Nabídka hotelů pro seniory ve městě Jihlava

Transkript

1 Nabídka hotelů pro seniory ve městě Jihlava

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května Podpis

4 Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Anice Djokić, MBA za její odbornou pomoc, cenné rady, konzultace a v neposlední řadě za trpělivost s mými dotazy, jež přispěly k vypracování mé bakalářské práce. Poděkování také patří pracovníkům hotelů, kteří mi umožnili analyzovat nabídku jejich služeb pro seniory.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Nabídka hotelů pro seniory ve městě Jihlava Bakalářská práce Autor: Monika Svobodová Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokić, MBA Jihlava 2014

6 Copyright 2014 Monika Svobodová

7 Abstrakt SVOBODOVÁ, Monika: Nabídka hotelů pro seniory ve městě Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokić, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Stran. Cílem bakalářské práce je hodnocení současného stavu dané problematiky a následné doporučení pro budoucí rozvoj služeb pro seniory ve vybrané lokalitě. Práce prezentuje seniory jako významný segment trhu cestovního ruchu s rostoucím potenciálem pro budoucnost. Na základě porovnání požadavků seniorů s provedenou analýzou nabídky ubytovacích zařízení ve městě Jihlava uvádím zhodnocení současného stavu hotelového vybavení a služeb pro seniory a v závěru své práce prezentuji doporučení pro další rozvoj služeb a zkvalitnění hotelového vybavení. Klíčová slova: Hotel. Senior. Seniorský cestovní ruch. Služba. Abstract SVOBODOVÁ, Monika: Hotels offer for seniors in Jihlava. Thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of travel and tourism. Head of department Mgr. Anica Djokić, MBA. Level of professional qualifacation: bachelor, Bc. Jihlava Pages. The aim of the thesis is to evaluate current status of the issue and subsequent recommendations for the future development of services for seniors in a chosen location. The thesis presents seniors as a significant segment of the tourism market with increasing potential for the future. I present to assess the current state of the hotel facilities and services for seniors that is based on the comparison of the requirements of seniors with the analysis carried an offer of the accommodation in Jihlava. At the end of my thesis I present recommendations for further service development and improvement of hotel equipment. Key words: Hotel. Senior. Senior tourism. Service. 7

8 Obsah Abstrakt...7 Abstract...7 Úvod Definování základních pojmů Vztah cestovního ruch a hotelnictví Seniorský cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu seniorů Znaky seniorského cestovního ruchu Vývoj a podpora seniorského CR v České republice a v Evropě Senioři segment trhu CR Specifické rysy turistů-seniorů Motivy seniorů na účasti v cestovním ruchu Požadavky seniorů na ubytovací zařízení Praktická část Analýza jednotlivých hotelů Grandhotel Garni Jihlava **** Hotel Gustav Mahler*** Hotel Milenium *** EA Business hotel Jihlava**** Villa Eden*** Celkové hodnocení úrovně služeb a vybavení hotelů pro seniory v Jihlavě Doporučení Závěr Seznam ilustrací Seznam grafů Seznam tabulek

9 Seznam příloh Seznam použité literatury Seznam internetových zdrojů Seznam nepublikovaných zdrojů- prospekty Přílohy

10 Úvod Je lhostejné, v jakém věku se člověk nachází, člověk je vždy pro něco příliš mladý nebo příliš starý. Erhard Blank Senioři, jako segment cestovního ruchu, se v průběhu posledních let začali významně podílet na rozvoji cestovního ruchu a jejich role přestává být druhořadá, právě naopak, stávají se významným potenciálem pro budoucí rozvoj cestovního ruchu. Tento segment se neustále rozšiřuje po celém světě a tím se téma cestování seniorů stává aktuálnějším než-li tomu bylo kdy dříve. Tomuto faktu přispívá také to, že senioři jsou v dnešní době zdravější a disponují větším fondem volného času a peněžních prostředků než kdysi. O tom, že je seniorská turistika perspektivním odvětvím, svědčí mimo jiné i demografické statistiky ČSU, které hovoří o tom, že do roku 2025 se počet seniorů (nad 65 let) v naší společnosti zdvojnásobí na cca 2 miliony osob, do roku 2050 dokonce ztrojnásobí. Díky těmto demografickým údajům a studiím můžeme říci, že v budoucnu budou mladí lidé potřebovat stále méně a staří lidé stále více produktů a služeb. Proto bychom měli co nejrychleji přijmout fakt, že spotřební síla budoucnosti patří novému věku. Generace lidí nad 50let už po léta neustále vytlačuje14-až 49leté osoby z jejich konzumního trůnu. V 21. století je obrovský trend stáří pro společnosti rozhodujícím činitelem. Ovšemže jen málo poskytovatelů služeb, obchodníků, výrobců a podnikatelů bere na vědomí, že v budoucnosti budou ve svých obchodních prostorách vítat stále méně rodin a stále méně dětí a mládeže. Zeptáte-li se nastávajícího důchodce, co bude v důchodu dělat, obdržíte tři odpovědi: Cestovat, cestovat a cestovat. Zeptáte-li se kompetentní osoby podnikající v cestovním ruchu, proč se vlastně zabývá cílovou skupinou starších lidí, dostane se vám taktéž tří odpovědí: Peníze, peníze a zase peníze. Nepodléhejte mýlce, že starší lidé sedí doma a nikam nejezdí. Chyba lávky! Senioři jsou cestovatelsky naladěni a jsou připraveni za tuto svou radost platit. (A. Reidl, 2012, str. 31/32) Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodů aktuálnosti dané problematiky a také proto, že mám vystudovanou střední hotelovou školu a je mi tudíž blízké. Zasadila jsem ho do svého rodného města, kde mám trvalé bydliště, a to do města Jihlavy. 10

11 V teoretické části se věnuji vysvětlení základních pojmů. Objasnění cestovního ruchu seniorů, jeho specifiky, podstatou, stručným vývojem a v neposlední řadě jeho podporou v České republice. Praktická část se věnuje hotelovým zařízením ve městě Jihlava. Jejich prezentaci a aktuální nabídce služeb a vybavení těchto hotelových zařízení pro seniory. Cílem mé bakalářské práce je porovnat požadavky seniorů na ubytovací zařízení s nabízenými službami a vybavením hotelů a ohodnotit na tomto základě současný stav dané problematiky. K získání potřebných informací využiji převážně kvalitativní metody výzkumu a to metody jako polostrukturovaný rozhovor, osobní prohlídka a studium odborné literatury. 11

