Úvod. Obsah. 1 Úvod * 2 Historie protokolu TCP/IP * 2.1 Protokoly v ARPANETU, pedchdce TCP/IP * 3 Aplikaní protokoly TCP/IP *

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod. Obsah. 1 Úvod * 2 Historie protokolu TCP/IP * 2.1 Protokoly v ARPANETU, pedchdce TCP/IP * 3 Aplikaní protokoly TCP/IP *"

Transkript

1 Obsah 1 Úvod * 2 Historie protokolu TCP/IP * 2.1 Protokoly v ARPANETU, pedchdce TCP/IP * 3 Aplikaní protokoly TCP/IP * 3.1 Píklad nkterých aplikaních protokol TCP/IP * 4 Koncepce TCP/IP * HTTP (HyperText Transfer Protocol) * SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) * NNTP (Network News Transfer Protocol) * FTP (File Transfer Protocol) * TFTP (Trivial File Transfer Protocol) * NFS (Network File System) * Telnet * rlogin (remote login) * SNMP (Simple Network Management Protocol) * NTP (Network Time Protocol) * LDAP (Lighweight Directory Access Protocol) * WHOIS * Z39.50 * 4.1 Aplikaní vrstva * 4.2 Transportní vrstva * 4.3 Sí?ová vrstva * 4.4 Vrstva sí?ového rozhraní * 5 Problematika penosu * 6 Bezpenost protokolu TCP/IP * 7 Budoucí vývoj * 8 Závr * 9 Slovník: * Úvod TCP/IP je zkratka slov Transmission Control Protocol / Internet Protocol. Tento protokol se používá po celé síti Internet a nejenom na ni. Píkladem jeho dalšího použití mohou být platformy jako UNIX, Banyan VINES, Microsoft LAN Manager i Novell NetWare. Pestože se stal standardním souborem protokol teprve v poslední dob, je starý již více jak dvacet let. V poátku byl použit pro spojení vládních poíta (sí? ARPANET - pedchdce dnešního Internetu), nyní je jeho nejvtší využití práv v síti Internetu, jenž se stala nejvtší celosvtovou sítí. Jako TCP/IP standard se tento sí?ový protokol zaal prosazovat v dob, kdy byl implementován do systému UNIX a jemu podobných, zhruba nkdy kolem 80 let. Díky této podpoe a zárove díky jeho vyplývající historické kompatibilit vi velkému množství hardwarových a softwarových systém se dnes tší velké rozšíení. Pvodn byla tato protokolová sada vyvinuta pro UNIXové systémy, ale pozdji se velmi rozšíila, hlavn díky aktivitám nkterých programátor a pozdji i nkterých firem, také na poítae pracující se systémy jako je nap. MS-DOS, MS Windows i OS/2 atd. Tato sada protokol je neustále rozšiována a 1 / 9

2 vylepšována. V souasné dob pipravuje mezinárodní výbor nový standard, který bude bezpenjší pro souasné aktivity Internetu (obchod) a také zajistí další expanzi této "sít", nebo? neustále vzrstající poet internetových adres se blíží svým potem ke své fyzicky adresovatelné hranici. Není také bez zajímavosti jeho využití u vtšiny dnešních her (podporující sí?ové funkce), komunikaních program a jednoduchých sítích peer-to-peer, což si vtšina lidí ani neuvdomuje. Historie protokolu TCP/IP Úplné poátky vzniku používání sí?ového protokolu TCP/IP se nacházejí v dob, kdy žádostí ministerstva obrany v USA byl vznesen požadavek, na vytvoení komunikaní sít, jenž by zabezpeovala spojení i v pípad jaderné války, pesnji eeno ješt o nkolik let zpt. Tato sí? tedy mla poskytovat jednoduchou a bezproblémovou komunikaci v pípad jaderného ohrožení a dokonce i po jaderné válce. ešila se tedy velice zásadní strategická otázka. Jak nco takového zajistit. O ticet let nazpátek, tedy v 60-letech tato úloha stála ped spoleností RAND (Rand Corporation, tehdejší pední americké mozkové centrum z období studené války). Její