účely. Aţ období vlády Marie Terezie znamenalo posun ve vývoji péče státní moci o kulturní dědictví. Tereziánské reformy měly širokou platnost a pochopitelně se dotýkaly také památek a jejich zachování. Jedním z nejstarších obecně závazných nařízení byl dvorský dekret z , doplněný dekretem z Oba tyto dekrety upravovaly povinnosti nálezců staroţitností, mezi které byly kromě starých mincí zahrnuty i další nalezené pamětihodnosti, jako např. sochy, pohanské modly, zbraně, nádoby a náhrobní kameny. Všechny tyto nalezené předměty měly být zasílány ke dvoru, kabinetu mincí a staroţitností k odkoupení, přičemţ jejich cena byla stanovována podle stupně jejich výjimečnosti a vzácnosti. Další z dvorských dekretů byl dekret dvorské kanceláře z , který upravoval vývoz a obchod s uměleckými díly a zvláštnostmi. Zakazoval vyváţet obrazy, sochy, antiky, sbírky mincí a mědirytin, vzácné rukopisy, kodexy a prvotisky a vůbec takové předměty umění a literatury, které přispívají ke slávě státu a jejich prodejem by vznikla těţko nahraditelná a podstatná ztráta. Rakouské či Rakousko uherské památkové instituce byly ve své době nejmodernější v Evropě, coţ dokládá i ta skutečnost, ţe tzv. Ústřední komise pro zajišťování a zachování stavebních památek byla zřízena nejvyšším rozhodnutím z při Ministerstvu obchodu, průmyslu a veřejných prací. Její stanovy byly schváleny v roce 1853 a v roce 1859 byla převedena k Ministerstvu kultu a vyučování, kde byla výrazně 11

12 osamostatněna. Vzhledem k tomu, ţe z počátku se měla věnovat péči o nemovité památky stavební, převaţovali v jejím sloţení architekti. Ke komisi příslušel i pomocný sbor 120 konzervátorů a dopisovatelů. Teprve v roce 1872 byla její působnost rozšířena i na památky movité a tato změna přinesla i nový název Komise k vyhledávání a zachování uměleckých a historických památek. V roce 1911 byla komise přebudována na odborný úřad, spojený s vědeckým ústavem pro výzkum a odbornou inventarizaci uměleckého majetku ve státě. C. K. ústřední komise pro zachování památek měla vykonávat bezprostřední veřejnou péči s cílem, aby umělecké a historické památky byly vyhledány a zachovány. Celou řadou právních předpisů byla upravena i oblast obchodu se staroţitnostmi. Ministerstva kultu a vyučování, zahraničního obchodu, vnitra, spravedlnosti, financí, obchodu, ţivností a veřejných staveb. Nový stát Československo převzal staré platné normy jiţ neexistující rakousko uherské monarchie, ale jiţ druhý den své existence, dne , doplnil stávající památkové předpisy nařízením Národního výboru č. 13/1918 Sb. o zákaz vývozu uměleckých a historických památek. V dalších letech (vyhláškou ze dne ) uvolnilo Ministerstvo obchodu dovoz a vývoz uměleckých předmětů (mědirytiny, ocelorytiny, malby na nejrůznějších materiálech, sochy a reliéfy), současně však platil zákaz vývozu uměleckých a historických památek. Aby se vyloučil omyl nebo přímo úmyslná nezákonná manipulace s uměleckými a historickými předměty, stanovilo Ministerstvo školství a národní osvěty postup, kdy památkové úřady měly vývozcům předmětů, které mají na první pohled charakter umělecké nebo historické památky vydávat potvrzení, zda jde nebo nejde o předmět, jehoţ vývoz je zakázán. V Rakousko uherské monarchii, ani později v období první samostatné Československé republiky, nedošlo k přijetí speciálního zákona na ochranu památek, i kdyţ na osnově zákona se neustále pracovalo. První osnovu zákona zpracovala a říšské radě v roce 1909 předloţila Ústřední komise, přepracované znění pak bylo panské sněmovně předloţeno v roce Také po roce 1918 se usilovně pracovalo na právním předpise o ochraně kulturních památek, došlo však pouze ke shodě o obecných principech a zásadách, které měl budoucí zákon pojednat. 12

13 Po skončení druhé světové války měly pro památkovou péči a její následnou právní úpravu naprosto zásadní význam dekrety presidenta republiky (Benešovy dekrety) č. 108/1945 Sb. a zejména pak dekret č. 12/1945 Sb. Po roce 1945 tak přešly jako státní kulturní majetek do státního vlastnictví stovky zámeckých a hradních objektů, řada objektů ve městech a obcích, obzvláště pak v pohraničí, a proto se péče o hrady, zámky a historická jádra měst stala hlavním úkolem památkové péče poválečného období. Zákonem ze dne č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku, byly zřízeny Národní kulturní komise, které přijímaly do své správy jako státní kulturní majetek nejvýznamnější hrady a zámky a účastnily se vytřiďování kulturního mobiliáře v objektech, které přešly do státního vlastnictví, byly ústředními orgány pro správu státního kulturního majetku. Dalším významným památkovým počinem této doby bylo prohlášení 30 historických jader měst za městské památkové rezervace. Stalo se tak na základě rozhodnutí vlády ze dne Nakládání s neobyčejně rozsáhlou a významnou skupinou památek sakrálních bylo upraveno vládním nařízením ze dne 25. října 1949 o působnosti a organizaci Státního úřadu pro věci církevní, kdy právě Státní úřad pro věci církevní měl pečovat o hospodářskou stránku ochrany, po odborné stránce měl za povinnost spolupracovat s organizacemi památkové péče, podřízenými Ministerstvu školství, věd a umění. Aţ do roku 1958 nebyla u nás památková péče podloţena ani dostatečnou právní normou, ani vyhovujícím systémem institucí a organizací s jednoznačně vymezenými kompetencemi. Právní úprava péče o kulturní dědictví byla roztříštěna do celé řady předpisů, kdy vedle poválečných právních norem doposud platily i opatření Stálého výboru č. 255/1938 Sb., o ochraně věcí umělecky nebo památkově zvláště hodnotných a vládní nařízení č. 274/1941 Sb., o archeologických památkách. Památková péče naráţela na celou řadu problémů, a to jak věcných, kdy vznikaly spory o to, zda určitá věc zasluhuje památkovou ochranu, tak také kompetenčních, kdy v některých otázkách nebyla přesně vymezena působnost mezi ústřední a krajské orgány. V té době jiţ bylo zřejmé, ţe vytvoření právní normy, zastřešující problematiku památkové péče, je nezbytné. Proto se přistoupilo k vypracování zákona o kulturních památkách, který byl vyhlášen pod číslem 22 dne a tento den také nabyl účinnosti. Zákon o kulturních památkách shrnoval dosavadní zkušenosti a výsledky práce na tomto úseku. Zákon vymezil povinnosti spojené s údrţbou kulturních památek, 13

14 stanovil zásady ochrany a evidence kulturních památek, konservace a obnovy i jejich kulturního vyuţití. Zákon č. 22/1958 Sb. však neobsahoval ţádná sankční ustanovení. Připouštěl, pokud by bylo ohroţeno zachování kulturní památky, která není národním majetkem, aby krajský národní výbor, pokud nedojde k dohodě s vlastníkem, učinil opatření k ochraně kulturní památky, případně odejmul právo nakládat s kulturní památkou. Zákon o kulturních památkách obsahoval zmocnění k vydání celé řady prováděcích předpisů, kdy k nejdůleţitějším patří vyhláška MŠK č. 116/1959 Ú.l. o evidenci kulturních památek, vyhláška MŠK č. 117/1959 Ú.l. o národních kulturních památkách, vyhláška MŠK č. 181/1959 Ú.l. o památkových rezervacích, vyhláška MŠK č. 118/1959 Ú.l. o památkových ochranných pásmech, a další, např. o činnosti a organizaci krajských, okresních a místních komisí státní památkové péče a o okresních konzervátorech a zpravodajích státní památkové péče. Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách odpovídal dobovým potřebám státní památkové péče. Od jeho vydání však vývoj státní památkové péče prošel podstatnými kvalitativními i organizačními změnami k závaţným úpravám došlo především v oblasti organizace státní správy v souvislosti s novými zákony o národních výborech a o správním řízení, ústavním zákonem o československé federaci, zákonem České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, občanským zákoníkem, jakoţ i v oblasti hospodářsko-právní vydáním hospodářského zákoníku, předpisů o správě národního majetku apod. V reakci na tento vývoj byl přijat s účinností od nový právní předpis zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., který přinesl některé zásadní změny do dosavadního chápání právní ochrany kulturních památek. Přesně vymezil, na které objekty kulturní hodnoty se vztahuje péče státu jako na kulturní památky, kdy kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury, určil, ţe kulturní památky se zapisují centrálně do Ústředního seznamu kulturních památek, zřídil památkovou inspekci jako sloţku Ministerstva kultury, která dohlíţí na dodrţování zákona o státní památkové péči a stanovil sankce za porušení zákona. K provedení zákona o státní památkové péči byl vydán, na rozdíl od předchozího zákona, v první fázi pouze jeden prováděcí předpis, vyhláška Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb. V pozdějších letech byl, vzhledem k výrazným změnám právního prostředí v České republice, zákon č. 20/1987 Sb. mnohokrát novelizován a v kontextu těchto změn byl v letech 2007 a 2008 proveden 14