12 1 Definování základních pojmů Cestovní ruch Dle definice z konference WTO v Otavě je cestovní ruch činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Indrová a kol., 2009, str. 12) Senior Senioři bývají označováni jako tzv. turisté třetího věku, tedy segment účastníků cestovního ruchu zpravidla vymezený věkem nad 60let (respektive nad 55let, senioři). Tato věková skupina je ještě dále dělena do podskupin 55-64let =mladší senioři 65-74let =starší senioři 75 a více =veteráni Pro poskytovatele služeb je tato skupina zajímavá pro svůj rostoucí podíl v populaci zejména v rozvinutých zemích. Zlepšující se zdravotní stav tohoto segmentu a s ním spojenou vyšší vitální aktivitu (fyzickou i duševní) v porovnání s minulými generacemi neustále narůstá. Mají k dispozici relativně velké množství disponibilních prostředků a velký fond volného času. Z těchto faktů vyplývá, že senioři mají tendence trávit na dovolené delší období a využívat mimo jiné mimosezónních pobytů. (M. Pásková, J. Zelenka, 2002, str. 262, ), (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 38) Ubytování Je placené nebo neplacené zajištění minimálně podmínek pro spaní a osobní hygienu. Zpravidla je poskytováno také stravování a další služby (informace, buzení hostů, drobný prodej atd.). (M. Pásková, J. Zelenka, 2002, str. 301) 12

13 Ubytovací zařízení = UZ Jsou objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. UZ jsou součástí infrastruktury cestovního ruchu. Bývá taktéž velmi často spojeno se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a případně i s poskytováním dalších služeb. (M. Pásková, J. Zelenka, 2002, str. 300) Hotel Je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služby s tím spojené (zejména stravovací). Hotely se člení do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. (J. Beránek, 2004, str. 12) Služby v cestovním ruchu Služby jsou ekonomické statky, které mají převážně nehmotný charakter. V cestovním ruchu představují heterogenní soubor užitných efektů určených k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Služby mají průřezový charakter, což znamená, že je produkují nejen podniky cestovního ruchu ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru. (J. Orieška, 2010, str. 9) Význam služeb cestovního ruchu během pobytu mimo místo trvalého bydliště roste, protože kromě každodenních existenčních potřeb (potřeb výživy, bydlení, hygieny) účastník chce, respektive musí, uspokojit i další potřeby podmíněné rekreačními aktivitami (např. lyžováním, plaváním apod.) S rostoucí životní úrovní vzrůstá podíl výdajů za služby obecně- tedy i za cestovní ruch. Tyto výdaje jsou závislé nejen na vývoji příjmů, ale i na sociální struktuře obyvatelstva (vzdělání, město- venkov, životní styl- zejména rozsah a způsob trávení volného času apod.). (J. Hladká, 1997, str. 27) a) Ubytovací služby Ubytovací služby představují základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu. Můžeme je charakterizovat jako umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště. Rozvoj těchto služeb je nerozlučně spjat s politickými, hospodářskými a sociálními změnami ve společnosti, které zprostředkované ovlivňují pohyb obyvatelstva mimo 13

14 místo trvalého bydliště a působí na vznik různých druhů ubytovacích zařízení. (Indrová a kol., 2009, str. 31) Ubytovací střediska poskytují hostům vedle služeb přechodného ubytování i řadu dalších doplňkových služeb. Rozsah a kvalitu služeb, které musí ubytovací střediska poskytovat při uspokojování poptávky, nazýváme standardem služeb, který ovlivňuje více faktorů, zejména charakter zařízení (ubytovací zařízení ve městě, v rekreačním středisku, v lázeňském místě) a osobní a věcné provozní předpoklady (náročnost služeb na prostorové předpoklady a technické vybavení, např. sauna, bazén, garáž apod.) Dále pohotovost pracovní síly (např. informační služby, pochůzky atd.), klientela (zvyklosti, tradice, móda a vkus hostů, struktura hostů), sezonní vliv, úroveň využití lůžkové kapacity apod. Ubytovací středisko může také poskytovat služby nadstandardní (myšleno s ohledem na kategorii), což se může příznivě projevit na obsazenosti hotelu a na počtu stálých klientů, např. zajišťování vstupenek, sekretářských služeb apod. (J. Hladká, 1997 str ) b) Stravovací služby Poskytování stravovacích služeb je podmínkou rozvoje cestovního ruchu. Zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu během jejich přepravy i pobytu v cílovém místě. (J. Hladká, 1997, str. 55) Stravovací služby v cestovním ruchu umožňují uspokojování základních potřeb výživy, přispívají k zotavení a vytváření většího fondu volného času využitelného k uspokojování potřeb návštěvníků, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu. Jde o služby základního stravování (nabídka a prodej kompletního menu včetně nápojů, které poznáme pod označením oběd nebo večeře), doplňkového stravování a občerstvení jako i společenské a zábavné služby, spojené s hudební produkcí, kulturním programem, popřípadě dalšími. Stravovací služby poskytuje více kategorií pohostinských zařízení. (J. Orieška, 2011 str. 74) 14

15 Účastníci cestovního ruchu během svého pobytu zpravidla nejčastěji využívají stálou síť provozoven veřejného stravování v daném místě, která je určena i pro potřeby místních obyvatel. Zvláštní nabídku stravování připravují pro turisty především hotely v rámci svých komplexních služeb. Zde může turista využít stravovacích služeb v různém rozsahu: ubytování se snídaní polopenze (dvě jídla denně, nejčastěji snídaně a večeře) plná penze (snídaně, oběd, večeře) all inclusive (celodenní stavování i konzumace nápojů jsou zahrnuty v ceně pobytu). Výběr rozsahu stravování služeb má souvislost se zvolenou formou cestovního ruchu, motive účasti, délkou pobytu, potřebami účastníka a jeho finančními možnostmi. Úroveň poskytovaných stravovacích služeb v konkrétní destinaci je odrazem kulturně historického vývoje dané oblasti včetně vývoje ekonomického. Obecně lze konstatovat, že velká část zahraničních turistů hodnotí navštívenou zemi i podle úrovně služeb a nabídky v restauračních zařízeních. (Indrová a kol., 2009, str. 45) 2 Vztah cestovního ruch a hotelnictví Hotelnictví představuje v současné době nedílnou součást cestovního ruchu. Jeho předmětem je výstavba, řízení a organizace hotelů i velkých hotelových řetězců, zabezpečování jejich provozu a poskytování hotelových služeb. V poslední době se často hovoří o hotelovém průmyslu. (Indrová a kol., 2009, str. 31) Cestovní ruch ve vztahu k hotelnictví vystupuje jako nositel poptávky po ubytovacích, stravovacích a s tím spojených doplňkových službách. Od hotelnictví cestovní ruch očekává uspokojení potřeb vždy s jistým cílem. Potřeby, kterých nositelem je návštěvník cestovního ruchu-host, jsou fyziologické potřeby (např. nocleh, strava, bezpečnost), sociální potřeby (např. komunikace, uznání), psychologické potřeby (např. rozptýlení, zábava, seberealizace). Cíle hosta, který přichází do hotelu/restaurace, jsou nevyhnutelně (přenocování, stravování), volný čas (dovolená, zotavení, oslava), obchod (služební cesta, účast na kongrese apod.). (M. Gúčik, I. Šípková, 2004, str. 60) 15

