VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Zjištění potenciálu kongresového cestovního ruchu v Brně Bakalářská práce Autor: Jana Maršálková Vedoucí práce: Mgr.Anica Djokic, MBA. Jihlava 2016

2

3 Copyright 2016 Jana Maršálková

4 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Anice Djokic, MBA za její odbornou pomoc, cenné rady a čas mi věnovaný při konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat manažerům kongresových hotelů za jejich ochotu mi odpovědět na otázky a provést mě prostorami hotelu. Velké poděkování patří zejména mé rodině za podporu a pomoc při zpracování bakalářské práce.

6 Abstrakt MARŠÁLKOVÁ, Jana: Zjištění potenciálu kongresového cestovního ruchu v Brně. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016, stran 68 Bakalářská práce vytváří ucelený pohled na nabídku kongresového cestovního ruchu v Brně. Podmínky kongresového cestovního ruchu jsou uvedeny v praktické části, kde jsou popsány kongresová centra, kongresové hotely, netradiční kongresové prostory, vysokoškolské univerzity, restaurace a vhodné aktivity a místa k trávení volného času. V závěru jsou shrnuty silné a slabé stránky Brna jako kongresového města. Celá nabídka kongresového cestovního ruchu v Brně je zaznamenána na mapě, která je v práci dána jako příloha. Klíčová slova: Brněnské výstaviště. Brno. Kongresová centra. Kongresové Hotely. Kongresový cestovní ruch. Netradiční kongresové prostory. 5

7 Abstract MARŠÁLKOVÁ, Jana: Realizing the potential of congress tourism in Brno. Bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Anica Djokic, MBA. Levels of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2016, pages 68 Bachelor thesis creates a comprehensive view of the offer of congress tourism in Brno. Terms of congress tourism are presented in the practical part, which describes the congress centers, congress hotels, unusual conference places, academic universities, restaurants and suitable activities and places to leisure time. The conclusion summarizes the strengths and weaknesses of Brno as a convention center. The entire menu congress tourism in Brno is recorded on the map, which is given to work as an attachment. Key words: Brno. Brno exhibition grounds. Congress centers. Congress hotels. Congress tourism. Unusual conference places. 6

8 Předmluva Hlavní myšlenkou bakalářské práce, na téma zjištění potenciálu nabídky kongresového cestovního ruchu v Brně, je vytvoření celistvého souhrnu všech kongresových prostor a poskytovaných služeb, bez kterých se kongresový cestovní ruch neobejde. Téma kongresového cestovního ruchu jsem si vybrala, protože se zajímám o tuto formu cestovního ruchu. V předmětu kongresový turismus jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací a vyzkoušela si vytvoření nabídky pro konkrétní akce. V bakalářské práci jsem zpracovala kompletní nabídku kongresového cestovního ruchu v Brně. Město Brno jsem si vybrala zejména proto, že v tomto městě žiju a mohla jsem tedy navštívit kongresové hotely a všechna zařízení, která v práci popisuji a tím tak vytvořit aktuální přehled o nabídce kongresového cestovního ruchu v tomto městě. Bakalářské práce na kongresový turismus již samozřejmě existují. Některé rozebírají kongresový turismus na celé Jižní Moravě, jiné se zaměřují na analýzu konkrétních hotelů nebo kongresových center. Moje bakalářská práce je zaměřená pouze na město Brno. Přehled nabídky, který jsem vytvořila, je možné poskytnout organizaci Moravia Convention Bureau, která poskytuje jiným agenturám a organizátorům kongresové turistiky komplexní informace k plánování a realizování kongresových akcí na Jižní Moravě a v Brně. 7

9 Obsah Abstrakt... 5 Abstract... 6 Předmluva... 7 Obsah... 8 Úvod Teoretická část Cestovní ruch Klasifikace cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch Historie kongresového cestovního ruchu Organizace poskytovatelů kongresových služeb Kongresové akce Podmínky pro realizaci kongresového cestovního ruchu Kongresová města Kongresová zařízení Možnosti uspořádání kongresových sálů Vybavení kongresových sálů Metodika Praktická část Brno, kongresové město

10 3.2. Moravia Convention Bureau Předpoklady pro kongresový cestovní ruch v Brně Image destinace Místo konání kongresových akcí Doprava Stravovací služby Doprovodný program Závěr Zdroje Přílohy

11 Úvod Tématem mé bakalářské práce je zmapování potenciálu nabídky kongresového cestovního ruchu v Brně. Cílem mé práce je shromáždění nabídky kongresové turistiky v Brně, představení kongresových prostor v ubytovacích zařízeních, kongresových centrech, vysokých školách a netradičních zařízeních. Dále popisuji služby, nezbytné pro kongresovou turistiku, jako jsou dopravní služby, stravovací služby a doprovodný program. V teoretické části bakalářské práce se nejprve zaměřuji na cestovní ruch obecně. Popisuji zde jeho definici a dělení cestovního ruchu na druhy a formy. Z forem cestovního ruchu jsem vybrala jeden, kongresový cestovní ruch, který je hlavním tématem mé práce. Ke zpracování teoretické části jsem využila knihy o cestovním ruchu a o kongresovém cestovním ruchu. Také jsem využila informace z přednášek kongresové turistiky a cestovního ruchu. Některé informace jsem čerpala z internetových zdrojů, konkrétně ze stránek agentury CzechTourism a stránek Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). U kongresového cestovního ruchu nejprve popisuji jeho formy, následně představuji důležitá fakta z historie. Dále uvádím informace o zahraničních a českých organizacích, které podporují kongresový cestovní ruch. Hlavním bodem jsou kongresové akce, jejich definice a dělení. V práci je možné se dočíst o podmínkách vhodných pro realizaci kongresové turistiky a charakterizuji dělení kongresových měst. V závěru teoretické části jsem se zaměřila na vybavení kongresových sálů a na jejich uspořádání. V praktické části nejprve charakterizuji organizaci, která poskytuje informace organizátorům kongresových akcí o nabídce kongresového cestovního ruchu nejen v Brně, ale na celé Jižní Moravě - Moravia Convention Bureau. Metodou osobní návštěvy jsem zmapovala situaci nabídky kongresového cestovního ruchu v Brně, a tu popisuji v praktické části. Nejvíce se zaměřuji na podmínky, vhodné pro realizaci kongresového cestovního ruchu. Popisuji zde atraktivitu města, konkrétní ubytovací zařízení zaměřující se na kongresy a objasňuji dopravní infrastrukturu Brna, zejména leteckou dopravu. Nechybí mi zde ani informace o stravovacích zařízeních a doprovodný program. 10