15 dalšími dvěma vyhláškami. Vyhláškou Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náleţitosti plánu území s archeologickými nálezy Vyhláškou Ministerstva kultury č. 420/2008 Sb., kterou se stanoví náleţitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací a památkových zón. (1) Nejdůleţitější pojmy z pohledu MPR Památkové rezervace Území, jehoţ charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, můţe vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. (21) Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, můţe Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis 17. (21) Ochranné pásmo Území, v němţ se stanoví zvláštní podmínky, jichţ je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna můţe být činnost, zdroj nebo hodnota před negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo můţe být vyhlášeno téţ okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává stavební úřad. Obec, je-li stavebním úřadem, můţe dle 133 SZ vyhlásit obecně závazným předpisem stavební uzávěru nebo chráněné území. (22) 15

16 2.2. Dotace, granty, programy a jiné formy podpory pro zachování, obnovu, případně opravu památek Zachování kulturního dědictví po předcích z dob minulých stojí, nejenom v naší zemi, velké mnoţství finančních prostředků. Je však nutné zachovat je pro další generace, a proto se pro ně vytvářejí různé podpůrné programy, jak na straně státní, tak i na straně mezinárodní. V jednotlivých státech má kulturní památky, jak uţ název vypovídá, na starosti Ministerstvo kultury, či jiný podobný úřad. Z mezinárodních, či nadnárodních organizací jmenujme jako nejdůleţitější organizaci EU a její fondy Dotační programy ministerstva kultury ČR Podle 16 odst. 2 zákona o státní památkové péči můţe příspěvek na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury, je-li na zachování kulturní památky mimořádný společenský zájem (například jde-li o kulturní památku na území České republiky svého druhu ojedinělou, je-li kulturní památka v havarijním stavu nezaviněném jejím vlastníkem nebo je-li kulturní památka zařazena do některého ze specializovaných příspěvkových programů Ministerstva kultury). Ministerstvo kultury má v současnosti 6 specializovaných programů na obnovu kulturních památek, 1 program na podporu památek UNESCO, 1 program na podporu občanským sdruţením a 1 program na podporu záchranných archeologických výzkumů. Všechny programy, které Ministerstvo kultury uvádí, se týkají pouze příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu. Program záchrany architektonického dědictví Z tohoto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu kulturních památek, které jsou nejcennější součástí architektonického dědictví (například hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely), konkrétně na práce směřující k záchraně kulturní památky nebo k záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky.(2) 16

17 Havarijní program Z tohoto programu poskytuje Ministerstvo kultury příspěvky na zajištění nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb kulturních památek.(2) Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Z tohoto programu se poskytují příspěvky na obnovu kulturních památek nacházejících se ve vesnických památkových rezervacích a ve vesnických a krajinných památkových zónách (zejména památek lidové architektury, například zemědělských usedlostí, chalup, kapliček a boţích muk).(2) Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu (restaurování) movitých kulturních památek, zejména významných děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací umístěných v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně vzdělávací nebo náboţenské účely (například obrazy a sochy v kostelech).(2) Program Podpory občanských sdruţení v památkové péči Umoţňuje finančně podporovat veřejně prospěšné projekty předloţené občanskými sdruţeními, popř. dalšími subjekty, jejichţ činnost napomáhá k ochraně nemovitého i movitého památkového fondu v ČR a k nejširší popularizaci péče o něj.(2) Program Podpora záchranných archeologických výzkumů Byl zaloţen společným opatřením ministerstev kultury a financí jako jeden z nástrojů plnění mezinárodních závazků České republiky podle Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy na podporu záchranných archeologických výzkumů prováděných příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem kultury, pokud jsou oprávněny k této činnosti.(2) 17

18 Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Byl zaloţen v roce 2008 na obnovu památkového fondu, kde to efektivně a účelně neumoţňují jiné programy Ministerstva kultury. Finanční prostředky v Programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a ani nejsou ve vlastnictví České republiky.(2) Program Podpora pro památky UNESCO Program Podpora pro památky UNESCO zřídilo Ministerstvo kultury ČR poprvé v roce Jeho hlavním cílem je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. V rámci zásad pro čerpání finančních prostředků z tohoto programu byly vytvořeny tři prioritní oblasti: tvorba management plánů, vědecko-výzkumné aktivity a prezentace, propagace a edukace statků UNESCO. Účelem programu je podporovat všestranný rozvoj památek zapsaných na Seznam světového dědictví, které se nacházejí na území ČR. (2) Protoţe regenerace je i slovo v názvu v mé práci, chtěl bych následující program popsat více neţ předchozí. Program regenerace MPR a MPZ Regenerace = uvedení do původního (dobrého, ţádoucího) stavu, dodání nové kvality, obnova sil, svěţesti apod.; obrození, obroda. (24) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl ustaven vládním usnesením číslo 209 ze dne 25. března Program je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění ţivotního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. Cílem Programu je aktivizovat města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou k jejich regeneraci a 18

19 všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. K zabezpečení Programu zřizují ministerstva kultury, ţivotního prostředí a pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdruţením historických sídel Čech, Moravy a Slezska pracovní skupinu pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Na podporu přípravy, zpracování a realizace programů se mohou vyčlenit prostředky pro zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. Městské programy regenerace jsou souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací a městských památkových zón v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení a rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města, respektovat zvláštní a jedinečné podmínky jednotlivých měst. Obecně se vytyčují zejména hlavní cíle, které však mohou mít v jednotlivých programech rozdílnou váhu a různou časovou a prostorovou provázanost. K Programu regenerace MPR a MPZ České republiky se můţe přihlásit a podle zásad tvorby městských programů regenerace můţe postupovat kaţdé město, které má na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ, nebo město, jeţ se o statut MPR nebo MPZ hlásí. Podle zásad tvorby městských programů mohou přiměřeně postupovat i ostatní města, která si chtějí zachovat své historicky a architektonicky cenné části. (3) Dotační program pro poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje Podpora v oblasti památkové péče V této oblasti se jedná o podporování aktivit směřujících k zachování a obnovy kulturních památek, národních kulturních památek a zájmu památkové péče v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu památky, rezervace nebo zóny. Dále pak se jedná o podporu při zachování, obnovu a zřízení objektů 19

20 vykazujících kulturní hodnoty, restaurování movitých kulturních památek a národních kulturních památek, dokumentaci památek, provádění archeologických výzkumů. Minimální výše dotace je Kč, maximální pak Kč, minimální podíl spoluúčasti dotace činí 50% celkových nákladu projektu. (4) Podpora v oblasti kulturních zařízení V této oblasti se jedná podporu výstavby, vybavení kulturních zařízení a na obnovu technického zhodnocení kulturních zařízení, přístavby, stavební úpravy a opravy, rekonstrukce a modernizace kulturních zařízení. Dále pak na pořízení movitých věcí, které jsou přínosem v oblasti kultury či památkové péče. Minimální výše dotace je Kč, maximální pak Kč, minimální podíl spoluúčasti dotace činí 50% celkových nákladu projektu. (4) Podpora v oblasti kultury Zde se jedná o podporu aktivit různorodé formy kultury, kulturních akcí, zachování, zpřístupnění a další rozvoj kulturního dědictví veřejnosti muzeí a galerií a projektu jejich vyššího zapojení do společenského ţivota a do vzdělání. Dále podpora směřuje do kultury menšin, rozvoje neprofesionální kultury v regionech, vydavatelské činnosti, zájmové umělecké činnosti, estetické výchovy dětí a mládeţe a do zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví všech oblastí Jihomoravského kraje. Minimální výše dotace je Kč, maximální pak Kč, minimální podíl spoluúčasti dotace činí 50% celkových nákladů projektu. (4) Nejdůleţitější fondy a operační programy EU Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Je jedním z nejdůleţitějších strukturálních fondů Evropské Unie (EU). Strukturální fondy fungují jako jeden z nástrojů Evropské unie ke sniţování rozdílů mezi odlišnou úrovní ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých regionů v EU. V dokumentech EU se tento proces nazývá politika hospodářské a sociální soudrţnosti. Prostřednictvím ERDF je v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti poskytována cílená pomoc regionům, jejichţ rozvoj zaostává za evropským průměrem. 20

21 Myslí se tím regiony, jejichţ HDP na obyvatele je niţší neţ 75 % průměru HDP EU 25. V případě České republiky se v rámci cíle "Konvergence" jedná o všechny regiony mimo oblast hlavního města Prahy. Z prostředků ERDF jsou podporovány infrastrukturní projekty. Pro lepší představu můţeme jmenovat např. investice do výzkumu a technologického vývoje, výstavbu silnic a ţeleznic, podporu inovačního potenciálu podnikatelů, podporu začínajícím podnikatelům, investice do malých a středních podniků, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, rekonstrukce kulturních památek, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, výsadba regenerační zeleně ve městech apod. ERDF jako nástroj EU slouţí k dosaţení tří hlavních cílů regionální politiky EU. Jeho prioritním cílem je tzv. cíl Konvergence, dále pak cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce. Pod těmito pojmy se skrývají různé investiční aktivity, které slouţí ke zvyšování ţivotní úrovně méně rozvinutých členských států a regionů. Z ERDF jsou podporovány aktivity, jejichţ cílem je zlepšit podmínky pro hospodářský růst, zvýšit zaměstnanost, podpora podnikání, především rozvoje malých a středních podniků, cestovní ruch, kultura, spolupráce mezi městy a venkovem, přeshraniční spolupráce, ochrana ţivotního prostředí a další. V souladu s cíli evropské regionální politiky je jednou z největších priorit České republiky posílení růstu konkurenceschopnosti státu na světovém trhu a orientace na znalostní ekonomiku. Proto byl na období připraven Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OPVaVpI) financovaný právě z prostředků ERDF. Řídícím orgánem programu OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Tento program nově umoţňuje čerpat prostředky určené na rekonstrukci stávajících a výstavbu nových kapacit pro výzkum a vývoj (nová výzkumná centra, moderní technologie a přístroje apod.).(5) ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudrţnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné 21