16 Hotel nabízí: produkt (pokoj, jídlo, nápoje, rozptýlení, fitness aj.) a to jako jednotlivou službu, ale stále častěji také jako soubor služeb, kterého součástí je i navštívené místo (středisko cestovního ruchu), v kterém se hotel nachází. Týká se to stejně jak městských, tak i rekreačních hotelů; prostředí, které vytváří nejen budova, interiér, ale i atmosféra apod.; efektivní komunikaci s hostem jako součást produktu. Nejde přitom jen o odborné zkušenosti, ale i chování se pracovníků k hostovi (ochota pomáhat, zdvořilost, přesnost apod.), které je určujícím prvkem ovlivňujícím jeho spokojenost a rozhoduje o opakované návštěvě; poskytování informací hostům jako příslib (dostupných informací), zkoumání potřeb a spokojenosti hostů. (P. Patúš, M. Gúčik, 2005, str. 5) 3 Seniorský cestovní ruch Je to druh cestovního ruchu (angl. Senior tourism), může se nazývat také cestovní ruch starší generace. Nabídka na trhu pro seniory svým obsahem odpovídá potřebám, zájmům, fyzickým a ekonomickým možnostem starší generace a je přizpůsobena ekonomické situaci (výše důchodu, životní úspory), má svá další specifika například vyšší standart ubytování, přiměřená náročnost programu, důraz na poznávání aj. Senioři patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty cestovního ruchu, současně s růstem kondice, zlepšováním zdravotního stavu a změnou motivace postupně mění jeho náplň na aktivnější program. (M. Pásková, J. Zelenka, 2002, str. 262) 16

17 Graf 1: Věková struktura skupiny seniorů v České republice (ve věku65 a více let) ve vybraných letech, reálný a projevovaný stav ( v%) Zdroj: ČSÚ Na začátku 21. století se stále častěji mluví o nových demografických změnách, a to stárnutí populace. V Severní Americe, Austrálii, Evropě i Japonsku je stále více starších lidí než kdykoliv v minulosti. Celá řada odvětví se začíná specializovat na tuto skupinu populace. Dokonce se začíná používat termín Silver Economy. Kde je poptávka, tam je i nabídka. [1] 3.1 Potenciál cestovního ruchu seniorů Rostoucí počet seniorů v EU a dalších rozvinutých zemích představuje jednu z hlavních marketingových výzev odvětví cestovního ruchu. V roce 2010 se senioři podíleli na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15%. Většina těchto dovolených byla realizována v rámci domovské země. Za povšimnutí jistě stojí, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskutečňují o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolení. 17

18 Podle zprávy ČCCR- CzechTourism (Vocelová, 2009) se životní filozofie seniorů během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodovém věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále aktivně žít. (R. KLUFOVÁ, příspěvek ve sborníku s názvem: Potenciál cestovního ruchu seniorů v ČR, str. 587/588 ) 3.2 Znaky seniorského cestovního ruchu Stejně jako je tomu u všech ostatních trhů, nejedná se ani v případě trhu cestování seniorů o trh homogenní, nýbrž o trh velmi rozmanitý. V úvahu bereme různé věkové kategorie: generaci 50+, generaci 60+ a starší, respektive potom skupiny osob, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu stanovují při výběru své cesty zcela odlišná kritéria. Postoj těchto zákazníkům k informacím a objednávkám pobytů je ovlivněn jejich věkem, tělesnou kondicí, příjmy, rodinným stavem, doposud nabytými cestovatelskými zkušenostmi, zájmem o cestování samotné a věrností určitým pobytovým místům. (A. Reidl, 2012, str. 203) Starší lidé (senioři) mají specifické potřeby a cíle, jsou méně pohybliví, cestují obvykle za zdravotním cílem a poznáváním. Sklon seniorů k cestování je vyšší než v předcházejících generacích a chtějí za peníze získat nové zážitky. Mladší senioři (po 55. roku života) se chovají tak jako před 15-ti lety, kdy byli v rozkvětu svého života. Starší senioři (po 65. roku života) jsou v uspokojování potřeb konzervativnější a méně aktivní. Senioři mají dostatek volného času, proto mohou cestovat déle a častěji. Velký je jejich potenciál pro mimosezónní cestování a využití kapacit zařízení cestovního ruchu. Využívají přitom mimosezónní slevy a pokoj, který je ve střediscích cestovního ruchu před sezónou a po ní. Při uspokojování jejich potřeb je třeba počítat s tím, že s přibývajícím věkem přibývají také různé zdravotní postihnutí (diabetici, kardiovaskulární poruchy, revmatizmus, civilizační choroby, muskulární dystrofie, mentální postižení aj.). Podnikatelé musí nejen svou nabídku, ale i pracovníky vést k uspokojování potřeb této cílové skupiny. Nabízená strava by měla být bohatá na vitamíny, minerální látky a bílkoviny při současně nižší energetické hodnotě. Gastronomie má seniorům nabízet zážitky, jaké jiní nenabízí. Senioři vyžadují, aby pracovníci byli zdvořilí, trpěliví, pozorní a přívětiví, aby hovořili pomaleji a důležité 18

