závěrečná zpráva Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje červenec 2012

2 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Sociotrendy, 2012 ISBN

3 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Obsah Úvod... 4 Introduction... 4 I. Analýza potřeb veřejnosti ve vztahu k sociálním službám v MSK Schopnost respondentů vyhledat pomoc Informovanost o sociálních službách Dostatek informací o sociálních službách Zdroje informací o sociálních službách Preference druhu pomoci Připlácení za sociální služby Vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech Typy požadovaných sociálních služeb Informovanost o různých cílových skupinách Komunitní plánování z pohledu veřejnosti Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Shrnutí II. Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Cílové skupiny občanů Důležitost sociálních služeb v obcích POU Popis výzkumného souboru Shrnutí III. Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb MSK Potřeby poskytovatelů Kapacita zařízení Dostupnost sociálních služeb Popis výzkumného souboru Shrnutí VI. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Zdroje informací o sociálních službách Využívání sociálních služeb Důvod vyhledání sociální služby Hodnocení spokojenosti se sociálními službami Druhy pomoci a jejich preference Dojíždění za službou a připlácení za službu Dostupnost sociálních služeb Typy požadovaných sociálních služeb Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Analýza specifických cílových skupin, kvalitativní analýza Osoby s chronickým duševním onemocněním MSK Osoby se specifickými potřebami Osoby ohrožené návykovými látkami MSK Osoby s poruchou autistického spektra MSK strana 454 celkem

4 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 9. Analýza specifických cílových skupin, kvantitativní analýza Důvod vyhledání sociální služby Zdroje informovanosti o sociálních službách Specifické potřeby cílových skupin Základní demografické charakteristiky cílových skupin Shrnutí V. Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU V.1 Bílovec V.2 Bohumín V.3 Bruntál V.4 Český Těšín V.5 Frenštát pod Radhoštěm V.6 Frýdek-Místek V.7 Frýdlant nad Ostravicí V.8 Fulnek V.9 Havířov V.10 Hlučín V.11 Horní Benešov V.12 Jablunkov V.13 Karviná V.14 Kopřivnice V.15 Kravaře V.16 Krnov V.17 Město Albrechtice V.18 Nový Jičín V.19 Odry V.20 Opava V.21 Orlová V.22 Osoblaha V.23 Ostrava V.24 Příbor V.25 Rýmařov V.26 Studénka V.27 Třinec V.28 Vítkov V.29 Vratimov V.30 Vrbno pod Pradědem Závěr Seznam zkratek strana 454 celkem

5 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Úvod Cílem analýzy potřeb sociálních služeb obyvatel Moravskoslezského kraje (dále MSK) je získat informaci o spokojenosti obyvatel se současnými sociálními službami, identifikovat chybějící služby, informovanosti o nabízených sociálních službách či informovanosti o procesu komunitního plánování. Analýza je realizovaná ve dvou částech. Jako souhrnná část týkající se MSK jako celku, dále analýza zaměřená na jednotlivé obce s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje (dále jen POU MSK). Je založena na realizaci výzkumných šetření čtyř samostatných výzkumných souborů, a to u poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů sociálních služeb, rovněž u veřejnosti. V rámci analýzy potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji proběhlo zjišťování dat kvalitativním a kvantitativním způsobem. Kvantitativní výzkum zahrnoval využití dotazníkového šetření (jehož součástí bylo i použití řízeného polostrukturovaného rozhovoru) a přímé telefonické oslovení respondentů. Analyzovány byly otázky vztahující se k využívaným službám, spokojenosti s dosavadními službami, identifikaci chybějících služeb, informovanosti o nabízených sociálních službách a informovanosti o procesu komunitního plánování apod. 1 Část výzkumu zaměřená na vybrané cílové skupiny zahrnovala použití kvalitativní metody skupinové diskuse a řízený polostandardizovaný rozhovor s určenými cílovými skupinami jako s uživateli sociálních služeb. Z výše uvedeného šetření potřeb u veřejnosti, uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb je zpracováno 30 dílčích zpráv z realizovaných výzkumů, vždy pro správní území jednotlivých obcí s pověřeným obecním úřadem. 2 Introduction The analysis of the social service needs of the population Moravian-Silesian Region (further MSK) is to obtain information about public satisfaction with current social services, identify missing services, information about our services or social awareness of the community planning process. The analysis is implemented in two parts. As a summary section on the MSK as a whole, further analysis focused on individual municipalities with authorized municipal office the POU MSK). It is based on the implementation of four 1 Bylo provedeno třídění prvního a vyšších stupňů standardním způsobem dle vybraných demografických charakteristik. Data, získaná z vyplněných dotazníků, byla analyzována statistickými metodami a následně interpretována slovně, grafy a tabulkami. Jednotlivé interpretace byly aplikovány jak pro úroveň kraje a jednotlivých území, pro něž obce s POU vykonávají přenesou působnost, tak i pro obce s obecním úřadem. 2 Průzkum probíhal v lokalitách spadajících do správních obvodů obcí II. typu MSK. Výzkumnou jednotkou souboru poskytovatelů byla sociální služba MSK, výzkumnou jednotkou zadavatelů služeb obec s POU a výzkumnou jednotkou uživatelů služeb a veřejnosti byl občan (respondent) žijící v obcích různých typů Moravskoslezského kraje. Informace v dokumentu mají charakter hromadných údajů. Základní třídící jednotkou lokality ve výzkumu uživatelů služeb a ve výzkumu veřejnosti MSK byla obec s POU. Obce I. typu nebo nižší členění území na místní části obcí, v nichž bylo výzkumné šetření prováděno, analyzováno nebylo. 4 strana 454 celkem

6 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji separate research surveys, research files, and for providers, users and sponsors of social services, as well as for the public. In an analysis of the needs of social services in the Region survey data was qualitative and quantitative manner. Quantitative research included the use of questionnaires (which included the use of controlled structured interview) and direct dial reach respondents. Were analyzed issues relating to the services utilized, satisfaction with existing services, identify service gaps, information about our services and social awareness of the community planning process, etc. 3 Part of the research focused on selected target groups involved the use of qualitative methods, group discussions and driven semi-structured interview with the designated target groups as users of social services. From the above survey the needs of the public, users, providers and sponsors of social services is processed 30 individual reports of researches, always for the administrative territory of the municipalities with authorized municipal office. 4 3 It was the sort of first and higher degrees in a standard way by selected demographic characteristics. Data obtained from the questionnaires were analyzed by statistical methods and subsequently interpreted in words, graphs and tables. Individual interpretations were applied for both the county level and each territory to which a municipality with POU perform transmit powers, as well as for municipalities with municipal authority. 4 The survey was conducted in areas falling within the administrative district II. MSK type. The research unit of a file of providers was social service MSK. Research unit of contracting services was the municipalities POU. The research unit of service users and the public was a citizen (respondent). Information in the document constitute character of " aggregated data". Basic sorting unit locations in the research of service users and in the public research community with MSK were POU. Municipalities type I or lower division of the territory of the local municipality in which the research was investigated, was not analyzed. 5 strana 454 celkem

7 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji I. Analýza potřeb veřejnosti ve vztahu k sociálním službám v MSK Cílem průzkumu veřejnosti bylo zmapovat potřeby zaměřené na sociální služby v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o veřejnost, která dosud sociální služby nevyužívá, ale může využívat v budoucnu nebo mít ve své rodině někoho, kdo tyto služby již využívá. Pokud veřejnost zkušenosti se službami nemá, lze zjišťovat úroveň povědomí o službách prostřednictvím dotazu na obecnou informovanost o službách nebo cílových skupinách. Lze se dotazovat i na zdroje, odkud jsou informace získávány. Často je zjišťováno, jaký druh pomoci by byl uvítán, pokud by byl dotazovaný odkázán na pomoc druhých. Problém tzv. projektivních otázek je v tom, že dotázaný nemá s promítanou situací zkušenost. Pouze může odhadovat, co by dělal, kdyby situace nastala. Případně zkušenost je dána povědomím o dané problematice a to zprostředkovaně, např. z doslechu od známých. Řešení reálných situací může být zcela jiné. 5 Nicméně pro plánování sociálních služeb je důležité znát i tyto tendence. Standardním dotazem bývá vyjmenování tematických oblastí, kterými by se, z pohledu dotazovaného, sociální služby měly zabývat, rovněž ochota platit za sociální služby Schopnost respondentů vyhledat pomoc Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Proto byl položen dotaz, zda respondenti vědí, na koho by se mohli v případě, že by pro ně problémová situace nastala, obrátit. Respondenti většinou vědí, na koho by se mohli v případě problémů obrátit. Avšak rozhodné ano nebylo nejčetnější. Více než desetina dotázaných připustila, že by dokonce nevěděla, na koho by se měla nebo mohla obrátit. Podrobné údaje jsou uvedeny v grafu Z tohoto důvodu lze zařadit do dotazování zjištění hodnotových hierarchií respondentů a z nich vyhledat potenciality jako tendence k jednání jedinců. 6 Ochota měsíčně připlácet za sociální služby může být zjišťována jako blíže nespecifikována bez ohledu na jakýkoliv druh služeb. Cílem dotazu je zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. 6 strana 454 celkem

8 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.1: Řešení složité životní situace (%, N=2978) 18% 16% 12% 26% 28% Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše nevím Rozhodně nevím Statistickou analýzou bylo zjištěno, že řešení složité životní situace je závislé na pohlaví respondenta (častějším výskytem odpovědi nevím u žen a jak kdy u mužů), dále na příslušnosti respondentů k věkové skupině (nad 65 let odpovědí rozhodně ano ) a na příslušnosti k rodinnému stavu (svobodní častějším výskytem odpovědí rozhodně ano a rozvedení rozhodně nevím ). Závislost odpovědí na příslušnosti respondentů k jednotlivým okresům a POU je uvedena v tabulkách 1.1 a 1.2 (statisticky významně) zvýšeným výskytem odpovědí vyznačených tučně. Např. v POU Bílovec se jedná o zvýšený výskyt odpovědí rozhodně nevím na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci, obdobně v POU Bruntál apod. V tomto smyslu se jedná o rozdílné postoje ke způsobu řešení složitých životních situací, kdy se u občanů v lokalitách POU Bílovec, Bruntál, Hlučín, Město Albrechtice, Rýmařov a Vrbno p. Pradědem vyskytuje ve vztahu k řešení vlastních problémů nejistota. Podílové vyjádření potřeby pomoci ve složité životní situaci podle okresů je uvedeno v grafu 1.2, nejistota v řešení životních situací se promítá do okresu Bruntál, částečně se projevuje v okrese Karviná. 7 strana 454 celkem

9 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 1.1: Pomoc ve složité životní situaci dle okresů Ví, na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše nevím Rozhodně nevím Celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Graf 1.2: Pomoc ve složité životní situaci dle okresů (%, n=2984) Ostrava 31,4% 21,1% 15,4% 26,4% 5,7% Opava 22,1% 32,6% 21,2% 14,6% 9,5% Nový Jičín Karviná 35,8% 25,3% 32,0% 29,7% 8,1% 17,7% 9,1% 5,5% 33,5% 3,4% Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Frýdek-Místek 21,0% 26,9% 24,9% 21,0% 6,1% Spíše nevím Rozhodně nevím Bruntál 19,5% 23,7% 12,0% 8,3% 36,5% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8 strana 454 celkem

10 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 1.2: Pomoc ve složité životní situaci dle POU Ví, na koho se obrátit o pomoc ve složité životní situaci Rozhodně ano Spíše ano Jak kdy Spíše nevím Rozhodně nevím Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Celkem Frenštát p. R Frýdek - Místek Frýdlant n. O Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem / strana 454 celkem

11 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Z výše uvedených zjištění vyplývá, že mezi občany jednotlivých okresů byly zjištěny rozdíly ve smyslu, rozdílných postojů ke způsobu řešení složitých životních situací. 2. Informovanost o sociálních službách Úroveň informovanosti o sociálních službách obecně je rozdílná mezi uživateli služeb a mezi veřejností. Obecně úroveň informovanosti se zvyšuje s ohledem na aktuálně řešenou sociální situaci, která se dotyčného týká nebo nějakým způsobem týkat začíná. Možnosti pomoci, různé druhy a formy sociálních služeb, legislativních změn nebo i zánik stávajících sociálních služeb - to vše vytváří určitou informační rovinu, která leckdy není snadno uchopitelná ani pro samotného sociálního pracovníka nacházejícího se v systému sociálních služeb Dostatek informací o sociálních službách Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Občané byli v první části šetření dotázáni, jak vnímají obecně svoji informovanost o sociálních službách a službách souvisejících. Většinou mají průměrné množství informací o sociálních službách nebo službách souvisejících. Čtvrtina dotázaných uvedla, že informace spíše nemají. Upřesnění dostatku informací je uvedeno v grafu 2.1. Dostatek informací není závislý na pohlaví respondenta, je závislý na věku zvýšeným výskytem neumím posoudit a jak kdy u věkové skupiny nad 65 let, informace nepotřebuje u věkové skupiny do 26 let. Mít dostatek informací je závislé na rodinném stavu a to zvýšeným výskytem odpovědí: informace spíše nemám u rozvedených, informace nepotřebuji u svobodných, informace rozhodně mají ženatí/vdané a ovdovělí informace rozhodně nemají. Graf 2.1: Dostatek informací o sociálních službách (%, N=3011) 4% 7% 7% Rozhodně mám 12% 20% Spíše mám Jak kdy Spíše nemám 26% 25% Rozhodně nemám Nevím, neumím posoudit Informace nepotřebuji Dostatek informací o sociálních službách je závislý na příslušnosti občanů k jednotlivým POU, viz tabulka 2.1. Bylo důležité zjistit míru informovanosti v jednotlivých POU, proto pro POU byla počítána průměrná míra informovanosti u těch občanů, kteří alespoň nějaké informace o sociálních službách měli (odpovědi neumím posoudit a nepotřebuji byly 10 strana 454 celkem

12 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji vyloučeny). Rozdílnost v míře informovanosti dle POU je uvedena v grafu 2.2. Menší číslo znamená lepší informovanost. 7 Tabulka 2.1. Dostatek informací o sociálních službách dle POU MSK Dostatek informací o sociálních službách Rozhodně mám Spíše mám Jak kdy Spíše nemám Rozhodně nemám Nevím, neumím posoudit Informace nepotřebuji Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R Frýdek - Místek Frýdlant n. O Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem celkem 7 Sekundárním efektem této informace je zvýznamnění osobní angažovanosti koordinátorů či pracovníků zaměřených na plánování sociálních služeb, což se projevilo v POU Horní Benešov a Osoblaha. 11 strana 454 celkem

13 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Největší subjektivní úroveň informovanosti občanů o sociálních službách byla zaznamenána v POU Horní Benešov, Osoblaha, Frýdlant nad Ostravicí. Problémy s informovaností byly zaznamenány v severních regionech kraje, specificky POU Bruntál. Graf 2.2 Informovanost o sociálních službách v POU (pouze aktivní respondenti) (1=rozhodně dostatek informací,, 5=rozhodně nedostatek informací) Zdroje informací o sociálních službách První, s čím se občané potýkají v případě potřeby získat o sociálních službách nějaké informace, je správná identifikace možností, které jsou sociálními službami nabízeny. K tomu slouží různé komunikační kanály ve smyslu způsobu získání informací např. od úředníka, sociální pracovnice, rovněž přiměřenost a přehlednost informací na webových stránkách poskytovatelů sociálních služeb a podobně. V rámci výzkumu jsme se z důvodu velké šíře informovanosti o sociálních službách dotazovali na nejčastější způsoby informovanosti. Nabídli jsme několik variant upřesňujících informovanost o sociálních službách a zároveň jsme nechali volné pole pro případné individuální doplnění. Proto byli občané dotazováni, na koho by se obrátili pro získání informací o sociálních službách. Zdroje informací o sociálních službách nacházejí převážně u blízkých osob a z internetu. Další možnosti jsou uvedené v grafu 2.3. Graf 2.3. Na koho se lze obrátit pro získání informací o sociálních službách (%, N=3011) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Internetové stránky Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Úředníka (např. OSV) Lékaře Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Na školu/zaměstnavatele Plakáty, letáky apod. Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy) 1% 1% 1% 5% 4% 3% 9% 12% 15% 22% 27% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 12 strana 454 celkem

14 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Z výše uvedeného důvodu je důležité zajišťovat přiměřenost a přehlednost informací na webových stránkách poskytovatelů sociálních služeb. 3. Preference druhu pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina občanů by preferovala domácí péči, avšak na druhém místě se jednalo o využití domu s pečovatelskou službou, dále o pobytová zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 1.2 Graf 3.1: Preference druhu pomoci Domácí péči 56,1 Dům s pečovatelskou službou 14,6 Pobytové zařízení Docházku do denního centra Chráněné bydlení 9,5 8,2 7,6 Jiná možnost Týdenní pobyty 2,7 1, Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Omezení v domácí péči byla orientována do náročnosti pečovatelských aktivit, které by v případě nutnosti tuto možnost využít přecházely na členy rodiny. Omezení týkající se docházky do denního stacionáře viděli v problémech s dopravou, malém počtu volných míst. Omezení týkající se ústavní péče respondenti spatřovali v menších kontaktech s rodinou, známými, kamarády, ve vysokých platbách na pobytové sociální službě a pokud nepřispívá pojišťovna, jedná se o nákladnou možnost, rovněž o malé soukromí. Jako jinou možnost uváděli farní společenství a komunity. 13 strana 454 celkem

15 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji V tabulce 3.1 jsou uvedeny příklady individuálních sdělení týkajících se pečovatelských možnosti v domácím prostředí, které dokumentují vnímavost veřejnosti týkající se dané problematiky. Tabulka 3.1 Omezení v možnosti domácí péče Omezení domácí péče Druzí nemohou odjet, závislost na čase druhých, nemožnost pečovatelské osoby odjet na dovolenou Musel by se mnou někdo být Náročné pro celou rodinu (fyzicky, psychicky) Nedostatek kvalifikovaného personálu Nemůže se vzdálit z domova Není více bezbariérových bytů Neochota lékaře a zdravotní pojišťovny zabezpečit každodenní docházení a pomoc zdravotní sestry Omezení rodiny Přítěž rodiny Stereotyp V omezování členů rodiny V případě péče rodinným příslušníkem možná nižší odbornost Volba osoby, která by byla příjemná Záleží na míře postižení 4. Připlácení za sociální služby Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Pokud by občané využívali sociální služby, většinou by byli ochotni (mimo příspěvek na péči) za ně připlatit. Nejčastěji by se jednalo o částku do Kč. Více než desetina dotázaných by za sociální služby připlácet nehodlala. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu strana 454 celkem

16 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 4.1: Ochota připlácet za sociální služby (%,N=2939) 1500,- Kč a více 8% Do 100,- Kč 17% Do 1000,- Kč 21% Do 1500,- Kč 7% Do 500,- Kč 24% Méně než 50,- Kč Nejsem ochoten připlácet 11% 13% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Příklady nejčastějších odpovědí veřejnosti, proč by nechtěli za sociální služby připlácet, jsou uvedeny v tabulce 4.1 bez stylistických úprav, což dokumentuje jejich autenticitu. Výpovědi lze shrnout do dvou oblastí. Jednou oblastí je nedostatek peněz (z jakýchkoliv důvodů), druhou oblastí je postoj, který využití či potřebu sociální služby nepředpokládá. Tabulka 4.1: Neochota připlácet za sociální služby 8 Příklady odpovědí na zdůvodnění, proč za službu nepřiplácet Službu nepotřebuju. Myslím, že sociální službu nebudu potřebovat. Sociální službu nepotřebuju Měl stačit příspěvek na péči Bych byla odkázána na rodinný rozpočet Chodím do školy a peníze nevydělávám Jsem důchodkyně Malý důchod Mám málo peněz Na to nemám peníze Nejsem charita-mám nedostatek peněz Nemám dostatek peněz na připlácení za sociální službu Nemám zdroje Peníze bych využil jinak 8 V tabulce jsou uvedená nejčastější vyjádření respondentů tak, jak je formulovali. 15 strana 454 celkem

17 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Podle aktuálních finančních prostředků Od 18 let platím sociální pojištění, měl by mi pomoci stát Systém sociální není dobrý Zatím nemohu posoudit, záleželo by na konkrétní situaci 5. Vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Občané byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech, které jim byly nabídnuty. Zájem o tyto aktivity je uveden v grafu 5. Největší zájem byl o vzdělávání týkající se dostupnosti zdravotní péče, dále o pracovní poradenství. Další možnosti jsou uvedené v grafu 5.1. Graf 5.1. Podpora vzdělání a informovanosti v tematických oblastech (1= určitě ano,, 5=- určitě ne) O dostupnosti zdravotní péče Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti O možnostech setrvání v přirozeném prostředí s případnou dopomocí O preventivních programech Řešení vztahových a rodinných problémů O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením O skupinách se specifickými potřebami Dluhové poradenství O poruchách vývoje dítěte Řešení výchovných potíží s dětmi O existenci konkrétních služeb O existenci svépomocných skupin Jiná možnost 2,32 2,46 2,48 2,5 2,7 2,77 2,81 2,93 2,95 2,99 3,08 3,2 3,22 3,74 1 1,5 2 2,5 3 3, Typy požadovaných sociálních služeb Na dotaz, jaké sociální služby by si občané přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli občané více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 5.1, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. 16 strana 454 celkem

18 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.1 Podklad pro výběr potřebných služeb Typy služeb 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. 3. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 4. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) 5. Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) 6. Svoz občanů, nebo specializované dopravy 7. Služby denního centra 8. Noclehárny 9. Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce 10. Azylové domy 11. Kontaktní centra 12. Chráněné bydlení 13. Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti 14. Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér 15. Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb 16. Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením 17. Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) 18. Služby osobní asistence 19. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 20. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. 21. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 22. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 23. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). 24. Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových 17 strana 454 celkem

19 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér 25. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) 26. Na podporu pěstounské péče 27. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. 28. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) 29. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 30. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 31. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 32. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 33. Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 34. Bydlení pro zdravotně postižené 35. Bydlení pro seniory 36. Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi, upřesněte Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 38. Na podporu dobrovolnictví 39. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 40. Na vybudování nějakého centra sociálních služeb 41. Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě 42. Na jiný typ služeb Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by občané osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují za problémovou, jsou uvedeny podle pořadí potřebnosti v grafu 5.1. Největší podíl dotázaných občanů by si přál různé programy pro mladé rodiny s dětmi, následované potřebou služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) a služby osobní asistence. Ostatní služby jsou uvedeny v grafu strana 454 celkem

20 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 6.1: První volba potřebnosti služeb (%, N=2763) Na programy pro mladé rodiny s dětmi Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Služby osobní asistence Nabídky pro volný čas Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na specifické programy pro rodiny Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Bydlení pro seniory Na podporu pěstounské péče Chráněné bydlení Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření sociální rehabilitace Služby pro občany v krizi Azylové domy Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby denního centra Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na rekonstrukce již existujících zařízení Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Odstraňování vnitřních architektonických bariér Kontaktní centra Svoz občanů, specializovaná doprava Rozšíření poradenství o problémech zdraví Na jiný typ služeb Na vybudování nějakého centra Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Služba pro rozvoj dovedností Služby orientované na menšiny ve společnosti Asistenti pedagoga pro sluchově/duálně postižené 2,2 2,1 2,0 1,8 1,4 1,2 1,0 1,0 0,9 0,7 0,7 0,7 0,7 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,3 0,3 0,3 4,4 4,2 3,9 3,8 3,8 3,6 3,6 3,4 3,1 6,5 6,2 5,6 5,2 5,1 8,2 9,8,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 19 strana 454 celkem

21 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na druhém místě volených služeb se jednalo o změnu v preferenci typů služeb, která byla orientovaná na potřeby pro osamělého rodiče v krizi. V dalším pořadí zůstaly potřeby zaměřené na oblast zaměstnanosti, programů pro rodiny s dětmi a pro občany v krizi. Na pátém místě se objevila potřeba rozšíření nabídek pro vhodné trávení volného času následovaná potřebou finančního poradenství a problematiky dluhů, viz graf 6.2. Graf 6.2 Druhá volba potřebnosti služeb (%, N=2556) Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Na programy pro mladé rodiny s dětmi Služby pro občany v krizi Nabídky pro volný čas Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na podporu pěstounské péče Chráněné bydlení Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Na rozšíření sociální rehabilitace Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Azylové domy Služby denního centra Asistenti pedagoga pro sluchově/duálně postižené Na specifické programy pro rodiny Noclehárny Bydlení pro seniory Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření poradenství o problémech zdraví Svoz občanů, specializovaná doprava Vybudování/rozšíření azylových domů Bydlení pro zdravotně postižené Kontaktní centra Odstraňování venkovních architektonických bariér Odstraňování vnitřních architektonických bariér Snížení omezení v pobytových zařízeních Na rozšíření nabídky v možnostech stravování 4,7 4,7 4,4 4,1 4,0 3,9 3,4 3,4 3,4 3,0 2,9 2,9 2,6 2,3 2,2 1,9 1,6 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 1,3 1,2 1,2 0,7 0,5 0,5 0,4 0,3 5,9 5,8 7,7 11,5,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 20 strana 454 celkem

22 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na třetím místě v pořadí volených služeb se jednalo o změnu preferovaných služeb s tím, že největší podíl byl orientován do oblasti zaměstnanosti a cílené finanční problematiky včetně dluhové. Ostatní možnosti realizované třetí volby jsou uvedené v grafu 6.3. Graf 6.3 Třetí volba potřebnosti služeb (%, N=2302) Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Služby denního centra Odstraňování venkovních architektonických bariér Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření poradenství o problémech zdraví Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Kontaktní centra Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Služby pro občany v krizi Na rekonstrukce již existujících zařízení Snížení omezení v pobytových zařízeních Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na programy pro mladé rodiny s dětmi Na podporu pěstounské péče Bydlení pro seniory Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Služba pro rozvoj dovedností Na specifické programy pro rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Svoz občanů, specializovaná doprava Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření sociální rehabilitace Odstraňování vnitřních architektonických bariér Chráněné bydlení Služby osobní asistence Noclehárny Na vybudování nějakého centra Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Azylové domy Rozšíření informovanosti o problémech zdraví 2,9 2,8 2,6 2,6 2,2 2,2 2,1 2,0 1,8 1,7 1,7 1,7 1,5 1,4 1,0 1,0 0,9 0,9 0,9 0,7 0,7 0,6 0,6 0,5 0,3 4,9 4,6 4,5 4,5 4,4 4,0 3,9 3,8 3,6 3,5 3,5 5,3 6,3 5,9,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Součet všech volených služeb (všech pořadí) předkládá informaci nikoliv o výzkumných jednotkách (respondentech), ale o souboru voleb 9. Ze součtové informace vyplývá, že nejžádanější jsou potřeby spojené s nedostatkem pracovních příležitostí a s možností 9 Soubor voleb nelze použít pro statistické analýzy, ale dává informaci o výskytu celkových možností odpovědí. 21 strana 454 celkem

23 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji uplatnění na trhu práce. Na dalším místě se jedná o potřeby spojené se službami pro osamělého rodiče s dítětem, dále na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Naopak nejméně žádané byly služby jiných než nabízených typů, vybudování centra sociálních služeb, nabídky v možnostech stravování, služby zaměřené na menšiny ve společnosti a služby zaměřené na rozvoj specifických dovedností. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 6.4. Graf 6.4: Součet všech voleb (N= 7621 voleb) Zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro občany v krizi Odstraňování venkovních architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na specifické programy pro rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Chráněné bydlení Služby osobní asistence Služby denního centra Bydlení pro seniory Bydlení pro zdravotně postižené Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující Na rozšíření sociální rehabilitace Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Kontaktní centra Azylové domy Na rekonstrukce již existujících zařízení Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Svoz občanů, nebo specializované dopravy Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující snížení omezení v pobytových sociálních službách Noclehárny Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo Vybudování/rozšíření azylových domů izi Odstraňování vnitních architektonických bariér Služba pro rozvoj dovedností Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na vybudování nějakého centra Na jiný typ služeb 5,3% 4,9% 4,7% 4,4% 3,7% 3,4% 3,1% 3,0% 3,0% 2,9% 2,8% 2,7% 2,6% 2,6% 2,5% 2,4% 2,3% 2,2% 2,2% 2,0% 2,0% 1,8% 1,6% 1,6% 1,1% 1,0% 1,0% 1,0% 0,8% 0,8% 0,7% 0,7% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,3% 0,2% 6,4% 6,2% 7,5% 0,0% 1,0% 2,0% 3,0% 4,0% 5,0% 6,0% 7,0% 8,0% Potřebnost služeb (dle součtové volby) v jednotlivých POU je uvedena v tabulce strana 454 celkem

24 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.2: Potřebnost služeb - součtová volba podle POU Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi Zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách strana 454 celkem

25 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér strana 454 celkem

26 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi strana 454 celkem

27 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví strana 454 celkem

28 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí strana 454 celkem

29 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů Na rekonstrukce již existujících zařízení strana 454 celkem

30 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p. R. Frýdek - Místek Frýdlant n. O. Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno p. Pradědem Celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb Celkem strana 454 celkem

31 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 7. Informovanost o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, s nimiž se mohou běžně setkávat, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Informovanost o cílových skupinách se vesměs pohybovala v oblasti průměru. Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v grafu 6.1. Průměrná informovanost o cílových skupinách je nejlepší o seniorech a rodinách s dětmi, (známka 2,48), osobách se zdravotním postižením (2,87), osobách s tělesným postižením (2,96), o osobách závislých na návykových látkách (3). Minimální průměrná informovanost je o obětech obchodu s lidmi (nejhorší známka 4,45). Úroveň informovanosti o různých cílových skupinách je v jednotlivých POU poměrně diferencovaná, průměrné hodnoty odpovídající úrovni informovanosti v konkrétních POU jsou uvedeny v následující tabulce 7.1. Graf 7.1: Informovanost o cílových skupinách (1= výborná informovanost, 5=neinformovanost) Senioři 2,48 Rodiny s dítětem/dětmi 2,48 Osoby se zdravotním postižením 2,87 Osoby s tělesným postižením 2,96 Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách 3 Osoby s jiným zdravotním postižením 3,06 Děti mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy 3,08 Osoby se zrakovým postižením 3,08 Osoby bez přístřeší 3,16 Osoby s mentálním postižením 3,17 Skupiny se vztahovými problémy 3,19 Etnické menšiny 3,19 Pachatelé trestné činnosti 3,21 Oběti trestné činnosti 3,21 Osoby s chronickým onemocněním 3,21 Osoby v krizi 3,33 Osoby, které vedou rizikový způsob života 3,36 Osoby s chronickým duševním onemocněním 3,42 Osoby se sluchovým postižením 3,48 Osoby s kombinovaným postižením 3,49 Oběti domácího násilí 3,59 Osoby žijící v soc. vyloučených komunitách 3,69 Osoby do 26 let opouštějící zařízení ústavní péče 3,71 Imigranti a azylanti 3,85 Osoby komerčně zneužívané 3,99 Oběti obchodu s lidmi 4, strana 454 celkem

32 POU 1. Děti mládež 2. Etnické menšiny 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 5. Oběti obchodu s lidmi 6. Oběti trestné činnosti 7. Osoby bez přístřeší 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 12. Osoby s chronickým onemocněním 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 7.1 Informovanost o cílových skupinách v POU MSK ( V polích tabulky jsou průměrné hodnoty informovanosti, 1=informovanost nejlepší, 5=bez informace) - 1. část Bílovec 3,50 3,63 3,83 3,93 4,78 3,76 3,72 3,96 4,04 3,44 3,78 3,63 3,58 3,44 Bohumín 2,44 2,82 3,10 3,30 3,54 3,26 3,17 3,50 3,37 2,05 3,19 2,87 3,06 2,86 Bruntál 4,55 4,47 4,33 4,39 4,46 4,69 4,68 4,73 4,62 4,62 4,48 4,50 4,50 4,42 Český Těšín 2,50 3,10 3,90 3,90 4,00 2,50 3,33 3,20 4,10 3,30 3,10 2,80 2,70 3,40 Frenštát p. R. 2,43 3,05 3,99 3,83 3,93 2,47 3,30 3,25 4,11 3,30 3,05 2,79 2,72 3,41 Frýdek - 3,47 3,77 4,00 3,87 4,18 3,88 3,88 3,88 3,98 3,40 3,95 3,16 3,31 3,82 Místek Frýdlant n. O. 4,11 2,98 4,48 4,16 4,81 2,25 3,04 4,01 4,66 3,20 3,54 3,31 2,80 4,11 Fulnek 3,58 2,61 4,01 4,45 4,86 2,63 1,93 3,75 3,81 2,46 2,89 3,18 2,74 3,15 Havířov 1,57 2,62 2,98 3,00 2,92 3,15 2,70 2,79 3,51 2,95 3,16 2,64 2,89 2,65 Hlučín 2,98 3,13 3,78 3,47 3,86 3,39 3,60 3,59 3,46 2,71 2,73 3,13 2,65 2,89 Horní 2,49 2,49 3,43 2,69 4,13 3,05 2,21 3,95 3,41 2,77 2,60 2,49 2,25 2,99 Benešov Jablunkov 3,55 3,88 4,14 3,94 4,26 3,93 4,10 4,29 4,16 3,78 4,39 3,66 3,50 4,03 Karviná 2,28 2,75 3,35 3,30 3,71 3,02 3,15 3,26 3,66 2,58 3,18 2,84 2,74 3,00 Kopřivnice 3,60 2,48 3,89 3,39 4,80 2,10 2,90 4,10 4,48 2,49 3,81 3,09 2,59 4,61 Kravaře 2,73 3,21 3,84 3,34 4,14 2,74 1,68 3,38 4,18 2,74 2,35 2,61 2,94 3,23 Krnov 3,15 3,04 4,03 3,50 5,20 3,25 2,71 3,37 4,48 2,98 3,23 3,42 3,40 3,80 Město Albrechtice 4,00 3,74 4,25 3,98 4,17 3,70 3,20 4,05 4,27 3,17 3,41 3,52 3,58 3,84 31 strana 454 celkem

33 POU 1. Děti mládež 2. Etnické menšiny 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 5. Oběti obchodu s lidmi 6. Oběti trestné činnosti 7. Osoby bez přístřeší 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 12. Osoby s chronickým onemocněním 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Nový Jičín 3,22 3,70 4,09 3,76 4,12 3,52 3,90 4,30 4,01 3,39 4,11 3,61 3,45 3,80 Odry 3,45 2,94 3,88 3,90 4,38 2,76 2,59 4,26 3,93 2,76 3,36 3,61 3,24 3,48 Opava 3,14 2,97 3,80 3,45 5,38 3,07 2,61 3,79 4,05 2,63 3,22 3,19 2,77 3,50 Orlová 2,64 2,99 3,44 3,38 3,69 3,36 3,46 3,61 3,49 2,35 3,16 2,95 2,92 2,88 Osoblaha 2,85 3,38 4,39 3,66 4,43 3,41 3,19 3,56 4,15 3,40 3,43 3,28 2,87 3,24 Ostrava 2,74 3,23 3,86 3,21 5,47 3,00 3,23 3,62 3,92 2,64 3,27 2,99 2,77 3,10 Příbor 3,51 2,64 3,91 3,39 4,68 2,26 2,84 3,94 4,46 2,58 3,70 3,16 2,73 4,46 Rýmařov 3,29 3,60 4,18 4,04 4,39 4,29 4,11 3,98 3,83 3,58 4,36 3,75 3,45 3,78 Studénka 3,20 2,76 4,00 3,44 4,19 3,18 2,16 3,20 4,61 2,78 3,00 3,61 3,65 4,00 Třinec 3,22 3,51 3,73 3,69 3,81 3,39 3,62 3,59 3,66 3,35 3,66 3,03 3,15 3,69 Vítkov 3,60 2,65 3,91 3,71 5,15 2,81 2,00 3,70 4,29 2,90 3,05 3,48 3,04 3,29 Vratimov 2,90 3,59 3,96 2,95 8,41 3,39 3,33 3,63 4,11 2,69 3,41 3,11 2,56 2,71 Vrbno p. 3,63 3,93 4,31 3,93 4,29 4,15 3,88 4,09 4,22 3,72 3,97 4,04 3,84 3,92 Pradědem Celkem 3,08 3,18 3,84 3,59 4,45 3,21 3,17 3,71 4,00 3,00 3,42 3,21 3,06 3,48 32 strana 454 celkem