22 dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k ţivotu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno704,45 mil., coţ činí přibliţně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 124,31 mil.. O podporu mohou ţádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, provozovatelé dráhy, nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé, občané a další. Řídícím orgánem ROP JV je Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. ROP JV je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). ROP JV obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne Dostupnost dopravy - na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 345,2 mil., tj. 49,0 % ROP JV 2. Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu - na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 133,8 mil., tj. 19,0 % ROP JV. 3. Udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel - na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 201,5 mil., tj. 28,6 % ROP JV 4..Technická pomoc - na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 23,9 mil., tj. 3,4 % ROP JV (7) Integrovaný operační program Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a územní rozvoj: rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro 22

23 oblast sociálních sluţeb, veřejného zdraví, sluţeb zaměstnanosti a sluţeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik. Integrovaný operační systém dle zákona: - Usnesením vlády ČR č. 175/2006 bylo výkonem funkce ŘO IOP určeno MMR. - Usnesením vlády ČR č.197/2007 ze dne byl IOP schválen vládou ČR. Integrovaný operační program byl schválen Evropskou komisí dne V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí, subsidiarity (tj. respektování pravomocí organizačně niţších úrovní) a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy: - modernizace veřejné správy, - zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, - podpora územního rozvoje Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících sluţeb (dále jen veřejné sluţby) na území ČR s cílem zvýšit kvalitu ţivota obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloţeno koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce). Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor řízení operačních programů. V souladu s článkem 53 odst.1 písm. b) obecného nařízení je příspěvek z ERDF kalkulován ve vztahu k celkovým způsobilým veřejným výdajům. Příspěvek z ERDF je podle obecného nařízení EK maximálně 85% celkových způsobilých veřejných výdajů, minimální hranice spolufinancování z národních veřejných zdrojů je 15% celkových způsobilých veřejných výdajů. 23

24 Financování IOP bude - vedle prostředků ERDF a národních veřejných zdrojů - zahrnovat v omezeném rozsahu i financování ze soukromých zdrojů (prioritní osy 3, 4a, 4b a 5). Celková alokace IOP činí 1 582,4 mil. EUR, z toho pro cíl Konvergence je vyčleněna rozhodující část ,0 mil. EUR, pro cíl RKaZ pak částka 29,4 mil.eur (niţší částka na tento cíl je odůvodněna výrazně lepší situací v rámci regionu NUTS 2 Praha a dále tím, ţe podpora pro tento region se týká pouze vybraných úseků, které řeší IOP (prioritní osy 1b, 4b a 6b). IOP obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí intervence, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. (6) Integrované plány rozvoje měst Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) se rozumí soubor konkrétních vzájemně obsahově i časově provázaných akcí, které budou realizovány dvěma či více projekty směřujícími k dosaţení společného cíle lokality, města nebo regionu a mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. V rubrice naleznete mimo jiné nejčastěji kladené otázky k problematice IPRM, metodiku a srovnávací hodnoty vstupních kritérií či seznam oficiálních informačních míst pro IPRM v IOP.(6) OP Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. O podporu mohou ţádat veřejnoprávní instituce a neziskové organizace. Řídícím orgánem OP ČR - Rakousko je Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska, v České republice za něj má coby Národní orgán zodpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. OP ČR - Rakousko je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko (OP ČR - Rakousko) spadá mezi regionální operační programy v cíli Evropská územní spolupráce a je pro něj z fondů EU vyčleněno 107,44 mil., které mají být z českých a rakouských národních 24

25 veřejných zdrojů doplněny o 18,96 mil.. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 69,12 mil. (cca 1,95 mld. Kč), coţ činí přibliţně 0,26 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Tento operační program se zaměřuje na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu ţivotního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, podporu vzdělávání a sociální integrace, podporu spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií, podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. V případě operačních programů přeshraniční spolupráce je důleţitý přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice. Projekty musí dále zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů: společná příprava, společné provádění, společné vyuţívání pracovníků a společné financování. OP ČR - Rakousko obsahuje 3 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí činností, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 1. Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how - Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 51,8 mil., tj. 48,2 % OP ČR Rakousko 2. Regionální dostupnost a udrţitelný rozvoj - Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 49,2 mil., tj. 45,8 % OP ČR Rakousko 3. Technická pomoc - Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 6,4 mil., tj. 6,0 % OP ČR - Rakousko.(6) OP Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko je určen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, ze slovenské strany jde o Trenčínský, Trnavský a Ţilinský kraj. O podporu mohou ţádat veřejná správa, neziskové organizace, hospodářské a agrární komory apod. Řídícím orgánem OP ČR - Slovensko je Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR, v České republice za něj má coby Národní orgán zodpovědnost Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 25

26 OP ČR - Slovensko je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Operační program Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko (OP ČR - Slovensko) spadá mezi regionální operační programy v cíli Evropská územní spolupráce a je pro něj z fondů EU vyčleněno 92,74 mil., které mají být z českých a slovenských národních veřejných zdrojů doplněny o 16,37 mil.. Pro českou stranu je z fondů EU plánováno 56,55 mil. (cca 1,59 mld. Kč), coţ činí přibliţně 0,21 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu ţivotního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu, podporu zlepšování vzdělávacích a sociálních sluţeb, podporu spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií, podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. V případě operačních programů přeshraniční spolupráce je důleţitý přeshraniční dopad projektu, kdy přínos z realizace projektu musí mít prokazatelně obě strany hranice. Projekty musí dále zahrnovat příjemce z obou zemí, kteří spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů: společná příprava, společné provádění, společné vyuţívání pracovníků a společné financování. OP ČR - Slovensko obsahuje 3 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky specifikující, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritě podpořeny. 1. Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce - Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 50,1 mil., tj. 54,0 % OP ČR Slovensko 2. Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a ţivotního prostředí - Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 37,1 mil., tj. 40,0 % OP ČR Slovensko 3. Technická pomoc - Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 5,6 mil., tj. 6,0 % OP ČR Slovensko (6) Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíţe specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. 26

27 Opatření Programu rozvoje venkova přispějí k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: - Společnost zaloţená na znalostech - Vnitřní trh a podnikatelské prostředí - Trh práce - Udrţitelný rozvoj Göteborgská konference se promítá v Programu při zavádění opatření k trvale udrţitelným systémům zemědělského hospodaření a podporou opatření, která vytváří trvale udrţitelná pracovní místa. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k dosaţení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udrţitelného rozvoje, zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umoţní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sníţit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáleţitost obyvatel na venkově. Program se vztahuje na území České republiky a určuje politiku rozvoje venkova ČR v období (7) Program rozvoje venkova náleţí do prioritní osy III Kvalita ţivota ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Formou podpory bude nevratná přímá pomoc. Příspěvek pro celou osu III dosáhne celkem EUR, z toho z EZFR EUR.(4) OP Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. 27

28 O jeho podporu mohou ţádat poskytovatelé sociálních sluţeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány sluţeb zaměstnanosti a další. Řídícím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor řízení pomoci z ESF. OP LZZ je financován z: Evropského sociálního fondu (ESF).Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných sluţeb a mezinárodní spolupráce téţ z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím je v těchto oblastech proto také Hl. m. Praha. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld., coţ činí přibliţně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld.. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne Adaptabilita - na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil., tj. 28,6 % OP LZZ 2. Aktivní politika trhu práce - na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil., tj. 33,0 % OP LZZ 3. Sociální integrace a rovné příleţitosti - na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil., tj. 21,7 % OP LZZ 4. Veřejná správa a veřejné sluţby - na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil., tj. 10,6 % OP LZZ 5. Mezinárodní spolupráce - na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 39,0 mil., tj. 2,1 % OP LZZ 6. Technická pomoc - na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 73,5 mil., tj. 4,0 % OP LZZ. (6) 28

29 OP Ţivotní prostředí Operační program Ţivotní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality ţivotního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. O podporu z tohoto operačního programu mohou ţádat obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace a organizační sloţky obcí, krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, veřejné výzkumné instituce a další. Řídícím orgánem OPŢP je Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. Státní fond ţivotního prostředí je zprostředkujícím orgánem. OPŢP je financován ze dvou fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudrţnosti (FS). Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je druhým největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 4,92 mld., coţ činí přibliţně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,87 mld..op Ţivotní prostředí obsahuje 8 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně ještě podoblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní - na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 1,99 mld., tj. 40,4 % OPŢP 2. Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí - na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 0,63 mld., tj. 12,9 % OPŢP 3. Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie - na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 0,67 mld., tj. 13,7 % OPŢP 29

30 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí - na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 0,78 mld., tj. 15,8 % OPŢP 5. Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik - na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 0,06 mld., tj. 1,2 % OPŢP 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny - na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 0,60 mld., tj. 12,2 % OPŢP 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu - na prioritní osu 7 je z fondů EU vyčleněno 0,04 mld., tj. 0,9 % OPŢP 8. Technická pomoc - na prioritní osu 8 je z fondů EU vyčleněno 0,14 mld., tj. 2,9 % OPŢP (6) Finanční mechanismy EHP a Norska V souladu s usnesením vlády České republiky č z 13. října 2003 byla podepsána Dohoda o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru (EHP). V rámci této dohody byl zaveden i nový finanční mechanismus, jehoţ prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské kníţectví a Norské království) v letech přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko bude navíc přispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvláštního norského finančního nástroje (Norsk finansieringsordning). Všechny základní principy a zásady týkající se finančního mechanismu EHP, resp. Norska jsou zakotveny v uvedené Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru (Protokol 38a), resp. připojené Dohodě mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období let Jedná se především o celkovou výši částky na investiční a rozvojové projekty, účel a priority pro čerpání přidělených finančních prostředků, nutnou výši spolufinancování projektů, frekvenci vyhodnocování, případně přerozdělování nevyuţitých finančních prostředků atd. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP / Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana ţivotního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. (8) 30