19 informace i zopakovali. Za důležité pokládají prostředí, osvětlení a co nejméně překážek při pohybu. Loajální jsou tehdy, jak jde o osobitý přístup k jejich potřebám a přáním. (M. Gúčik, I. Šípková, 2004, str. 72) 3.3 Vývoj a podpora seniorského CR v České republice a v Evropě Cestovatelský boom západní Evropy v letech 1962 až 1966 a 1972 až 1980 měl svou obdobu v českých zemích v podobě rozvoje chalupářství. Touha po poznávání vzdálených zemí byla omezována pouze na prostor tehdejších zemí socialistického tábora nebo kompenzována domácí turistikou. Tendence cestování dnešních seniorů nastoupila se značným zpožděním až v 90. letech minulého a první dekádě tohoto století. Trend vývoje společnosti tedy ukazuje, že cestování se v brzké době stane nejdůležitější spotřebitelskou zvyklostí i starší generace. (A. Reidl, 2012, str. 125) Mnozí experti předpovídali, že seniorský cestovní ruch u nás vznikne s odstupem dvou až tří let po mládežnickém cestovním ruchu (ten je u nás srovnatelný se západními zeměmi od roku 1999). Seniorská turistika našich občanů se orientovala na přímořská letoviska, ovšem tento druh cestovního ruchu si mohlo v minulých letech dovolit 3-5 % seniorů. Po odbourání rekreace ROH a podnikové rekreace se seniorský domácí cestovní ruch orientoval především na lázeňskou péči. Roku 2000 došlo v České republice k významnému průlomu rozvoje cestovního ruchu seniorů. V tomto roce došlo k významnějšímu oživení zájmu o naše rekreační oblasti právě ze strany seniorů. Procentuální počet segmentu seniorů účastnících se na cestovním ruchu dosáhl na hranici 10%, a bylo tak možné již hovořit o seniorském cestovním ruchu. V předcházejících letech se procenta seniorů účastnících se cestovního ruchu v České republice pohybovala pouze okolo 5%. Z hlediska struktury účastníků cestovního ruchu, nejrychleji v posledních letech roste ve státech EU podíl seniorů. [2] 19

20 Tabulka 1: Cestovní ruch seniorů r Účastníci mezinárodního cestovního ruchu starší 60 let Stát Podíl seniorů na cestovním ruchu Německo 20% Spojené království 16% Francie 30% Itálie 13% Španělsko 15% USA 27% Kanada 28% Japonsko 27% ČR 5% Zdroj: Mag Consulting, 2000 Cestovní ruch seniorů má ohromný potenciál především při zmírňování výkyvů sezónnosti projevující se na cestovním ruchu. Z pohledu Evropské unie může cestovní ruch seniorů usnadnit i integraci v mezinárodní spolupráci. Organizace mohou využít různé nadační programy Evropské Komise, především program Interreg IVC za účelem posílení regionální a tématické spolupráce. V zahraničí existují rozličné formy a celé řady programů určených seniorům, jedná se především o seniorské programy cestovního ruchu v Portugalsku, Španělsku a ve Francii. Jako program z tvorby Evropské komise bych ráda zmínila projekt Calypso. Tento program se zaměřuje na podporu sociální turistiky, zpřístupnění cestování znevýhodněným skupinám a zároveň pozvedává místní hospodářství a příležitosti k zaměstnání. [3] Způsobům jak lze podpořit cestovní ruch seniorů existuje široká škála. V České republice se jedná zejména o tyto: Podpora nabízená podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu: slevy poskytované dopravci (ČSA, České dráhy, místní dopravci apod.) slevy poskytované kulturními a společenskými organizacemi slevy poskytované cestovními kancelářemi 20

21 slevy poskytované ubytovacími zařízeními (např. OREA HOTELS SENIOR PASS apod.) Dále je možnost využití státní podpory- např. v podobě příspěvku na rekreaci a lázeňskou péči, nebo třeba podporu ze strany zdravotních pojišťoven- taktéž ve formě příspěvku na lázeňskou péči. Jako podporu cestovního ruchu seniorů lze vnímat i organizaci specializovaného veletrhu FOR SENIOR, kde mají senioři možnost vyměnit si své zkušenosti s cestováním. Existují také specializované servery např. server kde naleznete věcné rady pro cestování seniorů a také například seznam cestovních kanceláří a ubytovacích zařízení, které nabízejí seniorské slevy. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 77/78) V posledních letech se začíná i mnoho cestovních kanceláří orientovat na segment seniorů. Dříve byste marně hledali na internetových stránkách rozdělení zájezdů podle věkové kategorie, ale v dnešní době již toto rozdělení zajisté naleznete. Například CK Conti nabízí na svých stránkách přímo záložku s názvem: Zájezdy pro seniory. Nebo třeba CK Fisher prezentuje speciální nabídku pro klienty ve věku 55+. Tyto kanceláře jsou uvedené jako příklad, zajisté nepatří mezi jediné s touto nabídkou. Podnikatelé v cestovním ruchu si již začínají uvědomovat potenciál segmentu seniorů a snaží se na něj zaměřovat. Jako poslední příklady cestovních kanceláří a agentur bych uvedla například CK OK-Tours a.s. ( či které se přímo specializují pouze na zájezdy pro seniory. 4 Senioři segment trhu CR Senioři již dnes tvoří výrazný rostoucí potenciál trhu. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků cestovního ruchu, ale i nárůst cestovních výdajů. Z pohledu výdajů rodin seniorů patří v Evropské unii výdaje na cestovní ruch na první místo. Odhaduje se, že v roce 2050 světové výdaje na cestovní ruch seniorů dosáhnou částky 2 mld. USD. Tento trend úzce souvisí s prodlužujícím se věkem, příjmovými možnostmi seniorů a v neposlední řadě i se zvyšující se kulturou cestování. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 38) 21

22 Senioři chtějí využít svůj volný čas. Je rozšířený názor, že ho mají příliš, ale je třeba si uvědomit vzhledem k jejich věku, že je pro ně zároveň drahocenný. Stále více ho touží využít pro splnění svých cestovatelských snů a přání, na která neměli v době svých pracovních aktivit příliš času. Také délka a četnost jejich pobytů může být větší. Příklady této reality již není třeba hledat pouze v zahraničí jako např. v Německu nebo Japonsku. Cestování dávají nejvyšší prioritu ve srovnání s jinými činnostmi. Mnozí z nich tvrdí, že v životě, ale i při stavbě svých domů či budování chat a chalup se nadřeli již dost, a ačkoli jim to kdysi vyhovovalo, chtějí nyní alespoň částečně, ale o to příjemněji poznat svět a zhodnotit tím i své domácí úspory, které měly připraveny na horší časy a v praxi je nejednou užila po svém až další generace. [1] Studie společnosti GfK z roku 2005, která nese název Atlas kupní síly osob nad 50 let, vykazuje např. kupní sílu Němců starších 50 let částkou eur na hlavu za rok. To je o 2100 eur více než doposud u nejsilnější získané mladé cílové skupiny. Již dnes prodávají němečtí turističtí pořadatelé bezmála každou druhou cestu generaci 50- až 70letých. Majetek lidí mezi 55 a 65 lety činí eur a nachází se tak nad průměrem obyvatelstva. (A. Reidl, 2012 str. 32) Na veletrhu Holiday World v roce 2008 se uskutečnil specializovaný seminář zaměřený na cestování různých cílových skupin pod souhrnným názvem Cestovní ruch pro všechny. Zde promluvil i tajemník Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) Michal Veber. Ten předně upozornil na nejednotnost vnímání pojmu senior. Pro někoho jde o osobu starší 50 let, jiný přidává ještě deset let, z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. Výklad tohoto pojmu se zkrátka podle okolností liší. A také se vyvíjí v čase. V každém případě se jedná o nezanedbatelný segment cestovního ruchu pro budoucnost! Veber řekl, že v minulosti bylo pro seniory typické, že se při vybírání zájezdů a služeb cestovního ruchu orientovaly takřka výhradně na cenu a to z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tento fakt sebou mnohdy přinášel problémy- stávalo se, že postarší kardiak málem zemřel během červencového zájezdu do Egypta, který si z nabídky cestovní kanceláře vybral jenom proto, že byl nejlevnější. Současnost je podle tajemníka ACK ČR ale jiná senioři jsou ochotni cestovat prakticky kdykoliv a to i včetně mimosezóny. Nevyžadují prý plný luxus a jen málokdy cestují do zahraničí svým vlastním vozem. Co se týče útraty nepatří sice mezi nadprůměrné, ale ani nejsou podprůměrní. 22