ešení bylo publikováno v roce Je jasné, že každý centrální úad, jakékoliv centrální sí?ové centrum by bylo zejmým a nevyhnutelným terem nepátelského útoku. Proto to mla být sí? založená na decentralizované koncepci, žádné systémové centrum, žádná centrální správa. Z ehož plyne logické vyústní, že i kdyby došlo k jaderné válce a hlavní komunikaní centra by byla zniena, tak by stále tato sí? mla být schopna provozu. RAND ešil tento problém za hlubokého vojenského utajení a od zaátku koncipoval danou sí? tak, aby práv fungovala i v nekonzistentním stavu. To znamená, že nkteré uzly a spojovací linky budou nutn chybt. Principy byly jednoduché: Sí? vlastn nikdy nebude pokládána za 100% spolehlivou, a proto bude navržena takovým zpsobem, aby alespo byla zachována njaká možná komunikaní cesta. Všechny uzly sít budou z hlediska svého stavu rovnocenné a každý uzel bude mít svou vlastní autoritu pro vytváení, pedávání a pijímání zpráv. Samotné zprávy budou rozdleny do paket, každý paket bude nezávisle adresován. Paket bude vycházet z nkterého konkrétního uzlu sít a konit na jiném, cílovém uzlu; pitom se bude pohybovat v síti samostatn. Konkrétní cesta, po které bude sítí procházet, nebude dležitá, podstatný bude pouze výsledek. V zásad si uzly budou paket pehazovat více i mén smrem k jeho cílového urení tak dlouho, dokud neskoní na správném míst. I když budou velké celky sít vyazeny z innosti, nevadí, pakety budou poád kolovat a pedávány tmi uzly, které nebyly znieny. Takovýto ponkud nahodilý doruovací systém mže být "neefektivní" z hlediska obvyklého chápání, rychlých a pesn definovaných komunikaních cest, je však zato extrémn robustní. Tak vlastn pozdji vznikla sí? ARPANET. Tato sí? se nazývala podle pentagonské agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency). Roku 1969 byly instalovány první uzly této sít a o nkolik let pozdji již tato sí? obsahovala na 37 uzl. Ze sít ARPANET se pozdji stala dnešní pátení sí? Internetu. Pvodn sloužil ke sdílení prostedk výpoetní techniky, kdy byl strojový as poíta dosti drahý. Pozdji se z této sít stal federáln dotovaný elektronický poštovní úad, jenž se zaal využívat v daleko vtší míe než sdílení strojového asu. Bhem 70-tých let se sí? ARPANET stále více rozrstala; její decentralizovaná struktura tuto expanzi jen usnadovala. Na rozdíl od standardních firemních poítaových sítí mohl ARPANET pipojovat mnoho rzných typ poíta - stailo, aby tyto poítae rozumly paketov-orientovanému protokolu nové "anarchistické" sít, vše ostatní bylo nepodstatné. Protokoly v ARPANETU, pedchdce TCP/IP Pvodním ARPA-protokolem pro komunikaci byl NCP (Network Control Protocol), ale s postupem asu a vznikem pokroilejších technologií zaal být NCP nahrazován mnohem propracovanjším standardem vyšší úrovn oznaovaným TCP/IP. (TCP/IP vznikl jako výsledek projektu agentury DARPA, který ml za cíl zkoumat techniky a technologie pro propojování paketových sítí rzných typ. Systém sítí - nebo "sí? sítí" - navržený v rámci tohoto projektu vešel ve známost pod oznaením Internet.) Sada protokol TCP/IP (v souasnosti se jedná zhruba o nkolik desítek protokol a další vznikají) má dv skupiny: 2 / 9