12 V příloze dokládám mapu, na které jsou zaznamenána všechna výše zmiňovaná místa, tedy Brněnské výstaviště a letiště jako dva základní body a dále rozmístění kongresových hotelů, netradičních zařízení, restaurací a historické památky v Brně. Cílem práce je zmapování potenciálu nabídky cestovního ruchu v Brně s ohledem na kongresový cestovní ruch. Metodou osobní prohlídky zmapování situace v Brně a vytvoření uceleného přehledu nabídky pro kongresový cestovní ruch. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na obecné informace o cestovním ruchu a dále se zaměřuje na kongresový cestovní ruch. Praktická část se zaměřuje na zmapování nabídky kongresového cestovního ruchu v Brně. 11

13 1. Teoretická část 1.1. Cestovní ruch Cestovní ruch (CR) je významným sektorem národního hospodářství. Je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby a další infrastrukturu a služby cestovního ruchu. [CzechTourism] Formování cestovního ruchu se datuje na přelom 19. a 20. století, jehož významný růst se uskutečnil v průběhu 20. století, kdy se stal běžnou součástí života obyvatel vyspělých států. Cestovní ruch rozhodující mírou přispívá ke tvorbě hrubého národního produktu a je považován za společensko-ekonomický fenomén současnosti. S neustálým rozvojem cestovního ruchu se v průběhu 20. století formovalo mnoho definic, které tvořily základ pro vysvětlení faktů souvisejících s cestovním ruchem. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je CR činnost osob, cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest. [CzechTourism] Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Mezi některé společenské funkce cestovního ruchu patří ekonomické funkce - vytváření pracovních příležitostí, motivuje k získávání jazykových znalostí, slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka, podílí se na všestranném rozvoji osobnosti, plní vědeckoinformační funkce a mnoho dalších. [CzechTourism] Klasifikace cestovního ruchu Klasifikace cestovního ruchu představuje vymezení a charakterizování jednotlivých typů cestovního ruchu. V cestovním ruchu rozlišujeme tedy zvlášť druhy a formy, kdy pro formu je důležitý motiv návštěvníka a pro druh cestovního ruchu jevový průběh a způsob realizace Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu dopomáhají k bližšímu určení podstaty cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů návštěvníků. Podniky cestovního ruchu pak připraví kvalitnější produkt a nabízí ho cílové skupině zákazníků. 12

14 Druhy cestovního ruchu se dělí podle následujících kritérií: geografické hledisko - domácí, zahraniční, mezinárodní, vnitřní, národní, regionální počet návštěvníků - individuální skupiny či jednotlivce a organizované skupiny, většinou přes cestovní kanceláře způsob organizování - individuální cesty, kdy si účastník organizuje cestu sám, dále rozlišujeme organizovaný zájezd pomocí cestovní kanceláře, cestovní agentury, nebo klubový cestovní ruch věk účastníků - cestovní ruch dětí do 15 let, který zahrnuje školní výlety a tábory, další skupinou je mládežnický cestovní ruch zahrnující praxe studentů a jazykové pobyty, rodinný CR, cestovní ruch "babyboomers" tedy lidí ve věku let, kteří mají odrostlé děti, poslední skupina je seniorský cestovní ruch délka účasti - výletní na 1 den, krátkodobý do 3 dnů, víkendový a dlouhodobý nad 3 dny převažující místo pobytu - městský, příměstský, venkovský, horský a vysokohorský, přímořský roční období - sezónní (letní, zimní), mimosezónní, celoroční, svátky použitý dopravní prostředek - motorizovaný (auto, autobus), železniční (zážitkové a vyhlídkové vlaky), lodní (okružní plavby, jachting), letecký dynamika - pobytový,kdy účastníci zůstávají více dní na jednom místě a putovní, kdy účastníci putují po trase dle předem připraveného programu - tzv. poznávací zájezdy sociologické hledisko - návštěva příbuzných, etnický cestovní ruch dopad na životní prostředí - masový, ekologický způsob financování - volný, nebo vázaný, kdy si část hradí účastník sám, část mu hradí příslušná organizace (Linderová, 2013), [CzechTourism, MMR] 13

15 Formy cestovního ruchu Klíčovým faktorem pro vymezení forem cestovního ruchu je motivace. Je to tzv. hnací síla člověka, kterou tvoří v CR kombinace vnitřních a vnějších podnětů vedoucích k realizaci cestování. Formy cestovního ruchu je možné identifikovat na základě otázky,,proč návštěvníci cestují?". Formy cestovního ruchu se dělí na základní, které vychází z primárních potřeb návštěvníků a specifické formy uspokojující nejrůznější potřeby a přání spotřebitelů (Linderová, 2013) Základní formy cestovního ruchu jsou: kulturně-poznávací cestovní ruch - jedná se o vzdělávání a poznávání kulturního a přírodního dědictví, návštěvu muzeí a galerií, archeologických nalezišť, divadelních a filmových festivalů rekreační cestovní ruch - aktivní nebo pasivní odpočinek ve vhodném přírodním prostředí, člení se na zimní a letní rekreaci sportovní cestovní ruch - aktivní dovolená ve vhodném přírodním prostředí s prováděním různých sportovních aktivit (cykloturistika, turistika, lovecká turistika, golf, zimní a vodní sporty, ) lázeňský cestovní ruch - zdravotní pobyty v lázních a wellness spojené s fyzickou a psychickou regenerací kongresový cestovní ruch - obchodní jednání, kongresy, výstavy a veletrhy konané v mimosezónním období (Linderová, 2013) Specifické formy cestovního ruchu: dobrodružný cestovní ruch - není pevně daný program, spontánnost, pobyt v extrémních podmínkách (cesty do vesmíru, pobyty na poušti/ledovci, adrenalinové sporty - vysokohorská turistika, rafting, horolezectví, ) gastronomický cestovní ruch - spojen se zážitkem z konzumace, kultury stolování, ochutnávka a seznamování se s místními pokrmy a nápoji náboženský cestovní ruch - náboženské obřady a putování (putování do Mekky, Santiago de Compostela, v České republice Svatojánská cesta) 14