23 V rámci celé Evropy představují senioři téměř 14% podíl na obratu cestovního ruchu a každým rokem se tento podíl zvyšuje. V České republice je podíl seniorů jen asi 9,8 %, meziročně se zvyšuje asi o 1 %. Na cesty se mohou senioři vydat prakticky kdykoli během roku, často s sebou berou i vnoučata. Obvykle přitom cestují letecky, ale jsou ochotni i na delší vzdálenosti cestovat autobusy. Jejich průměrná útrata se pohybuje do 11 tisíc korun za jednu cestu. Očekávat lze podle Vebera růst životní úrovně a tím i větší ochotu seniorů utrácet. Lepší zdravotní péče a životní filozofie se pak odrazí v rostoucích nárocích této věkové skupiny. [4] 4.1 Specifické rysy turistů-seniorů Z hlediska průmyslu cestovního ruchu je výhodou uvedeného segmentu disponibilní fond volného času a flexibilita, jakož i ochota cestovat mimo hlavní sezonu. Senioři jsou obvykle ochotni zaplatit za kvalitní služby. Pobyty si rezervují dopředu a vytvářejí tak určitou jistotu pro zařízení cestovního ruchu. Očekávají však bezpečnost, komplexnost služeb a nestresující prostředí. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str. 39) Dle příspěvku ve sborníku konference s názvem Potenciál cestovního ruchu seniorů v ČR, která se uskutečnila 31. Srpna 3. září 2010 na Ostravské univerzitě v Ostravě již dovolené seniorů dávno nejsou jen lázeňské pobyty, případně odpočinek a sledování televize v klidných hotelových resortech. Senioři chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety či např. golf nebo nordic walking, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity a možnosti poznávání. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího zařízení. (R. KLUFOVÁ, příspěvek ve sborníku s názvem: Potenciál cestovního ruchu seniorů v ČR, str. 588) 23

24 Dle výzkumu jsou specifika cestování seniorů tyto: (viz. např. Tourism.aspx): rádi si připlatí za kvalitnější službu, cestují i mimo hlavní sezonu, často nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu first minute, očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací, často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem, jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu, jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů. 4.2 Motivy seniorů na účasti v cestovním ruchu Účast na cestovním ruchu ve velké míře přispívá ke zmírnění negativních aspektů vyššího věku a ke zkvalitnění života seniorů. V rámci účasti na cestovním ruchu kromě péče personálu zařízení cestovního ruchu nacházejí senioři příležitosti pro navázání nových přátelských vztahů a možnosti k seberealizaci. Vzhledem k tomu, že účast seniorů na cestovním ruchu je závislá i na jejich příjmech, je potřebné uvést, že citlivě reagují především na růst cen bydlení a služeb s ním spojených, jakož i na růst cen potravin a pozitivně reagují na poskytování slev. Nejčastějšími formami cestovního ruchu seniorů jsou: rekreační cestovní ruch v přímořských letovištích; zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby, případně za účelem vykonání lékařského zákroku (i z oblasti plastické chirurgie); sportovní cestovní ruch, především pěší turistika; kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie; poznávací cestovní ruch, obvykle realizovaný jako autokarový zájezd; dobrodružné cesty do vzdálených míst s cílem užít si život; okružní plavby; 24

25 náboženský cestovní ruch, obvykle v rámci poutních akcí; nákupní cestovní ruch do okolních zemí. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, str ) První místa, co do typu dovolené, zaujímají wellness a odpočinkové pobyty. S námětem zdraví je také úzce spojen rostoucí zájem o prázdninové nabídky, které zaručují pohyb a aktivitu účastníků ve volné přírodě. Vedle horské a pěší turistiky, které jsou tradiční formou aktivit starší generace, se k tomuto typu dovolené řadí také cykloturistika. Stejně tak oblíbené jsou u starších lidí i dovolené přinášející určité dobrodružství. Mezi oblíbené typy dovolené patří také dovolené studijní, kulturní a poznávací.(a. Reidl, 2012, str. 194) 4.3 Požadavky seniorů na ubytovací zařízení Můžeme říci, že senioři preferují cestování ve skupinách. Při zařizování zájezdů se častěji spoléhají na cestovní kanceláře a v menší míře si zařizují zájezdy sami přes internet. Požadují vysokou kvalitu všech čerpaných služeb. Velký důraz je přikládán celkovému pocitu pohodlí. S tím souvisí i fakt, že vybírají zájezdy, které jsou mimo sezónu či dny pracovního volna. To je dáno zejména tím, že nejsou omezeni množstvím volného času a také tím, že mimo sezónu jsou obvykle nižší ceny. Jako doplněk relaxačního programu senioři ocení různé poznávací, kulturní a vzdělávací akce. (J. Poděbradský, 2008, str. 62) Starší lidé si však kladou vyšší nároky než ostatní zákazníci, neboť se z nich během té dlouhé doby, po kterou shromažďovali své zkušenosti, stali kritičtí spotřebitelé. Vzhledem ke svému věku mají také jiné požadavky například, co se týče vybavení hotelu. (A. Reidl, 2012, str. 205) a) Požadavky na ubytování Dle Reidla seniory při výběru pobytového místa osloví: poloha (avšak pouze v případě, že lze právě z tohoto aspektu učinit výhodu pro výběr místa), označení (vše by mělo být pro usnadnění hledání dobře označeno, mimo jiné i cesta k hotelu přímo v místě), dosažitelnost ubytovacího zařízení (i vlastním autem), 25