3 TCP (Transmission Control Protocol) Je protokol transportní vrstvy. Hlavním úelem protokolu TCP je získávat elektronické zprávy libovolné délky a pevádt je do sekvence paket, zpravidla o velikosti 64kb (poslední mže být samozejm menší), na zdrojovém uzlu a pak je znovu sestavuje do pvodních zpráv na cílovém uzlu sít. Díky tomu mže software ídící sí?ovou komunikaci zasílat zprávy po ástech a kontrolovat každou z tchto ástí samostatn. V pípad, že se nepodaí daný paket penést, tak se penos opakuje. Efektivita penosu je práv dána paketovým penosem. Pi chyb v penosu se nemusí posílat celý balík dat, ale jen chybný paket. IP (Internet Protocol) Je protokol sí?ové vrstvy a u každého paketu ovuje jeho korektnost a obhospodauje adresování, a to tak, aby pakety mohly být smrovány nejen pes adu uzl, ale dokonce i pes adu sítí pracujících s rznými komunikaními protokoly - nejen s pvodním ARPANETovským NCP standardem, ale i s jinými protokoly, jako jsou nap. Ethernet, FDDI nebo X.25. Dále zajiš?uje, aby byly pakety posílány ve správném poadí a co možná nejvhodnji, co se týe cesty penosu. Již od roku 1977 zaal být TCP/IP používán jinými sítmi pro pipojování k ARPANETu. Samotný ARPANET zstával pod pevným ízením pinejmenším do roku 1983, kdy se jeho vojenský segment oddlil a vytvoil samostatnou vojenskou sí? MILNET. Protokol TCP/IP všechny tyto nov píchozí sít propojoval dohromady a ARPANET (tebaže stále rostoucí) se stával stále menší a menší ástí oné ohromn rostoucí sít jiných pipojených poíta. Aplikaní protokoly TCP/IP Množství protokol, které se dnes vyskytují u rzných aplikací je velké množství a další, s vývojem IT pibývají. Bylo by si tedy chybné myslet, že TCP/IP jsou protokoly pouze dva, a proto není chybou, když se o tomto protokolu mluví ne v jednotném ísle, ale v ísle množném. V anglické terminologii se o tchto protokolech hovoí jako o TCP/IP protocol suit, tedy jako o rodin protokol TCP/IP. Píklad nkterých aplikaních protokol TCP/IP 1. HTTP (HyperText Transfer Protocol) protokol pro komunikaci mezi WWW servery a jejich klienty (browsery). Umožuje browseru vyžádat si na serveru konkrétní WWW stránku, kterou mu server následn zašle. Protokol HTTP je koncipován jako bezestavový, což znamená že každý požadavek je samostatný a nemá žádnou návaznost na žádný z pípadných pedchozích požadavk - jinými slovy: WWW server si nemusí nic pamatovat o pedchozí komunikaci s kterýmkoli klientem, a každý požadavek vyizuje jako kdyby byl první (jediný). 2. SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) poštovní protokol pro vzájemnou komunikaci mezi poštovními servery, prostednictvím kterého si jednotlivé servery pedávají mezi sebou konkrétní zprávy. Protokol SMTP pedpokládá trvalou dostupnost píjemce i odesilatele - pokud se odesílajícímu poštovnímu serveru nepodaí zkontaktovat pijímající poštovní server, interpretuje to jako chybu a snaží se ji napravit opakováním pokus o penos. Kvli této své vlastnosti protokol SMTP není použitelný pro penos poštovních zpráv až ke koncovým poštovním klientm, kteí nemusí být trvale dostupní. Pro tyto úely musely být vyvinuty další protokoly, konkrétn protokoly POP3 (Post Office Protocol, verze 3) a IMAP (Internet Message Access Protocol). 3. NNTP (Network News Transfer Protocol) 3 / 9 protokol pro distribuci sí?ových novin, resp. jednotlivých píspvk v rámci diskusních skupin