34 POU 15. Osoby s mentálním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 20. Osoby v krizi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 23. Pachatelé trestné činnosti 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 26. Skupiny se vztahovými problémy Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 7.1 Informovanost o cílových skupinách v POU MSK ( V polích tabulky jsou průměrné hodnoty informovanosti, 1=informovanost nejlepší, 5=bez informace) - 2. část Bílovec 3,29 3,06 3,30 3,19 3,24 3,66 3,70 3,64 3,39 2,63 2,88 3,18 Bohumín 2,81 2,23 2,49 2,67 2,70 3,04 3,44 3,34 3,31 2,54 3,31 2,87 Bruntál 4,78 4,89 4,93 4,84 4,69 4,69 4,61 4,35 3,34 2,57 2,98 3,68 Český Těšín 2,60 2,30 3,20 2,20 2,80 3,30 3,10 2,90 3,00 1,90 2,40 3,00 Frenštát p. R. 2,70 2,35 3,21 2,20 2,90 3,27 3,16 2,91 2,96 1,93 2,52 3,01 Frýdek - Místek 3,99 3,27 3,71 3,09 3,78 3,70 4,17 4,00 3,89 2,60 3,03 3,44 Frýdlant n. O. 2,58 2,36 3,35 2,03 3,28 3,23 3,11 2,64 3,16 3,15 2,55 3,16 Fulnek 2,59 3,16 4,59 3,33 3,31 3,18 3,86 3,46 3,21 3,04 2,18 3,33 Havířov 3,41 2,89 2,67 2,63 3,17 2,44 3,48 2,69 2,70 2,58 2,09 1,89 Hlučín 2,92 2,58 2,89 2,58 2,89 2,78 3,55 3,40 3,67 1,95 2,16 3,02 Horní Benešov 2,99 2,76 2,97 2,40 2,97 3,64 3,24 3,73 3,08 2,33 2,01 3,52 Jablunkov 4,18 3,38 3,94 3,30 3,90 3,58 4,26 3,95 4,00 2,70 2,81 3,54 Karviná 2,91 2,56 2,73 2,45 3,03 2,61 3,19 2,60 2,46 2,11 1,98 2,28 Kopřivnice 2,39 1,99 3,22 1,39 2,69 3,71 2,70 1,99 2,60 2,09 1,99 3,51 Kravaře 3,28 3,04 3,53 3,49 2,65 3,38 3,68 2,99 3,00 2,46 2,24 3,03 Krnov 2,85 3,05 3,69 2,92 2,38 3,32 4,10 3,64 2,67 2,55 2,28 3,51 Město Albrechtice 3,25 4,36 3,70 3,27 3,27 3,95 4,27 3,84 2,73 3,15 2,99 3,63 33 strana 454 celkem

35 POU 15. Osoby s mentálním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 20. Osoby v krizi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 23. Pachatelé trestné činnosti 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 26. Skupiny se vztahovými problémy Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Nový Jičín 3,74 3,19 3,92 3,42 3,78 3,56 4,26 4,04 3,84 2,61 2,78 3,36 Odry 2,94 3,03 4,21 3,40 3,33 3,36 4,15 3,85 3,33 2,79 2,34 3,38 Opava 2,57 2,75 3,62 2,62 2,33 3,36 3,62 3,18 3,22 2,45 2,40 3,35 Orlová 3,02 2,38 2,74 2,68 2,86 2,91 3,52 3,41 3,52 2,45 2,96 2,99 Osoblaha 2,97 2,90 3,61 2,80 3,56 2,59 3,30 2,97 3,51 2,00 1,93 3,26 Ostrava 3,17 2,72 3,04 2,74 2,53 3,16 3,76 3,60 3,55 2,31 2,36 3,36 Příbor 2,44 2,20 3,28 1,60 2,63 3,56 2,89 2,16 2,54 2,10 2,00 3,43 Rýmařov 4,09 3,78 4,44 3,75 4,05 3,65 3,90 3,58 3,65 2,78 3,01 3,15 Studénka 2,60 3,20 3,75 3,00 2,00 3,25 4,21 3,64 2,19 2,66 2,00 3,61 Třinec 3,65 3,13 3,55 3,10 3,54 3,62 3,63 3,60 3,57 2,45 2,67 3,02 Vítkov 2,85 3,18 4,14 3,26 2,58 3,25 3,88 3,65 2,94 2,66 2,13 3,51 Vratimov 3,15 2,59 3,44 2,60 2,16 2,84 4,09 3,66 4,03 2,53 2,88 3,50 Vrbno p. 3,90 4,35 4,39 3,85 3,77 3,94 4,01 3,67 3,15 2,72 2,79 3,58 Pradědem Celkem 3,17 2,96 3,48 2,88 3,08 3,33 3,69 3,36 3,22 2,48 2,49 3,19 34 strana 454 celkem

36 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 8. Komunitní plánování z pohledu veřejnosti Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Problematika komunitního plánování sociálních služeb většinou respondentů reflektovaná nebyla. Téměř polovina respondentů (více než 47,6 %) se s tímto pojmem dosud nesetkala. Pokud dotázaní tento pojem znali, jednalo se o znalost informací získaných z hromadných sdělovacích prostředků, z internetu a od rodiny, příbuzných a přátel. Další možnosti jsou uvedené v grafu 8.1. Graf 8.1: Způsoby kontaktu veřejnosti s Komunitním plánováním N=3008 (%) Nesetkal/a 47,6 Nevím 16,7 Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) 9,1 Od blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Ze školy/zaměstnavatele Z internetových zdrojů Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. 5,5 4,1 3,6 3,1 3,1 3,1 2,2 2, Na dotaz, zda by respondenti měli zájem o případné zapojení se do Komunitního plánování uvedli, viz graf strana 454 celkem

37 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 8.2: Zájem o případné zapojení se do Komunitního plánování N=3008 (%) Ne 15% Spíše ne 43% Ani ano, ani ne 15% Spíše ano 20% Ano 7% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 9. Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele na souboru 3011 obyvatel MSK. Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (51 %), jak je uvedeno v grafu 9.1. Graf 9.1: Pohlaví (N=3011) 51% 49% Muž Žena Ve věkovém rozmezí let se nacházela více než polovina dotázaných (53,5 %), zbylé podíly náležely věkovým kategoriím do 26 let (5,7 %) a dvě pětiny věkové skupině ve věku nad 65 let, jak je uvedeno v grafu 9.2. Podrobnější věkové členění v desetiletých intervalech je uvedeno v grafu 8.3. Nejčetnější věková skupina se nachází ve věku let. 36 strana 454 celkem

38 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 9.2: Věkové kategorie (%, N=3011) 5,7 40,9 do 26 let let 53,5 více jak 65 let Graf 9.3: Věková struktura v desetiletých intervalech (%, N=3011) 2,2 21,6 5,8 6,1 8,9 do 20 let let let 11, let let let 26,6 17, let 81 a více let Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli vdané respondentky a ženatí respondenti (61 %), dále rozvedení (22,6 %). V ostatních skupinách rodinného stavu se jednalo o malé podíly svobodných (11,8 % ) a ovdovělých (5 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny v grafu 9.4. Graf 9.4: Rodinný stav (%, N=3011) ,6 22,6 11,8 5 Svobodný/a Ženatý/vdaná Rozvedený/á Ovdovělý/á 37 strana 454 celkem

39 Zaměstnán/a Soukormý podnikatel/ka V domácnosti (i mateřská dovolená) Nezaměstnaný Důchodnce (nepracující), invalidní Student, učeň, žák Ostatní Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Co se týká dosaženého vzdělání respondentů, více než třetina dotázaných byla vyučena (bez maturity, 38,6 %), další více než třetina dotázaných měla středoškolské vzdělání (37,9 %), necelá pětina měla základní vzdělání, resp. byla bez vzdělání (14,4 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měla necelá desetina dotázaných (9,1 %), viz graf 9.5. Graf 9.5: Nejvyšší dokončené vzdělání N=3011 ( %) ,4 38,6 37,9 Základní Vyučen Maturita Vyšší odborná škola 1,3 7,8 VŠ Pracovní pozice dotázaných je uvedena v grafu 9.6. Největší podíl dotázaných náležel důchodcům (nepracujícím) a invalidním, jednalo se o necelou polovinu (45,5 %) respondentů. Následovali zaměstnaní (43 %). Ostatní pozice byly zastoupeny malými podíly soukromých podnikatelů, respondentů v domácnosti, kam spadaly i ženy na mateřské dovolené, nezaměstnaných a studentů, jak je uvedeno v grafu 9.6. Graf 9.6: Pracovní pozice N=3011 ( %) ,3 1 3,4 45,5 2,8 0,1 Rozložení respondentů v jednotlivých POU MSK bylo předepsáno zadavatelem a je uvedeno v grafu strana 454 celkem

40 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 9.7: Četnostní rozdělení respondentů v POU N=3011 Ostrava Třinec Opava Karviná Havířov Frídek - Místek Nový Jíčín Krnov Kopřivnice Hlučín Bohumín Orlová Bruntál Vrbno p. Pradědem Vratimov Vítkov Studénka Rýmařov Příbor Odry Město Albrechtice Kravaře Jablunkov Fulnek Frýdlant n. O. Frenštát p. R. Český Těšín Bílovec Osoblaha Horní Benešov strana 454 celkem

41 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 10. Shrnutí Cílem průzkumu veřejnosti bylo zmapovat potřeby zaměřené na sociální služby v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o zjištění, jak veřejnost vnímá problematiku sociálních služeb a informovanosti se službami spojenými. Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Proto byl občanům položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli v případě, že by pro ně problémová situace nastala, obrátit. Občané toto většinou vědí. Avšak rozhodné ano nebylo nejčetnější. Více než desetina dotázaných připustila, že by dokonce nevěděla, na koho by se měla obrátit. Řešení složité životní situace je závislé na pohlaví dotázaného (častějším výskytem odpovědi nevím u žen a jak kdy u mužů), dále na příslušnosti k věkové skupině (veřejnost nad 65 let odpovídali častěji rozhodným ano ), rovněž na rodinném stavu, kdy svobodní odpovídali častěji ano a rozvedení rozhodně nevím. Občané většinou mají průměrné množství informací o sociálních službách. Čtvrtina dotázaných uvedla, že informace spíše nemají. Dostatek informací o sociálních službách je závislý na příslušnosti dotázaných k jednotlivým POU. Zdroje informací o sociálních službách jsou nacházeny převážně u blízkých osob a z internetu. Pokud by byli občané odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, většina z nich by preferovala domácí péči, avšak na druhém místě se jednalo o využití domu s pečovatelskou službou a pobytové zařízení sociálních služeb. Omezení v domácí péči bylo orientované do náročnosti pečovatelských aktivit, které by přecházely na členy rodiny. Omezení týkající se docházky do denního stacionáře byla spojovaná s problémy s dopravou, případně s malým počtem volných míst. Omezení týkající se pobytového zařízení sociálních služeb spatřovali občané v menších kontaktech s rodinou, známými, kamarády, ve vysokých platbách na pobytové pečovatelské službě. Jako jinou možnost uváděli farní společenství a komunity. 10 Pokud by občané využívali sociální služby, většinou by byli ochotni (mimo příspěvek na péči) za ně i připlatit. Nejčastěji by se jednalo o částku do 500,- Kč. Více než desetina dotázaných by za sociální služby připlácet nehodlala. Občané by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech. Nejčastěji měli zájem o vzdělávání v dostupnosti různých možností zdravotní péče, dále o pracovní poradenství. Na dotaz, jaké sociální služby by si občané přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli občané více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Největší podíl 10 Uvádíme sdělení sedmdesátileté ženy z lokality POU Město Albrechtice, která v rozhovoru uvedla: sociální služby? Přece se musím postarat o sebe i rodinu sama, to je normální, a děcka už jsou velké, manžel mi už umřel, mám hodnýho syna, nic nepotřebuju,, taky mám sousedy, a kdyby, pudu do nemocnice jsou tam řádové sestry, o mně se postará Pán Bůh sociální služby, ty potřebujou mladí, aby jim někdo pomoh, aby měli práci a taky aby děcka měli hodné učitele, kteří by jim byli vzorem, jako mně, když sem byla malá, jó, žádné vzory nejsou, možná o nich ale nevím, děcka nic neříkají, o škole moc nemluví 40 strana 454 celkem

42 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji dotázaných by si přál služby pro mladé rodiny s dětmi následované potřebou služeb zaměřených na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené), rovněž služby osobní asistence. Občané měli možnost volit i více služeb, které by potřebovali. V tomto součtovém pořadí se jednalo o služby spojené s nedostatkem pracovních příležitostí a s možností uplatnění na trhu práce, dále služby pro osamělého rodiče s dětmi a specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Informovanost občanů o různých cílových skupinách, s nimiž se mohou běžně setkávat (např. o osobách bez domova, osobách se zdravotním postižením apod.) se vesměs pohybovala v oblasti průměru. Největší informovanost byla o rodinách s dětmi a o seniorech, rovněž o osobách se zdravotním postižením. Problematika komunitního plánování sociálních služeb většinou veřejností reflektovaná nebyla. Téměř polovina dotázaných se s tímto pojmem dosud nesetkala. Pokud dotázaní tento pojem znali, jednalo se o znalost informací získaných z hromadných sdělovacích prostředků, z internetu a od rodiny, příbuzných a přátel. 41 strana 454 celkem

43 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II. Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Cílem průzkumu Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v obcích s POU MSK bylo prostřednictvím výzkumu mezi zadavateli sociálních služeb v dotčených lokalitách zjistit, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Zjišťování potřeb zadavatelů sociálních služeb bylo provedeno ve vztahu k úrovni a zabezpečení sítě sociálních služeb a probíhalo na území Moravskoslezského kraje ve 30 obcích POU MSK: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Výzkumnou jednotkou souboru byla obec s POU Cílové skupiny občanů První zkoumanou oblastí bylo zjištění, zda se ve spádových územích obcí vyskytují různé skupiny občanů, pro něž by obce potřebovaly zvýšenou pomoc. Intenzita zvýšené pomoci byla hodnocena na stupnici 1-5, kdy 1 znamenalo, že by obec pro danou skupinu zvláštní pomoc velmi potřebovala, 5 znamenalo, že žádnou zvláštní pomoc nepotřebuje. Také bylo možno označit, že tuto okolnost obec posoudit neumí. Tato odpověď byla sice využita, avšak pro výpočet odpovídajícího indexu ji bylo nutno vyloučit. Hodnocení intenzity potřeby zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin bylo použito pro výpočet průměrné hodnoty potřebnosti (indexu potřebnosti), jejíž pomocí je možné intenzitu pomoci pro konkrétní skupiny občanů porovnávat. Porovnání indexů potřeby odpovídajících jednotlivým skupinám občanů je uvedeno v tabulce 5.1. Čím menší je index potřebnosti, tedy číselná hodnota, tím intenzivněji by obce pomoc potřebovaly. Z velikosti indexů vyplývá, že celkově se největší potřeba pomoci týká skupiny osob bez přístřeší, dále osob s chronickým duševním onemocněním a rodin s dětmi. Uspořádání skupin občanů podle zjištěné průměrné hodnoty potřebnosti je uvedeno v grafu Datový soubor 30 obcí byl zpracován standardními analytickými postupy, v nichž velikost výzkumného souboru se měnila v závislosti na počtu výzkumných jednotek (obcí POU), které na danou otázku odpovídaly. Poznamenáváme, že ne všechny obce s POU odpovídaly na všechny dotazy, avšak všechna zjištění lze přiřadit jednotlivým obcím jako výzkumným jednotkám. V rámci analýzy potřeb zadavatelů jsou zjištění interpretovaná s ohledem na výzkumný soubor obcí s POU. 42 strana 454 celkem

44 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 1.1 Potřeba zvláštní pomoci pro občany konkrétních cílových skupin N=počet obcí s POU Potřeba zvláštní pomoci (minimum) Zvláštní pomoc nepotřebují (maximum) Průměrná hodnota potřebnosti Index potřeby osoby bez přístřeší ,93 osoby s chronickým duševním onemocněním ,09 rodiny s dítětem/dětmi ,11 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových ,39 látkách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené ,48 nežádoucími jevy senioři ,56 osoby v krizi ,60 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ,74 způsobem života ohroženy osoby s tělesným postižením ,82 osoby s mentálním postižením ,83 osoby se vztahovými a rodinnými problémy ,90 osoby s kombinovaným postižením ,91 osoby s jiným zdravotním postižením ,00 etnické menšiny ,21 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ,21 ústavní péče osoby se zdravotním postižením ,23 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách ,27 oběti trestné činnosti ,42 osoby s chronickým onemocněním ,43 pachatelé trestné činnosti ,45 oběti domácího násilí ,48 osoby se zrakovým postižením ,52 osoby se sluchovým postižením ,67 osoby komerčně zneužívané ,00 imigranti a azylanti ,78 oběti obchodu s lidmi ,94 43 strana 454 celkem

45 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.1: Potřeba zvláštní pomoci obcím pro skupiny občanů (uspořádání od největší potřeby pomoci) (1=maximální potřeba pomoci,,5=pomoc obce nepotřebují) osoby bez přístřeší osoby s chronickým duševním onemocněním rodiny s dítětem/dětmi osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společ. nežádoucími jevy senioři osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života osoby s tělesným postižením osoby s mentálním postižením osoby se vztahovými a rodinnými problémy osoby s kombinovaným postižením osoby s jiným zdravotním postižením osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče etnické menšiny osoby se zdravotním postižením osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách oběti trestné činnosti osoby s chronickým onemocněním pachatelé trestné činnosti oběti domácího násilí osoby se zrakovým postižením osoby se sluchovým postižením osoby komerčně zneužívané imigranti a azylanti oběti obchodu s lidmi 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 Obce doplňkově uváděly, jakým způsobem by mohla být zajištěna pomoc jednotlivým skupinám občanů, případně jak situaci již řeší a co by pro uvedené skupiny potřebovaly. Níže jsou uvedena vyjádření obcí s POU ke všem specifickým skupinám 12, tak jak byly na tuto situaci dotazovány a jak byly obce ochotny se k problematice vyjádřit. 12 Jednalo se o podrobné slovní vyjádření jen některých obcí s POU k potřebě pomoci, kterou uváděly pro 26 specifických skupin. Skupiny byly vymezeny podle údajů v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí. Počet obcí, které se k problematice specifických skupiny vyjádřily, je uveden v tabulce 1.1, avšak upřesnění, jakým způsobem by mohla být zajištěna pomoc jednotlivým skupinám občanů, případně jak situaci již řeší, uvedly pouze některé obce. 44 strana 454 celkem

46 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 1. Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Pro děti a mládež, jejichž vývoj může být ohrožen působením sociálně problematického prostředí tím, že děti žijí v rodině v konfliktních vztazích s rodiči či jinými dospělými, případně na ně působí vliv party, bylo vyžadováno, aby např. byla zřízena pracoviště typu 13 Středisko výchovné péče pro mladistvé do 18 let s přítomností etopeda po předchozí domluvě a ve spolupráci s OSPOD. Aby bylo možno monitorovat od 6 let věku, zda nastoupily všechny děti do školy k plnění povinnosti školní docházky (problémy zejména u často stěhujících se rodin). Aby bylo zajištěno zachování stávajících služeb a volnočasových aktivit (centrum volného času). Aby byla zajištěna garantovaná podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, rozšíření kapacity nízkoprahových klubů. Bylo vyžadováno, aby např. bylo rozšířeno působení dětských psychologů a psychiatrů. Bylo uvedeno, že jsou přeplněná pobytová střediska výchovné péče a diagnostické ústavy. Bylo by třeba rozšířit terénní práce s dětmi a mládeží, zajistit neorganizovanou skupinu dětí a mládeže. 2. Etnické menšiny Obce vzájemné soužití etnických menšin za problém nepovažují, problematiku řeší prací v komunitách. Chybí však nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, budovy s byty určenými k sociálním účelům. Obce by ale potřebovaly pro tuto skupinu pomoc s umístěním na trhu práce, dohled na školní docházku dětí. Situaci jim komplikuje změna systému vyplácení dávek Pokud se jedná o osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, obce vytváří aktivizační kroky pro práci s komunitami v těchto lokalitách. Spolupracují s poskytovateli sociálních služeb a podporují sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (viz cílová skupina Rodiny s dítětem/dětmi). 3. Oběti domácího násilí Pro oběti domácího násilí je vyžadováno rozšíření kapacit krizového bydlení, vyčlenění krizových bytů. Dále zřízení sociálních služeb: Intervenční centrum, případně poradna pro oběti násilí, rovněž zvýšení informovanosti občanů (přednášky, semináře) 4. Oběti trestné činnosti Pro oběti trestné činnosti je doporučeno rozšířit poradenství a psychologickou pomoc 14, posílení krizové intervence a získání krizových bytů. 5. Osoby bez přístřeší Pro osoby bez přístřeší chybějí azylové domy, jak již vyplývá z grafu 1.1. Na tomto místě uvádíme autentická doplnění tak, jak bylo obcemi upřesněno: 13 Požadavky formulované jednotlivými obcemi jsou uváděny kurzívou. 14 Zachovat službu, nyní jsou v rámci evropského projektu Restorativní justice 2 poradny zachovat alespoň jednu z nich. 45 strana 454 celkem

47 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji - Azylové domy, sociální bydlení - Chybí azylové zařízení, které by navázalo na noclehárnu - Mapování zájmu o zřízení noclehárny pro tuto cílovou skupinu - Noclehárna, zřízení denního centra - Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, noclehárny, azylový dům - Rozšíření kapacity - Rozšíření kapacity azylového domu - Rozšíření kapacity azylového domu, zřízení noclehárny - Rozšířit kapacitu služby, případně zachovat - Vybudovat azylový dům, noclehárnu, denní centrum - Zakotvení do nějakého právního předpisu nutnost obce postarat se o své občany a zajistit jim minimální sociální službu - Oprava budovy s byty určenými k sociálním účelům - Rozšíření kapacity AD, návazné služby - Sociální bydlení, terénní práce - Chybí dotace, granty 6. Osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče Pro tyto osoby by obce potřebovaly rozšíření kapacity domů na půl cesty, vyčlenění startovacích bytů, sociální bydlení, vznik odpovídajícího zařízení v rámci okresu. Pokud obce tyto typy bytů mají, situace se řeší přednostním přidělením bytu. 7. Osoby komerčně zneužívané Pro občany, kteří se stali pod nátlakem nebo z neznalosti obětí podvodného jednání (předražené nabídky zboží, klamavé reklamy, inzerce), doporučují pro občany informační osvětu jako ochranu před komerčními nabídkami nevhodných výrobků (včetně léků). Obce doporučovaly i inspekci práce. 8. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách obce 15 doporučují v rámci prevence dotační programy pro školy. Dále podporu v dalších oblastech: - Terénní programy ( podpora terénních služeb, rozšíření terénního programu, programy protidrogové prevence) - Posílit pravomoc policie (více policie ČR v terénu) - Upravit vyplácení dávek (Poukázky, dávky vyplácet pouze týdně z důvodu konzumace alkoholu) - Zachovat Centrum drogové pomoci 15 Některé obce spolupracují s Modrým Křížem v ČR. 46 strana 454 celkem

48 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Nově zřídit: - Vznik služby pro osoby seniory bez domova závislých na alkoholu - Zřídit pobytové zařízení pro mladé uživatelé drog do 18 let v rámci Moravskoslezského kraje - Zřízení nové služby domov se zvláštním režimem - Zřízení K-centra 9. Osoby s chronickým duševním onemocněním 16 Pro osoby s chronickým duševním onemocněním, jak vyplývá z grafu 1.1, chybějí pro tuto skupinu specifická pobytová zařízení. Bylo doporučováno, aby zřizovatelem byl MSK s rozsahem krajské působnosti. Na tomto místě uvádíme autentická doplnění tak, jak bylo obcemi upřesněno: - Zařízení s dohledem, chudobince - Zřízení nové služby domov se zvláštním režimem - Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných - Vybudovat v našem městě domov se zvláštním režimem - Vznik služby chráněného bydlení - Vzhledem k nízkým příjmům této skupiny (většinou pobírají důchod, na příspěvek na péči nedosáhnou) si nemohou koupit potřebnou službu, proto buď změnit systém poskytování příspěvku na péči nebo hrazení sociálních služeb pro tuto cílovou skupin z nějakého jiného zdroje. - Mapování potřebnosti této cílové skupiny v souvislosti s možnými sociálními službami 10. Osoby s jiným zdravotním postižením Pro osoby s jiným zdravotním postižením byly upřesněny potřeby: - Lepší umístitelnost na trhu práce, zvýšení ubytovacích kapacit - Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny - Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných 11. Osoby s kombinovaným postižením Pro osoby s kombinovaným postižením bylo požadováno: - Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny - Rozšíření kapacity denního stacionáře, terapeutických dílen a dalších návazných služeb - Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných 13. Osoby s mentálním postižením - Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny 16 Může se jednat o osoby chronicky duševně nemocné s nízkým příjmem, případně ještě v kombinaci se závislostí. 47 strana 454 celkem

49 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji - Rozšíření kapacity denního stacionáře, terapeutických dílen a dalších návazných služeb - Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných 14. Osoby s tělesným postižením Pro osoby s tělesným postižením byla vyžadována: - Bezbariérovost - Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny - Rozšíření návazných služeb - Více volných míst v zařízeních pro ty, kteří jsou bez příbuzných 15. Osoby se zdravotním postižením - Podpora sociálních služeb pro dané cílové skupiny - Udržení stávajících služeb 17. Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy - Zachovat a rozšířit Středisko výchovné péče na území těch obcí s POU, které středisko vyžadují (není sociální služba) 18. Pachatelé trestné činnosti - Nyní v rámci projektu Předcházení násilí v rodinách (financování OP LZZ, není sociální služba) a projektu Domácí násilí má dvě strany (financování MV ČR, není sociální služba) - Pochůzky Policie ČR - večer - Řešíme v rámci probační a mediační služby pro mladistvé 19. Rodiny s dítětem/dětmi - Azylové bydlení, sociální bydlení, pracovní příležitosti, školy, školky - levné ubytovací kapacity - Rozšíření služeb mediace - SAS, sociální rehabilitace - Udržení stávajících služeb - Zajištění sociální služby na území města a v rámci POÚ jako doplněk činnosti OSPOD, přičemž financování této služby by mělo být převážně záležitostí státu. - Zřízení sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. 20. Senioři Pro tuto skupinu jsou potřebné: - Odlehčovací služby, rozvoj dostupnosti pečovatelské služby dle potřeby - Rozšíření možnosti malometrážních bytů pro seniory 48 strana 454 celkem

50 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji - Potřeby seniorů jsou řešeny v rámci klubu seniorů - Udržení stávajících služeb 21. Osoby se vztahovými a rodinnými problémy - Již zastřešuje poradna pro manželství a rodinu - Udržení stávajících služeb, zachovat poradny - V budoucnu zřízení detašovaného pracoviště rodinné poradny 22. Jiné skupiny byly upřesněny jako osoby neschopné splácet finanční závazky. Pro ně by bylo třeba zajistit poradenství pro zvýšení jejich finanční gramotnosti. 2. Důležitost sociálních služeb v obcích POU Zadavatelé byli požádáni, aby ohodnotili důležitost sociálních služeb, které jsou v obcích užívány. Pro zjištění intenzity byla použita školní stupnice: 1= velmi důležitá,, 5 = nedůležitá. Všechny služby jsou alespoň jednou uvedené jako velmi potřebné (kromě služby průvodcovské a předčitatelské služby, která je alespoň jednou vnímaná jako středně potřebná ), viz tabulka.2.1 Všechny služby jsou uváděny (dle názoru obcí) v rozpětí od velmi potřebných ( v tabulce sloupec minimum až do nepotřebných (sloupec maximum ). Uspořádání služeb podle průměrné důležitosti v rámci celého souboru zadavatelů, tedy v rámci MSK, je uvedeno v grafu 2.1 od sociální služby nejdůležitější po služby důležité méně. Jako nejdůležitější jsou hodnoceny domovy pro seniory, dále pečovatelská služba a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 2.1. Pro obec logicky nejsou příliš důležité ty služby, které jsou zcela individuální (např. průvodcovské a předčitatelské služby). Do známky důležitosti 1,5 (podle pořadí) byly celkově uvedeny: Domovy pro seniory ( 49); Pečovatelská služba ( 40); Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48); Domovy se zvláštním režimem ( 50); Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné); Noclehárny ( 63); Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52); Nízkoprahová denní centra ( 61); Denní stacionáře ( 46); Azylové domy ( 57); Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62). 49 strana 454 celkem

51 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 2.1 Důležitost služeb podle pořadí N Velmi důležitá služba Služba není důležitá (maximum) (minimum) Průměrná hodnota důležitosti (Index důležitosti) Domovy pro seniory ( 49) ,00 Pečovatelská služba ( 40) ,04 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) ,13 Domovy se zvláštním režimem ( 50) ,20 Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) ,34 Noclehárny ( 63) ,35 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) ,44 Nízkoprahová denní centra ( 61) ,44 Denní stacionáře ( 46) ,45 Azylové domy ( 57) ,47 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) ,50 Terénní programy ( 69) ,52 Podpora samostatného bydlení ( 43) ,53 Odlehčovací služby ( 44) ,59 Přechodné zaměstnávání ,60 Osobní asistence ( 39) ( 39) ,61 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) ,63 Kluby seniorů ,65 Klubová činnost a volnočasové aktivity (besedy, výlety apod.) ,71 Sociálně terapeutické dílny ( 67) ,72 Chráněné bydlení ( 51) ,75 Raná péče ( 54) ,75 Služby následné péče ,77 Mateřské centrum ,81 Půjčování zdravotních pomůcek ,82 Sociální rehabilitace ( 70) ,92 Chráněná dílna ,93 Podporované zaměstnávání ,93 Rekondiční pobyty ,08 Ošacovací střediska ,11 Krizová pomoc ( 60) ,17 Centra denních služeb ( 45) ,20 Kontaktní centra ( 59) ,29 50 strana 454 celkem

52 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Svoz občanů ,36 Služby následné péče ( 64) ,47 Domy na půl cesty ( 58) ,50 Týdenní stacionáře ( 47) ,62 Jídelny ,64 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) ,65 Intervenční centra ( 60a) ,67 Telefonická krizová pomoc ( 55) ,85 Terapeutické komunity ( 68) ,10 Tísňová péče ( 41) ,17 Tlumočnické služby ( 56) ,64 Půjčování vybavení domácnosti ,67 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) ,91 51 strana 454 celkem

53 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 2.1: Důležitost sociálních služeb podle pořadí (Od největší důležitosti s významem: 1= velmi důležitá služba,, 5 = nedůležitá služba) Domovy pro seniory ( 49) Pečovatelská služba ( 40) Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) Domovy se zvláštním režimem ( 50) Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) Noclehárny ( 63) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) Nízkoprahová denní centra ( 61) Denní stacionáře ( 46) Azylové domy ( 57) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) Terénní programy ( 69) Podpora samostatného bydlení ( 43) Odlehčovací služby ( 44) Přechodné zaměstnávání Osobní asistence ( 39) ( 39) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) Kluby seniorů Klubová činnost a volnočasové aktivity (besedy, výlety apod.) Sociálně terapeutické dílny ( 67) Chráněné bydlení ( 51) Raná péče ( 54) Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), upřesněte Mateřské centrum Půjčování zdravotních pomůcek Sociální rehabilitace ( 70) Chráněná dílna Podporované zaměstnávání Rekondiční pobyty Ošacovací střediska Krizová pomoc ( 60) Centra denních služeb ( 45) Kontaktní centra ( 59) Svoz občanů Služby následné péče ( 64) Domy na půl cesty ( 58) Týdenní stacionáře ( 47) Jídelny Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) Intervenční centra ( 60a) Telefonická krizová pomoc ( 55) Terapeutické komunity ( 68) Tísňová péče ( 41) Tlumočnické služby ( 56) Půjčování vybavení domácnosti Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) Seznam služeb podle pořadí variačního rozpětí, ze seznamu ne - ani jedna uvedená služba nebyla obcemi označena jako nedůležitá. 52 strana 454 celkem

54 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Zadavatelé zároveň označili, kterou službu by pro občany potřebovali zachovat, kapacitně rozšířit, zřídit jako novou službu, případně která služba by mohla být snížena. Tyto údaje v rámci obcí POU MSK jsou uvedeny v grafu 2.2, kde jsou uvedeny i počty obcí, které požadovaly současné služby zachovat, případně nové rozšířit. Obce hodlají rozšířit kapacitně i personálně 130 sociálních služeb, hodlají vytvořit 124 nových služeb, pouze u dvou sociálních služeb uvažují o snížení. 53 strana 454 celkem

55 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 2.2: Potřeba zadavatelů na změnu sociálních služeb v rámci MSK (Počty obcí, které uváděly potřebu: službu zachovat, kapacitně rozšířit, zřídit novou, snížit, případně službu upravit) 34. Kluby seniorů Sociální rehabilitace ( 70) Terénní programy ( 69) Terapeutické komunity ( 68) Sociálně terapeutické dílny ( 67) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) Služby následné péče ( 64) Noclehárny ( 63) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) Nízkoprahová denní centra ( 61) Intervenční centra ( 60a) Krizová pomoc ( 60) Kontaktní centra ( 59) Domy na půl cesty ( 58) Azylové domy ( 57) Tlumočnické služby ( 56) Telefonická krizová pomoc ( 55) Raná péče ( 54) Služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) Chráněné bydlení ( 51) Domovy se zvláštním režimem ( 50) Domovy pro seniory ( 49) Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) Týdenní stacionáře ( 47) Denní stacionáře ( 46) Centra denních služeb ( 45) Odlehčovací služby ( 44) Podpora samostatného bydlení ( 43) Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) Tísňová péče ( 41) Pečovatelská služba ( 40) Osobní asistence ( 39) ( 39) Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) zachovat rozšířit, např. kapacitně novou službu může být snížena upravit 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 54 strana 454 celkem

56 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 3. Popis výzkumného souboru Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele na souboru 30 obcí POU MSK: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. 17 Na výzkumném šetření spolupracovali koordinátoři střednědobého plánování sociálních služeb, případně osoby dotčené zkoumanou problematikou. 4. Shrnutí Cílem průzkumu Analýza potřeb zadavatelů sociálních služeb v obcích s POU MSK bylo prostřednictvím výzkumu mezi zadavateli sociálních služeb v dotčených lokalitách zjistit, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Celkově jsou největší problémy vnímány se skupinami osob bez přístřeší, dále s osobami s chronickým duševním onemocněním a s rodinami s dětmi. Tyto problémy však obce řešit umějí. Problémy se týkají převážně nedostatku sociálních bytů. Obce disponují obecními byty, z nichž je ale většina obsazených. Pokud mají k dispozici byty volné, jsou používány jako sociální byty pro potřebné, převážně pro rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením, někdy jako chráněná bydlení. Zadavatelé mají dobrý přehled o poskytovaných službách na svém území a většinu z nich hodlají zachovat. U některých služeb v uvedeném počtu 130 je hodlají rozšířit kapacitně i personálně. Pouze u dvou služeb uvažují o jejich snížení. Obce by potřebovaly navíc zřídit dalších 124 nových služeb. Obce spolupracují s poskytovateli sociálních služeb a tato spolupráce je poskytovateli oceňována. 17 Jednalo se o úplné šetření v uvedených obcích, výzkumnou jednotkou byla obec s POU. 55 strana 454 celkem

57 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji III. Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb MSK V obcích POU MSK je registrováno 654 sociálních služeb, jejichž síť je zobrazena v kartogramu Pokrytí územních celků sociálními službami je zřejmé z kartogramu 1. Síť sociálních služeb ne vždy odpovídá podílovému zastoupení obyvatel v jednotlivých POU. Nejvíce sociálních služeb je situováno ve statutárním městě Ostrava, což odpovídá největšímu počtu obyvatel jak POU, tak statutárního města. Kartogram 1: Síť sociálních služeb na území obcí s POU v MSK 70 a více neuvedeno 18 K datu předání souboru bylo registrováno 669 sociálních služeb. Počet registrovaných sociálních služeb, které jsou poskytované na území Moravskoslezského kraje, se v průběhu času velmi mění. Např. k datu bylo celkem 638 registrovaných sociálních služeb, přičemž bylo předpokládáno, že počet služeb se může měnit (cca služeb). Ačkoliv k dubnu 2012 bylo registrováno 669 služeb, v červnu 2012 se již jednalo o 654 služeb, protože některé služby byly již zrušeny a další zrušení očekávaly. Pro výzkumné šetření bylo osloveno všech 669 služeb. Finální výzkumný soubor obsahoval údaje 615 sociálních služeb v MSK. Pro všechny analýzy byl použit tento datový soubor, který byl doplněn o údaje, které v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí k dispozici nejsou. 56 strana 454 celkem