26 dostatek (zastřešených) parkovacích míst (pokud nejsou zastřešena, měli by vaši zaměstnanci věnovat mimořádnou pozornost přijíždějícím a odjíždějícím hostům), dopravní prostředky, jež lze využít v místě pobytu (je dobré, když se zde mohou hosté pohybovat pěšky, ale současně mají možnost použít např. autobus), park či jiná nabídka zeleně, kde lze trávit volné chvíle odpočinku, výběr restaurací (gastronomické speciality, menší porce), kulturní nabídka Při výběru ubytovacího zařízení poté hrají zásadní roli tyto faktory: klidná poloha, dostatek parkovacích míst nebo zajištěná doprava z nádraží do ubytovacího zařízení, transport zavazadel v rámci budovy, prostorné pokoje, dostatek odkládacího místa, pokud možno balkon, světlé a pohodlně zařízené pokoje s dobrým osvětlením, komfortní koupelna (protiskluzová dlažba, držadla, případně místnost s vanou nebo bezbariérovou sprchou, dostatek odkládacího prostoru, dobré osvětlení), obzvláště vnímavý přístup k osobám, jež cestují jednotlivě, informační letáky o konajících se akcích umístěné na každém pokoji, prostorný, lehce ovladatelný výtah včetně dobře čitelného návodu k obsluze, nabídky, jež lze využít v případě špatného počasí (například kadeřnictví či masér přímo v budově). O seniorech lze říci, že preferují vyšší třídu ubytování v hotelech a obdobných zařízeních. Jsou ochotni si za vyšší standard připlatit, ale očekávají i kvalitu produktu. Samozřejmostí je vybavení pokoje sociálním zařízením. Velikost a umístění pokoje záleží na individuálních požadavcích a na pohyblivosti jedince. Pokud chceme ve svém ubytovacím zařízení ubytovávat seniory, samozřejmostí by měl být bezbariérový přístup. Častěji využívají ubytování v jednolůžkových pokojích. Důležitým faktorem spokojenosti nejen zákazníků starší generace je přístup personálu. Oceňují laskavé, profesionální jednání. Určitě je hodnoceno kladně, pokud je součástí 26

27 personálu poskytující ubytovací služby zdravotník, který může poskytnout kvalifikovanou pomoc v případě potřeby. (J. Poděbradský, 2008, str. 62) b) Požadavky na stravování Stravování seniorů má určitá specifika. V každé etapě života se liší nutriční spotřeba v několika směrech. Tělo také často nedává dostatečné signály potřeby výživy, které jsou dány fyziologickými změnami probíhajícími v lidském těle. Až 80% seniorů (dle Fóra zdravé výživy) pociťuje snížené chuťové i čichové vnímání. Ve starším věku se také snižuje vnímání pocitu žízně a tím pádem jsou ohroženi vyšším rizikem dehydratace. Různé zdravotní komplikace (např. problémy se zuby a dásněmi) a nutnost užívat léky také ovlivňuje chuť k jídlu. Zhoršená pohyblivost a problémy se zrakem vedou k tomu, že klesá schopnost připravit si pokrm vlastními silami. Často se stane, že je vynechána denní porce jídla z pouhé zapomnětlivosti. K nevhodné skladbě výživy může také docházet snahou ušetřit co nejvíce finančních prostředků, sociální odloučeností a z pocitu izolace. Senioři často trpí nedostatkem minerálních látek a vitamínů. Je to dáno jednak snížením schopnosti těla vstřebat je a také jejich nízkým příjmem (zejména ovoce a zeleniny). Musíme zabezpečit zejména zvýšený příjem antioxidantů, které pomáhají redukovat účinky volných radikálů, dále vitamínu C, B a kyseliny listové. Z minerálních látek je častý deficit železa, zinku a vápníku. Výživa a zdravotní stav spolu úzce souvisí a je prokázáno, že se navzájem ovlivňují. Důležité je podávat stravu v pravidelných intervalech. V případě seniorů a jejich stravování podpoří chuť k jídlu jeho vizuální přitažlivost, lákavost a vhodné ochucení. Avšak strava vždy musí respektovat dietologické požadavky. Velkou pozornost věnujeme také kultuře stolování. (J. Poděbradský, 2008, str. 63) 27

28 5 Praktická část Vybrala jsem 5 zástupců hotelů nacházejících se ve městě Jihlava. Většina je situována účelně blízko k centru. V praktické části se budu věnovat jednotlivým hotelům individuálně a poté zhodnotím celkový současný stav nabídky hotelů pro seniory v Jihlavě a návrh na zlepšení situace, bude-li zapotřebí. V části u jednotlivých hotelů vždy hotel představím, následně uvedu rozhovor s pracovníkem hotelu na téma: Senior a náš hotel a v neposlední řadě přidám svůj osobní názor na služby a vybavení hotelu pro seniory na základě osobní návštěvy hotelu a porovnání požadavků seniorů na ubytovací zařízení. Seznam ubytovacích zařízení v kategorii hotel v Jihlavě (oblast město): Grandhotel JIHLAVA GARNI Hotel GUSTAV MAHLER Hotel MILENIUM EA Business Hotel Jihlava Villa EDEN Obrázek 1: Grafické znázornění umístění vybraných hotelů ve městě Jihlava, zdroj: 28

29 5.1 Analýza jednotlivých hotelů Grandhotel Garni Jihlava **** Grandhotel Garni Jihlava se nachází na ulici Husova 1, v klidné části centra města Jihlavy. V hotelu je k dispozici 32 pokojů zařazených do kategorie HOTEL **** s kapacitou 64 lůžek s možností až 7mi přistýlek. V pokojích se nachází moderní nábytek, koupelna s WC, barevný televizor, lednička s minibarem a telefon s přímou volbou. Ve 3 pokojích SUPERIOR je moderní nábytek a navíc trezor na cenné předměty, žehlící deska na kalhoty či fén v koupelně. Hotel mimo jiné nabízí i 4 pokoje zařazené do kategorie HOTEL **, které jsou vybaveny jednoduchým nábytkem, barevným televizorem a telefonem, sociální zařízení se nachází na chodbě. Hotel, jak již jeho název Garni uvádí, nabízí pouze omezené možnosti stravování a to pouze snídaně. Tyto snídaně se podávají formou rautu a to v přímo vyhrazení snídaňové restauraci, kde je k dispozici i připojení na internet. [5] Rozhovor na téma: Senior a náš hotel mi poskytla vedoucí hotelu paní Vlasta Kubíčková, která následně odpovídala na mé otázky: 1) Vnímáte na Vaší klientele aktuální demografický vývoj obyvatelstva: stárnutí klientely? Tak asi bych se vyjádřila takto. K nám do hotelu nikdy nejezdili takové ty větší skupiny jako třeba rekreanti a podobně. U nás jsou klientelou hlavně businessmani. Jezdí sem na služební cesty a tak projíždí, nebo když se jedná o jejich pracovní záležitosti. Takže mi jsme spíš zaměřeni na tuto klientelu. Protože jsme hotel garni. My poskytujeme ubytování se snídaní. Nemáme restauraci. Neříkám, že k nám nejezdí určitá skupina těchto klientů, seniorů. Jsou to zejména lidé, co pocházeli původem z Jihlavy, kteří nyní žijí v Německu, ale měli tu své předky či tu před lety žili. Tato skupinka těchto klientů k nám do hotelu jednou každoročně jezdí. Ale co se týká těch starších lidí je to asi vše. Ohledně návštěvnosti našeho hotelu s touto klientelou nemáme příliš velké zkušenosti. 29