31 2.3. Jihomoravský kraj, charakteristika jeho kulturních památek Výkon státní památkové péče je v JMK realizován v přenesené působnosti obecními úřady obcí s rozšířenou působností jako správními orgány prvoinstančními vůči nemovitým i movitým kulturním památkám a krajským úřadem JMK, který je prvoinstančním orgánem pro národní kulturní památky (dále jen NKP) a současně odvolacím orgánem pro obce s rozšířenou působností. Vymezení výkonů a pravomocí je dáno zákonem o státní památkové péči a zákony o krajích a obcích. Odborným pracovištěm poskytujícím jmenovaným správním orgánům odborná vyjádření jako zákonný podklad pro rozhodování ve správním řízení jsou NPÚ Praha a NPÚ Brno. NPÚ Praha mimo další úkoly, plní jedno velmi důleţité poslání: je příslušný hospodařit s nemovitými KP ve vlastnictví státu. V jeho správě je převáţná většina NKP.(9) Charakteristika a stav památkového fondu v Jihomoravském kraji Celkové mnoţství KP v Jihomoravském kraji se podle oficiálních údajů uváděných v internetové verzi ÚSKP nachází dle seznamů NPÚ Brno 5216 kulturních památek. Dle okresů je následovně rozděleno: - Blansko 373, - Brno venkov 521, - Břeclav 730, - Brno - město 1472, - Hodonín 455, - Vyškov 374, - Znojmo Dle obcí je rozděleno: - Blansko 120, - Boskovice 188, - Břeclav 194, - Brno město 1472, - Bučovice 31, - Hodonín 135, - Hustopeče 141, - Ivančice 127, - Kuřim 25, - Kyjov 145, - Mikulov 348, - Mor. Krumlov 175, - Pohořelice 62, - Rosice 71, - Šlapanice 189, - Slavkov u Brna 86, - Tišnov 65, - Veselí nad Moravu 174, - Vyškov 257, - Znojmo 1100, - Ţidlochovice

32 Počty KP podle druhu Na území Jihomoravského kraje se mj. nachází: 397 kostelů, 72 far, 27 klášterů, 9 synagog, 104 zámků, 16 tvrzí, 12 paláců, 40 hradů, 1275 domů, 31 usedlostí, 31 stavení, 21 vil, 26 mlýnů, 18 sýpek, 63 sklepů, 55 zvonic, 6 hrobek, 41hřbitovů, 758 soch, 234 boţích muk, 52 sloupů, 40 náhrobků, 305 kříţů, 13 dvorů, 6 chalup, 37 parků, 5 zahrad, 16 zdí, 10 hradeb. Památky UNESCO Na území Jihomoravského kraje jsou dvě kulturní památky zapsané na Listině světového kulturního dědictví (památky UNESCO):Vila Tugendhat v Brně a Lednicko-valtický areál Nemovité národní kulturní památky (NKP): Hrad Bítov, Zámek Bučovice, Kostel sv. Jakuba Většího v Brně, Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem, Zámek Kunštát, Zámek Lednice, Zámek Lysice, Slovanské hradiště v Mikulčicích, Zámek Milotice, Petrov v Brně, Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, Zámek Rájec nad Svitavou, Znojemská hradní rotunda, Vodní mlýn ve Slupi, Hrad a pevnost Špilberk v Brně, Vila Tugendhat, Zámek Uherčice, Zámek Valtice, Zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek, Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman (jen parcelní čísla: 1999, 2004/2 (část), Areál hradu Pernštejn. Památkové rezervace, památkové zóny a ochranná pásma (PR, PZ a OP) Zákon o Památkové péči pracuje s pojmy památková rezervace (PR), památková zóna (PZ) a ochranné pásmo (OP). Ostatní pojmy jako městská, vesnická památková rezervace (MPR, VPR), městská, vesnická památková zóna (MPZ, VPZ), krajinná památková zóna (KPZ), archeologická rezervace (AR) jsou pojmy pomocné. Na území ČR se nachází celkem 40 MPR, 254 MPZ, 61 VPR, 211 VPZ a 19 KPZ a 10 AR. V JKM se v současné době nachází 31 plošně chráněných území 3 MPR, 12 MPZ, 3 VPR, 8 VPZ, 3 KPZ, 2 AR a 39 ochranných pásem. Památkové rezervace - MPR - Brno, Mikulov, Znojmo 32

33 - VPR - Blatnice-Stará Hora, Pavlov, Petrov Plţe, Stará huť v Josefském údolí u Olomučan, - AR - Staré Zámky u Líšně, Břeclav Pohansko Památkové zóny - MPZ - Boskovice, Doubravník, Ivančice, Jevišovice, Kyjov, Lomnice, Moravský Krumlov, Slavkov u Brna, Stráţnice, Valtice, Veselí nad Moravou, Vyškov - VPZ - Brno Tuřany - Brněnské Ivanovice, Javorník Kopánky, Lysovice, Šatov, Vápenky, Veselka (obec Kněţeves), Vratěnín, Zvonovice. - KPZ - Lednicko - valtický areál, Slavkov - území bojiště, Vranovsko Bítovsko. (9) 2.4. Městská památková rezervace Znojmo Město Znojmo bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací dne 21. prosince 1987 výnosem Ministerstva kultury č. j /87-VI/1. (23) Znojmo Perla jiţní Moravy Tak bývá označováno kdysi královské město (nyní město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji) Znojmo. Nachází se na levém břehu řeky Dyje, kde bylo vystavěné na mohutné skále, je vzdálené 55 km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. 8 km od města probíhá hranice Rakouska, v roce 2010 zde ţilo téměř 35 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní části Moravy. Do roku 2010 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo, který se nyní vztahuje pouze na oblast soudnictví. Za Rakouska-Uherska a za první republiky bylo do roku 1928 městem statutárním. (10) Znojmo je také jedním z nejstarších měst České republiky, jako pevnost a prosperující sídlo bylo cenným trumfem v rukou českých králů a moravských markrabat a jeho důleţitost byla od počátku 11. Století podtrhnuta blízkostí rakouské hranice a polohou na staré zemské stezce z Prahy do Vídně. Symbolem města jakoţto důleţité pevnosti bylo od nepaměti městské opevnění. Jeho systém byl vylepšován aţ do počátku 17. století a Znojmo tak představovalo jedno z nejlépe fortifikovaných měst v prostoru mezi Prahou a Vídní. Ústředním bodem 33

34 opevnění byla vţdy pozdně gotická radniční věţ. Znojmo se můţe pyšnit mnohými skvosty sakrálních architektury. Nejvzácnější památkou je rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny. Mohutná románská rotunda se vzácnými freskami stojí na nejvyšším bodě skály před vstupem do přemyslovského hradu. Historickému jádru města dominují věţe tří kostelů jezuitského kostela sv. Michala, dominikánského kostela sv. Kříţe známého gotického děkanského chrámu sv. Mikuláše. V těsné blízkosti chrámu nalezneme unikátní dvoupatrovou kapli sv. Václava. Svojí monumentálností ohromí obrovitý komplex budov premonstrátského kláštera v Louce. Velkou chloubou města je bezpochyby i pseudorenesanční budova Městského divadla dokončená v roce 1900, která je zdařilou zmenšeninou vídeňské národní opery. (11) Nejzajímavější turistická místa a památky města Znojma Zde bych chtěl uvést podrobněji některé nejdůleţitější a turisticky hojně navštěvované památky MPR Znojmo. Kníţecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny Nejvzácnější kulturní památka Znojma. Ačkoli její vznik je pro odborníky stále otevřenou otázkou, poslední analýzy kladou stavbu kníţecí svatyně do 80. let 11. století, kdy údělný kníţe Konrád I. Brněnský ( ) zakládal ve Znojmě nový přemyslovský hrad (původní správní centrum bylo tehdy na Hradišti). Mohutná románská rotunda se vypíná na nejvyšším bodě vysoké skalní ostroţny předhradí, přímo před vstupem do vnitřního přemyslovského hradu. Svojí architekturou patří k průměrné románské produkci, vyniká však svým interiérem. Jedinečně promyšlená skladba románských nástěnných maleb inspirovaných soudobým uměním Byzantského impéria vypovídá o nadčasovém a ambiciózním rozhledu znojemských Přemyslovců, kteří takto velkolepě demonstrovali svůj dynastický nárok na vládu nad českými zeměmi. Biblické výjevy jsou zde doplněny o ojedinělou galerii přemyslovských kníţat 10. a 11. století, mezi kterými ústřední pozici zaujímá první český král Vratislav, starší bratr Konrádův. (12) Radniční věţ Ikona Znojma, symbol jeho slavné historie, nejkrásnější památka znojemské pozdní gotiky. Na objednávku zdejších konšelů byla postavena v letech kamenickým mistrem Mikulášem ze Sedlešovic. Unikátní, subtilně působící hranolová věţ je zastřešena neobyčejně sloţitou a dynamickou konstrukcí se dvěma úrovněmi ochozů, ozdobenou osmi menšími 34