58 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 1. Potřeby poskytovatelů Poskytovatelé služeb se potýkají nejčastěji s problémy finančními, materiálními a personálními, rovněž s dalšími problémy, které jsou uvedeny podle pořadí v grafu 1.1. problémy, týkající se např. spolupráce s dalšími subjekty (např. lékaři) jsou hodnoceny jako ne příliš závažné. Graf 1.1: Problémy poskytovatelů (Zjišťováno na školní stupnici: 1=velké problémy, 5=problémy nejsou) Finanční problémy Problémy materiální Personální problémy Problém vybavení (spotřební materiál, kancelářské potřeby, nástroje apod.) Problém se vzdělávacími aktivitami (např. získání kvalifikace) Problémy se spoluprací s dalšími subjekty, uveďte, s kým (např. lékaři ) 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Nejdůležitější okolností, která by, dle názoru poskytovatelů, umožnila v poskytování služeb velké zlepšení, je vyřešení finančních problémů. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 1.2. Tabulka 1.1: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb (Zjišťováno stupnicí: 1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) N rozhodně vede ke zlepšení rozhodně nevede ke zlepšení (minimum) (maximum) průměrná hodnota zlepšení 1. Větší informovanost veřejnosti o sociálních službách ,97 2. Lepší dopravní dostupnost ,10 3. Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů ,36 4. Obecně větší ochota ke sponzorování sociálních služeb ,40 5. Rozšíření nabídky sociálních služeb ,68 6. Zvýšení kapacity služeb ,66 7. Větší spolupráce navzájem mezi poskytovateli sociálních služeb ,19 8. Větší spolupráce obcí s poskytovateli sociálních služeb ,84 9. Dlouhodobé financování sociálních služeb , Rozvoj v personální oblasti (získávání nových pracovníků) , Vzdělávání pracovníků v oblasti manažerských dovedností ,35 57 strana 454 celkem

59 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 12. Vzdělávání pracovníků v oblasti komunikace , Vzdělávání pracovníků v oblasti práce s cílovou skupinou , Vzdělávání pracovníků v oblasti získávání prostředků z různých finančních zdrojů (fundraising) , Supervize v rámci poskytovatele služby , Motivace pracovníků (prevence syndromu vyhoření) , Moderní vybavení (pomůcky, PC, knihovna apod.) , Rozšíření o nové služby , Jiné ,95 Graf 1.2: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb (Zjišťováno stupnicí: 1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) Dlouhodobé financování sociálních služeb Podmínky pro získání dotací a grantů Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Větší spolupráce obcí s poskytovateli Supervize v rámci poskytovatele služby Jiné Vzdělávání pracovníků v oblasti fundraisingu Větší informovanost veřejnosti Vzdělávání v komunikaci Moderní vybavení Větší spolupráce mezi poskytovateli Vzdělávání v manažerských dovednostech Rozvoj v personální oblasti Rozšíření o nové služby Zvýšení kapacity služeb Rozšíření nabídky sociálních služeb Lepší dopravní dostupnost Názory poskytovatelů na možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb MSK v jednotlivých POU jsou uvedeny prostřednictvím průměrných hodnot jednotlivých položek (uvedených okolností) v tabulkách 1.2, 1.3 a Interpretace názorů poskytovatelů 19 Grafické znázornění kvůli nepřehlednosti výstupů pro 30 obcí neuvádíme. 58 strana 454 celkem

60 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na možnosti zlepšení v jednotlivých obcích je daná velikostí průměrné hodnoty. 20 Grafické vyjádření uvádíme pro ty položky (okolnosti), které se prokázaly být mezi obcemi POU významné a jejichž pole jsou v tabulkách zvýrazněny. 21 Tabulka 1.2: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) Větší ochota ke Rozšíření obce POU Větší Podmínky pro Lepší dopravní sponzorování nabídky Zvýšení kapacity informovanost získání dotací a dostupnost sociálních sociálních služeb veřejnosti grantů služeb služeb Bílovec 1,00 3,00 2,00 1,00 4,00 3,00 Bohumín 2,26 2,79 1,21 1,16 3,00 2,72 Bruntál 2,15 3,00 1,39 1,45 2,35 2,57 Český Těšín 2,35 3,59 1,39 1,48 2,91 3,09 Frenštát pod Radhoštěm 1,57 2,50 1,00 1,43 2,71 2,80 Frýdek-Místek 1,65 2,98 1,46 1,43 2,71 2,33 Frýdlant nad Ostravicí 1,20 3,50 2,00 1,00 3,20 3,50 Havířov 1,79 3,21 1,24 1,39 2,62 2,39 Hlučín 1,71 2,63 1,13 1,00 2,38 2,00 Jablunkov 2,71 3,67 1,29 1,43 2,29 2,14 Karviná 2,35 3,58 1,44 1,35 2,64 2,83 Kopřivnice 2,36 3,60 1,33 1,23 2,80 2,60 Kravaře 1,00 2,00 1,00 1,00 3,00 3,00 Krnov 2,04 3,17 1,33 1,54 2,65 2,83 Město Albrechtice 1,33 2,33 1,33 1,33 1,33 2,50 Nový Jičín 2,31 2,71 1,43 1,64 2,07 3,00 Odry 1,20 1,67 1,00 1,20 2,40 3,00 Opava 1,96 2,86 1,32 1,37 2,81 2,94 Orlová 1,75 2,57 1,31 1,50 2,20 2,38 Osoblaha 2,25 2,00 2,00 1,75 1,50 2,75 Ostrava 2,03 3,22 1,35 1,41 2,85 2,66 Příbor 1,33 3,00 1,50 1,00 2,50 2,75 Rýmařov 1,00 1,50 1,00 1,33 2,00 2,00 Studénka 1,00 3,25 1,20 1,60 1,40 3,20 Třinec 1,92 3,00 1,33 1,33 2,48 2,30 Vítkov 1,00 4,00 1,67 2,33 4,00 5,00 Vratimov 2,00 4,00 1,00 3,00 3,00 4,00 Vrbno pod Pradědem 2,00 1,00 2,00 1,00 3,00 3,00 20 Číslo 1 znamená, že odpovídající okolnost by zlepšení rozhodně umožnila, číslo 5 znamená, že zlepšení daná okolnost rozhodně neumožní. Ostatní čísla mají obvyklý význam odpovídající pětistupňové stupnici. 21 Byla realizována analýza rozptylu ANOVA ( F testy, hladina významnosti byla volena 0,05). 59 strana 454 celkem

61 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 1.3: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK obce POU Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) Větší spolupráce mezi poskytovateli Větší spolupráce obcí s poskytovateli Dlouhodobé financování sociálních služeb Rozvoj v personální oblasti Vzdělávání v manažerských dovednostech Bílovec 2,00 2,00 1,00 3,00 3,00 2,00 Bohumín 2,38 1,83 1,05 3,19 3,00 2,11 Bruntál 2,50 1,91 1,00 1,78 2,29 1,71 Český Těšín 2,30 1,57 1,05 2,35 2,35 1,83 Frenštát pod Radhoštěm 2,29 1,71 1,00 2,00 1,50 1,57 Frýdek-Místek 2,06 1,83 1,19 2,09 2,25 1,91 Frýdlant nad Ostravicí 2,60 1,80 1,00 2,80 2,00 1,60 Havířov 2,00 1,53 1,18 2,53 2,31 1,91 Hlučín 2,57 1,88 1,00 2,00 2,00 1,38 Jablunkov 2,00 1,71 1,00 3,17 2,29 2,29 Karviná 2,38 1,64 1,13 2,59 2,50 2,24 Kopřivnice 2,18 2,18 1,15 3,11 2,55 2,00 Kravaře 2,00 1,00 1,00 1,00 3,00 1,00 Krnov 2,30 1,86 1,27 2,77 2,43 2,13 Město Albrechtice 1,67 1,75 1,00 2,33 2,33 1,67 Nový Jičín 2,14 1,64 1,29 1,79 2,21 1,86 Odry 1,60 1,20 1,00 3,00 2,20 1,40 Opava 2,10 1,95 1,23 2,47 2,31 2,03 Orlová 2,25 1,93 1,06 2,53 2,13 1,67 Osoblaha 3,00 2,00 1,00 2,25 3,00 2,75 Ostrava 2,14 1,97 1,21 2,72 2,34 2,03 Příbor 2,25 1,75 1,00 3,00 2,25 2,00 Rýmařov 1,50 2,00 1,33 1,50 1,20 1,40 Studénka 2,80 2,00 1,20 3,00 2,25 1,80 Třinec 2,17 1,71 1,08 2,39 2,61 2,22 Vítkov 3,00 2,00 1,33 2,00 2,00 2,00 Vratimov 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 Vrbno pod Pradědem 2,00 2,00 1,00 1,00 3,00 1,00 Vzdělávání v komunikaci 60 strana 454 celkem

62 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 1.4: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK Průměrné hodnoty zlepšení (1= rozhodně vede ke zlepšení, 5=rozhodně nevede ke zlepšení) obce POU Vzdělávání v oblasti práce s cílovou Vzdělávání pracovníků v oblasti Supervize v rámci poskytovatele Motivace pracovníků (prevence Moderní vybavení Rozšíření o nové služby skupinou fundraisingu služby vyhoření) Bílovec 1,00 1,00 2,00 2,00 2,00 3,00 Bohumín 1,68 2,53 1,83 1,47 1,89 2,67 Bruntál 1,59 1,96 1,59 1,62 2,28 2,53 Český Těšín 1,43 2,22 1,91 1,78 2,04 2,13 Frenštát pod Radhoštěm 1,00 1,29 1,14 1,00 1,43 2,17 Frýdek-Místek 1,74 1,89 2,02 1,53 2,17 2,95 Frýdlant nad Ostravicí 1,60 1,40 2,00 1,40 1,40 2,40 Havířov 1,64 1,76 1,79 1,79 2,34 2,00 Hlučín 1,14 1,88 2,63 1,13 2,13 1,60 Jablunkov 1,57 1,71 2,00 1,43 2,14 3,25 Karviná 2,19 1,96 2,19 2,23 2,47 2,58 Kopřivnice 2,23 2,20 1,73 1,77 1,75 3,20 Kravaře 1,00 3,00 1,00 1,00 3,00 Krnov 1,58 2,09 2,00 1,92 2,50 2,67 Město Albrechtice 1,33 2,67 1,00 1,00 1,67 2,33 Nový Jičín 2,00 1,85 1,57 1,43 2,00 2,00 Odry 1,20 2,20 2,40 1,00 1,00 2,20 Opava 1,83 2,03 1,89 1,59 2,54 3,18 Orlová 1,47 2,20 2,20 1,60 1,47 2,38 Osoblaha 2,00 3,00 2,75 2,00 2,25 3,25 Ostrava 1,67 1,86 1,73 1,55 1,95 2,68 Příbor 2,00 1,75 1,75 1,75 2,00 3,00 Rýmařov 1,33 1,80 1,20 1,17 1,17 2,00 Studénka 1,20 1,20 1,40 1,00 2,00 2,50 Třinec 1,78 2,38 2,30 1,63 2,04 2,62 Vítkov 2,00 2,00 1,00 2,00 3,00 Vratimov 2,00 2,00 3,00 2,00 2,00 4,00 Vrbno pod Pradědem 1,00 2,00 2,00 2,00 1,00 61 strana 454 celkem

63 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.3: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK 22 - část 1. (Statisticky významné rozdíly mezi obcemi POU; čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5 Větší informovanost veřejnosti 4 Lepší dopravní dostupnost Rozšíření nabídky sociálních služeb Rozvoj v personální oblasti Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Moderní vybavení Graf 1.4: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK - část 2. (Statisticky významné rozdíly mezi obcemi POU; čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5 Větší informovanost veřejnosti 4 Lepší dopravní dostupnost Rozšíření nabídky sociálních služeb 3 Rozvoj v personální oblasti 2 Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby 1 Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Moderní vybavení 22 Jiné grafické znázornění je nepřehledné. Body v grafu uvádějí jak konkrétní charakteristiky v obcích, které jsou pro zlepšení situace v dané lokalitě významné, tak možnost okamžitého srovnání s ostatními POU. 62 strana 454 celkem

64 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.5: Možnosti pro zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v POU MSK - část 3. (Čím menší hodnota, tím více je okolnost považována pro možnosti zlepšení za důležitou) 5 Větší informovanost veřejnosti 4 Lepší dopravní dostupnost 3 Rozšíření nabídky sociálních služeb Rozvoj v personální oblasti 2 Vzdělávání v oblasti práce s cílovou skupinou Supervize v rámci poskytovatele služby 1 Motivace pracovníků (prevence vyhoření) Moderní vybavení Poskytovatelé pro zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb potřebují spolupracovat s celou řadou subjektů, a to od spolupráce s jinými poskytovateli služeb, až po spolupráci s úřady na kraji, obcích apod. Poskytovatelům služeb byl položen dotaz na důležitost této spolupráce. Téměř třetina poskytovatelů považuje za důležitou spolupráci s úřady (krajem, obecními úřady, úřady práce apod.). Následuje potřeba spolupráce s lékaři a ostatními sociálními službami, jak je uvedeno v tabulce 1.5. Spolupráce s dalšími subjekty, jak bylo poskytovateli formulováno, je uvedena v tabulce 1.6. Tabulka 1.5: Důležitost spolupráce s organizacemi Důležitost spolupráce s organizacemi: Počet služeb, které uvedly důležitost 39. Úřady (obecní, kraj, úřad práce apod.) ,2% 38. Lékaři ,5% 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) ,1% 2. Osobní asistence ( 39) ,1% 43. Personální agentury (trh práce) ,7% 13. Domovy se zvláštním režimem ( 50) ,3% 7. Odlehčovací služby ( 44) ,1% 22. Krizová pomoc ( 60) ,1% 41. Školy (základní, střední, odborné, VŠ) ,4% 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) ,3% 19. Azylové domy ( 57) ,6% 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) ,5% 14. Chráněné bydlení ( 51) ,0% 12. Domovy pro seniory ( 49) ,8% % z validních odpovědí (615 údajů) 63 strana 454 celkem

65 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 33. Sociální rehabilitace ( 70) ,8% 20. Domy na půl cesty ( 58) ,8% 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) ,7% 40. Policie ,7% 42. Soudy ,5% 3. Pečovatelská služba ( 40) ,3% 34. Kluby seniorů ,3% 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) ,7% 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) ,7% 9. Denní stacionáře ( 46) ,5% 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) ,4% 23. Intervenční centra ( 60a) ,9% 18. Tlumočnické služby ( 56) ,4% 26. Noclehárny ( 63) ,4% 4. Tísňová péče ( 41) ,2% 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) ,2% 32. Terénní programy ( 69) ,7% 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) ,4% 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) ,4% 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 96 15,6% 10. Týdenní stacionáře ( 47) 94 15,3% 21. Kontaktní centra ( 59) 94 15,3% 31. Terapeutické komunity ( 68) 94 15,3% 8. Centra denních služeb ( 45) 89 14,5% 27. Služby následné péče ( 64) 88 14,3% 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), 87 14,1% 16. Raná péče ( 54) 86 14,0% 35. Mateřské centrum 86 14,0% 37. Svoz občanů 79 12,8% Tabulka 1.6: Seznam specifických subjektů, které poskytovatelé vnímají pro spolupráci jako důležité Bezbariérová MHD - rozšíření tras Divadlo, knihovna, KASS Dluhové poradenství Dobrovolnické organizace Dostupné sociální bydlení Exekuční úřady Farní společenství Chráněné dílny Kamenný hospic Komunitní skupiny Kulturní organizace Med. a probač. služba Obdobná zařízení ve městě Právníci a advokáti Psycholog S.T.O.P. o.s. Sociální bydlení Soukromé subjekty, firmy, příspěvkové organizace obcí, kraje SPC, Magistráty a MěÚ - OSPOD ( Orgány sociálně právní ochrany dětí ) Speciálně pedagogická centra 64 strana 454 celkem

66 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Spolupráce s dobrovolníky Svaz zdravotně postižených Vzdělávací agentury 2. Kapacita zařízení Aktualizované údaje o okamžité kapacitě služeb v MSK podle forem služeb, které byly získané od poskytovatelů služeb, jsou uvedeny v souhrnných tabulkách 2.1, 2.2 a 2.3. Tabulka 2.1: Okamžitá kapacita - pobytové služby počet klientů lůžek počet hovorů počet intervencí počet kontaktů Tabulka 2.2: Okamžitá kapacita - terénní služby počet klientů počet hovorů počet intervencí počet kontaktů Tabulka 2.3: Okamžitá kapacita - ambulantní služby počet klientů počet lůžek počet hovorů počet intervencí počet kontaktů Uvnitř údajů tabulky 2.2 a 2.3 jsou jejich součástí údaje týkající se okamžité kapacity a ambulantních a terénních služeb, specifikovaných v tabulce 2.4. Tabulka 2.4: Okamžitá kapacita - terénní a ambulantní terénní ambulantní počet klientů počet hovorů počet intervencí počet kontaktů počet klientů počet lůžek počet hovorů počet intervencí počet kontaktů Dostatečnost kapacity Současná okamžitá kapacita služeb je s ohledem na současný počet uživatelů, kterým jsou dané služby poskytované, z pohledu poskytovatelů, kteří na dotaz odpověděli, dostačující, viz graf 2.1. Pouze více než desetina poskytovatelů ji za dostatečnou nepovažuje, potřebovala by okamžitou kapacitu služby rozšířit. Upřesnění jednotlivých druhů služeb v podrobném třídění (dle Registru poskytovatelů) podle dostatečnosti okamžité kapacity služeb v současnosti je v podílovém vyjádření uvedeno v grafu 2.2., četnostní údaje jsou uvedeny v tabulce strana 454 celkem

67 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 2.1: Okamžitá kapacita služeb odpovídající současnému počtu uživatelů (N=537) 11,40% 88,60% dostačující nedostačující Graf 2.2: Dostatečnost okamžité kapacity služeb u druhů služeb (%, N=537) odborné sociální poradenství domovy pro seniory azylové domy terénní programy sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi domovy se zvláštním režimem pečovatelská služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež sociální rehabilitace chráněné bydlení osobní asistence sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby centra denních služeb služby následné péče domy na půl cesty noclehárny nízkoprahová denní centra podpora samostatného bydlení kontaktní centra raná péče týdenní stacionáře telefonická krizová pomoc krizová pomoc intervenční centra tlumočnické služby tísňová péče terapeutické komunity průvodcovské a předčitatelské služby dostačuje nedostačuje 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 66 strana 454 celkem

68 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 2.5: Druhy služeb a dostatečnost okamžité kapacity služeb v přehledném vyjádření Druhy služeb Současná kapacita služby Dostačující Nedostačující Celkem azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terapeutické komunity terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře Celkem strana 454 celkem

69 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 3. Dostupnost sociálních služeb Služby jsou většinou poskytovány bez ohledu na pohlaví, viz graf 3.1. Graf 3.1: Poskytování služeb podle pohlaví (N=599) 3,50% 3,50% Pouze pro ženy (dívky) Pouze pro muže (chlapce) 92,80% Mužům i ženám Na dotaz, zda mají služby v evidenci odmítnutých zájemců o službu 23 nějaká jména, více než polovina poskytovatelů (59 %) uvedla, že ve své evidenci o poskytnutí služby jména (další zájemce) nemají, viz graf 3.2. Graf 3.2: V evidenci zájemců o služby jsou jména (N=601) 40,8% ano 59,2% ne Podrobnější třídění ukázalo, že zájem o poskytované služby se týká převážně služeb sociální péče a pobytových služeb, viz tabulka 3.1 níže. Nicméně zájemci o službu jsou i v dalších druzích a formách služeb. Tabulka 3.1: Jména v evidenci odmítnutých zájemců podle druhů a forem služeb V evidenci odmítnutých zájemců jména: Druhy služeb ano ne Celkem sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Formy služeb pobytová ambulantní terénní Jedná se o evidenci zájemců, které má sociální služba, nejedná se proto o počet odmítnutých zájemců. 68 strana 454 celkem

70 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji ambulantní a terénní Celkem Poskytovatelé upřesňovali, kterým osobám služby poskytnout nemohou. vymezení je seřazeno podle nejčastěji uváděných charakteristik. Negativní Služby nejsou poskytovány: 1. osobám mimo cílovou skupinu 2. osobám s vážným psychiatrickým onemocněním projevující se agresivně a ohrožující okolí 3. osobám trpícím akutní infekční nemocí 4. osobám, u kterých zdravotní stav vyžaduje zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení 5. osobám s mentálním postižením, psychickým onemocněním a zdravotním postižením takového rozsahu, že neumožňuje bezpečný pobyt v zařízení ani za přítomnosti osobního asistenta 6. naplněná kapacita 7. osobám s drogovou, lékovou a alkoholovou závislostí (nepřeléčené osoby), s výjimkou kouření 8. osobám mimo věkové vymezení 9. osobám s vysokou mírou závislosti na pomoci druhé osoby, s potřebou 24 hodinové intenzivní péče 10. těhotným matkám s dětmi 11. cizincům, kteří nejsou schopni bezproblémové komunikace v českém jazyce, jen v případě přítomnosti tlumočníka, kterého si zájemce sám zajistí 12. osobám se zdravotním handicapem (např. těžkou sluchovou vadou, osoby nevidomé) 13. manželským párům 14. osobám vážně nemocným (onkologické, diabetické onemocnění, apod.) 69 strana 454 celkem

71 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 4. Popis výzkumného souboru Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele u poskytovatelů sociálních služeb MSK. Výzkumný soubor obsahoval 615 sociálních služeb. V MSK jsou téměř polovinou zastoupeny služby sociální péče (49,8 %), téměř dvěma pětinami služby sociální prevence (38,3 %) a zbylý podíl (11,9 %) náleží službám sociálního poradenství, viz graf Umístění pobytových služeb je nejčastější v jejich sídlech, umístění ambulantních služeb na pobočkách zařízení poskytujících službu (viz tabulka 4.1). Graf 4.1: Druhy sociálních služeb v MSK (N=615) 11,9% 38,3% sociální poradenství služby sociální péče 49,8% služby sociální prevence Tabulka 4.1: Forma služeb podle jejich umístění Forma služby pobytová ambulantní terénní ambulantní a terénní Celkem Umístění služby sídlo pobočka Celkem Nejvíce organizací poskytujících v MSK sociální služby spadá do skupiny církevní právnická osoba, následují občanská sdružení a příspěvkové organizace měst a obcí. Další možnosti jsou uvedeny v grafu Sociální služby jsou dle zákona o sociálních službách tříděny na druhy: sociální poradenství, sociální péče a sociální prevence. Další variantou je třídění služeb dle formy na: pobytové, ambulantní a terénní. 70 strana 454 celkem

72 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 4.2: Právní forma organizace, pod kterou spadá služba (%, N=612) ,9 církevní právnická osoba 26,9 občanské sdružení Největším zřizovatelem služeb v MSK v podílu větším než dvě pětiny (45 %) jsou nestátní neziskové organizace, následují obce s téměř čtvrtinovým podílem (24 %). Podílové vyjádření sociálních služeb dle zřizovatele/poskytovatele je uvedeno v grafu 4.3. Graf 4.3: Zřizovatel/poskytovatel služeb v MSK 1% 17,6 příspěvková organizace obce/města 10,6 příspěvková organizace kraje 7,3 obecně prospěšná společnost 3,9 jiné (např. fyzická osoba) 18% 45% 12% 24% stát Moravskoslezský kraj obec NNO fyzická osoba/právnická osoba 5. Shrnutí Služby jsou poskytovány v POU MSK s tím, že ne všechna POU mají síť služeb pro všechny cílové skupiny. Ve všech POU jsou situované domovy pro seniory, jak toto odpovídá současné demografické situaci. Kapacita pobytových služeb však nedostačuje. Zejména se jedná o poskytovatele POU MSK, kteří mají již v současnosti evidované další zájemce o službu. Nejdůležitější okolností, která by, dle názoru poskytovatelů, umožnila v poskytování služeb zlepšení, je vyřešení finančních problémů. Mezi tyto problémy patří dlouhodobé financování sociálních služeb, ochota k sponzorování sociálních služeb a zjednodušení podmínek při získávání dotací a grantů. Další problémy se týkaly spíše osobnostních charakteristik pracovníků sociálních služeb. Mezi tyto problémy lze zařadit motivaci pracovníků a jejich další vzdělávání v oblasti sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou klíčovými subjekty, kteří zajišťuji sociální problematiku na celém území Moravskoslezského kraje. Oceňují spolupráci se všemi dotčenými subjekty, zejména s obcemi a orgány MSK. Síť sociálních služeb na území MSK je předmětem samostatné zprávy. 71 strana 454 celkem

73 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji VI. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb ve vztahu k úrovni a zabezpečení sítě sociálních služeb probíhalo na území Moravskoslezského kraje ve 30 obcích POU: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město Albrechtice, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno pod Pradědem. Uživatelé sociálních služeb byli dotazováni na jejich potřeby týkající se mnoha oblastí spojených se sociálními službami. 1. Zdroje informací o sociálních službách Uživatelé sociálních služeb získávají aktuální informace o službách, které jim mohou být poskytnuty, z různých zdrojů. Nejčetnějším způsobem je získávání informací od sociálního pracovníka, dále od blízkých osob (rodiny, přátel). Nezanedbatelným zdrojem informovanosti je internet. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Graf 1.1: Získávání informací o sociálních službách N=349 (%) 40 37, , ,5 7,4 5,4 5,4 4 0,9 0,6 V souvislosti se zvyšováním povědomí uživatelů sociálních služeb o možnostech využívání služeb a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se uživatelé rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. 72 strana 454 celkem

74 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Proto byli uživatelé sociálních služeb dotázaní, zda by rádi získávali širší informace o různých tematických oblastech. Seznam dotazovaných oblastí je uveden v tabulce 1.1. Tabulka 1.1: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 1. Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2. Dluhové poradenství 3. Pracovní poradenství 4. O dostupnosti zdravotní péče 5. O preventivních programech 6. O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 7. O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 8. O existenci konkrétních služeb 9. O existenci svépomocných skupin 10. O skupinách se specifickými potřebami 11. O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 12. O řešení vztahových a rodinných problémů 13. Řešení výchovných potíží s dětmi Pro zjištění úrovně intenzity zájmu uživatelů sociálních služeb o témata dalšího vzdělávání byla použita standardní stupnice s orientací 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5=nezájem o vzdělávání. Takto bylo možno jednotlivá témata uspořádat prostřednictvím výpočtu odpovídajících průměrných hodnot tato témata jsou uvedena v grafu 1.2. Největší zájem byl o získávání informací o systému sociálních služeb, o dostupnosti zdravotní péče, o možnosti setrvání v přirozeném prostředí a další témata. Oblasti zájmu o další vzdělávání se však liší podle příslušnosti respondenta k jednotlivým POU. Intenzita zájmu o další vzdělávání a získávání informací v uvedených oblastech je uvedena v bodovém grafu 1.3 (který má čtyři části). Význam jednotlivých bodů je ten, že čím je bod blíže osy (hodnota je menší), tím je zájem o danou problematiku v konkrétní obci s POU větší. Z bodového grafu je patrný velký rozptyl týkající se předmětných oblastí dalšího vzdělávání. 73 strana 454 celkem

75 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.2: Podpora informovanosti a vzdělávání v uvedených oblastech (Průměrné hodnoty zjišťované na stupnici: 1= zájem,,5=nezájem) Zvýšení úrovně informací o systému sociálních služeb 2,15 O dostupnosti zdravotní péče 2,27 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,54 O existenci konkrétních služeb 2,81 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,82 Pracovní poradenství 2,86 O preventivních programech 2,91 Vztahových a rodinných problémů 2,98 O skupinách se specifickými potřebami 3,07 Dluhového poradenství 3,12 O existenci svépomocných skupin, O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) Řešení výchovných potíží s dětmi 3,26 3,29 3,48 Jiné 3,56 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Zájem o podporu informovanosti a vzdělávání uživatelů sociálních služeb v konkrétních oblastech podle jednotlivých obcí POU je uvedena v grafech. Čím menší je hodnota položky odpovídající dané oblasti(vzdálenost od osy je menší), tím větší je zájem o danou problematiku v jednotlivých obcích. 74 strana 454 celkem

76 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.3 Zájem o podporu vzdělávání a informovanosti v uvedených oblastech podle obcí POU MSK (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5 nezájem o vzdělávání) Zvýšení úrovně informací o sociálních služách 2. Dluhové poradenství 3. Pracovní poradenství 3 4. O dostupnosti zdravotní péče O preventivních programech 6. O poruchách vývoje dítěte 7. O možnostech svozu Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5 nezájem o vzdělávání) O existenci konkrétních služeb 9. O existenci svépomocných skupin 10 O skupinách se specifickými potřebami 11 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí v 12. O vztahových a rodinných problémech 13. Řešení výchovných potíží s dětmi 75 strana 454 celkem

77 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5 nezájem o vzdělávání) Zvýšení úrovně informací o sociálních služách 2. Dluhové poradenství 3 3. Pracovní poradenství O dostupnosti zdravotní péče 5. O preventivních programech 6. O poruchách vývoje dítěte 7. O možnostech svozu Graf 1.3 Podpora vzdělávání o informovanosti v různých oblastech podle obcí POU MSK - pokračování (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5 nezájem o vzdělávání) O existenci konkrétních služeb 3 9. O existenci svépomocných skupin 10 O skupinách se specifickými potřebami O možnostech setrvání v přirozeném prostředí v 12. O vztahových a rodinných problémech 13. Řešení výchovných potíží s dětmi Zájem o informovanost v uvedených oblastech byl zjišťován i u veřejnosti na stejných stupnicích, proto je lze porovnávat. Je možné položit otázku, které oblasti vzdělávání preferují uživatelé služeb a které veřejnost, případně zda nezáleží na tom, zda se jedná o uživatele či veřejnost. Porovnání výsledných zjištění je uvedeno v grafu 1.4. Z grafu vyplývá, že uživatelé mají větší zájem o zvýšení úrovně informovanosti, přesněji o zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, rovněž o existenci 76 strana 454 celkem

78 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji konkrétních služeb. Stejný zájem jako u veřejnosti je u uživatelů o dostupnosti zdravotní péče, možnosti svozu a o možnostech setrvání v přirozeném prostředí. Ostatní oblasti jsou preferovaná více veřejností. Graf 1.4: Porovnání zájmu o podporu vzdělávání o informovanosti v různých oblastech u uživatelů sociálních služeb a veřejností (Průměrné údaje ze stupnice: 1= určitě zájem o vzdělávání,, 5 nezájem o vzdělávání) veřejnost uživatelé 1 77 strana 454 celkem

79 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 2. Využívání sociálních služeb 2.1 Důvod vyhledání sociální služby Motivací uživatelů sociálních služeb pro vyhledáni sociální služby byla nejčastěji dostupnost sociálních služeb, ulehčení rodině a další možnosti, jak jsou uvedeny v grafu 2.1. Např. nouzové ubytování a různé druhy pomoci, v malém podílu se objevila i ekonomická výhodnost služby (osoba např. si sama nemusí vařit, služby zajistí pomoc s úklidem apod.). Další důvody jsou uvedené v grafu Důvod pro vyhledání sociální služby N=335 ( %) ,1 15, , ,3 9,3 8,7 8,4 8, , ,8 0, Hodnocení spokojenosti se sociálními službami Jednotlivé sociální služby využívané respondenty byly jimi hodnoceny prostřednictvím známkováni spokojenosti na školní stupnici tak, že jestliže byli s užívanou službou velmi spokojeni, dali službě známku 1, podobně pokud by byli nespokojeni, dali by službě známku 5. Hodnocení služeb podle pořadí (získaného z průměrných údajů odpovídajících jednotlivým sociálním službám) je uvedeno v grafu 2.2. Nejlépe bylo uživateli služeb hodnoceno sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 25, dále terénní programy, dále dluhová poradna a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Ostatní služby jsou uvedeny v grafu2.2. Nejhůře byl hodnocen svoz občanů, který zpravidla zajišťován není. 25 Jedná se o paragrafy Zákona o sociálních službách 108/206 sb. 78 strana 454 celkem

80 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 2.2: Hodnocení sociálních služeb (1=velmi spokojen,,5=nespokojen) Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) Terénní programy ( 69) Dluhová poradna Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) Pečovatelská služba ( 40) Centra denních služeb ( 45) Sociálně terapeutické dílny ( 67) Denní stacionáře ( 46) Kontaktní centra ( 59) Služby následné péče ( 64) Terapeutické komunity ( 68) Sociální rehabilitace ( 70) Mateřské centrum Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) Azylové domy ( 57) Domovy pro seniory ( 49) Podpora samostatného bydlení ( 43) Kluby seniorů Osobní asistence ( 39) Nízkoprahová denní centra ( 61) Domy na půl cesty ( 58) Telefonická krizová pomoc ( 55) Chráněné bydlení ( 51) Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení), upřesněte Krizová pomoc ( 60) Odlehčovací služby ( 44) Noclehárny ( 63) Raná péče ( 54) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) Týdenní stacionáře ( 47) Tísňová péče ( 41) Domovy se zvláštním režimem ( 50) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) Intervenční centra ( 60a) Tlumočnické služby ( 56) Svoz občanů 1,43 1,46 1,5 1,56 1,56 1,61 1,67 1,73 1,78 1,79 1,79 1,8 1,86 1,87 1,95 2 2,04 2,08 2,11 2,16 2,18 2,2 2,25 2,33 2,33 2,36 2,36 2,5 2,5 2,57 2,71 2,89 3,09 3,13 3,14 3,27 3, Druhy pomoci a jejich preference Jestliže by uživatelé služeb byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji by si přáli zůstat v domácí péči, jednalo se o dvě pětiny dotázaných (41,4 %). Na dalším místě by byla preferována docházka do denního centra, 79 strana 454 celkem

81 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji denního stacionáře, dům s pečovatelskou službou, rovněž ústavní péče (např. domov pro seniory, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro zdravotně postižené). Další možnosti jsou uvedeny v grafu 3.1. Pokud jsou v současnosti již odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji uvádějí přání zůstat v domácí péči. Pořadí ostatních možností je stejné jako v případě možných budoucích problémů, a to docházka do denního centra, denního stacionáře, pobytová zařízení, chráněné bydlení, dům s pečovatelskou službou a jiné možnosti. Graf 3.1: Druh upřednostňované pomoci v budoucnu, (%, N=338) , , ,5 5 1,5 0,9 0 Domácí péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou Ústavní péče Chráněné bydlení Jiná možnost Týdenní pobyty 80 strana 454 celkem

82 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 3.2: Druh upřednostňované pomoci v současnosti (%, N=203) 30 27, , , ,9 9,9 9,4 5 0 Domácí péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Ústavní péče Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost 4. Dojíždění za službou a připlácení za službu Uživatelé služeb uváděli, že by byli ochotni za sociální službou i dojíždět. Do jakých vzdáleností, to uvádí graf 4.1. Graf 4.1: Dojíždění za službou (%, N=321) ,5 32, ,2 3,3 0,7 0,7 do 5 km do 10 km do 20 km do 30 km do 50 km 6. do 100 km více než 100km Připlácení za sociální služby bylo zjišťováno jako tendence, ochota něco dát ze svých prostředků za poskytnutí služby i navíc. Nejednalo se o použití příspěvků na péči, pokud by je uživatelé měli. Nejčastěji byli ochotni připlatit si za službu částku 100,- Kč, avšak i částky vyšší. Odpovídající možnosti jsou uvedeny v grafu strana 454 celkem

83 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 4.2. Ochota připlácet za sociální službu (%, N=336) 35 31, , ,1 14,3 9,5 2,1 2, Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím hodnocení charakteristik služeb nebo služeb souvisejících, jak je uvedeno v grafu 5.1. Seznam hodnocených charakteristik služeb je uveden v tabulce 5.1. K hodnocení byla opět použita stupnice 1 = spokojen, 5 = nespokojen. V grafu je uvedeno pořadí hodnocených charakteristik, které bylo získáno uspořádáním průměrných hodnot odpovídajících jednotlivým charakteristikám. Největší je spokojenost se způsobem, jakým jsou služby poskytovány, s personálem, (odborností a kvalifikací, známka 1,5). Dále spokojenost s rozvržením pracovní doby (např. rozmezí provozní doby, pravidelnost služby, pružnost), spokojenost s vybavením zařízení (nábytek, knihovna, PC, nářadí, automobil apod.), informovaností, kapacitou služby (1,7), spokojenost s dopravou, kde je sociální služba poskytována (např. v dosahu MHD do 10 min chůze, 1,8), s finanční dostupností 1,9. Nejmenší je spokojenost s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. Tabulka 5.1 Charakteristiky služeb 1. Spokojenost s finanční dostupností služby (např. služby nejsou drahé) 2. Spokojenost s dopravou, kde je sociální služba poskytována (např. v dosahu MHD do 10 min chůze) 4. Spokojenost s rozvržením pracovní doby (např. rozmezí provozní doby, pravidelnost služby, pružnost) 5. Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních a odborných pracovníků, není nutno dlouho čekat, apod.) 6. Spokojenost s bezbariérovostí v zařízeních 7. Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) 9. Spokojenost se způsobem, jakým je služba poskytována (s mezilidskými vztahy personálu, ochotou, komunikací apod.) 82 strana 454 celkem