16 mezi další specifické formy cestovního ruchu patří dobrovolnický, akční, prožitkový nákupní, tematický a zážitkový cestovní ruch 1.2. Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch je druh cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a s pobytem v kongresovém místě, zaměřeným na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností (Orieška, 2003). Předmětem kongresového cestovního ruchu se označuje nejčastěji organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů, výstav a veletrhů (Orieška, 2003). Mezi základní znaky kongresového cestovního ruchu řadíme značnou motivaci na účasti akcí kongresového typu. Kongresový turismus má znaky hromadného, vázaného a organizovaného cestovního ruchu. Klade zásadní požadavek na komplexnost a vysoký standard poskytovaných služeb. Kongresový turismus má vlastní sezónnost, jaro a podzim, vymyká se tedy hlavní turistické sezóně. Setkání účastníků kongresového cestovního ruchu bývá označováno jako kongresová akce. Součástí těchto akcí jsou i doprovodné, předkongresové a pokongresové programy, spojené s účelným využitím volného času v kongresovém místě. Na rozvoji kongresového cestovního ruchu se podílí podnikatelské i nepodnikatelské subjekty, díky kterým je kongresový cestovní ruch významným faktorem regionálního rozvoje a podstatným způsobem ovlivňuje regionální politiku. Kongresový turismus plní více funkcí jak ve vztahu k jednotlivci tak ke společnosti. Jedná se zejména o funkce vědecko-informační, kulturně-poznávací a ekonomickou funkci. Funkce kongresového cestovního ruchu podle Oriešky, 2003: Vědecko-informační funkce umožňuje vzájemné seznámení odborníků z různých vědeckých, technických a společenských oblastí. Umožňuje výměnu poznatků a zkušeností, načerpání nových informací, rozšířené vědecké a odborné spolupráce a získání nových pracovních kontaktů. 15

17 Kulturně-poznávací funkce je uskutečňována poznáním místa, regionu a země konání kongresové akce, kulturních a historických památek, zvyků a tradic. Řadí se sem i návštěva společensko-kulturních akcí jako je divadlo, festival, koncert, nebo například sportovní nebo gastronomické akce. Ekonomická funkce souvisí s ekonomickým přínosem, organizováním kongresových akcí, které jsou ekonomicky efektivní, protože přináší nadprůměrné příjmy na jednoho účastníka. Například zahraniční účastníci kongresů mají dvakrát vyšší výdaje než zahraniční turisté. V rámci cestovního ruchu lze kongresový turismus zařadit k jeho ekonomicky nejefektivnějším formám Historie kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch má své kořeny až ve středověku. Tehdy se však nejednalo o kongresovou turistiku, jak ji známe dnes, ale šlo o vzájemná setkávání skupin osob, které chtěly spolu hovořit, řešit problémy a vyměňovat si své poznatky. Za předchůdce dnešních veletrhů a výstav můžeme označit výroční trhy, které se uskutečňovaly již ve 13. století. Éra hospodářských a politických kongresů začala v 17. století, kdy se v roce 1681 uskutečnil v Římě mezinárodní kongres lékařů. V letech následoval Vídeňský kongres, jehož předmětem jednání byly problémy uspořádání evropských států po Napoleonově pádu. (Orieška, 2003) Potřeba komunikovat a informovat výrazně zesílila od poloviny 19. století v důsledku technického pokroku. Výrazně se začal rozvíjet expandující trh kongresového cestovního ruchu na straně nabídky i na straně poptávky. Velký význam v kongresovém cestovním ruchu zaujímají světové výstavy. První se konala v Londýně v Křišťálovém paláci roku Křišťálový palác, postaven pro kongresové účely, byl dlouho považován za jeden z divů světa. Dalším světovým městem pro konání významných kongresů se v letech stala Paříž. Situace v organizování kongresových akcí se značně změnila v 70. letech 20. století a to zejména díky pokroku ve vědě a technice a v důsledku toho mezinárodní dělby práce. Začaly se stavět nové kongresové sály, paláce a centra. (Orieška, 2003) 16

18 Organizace poskytovatelů kongresových služeb Rozvoj kongresového cestovního ruchu je podmíněn mezinárodní spoluprací, jejímž hlavním nástrojem jsou specializované odborné mezinárodní organizace, které mají významné místo na světovém trhu cestovního ruchu. a) Mezinárodní organizace pro kongresovou turistiku Mezinárodní sdružení kongresů a sympozií (ICCA, International Congress and Convention Association) sdružuje cestovní kanceláře a organizace, které v rámci své činnosti organizují mezinárodní kongresy a sympozia. Cílem je jejich koordinace, prosazování unifikace podmínek a výše provize za zprostředkovatelské služby (Linderová 2013). Organizace byla založena roku 1963 skupinou cestovních kanceláří. V současné době sdružuje přes 600 členských společností z 80 zemí světa. Jednou ročně organizuje asociace kongres pro téměř tři tisíce účastníků (Orieška, 2003). Mezinárodní síť konferencí (INCON, International Conference Nework) je mezinárodní organizací významných profesionálních organizátorů kongresových akcí. Byla založena v roce 1990 s cílem poskytovat odbornou pomoc bez ohledu na místo konání akce, stabilizovat vztahy mezi osvědčenými partnery a též profitovat z členství v síti (Orieška, 2003). Evropská asociace veletrhů cestovního ruchu (ETTFA, European Travel Trade Fairs Association) sdružuje největší evropské veletrhy cestovního ruchu. Členové asociace se setkávají a diskutují o možnostech zvyšování efektivnosti každé akce jak pro vystavovatele, tak pro odbornou veřejnost. Činnost sdružení koordinuje stálý sekretariát se sídlem v Londýně (Orieška, 2003). Mezi další mezinárodní organizace, zabývající se kongresovým cestovním ruchem, patří Evropská federace kongresových měst (EFCT), Mezinárodní asociace kongresových center (IACC), Mezinárodní výstavnická asociace (UFI), Mezinárodní sdružení kongresových paláců (AIPC), Mezinárodní sdružení kongresových tlumočníků (AIIC), Společnost organizátorů incentivního cestovního ruchu (SITE). 17

19 b) České organizace pro kongresovou turistiku V České republice existuje několik organizací, které se zabývají organizováním kongresových akcí. Hlavní organizace je Czech Convention Bureau, která má za úkol propagovat Českou republiku jako celek. Dále zde působí několik jednotlivých organizací na úrovni regionů jako například Prague Convention Bueau nebo Moravia Convention Bureau. Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj se zabývá i podporou kongresového a incentivního turismu v ČR s důrazem na regiony. Czech Convetion Bureau má jako hlavní úkol reprezentovat město, hledat a získat akce, tj. zvát klienty. 4 primární odpovědnosti: podporovat nabídku a prodej služeb a měst pro kongresy, konference, veletrhy pomáhat organizátorům akcí při přípravě podporovat turistickou nabídku města s ohledem na kulturní, přírodní a historické zajímavosti vytvořit a podporovat specifický image města a státu Přípravou kongresových akcí se nezabývají jen výše zmiňované organizace, ale také agentury specializované na kongresový cestovní ruch. V České republice připravují kongresové akce specializované agentury jako jsou Agentura Carolina, Nucleus, Vědecká společnost J.A. Purkyně, P.A.K.T - Pražská asociace kongresové turistiky Kongresové akce Kongresové akce představují významnou součást profesionálního a společenského života. Umožňují výměnu informací, poznatků a zkušeností z různých vědeckých a společenských oblastí, rozvíjí vědecké a odborné spolupráce a navazování nových pracovních kontaktů (Orieška, 2003). Kongresové akce mají vlastní klasifikaci, dělí se na výstavní, veletržní a tradiční kongresové akce. 18