30 2) Jaký je Váš pohled na seniorskou klientelu, aneb kdo je podle Vás seniorem? Seniorskou klientelu určitě v hotelu uvítám rádi. Jsme rádi za každého hosta v dnešní době, protože konkurence je veliká. My nemůžeme říci, že by nám jakkoliv kterýkoli host vadil. To v žádném případě. Seniorem je dle mého názoru člověk až tak kolem 70-ti let. Protože ti lidé, kterým je přes 60 let, jsou dle mého názoru ještě pracující a v produktivním věku. V dnešní době jsou lidé ve věku 60-ti let vitálnější a vypadají v mnohých případech i mladší než jaký je jejich skutečný věk. 3) Myslíte si, že má potenciál vytvářet služby určené tomuto segmentu? Spíše ne. Hlavním důvodem asi je to, že nemáme restauraci. Pokud tu je ubytována skupina seniorů, tak jim zajišťujeme cateringovou společností večeře, poněvadž oni chtějí mít vše v místě. Oni nechtějí jít na večeři přes ulici, takže mi potom o nějakém potenciálu nemůžeme uvažovat. Protože mi jsme hotel garni a tyto restaurace, co jsme měli, již nemáme. Hotel se neplánuje speciálně zaměřovat na tuto klientelu ani to není v našich možnostech. 4) Jaké konkrétní služby a vybavení hotelu pro segment seniorů můžete nabídnout? Můžeme nabídnout bezbariérový přístup. Stejně tak bezbariérový pokoj. V hotelu je k dispozici výtah. Můžeme mu odnést zavazadla, snídaně s donáškou na pokoj, ale tyto služby poskytujeme i jiným hostům nejen seniorům. Jsou to všeobecné služby, které hotel poskytuje hostům bez ohledu na jejich věkovou skupinu. Na recepci je k dispozici denní tisk, jsme schopni zajistit vstupenky na představení, taxi. Také nabízíme služby praní a žehlení pro hosty. Prostě tyto služby tak nějak nevnímáme jako služby výhradně pro seniory, spíše pro veškeré hotelové hosty. Každý kdo si o něco podobného požádá, tak se mu budeme snažit vyjít vstříc ať už je to senior či mladistvý host. Jinak kdyby se jednalo o seniory se speciálními požadavky na stravu, tak jsme schopni stravu pro ně upravit, pokud nám své obtíže dopředu ohlásí. V tomto ohledu zde nevidím žádný problém. 30

31 5) Uvažovali jste o zkvalitňování služeb a vybavení právě pro tento segment? Hotel se neustále rekonstruuje. Momentálně děláme rekonstrukci koupelen. Přidáváme do každé koupelny elektrický žebřík. Koupelničky jsou sice malé ale, jelikož jsme čtyřhvězdičkový hotel, tak mi musíme dodržovat určitý standard vybavení. V poslední době jsme předělávali okna, koberce se mění, když je potřeba. Loni jsme část hotelu nově malovali. Tyto úkony se dělají nepřetržitě. Vždy je co zlepšovat. Snažíme se vše dělat popořádku, tak jak je potřeba, aby se nám nesešlo příliš mnoho věcí na jednou. Rozhodně majitelé na zkvalitňování služeb a hotelového vybavení dbají. Pohybují se v branži celý život, a tudíž se starají o to, aby chod hotelu byl bezproblémový. 6) Nabízíte seniorům cenové zvýhodnění? Slevy? Určitě nabízíme. Když je skupina nebo host, který se tu ubytuje na více nocí. Máme nějaká pravidla určená, ale dá se říci, že je to spíše individuální. Zkrátka máme daná pravidla od majitele na ceny a slevy jaké můžeme poskytnout v určitých případech. Doplňující otázka: Nabízíte zvýhodněnou cenu při obsazení dvoulůžkového pokoje jedním hostem? V tomto případě by host zaplatil taxu za jednolůžkový pokoj. 7) Vzhledem k očekávanému nárůstu segmentu seniorů v následujících letech, uvažujete či plánujete zavést speciální služby určené tomuto segmentu? Na tuto otázku Vám asi těžko odpovím. Už loni či předloni, když se toto téma stalo aktuální, a začalo se o něm mediálně hovořit, jsme o ničem podobném neuvažovali. Jsme spíše pro to, se s klientem osobně domluvit a s cenami individuálně nakládat než abychom vytvářeli například seniorské balíčky. Momentálně nemáme v úmyslu ani v plánu zavádět speciální služby či vybavení pro seniory. Ale neříkám, že se naše stanovisko nemůže změnit. Za půl roku může být situace na trhu úplně jiná a třeba se rozhodneme jinak. 31

32 Tabulka 2: Porovnání požadavků seniorů na ubytovací zařízení s vybavením a službami hotelu Grandhotel Garni Jihlava **** Požadavek na ubytovací zařízení stav 1 lokalita v centru 2 klidná lokalita 3 restaurace v hotelu 4 parkování u hotelu 5 výtah 6 bezbariérový přístup 7 bezbariérový pokoj 8 možnost specifické úpravy stravy 9 sociální zařízení na pokoji 10 prostorné pokoje 11 wellness služby a vybavení 0 ze 4 sauna masáže vířivka bazén 12 informační služby na recepci 13 zprostředkování kulturních akcí 14 odnos zavazadel v rámci hotelu 15 možnost slevy z ceny seniorské slevy 16 balíčky pro seniory Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Splněno Nesplněno 32