84 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 10. Spokojenost s informovaností o sociálních službách 11. Spokojenost s vybavením zařízení (nábytek, knihovna, PC, nářadí, automobil apod.) 12. Pokud využívají kompenzační pomůcky (např. vozík, sluchadla apod.), spokojenost s pomocí při zajištění kompenzačních pomůcek (výběr, dostupnost, servis, cena apod.) 13. Spokojenost s přístupem ke vzdělání (speciální školy, mateřské, základní, střední a vysoké) 14. Spokojenost s možnostmi kulturního využití - přístupnost, vybavení, bezbariérový přístup 15. Spokojenost s možností využití volnočasových a zájmových aktivit (dostatek aktivit, spolků a svépomocných organizací) 16. Spokojenost s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením 17. Spokojenost s možností využívání půjčování zdravotnických pomůcek (příp. nákupu, servisu) Graf 5.1: Celková spokojenost s charakteristikami sociálních služeb nebo služeb souvisejících (hodnocení 1=spokojen,,5= nespokojen) Způsob, jakým je služba poskytována Personál (odbornost, kvalifikace, přístup) Rozvržení pracovní doby Vybavení zařízení Informovanost o sociálních službách Kapacitou zařízení Doprava za službou Finanční dostupnost soc. služeb Možnosti kulturního využití Bezbariérovost v zařízeních Přístup ke vzdělání Zajišťování kompenzačních pomůcek Volnočasové a zájmové aktivity Možnosti využívání půjčování zdravotnických pomůcek (příp. nákup, servis) 1,45 1,46 1,58 1,67 1,68 1,69 1,85 1,87 1,9 1,93 1,94 1,98 2,08 2,25 Jiné 2,67 Tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 3,07 1 1,5 2 2,5 3 3,5 83 strana 454 celkem

85 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 6. Typy požadovaných sociálních služeb Na dotaz, jaké sociální služby by si uživatelé služeb přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli uživatelé více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 6.1, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 6.1: Seznam služeb Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 84 strana 454 celkem

86 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by si uživatelé služeb osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují 85 strana 454 celkem

87 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji za problémovou, jsou uvedeny podle pořadí potřebnosti v grafu 6.1 podle první volby. Největší podíl dotázaných uživatelů služeb by si přál služby chráněného bydlení, dále služby denních center a rozšíření nabídky pro volný čas. Další služby jsou uvedeny v grafu 6.1. Graf 6.1: Potřebnost služeb - první volba (%, 335) Chráněné bydlení Služby denního centra Nabídky pro volný čas Odstraňování vnitřních architektonických bariér Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro občany v krizi Bydlení pro seniory Odstraňování venkovních architektonických bariér Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na programy pro mladé rodiny s dětmi Na vybudování nějakého centra Bydlení pro zdravotně postižené Azylové domy Na rozšíření sociální rehabilitace Služby osobní asistence Kontaktní centra Na jiný typ služeb Na specifické programy pro rodiny Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Svoz občanů, specializovaná doprava Snížení omezení v pobytových zařízeních Služba pro rozvoj dovedností Vybudování/rozšíření azylových domů Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Služby orientované na menšiny ve společnosti Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Noclehárny Na rekonstrukce již existujících zařízení Na podporu pěstounské péče Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Rozšíření poradenství o problémech zdraví 2,0 1,7 1,7 1,7 1,4 1,1 1,1,9,9,9,9,9 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3 2,6 4,6 4,3 4,3 4,0 4,0 4,0 3,7 3,4 3,2 3,2 5,7 5,7 5,4 5,2 5,2 7,7,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 86 strana 454 celkem

88 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 6.2: Potřebnost služeb - druhá volba (%, N =268) Odstraňování venkovních architektonických bariér Bydlení pro seniory Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Odstraňování vnitřních architektonických bariér Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na programy pro mladé rodiny s dětmi Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Služby pro občany v krizi Bydlení pro zdravotně postižené Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Chráněné bydlení Snížení omezení v pobytových zařízeních Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby osobní asistence Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Rozšíření poradenství o problémech zdraví Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na jiný typ služeb Na specifické programy pro rodiny Služby denního centra Na vybudování nějakého centra Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření sociální rehabilitace Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Noclehárny Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Na podporu pěstounské péče Kontaktní centra Azylové domy Svoz občanů, specializovaná doprava Služba pro rozvoj dovedností Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření nabídky v možnostech stravování 2,0 2,0 1,7 1,4 1,4 1,4 1,4 1,1 1,1 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3 3,7 3,4 3,4 3,2 3,2 3,2 2,9 2,9 2,6 5,2 4,9 4,9 4,6 4,3 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 87 strana 454 celkem

89 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 6.3: Potřebnost služeb - třetí volba (%, N=161) Bydlení pro seniory Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření sociální rehabilitace Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Bydlení pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na vybudování nějakého centra Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Odstraňování venkovních architektonických bariér Na programy pro mladé rodiny s dětmi Služby pro občany v krizi Služby osobní asistence Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby denního centra Svoz občanů, specializovaná doprava Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na specifické programy pro rodiny Chráněné bydlení Noclehárny Na jiný typ služeb Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služba pro rozvoj dovedností Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na podporu pěstounské péče Rozšíření poradenství o problémech zdraví Kontaktní centra Azylové domy Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Snížení omezení v pobytových zařízeních 2,9 2,6 2,3 2,0 1,7 1,7 1,7 1,7 1,4 1,4 1,4 1,4 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 0,9 0,9 0,9 0,9 0,9 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 3,4 4,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 Všechny další volby potřebných služeb (volby na prvním, druhém a třetím místě byly sečteny a byl vytvořen umělý znak součet voleb, který umožňuje brát v úvahu všechny možnosti požadovaných služeb. Pořadí služeb podle tohoto znaku je uvedeno v grafu strana 454 celkem

90 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 6.4: Potřebnost služeb - součty všech tří voleb (%, N=764) Bydlení pro seniory Chráněné bydlení Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Odstraňování venkovních architektonických bariér Odstraňování vnitřních architektonických bariér Nabídky pro volný čas Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro občany v krizi Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby denního centra Na programy pro mladé rodiny s dětmi Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na vybudování nějakého centra Služby osobní asistence Snížení omezení v pobytových zařízeních Na specifické programy pro rodiny Na jiný typ služeb Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Azylové domy Svoz občanů, specializovaná doprava Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Noclehárny Rozšíření poradenství o problémech zdraví Kontaktní centra Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Služba pro rozvoj dovedností Na podporu dobrovolnictví Na podporu pěstounské péče Služby orientované na menšiny ve společnosti Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Na rekonstrukce již existujících zařízení 5,9% 5,4% 5,0% 4,8% 4,8% 4,8% 4,6% 4,2% 4,1% 4,1% 3,8% 3,7% 3,7% 3,3% 3,1% 3,1% 3,0% 2,6% 2,5% 2,2% 2,0% 1,8% 1,8% 1,8% 1,3% 1,2% 1,2% 1,2% 1,2% 1,0% 1,0% 0,9% 0,9% 0,8% 0,7% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,1% 0,0% 1,0% 2,0% 3,0% 4,0% 5,0% 6,0% 89 strana 454 celkem

91 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji První volba a součtový znak, byly použity jak na zjištění potřebnosti služeb v obcích POU MSK v tabulkách 6.2 a 6.3, tak na další porovnání. První volba potřebných služeb na porovnání podle pohlaví v grafu 6.5 a další na porovnání potřeby služeb podle cílových skupin, v tabulkách 6.4 a strana 454 celkem

92 Vyžadované služby podle POU Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.2: Potřebnost služeb podle POU (první volba) Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení strana 454 celkem

93 Vyžadované služby podle POU Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Odstraňování venkovních architektonických bariér strana 454 celkem

94 Vyžadované služby podle POU Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů strana 454 celkem

95 Vyžadované služby podle POU Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem celkem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb strana 454 celkem

96 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.3: Potřebnost služeb podle POU (součet tří voleb) Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy strana 454 celkem

97 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb strana 454 celkem

98 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví strana 454 celkem

99 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí strana 454 celkem

100 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů Na podporu dobrovolnictví strana 454 celkem

101 Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Fulnek Havířov Hlučín Horní Benešov Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry Opava Orlová Osoblaha Ostrava Příbor Rýmařov Studénka Třinec Vítkov Vratimov Vrbno pod Pradědem Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb strana 454 celkem

102 Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Graf 6.5: Potřebnost služeb podle pohlaví muž žena strana 454 celkem

103 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.4: Potřebnost první volby služeb podle cílových skupin Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi strana 454 celkem

104 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra strana 454 celkem

105 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb Celkem strana 454 celkem

106 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Tabulka 6.5: Potřebnost součtové volby služeb podle cílových skupin Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizi zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce snížení omezení v pobytových sociálních službách Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb strana 454 celkem

107 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče strana 454 celkem

108 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření služeb pro zdravotně postižené strana 454 celkem

109 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů strana 454 celkem

110 smyslové a tělesné s mentálním postižením s kombinovaným postižením s chronickým duševním onemocněním s poruchou autistického spektra osoby (do 65 let) ohrožené návykovým jednáním bez přístřeší, bez příjmu se zdravotním postižením se závislostí na alkoholu, návykových látkách osoby v přechodné krizi senioři nad 65 let Analýza potřeb sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Na podporu dobrovolnictví Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb Celkem strana 454 celkem

111 7. Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Terénní šetření u uživatelů sociálních služeb proběhlo na souboru 349 obyvatel v POU MSK. Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (52,1 %), jak je uvedeno v grafu 8.1. Graf 7.1: Pohlaví (%, N=349) 47,9 muž 52,1 žena Ve věkové skupině do 15 let se nacházela 3 % uživatelů služeb (rozhovory proběhly s osobami uživatelům blízkými), necelá pětina dotázaných náležela uživatelům do 26 let, v rozmezí 27 až 65 let se nacházela více než třetina dotázaných a zbylý podíl tvořili uživatelé služeb nad 65 let (více než dvě pětiny), jak je uvedeno v grafu 8.2. Graf 7.2: Věková struktura (%, N=349) 3% 43% 36% 18% do 15 let let let více jak 65 let Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli svobodní (necelé dvě pětiny, 39 %), vdané uživatelky a ženatí uživatelé služeb byli zastoupeni necelou pětinou (18 %), dále rozvedení pětinou (20 %) a ovdovělí téměř čtvrtinou (23 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny v grafu : Rodinný stav (%, N=349) ,6 20,1 18,3 Svobodný(á) Ženatý - vdaná Rozvedený(á) Ovdovělý (á)

112 Co se týká dosaženého vzdělání uživatelů služeb, více než dvě pětiny (41 %) měly základní vzdělání případně byly bez vzdělání, vyučených bez maturity byla třetina (33 %), další více než pětina dotázaných měla středoškolské vzdělání (23 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měl malý podíl dotázaných (3 %), viz graf 7.4. Graf 7.4: Nejvyšší dokončené vzdělání (%, N=345) ,4 33 Základní bez vyučení, Vyučen(a) bez maturity Maturita Vyšší odborná škola Vysoká škola případně bez vzdělání 22,6 0,6 2,3 Pracovní pozice dotázaných je uvedena v grafu 7.5. Největší podíl dotázaných náležel důchodcům (nepracujícím), jednalo se o necelou polovinu (48 %) respondentů. Pětina respondentů pobírala invalidní důchod a ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 7.5. Graf 7.5: Pracovní pozice (%, N=349) , ,6 0,9 15,5 Zaměstnán/a V domácnosti (i Nezaměstnaný mateřská dovolená) Senior (důchodce) 20,9 Invalidní (ZP) 9,5 Student, učeň, žák 0,9 Ostatní Rozložení cílových skupin v podrobném vyjádření je uvedeno v grafu 7.6. Sloučením málo obsazených skupin je možno získat třídění odpovídající cílovým skupinám, na něž je analýza zaměřena prioritně. Tyto údaje jsou uvedena v tabulce 7.1 a grafu strana 454 celkem

113 Graf 7.6: Cílové skupiny (%, N=349) 45 42, ,9 5,4 5,7 10 3,4 1,1 4,3 0,9 4,6 4,3 0,3 3,7 0,6 0,3 Tabulka 7.1 Hlavní cílové skupiny Cílová skupina Abs % zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 49 14,0 mentální a kombinované postižení 39 11,2 chronické duševní onemocnění 35 10,0 porucha autistického spektra 12 3,4 ohrožení a závislí na návykových látkách 33 9,5 se specifickými potřebami 33 9,5 senioři nad 65 let ,4 Celkem ,0 112 strana 454 celkem

114 Graf 7.7: Hlavní cílové skupiny (%, N=349) senioři nad 65 let 42,4 zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentální a kombinované postižení chronické duševní onemocnění se specifickými potřebami ohrožení a závislí na návykových látkách 14 11,2 10 9,5 9,5 porucha autistického spektra 3, strana 454 celkem

115 8. Analýza specifických cílových skupin, kvalitativní analýza Součástí analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb bylo zaměření na vybrané cílové skupiny MSK, a to: - Osoby se zdravotním postižením (mentální a kombinované) - Osoby se zdravotním postižením (smyslové) - Osoby s (chronickým) duševním onemocněním. - Osoby se specifickými potřebami. - Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé. - Osoby s poruchou autistického spektra Ke specifické části analýz byly realizovány diskusní skupiny pro všechny cílové skupiny, z diskusních setkání byly pořízeny potřebné dokumenty 26. Současně bylo prováděno (kvantitativní) výzkumné šetření prostřednictvím řízených interview zaměřené na jednotlivé cílové skupiny jako součást výzkumného souboru uživatelů sociálních služeb. Analýza specifických cílových skupin obsahuje proto dvě části, jednak analýzu diskusních setkání, jednak analýzu získanou standardním výzkumným šetřením prostřednictvím třídění zdrojového výzkumného souboru podle analyzovaných specifických skupin. V rámci analýzy je prioritní orientace na kvalitativní zjišťování, proto nejprve jsou uvedena specifická zjištění vyplývající z diskusních setkání, následně jsou analyzovány hromadné údaje týkající se cílových skupin v samostatné kapitole. Všechny řízené skupinová diskuse (s členy) se konaly v čase a v prostředí pravidelných setkávání občanského sdružení, která setkání umožnila. Diskusních skupin se účastnili jak přímo osoby s uvedeným onemocněním, poruchou či specifickými potřebami nebo jejich blízcí, tak i sociální pracovníci, kteří s uvedenou cílovou skupinou pracují. Diskuse se skládaly z tematických okruhů, které jsou u každé skupiny uvedeny a každý z účastníků měl možnost vyjádřit svůj názor. Trvaly přibližně dvě hodiny. Účastníci byli vedeni tak, aby se mohli nejen vyjádřit ke kladům nebo záporům v jednotlivých tématech, ale také aby přinášeli nové podněty ke změně. Pokud někdo z účastníků, chtěl svůj názor sdělit soukromě, bylo mu to umožněno. 26 Např. záznamy rozhovorů, fotodokumentace apod. 114 strana 454 celkem

116 8.1 Osoby s chronickým duševním onemocněním MSK Řízená skupinová diskuse (15-20 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání občanského sdružení MENS SANA v Ostravě (kafárna Anima). 1. Sociální služby obecně Uživatelé kladně hodnotili terapeutické skupinky a oceňovali náročnou práci sociálních pracovníků. Dále se uživatelé shodli, že často stačí i malé finanční prostředky na podporu dobrých a drobných aktivit, které jsou však pro ně důležité. Účastníci diskuse negativně vnímali časté rušení služeb, kvůli nedostatkům financí. Toto mizení některých služeb jim pak neposkytuje stabilní zázemí a svoji budoucnost, s ohledem na své postižení, vnímají jako velmi nejistou. Jako velký problém účastníci hodnotili často nemožnost dosáhnout na příspěvky na péči právě u duševně nemocných. I když jejich zdravotní stav tyto příspěvky vyžaduje. Jedná se například o pomoc asistenta nebo doprovod. 2. Vzdělávání Možnost vzdělání je pro chronicky duševně nemocné důležité. Často se však jedná pouze o několik málo možností jak se vzdělávat a nabídka, kterou by mohli v rámci vzdělávání využívat je velmi omezená. Obecně by tedy osoby chronicky duševně nemocní uvítali rozmanitější nabídku a možnosti vzdělání. Příkladem může být uživatel, který by rád dosáhl středoškolského vzdělání. Byla mu však nabídnuta pouze jediná možnost a to asistent pedagoga při pětiletém studiu. Tento problém se týká především osob starších 26 let. Uživatelům chybí také možnost vzdělávat se v technických oborech. Vítaná je i výuka cizích jazyků, ta je však také poskytované pouze v omezené míře. Dále bylo v rámci diskuse podotknuto, že sociální služby by neměly uživatele zdržovat ve svých sítích, ale měly by mu být schopné pomoci tak, aby se dokázal zařadit do pracovního procesu, např. vhodnou strukturou vzdělávacích kurzů, které by měli účastníkovi po absolvování kurzu předat certifikát. 3. Zaměstnávání Najít zaměstnání je pro chronicky duševně nemocné často zásadním problémem. Jako největší překážku diskutující uváděli nemožnost přizpůsobit se obvyklé pracovní době. Nemocní často užívají utišující léky, které jim nedovolí začít pracovat dříve než v 10 hodin dopoledne, dostávají však nabídky na práci od 8 hod, které pak musejí odmítnout - uvítali by tedy pozdější nástup do zaměstnání. Zaměstnávání nemocných je také funkcí chráněných dílen. Podle diskutujících je jich však málo (i v Ostravě) a jsou obsazené nebo dokonce propouští. V průběhu diskuse také padl návrh na vytvoření jednotného portálu, který by sdružoval všechny chráněné dílny a jiné pracovní nabídky. Důležitou roli by v tomto případě hrála aktuálnost, aby tedy tento portál nebyl statický, ale opravdu přinášel potřebné informace pro uživatelé sociálních služeb. 115 strana 454 celkem

117 4. Bydlení Samostatné bydlení bylo pro diskutující vnímáno jako důležitý aspekt. Z tohoto důvodu jim chybí nabídka bydlení, kde by byl k dispozici sociální pracovník, lékař nebo terapeut (např. bydlení v Zábřehu). Bylo také podotknuto, že klienti by byli schopni si takovýto druh bydlení finančně hradit. V souvislosti s tématem bydlení a postižením, byla zmíněna ztráta původních sociálních vazeb, k následnému uzavírání se rodiny do sebe a s tím související izolovanost od okolního světa. Diskutující zmiňovali jakési stigma postižení, které často vede právě k izolovanosti. 5. Volný čas Využít kvalitně volný čas je důležité nejen pro zdravé, ale i pro postižené občany. Avšak postižení často nemají dostatek finančních prostředků na to, aby mohli svůj volný čas trávit tak, jak by chtěli. Jako hlavní problém se ukázala absence průkazek, díky kterým by měli nárok na slevu, např. chtějí-li jít na fotbalový zápas vstup je pro ně příliš drahý. Diskutující také uváděli, že právě možnost zařvat si na fotbalovém stadionu, být v kontaktu s ostatními, projevit se veřejně je pro ně často velmi důležitý. Právě adrenalin v trávení volného času byl pro diskutující chybějící. Velmi příznivě byly vnímané výlety, především pro nesvéprávné, kdy rodiče přesně ví, kde jsou jejich děti a nemají o ně potom strach. Také byl zmiňovaný klub Mlýnek, díky kterému je možné získat slevy na vstupy. Diskutující by uvítali více obdobných klubů. Právě klub Mlýnek může být ukázkou dobré praxe, kdy uživatelé sociálních dávek díky členství mají množstevní slevy. 8.2 Osoby s mentálním a kombinovaným postižením Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti střediska Eben-Ezer, Český Těšín. 1. Sociální služby Podmínkou přijetí do sociální služby je vek let (více už ne, právě s ohledem na fyzickou náročnost při různých aktivitách), dále mentální postižení (různé závažnosti), popřípadě i fyzické, ale to není podmínkou. Každý uživatel má svého klíčového pracovníka, na kterého se může obrátit. Opatrovníci mohou pomáhat postiženému dojíždět za lékařem nebo pomůžou při získání práce. V některých případech však tito opatrovníci chybí. Po zrušení některých dílen, ztratili jednotliví uživatelé kontakt mezi sebou navzájem, a tím jim ubylo kamarádů a s tím spojený sociální kontakt. Postižení tak někdy trpí steskem, samotou nebo nudou. 2. Volný čas Volný čas uživatelé nejraději tráví na počítači s přístupem na internet. Pro ty co jej nevlastní, bude brzy zřízena počítačová učebna. Uživatelé také často sledují televizi, 116 strana 454 celkem

118 poslouchají rozhlas, malují, hrají na varhany nebo píšou na psacím stroji. Také využívají knihovny nebo duchovního klubu (čtení z Bible). Navštěvují bazén nebo hrají bowling. Uživatelé by uvítali více kulturních možností, například jít na koncert. Právě ceny vstupenek často omezují jejich rozhodnutí. Jednou týdně probíhá výuka základních předmětů (M, ČJ, Z,...) jedná se o tzv. Školičku. Také mají uživatelé možnost pracovat v dílnách nebo na zahradě. V rámci diskuse bylo také zmíněno, že uživatelům chybí kontakt s domácím zvířetem. 3. Sociálně terapeutické dílny V současnosti mají uživatelé možnost navštěvovat pět dílen: montážní (šroubky), arte, keramickou, šicí a tkalcovskou. Dříve jich bývalo ještě o tři více - stolařská, rukodělná a výtvarná. Ty jsou však dočasně zrušené kvůli nedostatku financí. Zbývající dílny jsou momentálně zajišťovány pouze jedním pracovníkem. Namísto zrušených aktivit, byly zavedené aktivity vzdělávací 15 oblastí, např. angličtina, sociální poradenství, vaření nebo toulavá kamera. Uživatelé také vykonávají službu na vrátnici, někteří pečují o psa nebo kočku. Jeden z uživatelů získal zaměstnání (montážní práce), které jsou přizpůsobené jeho postižení. 4. Bydlení V rámci integrace se objevili i případy, kdy se uživatel přestěhoval do podnájmu. Tato změna odráží snahu přestěhovat se do soukromého bydlení. Aktuální bydlení je pro většinu uživatelů vyhovující, většinou nemají ambice měnit stávající bydliště. Pokoje sdílejí buď samostatně, nebo ve dvou, některé z nich jsou navíc vybavené kuchyňkou a sociálním zařízením. Co se týče následného bydlení, to je naplánovanou v souvislosti s možností opatrovnictví. 8.3 Osoby se zdravotním postižením, (smyslové, tělesné) Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti Centra pro rodinu a sociální péči o.s. v Ostravě. Diskuse odrážela potřeby lidí se zdravotním postižením, zejména smyslovým a kombinovaným postižením Osoby se zdravotním postižením tělesným 1. Sociální služby obecně Pro postižené je důležitá bezbariérovost. Chybí jim bezbariérové chodníky, restaurace. Veřejné nebo kulturní prostory jako knihovny nebo školy již bývají bezbariérové. Avšak bezbariérovost je často narušována nevhodnou manipulací s místem, které je pro postižené potřebné. Bezbariérové toalety často slouží i jako skladiště pro čisticí prostředky daného zařízení, postižený pak nemá pro sebe dostatek prostoru. Podobným případem jsou 117 strana 454 celkem

119 i neprůchozí uličky obchodů nebo neodklizené větve na chodnících. V případě automaticky otvíraných dveří bývá problém s vhodnou výškou čidla nebo čas na projetí dveřmi je příliš krátký. Také některé plošiny nejsou zcela bezpečné, stejně tak bývá nebezpečný i přesun přes vozovku. Řešením je často mechanický vozík nebo asistent. Právě asistent je velmi důležitá nápomocná síla pro postižené. Avšak často se stává, že je asistent pro určité výkony již finančně nedostupný. Zvažuje se také změna v placení asistentů od hodiny nebo od provedených úkonů. Využívanou službou je sociální rehabilitace, která je pro postižené přínosná. Z diskuse také vyplynulo, že nedostatkem v sociálních službách jsou chybějící návazné služby. Například taxi služba (Aldio) provozuje své služby pouze do odpoledne. Za pozdější hodiny a svátky jsou však obrovské příplatky. 2. Vzdělávání I v případě vzdělávání je základním problémem bezbariérovost škol. Ostrava disponuje jedním bezbariérovým gymnáziem a střední školou (Matějíčka). U speciálních škol také někdy chybí individuální studijní plány. Jako dobře fungující bylo označeno Centrum pro znevýhodněné studenty SLUNEČNICE při Technické Univerzitě Ostrava. Využíván je také denní stacionář Mikasa pro osoby s těžším postižením. 3. Zaměstnávání Pro postižené je vhodná zejména práce na doma, chráněná pracoviště nebo údržba zeleně. Vznikají také sociálně terapeutické dílny, které jsou jakousi alternativou k dennímu stacionáři. Problémem při zaměstnávání postižených vidí diskutující zejména ve snižujících se dotacích na pracovní místo pro postižené a tedy někdy i neochota podnikatelů zaměstnávat postižené občany. Chráněné dílny jsou často velmi poddimenzované služby. Bylo by vhodné také zavést zvýhodnění prodeje výrobků z chráněných dílen (např. vánoční stánky apod.) nebo podporu zaměstnávání ve formě zakázek. 4. Bydlení V rámci diskuse vyplynulo, že postižení mají minimální systémovou podporu, která by vedla k osamostatněnému bydlení. Problém nastává zejména v případě starších rodičů. Ústav sociální péče se nejeví jako vhodný, pokud dříve postižený vyrůstal s rodinou. Také se ukázalo jako nevhodné soužití seniorů a mladých s handicapem. Ústav i život na samotě byly definované jako dvě extrémní situace. Jako nejvhodnější se diskutujícím jevil byt v normální zástavbě. Bezbariérové byty jsou pro ně často drahé, chráněného bydlení je nedostatek a často je dlouhá čekací doba. Domy s pečovatelskou službou nenabízí 24-hodinovou asistenci. Jako fungující případ bylo zmiňováno bydlení, kde 118 strana 454 celkem

120 čtyři osoby žijí v jednom bytě s podporou asistenta, která se časem zmenšuje. Důležitým faktorem pro diskutující byla také bezpečnost. A to jak na území, kde žijí, tak také adekvátní zabezpečení bytu. 5. Volný čas Jak již bylo zmiňováno, největším nepřítelem je pro postižené chybějící bezbariérovost veřejných prostorů, například vstupy do restaurací, knihoven nebo kulturních zařízení. V oblasti komunikace, výpočetní techniky a internetu bylo uvedeno, že je možnost získat dotace, které jinak tyto drahé technické záležitosti umožní využívat Smyslové a duální postižení Smyslová a duální postižení obsahují specifika, která jsou upřesněna zejména prostřednictvím klasifikace sluchového postižení co do druhů, s vymezením konkrétních specifik, vymezení duálního postižení a dále stanovení možných psychosociálních potřeb. Specifikace a klasifikace sluchového postižení Existují různé druhé sluchového postižení. Termín sluchové postižení zahrnuje jak osoby lehce nedoslýchavé, ohluchlé nebo neslyšící. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o nehomogenní skupinu osob, které se však liší stupněm a druhem sluchového postižení. Dle Zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., se a neslyšící považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. Za hluchoslepé se dle stejného zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí. Na základě Vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. je v České republice používána také následující terminologie: Tabulka 8.1 Klasifikace sluchových vad jednotlivé kategorie ztráty sluchu 27 Velikost ztráty sluchu dle WHO Název kategorie podle Vyhl. MSPV č. 284/1995 Sb db Lehká nedoslýchavost (již od 20) db středně těžká nedoslýchavost db těžká nedoslýchavost db Praktická hluchota více než 90 db, ale body v audiogramu i nad 1kHz Úplná hluchota v audiogramu nejsou žádné body nad 1 khz Úplná hluchota 27 Zdroj: HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. Praha: Septima, strana 454 celkem

121 Klasifikovat sluchové vady lze z hlediska lokalizace místa vzniku postižení, doby vzniku postižení a stupně postižení. Z hlediska lokalizace místa vzniku postižení je možné sluchové postižení dělit na centrální a periferní. Dělení sluchových vad z hlediska doby vzniku postižení se tato kategorie dělí na vrozené a získané. Důležité je zde vzít v potaz, zdali postižení vzniklo před ukončením vývoje řeči nebo až následně. Byla realizována doplňující diskuse zaměřená specificky na problematiku osob s duálním postižením, zejména odhad počtu osob, možností vzdělávání, využívání volného času, pracovní možnosti apod. Diskuse je shrnuta do následujících zjištění. 1. Sociální služby obecně (zajištění potřebnosti) Osoby s duálním postižením mají někdy problém domluvit se sociálním pracovníkem a je třeba hledat způsob jak tuto komunikační bariéru prolomit. Bylo by proto vhodné, kdyby sociální pracovníci znali alespoň základy Lormovy abecedy nebo taktilního znakového jazyka (příp. prstovou abecedu nebo znakový jazyk). V rámci komunikace by také duálně postižení přivítali překladatelské a tlumočnické služby. V Ostravě je 15 osob s duálním postižením, v ČR cca 4000 osob. Mnoho lidí se špatným zrakem má ve stáří problémy se sluchem. Stydí se, že neslyší a řeší problém pozdě. Dalším problémem je, že si musí zvykat na technický zvuk, který přináší více informací a může to být pro ně i nepříjemné a špatně se s tím vyrovnávají. Příkladem může být zvuková signalizace u přechodů, pokud je provoz na komunikaci příliš vysoký, je tato signalizace špatně slyšitelná. Často se také stává, že pokud někdo nezodpovědný jde na červenou, tak se nevidomí ke jdoucímu připojí. Bylo by také vhodné poučit veřejnost o tom, co znamenají jednotlivé barvy na hůlkách nevidomých. Pokud se postižený potřebuje dostat poprvé na určené místo, potřebuje vždy tlumočníka a popis cesty, aby byl schopen tuto cestu příště podniknout sám. Pokud cestu znají, není problém se dostat například ke službě, která je vzdálená i 30 km. V případě duálního postižení je někdy složité zajištění potřebných pomůcek baterie do sluchadel jsou dostupné na jiném místě než jsou poskytovány služby pro nevidomé apod. Bylo by proto vhodné sdružovat potřebné pomůcky a s nimi související služby na jednom místě. Někdy také může nastat problém se zajištěním servisu. Může se jednat jak o nedostupnost místní, tak i finanční. V rámci diskuse bylo také uvedeno, že příspěvky na služby a potřebné věci jsou hodně okleštěné. Byl zrušen příspěvek na psa nebo na pohonné hmoty. Vše závisí na rozhodnutí úřadů a postižení jsou obvykle bezmocní. Domovy důchodců jsou pro duálně postižené až poslední volbou. Obvykle se k tomuto řešení uchylují například po ztrátě partnera nebo blízkého člověka. V domovech totiž ztrácí sociální kontakty a chybí jim zde individuální přístup, například podávání informací z oblasti zájmu klienta. Obvykle se řeší pouze základní věci a to, jídlo a hygiena. 2. Vzdělávání 120 strana 454 celkem

122 Vzdělání je součást kvalitního života. Proto je i pro postižené důležité dostat šanci. V rámci diskuse bylo uvedeno, že pro duálně postižené není možné se vzdělávat skupinově, ale potřebují individuální přístup tj. 1 učitel na 1 žáka. Učitel by měl vědět, kde má žák sluchadla, ptát se průběžně, zdali všemu rozumí, mluvit pomalu, nahlas a dobře artikulovat. Pokud je třeba, měl by být přítomen i tlumočník, např. z Lormu. Velkou výhodou je, pokud je možné používat počítač s brailovým písmem nebo mluvící. Učení se práce s počítačem může být pro postižené výhodou, avšak musí se s výukou začít do 60 let, pak už je obvykle na učení pozdě. Základem pro vzdělávání je pro duálně postižené rodina. Je totiž potřeba také velké trpělivost. Obvykle dětí začínají chápat ve třetím roku života, ale postižený někdy až v osmi letech. 3. Zaměstnávání Postižení často díky svému handicapu mají přidáno v jiné oblasti. Obvykle dokáží být citlivější na jednotlivé dotyky. Díky tomu se můžou uplatnit jako maséři, nebo při drobných montážích, které mohou vykonávat v místě bydliště. Povolání, které mohou vykonávat slyšící, může být například učitele, zpěvák, ladič nebo telefonista. 4. Volný čas Duálně postižení začínají s různými volnočasovými aktivitami, potřebují obvykle průvodce, který jim pomůže v začátcích. Oblíbené aktivity jsou například sbírání mincí a jejich rozeznávání, práce se dřevem, modelářství. Důležité je postižené pro danou aktivitu nadchnout a podrobně popsat proces. Při praní je potřeba našít na oblečení poznávací značky kvůli barevnosti prádla. Postižení mají možnost jít do kina na film, bývají v nich totiž bezdrátová sluchátka, ale existuje i komentované kino (např. Dům služeb). 8.4 Osoby se specifickými potřebami Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání ve společenské místnosti Armády spásy v Ostravě. Diskuse odrážela potřeby lidí spadající do uvedené cílové skupiny. 1. Sociální služby obecně, zejména bydlení Současné bydlení bylo pro účastníky diskuse jakási jistota ve stávající situaci. Azylové domy jim tak poskytují jistotu dohodnutého řádu, vybavení (lednička, pračka, PC, internet, TV apod.). Pro občany v tíživé životní situaci je tato pomoc vítaná, protože by se často na úroveň takového bydlení bez pomoci nedostali. Bydlení je však krátkodobé, většinou na jeden rok. Poté musí hledat bydlení nové. V této situaci se nabízejí byty např. v Přívoze nebo ve Vítkovicích, které jsou dostupné za cca Kč. Toto bydlení je však pro diskutující nevyhovující, protože se jedná často 121 strana 454 celkem

123 o bydlení sociálně nepřizpůsobivých občanů, kde je běžně nepořádek na chodbách, v kuchyních a jiných společných místnostech nebo také vykopané vchodové dveře. Častým jevem je všudypřítomnost alkoholu. Pro účastníky pak takové bydlení neposkytuje stabilní zázemí, ale strach, že se z nouzové situace nikdy nedostanou. Na lepší úrovni jsou byty v Porubě, avšak cena těchto bytů je cca Kč a jsou tedy nad finanční možnosti diskutujících. Citlivě diskutující vnímali stravování. Jsou si vědomi toho, že se všude šetří. Proto také byly zrušeny snídaně i večeře, zůstaly jen obědy. Místo toho je zavedený korunový prodej potravin tedy možnost koupit si levné potraviny. Ty však mají zkrácenou dobu trvanlivosti, a proto je nutné co nejdříve spotřebovat, jinak je pracovník služby vyhodí. Většinou tyto potraviny vydrží den, maximálně dva. Dalším diskutovaným aspektem bylo ošacení, které bylo hodnocené jako horší. Po dohodě se však příležitostně něco vozí z azylového domu. Typ bydlení, který účastníkům chybí, jsou domovy se zvláštním režimem (psychiatrické diagnózy) a také azylový dům se zdravotnickým dohledem. Domy s pečovatelskou službou mají nízkou kapacitu a jsou většinou obsazené. Jako dobrý příklad byl uváděn Domov pod Svazem. 1. Vzdělávání Diskutující uvedli, že mají možnost navštěvovat rekvalifikační kurzy. Ty však dle jejich mínění neřeší nejistotu při shánění práce. K dispozici mají společné místnosti vybavení počítači s přístupem k internetu. Ty se však často nevyužívají, protože málokdo umí s počítači pracovat. 2. Zaměstnávání Zaměstnání je možné získat přes agenturu. Práce je nabízená např. v Mittal Steel Ostrava. Plat je však cca 55 Kč/ hod, což pro účastníky diskuse není zajímavé, zvláště když kmenoví zaměstnanci vydělávají cca 130 Kč/ hod. Byla také zmíněna možnost přivydělat si úklidem zařízení, ale odměna za tuto práci se snížila. Představa slušného výdělku je pro diskutující minimálně 80 Kč/hod. Bylo také uvedeno, že někteří uživatelé pracují na černo. To je však z hlediska pobírání sociálních podpor zakázané. Motivace pracovat na DPP chybí, protože je jím pak příjem pokrátí sociálka. 122 strana 454 celkem

124 3. Volný čas Pozitivně účastníci diskuse hodnotili společná setkávání v rámci celé republiky. Je to pro ně typ společenských zájezdů. Vítané byly také sportovní turnaje. Také společně aktivně trávený čas je uživateli kladně hodnocen. Jedná se například o společné chození na bowling nebo turistika. Jako mínus byla uvedena chybějící zahrádka, která tady dříve byla a nyní je však zrušena. 8.5 Osoby ohrožené návykovými látkami MSK Řízená skupinová diskuse (10-15 členů) se konala v čase a v prostředí pravidelných setkávání v prostorách Denního stacionáře prim. Chvíly v Ostravě s osobami spadající do uvedené cílové skupiny. 1. Sociální služby Jako největší nedostatek účastníci diskuse hodnotili slabou informovanost. Nedostatečné informace pak vedou k dalším chybným krokům a nepomáhají uživatelům vrátit se co nejdříve do každodenního života. Uživatelům chybí kvalitní bezplatní finanční (bezdluhové) poradenství, které by jim poskytlo rady, jak postupovat v případě nedostatku financí. Běžnou první radou je obvykle rozprodání majetku. Diskutující však uvedli, že by například finanční poradenství mohlo pomoci s osobním bankrotem, které je častěji výhodné než konsolidace úvěrů. S tímto problémem také souvisí chybějící bezplatné právní poradenství, které by pomohlo vysvětlit a vyřešit právní kroky, s kterými se uživatelé mohou setkat. Dále bylo zmíněno minimum služeb pro patologické hráče. Byla uvedena pouze služba, kterou zajišťuje jedna osoba (MUDr. Chvíla). Pracovat s touto skupinou začíná také Modrý kříž. Dalším prvkem, který byl zmíněn jako chybějící, byla absence streetworkerů. Diskutující uváděli, že je potřebné mít někoho blízkého, kdo takto postižené podporuje a pomáhá jim. Tím pádem nejsou odříznuti od okolního světa a nevypadnou ze sociálních sítí, které jim mohou pomoci. 2. Bydlení Bydlení tvoří jedno ze základních aspektů kvalitního života. Diskutující však zdůrazňovali, že nájmy bytů jsou pro ně poměrné drahé. Například nájmy RPG bytů se pohybují v rozmezí od 7 000,- Kč do ,- Kč. Ideální cena by však byla 5 000,- Kč. 123 strana 454 celkem