35 víţkami a vysokým středovým jehlanem se zlatými báněmi a praporci. Střechu znojemské radniční věţe můţeme jistě označit za jednu z nejmistrnějších ukázek pozdně-gotické architektury a tesařství v rámci celé České republiky. Původní břidlicová krytina byla jiţ roku 1592 nahrazena z praktických důvodů krytinou měděnou. Z ochozů věţe (veřejnosti je dnes přístupný pouze dolní) bylo moţno udrţovat výborný přehled o dění v celém městě a jeho širokém okolí. Věţ tedy fungovala jako ústřední nervový bod organismu městského opevnění Znojma. Byla nepostradatelnou hláskou, odkud bylo moţné spatřit jakýkoli pohyb nepřítele v okolí města, zejména v široce otevřené krajině na jih od města, kudy probíhá moravskorakouská hranice.(12) Městské opevnění Městské opevnění bylo symbolem významu Znojma ve středověku, jeho důleţitosti jakoţto neodmyslitelné pevnosti stráţící významný jiţní vstup do zemí českého krále. Opevnění bylo tvořeno několika pásmy hradebních zdí a čtyřmi branami. Zesíleno bylo mnoţstvím věţí, bašt a vodními příkopy. Nejstarší hradební pás, vystavěný v souvislosti s vysazením středověkého města v průběhu 13. století, je nejmohutnější, nejlépe dochovaný, obklopuje celé historické Znojmo. V pravidelných intervalech se zde střídají tu hranolové, tu válcové věţe. Nejvyšší z nich lze spatřit v Horním parku. Úsek opevnění od dnešního náměstí Svobody aţ po ulici Pasteurovu byl kvůli přístupnému terénu velmi zranitelný. Proto byl jiţ v průběhu 13. a 14. století zesílen dalším pásmem hradební zdi. Mezi prvním a druhým pásmem vznikl několik metrů široký komunikační prostor zvaný parkán. Parkánová hradba byla mnohem niţší neţ vnitřní hradební pás a nebyla původně zesílena ţádnými baštami. Aby nepříteli co nejvíce ztíţili přístup k hradbám, vylámali obránci města před parkánovou hradbou hluboký příkop, který byl v případě potřeby napouštěn vodou z velkého vodního rezervoáru a vydatných podzemních studní situovaných v prostoru dnešního náměstí Svobody a ulice Sokolské. Vně příkopu byl současně navršen vysoký hliněný val (dodnes zřetelný v Městském parku). V souvislosti se zdokonalením palební techniky bylo v 15. století přikročeno k výstavbě třetího pásu opevnění na koruně zmíněného valu. Tato nová hradební zeď byla v 16. století zesílena půlkruhovými, dovnitř otevřenými bastiony. Následovalo vyhloubení dalšího širokého příkopu a navršení vnějšího hradebního valu (dnes po jeho někdejší koruně vede hlavní promenádní alej Městského parku). Aţ do počátku 17. století byl systém městského opevnění Znojma neustále vylepšován. Znojmo tak představovalo jedno z nejlépe fortifikovaných měst v prostoru mezi Prahou a Vídní. Po dramatické proměně stylu válčení během třicetileté války a v době následujícího 17. a 18. století se však gotické věţe, příkopy a 35

36 hradby staly pro nepřátelské armády čím dále více slabší překáţkou. Po napoleonských válkách bylo proto rozhodnuto zbytečné a zchátralé opevnění postupně odbourávat. Míra demolice však, oproti ostatním městům Moravy, naštěstí nenabyla velkých rozměrů.(12) Děkanský chrám sv. Mikuláše Tuto stavbu povaţuji z mého pohledu za nejvýraznější ze sakrální architektury ve Znojmě. Výrazná znojemská dominanta, jeţ se vedle radniční věţe uplatňuje téměř u všech pohledů na město. Zasvěcení sv. Mikuláši, patronovi obchodníků, souvisí s předměstskou kupeckou osadou zvanou Újezdec, která v okolí kostela existovala od konce 11. století. Jméno sv. Mikuláše se objevuje jiţ na mincích znojemského údělného kníţete Litolda kolem roku Roku 1190 byl původní románský kostel darován kníţetem Konrádem Otou nově zaloţenému louckému opatství. Při obrovských poţárech města v 1. třetině 14. století vzal starý kostelík za své, takţe loucká vrchnost musela přikročit ke stavbě zcela nového chrámu. Architektonický vývoj budovy byl nesmírně sloţitý, odvíjel se v několika etapách v průběhu 14. a 15. století. Hlavní část kostela má podobu vysoké trojlodní síně členěné mohutnými válcovými sloupy. V prosinci roku 1437 bylo v chrámu veřejně vystaveno mrtvé tělo císaře Zikmunda Lucemburského. Interiér kostela byl v baroku upravován (oltáře a plastiky), byly přestavěny některé boční kaple. V kněţišti návštěvníka zaujmou unikátní gotické fresky, mistrné sanktuarium a krásná gotická plastika bičovaného Krista u kůlu. Za zmínku stojí také zajímavá barokní kazatelna v podobě zeměkoule a skvostné novogotické varhany na kúru. Věţ kostela patří k nejmladším částem budovy, neboť vznikla teprve v polovině 19. století. Byla ke kostelu přistavena netradičně na jeho východní stranu, tj. za kněţiště. Původní věţ kostela stála na jiţní straně, v místech dnešní malé víţky.(12) Znojemské podzemí Rozlehlé bludiště podzemních chodeb a sálů, situované pod celým areálem středověkého města, vzniklo v průběhu 14. aţ 15. století propojením sklepních prostor jednotlivých měšťanských domů a paláců. Smyslem tohoto propojení byla snaha ochránit obyvatele města před útrapami spojenými s obléháním města a případným rabováním cizích vojsk přímo ve městě po jeho dobytí. Labyrint pod městem je několika chodbami propojen s okolní krajinou, coţ mohlo právě v dobách války a obleţení být klíčové pro zásobování měšťanů. Podzemí mohlo poskytnout útočiště obyvatelům města i na dlouhou dobu prostory byly odvětrávány řadou šachet, sklepní ohniště či krby byly propojeny s komíny měšťanských domů, vykopáno 36

37 zde bylo několik studen a odvodňovací systém. Znojemské podzemí bylo budováno za pomoci jihlavských či kutnohorských havířů na několika úrovních. Vytěţený materiál mohl slouţit na stavbu či opravu městských hradeb. V případě, ţe by do labyrintu pronikl nepřítel, mohlo znojemské podzemní bludiště, plné úzkých přechodů a propadel, slouţit i jako smrtonosná past.(12) Znojemský hrad Začlenění Moravy k přemyslovským Čechám v 1. polovině 11. století vyvolalo potřebu silněji opevnit nechráněný úsek hranice proti Východní marce (Rakousku). Starý velkomoravský hrad na Hradišti u Znojma nemohl jiţ vyhovovat pokročilejšímu stylu středověkého válčení, proto přistoupila první přemyslovská kníţata ve znojemském údělu k výstavbě nového opevněného sídla. K tomuto účelu byla vytipována skalnatá plošina strategického úzkého ostrohu, jenţ se vypíná naproti Hradišti a kontroluje veškerý pohyb v údolí Dyje, Gránického údolí i na svaţité pláni, kde dnes stojí město Znojmo. K dokončení první fáze výstavby hradu došlo patrně za vlády kníţete Konráda Brněnského v 80. letech 11. století. Svojí polohou na jiţní hranici Moravy představoval hrad Znojem povinnou zastávku při veškerých diplomatických kontaktech mezi českým kníţectvím a rakouskými oblastmi římskoněmecké říše. Roku 1100 se na hradě slavila svatba českého kníţete Bořivoje II. a o čtyřicet let později, kdy zde seděl odbojný kníţe Konrád Znojemský, zakusil hrad zničující obléhání vojsky Čechů. K opravě a další přestavbě hradu došlo v 2. polovině 12. století a na počátku 13. století, kdy na hradě sídlila první moravská markrabata Konrád Ota a krátce nato Vladislav Jindřich. Hrad byl příkopem rozdělen na dvě části: vnitřní hrad s palácem a palácovou kaplí a rozsáhlé předhradí s budovami pro posádku hradu a centrální kaplí rotundou Panny Marie a sv. Kateřiny. Vstup do celého hradního areálu zajišťovala brána chráněná monumentální osmibokou tzv. Loupeţnickou věţí (na konci 19. století se vlivem dlouhodobé neúdrţby zřítila). Po zaloţení města Znojma Přemyslem Otakarem I. před rokem 1226 se hrad stal sídlem silné posádky a královského purkrabího. Hradní pevnost také byla zapojena do důmyslného celoměstského opevnění. V 16. století se znojemský hrad stal dějištěm slavných moravských sněmů v roce 1535 zde moravští stavové přijali zemské zřízení (obdobu dnešní ústavy), které zůstalo v platnosti aţ do třicetileté války. Ústup Turků z Uher po roce 1683 měl za následek fatální pokles vojenského významu znojemského hradu. Císař Josef I. se proto zpustlé pevnosti roku 1710 zbavil. Předhradí získali znojemští měšťané, kteří zde záhy 37