20 a) Výstavní a veletržní akce Veletrh je ideálním prostředkem pro zveřejnění firmy před odbornou i laickou veřejností, pro získání nových kontaktů či posílení stávajících vztahů mezi firmami. Veletrhy a výstavy jsou akce, které nejčastěji firmy využívají pro uvedení a prezentaci nových výrobku nebo služeb na trh. Patří k nim výstavy, veletrhy, komerční prezentace, hromadná pracovní setkání. (Orieška, 2003) Rozlišení výstavních a veletržních akcí podle Oriešky, 2003: podle významu a dosahu - regionální, národní, mezinárodní a světové podle charakteru - výstava, komerční prezentace, workshop a další podle určení - pro odbornou/laickou veřejnost podle očekávaných výsledků z účasti - prezentační, kontrakční, nákupní, prodejní podle obsahu - zaměření expozice - všeobecné/specializované nové formy akcí - virtuální výstavy nebo veletrhy K nejdůležitější veletržní firmě na českém trhu patří Brněnské veletrhy a výstavy. Za zmínku dále stojí ABF Praha, Terinvest Praha a Incheba Praha. b) Tradiční kongresové akce Společným znakem tradičních kongresových akcí je předem připravený program spojený s konkrétním cílem jednání na určitém místě, kde mají účastníci zajištěny požadované služby.(orieška, 2003) Dělení tradičních kongresových akcí podle: počtu účastníků - akce se dělí na malé do 100 účastníků, středně velké do 200 účastníků a velké kongresy s více než 200 účastníky. Do skupiny malých kongresů můžeme zařadit semináře, školení, kolokvia a různá zasedání pracovních skupin nebo dozorčí rady aj. délky trvání akce - různá dle velikosti kongresu. Malé národní kongresy jsou spíše kratšího charakteru, protože účastníci mohou dojíždět. Velké mezinárodní kongresy většinou trvají 2 dny, ojediněle i více dní 19

21 tematického zaměření akce - obchodní a profesní sdružení, kterých se účastní fyzické nebo právnické osoby a další odborníci, zefektivňující výsledky a dosahování zisku. Mezi významné kongresy se řadí vědecké, zejména zdravotnické kongresy. Dalšími kongresy jsou náboženské, vzdělávací, charitativní a odborové kongresy struktury účastníků akce - národní a mezinárodní kongresy významu jednání - akce místního, regionálního, národního, mezinárodního a světového významu možnosti účasti na akci - uzavřené akce jsou určeny jen odborníkům a tedy omezenému počtu účastníků, naopak otevřené kongresy jsou přístupné široké veřejnosti způsobu organizace akce - kongresy se pořádají v tradičních zařízeních, jako jsou hotely nebo ve specializovaných zařízeních typu kongresových paláců a center. Dále rozlišujeme putovní akce, jejichž průběh se odehrává na námořních či říčních lodích nebo v letadlech. Stále modernějším se stávají kongresové akce na dálku tzv. telekongresy a telekonference formy akce - kongresové akce se člení podle velikosti, druhu a tématu Kongres je akce, které se účastní větší počet lidí se stejným odborným zaměřením. Kongresy mívají nejčastěji mezinárodní charakter, zaměřující se na výměnu informací, znalostí a zkušeností z různých politických, vědeckých a jiných společenských oblastí. Kongresy jsou většinou akce časově delšího charakteru, obvykle na několik dnů (Ryglová, 2009). Konference je akce výchovného významu, která je organizovaná za účelem projednání určitých otázek. Účastníci konferencí jsou teoretici, řídící pracovníci a praktiční pracovníci, jejichž počet nepřesahuje 300 osob. Délka trvání konference je časově kratší než u kongresu (Ryglová, 2009). U kongresů a konferencí je velká pravděpodobnost, že účastníci kongresové akce se dostaví s partnery, někdy s celou rodinou. Je tedy nutné zajištění doprovodného programu spojeného s exkurzemi, společenskými a kulturními akcemi, gastronomickými akcemi a dalším zábavním programem. 20

22 Elektronická konference (e-konference) je speciální formou konference, která se v dnešní době, se stále se rozvíjející technikou a malého množství času začíná velmi často prosazovat. Jedná se o konferenci uspořádanou na dálku pomocí různých komunikačních prostředků, tedy internetu, nebo přenosem televizního signálu jako například videokonference, telekonference aj. Jde o jistou alternativu klasické konference. Největšími výhodami u těchto druhů konferencí jsou zejména pohodlnost, rychlost a flexibilita místa. Další velkou výhodou je úspora času a bezpečnost. Sympozium je vědecká konference užšího speciálního oboru spojená s vědeckou diskuzí o dané problematice. Počet účastníků sympozia nepřesahuje 300 osob (Orieška, 2003). Seminář je intenzivní pracovní jednání za účasti 50 osob, zaměřené na podrobnější seznámení s aktuálními úkoly a problémy. Jedná se o formu kolektivního odborného studia, kdy jednotlivé přednášky jsou doplněny diskuzí a dotazy účastníků (Orieška, 2003). Kolokvium, odborný rozhovor, je rozvíjením rozhovoru o určitém problému mezi vedoucím diskuze a posluchači. Rozhovor má svůj postup a předpokládá se vysoká úroveň diskuze, která vyžaduje perfektní přípravu všech zúčastněných (Orieška, 2003). Mítink je obecný termín označující setkání určitého množství osob na jednom místě za účelem projednání společného tématu (Drobná, Morávková, 2004) Mezi další formy diskuze můžeme zařadit panelové diskuze, diskuze u kulatého stolu, skupinové diskuze a skupinové interview Podmínky pro realizaci kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch musí pro svoji realizaci splňovat určité podmínky. Tyto podmínky mají vždy charakter té nejvyšší kvality a náročnosti na poskytující služby. Je tedy zřejmé, že ne každé město je vhodné pro realizaci kongresové turistiky. Mezi podmínky, které jsou nezbytné k realizaci kongresové turistiky, patří image destinace, dostatečná kongresová a ubytovací kapacita, dopravní služby, stravovací služby a doplňkové služby spojené s doprovodným programem. Image destinace je jeden ze základních faktorů, ovlivňujících úspěšnost při rozhodování o místě konání kongresových akcí. Image destinace je tvořena dobrou 21