125 Také bylo zmíněno, že chybí startovací byty pro mladé, které by jim mohly pomoci osamostatnit se. Také pro starší lidi by bylo vhodnější levnější bydlení, které by pro ně nebylo natolik finančně vyčerpávající. 3. Herny Diskuse, kde hlavním tematickým prvkem byly herny, se točila především kolem umístění heren. Bylo zdůrazněno, že herny by neměly být v blízkosti škol, ale i tak jsou. Tento problém se týká Ostravy, kde toto pravidlo dodržováno není. I v Hrabůvce je kasino přibližně 200 m od školy. Jako pozitivní byl vnímán Frýdek-Místek, kde se nové herny ruší. 4. Vzdělávání Možnost vzdělávání byla pro účastníky diskuse hodnocena jako důležitá. Avšak pro většinu z nich je studium značně finančně náročné. Proto by přivítali buď zvýhodněný úvěr, kterým by bylo možné toto studium hradit nebo zavést systém stipendii, který by jim vzdělávání umožňoval. 5. Zaměstnávání Zaměstnání by mělo poskytnout finance, které by umožňovaly prožít kvalitní život. Pro diskutující byla finančně zajímavá práce, kde mzda je minimálně 75 Kč/hod. Také bylo uvedeno, že většina zaměstnanců ve stavebnictví dává minimální výplatu a zbytek mzdy poskytuje tzv. na ruku. Pro zaměstnané je to však nejistota, protože nemají jistotu pravidelné výše mzdy. 6. Volný čas Pro diskutující tvořilo důležitou část volného času sportování. Avšak nedostatek kvalitních hřišť jim to často neumožňuje. Například hřiště, na kterém teď hrají fotbal, je parkoviště. Toto provizorní řešení by bylo možné vyřešit tak, že by školní hřiště mohla být volně přístupná. Také skatepark byl zmiňovaný jako dobrá možnost odreagování se. Diskutující uváděli jako dobrý příklad Centrum volného času v Porubě vedle obchodního domu. 7. Návykové látky Jako nejkritičtější místa výskytu návykových látek identifikovali diskutující oblasti Přívoz, Fifejdy, Dubinu a Vítkovice, v menší míře také Porubu. Co se týče typu návykových látek, je možné sehnat téměř vše pervitin, heroin nebo kokain. Jako důvod, proč velký počet mladých lidí začne brát drogy, diskutující uváděli možnou skepsi, která přichází po učení nebo beznaděj při výhledu do budoucnosti. 124 strana 454 celkem

126 Chybu v tomto systému vidí především v chybějící prevenci. Například i ze strany policie, která podle diskutujících nedělá nic, pokud potká mládež nebo děti, které jeví známky možného požití návykových látek. Také bylo uváděno, že první zkušenosti s návykovými látkami mají již děti ve věkovém rozmezí let. 8.6 Osoby s poruchou autistického spektra MSK Při řízené skupinové diskuzi v prostorách sdružení Rainman o.s., která se skládala z následujících tematických okruhů, měl každý z účastníků možnost vyjádřit svůj názor. Diskuse se účastnily osoby blízké osobám s poruchou autistického spektra. Diskusi byla přítomna i dívka s postižením autistického spektra (dále PAS), které si v té době kreslila. 1. Sociální služby obecně V rámci diskuse mezi účastníky vyšlo najevo, že největší chybou je absence jakéhosi systému, který by rámoval potřeby pro osoby s poruchou autistického spektra. Bylo uváděno, že chybí služby pro dospělé s touto poruchou a místo toho jsou pak pětadvacetiletí jedinci umísťování do domovů důchodců, kde nejsou zcela ideální podmínky pro jejich postižení. Dalším systémovým problémem je vymezení pojmu problémové chování. U osob s tímto postižením není vždy problémová situace zcela jasná, spousta věcí se může poškodit nebo rozbít právě v souvislosti s jejich poruchou. Proto je velmi obtížné stanovit míru problémového chování, jedná se individuální záležitost a také záleží na konkrétní osobě sociálního pracovníka. Sociální služba má často tříměsíční zkušební lhůtu pro přijetí klienta a v tomto období se může přihodit řada obtížných situací, která je pak neprávem označována jako problémové chování a jedinec pak není do sociální služby přijat. Dále bylo účastníky diskuse zdůrazněno, že by bylo vhodné zvyšovat vzdělání jak sociálních pracovníků, tak i blízkých ve způsobech řešení obtížných situací nebo při projevu agresivního chování postiženého. Mohlo by se jednat například o výcvik v restrikcích úchopech. Diskutující také mluvili o domovech pro osoby s poruchou autistického spektra. Domov v Petřvaldu označovali jako domov pro osoby s nejtěžším postižením a také zmiňovali Havířov, kde vznikl nový domov pro osoby do ukončení školní docházky. Pozitivně vnímali Integrované denní centrum Žirafa ve Frýdku-Místku. 2. Vzdělávání Osoby s poruchou autistického spektra obvykle navštěvují praktickou školu. Poté následuje docházka na školu střední. Otázkou však zůstává, co se nabízí pro osoby s tímto postižením po ukončení střední školy. Chybí jim služby, které by jim v tomto mohly pomoci. Také je nedostatek asistentu pro autisty, kteří by jim mohli být nápomocní právě v procesu vzdělávání. 125 strana 454 celkem

127 3. Zaměstnání Zaměstnání osoby s poruchou autistického spektra obvykle nalézají v chráněných dílnách nebo v sociálně terapeutických dílnách. Příkladem může být například 4lístek. Bohužel těchto typů zaměstnání je nedostatek ačkoliv by pracovat mohli. Nikdo ze zúčastněných neupřesnil konkrétní požadavky na zaměstnanost. Diskuse směřovala k potřebě chráněných dílen, zejména v Ostravě. Problém zaměstnanosti se dotýká celé společnosti. Naráží na aktivity neziskových organizací, na jejich financování, na specifické vyškolení personálu, které v případě zaměstnávání osob s PAS musí být zajištěno. V této oblasti se pohybují profesionálové, jedinci, jejichž děti trpí PAS, kteří mají osobní zájem na zajištění jejich existence. Bez osobní účasti není pravděpodobnost, že by se situace se zaměstnáváním těchto specifických osob výrazně změnila Bydlení Samostatné bydlení bez pomoci rodičů je pro takto postižené osoby téměř nemožné. Avšak jejich rodiče v pozdějším věku nemají sílu na intenzivní podporu svých dětí nebo také umírají. Problém je pak v chybějících návazných službách, který by strach rodičů, zdali bude o jejich děti dobře postaráno, vyřešil. Diskutujícím také chybí odlehčovací služby (na týden, dva týdny). V souvislosti s odlehčovacími službami, diskutující uváděli, že se jedná zejména o systémový problém se složitou legislativou a poměrně náročnou službu. Krizové lůžko je pro osoby s poruchou autistického spektra finančně nedostupné. 5. Volný čas Trávení volného času je pro osoby s poruchou autistického spektra velice individuální záležitost. Častým problémem může být také zvýšená citlivost na sociální prostředí, ve kterém se takto postižení ocitnou nebo jeho náhlá změna. Proto je nutné přistupovat a zkoušet velmi citlivě možnosti trávení volného času. Diskutující uváděli, že postižení mají často velmi kladný vztah k hudbě, proto by ocenili návštěvu koncertů, divadla nebo zábavních představení. Také někteří jedinci velmi kladně reagují na zvířata, proto by diskutující uvítali i možnosti terapie s domácími zvířaty. 28 Je možno odkázat na projekty zaměstnávání osob s PAS realizovaných v Brně, ale na diskusní skupině nic takového nezaznělo. 126 strana 454 celkem

128 9. Analýza specifických cílových skupin, kvantitativní analýza Kvantitativní výzkumné šetření zejména prostřednictvím řízených interview bylo zaměřené na jednotlivé cílové skupiny jako součást výzkumného souboru uživatelů sociálních služeb. 9.1 Důvod vyhledání sociální služby Sociální služby jsou uživateli služeb vyhledávány s ohledem na aktuální potřebu dané cílové skupiny. Počet uživatelů, kteří uvedli důvod vyhledání sociální služby alespoň jednou, je uvedený jednak v tabulce 9.1, jednak v grafu 9.1. Tabulka 9.1: Počet osob, které uvedly důvod vyhledání sociální služby podle cílových skupin cílové skupiny Důvod vyhledání služby zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentální a kombinované postižení chronické duševní onemocnění porucha autistického spektra ohrožení a závislí na návykových látkách se specifickými potřebami Dostupnost Ekonomická výhodnost Ulehčení rodině Nefungující rodina Osamělost Nedostupnost jiných služeb Získání soběstačnosti Vyřešení nepříznivé životní situace Pomoc v krizové sociální situaci Nouzové ubytování Důležité mezilidské kontakty strana 454 celkem

129 Graf 9.1: Počet osob, které uvedly důvod vyhledání sociální služby (podle cílových skupin) Dostupnost Ekonomická výhodnost Ulehčení rodině Nefungující rodina Osamělost Nedostupnost jiných služeb Získání soběstačnosti Vyřešení nepříznivé životní situace Pomoc v krizové sociální situaci Nouzové ubytování Důležité mezilidské kontakty Nejčastější důvod pro vyhledání sociální služby v cílových skupinách je uveden v tabulce 9.2. Odpovědi dotázaných byly logické a odrážejí jejich aktuální postoje. Důležité mezilidské kontakty uvádějí na prvním místě jak osoby s mentální postižením, tak s PAS. Ekonomická výhodnost sociálních služeb byla uvedena pouze u osob se zdravotním postižením a u osob se specifickými potřebami. Uživatelé však uváděli více důvodů, proč sociální službu vyhledali. Tabulka 9.2 Nejčastější důvod vyhledání sociální služby podle cílových skupin Cílová skupina zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentálním postižením chronické duševní onemocnění ohrožení a závislí na návykových látkách se specifickými potřebami porucha autistického spektra Nejčastější důvod vyhledání sociální služby Získání soběstačnosti Důležité mezilidské kontakty Získání soběstačnosti Vyřešení nepříznivé životní situace Nouzové ubytování Důležité mezilidské kontakty 9.2 Zdroje informovanosti o sociálních službách Důležitou okolností je, odkud uživatelé, tedy z jakých zdrojů, informace o sociálních službách získávají. Uživatelé sociálních služeb se nejčastěji obracejí na pracovníky služeb, viz graf 9.2, pouze osoby s PAS využívají nejčastěji internet. Nejedná se však přímo o klienty 128 strana 454 celkem

130 s PAS, ale o osoby jim blízké, které se takto vyjadřovaly. Další častou možností je využití osob blízkých. V této okolnosti se uživatelé služeb liší od veřejnosti, u níž se jedná především o získávání informací od osob blízkých a využití internetu. Graf 9.2: Zdroje informovanosti o sociálních službách podle cílových skupin (%, N=349) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Od blízkých osob (rodiny, přátel) Od lékaře Od úředníka Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z plakátů, letáků apod. Z internetu Z jiných zdrojů Tabulka 9.3: Zdroje informovanosti o sociálních službách podle cílových skupin 29 Informace Od blízkých Od Od osob lékaře úředníka (rodiny, přátel) Od sociálního pracovníka (poskytovatel e soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z plakátů, letáků apod. Z Z jiných internetu zdrojů Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Celkem zdravotní Abs postižení (smyslové, Skupiny % tělesné) 22,4% 12,2% 2,0% 38,8% 10,2%,0% 4,1% 10,2%,0% 100,0% mentální Abs V souhrnné tabulce jsou údaje týkající se seniorů nad 65 let, ty však nejsou v této části analyzovány a komentovány. 129 strana 454 celkem

131 a kombinov % ané 12,8% 5,1%,0% 59,0% 5,1%,0% 7,7% 10,3%,0% 100,0% postižení chronické duševní onemocn ění Abs % 8,6% 17,1% 2,9% 48,6% 2,9%,0% 11,4% 8,6%,0% 100,0% porucha Abs autistické ho spektra % 33,3%,0%,0% 25,0%,0%,0% 41,7%,0%,0% 100,0% ohrožení a Abs závislí na návykovýc % h látkách 21,2%,0% 9,1% 45,5% 9,1% 3,0% 12,1%,0%,0% 100,0% se Abs specifický mi % potřebami 12,1%,0% 33,3% 36,4% 6,1%,0% 3,0% 3,0% 6,1% 100,0% senioři nad 65 let Abs % 45,3% 12,8% 2,0% 29,1% 8,8%,7%,0%,7%,7% 100,0% Celkem Abs % 28,9% 9,5% 5,4% 37,8% 7,4%,6% 5,4% 4,0%,9% 100,0% 9.3 Specifické potřeby cílových skupin Potřeby specifických cílových skupin jsou upřesněny jednak kvalitativní analýzou, jednak zjištěními níže uvedených analýz. Na dotaz, jaké sociální služby by si uživatelé služeb přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli uživatelé více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 9.4, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. 130 strana 454 celkem

132 Tabulka 9.4: Seznam služeb Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. 131 strana 454 celkem

133 pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (sociálně aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb Druhy sociálních služeb nebo služeb souvisejících, které by si uživatelé služeb osobně přáli, nebo na jaké typy služeb by se měly sociální služby nebo služby související v budoucnu zaměřit, případně by měla být vybudována další zařízení, neboť tuto oblast považují za problémovou, jsou uvedeny úplným výčtem všech služeb, které byly zmíněny (tři volby byly sečteny) a jsou uvedeny v tabulce 9.5. Sociální služby, na které byla zaměřena zvýšená pozornost, jsou zvýrazněny vybarvením. Zaměstnání a pracovní poradenství bylo vnímáno jako potřebné všemi cílovými skupinami. Součástí problematiky zaměstnanosti bylo požadavek na zvýšení počtu služeb pro uplatnění uživatelů služeb na chráněném trhu práce. Zde se jednalo zejména o požadavek osob s chronickým duševním onemocněním. Požadavek na svoz občanů, resp. specializovanou dopravu příliš zvýznamňován nebyl. Problematika kulturního vyžití a využití volného času byla uváděna zejména osobami se zdravotním postižením a chronickým duševním onemocněním, nicméně promítala se napříč všemi cílovými skupinami. Zazněl opakovaný požadavek na rozšíření chráněného bydlení, zejména osobami s chronickým duševním onemocněním a všemi dalšími cílovými skupinami. Odstraňování architektonických bariér bylo požadováno zejména osobami s tělesným postižením. Specifickým byl požadavek na bezplatný přístup k internetu cílovou skupinou osob ohrožených a závislých na návykových látkách. Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu vyžadovaly osoby ohrožené a závislé na návykových látkách. 132 strana 454 celkem

134 Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí preferovala cílová skupina osob se zdravotním postižením a celkové rozšíření služeb pro zdravotně postižené bylo uváděno cílovou skupinou osob s mentálním a kombinovaným postižením. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 9.5. Tabulka 9.5: Četnost požadovaných služeb podle jednotlivých cílových skupin zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentální a kombinovan é postižení chronické duševní onemocnění porucha autistického spektra ohrožení a závislí na návykových látkách se specifickými potřebami Na programy pro mladé rodiny s dětmi Nabídky pro volný čas Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkován í práce Snížení omezení v pobytových zařízeních Svoz občanů, specializovaná doprava Služby denního centra Noclehárny Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti strana 454 celkem

135 Odstraňování vnitřních architektonický ch bariér Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Rozšíření poradenství o problémech zdraví Odstraňování venkovních architektonický ch bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření sociální rehabilitace Sociální služby mimo obvyklou strana 454 celkem

136 pracovní dobu Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/roz šíření azylových domů Na podporu dobrovolnictví Na rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností Na jiný typ služeb Specifické oblasti životního způsobu Do specifických oblastí životního způsobu lze zařadit spokojenost s přístupem ke vzdělání, jak je uvedeno v grafu 9.4, spokojenost s kulturním vyžitím cílových skupin, jak je uvedeno v grafu 9.5 a spokojenost s volnočasovými aktivitami, jak je uvedeno v grafu 9.6. S přístupem ke vzdělání jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby ohrožené a závislé na návykových látkách, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné) osoby s mentálním a kombinovaným postižením, s poruchou 135 strana 454 celkem

137 autistického spektra a osoby se specifickými potřebami uváděly neutralitu či celkovou nespokojenost s přístupem ke vzdělání. S kulturním vyžitím jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby se specifickými potřebami, osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné) osoby s mentálním a kombinovaným postižením, osoby ohrožené a závislé na návykových látkách a osoby s poruchou autistického spektra. S volnočasovými aktivitami jsou spokojeni nejvíce v pořadí osoby ohrožené a závislé na návykových látkách, osoby se specifickými potřebami, osoby s chronickým duševním onemocnění, osoby se zdravotním postižením (smyslové, tělesné), osoby s mentálním a kombinovaným postižením, a osoby s poruchou autistického spektra. Graf 9.4: Spokojenost s přístupem ke vzdělání dle specifických skupin se specifickými potřebami 50,0% 50,0% chronické duševní onemocnění 72,7% 9,1% ohrožení a závislí na návykových látkách zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 62,5% 58,8% 23,5% velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a, ani nespokojen/a mentální a kombinované postižení 30,4% 21,7% 4,3% spíše nespokojen/a porucha autistického spektra 28,6% 28,6% 14,3% velmi nespokoje/a 0% 20% 40% 60% 80% 100% 136 strana 454 celkem

138 Graf 9.5: Spokojenost s kulturním vyžitím dle specifických skupin se specifickými potřebami ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění mentální a kombinované postižení zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 71,4% 43,5% 28,6% 52,4% 44,4% 45,5% 0% 20% 40% 60% 80% 100% velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a, ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokoje/a Graf 9.6: Spokojenost s volnočasovými aktivitami dle specifických skupin se specifickými potřebami ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění mentální a kombinované postižení zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 50,0% 52,0% 25,0% 41,4% 33,3% 34,8% 0% 20% 40% 60% 80% 100% velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a, ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokoje/a Připlácení za sociální služby Ochota připlácet za sociální služby u jednotlivých specifických skupin různorodá a je uvedená v grafu 9.7. V každé specifické skupině jsou ti, kteří za službu nejsou ochotny připlácet. Jedná se o třetinu osob s PAS a více než třetinu osob s tělesným postižením. Do částky 100,- Kč. jsou ochotny připlácet za službu osoby všech specifických skupin. 137 strana 454 celkem

139 Graf 9.7: Ochota připlácet za sociální služby dle specifických skupin se specifickými potřebami 32,3% 9,7% méně než 50,-Kč ohrožení a závislí na návykových látkách 42,4% 18,2% do 100,-Kč porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění mentální a kombinované postižení 8,3% 18,4% 42,4% 33,3% 27,3% 26,3% do 500,-Kč do 1000,-Kč do 1500,-Kč 1500,-Kč a více zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 23,9% 37,0% nejsem ochoten/ochotna připlácet 0% 20% 40% 60% 80% 100% Dojíždění za službou Za sociální službou jsou ochotny dojíždět nejdále osoby s PAS a to více jak 100 km. Osoby se specifickými potřebami jsou nejčastěji ochotny za službou dojíždět do 5 km. Do této vzdálenosti jsou ochotny dojíždět osoby náležející všem specifickým skupinám. Do vzdálenosti 10 km je ochotna jezdit necelá polovina osob s chronickým duševním onemocněním, necelá třetina osob s mentálním a kombinovaným postižením a se zdravotním postižením. Více než čtvrtinou jsou zastoupeny v této dopravní vzdálenosti i osoby s PAS a osoby závislé na návykových látkách. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu Graf 9.8: Ochota dojíždět za sociální službou dle specifických skupin se specifickými potřebami ohrožení a závislí na návykových látkách porucha autistického spektra chronické duševní onemocnění mentální a kombinované postižení zdravotní postižení (smyslové, tělesné) 18,2% 20,0% 10,8% 31,6% 53,6% 14,3% 37,9% 27,6% 27,3% 43,3% 35,1% 31,6% 9,1% 2,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% do 5 km do 10 km do 20 km do 30 km do 50 km do 100 km více než 100km 9.4 Základní demografické charakteristiky cílových skupin Vzdělanostní struktura cílových skupin Dosažené vzdělání uživatelů služeb podle cílových skupin je uvedené v grafu 9.9. Osoby s PAS mají pouze vzdělání základní. Základní vzdělání převažuje u všech cílových skupin, kromě osob s chronickým duševním onemocněním. 138 strana 454 celkem

140 Graf 9.9: Dosažené vzdělání uživatelů služeb podle cílových skupin (%, N=349) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vysoká škola Vyšší odborná škola Maturita Vyučen(a) bez maturity Základní bez vyučení, případně bez vzdělání Věková struktura cílových skupin Věková struktura cílových skupin je uvedena v grafu Ve skupině osob s mentálním a kombinovaným postižením převažovali uživatelé mladších věkových kategorií. 139 strana 454 celkem

141 Graf 9.10: Věková struktura cílových skupin (%, N=349) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% více jak 65 let let let do 15 let Pohlaví Zastoupení pohlaví uvnitř jednotlivých cílových skupin je uvedné v grafu Graf 9.11: Pohlaví uživatelů cílových skupin (%, N=349) zdravotní postižení (smyslové, tělesné) mentální a kombinované postižení chronické duševní onemocnění ohrožení a závislí na návykových látkách muž žena porucha autistického spektra se specifickými potřebami 0% 20% 40% 60% 80% 100% 140 strana 454 celkem

142 10. Shrnutí Uživatelé sociálních služeb jsou většinou s dostupností služeb spokojeni, podprůměrná spokojenost byla s tlumočnickými službami u sluchově postižených. Celkově jsou uživatelé spokojeni s finanční dostupností služeb, možnostmi kulturního vyžití i celkově s přístupem ke vzdělání (hodnocení mírně lepší než velmi dobré). Spokojenost s dostupností volnočasových aktivit a zájmových kroužků byla mírně pod hodnocením velmi dobrým. Pokud by byli uživatelé odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, dvě pětiny dotázaných by preferovaly domácí péči. Na dalším místě by byla preferována docházka do denního centra, denního stacionáře, dům s pečovatelskou službou, rovněž pobytová zařízení (např. domov pro seniory, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro zdravotně postižené). Většinou by byli uživatelé ochotni si za službu (mimo příspěvek na péči) připlatit. Nejčastěji třetina uživatelů částku 100,- Kč, čtvrtina uživatelů není ochotna za služby připlácet vůbec. Uživatelé služeb by byli ochotni za sociální službou i dojíždět. Nejčastěji se jednalo o vzdálenost do 10 km a do 5 km (v obou případech necelá třetina uživatelů). Potřeby uživatelů služeb jsou nejčastěji orientované na potřeby bydlení pro seniory, chráněné bydlení, rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny, nabídky pro volný čas, odstraňování vnitřních architektonických bariér, odstraňování venkovních architektonických bariér, zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce a rozšíření informovanosti pro různé oblasti života. Specifické postavení mají osoby náležející cílovým skupinám s relativně malou četností jejich výskytu. Tyto specifické skupiny potřebují pro svůj život rozšíření různých služeb, které aktuálně využívají a jsou s nimi v různé míře spokojeny. Osoby náležející do cílové skupiny osob se zdravotním postižením jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, zejména s personálem, nejméně jsou spokojeny s dostupností volnočasových aktivit, dopravou do zařízení sociálních služeb a půjčováním zdravotnických pomůcek. Osoby s mentálním postižením jsou nejvíce spokojeny s rozvržením pracovní doby v zařízeních a bezbariérovostí, nejméně s půjčováním zdravotnických pomůcek a finanční dostupností služby. Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou nejvíce spokojeny s rozvržením pracovní doby v zařízeních, se způsobem poskytování služby, zejména s personálem, nejméně s volnočasovými aktivitami a tlumočnickou službou. Osoby s poruchou autistického spektra jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, přístupem ke vzdělání a s personálem, nejméně s půjčováním zdravotnických pomůcek a kapacitou v zařízeních. Osoby ohrožené a závislé na návykových látkách jsou nejvíce spokojeny s půjčováním zdravotnických pomůcek, s personálem a se způsobem poskytování služby. Nejméně s bezbariérovostí v zařízeních. Osoby se specifickými potřebami jsou nejvíce spokojeny se způsobem poskytování služby, zejména s personálem a s kapacitou zařízení, nejméně s tlumočnickou službou pro osob se sluchovým postižením. Ochota připlácet za sociální služby je u jednotlivých specifických skupin různorodá a v každé specifické skupině jsou ti, kteří za službu nejsou ochotny připlácet. Jedná se o třetinu osob s PAS a více než třetinu osob s tělesným postižením. Do částky 100,- Kč jsou ochotny připlácet za službu osoby všech specifických skupin. Za sociální službou jsou ochotny dojíždět nejdále osoby s PAS a to více jak 100 km. Do vzdálenosti 10 km je ochotna jezdit necelá 141 strana 454 celkem

143 polovina osob s chronickým duševním onemocněním, necelá třetina osob s mentálním a kombinovaným postižením a se zdravotním postižením. Zaměstnání a pracovní poradenství bylo vnímáno jako potřebné všemi cílovými skupinami. Součástí problematiky zaměstnanosti byl požadavek na zvýšení počtu služeb pro uplatnění uživatelů služeb na chráněném trhu práce. Zde se jednalo zejména o požadavek osob s chronickým duševním onemocněním. Zazněl opakovaný požadavek na rozšíření chráněného bydlení, zejména osobami s chronickým duševním onemocněním a všemi dalšími cílovými skupinami. Odstraňování architektonických bariér bylo požadováno zejména osobami s tělesným postižením. Specifickým byl požadavek na bezplatný přístup k internetu cílovou skupinou osob ohrožených a závislých na návykových látkách. 142 strana 454 celkem

144 V. Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU Analýza potřeb sociálních služeb Moravskoslezského kraje v rámci územního členění dle POU byla realizovaná prostřednictvím výzkumných šetření v lokalitách MSK zaměřených na zadavatele sociálních služeb, tedy obce s POU, na veřejnost, občany žijící v obcích všech typů v MSK a poskytovatele sociálních služeb poskytující v lokalitách POU konkrétní sociální služby. Kapitola obsahuje výstupy týkající se spádových oblastí, které náležejí jednotlivým obcím s POU MSK. Jsou uvedeny sociální služby poskytované na dotčených územích MSK. Z výzkumu zadavatelů sociálních služeb jsou prezentovaná zjištění, zda se obce ve svých spádových územích potýkají s problémy některých skupin občanů a zda by potřebovaly pro tuto oblast specifickou pomoc. Z průzkumu veřejnosti zaměřeného na potřeby sociálních služeb byly pro analýzu spádových oblastí v obcích s POU vybrány následující oblasti: - Zdroje informací o sociálních službách - Preference druhů pomoci v případě potřeby - Ochota připlácet za sociální službu (mimo příspěvek na péči, pokud ho pobírají) - Úroveň informovanosti o specifických cílových skupinách - Vědomost o procesu komunitního plánování sociálních služeb - Podpora vzdělání a informovanosti v různých oblastech spojených se sociálními službami - Potřeba sociálních služeb nebo služeb souvisejících V závěru analýzy potřeb sociálních služeb jednotlivých obcí jsou uvedena specifická doporučení, která ze získaných zjištění vyplývají. 143 strana 454 celkem

145 V.1 Bílovec Obec Bílovec tvoří střed os v trojúhelníku mezi městy Ostravou, Novým Jičínem a Opavou. Městem protéká říčka Bílovka, která se vlévá do Odry. V blízkosti Bílovce se také nachází přírodní park Oderské vrchy. Historicky patří Bílovec k územím s rozšířeným zemědělstvím a chovem dobytka. Nalezneme zde tři základní školy, gymnázium a soukromou střední školu. K žilo v Bílovci obyvatel, k vzrostl počet obyvatel na 7 558, avšak k jejich počet klesl na Na území POU jsou poskytovány sociální služby pro cílové skupiny uvedené v následující tabulce 1.1. Tabulka 1.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením senioři domovy pro seniory 1 osobní asistence Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 1.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Jednalo se o problémy nejvýše průměrné a to děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby se zdravotním postižením a rodiny s dítětem/dětmi. Tabulka 1.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 3 osoby se zdravotním postižením 3 rodiny s dítětem/dětmi 3 osoby se zrakovým postižením 4 senioři 4 imigranti a azylanti 5 oběti domácího násilí 5 oběti obchodu s lidmi 5 oběti trestné činnosti 5 osoby bez přístřeší 5 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5 osoby komerčně zneužívané 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 144 strana 454 celkem

146 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 5 osoby s mentálním postižením 5 osoby v krizi 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 5 pachatelé trestné činnosti 5 Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bílovec je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 5 osoby, které jsou se zdravotním postižením a potřebovaly by pomoc. Mírné problémy byly uváděny se skupinou senioři a osoby se zrakovými problémy. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,6). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf 1.1. Graf 1.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 1% 16% 10% 6% 29% 26% 9% 3% Úředníka (např. OSV) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji 145 strana 454 celkem

147 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 1.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 1.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 14% 5% 42% Domácí péče Docházka do denního centra 24% Chráněné bydlení Pobytové zařízení 5% 10% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bílovec by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 1.3. Graf 1.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 10% 6% 8% 7% 21% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč 28% 20% Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 146 strana 454 celkem

148 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v tabulce 1.4. a grafu 1.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 1.3, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá (do známky 3,5). Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 147 strana 454 celkem

149 Graf 1.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 1.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 15 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf strana 454 celkem

150 Graf 1.5 Vědomost o pojmu komunitní plánování (N=80) Úředníka (např. OSV) 68% 6% 4% 5% 1% 2% 5% 9% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 1.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 5% 7% 8% Ano 21% Spíše ano 59% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách Občané byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 1.3. Občané Bílovecka měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano 149 strana 454 celkem

151 ,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 1.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,25 O skupinách se specifickými potřebami 1,67 O dostupnosti zdravotní péče 1,75 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,75 O existenci konkrétních služeb 1,9 O preventivních programech 1,92 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 1,92 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,42 Vztahových a rodinných problémů 2,42 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,42 O existenci svépomocných skupin 2,88 Pracovní poradenství 3,08 Dluhové poradenství 4,17 Vyžadované sociální služby Občané Bílovecka byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 1.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 1.4. Vyžadované služby Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) 150 strana 454 celkem

152 Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené 151 strana 454 celkem

153 Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany Bílovecka obvyklé (sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, internet) - Vytvořit terénní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, rovněž rozšířit službu osobní asistence, která zvýší kvalitu života uživatelů této služby - Posílit samostatnost a soběstačnost občanů v případě nepříznivé sociální situaci - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér - Vzít v úvahu témata, která veřejnost uvedla jako důležitá (např. služby pro osamělého rodiče s dětmi, pro osoby v krizi apod.) 152 strana 454 celkem

154 denní stacionáře domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba raná péče sociálně terapeutické dílny terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.2 Bohumín Bohumín se nachází na hranici dvou států, Polska a České republiky, na soutoku dvou řek Odry a Olše, na křižovatce železničních tratí a pouze 5 km od Ostravy. To vše dohromady vytváří strategickou polohu pro město, které leží v ostravské pánvi. Území, na kterém se Bohumín rozkládá, je rovinaté. Při soutoku Odry a Olše leží v nadmořské výšce 189 metrů nad mořem, což tento bod řadí mezi nejnižší v Moravskoslezském kraji. Na území Bohumína sídlí významné podniky, které vytvořili pracovní pozice pro většinu ekonomicky aktivních obyvatel nejen Bohumína, ale i přilehlého okolí 30. Bohumín tak společně s Ostravou a jinými městy vytváří průmyslovou základnu pro region. V roce 2005 žilo v Bohumíně obyvatel, avšak k se jejich počet snížil na Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 2.1. Tabulka 2.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 etnické menšiny 1 oběti domácího násilí 1 oběti trestné činnosti 1 osoby bez přístřeší 1 1 osoby komerčně zneužívané 1 osoby s chronickým duševním onemocněním Oficiální stránky města Bohumín. Dostupné z strana 454 celkem

155 denní stacionáře domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba raná péče sociálně terapeutické dílny terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby s chronickým onemocněním 1 osoby s jiným zdravotním postižením 1 osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy 1 1 pachatelé trestné činnosti 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 1 senioři strana 454 celkem

156 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 2.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Uváděli spíše problémy cílových skupin děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti trestné činnosti osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, průměrné problémy skupin obětí domácího násilí a osob se vztahovými a rodinnými problémy. Tabulka 2.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 oběti trestné činnosti 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 oběti domácího násilí 3 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bohumín je odhadováno asi 30 rodin s dětmi, které by pomoc potřebovaly. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je mají průměrné (známka = 2,7). Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), pětina na by využila internetové stránky, dále lékaře a sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 2.1. Graf 2.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=101) 21% Na blízké osoby (rodina, přátelé) 9% 10% 60% Lékaře Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky 155 strana 454 celkem

157 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili dům s pečovatelskou službou, domácí péči, docházku do denního centra a pobytové zařízení sociálních služeb, viz graf 2.2. Jako omezení pobytových služeb vnímají např. vysoké platby v těchto zařízeních, také nedostatek volných míst. Graf 2.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=101) 43% 30% Domácí péče Docházka do denního centra 9% 18% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bohumín by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 2.3. Graf 2.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 32% 8% 23% 37% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 156 strana 454 celkem

158 Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách Osoby s tělesným postižením Děti, mládež 1Osoby se sluchovým postižením Rodiny s dítětem/dětmi Osoby se zdravotním postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby s mentálním postižením Etnické menšiny Osoby s kombinovaným postižením Skupiny se vztahovými problémy Osoby s chronickým onemocněním II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny v grafu 2.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky cílových skupin Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, Osoby s tělesným postižením a u cílové skupiny Děti, mládež. Ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 2.4 (kde je uvedena dobrá informovanost o uvedených cílových skupinách, do hodnocení známkou 3). Graf 2.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně 157 strana 454 celkem

159 měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 2.5. Více než třetina dotázaných by byla ochotna se do komunitního plánování zapojit, třetina váhá a necelá třetina uvedla, že by zájem neměla, viz graf 2.6. Je možné usoudit, že v POU Bohumín jsou dobré podmínky pro zapojení veřejnosti do procesu komunitního plánování sociálních služeb. Graf 2.5 Vědomost o pojmu komunitní plánování (N=101) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 7% 12% 1% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 60% 10% 10% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 2.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 2.3 O existenci konkrétních služeb 1,5 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,6 O dostupnosti zdravotní péče 1,8 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1, strana 454 celkem

160 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,07 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 2,13 O existenci svépomocných skupin 2,2 O skupinách se specifickými potřebami 2,38 Vztahových a rodinných problémů 2,6 Pracovní poradenství 2,8 O preventivních programech 2,93 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,5 Dluhové poradenství 3,53 Vyžadované sociální služby Občané POU Bohumín byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 2.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Specifikem Bohumínska je potřeba odstraňování vnějších architektonických bariér, v nájezdy a sjezdy chodníků, nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. Celkově je potřebná bezbariérová dostupnost zdravotních služeb. Občané vnímají důležitost zajištění podpory pro rodiny s dětmi, např. další možnosti hlídání dětí, zlepšení provozní doby mateřských škol, školních družin Domu dětí a mládeže. Tabulka 2.4 Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, 159 strana 454 celkem

161 před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Závěrem lze doporučit: - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména ve vytváření bezbariérové dostupnosti zdravotních služeb, v realizaci nájezdů a sjezdů chodníků, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod. - Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod., zejména pro cílovou skupinu dětí a mládeže ve věku od 6 do 26 let - Poradenství pro osob se vztahovými a rodinnými problémy, případně pro oběti násilí - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra), důraz klást na rodinné soužití - Rozšířit/vybudovat noclehárnu/azylový dům pro občany bez přístřeší - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU 160 strana 454 celkem