38 vybudovali pivovar. Vnitřní hrad lénem dostali pánové z Deblínu, kteří staré budovy částečně zbořili a částečně přestavěli na barokní zámek. (12) Projekty v MPR Znojmo spolufinancované z fondů EU Jiţ realizované projekty: Regenerace historického jádra města Znojma Udrţování, obnova a ochrana historických jader měst patří vůbec k nejdůleţitějším projektům všech organizací. Není tomu divu, protoţe centra, a ještě navíc k tomu historická, jsou prvním krokem, kam turista zavítá. Investorem bylo město Znojmo (s vyuţitím dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod), které regeneraci realizovalo v termínu od listopadu roku 2008 do srpna Cílem projektu bylo zajištění komplexní regenerace, zlepšení a zatraktivnění stavu centrální části městské památkové rezervace Znojma pro obyvatele města a jeho návštěvníky, vybudování chybějící občanské vybavenosti (veřejné WC) a z toho vyplývající zvýšení turistického ruchu a podpora rozvoje podnikání v centru města. Kromě úpravy veřejného prostranství je dalším přínosem zhodnocení dopravní a technické infrastruktury. Předmětem projektu byla rekonstrukce Horního a Václavského náměstí a navazujících ulic Vlkovy a Přemyslovců v historickém centru města Znojma. Úprava spočívala zejména v rekonstrukci stávajících zpevněných ploch pro pěší a dopravu. Nedílnou součástí projektu bylo vybudování podzemního objektu veřejného WC na Horním náměstí, oprava kašny na Václavském náměstí včetně vyřešení jejího bezprostředního okolí, úprava vyhlídky na konci ulice Přemyslovců, umístění nového mobiliáře, vegetační úpravy, rekonstrukce veřejného osvětlení a vybudování pilomatů (přípojných míst pro vodu, kanalizaci a el. energii). Realizací projektu došlo k regeneraci 1,19 ha plochy předmětného území, rekonstrukci 0,72 km místních komunikací a ke vzniku 2 pracovních míst v nově vybudovaném veřejném WC. Střed Horního náměstí nyní slouţí pro pořádání různých kulturních a společenských akcí a ke shromaţďování občanů. Realizací projektu došlo téţ ke zvětšení plochy pro akce jakými je např. Znojemské historické vinobraní, vánoční a velikonoční trhy. Je zde také místo pro ukotvení vánočního stromu. 38

39 Nejdůleţitější a nejviditelnější změnou je předláţdění celého prostoru. Chodníky a komunikace byly vydláţděny ţulovou kostkou s rozdílným způsobem kladení, Václavské náměstí kamennými vazáky. Středový trojúhelník, který tvoří hlavní kompoziční motiv Horního náměstí a jenţ se skládá z několika menších trojúhelníků, byl vydláţděn tříděným kamenným odsekem. Na všech řešených prostranstvích byly téţ osazeny nové kamenné obruby. Celý prostor je nyní bezbariérový. Z náměstí zmizela nevzhledná kruhová kašna. Před obchodním domem Baťa byly vybudovány nové podzemní veřejné záchody, čímţ došlo k posílení kapacity této infrastruktury, která byla na území městského centra nedostačující. Kapacita veřejných záchodů je - umývárna se 2 umývadly a 4 kabinami pro ţeny, umývárna se 2 umývadly, 3 kabinami a 4 pisoárovými stáními pro muţe, úklidová místnost, místnost pro obsluhu a prostor pro technologii. Zrekonstruovaná kašna na Václavském náměstí je nově nasvětlená. Socha sv. Václava je nasvětlena trojicí svítidel umístěných na dně kašny, dřík kašny je osvětlený trojicí zápustných svítidel ve spodním stupni. Venkovní kamenné ohrazení kašny je obnaţeno kruhovými stupni, které mohou slouţit k neformálnímu posezení. Na základě provedené inventarizace dřevin byly narušené nebo poškozené dřeviny odstraněny a nahrazeny novými v souladu s charakterem regenerovaného území. Počet stromů byl oproti původnímu stavu dokonce mírně navýšen. Na Horním náměstí zůstala zachována alej podél pošty, která je doplněna o 1 strom. Na ulici Přemyslovců byla dominantní alej javorů u pivovaru doplněna o 2 nové stromy (na konci u vyhlídky a na začátku v nově upravené dlaţbě před vjezdem do pivovaru). Instalováním nového mobiliáře došlo ke sjednocení charakteru všech prvků. Instalováno bylo 46 laviček, 20 odpadkových košů, stojan na kola, 5 rozcestníků, 3 informační panely. U vyhlídky na ulici Přemyslovců a v ústí ulice Vlkova byla umístěna 2 pítka, která budou v provozu od poloviny jara do začátku podzimu.(13) Rekonstrukce kanalizace města Znojma Opět jeden z nejdůleţitějších programů měst. Postupně kanalizace bude rekonstruovat zřejmě většina měst, protoţe je na ně moţno čerpat velké dotace z fondů EU. Rekonstrukce stávající splaškové kanalizace ve městě Znojmě byla zahájena v září 2005, ukončena v květnu Investorem a konečným příjemcem dotace bylo Zájmové sdruţení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko. 39

40 Celkové náklady byly Kč, z toho 70% bylo uhrazeno z evropského fondu soudrţnosti, 10,41%. ze Státního fondu ţivotního prostředí, vlastní zdroje konečného příjemce dotace byly stanoveny na 19,59% uznatelných nákladů. Hlavním cílem opatření bylo zajistit řádnou funkci kanalizační sítě a ČOV ve městě Znojmě tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod způsobených úniky odpadních vod. Splnění tohoto cíle zamezilo neoptimálnímu výkonu ČOV způsobenému přítokem balastních vod kvůli poškozené kanalizaci. Celkem bylo rekonstruováno ,32 m stok, z toho 5 418,87 m bezvýkopovou technologií.(13) Regionální odpadové centrum II. Etapa Dne bylo uvedeno do provozu Regionální odpadové centrum Znojmo. Záměrem města Znojma bylo vybudovat odpadové centrum jako nejdůleţitější součást systému na kládání s komunálními odpady v regionu Znojemsko. Odpadové centrum se zároveň stane jedním ze základních pilířů krajského integrovaného systému nakládání s odpady a je plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR a Jihomoravského kraje. Cílem projektu je zvýšit mnoţství odděleně sebraných (vytříděných) odpadů, zvýšit materiálové vyuţití a recyklaci odpadů a sníţit mnoţství odpa dů ukládaných na skládky. Realizací projektu bylo vytvořeno několik nových pracovních míst. Město Znojmo má ve svém vlastnictví areál vyhrazený pro nakládání s odpady, který byl jiţ technicky a kapacitně nedostačující. Areál se nachází mimo hlavní obytnou zástavbu v průmyslové části na východním okraji Znojma (Dobšická ulice). Projekt řeší doplnění a rozšíření stávajícího areálu. Jedná se zejména o výstavbu haly s technologií třídící linky odděleně sebraných odpadů (především plastů a papíru) pro svozovou oblast přibliţně obyvatel (okres Znojmo). Třídící linka v důsledku umoţní zintenzívnit oddělený sběr vyuţitel ných sloţek komunálních odpadů v regionu. Odděleně sebrané odpady byly aţ dosud odváţeny na dotřídění do jiného kraje. S odpady se tak nenakládalo v místě vzniku a bylo dopravou zbytečně zatě ţováno ţivotní prostředí. Nezbytnou součástí komplexního řešení projektu je silniční mostová váha a příjezdová komunikace do areálu. 40

41 Dalším záměrem bylo rozšíření sběrného dvora odpadů. Spádová oblast sběrného dvora je přibliţně obyvatel (Znojmo a okolní obce). Dále jsou součástí projektu zpevněné plochy a plocha pro dočasné umístění opuštěných vozidel (odkanalizováno přes lapol). Realizovaný projekt se začal připravovat v roce 2005 a zabýval se jiţ celkovým řešením areálu Regio nálního odpadového centra Znojmo (jeho II. etapou). Na spolufinancování projektu byla podána ţá dost o dotaci z Operačního programu Infrastruktura. Původně předpokládané náklady stavby byly výběrovým řízením výrazně sníţeny. Stavební práce začaly v prosinci 2007a byly dokončeny v srpnu Po ukončení stavebních a mon táţních prací byl zahájen zkušební provoz. Kolaudace stavby proběhla dne Třídící linku bude na základě nájemní smlouvy provozovat společnost A.S.A. EKO Znojmo s.r.o., která podala nejvýhodnější nabídku a splnila poţadavky města (garance návozu, svozová oblast).(13) Výstavba bazénu v areálu ZŠ Přímětice Investorem bylo město Znojmo (opět s vyuţitím dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod), které regeneraci realizovalo v termínu od srpna roku 2009 do srpna Cílem projektu bylo zajistit odpovídající úroveň plavání vyhovující potřebám dětí všech kategorií zvláště z hlediska hygienických podmínek vymezených vyhláškou Ministerstva Zdravotnictví ČR. Potřeba realizovat projekt vyplynula z častého kontaktu zástupců základních a mateřských škol se zástupci cílových skupin zejména rodičů batolat a malých dětí, kteří postrádají zařízení podobného typu. Město Znojmo v minulosti nemělo dostatečné podmínky pro předškolní a školní plavání. Ţádný bazén ve městě ani v jeho okolí nesplňoval hygienické normy pro organizované plavání malých dětí do tří let. Problémem byla zejména nevhodná hloubka a teplota vody a stále častější výskyt koţních nemocí. Předmětem projektu byla výstavba krytého dětského plaveckého bazénu se slanou vodou. Rozměry bazénu jsou 6 x 12,5 m s proměnnou hloubkou od 0,8 do 1,3 m, kapacita bazénu je osob. V návaznosti na bazén je umístěna vířivá relaxační lázeň s kapacitou 8-10 osob. Nově vybudovaný objekt provozuje ZŠ Prokopa Diviše a MŠ, Přímětice. Bazén slouţí pro výuku plavání předškolních a školních dětí, pro plavání rodičů s dětmi nebo členům 41