23 pověstí a turistickou atraktivitou. Vysokou image ovlivňuje několik faktorů, a to zejména politická stabilita, ekonomická vyspělost, historická a kulturní tradice, tradice cestovního ruchu v destinaci a také zkušenosti s pořádáním významných akcí. Tyto pozitivní rysy musí být zveřejňovány a vhodnou formou propagace udržovány v podvědomí odborné veřejnosti a pořadatelů akcí. Místo konání kongresových akcí je nezbytnou informací pro realizaci kongresu. Kongresy se dle své velikosti a přání pořadatelů konají v různých prostorách. Nejtradičnější jsou kongresová centra, zejména pak pro velké kongresy. Kongresové centrum je velké specializované zařízení určené pro pořádání velkých kongresů, konferencí, seminářů a ostatních kongresových akcí s vysokým počtem účinkujících. Kongresová centra jsou vybavena konferenčními sály různých velikostí, menšími zasedacími místnostmi a předsálími. Všechny kongresové prostory jsou vybaveny kvalitní konferenční materiálně-technickou základnou, tedy projektory, mikrofony, kabinami pro tlumočníky a ostatní technikou. Součástí kongresového centra jsou obvykle i velkokapacitní parkovací prostory. Pro malé a střední kongresy jsou často využívány prostory vysokých škol, univerzit a vědeckých institucí. V poslední době jsou velmi oblíbené kongresové hotely, kde mají účastníci kongresu k dispozici veškeré služby na jednom místě. Oblíbenými se stávají i specifická místa, jakými jsou například prostory radnice, zámky a hrady, historické objekty. Mezi netradiční prostory pro konání kongresů se řadí i lodě a letadla. Lodě v tomto případě plně nahrazují hotely, je zde tedy poskytnuto účastníkům i ubytování, strava a doprovodný program. Letadla jsou zatím využívána nejméně. Poskytují však prostory pro jednání a stravu. Doprava je důležitým faktorem zejména při pořádání mezinárodních kongresů. Pořádání kongresových akcí se neobejde bez kvalitní dopravní infrastruktury. Nezbytná je blízkost mezinárodního letiště v destinaci a dobrá dostupnost k němu. Civilní letiště lze rozdělit do tří skupin, a sice letiště celostátního významu, regionální letiště většího významu, která slouží jako veřejná vnitrostátní a mezinárodní letiště, a regionální letiště menšího významu. Největší mezinárodní letiště v Česku se nachází ve městech Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Pardubice. Letiště jsou rozdělena na odletovou a příletovou část. V prostorách letišť jsou různé restaurace a kavárny pro občerstvení cestujících, informační centra, směnárny, obchody a další zařízení sloužící cestujícím. 22

24 Pro pohodlí obchodních cestujících jsou na některých letištích speciální místnosti, kde je klid a business cestující může pracovat. Někdy jsou k dispozici i menší konferenční sály uzpůsobená ke krátkým jednáním. Kongresové hotely zabezpečují pro účastníky kongresů specializovanou dopravu hotelovými automobily nebo pro větší skupiny i autobusy. Hotelové automobily dopravují návštěvníky převážně z letiště a zpět, případně z hotelu na kongresovou akci konanou mimo místo ubytování. Ke kongresovému městu by mělo mít dobrou silniční dostupnost. Nezbytné jsou ukazatelé a vhodné popisky tras k významným kongresovým centrům a hotelům. Ve městě většinou nechybí ani železniční doprava, která je dnes velmi kvalitní a nabízí služby a pohodlí právě obchodním cestujícím. Stravovací služby jsou organizovány podle místa jednání kongresové akce. V hotelových komplexech, jak již bylo řečeno, je vše na jednom místě, tedy i gastronomický úsek. V hotelech je tedy zajištěn oběd, coffee break, galavečeře a veškeré občerstvení, které si hosté budou přát. V kongresových centrech může být také umístěn gastronomický úsek, který zajistí veškeré občerstvení. Pokud toto gastronomické zařízení chybí, je nahrazeno cateringovou firmou, která zajistí veškeré občerstvení na objednávku. Catering mohou zprostředkovávat i vybrané hotely, které spolupracují s kongresovými centry. Mezi stravovací služby patří také kvalitní restaurace v destinaci, kam účastníci kongresu rádi chodí vyzkoušet místní nebo speciální pokrmy. Doprovodný program je organizovaný spíše pro doprovod účastníků kongresu. Samotní účastníci kongresových akcí mají čas většinou až v pozdním odpoledni. Proto jsou organizovány různé společenské a kulturní akce, jako jsou divadelní vystoupení nebo koncerty. Pro doprovod, který se kongresu přímo neúčastní, je připraven bohatší, někdy i celodenní program. Mohou to být různé fakultativní výlety do okolí, prohlídka historických památek s průvodcem, degustace místních specialit, sportovní nebo wellness odpočinkové programy. Služby poskytované účastníkům kongresového cestovního ruchu jsou velmi různorodé. Příprava kongresu zabere nemalé množství času a je potřeba početnější personál. Služby v kongresové turistice se dělí na služby před akcí, během akce a po akci. K službám před akcí patří informace o akci a podmínky účasti, rezervace služeb, registrace účastníků a přeprava do cílového místa. Mezi služby probíhající během 23