162 azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domy na půl cesty chráněné bydlení nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.3 Bruntál Město Bruntál se nachází na pomezí zemské hranice Moravy a Slezska a bylo založeno jako město hornické. Rozkládá se na území Nízkého Jeseníku, které je známé těžbou barevných a drahých kovů. Toto podhorské město se nachází 55 km severně od Olomouce a pouhých 26 km jihozápadně od polských hranic. Počátkem 20. let minulého století byl zaznamenán příchod několika významných průmyslových podniků 31. Mezi významná odvětví patří výroba plastických hmot. Od roku 2008 se počet obyvatel, oproti létům předchozím, začal skokově snižovat. V roce 2006 zde žilo obyvatel, ale k jich zde bylo evidováno už jen Na území POU jsou aktuálně poskytované pro různé cílové skupiny sociální služby, které jsou uvedené v následující tabulce 3.1. Tabulka 3.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny oběti domácího násilí oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p 1 31 Oficiální stránky města Bruntál. Dostupné z strana 454 celkem

163 azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domy na půl cesty chráněné bydlení nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby komerčně zneužívané 1 osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním 2 osoby s jiným zdravotním postižením 2 osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti strana 454 celkem

164 azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domy na půl cesty chráněné bydlení nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 1 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 3.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé uváděli velkou potřebu pomoci pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách a spíše potřebu pomoci pro osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby bez přístřeší a osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Tabulka 3.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby bez přístřeší 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU Bruntál je v rámci regionu odhadováno asi 350 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a dalších asi 225 rodin ohrožených sociálním vyloučením, které by rovněž potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji neví, na koho se obrátit, případně by využili internetové stránky, viz graf strana 454 celkem

165 S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou ty, které jsou používány, a to poskytovatelé sociální služby, internetové prezentace. Graf 3.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=100) 11% 7% 18% Lékaře Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 44% 20% Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 3.2. Z uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 3.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=100) 11% 11% 36% Domácí péče Docházka do denního centra 22% 11% 9% Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost 164 strana 454 celkem

166 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do Kč, viz graf 3.3. Graf 3.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=100) 19% 11% 12% 13% 0% 22% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 23% Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 3.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 3.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají, přičemž jsou spíš podprůměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 165 strana 454 celkem

167 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 18. Osoby se zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 17. Osoby se sluchovým postižením 2. Etnické menšiny 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 6. Oběti trestné činnosti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 9. Osoby komerčně zneužívané 15. Osoby s mentálním postižením 3. Imigranti a azylanti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 3.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

168 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf 3.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit viz graf 3.6. Graf 3.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=100) 11% Od úředníka (samosprávy apod.) 89% Nesetkal/a Graf 3.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=100) 8% 10% Ani ano, ani ne Spíše ne 82% Ne Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 3.1. Občané Bruntálska měli zájem o vzdělávání v oblasti 167 strana 454 celkem

169 níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchy vývoje dítěte. Tabulka O existenci konkrétních služeb 1,25 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,9 O existenci svépomocných skupin 2 Pracovní poradenství 2,17 O dostupnosti zdravotní péče 2,25 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,42 O preventivních programech 2,42 O skupinách se specifickými potřebami 2,92 Problematika vztahových a rodinných problémů 3,17 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3,25 Dluhové poradenství 3,27 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,42 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,42 Vyžadované sociální služby Občané POU Bruntál byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 3.3 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 32 Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu. 168 strana 454 celkem

170 Tabulka 3.3. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Služby denního centra Noclehárny Kontaktní centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby osobní asistence Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany Bruntálska obvyklé (sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, internet, lékaře) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Rozšířit služby pro seniory - centra sociálních služeb pro seniory, malometrážní byty, klubových aktivit seniorů - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) - Zajistit/podpořit vybudování bydlení pro seniory se specifickými potřebami - Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (zvážit možnost zřízení denního stacionáře, domova pro osoby se zvláštním režimem, službu chráněného bydlení v Bruntále) - Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší - Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (kapacitní rozšíření a využití domů na půli cesty). - Vytvořit a realizovat program sociálního bydlení pro rodiny s dětmi, zejména zachování stávajících služeb pro cílové skupiny rodič s dětmi a osoby bez přístřeší (Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, AD pro muže) - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením - Podporovat služby finančního poradenství 169 strana 454 celkem

171 denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory chráněné bydlení nízkoprahová denní centra noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.4 Český Těšín Město Český Těšín vzniklo v roce 1920 jako rozdělení sporného území Těšínska v době, kdy vznikalo Československo a Polsko. Hranici tvoří řeka Olše, která město rozdělila na dvě části. Český Těšín tedy leží na hranici s Polskem a plní tak funkci významného dopravního uzlu. Český Těšín má bohatou průmyslovou tradici zaměřenou zejména na polygrafický a automobilový průmysl. Výhodná pozice u hranic států rovněž napomáhá k udržování českopolských styků a žije zde poměrně početná menšina obyvatel hlásících se k národnosti polské. Český Těšín trpí odlivem občanů, který je dán především vysokou frekvencí dojíždění za prací a špatnou dopravní dostupností. 33 K měl Český Těšín obyvatel, ale k se jejich počet snížil na Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 4.1. Tabulka 4.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením Integrovaný plán rozvoje města Česky Těšín přípravné práce strana 454 celkem

172 osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 senioři Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 4.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby v krizi a osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Tabulka 4.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny osoby bez přístřeší 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 osoby v krizi 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny 3 osoby s chronickým duševním onemocněním 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby s tělesným postižením 3 osoby se sluchovým postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 rodiny s dítětem/dětmi 3 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) strana 454 celkem

173 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 4 imigranti a azylanti 4 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 4 pachatelé trestné činnosti 4 senioři 4 Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 30 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 10 osob se zdravotním postižením a 30 osob s problémy (zdravotními, bez přístřeší apod.), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, dále na úředníka či hromadné sdělovací prostředky, viz graf 4.1. Graf 4.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 10% 30% Od úředníka (samosprávy apod.) 30% 10% 10% 10% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Informace nepotřebuji 172 strana 454 celkem

174 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji by upřednostnili domácí péči (70%). Další možnosti jsou uvedené v grafu 4.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 4.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 10% 10% 10% 70% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč (40%), viz graf 4.3. Graf 4.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) Méně než 50,- Kč 10% 10% 20% Do 100,- Kč 10% Do 500,- Kč 10% 40% Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 173 strana 454 celkem

175 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 4.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 4.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 174 strana 454 celkem

176 24. Rodiny s dítětem/dětmi 18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 25. Senioři 6. Oběti trestné činnosti 1. Děti, mládež 15. Osoby s mentálním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 26. Skupiny se vztahovými problémy 23. Pachatelé trestné činnosti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 2. Etnické menšiny 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní 17. Osoby se sluchovým postižením 20. Osoby v krizi 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 7. Osoby bez přístřeší 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 4.4 Míra Graf informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní setkaly z internetových zdrojů, viz graf 4.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 10 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf strana 454 celkem

177 Graf 4.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 10% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) 40% 26% Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. 10% 3% 10% Z internetových zdrojů 1% Nevím Nesetkal/a Graf 4.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 20% 50% 10% Ano Spíše ano 20% Ani ano, ani ne Spíše ne Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 4.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se existence konkrétních služeb. 176 strana 454 celkem

178 Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami a existenci svépomocných skupin. Tabulka O existenci konkrétních služeb 3 O dostupnosti zdravotní péče 3,43 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 3,86 Pracovní poradenství 4 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 4 O preventivních programech 4,57 Dluhové poradenství 4,71 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 4,71 Problematika vztahových a rodinných problémů 4,71 Řešení výchovných potíží s dětmi 4,71 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 4,86 O existenci svépomocných skupin 5 O skupinách se specifickými potřebami 5 Vyžadované sociální služby Občané POU Český Těšín byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 4.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 4.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 34 Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu. 177 strana 454 celkem

179 Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Závěrem lze doporučit: - Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší - Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (kapacitní rozšíření a využití domů na půli cesty) - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) - Podporovat služby pro osoby v krizi a osoby vedoucí rizikový způsob života - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Podporovat rozvoj samostatného bydlení pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením ve věku od let - Vybudování azylového domu/rozšíření kapacity nocleháren pro osoby bez přístřeší starší 18 let (muž, ženy) - Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy 178 strana 454 celkem

180 - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby, vhodných hromadných sdělovacích prostředků) - Zachovat/rozšířit služby pro seniory - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce pracovní poradenství pro všechny cílové skupiny - Podporovat služby finančního a dluhového poradenství 179 strana 454 celkem

181 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti obchodu s lidmi osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby se zdravotním postižením osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.5 Frenštát pod Radhoštěm Město Frenštát pod Radhoštěm leží přibližně 30 km jižně od Ostravy a tvoří vstupní bránu do Beskyd. Část území spadá do CHKO Beskydy a část do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. Jedná se o území kopcovité až hornaté, kdy značnou část zabírají lesy. Tato charakteristika poskytuje Frenštátsku vysoký potenciál v oblasti turistiky. Obce byly založené jako pasekářské a drobný průmysl lze nalézt ve Frenštátě pod Radhoštěm. V 80. letech se zde začalo s hloubením dolu Frenštát, avšak díky změně politické situace a protestům občanů se od dolování uhlí upustilo. K bylo v této oblasti hlášeno obyvatel, přičemž město Frenštát pod Radhoštěm vykazovalo obyvatel. Obec s nejmenším počtem obyvatel jsou Bordovice k s 580 obyvateli. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 5.1. Tabulka 5.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením nízkoprahová zařízení pro děti a mládež pečovatelská služba terénní programy Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 5.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Spíše pomoc je potřebná pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. 180 strana 454 celkem

182 Tabulka 5.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 senioři 2 oběti domácího násilí 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby se sluchovým postižením 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 osoby se zdravotním postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 rodiny s dítětem/dětmi 4 Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 29 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 160 osob se zdravotním postižením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,1). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, na úředníka, viz graf 5.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 181 strana 454 celkem

183 Graf 5.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=81) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 11% 30% Od úředníka (samosprávy apod.) 28% 11% 8% 12% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 5.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 5.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=81) 11% 8% 12% 69% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou 182 strana 454 celkem

184 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 5.3 (36%). Graf 5.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=81) 10% 11% 19% Méně než 50,- Kč 12% Do 100,- Kč Do 500,- Kč 12% 36% Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 5.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 5.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 183 strana 454 celkem

185 24. Rodiny s dítětem/dětmi 18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 6. Oběti trestné činnosti 25. Senioři 15. Osoby s mentálním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 2. Etnické menšiny 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 17. Osoby se sluchovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20. Osoby v krizi 7. Osoby bez přístřeší 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 5. Oběti obchodu s lidmi 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 5.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Míra informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

186 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní setkaly z internetových zdrojů, viz graf 5.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit viz graf 5.6. Graf 5.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=81) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 12% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) 42% 16% Návštěva besedy, přednášky apod. 9% Z internetových zdrojů 11% 4% 6% Ze školy/zaměstnavatele Nevím Nesetkal/a Graf 5.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=81) 21% 52% 12% Ano Spíše ano 15% Ani ano, ani ne Spíše ne 185 strana 454 celkem

187 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 5.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se pracovního poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami. Tabulka Pracovní poradenství 2,17 O preventivních programech 2,33 O dostupnosti zdravotní péče 2,42 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,5 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,7 O existenci konkrétních služeb 2,78 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,9 O existenci svépomocných skupin 3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 3,17 3,33 Dluhové poradenství 3,5 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 4 O skupinách se specifickými potřebami 4,08 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce Číslování položek umožňuje porovnání potřeb s jinými obcemi proto ho ponecháváme. Nemá význam pořadí, pouze symbolu. Symbolické číslování je používáno v celém dokumentu. 186 strana 454 celkem

188 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka 5.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 187 strana 454 celkem

189 Závěrem lze doporučit: - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (noclehárna) - Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) - Rozšířit služby pro seniory, zejména rozšíření pobytových služeb - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce pracovní poradenství pro všechny cílové skupiny - Podporovat služby finančního a dluhového poradenství - Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Podporovat rozvoj samostatného bydlení pro osoby s mentálním postižením nebo chronickým duševním onemocněním - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, zejména v budovách institucí 188 strana 454 celkem

190 V.6 Frýdek-Místek Frýdek-Místek lze charakterizovat jako podbeskydské město ležící na řece Ostravici, necelých 20 km od Ostravy a přibližně 15 km od hraničního přechodu s Polskem. Vzniklo v roce 1943 sloučením dvou měst slezského Frýdku a moravského Místku. Město má bohatou průmyslovou historii, kdy zde byly zakládány textilní továrny a železářské hutě. Rozvoj hornictví přinášel nové pracovní příležitosti a s tím i nárůst počtu obyvatel. Tento nárůst se s omezením hutí také omezil. V roce 2001 vykazoval Frýdek-Místek obyvatel, avšak k měl Frýdek-Místek jen obyvatel 36. V současnosti se průmysl ve městě zaměřuje především na strojírenství. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce strana 454 celkem

191 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terapeutické komunity terénní programy týdenní stacionáře Tabulka 6.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti 2 osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p

192 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terapeutické komunity terénní programy týdenní stacionáře II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením strana 454 celkem

193 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terapeutické komunity terénní programy týdenní stacionáře II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 1 3 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy jiná strana 454 celkem

194 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 6.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a asi 200 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc.

195 Tabulka 6.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 etnické menšiny 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby s chronickým onemocněním 2 osoby s jiným zdravotním postižením 2 osoby s kombinovaným postižením 2 osoby s mentálním postižením 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby se zdravotním postižením 2 osoby v krizi 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 senioři 2 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 oběti domácího násilí 3 oběti trestné činnosti 3 osoby komerčně zneužívané 3 osoby se zrakovým postižením 3 pachatelé trestné činnosti 3 imigranti a azylanti 4 osoby se sluchovým postižením 4 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,1). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf strana 454 celkem

196 S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou používány. Graf 6.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=151) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 21% 6% 29% Lékaře Od úředníka (samosprávy apod.) 32% 6% 6% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 6.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 6.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=151) 6% 5% 7% 13% 6% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení 63% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost 195 strana 454 celkem

197 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf 6.3. Graf 6.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=144) 19% 10% 13% 20% 27% 11% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 6.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 6.4. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají spíš podprůměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 196 strana 454 celkem

198 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 18. Osoby se zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 17. Osoby se sluchovým postižením 2. Etnické menšiny 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 6. Oběti trestné činnosti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 9. Osoby komerčně zneužívané 15. Osoby s mentálním postižením 3. Imigranti a azylanti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 6.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

199 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Téměř tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf 6.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 28 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 6.6. Graf 6.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=151) 6% 7% 13% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z internetových zdrojů 74% Nevím Nesetkal/a Graf 6.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=141) 26% 33% 28% 13% Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 198 strana 454 celkem

200 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 6.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 6.3 O dostupnosti zdravotní péče 2 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,1 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,2 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,2 O existenci konkrétních služeb 2,29 Dluhové poradenství 2,4 O existenci svépomocných skupin 2,4 O skupinách se specifickými potřebami 2,4 O preventivních programech 2,6 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 2,6 Pracovní poradenství 2,9 Problematika vztahových a rodinných problémů 3 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,2 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 6.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 199 strana 454 celkem

201 Tabulka 6.4. Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 200 strana 454 celkem

202 Typy služeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit zachování dobře zajištěného systému sociálních služeb, zejména: - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, noclehárna) - Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) - Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) - Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových a odlehčovacích služeb - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách, zejména navázat spolupráci s lékaři (dostupnost zdravotní péče, systém sociálních služeb) - Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy - Podporovat služby finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér (odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky) 201 strana 454 celkem

203 V.7 Frýdlant nad Ostravicí Do tohoto mikroregionu kromě Frýdlantu nad Ostravicí spadá dalších 10 obcí, většina z nich leží v údolí na toku řeky Ostravice. Území je typické vysokým podílem zalesnění a podhorskými až horskými oblastmi svažujícími se do údolí, kde leží Frýdlant nad Ostravicí, který má okolo 9600 obyvatel. Frýdlant leží v údolí pod nejvyšší horou Beskyd - Lysou horou (1323 m n. m.), z druhé strany město obklopuje masiv Ondřejníku. Obyvatelé se původně živili zemědělstvím a dřevorubectvím. Dařilo se zde hutnictví, které se postupem času zaměřilo na slévárenskou produkci. Tato podhorská oblast, která zasahuje do CHKO Beskydy, v sobě skrývá turistický potenciál, který se snaží podporovat a rozvíjet. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce 7.1. Tabulka 7.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem nízkoprahová zařízení pro děti a mládež děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené 1 společensky nežádoucími jevy etnické menšiny 1 oběti domácího násilí 1 osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby v krizi 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy rodiny s dítětem/dětmi 1 odborné sociální poradenství pečovatelská služba senioři Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 7.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, pro osoby v krizi a pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. 202 strana 454 celkem

204 Tabulka 7.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 1 osoby v krizi 1 oběti domácího násilí 2 osoby bez přístřeší 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 osoby s tělesným postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 senioři 3 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby s jiným zdravotním postižením 4 osoby s kombinovaným postižením 4 osoby s mentálním postižením 4 oběti obchodu s lidmi 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 10 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 1 osoba a 12 osob, které mají problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, rovněž by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf 7.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje. 203 strana 454 celkem

205 Graf 7.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 1% Od úředníka (samosprávy apod.) 35% 16% 7% 16% 23% 1% 1% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu 7.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 7.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 2% 1% 18% 79% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr 204 strana 454 celkem

206 připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby, viz graf 7.3. Graf 7.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 51% 10% 35% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 1% 1% 2% Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 7.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 7.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají, jsou spíše průměrné. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 205 strana 454 celkem

207 18. Osoby se zdravotním postižením 6. Oběti trestné činnosti 16. Osoby s tělesným postižením 25. Senioři 15. Osoby s mentálním postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 7. Osoby bez přístřeší 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 24. Rodiny s dítětem/dětmi 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 20. Osoby v krizi 19. Osoby se zrakovým postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 1. Děti, mládež 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 7.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

208 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Větší třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala. Pokud se s tímto pojem setkala, jednalo se o besedy a přednášky, viz graf 7.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 7.6. Graf 7.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 39% 1% 7% 19% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. 19% 11% 1% Z internetových zdrojů 3% Ze školy/zaměstnavatele Nevím Nesetkal/a Graf 7.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 33% 20% 1% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne 10% 36% Spíše ne Ne 207 strana 454 celkem

209 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 7.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 7.3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 1,6 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2 Problematika vztahových a rodinných problémů 2 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,5 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,6 O skupinách se specifickými potřebami 2,89 O dostupnosti zdravotní péče 2,9 O preventivních programech 3,11 O existenci konkrétních služeb 3,11 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3,5 Pracovní poradenství 4 O existenci svépomocných skupin 4 Dluhové poradenství 4,4 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 7.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 208 strana 454 celkem

210 Tabulka 7.4 Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 209 strana 454 celkem

211 Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Informovanost občanů zaměřit jak na řešení vztahových a rodinných problémů, tak i problematiku poruch vývoje dítěte - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (zejména internet, sociální pracovník, nebo poskytovatel sociální služby) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Podporovat zajištění služeb pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče - Rozšířit služby pro osoby v krizi - Zachovat/rozšířit služby pro seniory - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 210 strana 454 celkem

212 V.8 Fulnek Mikroregion Odersko tvoří dobrovolný svazek 11 obcí vesnického charakteru, z nichž město Odry je správním a ekonomickým centrem tohoto mikroregionu 37. Toto území protíná řeka Odra a většina území se nachází v oblasti Oderských vrchů. Lze zde nalézt Přírodní park Oderské vrchy a CHKO Poodří. Obecně lze tuto oblast charakterizovat jako vrchovinu, zemědělskou krajinu protínají lesy nebo remízky. Toto území náleželo k Sudetám, kde převážná část obyvatel byla Německá. Po jejich odsunu a následnému dosídlování již však nikdy nedosáhla původních hodnot počtu obyvatel. Odersko se vyznačuje zastoupením gumárenských a plastikových výrobek, Fulnek se zaměřuje především na strojírenskou výrobu. 38 Na území POU Fulnek jsou poskytovány sociální služby v rámci mikroregionu Odersko. 39 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 8.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 30 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 15 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 3 osoby se zdravotním postižením, které by potřebovaly pomoc. 37 Do tohoto mikroregionu spadá obec s POU Fulnek. 38 Cvrková, Karolína: Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Odersko a na Fulnecku. Diplomová práce Dostupné z WWW V POU Fulnek poskytovatelé sociálních sužeb nesídlí, upřesnění sociálních služeb je uvedeno v části V.19 Odry, kde je uvedeno 5 sociálních služeb. 211 strana 454 celkem

213 Tabulka 8.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 2 osoby v krizi 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 3 etnické menšiny 3 osoby s chronickým duševním onemocněním 3 osoby s mentálním postižením 3 senioři 3 oběti trestné činnosti 4 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby s jiným zdravotním postižením 4 osoby s kombinovaným postižením 4 osoby s tělesným postižením 4 osoby se zdravotním postižením 4 pachatelé trestné činnosti 4 imigranti a azylanti 5 oběti domácího násilí 5 oběti obchodu s lidmi 5 osoby komerčně zneužívané 5 osoby se sluchovým postižením 5 osoby se zrakovým postižením 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na dalším místě by využili internetové stránky, viz graf strana 454 celkem

214 Graf 8.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 29% 30% 14% 15% 12% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu 8.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 8.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) Domácí péče 14% 15% 45% Docházka do denního centra 14% 12% Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou 213 strana 454 celkem

215 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 8.3. Graf 8.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 14% 29% 57% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 8.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 8.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin veřejnost má. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 214 strana 454 celkem

216 7. Osoby bez přístřeší 25. Senioři 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 15. Osoby s mentálním postižením 2. Etnické menšiny 6. Oběti trestné činnosti 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 24. Rodiny s dítětem/dětmi 14. Osoby s kombinovaným postižením 16. Osoby s tělesným postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 20. Osoby v krizi 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 17. Osoby se sluchovým postižením 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 8.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

217 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných povědomí o komunitním plánování nemá, přesněji neví o něm. Pokud se občané s pojmem setkali, jednalo se o informace od blízkých osob, viz graf 8.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 26 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf 8.6. Graf 8.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) 1% Od blízké osoby (rodina, přátelé) 59% 27% 13% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Nevím Nesetkal/a Graf 8.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 31% 26% 43% Spíše ano Spíše ne Ne 216 strana 454 celkem

218 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 8.2. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se možností svozu např. pro osoby se zdravotním postižením. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchách vývoje dítěte. Tabulka 8.2 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,29 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,67 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,86 Dluhové poradenství 1,86 O dostupnosti zdravotní péče 1,86 O preventivních programech 2,8 Pracovní poradenství 3,67 O skupinách se specifickými potřebami 4 Problematika vztahových a rodinných problémů 4,2 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 5 Řešení výchovných potíží s dětmi 5 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 8.3 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 217 strana 454 celkem

219 Tabulka 8.3 Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby denního centra Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Závěrem lze doporučit: - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, prostřednictvím sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby) - Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (např. zřízení noclehárny) - Rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, případně které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Podpořit možnost azylového bydlení pro rodiny s dětmi - Podporovat služby pro osoby v krizi, zejména služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. - Zaměřit se na možnosti svozu občanů např. pro osoby se zdravotním postižením - Podporovat služby zajišťující setrvání občanů v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 218 strana 454 celkem

220 - Zachovat a kapacitně rozšířit sociální služby v regionu, jako centra denních služeb, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, pečovatelská služba a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 219 strana 454 celkem

221 V.9 Havířov Havířov leží na jižní části ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, v půli cesty mezi Českým Těšínem a Ostravou. Zároveň patří mezi nejmladší města Česká republiky s datem založení Území města protíná několik říček a potoků a vytvářejí tak mírně členitý terén. Město se rozrůstalo především v důsledku spojování přilehlých části, ale i příchodu nových pracovních sil do těžařského průmyslu a následně do navazujících hutnických provozů. Byla prováděna výstavba obytných jednotek, čímž se město velmi rychle rozrůstalo. Avšak se strukturální proměnou průmyslu v 90. letech a následným omezením těžařství ztratil Havířov svůj perspektivní ráz a potýká se s nezaměstnaností, odlivem a stárnutím obyvatelstva. K bylo v Havířově hlášeno obyvatel, což je oproti roku 2005, kdy jich zde bylo , podstatně méně. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce strana 454 celkem

222 azylové domy denní stacionáře domovy pro seniory chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením telefonická krizová pomoc terénní programy Tabulka 9.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním

223 azylové domy denní stacionáře domovy pro seniory chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením telefonická krizová pomoc terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 2 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách strana 454 celkem

224 azylové domy denní stacionáře domovy pro seniory chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením telefonická krizová pomoc terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy 1 2 pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi strana 454 celkem

225 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 9.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. V Havířově je potřeba pomoci pro vesměs všechny uvedené cílové skupiny, jak jsou uvedeny podle pořadí. Problémy nejsou s imigranty a azylanty a lidmi se neobchoduje. Specificky bylo pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, požadováno zachovat a rozšířit na území města Středisko výchovné péče (není sociální služba). Tabulka 9.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina etnické menšiny 1 oběti domácího násilí 1 osoby bez přístřeší 1 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby s chronickým onemocněním 1 osoby s jiným zdravotním postižením 1 osoby s kombinovaným postižením 1 osoby s mentálním postižením 1 osoby s tělesným postižením 1 osoby se sluchovým postižením 1 osoby se zdravotním postižením 1 osoby se zrakovým postižením 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 senioři 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 oběti trestné činnosti 3 osoby komerčně zneužívané 3 osoby v krizi 3 pachatelé trestné činnosti 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 imigranti a azylanti 5 oběti obchodu s lidmi 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,5). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš

226 nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na lékaře, úředníka, viz graf 8.1. S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Jako vhodné informační zdroje jsou ty, které jsou používány. Graf 9.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=150) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 1% 1% 1% Lékaře 25% 18% 54% Od úředníka (samosprávy apod.) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu 9.2. Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 225 strana 454 celkem

227 Graf 9.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=150) 1% Domácí péče 26% Chráněné bydlení 17% 55% Pobytové zařízení 1% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf 9.3. Graf 9.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=124) 2% 2% 2% 31% 63% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více 226 strana 454 celkem

228 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu 9.4. Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 9.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 227 strana 454 celkem

229 1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 25. Senioři 20. Osoby v krizi 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 18. Osoby se zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 14. Osoby s kombinovaným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 4. Oběti domácího násilí 3. Imigranti a azylanti 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 9.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

230 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než čtvrtina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, více než dvě třetiny o tomto pojmu neví, viz graf 9.5. Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf 9.6. Graf 9.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=150) 27% 1% 1% 1% 1% 69% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. Nevím Nesetkal/a Graf 9.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=150) 2% 1% 26% 10% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne 61% Spíše ne Ne 229 strana 454 celkem

231 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce 9.3. Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 9.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,8 O dostupnosti zdravotní péče 2,1 Dluhové poradenství 2,15 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,45 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,65 Pracovní poradenství 2,8 O preventivních programech 3,2 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,45 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3,47 O existenci konkrétních služeb 3,56 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,58 O skupinách se specifickými potřebami 3,6 O existenci svépomocných skupin 3,76 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 9.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 230 strana 454 celkem

232 Tabulka 9.4. Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit zachovat dobře zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků potřebných, lékaře, úředníka) - Rozšířit služby pro osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 231 strana 454 celkem

233 - Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, rovněž pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství apod.) - Podporovat služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy - Zajištění specifických služeb pro etnické menšiny - Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší - Vytvořit a realizovat program sociálního bydlení pro rodiny s dětmi, zejména zachování stávajících služeb pro cílové skupiny rodič s dětmi - Rozšířit služby krizové pomoci, zejména s orientací pro oběti domácího násilí - Zachovat/rozšířit služby pro seniory - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 232 strana 454 celkem

234 V.10 Hlučín Mikroregion tvoří 15 obcí a leží v oblasti Hlučínské pahorkatiny. Leží ve slezské části Moravskoslezského kraje a je vymezeno hranicí s Polskem se severní strany, ze západu Opavou, na východě Ostravou a na jihu tokem řeky Opavy. Oblast lze charakterizovat jako zemědělskou. Hlučínsko má dobrou dostupnost do větších měst Ostravy a Opavy, což je výhodné především z pohledu nabídky pracovních míst. V roce 2009 se počet obyvatel Hlučínska pohyboval na hranici 40 tisíc obyvatel. Správním střediskem mikroregionu je Hlučín, který měl k obyvatel, druhým a posledním městem v regionu je Dolní Benešov, který k vykazoval obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 10.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory chráněné bydlení osobní asistence pečovatelská služba sociální rehabilitace děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením rodiny s dítětem/dětmi senioři Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 10.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 10 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a 2 Rodiny ohrožené sociálním vyloučením, které by také potřebovaly pomoc. 233 strana 454 celkem

235 Tabulka 10.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 1 osoby v krizi 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 3 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby s tělesným postižením 3 osoby se sluchovým postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 senioři 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4 pachatelé trestné činnosti 4 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 oběti domácího násilí 5 oběti obchodu s lidmi 5 oběti trestné činnosti 5 osoby komerčně zneužívané 5 osoby s chronickým duševním onemocněním 5 osoby s chronickým onemocněním 5 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), úředníka, internet, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 234 strana 454 celkem

236 Graf 10.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=101) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 17% 8% 41% Od úředníka (samosprávy apod.) 8% 26% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 235 strana 454 celkem

237 Graf 10.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=101) 8% 8% 9% Domácí péče 75% Docházka do denního centra Pobytové zařízení Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby, viz graf Graf 10.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=101) 33% 28% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 8% 16% Do 500,- Kč 15% Do 1000,- Kč Nejsem ochoten připlácet 236 strana 454 celkem

238 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 237 strana 454 celkem

239 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 16. Osoby s tělesným postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 20. Osoby v krizi 14. Osoby s kombinovaným postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 9. Osoby komerčně zneužívané 4. Oběti domácího násilí 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 10.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

240 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Téměř dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 10 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 10.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=101) 10% 9% Návštěva besedy, přednášky apod. 16% Plakáty, letáky apod. 65% Nevím Nesetkal/a Graf 10.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=101) 7% 9% 10% 8% Ano Spíše ano 66% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 239 strana 454 celkem

241 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 10.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,4 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka O preventivních programech 1,8 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) O existenci konkrétních služeb 2,6 O skupinách se specifickými potřebami 2,6 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,6 O dostupnosti zdravotní péče 2,8 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3 Problematika vztahových a rodinných problémů 3 Pracovní poradenství 3,2 Dluhové poradenství 4,2 O existenci svépomocných skupin 4,33 Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 10.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 1,4 2,6 240 strana 454 celkem

242 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na jiný typ služeb Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím úředníků, internetu) - Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení noclehárny) - Zajistit služby pro osoby v krizi s možností ubytování - Služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy - Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory - Rozšířit služby pro možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 241 strana 454 celkem

243 - Podporovat služby pro možnosti uplatnění na chráněném trhu práce - Podporovat služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce 242 strana 454 celkem

244 V.11 Horní Benešov Horní Benešov leží přibližně 11 km východně od Bruntálu a 15 km od polských hranic v podhůří Jeseníků. Průměrná výška je 568 metrů nad moře. Město dříve spadalo do Bruntálského okresu. Město bylo na přelomu 20. století významným centrem textilního průmyslu, kdy zde fungovaly tkalcovny, bělidla, barvírny a pletárny. V minulosti se zde těžila ruda a baryt. Doly jsou však dnes již uzavřené. 40 Nachází se zde základní škola vyššího stupně, ordinace dvou praktických lékařů a domov s pečovatelskou službou. K vykazoval Horní Benešov obyvatel s průměrným věkem 38,9. K žilo v Horním Benešově obyvatel, což ukazuje na úbytek obyvatel. Geografická situace regionu se promítá do všech oblastí života tamějších obyvatel. Na území POU je poskytována 1 sociální služba. 41 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 11.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je osoby bez přístřeší a pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU jsou odhadovány asi 3 rodiny s dětmi, které by potřebovaly pomoc, jedna rodina ohrožená sociálním vyloučením a 3 osoby se ZP, které by rovněž potřebovaly pomoc. Tabulka 11.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 rodiny s dítětem/dětmi 3 senioři 3 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 4 etnické menšiny 4 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 4 osoby s tělesným postižením 4 osoby v krizi 4 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 4 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 4 imigranti a azylanti 5 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 40 Oficiální stránky města Horní Benešov: 41 Sociální služby sídlo v POU Horní Benešov nemají. 243 strana 454 celkem

245 osoby komerčně zneužívané 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 1,7). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na pracovníka úřadu, také na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), využili by i internetové stránky, viz graf Graf 11.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=75) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 19% 3% 1% 4% Od úředníka (samosprávy apod.) 73% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 244 strana 454 celkem

246 Graf 11.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=75) 35% Domácí péče 63% Docházka do denního centra Pobytové zařízení 1% 1% Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by spíše nebyli ochotni připlácet za sociální služby. Graf 11.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=75) 4% 23% 17% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 17% 19% 20% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč Nejsem ochoten připlácet 245 strana 454 celkem

247 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 246 strana 454 celkem

248 25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 18. Osoby se zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 1. Děti, mládež 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 4. Oběti domácího násilí 16. Osoby s tělesným postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 6. Oběti trestné činnosti 23. Pachatelé trestné činnosti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané 3. Imigranti a azylanti 26. Skupiny se vztahovými problémy 20. Osoby v krizi 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 11.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

249 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 36 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 11.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=75) 1% 20% 10% 69% Od úředníka (samosprávy apod.) Návštěva besedy, přednášky apod. Nevím Nesetkal/a Graf 11.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=75) 1% 8% 19% 36% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne 36% Spíše ne Ne 248 strana 454 celkem

250 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání v dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi, dluhové poradenství, o existenci konkrétních služeb, o existenci svépomocných skupin a o skupinách se specifickými potřebami. Tabulka 11.2 O dostupnosti zdravotní péče 1,4 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,2 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 3,67 Pracovní poradenství 4,33 O preventivních programech 4,33 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 4,33 Problematika vztahových a rodinných problémů 4,33 Dluhové poradenství 5 O existenci konkrétních služeb 5 O existenci svépomocných skupin 5 O skupinách se specifickými potřebami 5 Řešení výchovných potíží s dětmi 5 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 11.3 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 249 strana 454 celkem

251 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit: - Zajistit služby pro osoby bez přístřeší (možnost zřízení noclehárny) - Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním - Zajistit služby pro osoby v krizi s možností ubytování - Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory - Podporovat specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřské centrum) - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 250 strana 454 celkem

252 V.12 Jablunkov Jablunkov leží na soutoku řek Olše a Lomné v Jablunkovské brázdě a zároveň v nejvýchodnějším cípu Moravskoslezského kraje na hranicích s Polskem a Slovenskem. Díky tomu zde žije početná menšina hlásící se k polské národnosti. 42 Město je obklopeno Slezskými, Moravsko-slezskými a Slovenskými Beskydy, což z něj činí turisticky atraktivní místo. Dříve byl Jablunkov město, v němž se dařilo tradičním řemeslům jako hrnčířství, plátenictví nebo soukenictví 43. Počet obyvatel Jablunkova má klesající ráz k zde žilo obyvatel, avšak už jen obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 12.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře domovy pro seniory nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odlehčovací služby osobní asistence terénní programy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením 1 1 osoby se sluchovým postižením 1 1 osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením 1 1 senioři Oficiální stránky města Jablunkov 43 Slezsko-Beskydský informační portál strana 454 celkem

253 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 12.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Potřeba pomoci je uvedená u 12 cílových skupin, jejichž seznam je uveden v tabulce, z nichž zdůrazňujeme důležitost pomoci pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 15 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 15 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 15 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 12.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 osoby s chronickým onemocněním 2 osoby s jiným zdravotním postižením 2 osoby s mentálním postižením 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby se zdravotním postižením 2 osoby v krizi 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 senioři 2 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 oběti domácího násilí 3 oběti trestné činnosti 3 osoby bez přístřeší 3 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby se sluchovým postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4 pachatelé trestné činnosti 4 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš 252 strana 454 celkem

254 nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního protivníka či internet, viz graf Graf 12.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) 25% 6% 34% Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 25% 10% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 12.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 2% 9% 8% Domácí péče Chráněné bydlení 81% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou 253 strana 454 celkem

255 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf Graf 12.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=78) 15% 9% 26% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 17% 9% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 24% Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 254 strana 454 celkem

256 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 12. Osoby s chronickým onemocněním 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2. Etnické menšiny 19. Osoby se zrakovým postižením 6. Oběti trestné činnosti 4. Oběti domácího násilí 17. Osoby se sluchovým postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 23. Pachatelé trestné činnosti 14. Osoby s kombinovaným postižením 7. Osoby bez přístřeší 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 15. Osoby s mentálním postižením 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 12.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

257 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Většina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, 8 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 12.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) 94% 6% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Nesetkal/a Graf 12.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=73) 37% 8% 11% Spíše ano Ani ano, ani ne 44% Spíše ne Ne 256 strana 454 celkem

258 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o existenci konkrétních služeb. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 12.3 O existenci konkrétních služeb 1 O existenci svépomocných skupin 1,25 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,43 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,43 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,43 O dostupnosti zdravotní péče 1,57 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 1,71 O skupinách se specifickými potřebami 1,71 O preventivních programech 2 Dluhové poradenství 2,71 Pracovní poradenství 2,71 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,86 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,43 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 12.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 257 strana 454 celkem

259 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory 258 strana 454 celkem

260 Typy služeb Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím úředníků, internetu) - Zajistit služby pro rodiny s dětmi, zejména rodiny v krizi, řešící vztahové problémy (s možností ubytování) - Podpořit služby pro osoby děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (podpora NZDM, možnost rozšíření) - Zajistit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním - Zachovat/rozšířit služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy - Zachovat/rozšířit současné sociální služby, zejména pro seniory - Rozšířit služby pro možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 259 strana 454 celkem

261 V.13 Karviná Statutární město Karviná leží na severním okraji předhůří Beskyd, v údolí řeky Olše a její severní hranice tvoří rovněž hranici s Polskem. Je vzdálená 18 km východně od krajského města Ostravy. Právě díky poloze blízko hranice státu se zde nachází početná menšina Slováků a Poláků. Bohaté naleziště černého uhlí pomohl rozmachu města a Karviná se tak stala významným průmyslovým centrem. 44 Následkem vysoké koncentrace těžby uhlí se však Karviná potýká s poddolováním a také znečištěným ovzduším. Omezení těžby uhlí v 90. letech má za následek nezaměstnanost a snížil se také počet obyvatel. V roce 2005 měla Karviná ještě obyvatel avšak k už jen obyvatel. I přes znečištěné ovzduší se však Karviná se může pochlubit i lázeňstvím, které zde funguje již od konce 19. stol. Lázně Darkov jsou známé díky nalezišti jodobromové vody s vysokým obsahem jódu. Status vysokoškolského města Karviná získala díky vzniku Obchodně-podnikatelské fakulty Slezské univerzity. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Oficiální stránky města Karviná: strana 454 celkem

262 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy jiná Tabulka 13.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení nízkopraho vá denní centra nízkopraho vá zařízení pro děti a mládež

263 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy jiná II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK noclehárny 1 odborné sociální poradenství osobní asistence pečovatelsk á služba raná péče služby následné péče 1 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutick é dílny strana 454 celkem

264 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy jiná II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terénní programy strana 454 celkem

265 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 13.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby se vztahovými problémy. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 150 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 6 rodin ohrožené sociálním vyloučením, 15 osob se zdravotním postižením a asi 150 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 13.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 1 osoby s mentálním postižením 2 osoby v krizi 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 senioři 2 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s tělesným postižením 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 etnické menšiny 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby se zdravotním postižením 4 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), dále by využili internetové stránky, viz graf 13.1.