33 Grandhotel Garni Jihlava na mě při mé návštěvě zapůsobil opravdu dobrým dojmem. Jeho poloha poblíž hlavního náměstí města Jihlavy může být výhodou, avšak za cenu poněkud hlučnější atmosféry městského centra. Hotel má k dispozici bezbariérový přístup z hotelového parkoviště, které mohou využívat všichni hoteloví hosté. Ihned po příchodu do hotelu vás osloví pěkná recepce se vstřícným personálem, s barem a útulným prostředím k posezení. Na recepci se seniorům dostane kvalitní a profesionální péče. Recepce nabízí informační služby, zprostředkování kulturních akcí a mnoho dalších doplňkových služeb, mezi něž patří například prodej drobných hygienických potřeb. V dobře osvětlených prostorách recepce se nachází i výtah. Pro seniory, kteří mají problémy s pohyblivostí, nabízí hotel k dispozici bezbariérový pokoj s vlastním sociálním zařízením. Pokoje jsou prostorné a dobře osvětlené. Stravování v hotelu je omezené, jak již vyplývá z jeho názvu Garni. Senioři zde mají možnost stravy, a to pouze ve formě snídaní. Tyto snídaně jsou podávány ve speciální místnosti, kde mimo jiné mají hosté možnost připojení k internetu. V případě dopředu nahlášených specifických požadavků na stravu je hotel schopen plně vyhovět požadavkům na různé typy diet apod. Hotel nabízí svým hostům cenové zvýhodnění, ale vždy s individuálním pohledem na jednotlivého klienta. Seniorské slevy či balíčky se zvýhodněnými cenami zde nenajdete. Mezi největší mínus tohoto ubytovacího zařízení bych zařadila neexistenci hotelových wellness služeb, které jsou vyhledávaným cílem nejen u starší generace hostů. Hotel neposkytuje žádné masáže, nedisponuje saunou ani vířivkou či bazénem. Při rozhovoru mi vedoucí hotelu tento fakt potvrdila a zmínila příčiny. Hlavním důvodem je poloha hotelu v městské památkové zóně a jeho historická hodnota. Z tohoto důvodu, je problematické vybudovat v těchto prostorách moderní wellness centrum, neboť stavebně technický a architektonický stav objektu to neumožňuje. (Fotodokumentace viz příloha 1) 33

34 5.1.2 Hotel Gustav Mahler*** Hotel Gustav Mahler sídlí na ulici Křížová 4 v Jihlavě. Je to lokalita přímo v centru města v areálu bývalého dominikánského kláštera. Budovy dominikánského kláštera, kam patří i současný hotel Gustav Mahler, vznikly na samém začátku budování města Jihlavy, první historicky doložené zmínky se uchovaly z roku Původně středověký klášter byl v 17. A 18. Století barokně přestavěn. Gotické a renesanční jádro objektu je patrné již jen na fragmentech původní středověké výzdoby v jižní chodbě klášterního ambitu. V barokní době bylo vybudováno i celé západní křídlo kláštera. Ze zachovalé barokní výstavby je nutné upozornit zejména na nástropní fresky ve velkém a malém refektáři kláštera. V prostorách kláštera také proběhly významné historické události. Konaly se zde sněmy zemských stavů, které ovlivnily historický vývoj v celém Českém království. [8] Hotel disponuje ubytovací kapacitou 30 pokojů standard- koupelna s WC (sprchový kout nebo vana), fén, TV, telefon, internet. Dále zde naleznete 2 apartmány, z nichž jedno apartmá je prezidentské a v neposlední řadě hotel nabízí 4 turistické pokoje, vhodné pro nenáročné turisty, jelikož sociální zařízení pro tyto pokoje je společné na patře. Mezi službami, které hotel nabízí hostům naleznete: restauraci, konferenční služby, kongresový sál (až 230 osob), historické refektáře (až 200 osob), 3 salonky, catering (rauty, večírky, plesy, konference, svatby apod.), saunu, fitness, půjčovnu kol, galerii výtvarného umění, parkoviště s garážemi (40 aut), možnost prohlídky bývalého kláštera, rezervace služeb mimo prostory hotelu, administrativní služby či praní a žehlení prádla. Rozhovor v hotelu na téma seniorské klientely v tomto hotelu jsem uskutečnila s recepční, slečnou Veronikou Kusevičovou, ta mi poskytla následující odpovědi: 1) Vnímáte na Vaší klientele aktuální demografický vývoj obyvatelstva: stárnutí klientely? Demografický vývoj obyvatelstva na naší klientele v současné době nepociťujeme. Důvodem může být to, že mezi naši klientelu patří hlavně zaměstnanci různých firem. Pouze občasně se k nám přijede ubytovat zájezd seniorů. 34

35 2) Jaký je Váš pohled na seniorskou klientelu, aneb kdo je podle Vás seniorem? Velmi rádi ubytováváme seniory. Jsou to milí lidé, málokdy si stěžují, většinou vše chválí a jsou u nás spokojeni. Seniora vnímám jako osobu v důchodovém věku tedy 67 a více let. 3) Myslíte si, že má potenciál vytvářet služby určené tomuto segmentu? Přesně si nedovedu představit, jaké služby by to měli být. Pokud se senior ubytuje u nás v hotelu, může využívat všechny služby, které jsou určeny i pro jiné věkové kategorie. Myslím si, že není třeba vytvářet služby specifické pro tento segment. Senioři většinou v hotelu odpočívají nebo přijedou, aby si prohlédli město, tedy za kulturou. 4) Jaké konkrétní služby a vybavení hotelu pro segment seniorů můžete nabídnout? Seniorům můžeme nabídnout stejné služby jako ostatním věkovým kategoriím. Saunu, fitness, půjčovnu kol, zde tedy hraje roli věk a zdraví seniora. V hotelu je bezbariérový přístup, výtah i bezbariérový pokoj. Naši hosté mají jedinečnou možnost prohlídky bývalého kláštera. V prostorách hotelu mohou navštívit galerii výtvarného umění. Můžeme jim také nabídnout informace o možnostech využití jejich volného času v Jihlavě a okolí. 5) Uvažovali jste o zkvalitňování služeb a vybavení právě pro tento segment? Neuvažovali jsme a ani do budoucna neuvažujeme. 6) Nabízíte seniorům cenové zvýhodnění? Slevy? Cenové zvýhodnění náš hotel poskytuje například hromadným zájezdům této klientely, tedy seniorů. Ale specifické slevy pro seniory nemáme. Doplňující otázka: Nabízíte zvýhodněnou cenu při obsazení dvoulůžkového pokoje jedním hostem? V situacích, kdy by měl host zájem o ubytování jedné osoby na dvoulůžkovém pokoji, poskytujeme zvýhodněnou cenu. 35