25 kongresu řadíme transfer do ubytovacích zařízení, ubytování, stravování, účast na jednáních. Služby po akci jsou zpáteční doprava a goodwillové aktivity po kongresu. Služby kongresového cestovního ruchu zabezpečuje organizátor akce, který dle požadavků objednavatele zprostředkovává požadované služby související s jednáním. Mezi tyto služby se řadí vypracování rozpočtu, zabezpečení jednacích prostor, zpracování a tisk kongresových materiálů, propagace a poskytování informací o programu, organizační služby, tlumočnické a překladatelské služby, tisk a expedice sborníků. Pro účastníky kongresové akce organizátor zajistí obvykle všechny služby související s pobytem v cílovém místě, tedy přepravu, ubytování, stravování, recepční služby, průvodcovské služby, služby hostesek, směnárenské služby, kulturní a sportovní programy, gastronomické společenské akce a jiné (Orieška, 2003) Kongresová města Kongresová města hrají podstatnou roli při výběru místa pro pořádání kongresů. Jistým způsobem navazují na atraktivitu destinace. Podle toho, jak je město vhodné a jaké má podmínky pro realizaci kongresové turistiky, se města dělí do tří úrovní města první volby, města druhé volby a města třetí volby. Kategorizace kongresových měst a míst podle Mag Consulting: Města první volby jsou města s nejlepší vybaveností z hlediska kongresového cestovního ruchu. Kapacita hlavního sálu největšího zařízení dosahuje minimálně 500 míst při divadelním uspořádání, kapacita hotelů třídy 4* a 5* dosahuje alespoň 500 lůžek. Města druhé volby se částečně vyrovnávají městům první kategorie, nedisponují však dostatečnou ubytovací kapacitou v hotelech nejvyšších tříd. Minimální kapacita hlavního sálu největšího zařízení je také min. 500 míst při divadelním uspořádání. Hotelové kapacity mají min. 200 lůžek ve 4* a 5* hotelech a min. 500 lůžek ve 3* až 5* hotelech. Města třetí volby mají menší kongresové a ubytovací kapacity a kongresové akce u nich nehrají klíčovou roli. Organizují se zde významné kongresové akce menšího nebo středního významu. Materiálně-technická základna kongresového cestovního ruchu 24

26 Materiálně-technické zabezpečení kongresového cestovního ruchu je jedním z významných faktorů jeho rozvoje. K organizování tradičních akcí jsou využívány zejména kongresové hotely a specializovaná kongresová zařízení. Dominantní jsou jednací prostory, které jsou vybaveny vhodným nábytkem a technickým vybavením. Organizátoři kongresových akcí se zajímají zejména o taková zařízení, které je možné spojit s akcí výstavní a veletržní (Orieška, 2003) Kongresová zařízení Kongresová zařízení můžeme rozdělit do tří kategorií - hotely, specializovaná zařízení a budovy a některé druhy dopravních prostředků. Kongresové hotely Kongresový hotel poskytuje organizátorovi kongresové akce, kromě ubytovacích a stravovacích možností, komplexní kongresovou vybavenost. Takový hotel disponuje několika menšími místnostmi k jednání a jedním či více hlavními většími kongresovými sály s technickým vybavením. Kongresové hotely mají pro své návštěvníky zajištěné dostatečně velké parkoviště, případně zajišťují i dopravu. Nezbytnou součástí hotelu jsou doplňkové služby, které tvoří jistý komfort pro účastníky kongresu. Jde zejména o úschovu cenných předmětů, prodej novin a časopisů, prodej suvenýrů, kadeřnické a holičské služby, etážový servis, služby fitcentra a jiné. Kongresové hotely se umisťují ve vhodném sociálně-ekonomickém a turistickém prostředí. Jejich výstavba je situovaná do velkých městských středisek cestovního ruchu, kde se soustřeďuje poptávka zejména po kongresovém cestovním ruchu (Orieška, 2003). Specializovaná kongresová zařízení Ve významných místech kongresového cestovního ruchu jsou kongresové sály hlavní součástí specializovaných kongresových zařízení - kongresových center, kulturně-společenských center a kongresových paláců. Tyto budovy a prostory jsou využívány nejen pro kongresy, ale také pro místní obyvatelstvo a slouží městu, které má při plném jejich využití značný zisk. Tato specializovaná zařízení mají nejen několik jednacích sálů, ale prostory jsou zde i pro vystavovatele, je zde zázemí pro gastronomické oddělení a kanceláře (Orieška, 2003). 25

27 Specializovaná kongresová zařízení se budují tak, aby byla dobře dostupná automobily i veřejnou dopravou a byla v blízkosti mezinárodního letiště. Ve městě, kde se nachází tato zařízení, musí být hotely vyšších tříd a musí odpovídat požadavkům maximálního počtu účastníků akce (Orieška, 2003). Netradiční kongresová zařízení Některé druhy dopravních prostředků slouží jako netradiční kongresová zařízení, jsou jimi říční a námořní lodě a letadla. Kongresové akce, pořádané na lodi, jsou jistým způsobem zážitkem pro účastníky. Účastníci zde mají své pohodlí a jsou jim k dispozici veškeré služby jako v hotelu, tedy ubytování, stravování, doprovodný program. Letadla se využívají v menší míře a spíše k rychlým jednáním během letu, kde je poskytnuto stravování jako jediná služba Možnosti uspořádání kongresových sálů Kongresové sály mohou mít různou kapacitu osob. Díky různému uspořádání se do sálů vejde různý počet osob. Rozlišujeme divadelní uspořádání, rautové, školní, konferenční, banketové, kongresové a U-styl. Divadelní uspořádání je vhodné pro více lidí. Maximální kapacita sálů je tedy plně využita. Divadelní uspořádání je vhodné pro přednášky a prezentace produktů, tedy u takových kongresů, kde není potřeba, aby si účastníci dělali poznámky. (Djokić, 2011) Školní uspořádání je vhodné pro přednášky, školení a prezentace. Účastníci mají prostor na psaní a mohou si tedy dělat poznámky z výkladu. Také je možné mít na stole základní občerstvení, jako je voda, bonbony, ovoce. Školní uspořádání je vhodné pro středně velké kongresy s maximální kapacitou do 300 osob. (Djokić, 2011) Kongresové uspořádání je vhodné pro velké a střední kongresy. Uspořádání stolů umožňuje jednání v plénu i v malých pracovních a diskusních skupinách a zároveň jednací sál slouží jako odbytová místnost pro stravování účastníků akce. (Djokić, 2011) Konferenční uspořádání je vhodné pro menší jednání s interaktivní účastí a diskuzí. Uspořádání zabere velkou kapacitu sálu, je vhodné pro krátká jednání bez prezentace. Účastníci mají prostor na základní občerstvení a mohou si dělat poznámky. (Djokić, 2011) 26