266 Graf 13.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=151) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře Od úředníka (samosprávy apod.) 1% 1% 23% 1% 1% 8% 9% 20% 26% 10% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 265 strana 454 celkem

267 Graf 13.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=151) 17% 11% 1% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení 2% 9% 60% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 13.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=135) 2% 12% 31% 11% 14% 6% 24% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 266 strana 454 celkem

268 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 267 strana 454 celkem

269 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 16. Osoby s tělesným postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 20. Osoby v krizi 17. Osoby se sluchovým postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 12. Osoby s chronickým onemocněním 15. Osoby s mentálním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 6. Oběti trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 7. Osoby bez přístřeší 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 4. Oběti domácího násilí 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 13.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

270 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než dvě pětiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly. Pokud se s tímto pojem dotázaní setkali, jednalo se o informace z hromadných sdělovacích prostředků, viz graf Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf Graf 13.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=151) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 42% 8% 1% 11% 1% 1% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) 36% Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 13.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=150) 2% 3% 24% 10% Ano Spíše ano 61% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 269 strana 454 celkem

271 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkající se konkrétních služeb, které jsou nabízeny. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 13.3 O existenci konkrétních služeb 1 O skupinách se specifickými potřebami 1,33 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,33 O existenci svépomocných skupin 1,5 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,67 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,67 O dostupnosti zdravotní péče 2 Problematika vztahových a rodinných problémů 2 Řešení výchovných potíží s dětmi 2 Pracovní poradenství 2,33 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 2,67 O preventivních programech 3,33 Dluhové poradenství 3,67 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 13.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 270 strana 454 celkem

272 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 271 strana 454 celkem

273 Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Na vybudování nějakého centra Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit zachování dobře zajištěného systému sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, prostřednictvím internetu) - Rozšířit informovanost o skupinách se specifickými potřebami (svépomocných skupinách apod.) - Podpořit rozšíření služeb pro chronicky duševně nemocné (různé druhy zařízení) - Rozšíření různých druhů bydlení - chráněné a podporované bydlení, domovy se zvláštním režimem - Podpořit rozvoj odlehčovacích služeb pro krátkodobé umístění zdravotně postižených pro plánované či akutní situace - Služby zajišťující možnost setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka - Rozšíření služeb a specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. - Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Služby pro osoby se vztahovými a rodinnými problémy - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - Rozšířit kapacitně služby pro osoby bez přístřeší - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) 272 strana 454 celkem

274 - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené), rovněž podporovat a aktivně prosazovat vznik možností pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením - Podporovat služby finančního poradenství včetně problematiky dluhové pasti - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 273 strana 454 celkem

275 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.14 Kopřivnice Kopřivnice leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, v bývalém okresu Nový Jičín. Rozkládá se zde Podbeskydská pahorkatina. Z jedné strany Kopřivnici lemují hřbety Červeného kamene a z druhé strany Bílá hora. Od Ostravy je vzdálená necelých 30 km a okolí Kopřivnice se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy. Jsou zde zastoupeny zdravotnické, vzdělávací a sociální služby. Rozmach Kopřivnice nastal v době industrializace s výrobou železničních vagonů a následně s výrobou automobilů Tatra, která Kopřivnici proslavila. S příchodem pracujících dělníků a výstavbou dělnických kolonií však Kopřivnice ztratila svůj vesnický charakter. 45 Tatra, a.s. i přes porevoluční restrukturalizaci patří i dosud mezi tahouny průmyslu v Kopřivnici. K Kopřivnici obývalo obyvatel oproti obyvatelům z roku Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 14.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy denní stacionáře nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 noclehárny odlehčovací služby pečovatelská služba sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 terénní programy Oficiální stránky města Kopřivnice: strana 454 celkem

276 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 14.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, pro osoby v krizi a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 60 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 20 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 13 osob s různým zdravotním postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 14.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby v krizi 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 osoby komerčně zneužívané 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 osoby s kombinovaným postižením 2 osoby s mentálním postižením 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 senioři 2 oběti domácího násilí 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 oběti trestné činnosti 4 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby s jiným zdravotním postižením 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zdravotním postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 4 pachatelé trestné činnosti 4 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké 275 strana 454 celkem

277 časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,7). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na internet, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 14.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=102) 31% 20% 10% 39% Na blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.) Internetové stránky Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 276 strana 454 celkem

278 Graf 14.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=102) Domácí péče 1% 9% 10% 10% 70% Chráněné bydlení Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 100,- Kč, viz graf Graf 14.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=102) 11% 30% 59% Do 100,- Kč Do 500,- Kč Nejsem ochoten připlácet 277 strana 454 celkem

279 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zdravotním postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 14.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 278 strana 454 celkem

280 18. Osoby se zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 6. Oběti trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 7. Osoby bez přístřeší 12. Osoby s chronickým onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 3. Imigranti a azylanti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 9. Osoby komerčně zneužívané 14. Osoby s kombinovaným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 14.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

281 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, viz graf Graf 14.5 Setkání s komunitním plánování (N=102) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 50% 10% 19% 11% 10% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Nevím Nesetkal/a Graf 14.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=102) 20% 60% 20% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 280 strana 454 celkem

282 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 14.3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 1,5 O preventivních programech 1,67 O existenci konkrétních služeb 1,8 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,83 O dostupnosti zdravotní péče 2 O skupinách se specifickými potřebami 2 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,17 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,33 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,5 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,6 O existenci svépomocných skupin 3,25 Pracovní poradenství 3,83 Dluhové poradenství 4,83 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 14.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 281 strana 454 celkem

283 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků, internet) 282 strana 454 celkem

284 - Podpora informovanosti týkající se vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) - Zajistit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - Rozšíření služeb a specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, zejména pro osoby se zdravotním postižením - Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Podpořit rozšíření služeb pro specifické skupiny osob se zdravotním postižením (např. duálním postižením) - Rozšířit kapacitu odlehčovacích služeb a služeb pro dlouhodobě nemocné - Zvýšit kapacitu poskytovaných služeb denního stacionáře - Zajistit rozvoj chybějících asistenčních a terénních služeb - Podporovat služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce, zejména pro osoby se zdravotním postižením - Podporovat služby finančního poradenství včetně problematiky dluhové pasti - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér - Zajistit vhodný systém sociálního bydlení (chybí ubytovna pro nízkopříjmové skupiny obyvatel) - Zajistit rozšíření kapacity azylových domů - Chybí podporované a chráněné bydlení - Chybí domov pro seniory 283 strana 454 celkem

285 V.15 Kravaře Město Kravaře se nachází 9 km od statutárního města Opava a 13 km jižně od polských hranic. Tvoří tak regionální spojnici mezi městy Ostrava a Opava. Městem protéká řeka Opava. Tato oblast se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy a náleží do Hlučínské pahorkatiny. Ve městě se nachází dvě základní a mateřské školy, domov pro seniory a barokní zámek s parkem. K vykazovaly Kravaře obyvatel, k obyvatel a k již jen obyvatel. Nejvíce patrný ze sociodemografických údajů je nárůst obyvatel v důchodovém věku. Na území POU je poskytována v současnosti sociální služba domov pro seniory. 46 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 15.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro rodiny s dítětem/dětmi, mírná potřeba pomoci pro osoby bez přístřeší a seniory. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 5 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc a asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením. Tabulka 15.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) rodiny s dítětem/dětmi 1 osoby bez přístřeší 2 senioři 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 pachatelé trestné činnosti 4 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 5 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 oběti domácího násilí 5 oběti obchodu s lidmi 5 oběti trestné činnosti 5 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5 osoby s chronickým onemocněním 5 osoby s kombinovaným postižením 5 osoby s mentálním postižením 5 46 Poskytování jedné služby domov pro seniory bylo zjištěno jak z Registru poskytovatelů sociálních služeb, tak výzkumným šetřením (615 sociálních služeb). 284 strana 454 celkem

286 osoby s tělesným postižením 5 osoby se sluchovým postižením 5 osoby se zdravotním postižením 5 osoby se zrakovým postižením 5 osoby v krizi 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 5 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 5 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,6). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na lékaře, na pracovníka úřadu, na odbornou literaturu, viz graf Graf 15.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 3% 1% Lékaře 1% 16% 19% 5% 6% 49% Od úředníka (samosprávy apod.) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy) Plakáty, letáky apod. 285 strana 454 celkem

287 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili dům s pečovatelskou službou, dále domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 15.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) Domácí péče 35% 16% 29% 19% Docházka do denního centra Chráněné bydlení Týdenní pobyty 1% Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf strana 454 celkem

288 Graf 15.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 19% 19% 2% 4% 6% 50% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky osob bez domova a seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 15.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 287 strana 454 celkem

289 7. Osoby bez přístřeší 25. Senioři 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 24. Rodiny s dítětem/dětmi 12. Osoby s chronickým onemocněním 19. Osoby se zrakovým postižením 1. Děti, mládež 6. Oběti trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 16. Osoby s tělesným postižením 2. Etnické menšiny 14. Osoby s kombinovaným postižením 4. Oběti domácího násilí 15. Osoby s mentálním postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20. Osoby v krizi 18. Osoby se zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 15.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

290 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných informačních zdrojů, viz graf Celkově mají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, až 68 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 15.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) 1% 1% 1% 16% 8% 16% 3% 54% Od blízké osoby (rodina, přátelé) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Návštěva besedy, přednášky apod. Z internetových zdrojů Graf 15.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 2% 26% Ano Spíše ano 4% 68% Ani ano, ani ne Spíše ne 289 strana 454 celkem

291 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o pracovní poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku o poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Tabulka 15.2 Pracovní poradenství 1,38 O preventivních programech 1,5 O dostupnosti zdravotní péče 1,75 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2 O existenci svépomocných skupin 2,17 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,25 O existenci konkrétních služeb 2,25 O skupinách se specifickými potřebami 2,25 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,25 Dluhové poradenství 2,38 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,63 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,63 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3 Vyžadované sociální služby Respondenti POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce strana 454 celkem

292 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka Typy služeb Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Služby denního centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany 291 strana 454 celkem

293 Typy služeb Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby - Zajistit služby pro osoby bez přístřeší, možnost zřízení azylového domu - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Rozšířit služby pro seniory, zejména odlehčovací službu, zajistit službu denního stacionáře, asistenční služby apod. - Zajistit služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 292 strana 454 celkem

294 V.16 Krnov Město Krnov se nalézá v severozápadní části Moravskoslezského kraje v podhůří Nízkého Jeseníku a na soutoku řek Opavy a Opavice. Na severní straně se těsné blízkostí hraničí s Polskem. Krnov se vyznačuje průmyslově-zemědělským charakterem. Krnov zažíval od druhé poloviny 19. stol. průmyslový vzestup také díky železnici. S městem Krnov je spojena i vyhlášená varhanářská výroba Továrny bratří Riegrů. Krnov však utrpěl vážné škody nejen v době válečné, kdy byly bombardováním poškozené i celé ulice, ale i v době poválečné, když byla vysídlená většinová německá populace. S odchodem Němců se tak ztratily i tradice území. 47 I přes průmyslovou historii se Krnov snaží přetvářet město v příjemné prostředí, o čemž svědčí i titul Město stromů 2008/2009. K bylo v Krnově evidováno obyvatel, v roce 2011 (1. 1.) už jen obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Oficiální stránky města Krnov: strana 454 celkem

295 azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství pečovatelská služba podpora samostatného bydlení raná péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy Tabulka 16.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 etnické menšiny osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon úst.p osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 1 1

296 azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství pečovatelská služba podpora samostatného bydlení raná péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením strana 454 celkem

297 azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem kontaktní centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství pečovatelská služba podpora samostatného bydlení raná péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 1 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy 1 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 1 senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy strana 454 celkem

298 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 16.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro cílové skupiny etnické menšiny, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a pro pachatele trestné činnosti. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 16.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina etnické menšiny 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 1 pachatelé trestné činnosti 1 oběti trestné činnosti 2 osoby bez přístřeší 2 osoby s chronickým duševním onemocněním 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby v krizi 3 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 4 oběti domácího násilí 4 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 4 osoby s jiným zdravotním postižením 4 osoby s kombinovaným postižením 4 osoby s mentálním postižením 4 osoby s tělesným postižením 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zdravotním postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 rodiny s dítětem/dětmi 4 senioři 4 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 4 imigranti a azylanti 5 oběti obchodu s lidmi 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, na prvním místě by

299 využili internetové stránky, dále by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na lékaře, rovněž by využili hromadné sdělovací prostředky, blízké osoby (rodinu, přátele), viz graf Graf 16.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=101) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 1% 1% Od úředníka (samosprávy apod.) 35% 1% 15% 11% 18% 15% 3% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále chráněné bydlení. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 298 strana 454 celkem

300 Graf 16.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=101) 29% 1% 3% 3% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení 61% Pobytové zařízení 3% Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané z POU Bílovec by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf 1.3. Graf 16.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=100) 2% 16% 45% 4% 6% Méně než 50,- Kč 6% Do 100,- Kč 21% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 299 strana 454 celkem

301 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 300 strana 454 celkem

302 25. Senioři 19. Osoby se zrakovým postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 23. Pachatelé trestné činnosti 7. Osoby bez přístřeší 15. Osoby s mentálním postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2. Etnické menšiny 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 20. Osoby v krizi 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 4. Oběti domácího násilí 26. Skupiny se vztahovými problémy 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 17. Osoby se sluchovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 3. Imigranti a azylanti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5. Oběti obchodu s lidmi 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 16.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

303 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelá třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných informačních zdrojů, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 35 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 16.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=101) 16% 22% 14% 2% 15% 29% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. 1% 1% Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 16.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=100) 39% 5% 5% 19% 32% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 302 strana 454 celkem

304 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se dluhového poradenství. Nejmenší zájem byl o problematiku konkrétních služeb a svépomocných skupin. Tabulka 16.3 Dluhové poradenství 2,3 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,33 Pracovní poradenství 2,4 O dostupnosti zdravotní péče 3 Řešení vztahových a rodinných problémů 3 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 3,22 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 3,4 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 4,2 Řešení výchovných potíží s dětmi 4,2 O skupinách se specifickými potřebami 4,33 O preventivních programech 4,4 O existenci konkrétních služeb 5 O existenci svépomocných skupin 5 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 16.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 303 strana 454 celkem

305 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 304 strana 454 celkem

306 Typy služeb Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internet, sociální pracovník, nebo poskytovatel sociální služby, lékař, hromadné sdělovací prostředky, blízké osoby, rodina, přátelé) - Rozšířit služby pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - snižování rizik spojených s užíváním návykových látek a snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a resocializace uživatelů) - Rozšířit služby pro specifické cílové skupiny, zejména pro etnické menšiny - Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy - Rozšířit možnosti sociálního a levného ubytování. - Rozšířit služby pro rodiny s dětmi, zajistit služby psychoterapeutické pomoci rodičům. - Rozšířit nabídku respitní péče pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro děti s autismem. - Rozšířit služby pro seniory, zejména denní stacionář, asistenční služby ve večerních hodinách, pobytové odlehčovací služby, - Zlepšit technickou vybavenost pobytových zařízení pro seniory - Podporovat služby finančního a dluhového poradenství - Podporovat zřizování pracovních míst zejména pro osoby se zdravotním postižením, podporovat zřizování chráněných dílen - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky. 305 strana 454 celkem

307 V.17 Město Albrechtice Albrechticko se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku, v sousedství s Polskem a severozápadně od Krnova. Tato oblast je tvořena devíti obcemi a rozkládá se přibližně na rozloze 263 km 2. Žije zde obyvatel. Nejpočetnější je Město Albrechtice s obyvateli ( ). Město Albrechtice leží na řece Opavici a na okraji úrodné polské nížiny. Tato oblast je bránou do osoblažského výběžku. Albrechticko se potýká s přirozeným úbytkem obyvatelstva, který částečně souvisí i s nezaměstnaností a odcházením obyvatel za prací do větších měst. Na území POU je poskytováno 9 sociálních služeb. 49 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 17.1 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 17.1 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 osoby bez přístřeší 2 osoby komerčně zneužívané 2 osoby v krizi 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 senioři 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Albrechticka Specificky pro osoby s kombinovaným postižením a pro osoby s mentálním postižením jsou provozované domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení a sociálně terapeutické dílny. 306 strana 454 celkem

308 Cílová skupina oběti domácího násilí 4 oběti trestné činnosti 4 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 pachatelé trestné činnosti 4 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 oběti obchodu s lidmi 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využívali internetové stránky, úředníka (samosprávu), lékaře. Více než desetina občanů by nevěděla, na koho se má obrátit, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 307 strana 454 celkem

309 Graf 17.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=81) Lékaře Od úředníka (samosprávy apod.) 14% 39% 5% 11% 21% 6% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) 4% Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále docházku do denního centra. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 308 strana 454 celkem

310 Graf 17.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=74) 3% 8% 11% 18% 5% 55% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 17.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=81) 26% 5% 1% 21% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč 5% 5% 37% Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 309 strana 454 celkem

311 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů a osob s trestnou minulostí, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 17.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 310 strana 454 celkem

312 23. Pachatelé trestné činnosti 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 7. Osoby bez přístřeší 15. Osoby s mentálním postižením 18. Osoby se zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 12. Osoby s chronickým onemocněním 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 6. Oběti trestné činnosti 17. Osoby se sluchovým postižením 2. Etnické menšiny 14. Osoby s kombinovaným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi 3. Imigranti a azylanti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané 16. Osoby s tělesným postižením II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 17.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

313 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelé dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 21 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 17.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=81) Od úředníka (samosprávy apod.) 61% 4% 6% 17% 10% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Plakáty, letáky apod. 2% Nevím Nesetkal/a Graf 17.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=81) 1% 3% 21% 2% Ano Spíše ano 73% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 312 strana 454 celkem

314 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o preventivní programy. Nejmenší zájem byl o problematiku skupin se specifickými potřebami. Tabulka 17.2 O preventivních programech 1,2 O existenci konkrétních služeb 1,2 O dostupnosti zdravotní péče 2 O existenci svépomocných skupin 2 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,17 2,17 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,2 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,33 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,33 Pracovní poradenství 2,67 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,75 Dluhové poradenství 2,83 O skupinách se specifickými potřebami 3 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 17.3 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 313 strana 454 celkem

315 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internetové stránky, pracovníka úřadu, lékaře) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Zřízení služby občanské poradny - Udržet sociální služby pro rodiny s dětmi a zajistit jejich dostupnost, podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Podpořit rozvoj sociálně akviziční služby pro rodiny s nezletilými dětmi ohroženými společensky nežádoucími jevy - Zajistit sociální služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - potřeba nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let; ambulantní a terénní forma 314 strana 454 celkem

316 - Rozšíření kapacity terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením tak, aby byla časově i místně dostupná v dalších obcích, kde doposud služba nepůsobí - Zajištění bydlení v malometrážních bytech zvláštního určení osoby v nepříznivé sociální situaci - jednotlivci, maminky s dětmi, rodiny 315 strana 454 celkem

317 V.18 Nový Jičín Město Nový Jičín se nachází v oblasti Moravské brány na Podbeskydské pahorkatině při soutoku řek Jičínka a Zrzávka. Centrum města tvoří unikátní městskou památkovou rezervaci. Město se díky své výhodné poloze v blízkosti mnoha zajímavostí v regionu, snaží přilákat turisty a podporovat tak turistický ruch. V Novém Jičíně je oblast s drobným průmyslem a rovněž se zde nachází světoznámá továrna na klobouky Tonak, a. s., která má více než 200 let dlouhou tradicí. K mělo město obyvatel oproti roku 2005, kdy jich zde žilo až Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 18.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory chráněné bydlení odborné sociální poradenství pečovatelská služba sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi 1 1 rodiny s dítětem/dětmi senioři strana 454 celkem

318 azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory chráněné bydlení odborné sociální poradenství pečovatelská služba sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny osoby se vztahovými a rodinnými problémy 1 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 18.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby s chronickým duševním onemocněním a rodiny s dítětem/dětmi. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 30 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 15 osob se zdravotním a jiným postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 18.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby s chronickým duševním onemocněním 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 osoby bez přístřeší 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 etnické menšiny 4 oběti domácího násilí 4 oběti trestné činnosti 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby s kombinovaným postižením 4 osoby s tělesným postižením 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 osoby v krizi 4 senioři 4 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 317 strana 454 celkem

319 imigranti a azylanti 5 oběti obchodu s lidmi 5 osoby komerčně zneužívané 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 pachatelé trestné činnosti 5 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 18.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=102) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 4% Lékaře 25% 33% Od úředníka (samosprávy apod.) 28% 6% 4% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit 318 strana 454 celkem

320 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 18.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=102) 3% Domácí péče 4% 14% 6% 73% Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 100,- Kč, viz graf strana 454 celkem

321 Graf 18.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=99) 12% 8% 6% 20% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 24% 30% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 320 strana 454 celkem

322 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 26. Skupiny se vztahovými problémy 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 6. Oběti trestné činnosti 20. Osoby v krizi 12. Osoby s chronickým onemocněním 2. Etnické menšiny 15. Osoby s mentálním postižením 4. Oběti domácího násilí 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 7. Osoby bez přístřeší 17. Osoby se sluchovým postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 3. Imigranti a azylanti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 18.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

323 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 6 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 18.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=102) 66% 4% 11% 4% 15% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 18.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=98) 17% 25% 52% 6% Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 322 strana 454 celkem

324 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání konkrétních službách. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení výchovných potíží s dětmi. Tabulka 18.3 O existenci konkrétních služeb 1,91 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2 Pracovní poradenství 2,08 O existenci svépomocných skupin 2,09 O dostupnosti zdravotní péče 2,15 Dluhové poradenství 2,46 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,46 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,46 O preventivních programech 2,62 O skupinách se specifickými potřebami 2,85 Problematika vztahových a rodinných problémů 3 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,38 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,85 Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 18.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 323 strana 454 celkem

325 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 324 strana 454 celkem

326 Typy služeb Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro obvyklé (pokud by občané vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby, rodinu, přátele, dále na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (zvážit možnost zřízení denního stacionáře, domova pro osoby se zvláštním režimem, službu chráněného bydlení a podpora samostatného bydlení) - Rozšíření služeb pro rodiny s dítětem/dětmi, zejména podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Podporovat zřízení sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, podporovat terénní práci s dětmi (např. na hřištích, cílená terénní práce s dětmi a mládeží) - Možnost zřízení nízkoprahového denního centra, zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - Podporovat služby pracovního a dluhového poradenství - Podporovat služby zřízení/rozvoj odlehčovací služby a služby osobní asistence - Kapacitně rozšířit služby azylového domu, zejména pro ženy - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 325 strana 454 celkem

327 V.19 Odry Mikroregion Odersko tvoří dobrovolný svazek 11 obcí vesnického charakteru, z nichž město Odry je správním a ekonomickým centrem tohoto mikroregionu. Toto území protíná řeka Odra a většina území se nachází v oblasti Oderských vrchů. Lze zde nalézt Přírodní park Oderské vrchy a CHKO Poodří. Obecně lze tuto oblast charakterizovat jako vrchovinu, zemědělskou krajinu protínají lesy nebo remízky. Toto území náleželo k Sudetám, kde převážná část obyvatel byla Německá. Po jejich odsunu a následnému dosídlování již však nikdy nedosáhla původních hodnot počtu obyvatel. Odersko se vyznačuje zastoupením gumárenských a plastikových výrobek, Fulnek se zaměřuje především na strojírenskou výrobu. 50 Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 19.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny centra denních služeb domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem pečovatelská služba etnické menšiny 1 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby se zdravotním postižením rodiny s dítětem/dětmi 1 1 senioři Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 19.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro rodiny s dětmi a seniory. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 5 osob se zdravotním postižením a 3 osoby s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. 50 Cvrková, Karolína: Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Odersko a na Fulnecku Dostupné z WWW strana 454 celkem

328 Tabulka 19.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina rodiny s dítětem/dětmi 1 senioři 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 etnické menšiny 2 oběti domácího násilí 2 oběti trestné činnosti 2 osoby bez přístřeší 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby v krizi 2 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby s chronickým duševním onemocněním 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 pachatelé trestné činnosti 3 osoby se sluchovým postižením 4 imigranti a azylanti 5 oběti obchodu s lidmi 5 osoby komerčně zneužívané 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), na druhém místě by využili internetové stránky, dále na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 327 strana 454 celkem

329 Graf 19.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 21% 1% 40% Od úředníka (samosprávy apod.) 9% 18% 9% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 2% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 328 strana 454 celkem

330 Graf 19.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 1% Domácí péče 10% 9% Docházka do denního centra 9% Chráněné bydlení 10% 61% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 19.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 2% 36% 9% 29% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč 24% Do 1000,- Kč Nejsem ochoten připlácet 329 strana 454 celkem

331 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 19.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 330 strana 454 celkem

332 25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 6. Oběti trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 15. Osoby s mentálním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 20. Osoby v krizi 26. Skupiny se vztahovými problémy 18. Osoby se zdravotním postižením 1. Děti, mládež 14. Osoby s kombinovaným postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 3. Imigranti a azylanti 4. Oběti domácího násilí 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 17. Osoby se sluchovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 19.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

333 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než třetina dotázaných o pojmu komunitní plánování neví, viz graf Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 25 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 19.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 24% 18% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) 21% Plakáty, letáky apod. 36% Nevím 1% Nesetkal/a Graf 19.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 19% 5% 25% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne 50% 1% Spíše ne Ne 332 strana 454 celkem

334 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o dostupnost zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku řešení vztahových a rodinných problémů. Tabulka 19.3 O dostupnosti zdravotní péče 1,75 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,75 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,88 O existenci konkrétních služeb 2 O skupinách se specifickými potřebami 2 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,14 Dluhové poradenství 2,63 O preventivních programech 3,75 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,75 O existenci svépomocných skupin 3,83 Řešení výchovných potíží s dětmi 4 Pracovní poradenství 4,5 Problematika vztahových a rodinných problémů 4,63 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 19.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 333 strana 454 celkem

335 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví 334 strana 454 celkem

336 Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím veřejnosti - rodinných příslušníků dotčených osob, internetu, prostřednictvím sociálního pracovníka, poskytovatele sociální služby) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle) - Podporovat služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) - Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů, kulturní i sportovní akce, apod. - Rozšíření služeb pro seniory, např. rozšíření pečovatelské služby - Zaměřit se na možnosti svozu občanů např. pro osoby se zdravotním postižením - Podporovat služby zajišťující setrvání občanů v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka - Zachovat, případně rozšiřovat sociální služby v regionu (centra denních služeb, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, pečovatelská služba a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 335 strana 454 celkem

337 V.20 Opava Statutární město Opava leží v Opavské pahorkatině v úrodném údolí na řece Opavě v nadmořské výšce kolem 260 m. V blízkosti několika kilometrů ji ze severní strany ohraničuje státní hranice s Polskem a ve vzdálenosti přibližně 40km jihovýchodně se nachází krajské město Ostrava. Z historického hlediska lze Opavu považovat za metropoli českého Slezska a i doposud se snaží udržovat si své výsadní postavení v oblasti kultury v rámci celého regionu 51. Město Opava získala statut vysokoškolského města v roce 1989, kdy zde byla založena Slezská univerzita. Počet obyvatel Opavy má klesající tendenci. V roce 2005 k zde žilo , avšak k je hlášeno pouze obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Městské informační centrum Opava: strana 454 celkem

338 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy Tabulka 20.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým

339 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy rodiny s dítětem/dětmi strana 454 celkem

340 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy 1 1 jiná strana 454 celkem

341 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 20.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je osoby bez přístřeší, pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 80 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 150 rodin ohrožených sociálním vyloučením, 17 osob se zdravotním a jiným postižení a 44 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 20.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby s kombinovaným postižením 1 osoby s mentálním postižením 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 etnické menšiny 2 oběti trestné činnosti 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby v krizi 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 pachatelé trestné činnosti 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 oběti domácího násilí 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 senioři 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 imigranti a azylanti 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby se sluchovým postižením 4 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)

342 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na úřad, dále na blízké osoby a sociálního pracovníka (poskytovatele služby), viz graf Graf 20.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=150) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře Od úředníka (samosprávy apod.) 9% 1% 17% 5% 4% 13% 19% 23% 9% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Odborná literatura (brožury, knihy, časopisy) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji 341 strana 454 celkem

343 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči a docházku do denního centra. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 20.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=150) Domácí péče 15% 3% 31% Docházka do denního centra 18% Chráněné bydlení 27% Týdenní pobyty 2% 4% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf strana 454 celkem

344 Graf 20.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=150) 23% 12% 4% 18% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč 1% 19% 23% Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zrakovým postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 343 strana 454 celkem

345 19. Osoby se zrakovým postižením 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 18. Osoby se zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 2. Etnické menšiny 6. Oběti trestné činnosti 1. Děti, mládež 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 12. Osoby s chronickým onemocněním 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 23. Pachatelé trestné činnosti 26. Skupiny se vztahovými problémy 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 14. Osoby s kombinovaným postižením 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 17. Osoby se sluchovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 20.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

346 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala. Pětina se s tímto pojmem setkala prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Celkově zájem existuje (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, 38 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 20.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=150) Od blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.) 34% 4% 5% 7% 20% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) 12% 9% 7% Návštěva besedy, přednášky apod. Plakáty, letáky apod. 1% 1% Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 20.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=150) 19% 13% 7% 38% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne 23% Spíše ne Ne 345 strana 454 celkem

347 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího dostupnosti zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku existence konkrétních služeb. Tabulka 20.3 O dostupnosti zdravotní péče 1,33 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,67 Pracovní poradenství 1,92 Dluhové poradenství 2,27 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,45 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,73 O preventivních programech 2,83 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3 O skupinách se specifickými potřebami 3,42 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,55 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,64 O existenci svépomocných skupin 3,8 O existenci konkrétních služeb 3,9 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 20.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 346 strana 454 celkem

348 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 347 strana 454 celkem

349 Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Informovanost zaměřit rovněž na dostupnost zdravotní péče - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (úřad, dále blízké osoby, rovněž sociální pracovníky či poskytovatele sociální služby) - Zajistit informovanost lékařů o sociálních službách - Zachovat/rozšířit služby pro seniory, zejména rozšířit kapacitu pobytových služeb, zajistit odlehčovací služby - Zachovat a případně rozšířit služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, zejména rozšířit nabídku služeb ambulantní léčby alkoholismu (svépomocné skupiny, poradenství) - Zajistit pro osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby, rozšíření kapacity osobní asistence - Podporovat rozvoj a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení, stacionáře) - Zajištění služby denního stacionáře pro seniora osoby se zdravotním postižením - Zřídit domov se zvláštním režimem - Pokračovat v rozvoji nastaveného programu sociálního bydlení - Kapacitně rozšířit pobytovou formu pro oběti domácího násilí - Pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách zajistit terénní služby a rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodinu s dětmi - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Podporovat služby zaměřené na zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér, odstranění bariér není důležité jen pro osoby zdravotně postižené, ale také pro seniory a matky s kočárky. 348 strana 454 celkem

350 azylové domy centra denních služeb domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odlehčovací služby pečovatelská služba terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK V.21 Orlová Orlová se nachází v trojúhelníku mezi Ostravou, Bohumínem a Karvinou na Ostravské pánvi. Orlová byla díky bohatému nalezišti černého uhlí průmyslové středisko, které městu dodalo dnešní ráz. Avšak po roce 1989 se jednostranné zaměření na hornický průmysl změnilo a Orlová se snaží přecházet na lehčí průmysl a služby. Avšak následky hornické minulosti Orlovou sužují dodnes. V první řadě se jedná o značné poddolování, které má vliv na statiku budov. Dále se jedná o změnu struktury zaměstnanosti obyvatel, které se zde hojně přistěhovávalo právě v době těžařského rozmachu. V Orlové byl zahájen revitalizační proces, který se snaží připravit pro občany příznivé podmínky pro bydlení a zachránit cenné historické památky. Orlová se potýká s problémem odcházení občanů, kdy v roce 2010 z města odešlo 883 obyvatel, oproti 536 přistěhovalým obyvatelům 52. To má mimo jiné vliv i na počet obyvatel, který se snižuje. V roce 2005 k zde žilo obyvatel, k však již jen Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 21.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny oběti domácího násilí osoby bez přístřeší osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových ČSÚ 349 strana 454 celkem

351 azylové domy centra denních služeb domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení kontaktní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odlehčovací služby pečovatelská služba terénní programy II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy senioři strana 454 celkem

352 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 21.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, etnické menšiny, osoby bez přístřeší a osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 70 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 50 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 21.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 etnické menšiny 1 osoby bez přístřeší 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby komerčně zneužívané 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 osoby v krizi 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 pachatelé trestné činnosti 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 oběti domácího násilí 3 oběti trestné činnosti 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby s tělesným postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 senioři 3 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 3 imigranti a azylanti 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zrakovým postižením 4 oběti obchodu s lidmi 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) 351 strana 454 celkem

353 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 2,9). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), využili by internetové stránky, na třetím místě by se obrátili na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf Graf 21.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=100) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 1% Lékaře 9% 22% 55% Od úředníka (samosprávy apod.) 6% 7% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 21.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=100) 352 strana 454 celkem

354 28% 1% 46% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení 8% 2% 15% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby nejčastěji částku do 100,- Kč, viz graf Graf 21.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=98) 2% 11% 25% 9% 21% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč 32% Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč Nejsem ochoten připlácet 353 strana 454 celkem

355 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u osob ohrožených závislostí na návykových látkách, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 21.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 354 strana 454 celkem

356 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 19. Osoby se zrakovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 20. Osoby v krizi 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 25. Senioři 2. Etnické menšiny 26. Skupiny se vztahovými problémy 15. Osoby s mentálním postižením 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 4. Oběti domácího násilí 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 3. Imigranti a azylanti 7. Osoby bez přístřeší 9. Osoby komerčně zneužívané 23. Pachatelé trestné činnosti 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 21.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