42 různých klubů. V odpoledních hodinách a o víkendu je k dispozici veřejnosti zejména obyvatelům městské části Přímětice.(13) Územně analytické podklady pro úřad obce s rozšířenou působností Znojmo Projekt Územně analytické podklady pro ORP Znojmo byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu: Prioritní osa 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, ve výši Kč. Projekty nacházející se ve fázi realizace: (33) - Zkvalitnění vzdělávacího procesu Základní školy, náměstí Republiky 9, Znojmo - Twin City Retz Znojmo - W3 - Rozvoj ţivnostenských lokalit a lokalit k bydlení podél S3 - Integrovaný plán města Znojma - Regenerace sídliště Přímětice (IPRM) - Orientační systém města Znojma se zaměřením na MPR - Rekultivace skládky Kuchařovice - Výstavba autobusového terminálu ve Znojmě - Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb Znojemska - Vzdělávání pracovníků sociální péče v Centru sociálních sluţeb Znojmo - Zvýšení vyuţitelnosti potenciálu MÚ Znojmo - Stezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnské ve Znojmě 42

43 3. Praktická část 3.1. Sběr dat Při sbírání dat pro svou práci pomocí dotazníků jsem se snaţil obsáhnout co nejširší škálu svých respondentů, aby dotazníky nebyly příliš jednotvárné a výsledky měly dostatečně vypovídající charakter, a to jak po stránce věkové, tak i například z pohledu zájmů, či vlastníků objektů v městské památkové rezervaci. Při svých návštěvách městské památkové rezervace Znojmo jsem například shlédl a osobně ochutnal víno na historickém vinobraní, či jsem se zúčastnil jako divák sportovního zápasu zdejšího hokejového muţstva Orli Znojmo. Nasbíral jsem tedy data jak od fanoušků hokejového klubu, tak i účastníků znojemského historického vinobraní, u něhoţ se ale vyskytly problémy s hledáním respondentů, neboť mnoho návštěvníků nebylo ani ze Znojma, ani z jeho nejbliţšího okolí, ale spíše fanoušci dobrého vína a turisté, kteří přijeli pouze přímo za účelem navštívit tuto slavnost. Kdyţ jsem narazil na pravého občana města Znojma, tak se zas chtěl věnovat zábavě a slavnosti, coţ bylo pochopitelné. Jiní byli naopak velmi ochotní. Samozřejmě, ţe jsem data sháněl i ve všední den. Bylo to o mnoho jednodušší, poněvadţ jsem potkával většinou místní občany směřující z práce, z nákupu, či na nákup. Jak jsem jiţ psal, chtěl jsem obsáhnout co nejširší škálu i z hlediska věku, proto jsem se nezaměřil jen na okolí centra, ale i na parky a přilehlé ulice. Získal jsem tak data jak od například studentů tak i v důchodovém věku. Z hlediska mladší generace jsem plánoval získat data prostřednictvím svých mladších kamarádů od jejich spoluţáků na některé znojemské střední škole. To jsem však nakonec zavrhl, protoţe by to byly víceméně zkreslené informace, poněvadţ většina ţáků v jedné třídě bude mít přibliţně stejné vědomosti (případně zájmy a názory ovlivněné svými spoluţáky a vrstevníky) o městské památkové rezervaci, či městě, ve kterém ţijí. Své dotazníky jsem ovšem nenabízel jen na ulicích a veřejných prostranstvích, ale téţ jsem oslovoval i obchodníky či prodavače v obchodech nejrůznějšího charakteru, od cukrárny, přes květinářství a zlatnictví aţ k například prodejně elektra. Takto jsem získal i dotazníky vyplněné například majiteli objektů v městské památkové rezervaci, ku příkladu zmiňme paní lékárnici, která zaskakovala za svou zaměstnankyni ve své lékárně, která se nacházela v prostoru vlastnictví jejího domu, který se nacházel v městské památkové rezervaci, a tudíţ spadal i pod památkovou ochranu. 43

44 Další dotazníky jsem rozeslal skrze prostředek naší moderní doby internetu, po svých známých a kamarádech, kteří buď ve Znojmě ţijí, či jsem o nich věděl, ţe zde mají příbuzné, kamarády. Samozřejmě zcela odepřena byla moţnost umístění a ponechání dotazníků například v informačním centru ve Znojmě, protoţe do těchto míst víceméně zavítají buď cizinci z jiných států, či alespoň obyvatelé jiných měst, kteří si zde jdou pro nějakou tu radu. Přesto jsem při svém sběru informací o městské památkové rezervaci do těchto míst zavítal pro různé průvodce Znojmem, a i zde mi byla poskytnuta pomoc ve formě vyplnění dotazníků personálu informačního střediska a několika místních občanů, kteří zde byli doprovodit své známé. Celkově jsem oslovil 165 respondentů a domnívám se, ţe vzhledem k velikosti městské památkové rezervace Znojma a počtu občanů města je to dostačující počet pro zpracování a vyhodnocení dotazníku. Z těchto všech dotazníků jsem vybral data a vloţil je do kontingenčních tabulek, pomocí kterých jsem nakonec z výsledků utvořil grafy. Pouţil jsem výsečové grafy, poněvadţ jsou pro většinu osob a nejsrozumitelnější a nejpřehlednější. 44

45 3.2. Výsledky dotazníkového výzkumu mezi obyvateli MPR Otázky v tomto dotazníku jsem rozdělil na dvě části. První část rozebírá profil daného dotazovaného respondenta, druhá část pak jeho názory. Profily účastníků dotazování Pohlaví Pohlaví je prvním z údajů o profilu daného dotazovaného respondenta. V mém případě se dotazníkového výzkumu nakonec zúčastnil celkový počet 165 obyvatel městské památkové rezervace Znojmo. Nejvíce z daného počtu byly zastoupeny ţeny, jeţ dosáhly 65%, které byly v konečném součtu tedy daleko ochotnější k vyplnění dotazníku neţ muţi, kterých bylo 35%. 35% 65% muţi ţeny Graf č. 1: Pohlaví 45

46 Věk Věkové sloţení dotazovaných je v dotazníku uvedeno, ovšem málokdo dokáţe nasbírat přibliţně stejný počet dotazníků z kaţdé věkové kategorie. Je to dáno zřejmě tím, ţe kaţdý dotazovatel zcela nevědomě vyhledává přibliţně stejně staré skupiny osob, jako je on sám. To se stalo i mně a proto jsou nejvíce zastoupeny dvě skupiny v rozmezí: 18 aţ 25 let, kterých bylo celkem 32% v první skupině, ve druhé skupině, která vymezovala rozpětí 26 aţ 35 let, se nacházelo 27% všech dotazovaných. Stejným počtem se vyznačovaly dvě věkové struktury: 36 aţ 45 let a 46 aţ 55 let, které se vyznačovaly 14% dotázaných. Nejmenší zastoupení ve věkovém rozdělení bylo v nejmladší skupině do 17 let, které dosáhlo 5% a poté i ve skupině nejstarší, kde jsem nakonec oslovil 8 % respondentů. 14% 8% 5% do 17 let 32% % % a více Graf č. 2: Věk 46

47 Vzdělání Struktura vzdělání respondentů byla další poloţka ve zjišťování profilu daného dotazovaného občana. Největšího procenta občanů obsáhla kategorie, jejíţ označení bylo středoškolské s obsahem 61% dotazovaných, druhá byla skupina s vysokoškolským vzděláním a 27%, tou poslední bylo vzdělání základní s 12%. Protoţe v jedné z dalších otázek, kterou je zaměstnání, je patrno, ţe velkou částí mnou dotazovaných osob jsou studenti, není toto příliš určující, neboť ještě nemají školu ukončenou, a navíc kaţdý z nich pochopil otázku trošku jinak. Někteří otázku pochopili jako zatím nejvýše dosaţenou, tzn. student, který právě studuje na střední škole, někdy napsal základní vzdělání, jiný student označil střední školu. Podobně by se mohlo jednat i v případě, ţe člověk studuje na vysoké škole, a opět se můţeme dohadovat, zda napsal střední nebo vysokoškolské vzdělání. 27% 12% 61% základní/vyučen střední vysokoškolské Graf č. 3: Vzdělání 47

48 Místo výkonu zaměstnání Tato otázka by opět mohla nabízet určité spekulace. Jak ukazuje graf, druhé procentuální místo obsáhla se 33% odpověď nepracuji. Opět to pramení z toho, ţe určitá část dotazníků byla vyplněna studenty ať jiţ středoškolskými, či vysokoškolskými, kteří právě tvoří většinu těchto procent. Další spekulací můţe být i fakt, ţe některý student můţe při svém studiu pracovat, a můţe se povaţovat zároveň jak za studujícího, tak i pracujícího (mohl uvést odpověď nepracuji, ale i např. v tomto městě ), nebo jen studujícího a o své práci uvaţoval jako o brigádě, coţ dle jeho usouzení respondenta práce mohla či nemusela být. Největší skupinou v této otázce však přesto byla se 43% odpověď, ţe dotázaný pracuje v tomto městě, 15% uvedlo, ţe zde trvale nebydlí, nejméně odpovědí bylo, ţe občan dojíţdí za prací a to 9%. 33% 9% 15% trvale zde nebydlím v tomto městě dojíţdím za prací nepracuji 43% Graf č. 4: Místo výkonu zaměstnání 48