28 Banketové uspořádání sálu se využívá na snídaně, obědy a večeře. Je zde možnost ozdobení a pohodlného posezení na dobu minimálně 2 hodin. Často se využívá na svatby a různé oslavy. Sál je často doplněn o taneční parket. (Djokić, 2011) Koktejlová recepce umožňuje větší kapacitu akce. Používá se na koktejlové recepce o maximální délce jedné hodiny. Takovéto uspořádání je vhodné i pro velké konference na rychlý oběd, podávaný formou buffetu. (Djokić, 2011) Vybavení kongresových sálů Kongresové prostory musí mít skvělé podmínky pro jednání. Účastníci kongresové akce setrvávají v jedné místnosti třeba i celý den, musí si dělat poznámky a vnímat výklad a prezentace. Je tedy nutné mít perfektní techniku a podmínky. Nezbytné je dobré osvětlení, ozvučení, klimatizace nebo topení, dataprojektor, mikrofon a další technika, nezbytná pro kongresovou akci. Akustika a ozvučení Každý sál má jinou velikost a je v něm různý počet osob. Je tedy třeba zachovávat optimální akustické podmínky. Srozumitelnost přednesu řečníka je velmi důležitá a rozhodující pro efektivnost jednání. Jestliže řečníkovi nebude rozumět, lidé nebudou dávat pozor, a tedy jednání bude neúspěšné. Podle typu a tvaru místnosti se počítá s 2-3 W na jednoho posluchače v plné kapacitě sálu. Nejdůležitější součástí celého akustického řešení jsou mikrofony. Při rozdílných akcích se využívají odlišné mikrofony, jako jsou dynamické mikrofony, kondenzátorové mikrofony, kongresové mikrofony, mikroporty (bezdrátové mikrofony), klopové mikrofony (malé, připínají se na klopu saka, košile), hlavové, diskusní a odposlouchávací mikrofony. Součástí ozvučovací techniky je i ekvalizér - zařízení umožňující nastavení jednotlivých frekvencí samostatně. Používá se v sálech se špatnou akustikou nebo pro zvlášť náročné zákazníky (Orieška, 2003). Překladatelská zařízení Při mezinárodních kongresových akcích je nezbytné, aby v kongresovém sálu byly umístěny i tlumočnické kabiny. Ty jsou konstruovány buď jako velké, samostatně stojící, nebo malé, které se staví na stoly. V překladatelské kabině mohou pracovat dva tlumočníci, kteří se střídají. Při tlumočení je nezbytné mít pracoviště pro techniky, které 27

29 je vybaveno mixážním pultem k připojení mikrofonů a dále je nutné mít k dispozici přijímače - sluchátka. Osvětlení Osvětlení v místnosti by mělo být regulovatelné podle požadavků přednášejícího. V místnosti by se mělo dát světlo zesílit i zeslabit. Nyní účastníci kongresu nejvíce preferují denní světlo, proto se kongresové místnosti umisťují k oknům. Mnoho hotelů se snaží mít v dnešní době minimálně jednu jednací místnost o kapacitě do 50 osob s denním světlem. Klimatizace Teplota v místnosti hodně ovlivňuje pozornost účastníků kongresu. Pokud je v místnosti velké teplo, účastníci se cítí unaveně a nedávají pozor, stejně tak, pokud se větrá v zimním období, je lidem v místnosti velká zima. Proto je ideální klimatizace, která zařídí optimální teplotu v místnosti. Prezentační a kancelářská technika Prezentační technika zahrnuje zejména audiovizuální výbavu, k níž patří zvukové systémy, projektory, televizní přijímače, počítače, monitory, světelná animační technika a další. Mezi základní vybavení konferenční místnosti dnes patří zejména projektory. Rozlišujeme několik druhů projektorů, mezi které patří zpětný projektor, přímý projektor, videosnímač, diaprojektor, panel LCD, datavideoprojektor. Zpětný projektor (overhead projektor) je promítací přístroj na promítání průhledných předloh dané velikosti, nejčastěji rozměrů A4. Přímý projektor (directprojektor) je přístroj k promítání neprůhledných předloh z knih, časopisů, novin, fotografií. Diaprojektor (slide projektor) slouží k promítání diapozitivů, což jsou pozitivní barevné, nebo černobílé obrazy na průsvitné předložce, vzniklé fotografickou cestou, které se promítají na plátno nebo stěnu (Klimeš, 1994) Datavideoprojektor je multifunkční zařízení, umožňující zpracovat obraz jak z datových zařízení, tak i z video zařízení. 28

30 Další oblíbenou prezentační technikou je flipchart. Flipchart je plastová, magnetická, nástěnná, závěsná nebo stojanová kombinovaná tabule. Umožňuje psaní fixovými tužkami přímo na tabuli nebo na papír v blocích, upevněných na stojanu. K zachycení obrazu z projekčních přístrojů se užívá různých promítacích pláten. Rozlišujeme plátna stojanová nebo závěsná a plátna pro přední a zadní projekci. V každé místnosti nesmí chybět vysokorychlostní internet, bez kterého se dnes již neobejde žádný kongres. Kancelářská technika ulehčuje přípravu materiálů, potřebných pro jednání. Mezi kancelářskou techniku řadíme kopírovací zařízení, systémy pro kroužkovou vazbu, laminátory, řezačky, skartovače a jiná zařízení (Orieška, 2003). 29

31 2. Metodika Cílem práce je zmapování potenciálu nabídky cestovního ruchu v Brně se zaměřením na kongresový cestovní ruch. V Brně je největším kongresovým centrem Brněnské výstaviště, na kterém se koná mnoho významných veletrhů a velkých mezinárodních i tuzemských kongresů. Kromě toho je v Brně mnoho ubytovacích zařízení, která se specializují na pořádání kongresů, z nichž jsem vybrala jen ty, která jsou schopna uspořádat kongres pro 500 a více osob. Vybrala jsem šest hotelů v Brně odpovídajících těmto podmínkám. Jedná se o čtyřhvězdičkové hotely - Holiday-Inn, Voroněž, International, Continental, Avanti a Bobycentrum. Osobně jsem je navštívila a s manažery kongresových akcí, nebo s jinými zaměstnanci hotelu jsem si kongresové sály prohlédla a doplnila si informace, které na internetových stránkách chybí. Po domluvě s provozními restaurací jsem navštívila tři restaurace z Maurerova výběru, podle kterého jsem stravovací zařízení vybírala. Osobně jsem navštívila i letiště v Brně- Tuřanech, abych zjistila zda, je pro obchodní cestující pohodlné a jestli nabízí příslušné služby pro náročnější cestující. Po návštěvě kongresových hotelů, kongresových center a restaurací vyšší cenové kategorie jsem postupně sestavovala nabídku kongresového cestovního ruchu pro Brno. Praktická část bakalářské práce se odráží v teoretické části, konkrétně v podmínkách pro realizaci kongresového cestovního ruchu. Dle těchto podmínek jsem sepsala ucelenou nabídku kongresových prostor, restaurací, památek a ostatních zařízení a služeb, které Brno pro obchodní klienty v době konání konferencí nabízí. Pro přehled, kde se nacházejí jednotlivá kongresová zařízení, jsem vytvořila mapu, ve které je zakresleno brněnské letiště, Brněnské výstaviště a rozmístění hotelů, restaurací a univerzit po Brně. 30