357 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Zhruba dvě třetiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly. Méně než po desetinách dotázaných uvedly informace od sociálního pracovníka, blízkých osob a z internetových zdrojů, viz graf Celkově by mělo zájem se procesu spíše zapojit 22 % osob, viz graf Graf 23.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=100) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 7% 7% 2% 1% 7% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Návštěva besedy, přednášky apod. 65% 11% Plakáty, letáky apod. Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a 356 strana 454 celkem

358 Graf 21.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=100) 37% 10% 9% 22% 22% Ano Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o dostupnost zdravotní péče. Nejmenší zájem byl o problematiku poruch vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.). Tabulka 21.3 O dostupnosti zdravotní péče 2,64 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,82 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,91 Pracovní poradenství 3,27 O existenci konkrétních služeb 3,36 Dluhové poradenství 3,55 O skupinách se specifickými potřebami 3,55 O preventivních programech 3, strana 454 celkem

359 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 3,73 O existenci svépomocných skupin 4,27 Problematika vztahových a rodinných problémů 4,27 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 4,45 Řešení výchovných potíží s dětmi 4,45 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 21.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby denního centra Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně 358 strana 454 celkem

360 Typy služeb právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Na jiný typ služeb Závěrem lze doporučit zachovat zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (blízké osoby, internetové stránky, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby) - Rozšíření sociálních služeb pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - kapacitně dostupná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ambulantní a terénní forma - Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. - Podpora a rozšíření služeb zaměřených na etnické menšiny (terénní programy, sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi) - Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, případně zřízení noclehárny) - Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (kapacitní rozšíření chráněného bydlení) 359 strana 454 celkem

361 - Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 360 strana 454 celkem

362 V.22 Osoblaha Osoblaha se nalézá na nejsevernějším cípu Moravskoslezského kraje a ze tří stran je obklopena hranicemi s Polskem. Osoblažsko se nachází na Osoblažské pahorkatině, které se mírně svažuje do Oderské nížiny. Průměrná nadmořská výška je 227 m. Převládá zde převážně zemědělský charakter krajiny, v minulosti byla Osoblaha významným střediskem, avšak po téměř kompletním zničení města během 2. sv. války a následném vysídlení a odsunu obyvatelstva Osoblaha svůj vliv ztratila. Dnes v Osoblaze můžeme nalézt cenný židovský hřbitov a také úzkorozchodnou železnici. To vše by mohlo pomoci Osoblaze přilákat turisty. Na Osoblažsku ubývá obyvatel, kdy v roce 2005 zde žilo 3041 obyvatel, v roce 2011 zde bylo už jen obyvatel. Geografická situace regionu se promítá do všech oblastí života tamějších obyvatel v různých rovinách (ekonomické, kulturní, sociální). Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 22.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy domovy pro seniory nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství 1 1 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi etnické menšiny 1 osoby s chronickým onemocněním 1 osoby s jiným zdravotním postižením 1 osoby s tělesným postižením 1 osoby v krizi 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 1 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy 1 senioři 1 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 22.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba 361 strana 454 celkem

363 pomoci je pro osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 22.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby v krizi 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 1 senioři 1 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 2 etnické menšiny 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 osoby s tělesným postižením 2 osoby se zrakovým postižením 3 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3 pachatelé trestné činnosti 3 osoby bez přístřeší 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby se zdravotním postižením 3 osoby se sluchovým postižením 4 imigranti a azylanti 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 2,4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na internetové stránky, dále by se dotazovali na úřadě, obrátili by se na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, i na blízké osoby (rodinu, přátele), viz graf strana 454 celkem

364 Graf 22.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=75) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře 8% 3% 10% 9% Od úředníka (samosprávy apod.) 29% 20% 21% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Na školu/zaměstnavatele Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 363 strana 454 celkem

365 Graf 22.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=75) 2% 11% 9% 9% 12% 57% Domácí péče Docházka do denního centra Chráněné bydlení Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 22.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=69) 12% 20% 10% 15% Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 13% 30% Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 364 strana 454 celkem

366 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 22.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny, o nichž je informovanost občanů dobrá. Celkově veřejnost má zájem o sociální dění okolo nich. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 365 strana 454 celkem

367 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 20. Osoby v krizi 18. Osoby se zdravotním postižením 1. Děti, mládež 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 16. Osoby s tělesným postižením 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 14. Osoby s kombinovaným postižením 26. Skupiny se vztahovými problémy 12. Osoby s chronickým onemocněním 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 23. Pachatelé trestné činnosti 19. Osoby se zrakovým postižením 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 9. Osoby komerčně zneužívané 3. Imigranti a azylanti 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 22.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

368 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelé dvě pětiny získaly informace od blízkých osob, známých, viz graf Celkově by se zapojila více než třetina osob ( 35 %) do procesu komunitního plánování, viz graf Graf 22.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=75) 1% 10% 9% 44% Od blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.) 36% Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 22.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=75) 17% 35% Ano 29% 19% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 367 strana 454 celkem

369 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku pracovního poradenství. Tabulka 22.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,25 O skupinách se specifickými potřebami 1,67 4. O dostupnosti zdravotní péče 1,75 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 1,75 O existenci konkrétních služeb 1,9 O preventivních programech 1,92 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 1,92 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,42 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,42 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,42 O existenci svépomocných skupin 2,88 Dluhové poradenství 3,08 Pracovní poradenství 4,17 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 22.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 368 strana 454 celkem

370 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 369 strana 454 celkem

371 Bydlení pro seniory Závěrem lze doporučit zejména: - Pokračovat v informovanosti občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách včetně dostupnosti zdravotní péče a systému nabídek sociálních služeb - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (internetové stránky, dále získávání informací na úřadě, od sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, od blízkých osob) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) - Pokračovat v rozvoji sociálně akviziční služby pro rodiny s nezletilými dětmi ohroženými vztahovými a rodinnými problémy - Podpořit služby vedoucí k smysluplnému naplňování volného času dětí a mládeže ohrožených společensky nežádoucími jevy prostřednictvím co nejpestřejší nabídky volnočasových aktivit. - Rozšíření sociálních služeb pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - kapacitně dostupná nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve věku 6-26 let; ambulantní a terénní forma - Zajistit služby pro osoby v krizi (s možností krátkodobého ubytování) - Zajistit služby pro osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, zejména ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách (možnost svépomocných skupin, poradenství) - Rozšířit služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením - podpořit nabídky aktivit pro tuto skupinu - Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro seniory, zejména rozšíření pobytových služeb a odlehčovacích služeb, rovněž zaměřit se na nabídky různých aktivit - Zaměřit se na nabídky aktivit pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. - Podporovat rozšíření dopravní obslužnosti - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 370 strana 454 celkem

372 V.23 Ostrava Ostrava se rozkládá na severovýchodě České republiky na pomezí Slezska a Moravy v blízkosti polských hranic a pouhých 50 km od hranic se Slovenskem. Jedná se statutární město, které se jak svou rozlohou (241km2), tak i počtem obyvatel, který k činil obyvatel řadí na třetí místo v rámci České republiky. Ostrava spadá do oblasti Moravské brány a její průměrná nadmořská výška je 227 m. Řeka Ostravice město rozděluje na moravskou a slezskou část. Díky poloze na Ostravské pánvi, je zde bohaté naleziště černého uhlí, díky kterému Ostrava začala průmyslově vzkvétat. Příchod dělníků za prací si vyžádal vytvoření řady dělnických kolonií. Ostrava se tak díky železárnám a dolům získala významné hospodářské, správní a kulturní postavení. Soustavná podpora hornictví, ocelářství a dalšího těžkého průmyslu v socialistické éře znamenal příliv dalších pracovních sil a s ním výstavbu sídlišť. To vše se však změnilo v důsledku restrukturalizace po roce 1989, kdy byla radikálně utlumena těžební činnost a přešlo se na strojírenskou výrobu a ocelářství. Tato restrukturalizace průmyslu s sebou nesla i snížení počtu pracovních míst a potřebu rekvalifikace pracovníků, což mnohdy způsobilo nezaměstnanost. Díky vysoké průmyslové činnosti se Ostrava potýká s nečištěným ovzduším. I tak se však Ostravě daří udržovat významné kulturní a správní postavení. Ostrava je od roku 1945 také sídlem Vysoké školy báňské a později i Ostravské univerzity. Město je členěno do 23 městských obvodů. Ostrava se nyní potýká s vysokým úbytkem obyvatel. V roce 2005 zde žilo obyvatel. Tato vysoká míra je dána především velkým počtem obyvatel, kteří se z města vystěhovali a nízkou porodností. Ostrava se také potýká se stárnutím populace a s klesajícím počtem ekonomicky aktivních obyvatel ve věku let. Tento počet se oproti roku 2005, kdy jejich počet dosahoval hodnot , snížil v roce 2011 na Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce strana 454 celkem

373 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře Tabulka 23.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny imigranti a azylanti oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby do 26 let věku opouštějící školská

374 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK zařízení pro výkon ústavní p. osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocnění m osoby s chronickým onemocnění m osoby s jiným zdravotním postižením strana 454 celkem

375 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby s kombinovan ým postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách strana 454 celkem

376 azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dět mi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy jiná strana 454 celkem

377 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 23.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro osoby bez přístřeší, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby s tělesným postižením. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Tabulka 23.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby s kombinovaným postižením 1 osoby s mentálním postižením 1 osoby s tělesným postižením 1 etnické menšiny 2 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2 osoby v krizi 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 senioři 2 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby s chronickým onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby se sluchovým postižením 3 osoby se zrakovým postižením 3 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=středn í potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na třetím místě by využili internetové stránky a dotazovali by se na úřadě, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie.

378 Graf 23.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=200) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 14% 39% Lékaře 27% 14% 6% Od úředníka (samosprávy apod.) Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 377 strana 454 celkem

379 Graf 23.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=200) Domácí péče 11% 22% 3% 48% Docházka do denního centra Chráněné bydlení 6% 10% Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 500,- Kč, viz graf 1.3. Graf 23.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=200) 15% 10% 10% 14% 31% 17% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 3% 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 378 strana 454 celkem

380 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 23.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 379 strana 454 celkem

381 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 19. Osoby se zrakovým postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 18. Osoby se zdravotním postižením 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 12. Osoby s chronickým onemocněním 6. Oběti trestné činnosti 17. Osoby se sluchovým postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 20. Osoby v krizi 15. Osoby s mentálním postižením 4. Oběti domácího násilí 7. Osoby bez přístřeší 2. Etnické menšiny 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 26. Skupiny se vztahovými problémy 23. Pachatelé trestné činnosti 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 3. Imigranti a azylanti 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 23.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

382 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 26 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 23.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=200) Od úředníka (samosprávy apod.) 52% 5% 13% 7% 3% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) 20% Z internetových zdrojů Nevím Nesetkal/a Graf 23.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=200) 43% 8% 26% Ano Spíše ano 23% Ani ano, ani ne Spíše ne 381 strana 454 celkem

383 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Tabulka 23.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,25 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,38 O dostupnosti zdravotní péče 2,41 O existenci konkrétních služeb 2,51 Problematika vztahových a rodinných problémů 2,75 Pracovní poradenství 2,81 O existenci svépomocných skupin 2,88 O skupinách se specifickými potřebami 2,9 O preventivních programech 2,94 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,97 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,52 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,52 Dluhové poradenství 3,63 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 23.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 382 strana 454 celkem

384 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 383 strana 454 celkem

385 Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Vybudování/rozšíření azylových domů resp. bytů pro sociálně slabé občany Na podporu dobrovolnictví Závěrem lze doporučit zachovat v současnosti již dobře zajištěný systém sociálních služeb, zejména: - Zvyšovat informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (blízké osoby, sociální pracovník, nebo poskytovatelé sociální služby, internetové stránky, úřad) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Kapacitně rozšířit služby pro osoby bez přístřeší (AD, noclehárny) - Pokračovat v rozvoji a zkvalitnění služeb pro osoby se zdravotním postižením, specificky zaměřené na osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (chráněné bydlení) a kombinovaným postižením - Podporovat rozšíření specifických programů pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra apod.) - Podporovat služby nasměrované na možnosti uplatnění na chráněném trhu práce zejména pro osoby se zdravotním postižením - Podporovat služby finančního poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 384 strana 454 celkem

386 V.24 Příbor Město Příbor se nalézá na půli cesty mezi Frýdkem-Místkem a Novým Jičínem a přibližně 20 km od krajského města Ostravy. Dnešní město leží na řece Lubině a lemuje jej předhůří Beskyd. Příbor má dlouholetou historii a díky tomu se řadí mezi jedno z nejstarších měst severovýchodní Moravy a i dosud si zachoval svůj venkovský charakter. Centrum města tvoří městskou památkovou rezervaci a nachází se zde několik kostelů. To vše skýtá velký potenciál pro využití v cestovním ruchu. K povšimnutí stojí fakt, že Příbor má jako jedno z mála měst má od roku 2009 kladný přirozený přírůstek obyvatel, avšak tyto plusové hodnoty snižuje zvyšující se tendence úbytku vystěhováním. Tomu odpovídají i hodnoty, měl Příbor v roce obyvatel, avšak k vykazovalo už jen obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 24.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny denní stacionáře domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem pečovatelská služba osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby se zdravotním postižením senioři Zadavatelé obce uváděli výraznou potřebu pomoci s cílovými skupinami děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 29 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, asi 5 rodin ohrožených sociálním vyloučením, asi 160 osob se zdravotním postižením a 10 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Uvedli však, že v POU je asi 100 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 100 rodin ohrožených sociálním vyloučením. Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 4). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na blízké osoby (rodinu, přátele) a využili by internetové stránky, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 385 strana 454 celkem

387 Graf 24.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Od úředníka (samosprávy apod.) 29% 16% 6% 10% 35% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) 4% Internetové stránky Informace nepotřebuji Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Respondenti by nejčastěji upřednostnili domácí péči, dále pobytové zařízení sociálních služeb. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 386 strana 454 celkem

388 Graf 24.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) Domácí péče 9% 7% 11% 9% 64% Chráněné bydlení Týdenní pobyty Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 100,- Kč, viz graf Graf 24.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 4% 1% 9% 25% 9% 52% Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 387 strana 454 celkem

389 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zdravotním postižením, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 388 strana 454 celkem

390 18. Osoby se zdravotním postižením 25. Senioři 24. Rodiny s dítětem/dětmi 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 16. Osoby s tělesným postižením 6. Oběti trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 23. Pachatelé trestné činnosti 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 19. Osoby se zrakovým postižením 2. Etnické menšiny 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 7. Osoby bez přístřeší 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 12. Osoby s chronickým onemocněním 17. Osoby se sluchovým postižením 4. Oběti domácího násilí 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 20. Osoby v krizi 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 3. Imigranti a azylanti 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 14. Osoby s kombinovaným postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 5. Oběti obchodu s lidmi II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 24.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

391 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Necelá polovina dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkala, viz graf Celkově příliš není zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak 6 % z nich by zájem o tyto aktivity spíše mělo, viz graf Graf 24.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) Od blízké osoby (rodina, přátelé) 45% 14% 17% 7% 14% 3% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Nevím Nesetkal/a Graf 24.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 2% 50% 6% 21% Ano Spíše ano 21% Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 390 strana 454 celkem

392 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o problematiku dluhového poradenství. Nejmenší zájem byl o skupinách se specifickými potřebami. Tabulka 24.1 Dluhové poradenství 1,25 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 1,67 O preventivních programech 1,75 Pracovní poradenství 1,75 Problematika vztahových a rodinných problémů 1,9 O dostupnosti zdravotní péče 1,92 O existenci svépomocných skupin 1,92 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,42 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2,42 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 2,42 Řešení výchovných potíží s dětmi 2,88 O existenci konkrétních služeb 3,08 O skupinách se specifickými potřebami 4,17 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 24.2 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 391 strana 454 celkem

393 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Služba pomáhající řešit a odstraňovat architektonické bariéry ve veřejných prostorách, budovách a dopravních prostředcích - odstraňování vnitřních architektonických bariér Služby zaměřené na uspokojování vzdělávacích potřeb Služby asistentů pedagoga pro osoby se sluchovým nebo duálním postižením Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) 19. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) Na podporu pěstounské péče Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Bydlení pro zdravotně postižené Bydlení pro seniory 392 strana 454 celkem

394 Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím blízkých osob, internetu) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - zřízení nízkoprahového zařízení - Rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním - Rozšířit služby pro osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 393 strana 454 celkem

395 V.25 Rýmařov Město Rýmařov se nachází na severozápadní části Moravskoslezského kraje v blízkosti polských hranic. Necelých 20 km severovýchodně od Rýmařova leží město Bruntál. V blízkém okolí se nalézá CHKO Jeseníky, Přírodní park Sovinecko a území Natura Samotný Rýmařov tak tvoří vstupní bránu do turisticky atraktivních Jeseníků. Okolí Rýmařova je proslavené těžbou barevných kovů. Rýmařov se v letech 2005 a 2006 potýkal s poměrně vysokým úbytkem obyvatel zejména z důvodu vystěhování, kdy v roce 2006 dosáhl úbytek obyvatel čísla 97. V posledních letech se sice úbytek snížil, přesto však Rýmařov oproti roku 2005, kdy zde žilo obyvatel, měl k pouze obyvatel. Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 25.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny domovy se domovy pro zvláštním osobní asistence seniory režimem osoby s chronickým duševním onemocněním pečovatelská služba týdenní stacionáře osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby se sluchovým postižením osoby se zrakovým postižením senioři Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 25.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé spíše pro uvedené cílové skupiny pomoc nepotřebují, průměrnou potřebu pomoci uváděly pro cílové skupiny osoby bez přístřeší, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením a osoby s tělesným postižením. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 11 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 2 rodiny ohrožené sociálním vyloučením a 16 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. 394 strana 454 celkem

396 Tabulka 25.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina osoby bez přístřeší 3 osoby s chronickým duševním onemocněním 3 osoby s jiným zdravotním postižením 3 osoby s kombinovaným postižením 3 osoby s mentálním postižením 3 osoby s tělesným postižením 3 rodiny s dítětem/dětmi 4 oběti obchodu s lidmi 5 osoby se zrakovým postižením 5 osoby v krizi 5 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 5 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 5 pachatelé trestné činnosti 5 senioři 5 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 5 etnické menšiny 5 imigranti a azylanti 5 oběti domácího násilí 5 oběti trestné činnosti 5 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 5 osoby komerčně zneužívané 5 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 5 osoby s chronickým onemocněním 5 osoby se sluchovým postižením 5 osoby se zdravotním postižením 5 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná) Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, rovněž by se obraceli na úředníka, na blízké osoby (rodinu, přátele), sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 395 strana 454 celkem

397 Graf 25.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Na blízké osoby (rodina, přátelé) 23% 16% Od úředníka (samosprávy apod.) 39% 17% 5% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. 396 strana 454 celkem

398 Graf 25.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 7% 3% 10% 10% 70% Domácí péče Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 25.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=74) 2% 23% 24% 16% 16% 19% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč Do 500,- Kč Do 1000,- Kč Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více 397 strana 454 celkem

399 Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u problematiky rodin s dítětem, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 1.3, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 398 strana 454 celkem

400 24. Rodiny s dítětem/dětmi 25. Senioři 26. Skupiny se vztahovými problémy 1. Děti, mládež 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto způsobem 2. Etnické menšiny 23. Pachatelé trestné činnosti 20. Osoby v krizi 12. Osoby s chronickým onemocněním 18. Osoby se zdravotním postižením 14. Osoby s kombinovaným postižením 16. Osoby s tělesným postižením 9. Osoby komerčně zneužívané 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 4. Oběti domácího násilí 19. Osoby se zrakovým postižením 15. Osoby s mentálním postižením 7. Osoby bez přístřeší 3. Imigranti a azylanti 6. Oběti trestné činnosti 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 5. Oběti obchodu s lidmi 17. Osoby se sluchovým postižením II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 25.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

401 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než tři čtvrtiny dotázaných se s pojmem komunitní plánování dosud nesetkaly, viz graf Celkově příliš nemají zájem (s ohledem na informovanost o sociálních službách) se do procesu zapojit, avšak necelá čtvrtina (23 %) z nich by zájem o tyto aktivity spíše měla, viz graf 1.6. Graf 25.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) 80% 4% 4% 11% 1% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z internetových zdrojů Ze školy/zaměstnavatele Nesetkal/a Graf 25.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=79) 17% 23% 54% 6% Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne Ne 400 strana 454 celkem

402 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se vztahových a rodinných problémů. Nejmenší zájem byl o problematiku existence svépomocných skupin. Tabulka 25.3 Problematika vztahových a rodinných problémů 2 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2,36 O dostupnosti zdravotní péče 2,36 O existenci konkrétních služeb 2,43 Pracovní poradenství 2,8 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,82 O skupinách se specifickými potřebami 3,09 Dluhového poradenství 3,1 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,1 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,1 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 3,27 O preventivních programech 3,33 O existenci svépomocných skupin 3,86 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 25.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. 401 strana 454 celkem

403 Tabulka Typy služeb Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra, jesle ) Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin - tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce, apod. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) Program na snížení omezení v pobytových sociálních službách (izolovanost, nedobrovolnost apod.) Svoz občanů, nebo specializované dopravy Služby denního centra Noclehárny Služby podporující možnosti uplatnění na chráněném trhu práce Azylové domy Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách) Služby osobní asistence Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, apod. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na možnost bezplatného přístupu k Internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené, apod. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. 402 strana 454 celkem

404 Typy služeb pečovatelské služby Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) Bydlení pro seniory Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na podporu dobrovolnictví Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení Služba pro rozvoj dovedností, znalosti (soc. aktivizační) návrat do běžného života v ambulantní formě Závěrem lze doporučit: - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím internetu, pracovníka úřadu, blízkých osob) - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (zřízení azylového domu, noclehárny, nízkoprahová denní centra apod.) - Kapacitně rozšířit služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním a mentálním postižením (podpora pro vytvoření chráněných dílen, zřízení stacionáře pro mentálně postižené občany) - Kapacitně rozšířit služby pro osoby se zdravotním postižením (tělesným a kombinovaným postižením) - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér 403 strana 454 celkem

405 V.26 Studénka Město Studénka se nachází v rovinaté části Moravské Brány v CHKO Poodří, přibližně 20 km jihovýchodně od krajského města Ostravy. Studénka významným železničním uzlem mezi Bohumínem a Přerovem. Vznikla sloučením dvou obcí Butovic a Studénky v roce Městem protéká řeka Odra a v blízkém okolí se nachází rybníky a louky se zbytky lužních lesů. Díky rozsáhlým loukám a rybníkům bylo tradičním způsobem obživy chov skotu a rybníkářství především v oblasti Butovic. Studénka mimo zemědělství navazovala i na ostravský průmysl. Významným mezníkem je založení dnes již nefungující vagónky v roce K Studénka vykazovala obyvatel, což je pokles oproti roku 2005, kdy jich zde bylo Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce Tabulka 26.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory pečovatelská služba osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby se zdravotním postižením rodiny s dítětem/dětmi senioři 1 2 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 26.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Největší potřeba pomoci je pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší a pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Spíše pomoc je potřebná pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním a senioři. Potřebnost pro ostatní cílové skupiny je uvedená v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU jsou odhadovány asi 4 rodiny s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 10 rodin ohrožených sociálním vyloučením a 9 osob s problémy (např. zadlužení, případně uživatelé návykových látek), které by potřebovaly pomoc. Tabulka 26.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina Studénka etnické menšiny 1 osoby bez přístřeší strana 454 celkem

406 osoby v krizi 2 oběti domácího násilí 2 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 rodiny s dítětem/dětmi 2 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 3 pachatelé trestné činnosti 3 senioři 3 děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 3 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 3 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 3 osoby se zrakovým postižením 4 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 4 oběti trestné činnosti 4 osoby s chronickým duševním onemocněním 4 osoby s chronickým onemocněním 4 osoby s jiným zdravotním postižením 4 osoby s kombinovaným postižením 4 osoby s mentálním postižením 4 osoby s tělesným postižením 4 osoby se sluchovým postižením 4 osoby se zdravotním postižením 4 oběti obchodu s lidmi 5 imigranti a azylanti 5 osoby komerčně zneužívané 5 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3,2). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by využili internetové stránky, dále by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, také na pracovníka úřadu, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. 405 strana 454 celkem

407 Graf 26.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=80) Lékaře 40% 19% 21% 20% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Internetové stránky Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči, viz graf Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 26.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=80) 39% 61% Domácí péče Chráněné bydlení 406 strana 454 celkem

408 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 1000,- Kč, viz graf Graf 26.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=80) 20% 19% 61% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 1500,- Kč a více Informovanost občanů o různých cílových skupinách Občané byli dotázání, jak by popsali svoji osobní informovanost o konkrétních cílových skupinách, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy apod. Jednalo se o jejich subjektivní pojetí, ke kterému se vyjadřovali tak, že ji označovali jako výbornou, velmi dobrou, atd., až nedostatečnou (použitím školní stupnice). Známky, které vyjadřují míru informovanosti o jednotlivých cílových skupinách, jsou uvedeny grafu Nejlepší informovanost je vnímaná u osob se zrakovým postižením a seniorů, ostatní možnosti jsou uvedeny v grafu 26.4, v němž jsou uvedeny cílové skupiny. Informace, které mají o občanech náležejících i do problémových cílových skupin mají. Většinou se jedná o informace získané z hromadných sdělovacích prostředků a internetu. Zde se projevuje, jak dalece média ovlivňují povědomí veřejnosti o společensky důležitých tématech. 407 strana 454 celkem

409 19. Osoby se zrakovým postižením 25. Senioři 7. Osoby bez přístřeší 23. Pachatelé trestné činnosti 15. Osoby s mentálním postižením 24. Rodiny s dítětem/dětmi 2. Etnické menšiny 10. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 11. Osoby s chronickým duševním onemocněním 18. Osoby se zdravotním postižením 6. Oběti trestné činnosti 16. Osoby s tělesným postižením 1. Děti, mládež 8. Osoby do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 20. Osoby v krizi 4. Oběti domácího násilí 12. Osoby s chronickým onemocněním 26. Skupiny se vztahovými problémy 22. Osoby, které vedou rizikový způsob života, nebo jsou tímto 13. Osoby s jiným zdravotním postižením 17. Osoby se sluchovým postižením 3. Imigranti a azylanti 14. Osoby s kombinovaným postižením 5. Oběti obchodu s lidmi 21. Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 9. Osoby komerčně zneužívané II. Oddíl: Dílčí analýzy SPRSS ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK Graf 26.4 Míra informovanosti občanů o cílových skupinách (Index informovanosti o skupinách, 1=výborná informovanost,,5=bez informace) strana 454 celkem

410 Proces komunitního plánování sociálních služeb Prostřednictvím komunitního plánování se rozvíjí sociální služby na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob. Do procesu plánování se zapojuje i veřejnost. Proto byl položen dotaz, zda se občané s pojmem komunitní plánování již setkali a zda by případně měli zájem se do procesu komunitního plánování sociálních služeb zapojit. Více než třetina dotázaných se s pojmem komunitní plánování setkala z hromadných sdělovacích prostředků, viz graf Celkově má spíše zájem se zapojit do komunitního plánování 40% dotázaných, viz graf Graf 26.5 Povědomí o pojmu komunitní plánování (N=80) 21% 20% 21% 38% Z hromadných sdělovacích prostředků (noviny, TV apod.) Z odborné literatury (brožury, knihy, časopisy) Plakáty, letáky apod. Nevím Graf 26.6 Zájem zapojit se do procesu komunitního plánování (N=80) 41% 19% Ano 40% Spíše ano Spíše ne 409 strana 454 celkem

411 Podpora vzdělání a informovanosti o sociálních službách V souvislosti se zvyšováním povědomí občanů o možnostech používat sociální služby a v souladu s rozšiřováním potřebné informovanosti o sociálních službách je důležité vědět, na jaké oblasti by se občané rádi zaměřili, co by je z této problematiky zajímalo. Respondenti byli dotázáni, zda by uvítali podporu vzdělání a informovanosti v různých tematických oblastech zaměřených na problematiku sociálních služeb. Intenzita zájmu o vzdělávání je uvedena v tabulce Občané POU měli zájem o vzdělávání v oblasti níže uvedených témat a to tím intenzivněji, čím je hodnocení blíže známce 1 (1- určitě ano,, 5 - určitě ne). Největší zájem byl o vzdělávání týkajícího se zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí, další pořadí je uvedené v tabulce. Nejmenší zájem byl o problematiku vztahových a rodinných problémů. Tabulka 26.3 Zvýšení úrovně informací o tom, jaké možnosti systém sociálních služeb nabízí 2 O možnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 2 O existenci konkrétních služeb 2,2 O dostupnosti zdravotní péče 2,33 O možnostech setrvání v přirozeném prostředí ve spojení s případnou dopomocí sociálního či zdravotního pracovníka 2,75 Dluhové poradenství 2,83 Pracovní poradenství 3 O preventivních programech 3,08 O existenci svépomocných skupin 3,4 O skupinách se specifickými potřebami 3,75 O poruchách vývoje dítěte (informovanost o rané péči dětí s postižením, poruchy řeči, poruchy učení, poruchy chování, poruchy pozornosti apod.) 3,83 Řešení výchovných potíží s dětmi 4,08 Problematika vztahových a rodinných problémů 4, strana 454 celkem

412 Vyžadované sociální služby Občané POU byli dotazováni, jaké sociální služby by si přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli více spokojeni. V tabulce 26.4 je uveden seznam těch služeb, které občané považují za potřebné, které byly jimi voleny alespoň jednou. Tabulka Typy služeb Kontaktní centra Chráněné bydlení Cílené finanční poradenství vč. problematiky dluhové pasti Na odstraňování architektonických bariér nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách, apod.- Odstraňování vnějších architektonických bariér Na rozšíření sociální rehabilitace (dovedností osoby se zdravotním postižením směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře) Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) Bydlení pro zdravotně postižené Závěrem lze doporučit: - Zachovat všechny existující sociální služby - Zvýšit informovanost občanů o možnosti využívat sociální služby, zajistit pravidelnou informovanost o sociálních a návazných službách - Jako vhodné informační zdroje používat ty, které jsou již pro občany obvyklé (informovanost prostřednictvím internetu, sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, pracovníka úřadu) - Možnosti svozu občanů nebo specializované dopravy - Možnost bezplatného přístupu k internetu např. na specifických místech obcí POU - Podporovat zajištění služeb pro osoby bez přístřeší (kapacitní rozšíření azylového domu, zřízení nízkoprahového denního centra apod.) - Podporovat zajištění služeb pro etnické menšiny (terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi apod.) - Kapacitně rozšířit služby pro osoby se zdravotním postižením - zejména poradny, služby osobní asistence, pečovatelskou službu apod. - Zajištění pečovatelské služby i mimo běžnou pracovní dobu - Podporovat rozvoj denního stacionář - Rozšířit služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež - Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství a zprostředkování práce (např. pro maminky na mateřské dovolené) - Podporovat služby pracovního, finančního a dluhového poradenství - Pokračovat v odstraňování architektonických bariér (vnějších i v institucích) 411 strana 454 celkem

413 V.27 Třinec Město Třinec leží na řece Olši ve východním cípu Moravskoslezského kraje, blízko hranic s Polskem a přibližně 30 km jihovýchodně od Ostravy. Historicky spadá do oblasti Těšínského Slezska a obklopují ho Moravskoslezské a Slezské Beskydy, které poskytují příznivé podmínky pro turistický ruch. Třinec je město průmyslového charakteru - sídlí zde Třinecké železárny, které zaměstnávají významný počet lidí. Mají zde pobočky dvě vysoké školy Vysoká škola báňská a Vysoká škola podnikání. Lze zde také nalézt Univerzitu třetího věku pod záštitou Ostravské univerzity. Od roku 2007 klesá přírůstek obyvatel. V roce 2005 v Třinci žilo obyvatel, avšak k jich zde bylo Na území POU jsou aktuálně poskytované služby pro jednotlivé cílové skupiny uvedené v tabulce strana 454 celkem

414 Tabulka 27.1 Poskytované sociální služby pro cílové skupiny azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory nízkoprahová denní centra odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociální rehabilitace terénní programy oběti domácího násilí 1 oběti trestné činnosti 1 osoby bez přístřeší osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením

415 azylové domy denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory nízkoprahová denní centra odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociální rehabilitace terénní programy osoby se sluchovým postižením osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto ohroženy pachatelé trestné činnosti rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby se vztahovými a rodinnými problémy strana 454 celkem

416 Zadavatelé obce uváděli intenzitu potřeby pomoci různým cílovým skupinám občanů. Intenzita potřeby pomoci je uvedena v tabulce 27.2 podle cílových skupin, pro něž je potřeba pomoci největší, až po cílové skupiny, které pomoc příliš nepotřebují. Zadavatelé pociťují potřebu pomoci pro 15 cílových skupin občanů, např. pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby bez přístřeší, pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, pro skupiny osoby s chronickým duševním onemocněním, senioři a další, jejichž výčet podle pořadí je uvedený v tabulce. Zadavatelé byli rovněž dotázaní, aby odhadli počet rodin, případně počet dalších specifických skupin či osob, které by, dle jejich názoru, potřebovaly pomoc. Bylo uvedeno, že pro POU je odhadováno asi 20 rodin s dětmi, které by potřebovaly pomoc, 20 rodin ohrožených sociálním vyloučením a asi 25 osob se zdravotním a jiným postižením, které by potřebovaly pomoc. Tabulka 27.2 Potřeba pomoci pro cílové skupiny Cílová skupina děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy 1 oběti trestné činnosti 1 osoby bez přístřeší 1 osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 1 osoby s chronickým duševním onemocněním 1 osoby s jiným zdravotním postižením 1 osoby s kombinovaným postižením 1 osoby s mentálním postižením 1 osoby s tělesným postižením 1 osoby se zdravotním postižením 1 osoby v krizi 1 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách 1 osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 1 rodiny s dítětem/dětmi 1 senioři 1 oběti domácího násilí 2 osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče 2 osoby s chronickým onemocněním 2 osoby se sluchovým postižením 2 osoby se zrakovým postižením 2 pachatelé trestné činnosti 2 osoby se vztahovými a rodinnými problémy 2 etnické menšiny 3 osoby komerčně zneužívané 3 imigranti a azylanti 4 oběti obchodu s lidmi 4 Intenzita potřeby pomoci cílové skupině (1=velká potřeba pomoci,,3=střední potřeba pomoci, 5= pomoc není potřebná)

417 Informovanost o sociálních službách byla zjišťována jako úroveň povědomí veřejnosti o obecné problematice sociálních služeb, zda o nich něco slyšeli ve zprávách, četli nějaké časopisy, mají zkušenost zprostředkovanou, např. ze sdělení známých apod. Veřejnost hodnotí informovanost o sociálních službách tak, že je spíše nemají (známka = 3). Pokud jsou občané bez jakýchkoliv problémů, služby tohoto typu nepotřebují a ani se o ně příliš nezajímají. Pokud by vyhledávali informace z oblasti sociálních služeb, nejčastěji by se obraceli na sociálního pracovníka, nebo poskytovatele sociální služby, na blízké osoby (rodinu, přátele), na třetím místě by využili internetové stránky, viz graf S ohledem na zjištěné skutečnosti je potřebné pro občany zajistit zvýšení informovanosti o nabídce sociálních služeb a zajistit efektivní informační strategie. Graf 27.1 Na koho se obrací pro vyhledání informací z oblasti sociálních služeb (N=150) Na blízké osoby (rodina, přátelé) Lékaře Od úředníka (samosprávy apod.) 22% 7% 1% 28% Sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 1% 29% 8% 3% Hromadné sdělovací prostředky (noviny, TV apod.) Plakáty, letáky apod. 1% Internetové stránky Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Informace nepotřebuji 416 strana 454 celkem

418 Upřednostněné druhy pomoci S růstem stárnoucí populace se zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění souvisejících s věkem. Proto byl položen dotaz, pokud by byli respondenti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, jaký druh pomoci by si přáli. Nejčastěji by upřednostnili domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedené v grafu Z výše uvedeného důvodu je důležité podporovat služby, které zajistí občanům potřebnou péči v případě, kdy toto nemůže zabezpečit péči osoba blízká, posílit samostatnost a soběstačnost občanů v nepříznivé sociální situaci. Graf 27.2 Upřednostněné druhy pomoci (N=150) 2% 9% 15% Domácí péče Docházka do denního centra 3% 3% 68% Chráněné bydlení Pobytové zařízení Dům s pečovatelskou službou Jiná možnost Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Občané by byli ochotni připlácet za sociální služby částku do 50,- Kč, viz graf Graf 27.3 Ochota občanů za sociální služby připlácet (N=147) 4% 10% 1% 26% Méně než 50,- Kč Do 100,- Kč 22% 13% Do 500,- Kč Do 1000,- Kč 24% Do 1500,- Kč 1500,- Kč a více Nejsem ochoten připlácet 417 strana 454 celkem