49 Zaměstnání V grafu rozpočítávajícím jednotlivé skupiny dotazovaných nyní můţeme vyčíst i případné otázky z těch předešlých. Nejpočetnějšími skupinami občanů byly zaměstnanci a studenti. V odpovědi, ţe je respondent zaměstnanec opět mohou být zahrnuti i studenti, kteří studují při práci, nebo naopak, ţe při studiu mají nějaké brigády, práci na poloviční úvazek a to mohlo znamenat, ţe student nebo zaměstnanec vyplnil jak odpověď zaměstnanec, tak i student, nebo jen jedno z toho. Protoţe dotazník měl jasné znění moţností, nezahrnoval jsem tuto moţnost do grafu o zaměstnání, ale vytvořil jsem alespoň i podgraf jakéhosi studentského rozdělení, které tuto skutečnost snad ozřejmí. Bohuţel však můţe nastat další spekulace, zda student a zároveň pracující (nebo naopak) uvedl dvě odpovědi nebo pouze jednu. Zaměstnanci, jak uţ bylo řečeno, tvoří nejpočetnější skupinu a to 46%, studenti pak 42%. Soukromých podnikatelů bylo v mém dotazníku 6%, skupiny v domácnosti, mateřská dovolená a občané v důchodu pak tvoří stejné procento - obě dvě shodně po 3%. U občanů v důchodu jsem měl navíc u dvou osob, ţe jsou ještě zároveň i podnikatelé. Na nezaměstnané osoby jsem ve svém výzkumu nakonec ani nenarazil. zaměstnanec 3% soukromý podnikatel 42% 3% 6% 46% v domácnosti, mateřská dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný Graf č. 5: Zaměstnání 49

50 Názory účastníků dotazování Otázka číslo 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? U první otázky nevztahující se k profilu dotazovaného, tedy v dotazníku označené jako číslo jedna 67% dotázaných uvedlo, ţe zde mají trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě či bytě. 21% respondentů zde má trvalé bydliště a bydlí v nájmu. Moţnost, ţe dotazovaná osoba je vlastníkem rekreační objektu nevyuţil přímo ţádný dotázaný, avšak 3 dotazovaní respondenti (2%) uvedli k trvalému bydlišti (ať jiţ v případě nájmu, či vlastního bydlení), odpověď i vlastnictví rekreačního objektu v těsné blízkosti města (vinný sklípek, chatu se zahradou). Odpověď jiný zvolilo 12% dotázaných. Já je zde uvádím proto, ţe uváděli Znojmo jako místo jejich dlouhotrvajícího zaměstnání, případně s bydlištěm v nedalekém okolí města Znojma. 0% 21% 12% 67% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě(bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu jiný č. 6: Vztah k městu Graf 50

51 Otázka číslo 2: Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? U otázky zabývající se délkou pobytu respondenta odpovědělo na rozmezí do jednoho roku pouhá 3% dotazovaných, stejně jako v případě rozmezí od 6 do 10 let. 9% respondentů bylo ve skupině s délkou pobytu od 1 do 5 let. Druhé dvě nejpočetnější skupiny, obě dvě s 21%, byly v rozmezí od 10 do 20 let a nad 30 let. Nejpočetnější skupinou dotazovaných byla délkou pobytu 20 aţ 30 let, která zabrala 43% respondentů. 21% 3% 9% 3% do 1 roku 21% 1-5 let 6-10 let 43% let let nad 30 let Graf č. 7: Délka pobytu ve městě 51

52 Otázka číslo 3: Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? Prohlášení Znojma městskou památkovou rezervací vůbec nezajímalo 3% (5 osob), protoţe z jejich pohledu konkrétně jim vůbec nic nepřináší, 9% dotazovaných (15 osob) se o vyhlášení dozvědělo vůbec poprvé. Nejpočetnějšími skupinami tedy byla v pořadí druhá se 24% (40 osob) ta, která se o městskou památkovou rezervaci aktivně zajímá a tudíţ o ní ví a první skupina se 64% (105 osob), která má o vyhlášení určité povědomí. vím o tom a zajímám se 9% 3% 24% mám o tom povědomí 64% dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá Graf č. 8: Povědomost o vyhlášení MPR 52

53 Otázka číslo 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Při této otázce 64% dotazovaných tušilo, ţe prohlášení jejich města městskou památkovou rezervací bude mít více výhod neţ nevýhod, ale neměli ţádnou konkrétní představu, nebo si při vyplňování dotazníku nemohli vzpomenout, 12% respondentů uvedlo, ţe neví. Skupina účastníků dotazování, která uvedla přímo příklady, byla zastoupena 24% a uváděla jako příklady např. dotace více peněz na rekonstrukce domů a památek v MPR, větší návštěvnost turistů spojená se zvýšením trţeb v turistice, kultuře, pohostinství, nové cyklotrasy. 24% 12% nevím 64% tuším,ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu Graf č. 9: Výhody MPR 53

54 Otázka číslo 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? U záporné otázky, tedy nevýhod pro město ve spojení s prohlášením Znojma městskou památkovou rezervací většina dotazovaných respondentů s podílem 49% uváděla odpověď nevím. Druhá nejpočetnější skupina s 39% (65 osob) tušila o jistých nevýhodách, avšak nic konkrétního nevěděla. Zbývající část 12% dotazovaných uváděla mezi příklady především omezení dopravy a parkování aut v MPR, a stavební úpravy a opravy domů se souhlasem památkářů včetně určování stavebního materiálu, a úpravy budov jak z vnějšího, tak i z vnitřního pohledu. 12% 49% nevím 39% tuším,ale nevím nic konkrétního Graf č. 10: Nevýhody MPR Otázka číslo 6: Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Při jednáních s úřady se setkalo v souvislosti s prohlášením Znojma za městskou památkovou rezervaci 24% dotazovaných. Naopak se nesetkala většina všech respondentů tedy 76%. U kladné odpovědi se vyţadovalo i doplnění o souvislost, a ty vesměs obsahovaly: stavební povolení na rekonstrukci, přestavbu, či opravu fasády domu v MPR, problémy při výměně oken a při shánění povolení na parkování v MPR. 24% 76% ano ne Graf č. 11: Setkání s MPR při jednáních s úřady 54

55 Otázka číslo 7: Domníváte se, ţe prohlášení Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Podobného výsledku jako u otázek výhod či nevýhod prohlášení Znojma městskou památkovou rezervací (4. a 5. otázka dotazníku) se dočkala odpověďmi i tato otázka. Většina dotázaných odpověděla kladně a obsáhla tak největší procento. Přínos pro město jako odpověď určitě ano dosáhla 36% dotázaných a spíše ano 40%. Otázku přínosu nedovedlo posoudit 24% respondentů a odpovědi spíše ne a určitě ne zůstaly bez jediného hlasu. 24% 40% 36% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne Graf č. 12: Přínos prohlášení MPR 55

56 Otázka číslo 8: Jiţ 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu, čeho se tento program týká? Při této otázce jsem očekával i jistou nevědomost z pohledu obyčejného občana, která se i z části potvrdila. O Programu regenerace městských památkových rezervací a zón mělo jasnější povědomí celkem 61% dotázaných 49% volilo odpověď, ţe jde o obnovu infrastruktury historického centra města, 12% odpovědělo, ţe jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Nikdy o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón neslyšelo 21% respondentů, 18% zvolilo odpověď, ţe tuší, čeho by se mohl týkat. U této otázky zvolilo 3% respondentů ze všech dotázaných dvě odpovědi a to, ţe jde jak o obnovu infrastruktury historického centra města ale i o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. nikdy jsem o něm neslyšel 12% 21% tuším, čeho by se mohl týkat 49% 18% jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace, atd.) jde o finanční podporu mjitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostřestředků státu a města Graf č. 13: Program regenerace MPR 56

57 Otázka číslo 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města? Otázka setkání s turisty v městské památkové rezervaci směřujících si prohlédnout historické centrum je spojena s velmi velkým procentem kladných odpovědí. Jako odpověď, ţe se dotazovaní setkali či setkávají s turisty velmi často zvolila většina a to 67% respondentů, moţnost občas pak 30%. Téměř zápornou odpověď zřídka vybralo 3% dotázaných, odpověď ţe nikdy nezvolil ţádný respondent. 30% 3% velmi často 67% občas zřídka nikdy Graf č. 14: Setkání s turisty 57

58 Otázka číslo 10: Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Starosta a zastupitelstvo města se určitě či spíše zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města Znojma, to je výborný výsledek z průzkumu, alespoň z pohledu dotazovaných. Odpověď, ţe se starosta a zastupitelstvo města určitě zajímá o problémy, totiţ zvolilo 30% respondentů, spíše ano 45% dotazovaných. 18% občanů to nedovede, či se neodvaţuje posoudit, odpověď spíše ne uvádí 6%, určitě ne 1%. U záporných odpovědí mi bylo řečeno, ţe se jedná spíše o problémy s úřady při například stavebních úpravách jejich domu, sloţitosti vyřizování těchto povolení. 6% 1% 18% 45% 30% určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne Graf č. 15: Zájem vedení města 58

59 Otázka číslo 11: Můţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Jsem hrdý na své měst a jsem rád, ţe zde bydlím, tak charakterizovala vztah ke svému městu, kde trvale či občas bydlí 55% skupina dotazovaných, coţ byla největší procentuální část dotazníkového výzkumu. Druhou největší skupinou byla odpověď, ţe dotazovaný je celkem spokojen s bydlením v tomto městě, tedy 30%. Odpověď, ţe ve městě je bydlení jako v kaţdém jiném uvádí 6% občanů, 9% občanů by šlo klidně bydlet jinam, nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam nezvolil ţádný dotázaný. U občanů, kteří by šli klidně bydlet jinam, se jednalo například o to, ţe měli nějakou vysněnou zemi, či místo, kde by chtěli nějaký čas ţít, či tam přímo doţít, případně vyzkoušet jiný styl ţivota. jsem na své město hrdý a rád, ţe zde bydlím 30% 6% 9% 55% jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v kaţdém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Graf č. 16: Charakter vztahu k městu 59