32 3. Praktická část 3.1. Brno, kongresové město Kongresový cestovní ruch je pro Brno jedním z nejlukrativnějších segmentů cestovního ruchu vůbec. Jihomoravský region, zejména Brno, z něj jednoznačně profituje. Příjmy z kongresového cestovního ruchu plynou poskytovatelům ubytovacích služeb a pronajímatelům kongresových prostor. Příjmy se však týkají i navazujících služeb na kongresový turismus a s tím vším poté souvisí i příjmy do státního rozpočtu z daní. Brno hostí každoročně kardiologický, gynekologický, hematologický, onkologický kongres a jiné významné kongresy, například kongres pro politické strany jako jsou ČSSD nebo ODS. V Brně se pořádají velké kongresy zejména národního charakteru. Kongresy se zde pořádají i pro zahraniční klientelu, zejména pro naše sousedy, tedy Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko. Kongresy mezinárodního charakteru se tu moc nepořádají a to především kvůli letišti, které svými linkami obsluhuje jen některé státy a nemá navázání na ostatní letecké uzly. Brno nabízí nesrovnatelnou infrastrukturu, kvalitní služby a bohatý program. V nabídce je několik hotelů třídy 4*, které jsou zařízeny na pořádání kongresových akcí a disponují tak několika kongresovými sály. Brno, také jako univerzitní město, má mnoho vysokých škol, které nabízí své přednáškové sály na pořádání kongresových akcí. Hlavním pořadatelem velkých kongresů je Brněnské výstaviště, které jako jediné může nabídnout kapacitu až 2000 míst. Menší odborná setkání se naopak konají na netradičních místech jako je zámek, hrad nebo podzemí. Kongresy jsou často spojeny s bohatým doprovodným programem. Při konání dlouhodobého kongresu jezdí účastníci s doprovodem, pro který pořadatelské agentury připravují speciální program. V dnešní době je trendem kongresy zkracovat, aby se ušetřilo. Doprovodný program je však stále nedílnou součástí kongresové akce a Brno může v tomto ohledu mnoho nabídnout. Počet kongresů pořádaných na Jižní Moravě se postupně vyvíjel. Před deseti lety se uspořádalo v Jihomoravském kraji celkem 500 kongresových akcí. Počet kongresů postupně stoupal, ale až roku 2009 se počet kongresů rázně navýšil a to celkově o

33 kongresů za rok. Počet kongresů se od roku 2009 pohybuje kolem 1600 za rok. Zatím nejvíce kongresů se konalo v loňském roce, tedy v roce 2015, kdy celkový počet kongresů byl přes Statistiky, které vykazuje asociace International Congress and Convention Association se nejvíce kongresů zaměřuje na technologie a vědu. V obou směrech Brno díky svým univerzitám vyniká, a proto je možné v Brně pořádat kongresy s tímto zaměřením. Asociace dále podle svých statistik poukazuje na to, že v posledních letech stoupá zájem o umístění kongresových akcí právě do univerzit. Na druhém místě jsou oblíbené hotely, které nabízí veškerý komfort Moravia Convention Bureau Moravia Convention Bureau napomáhá organizátorům kongresových akcí s plánováním a realizací kongresů, konferencí, obchodních setkání a dalších kongresových akcí na Jižní Moravě a v Brně. Moravia Convention Bureau je specializovanou součástí oficiální organizace destinačního managementu a marketingu Centrály cestovního ruchu - Jižní Morava, zájmového sdružení právnických osob. Nezisková činnost Moravia Convention Bureau byla zahájena v roce 2008 v rámci projektu Kongresová, veletržní a incentivní turistika v regionu Jižní Morava. V roce 2010 se Moravia Convention Bureau stala členem v národním Czech Convention Bureau a následně v říjnu téhož roku čerpá profesionalitu z členství v mezinárodní asociaci kongresů a sympózií (ICCA). Hlavním cílem Moravia Convention Bureau je zvýšení počtu konaných akcí v destinaci a propagace Jižní Moravy a města Brna jako destinace vhodné pro pořádání kongresů, konferencí a veletrhů. Moravia Convention Bureau spolupracuje se zástupci veřejné správy a místními poskytovateli služeb, kteří zahrnují oblast ubytování, pronájem konferenčních místností, veletržních hal, pronájem souvisejících vybavení, stravování, dopravy, doprovodných programů. (moraviaconvention.cz) Mezi bezplatně poskytované služby patří: vyhledávání vhodných prostor asistence při kandidatuře na hostování kongresu zajištění poznávací cesty plánovaní doprovodných a incentivních programů 32

34 poptávkový formulář informace o jednotlivých dodavatelích služeb předběžná rezervace služeb propagační materiály Dalšími službami, které Moravia Convention Bureau zajišťuje s finanční spoluúčastí, je publicita akce a oslovení účastníků, asistence při registraci, informační pult, asistence při získání finanční podpory, ubytovací, stravovací a průvodcovské služby Předpoklady pro kongresový cestovní ruch v Brně Image destinace Brno je druhé největší město České republiky a největší město na Moravě. Brno je sídlem Jihomoravského kraje a leží na soutoku řek Svratky a Svitavy. Město má necelých 400 tisíc obyvatel. Je centrem obchodu, vědy, výzkumu, inovací, IT i telekomunikací a zejména městem výstavnictví a kongresů. Brno je také centrem soudní moci, sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Brno je druhým největším centrem vzdělání v České Republice. 80 tisíc studentů z celé republiky i ze Slovenska studují na největších brněnských univerzitách, mezi které patří Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a Univerzita obrany. Hlavní město Moravy je sídlem významných výzkumných ústavů. Sídlo zde mají pobočky Akademie věd ČR - Biofyzikální ústav, Ústav přístrojové techniky, Ústav anorganické chemie. Brno je centrem průmyslové techniky, jako je strojírenství, elektrotechnika, informační technologie. Brno je kongresové město a proto je významným centrem Brněnské výstaviště, kde se konají velké mezinárodní výstavy a veletrhy. Největší pořádanou událostí v tomto prostoru je Mezinárodní strojírenský veletrh. Brno je proslulé i jako pořadatel velkých motoristických závodů jako je Grand Prix ČR. Brno, konkrétně brněnskou přehradu, 33