4 (newsgroups) sí?ových novin (USENET-u). Tento protokol musel být vyvinut poté, co se sí?ové noviny "pesthovaly" do Internetu - tj. zaaly být šíeny pedevším prostednictvím Internetu. 4. FTP (File Transfer Protocol) protokol pro penos soubor mezi uzlovými poítai sít. Pedpokládá existenci FTP server (nazývaných též FTP archivy), což jsou v zásad bžné uzlové poítae s možností pístupu do jejich systému soubor na dálku - uživatel jiného uzlového poítae v roli FTP klienta pak mže z FTP serveru "stahovat" soubory smrem k sob (provádt tzv. "download"), nebo naopak soubory umis?ovat na FTP server (provádt tzv. "upload"), podle konkrétních pístupových oprávnní, která mohou být v rámci FTP nastavována pro jednotlivé konkrétní uživatele. 5. TFTP (Trivial File Transfer Protocol) protokol FTP je "plnohodnotný" penosový protokol, v tom smyslu že je vybaven prakticky všemi mechanismy a vlastnostmi, které jsou zapotebí pro penosy celých soubor v poítaových sítích. V nkterých situacích však tato jeho "plnohodnotnost" mže být spíše na závadu, a to kvli jeho relativn velké složitosti a náronosti na implementaci. To mže vadit napíklad bezdiskovým stanicím, které si potebují pouze jednorázové stáhnout svj tzv. boot image (soubor, obsahující vše potebné k jejich startu), piemž píslušný kód který toto zajistí musí být co možná nejmenší, tak aby jej bylo možné umístit do pevné pamti (nap. pamti ROM) v bezdiskové stanici. Pro takovéto úely byl vyvinut protokol TFTP (Triviální FTP), jako maximáln odlehená verze protokolu FTP. Odlehená je napíklad v tom, že nezná pojem uživatele a pístupových práv, nezná pojem aktuálního adresáe, a neumožuje procházet adresái serveru, ze kterého jsou soubory stahovány - TFTP klient nemže na serveru nic vyhledávat, a místo toho musí "jít na jistotu" pro konkrétní soubor který potebuje. 6. NFS (Network File System) protokol NFS slouží potebám pln transparentního sdílení soubor v sítích na bázi TCP/IP, a to zejména v sítích lokálních. Rozdíl mezi sdílením a penosem soubor (který zajiš?uje protokol FTP, ev. TFTP) je v tom, zda si klient uvdomuje rozdíl mezi "místními" a "vzdálenými" soubory i nikoli. V pípad penosu soubor je pro klienta zásadní rozdíl mezi "místními" soubory, které se nachází na jeho poítai, a soubory vzdálenými, které se nachází na jiném poítai (FTP serveru) - s tmito vzdálenými soubory musí manipulovat jinak, než s místními soubory (musí vdt, kde se nachází, a pak si je mže penést k sob prostednictvím protokolu FTP). Naproti tomu v pípad sdílení soubor protokol NFS zajiš?uje to, aby se i vzdálené soubory klientovi jevily jako soubory místní - aby klient nemusel vdt kde pesn se nachází, ani nemusel s nimi manipulovat zvláštním zpsobem, ale aby se na n mohl dívat stejn jako místní soubory a stejn tak s nimi manipulovat, jako kdyby to byly jeho místní soubory. Proto je také tento zpsob sdílení oznaován jako pln transparentní (ve smyslu: neviditelný), protože z pohledu klienta skuten zcela zakrývá fakt, že nkteré soubory ve skutenosti jsou vzdálené. 7. Telnet protokol Telnet slouží pro tzv. vzdálené pihlašování, neboli k tomu, aby se uživatel jednoho poítae dostal do stejného postavení, jaké má uživatel jiného (vzdáleného) poítae - a mohl si zde napíklad spouštt rzné aplikace a pracovat s nimi, a využívat tak výpoetní kapacitu vzdáleného poítae, i jeho další zdroje (aplikace, soubory, periferie apod.). Protokol Telnet je koncipován tak, aby umožoval "spolupráci" rzných platforem - nepožaduje nic specifického na platform poítae, ze které se uživatel pihlašuje ke vzdálenému poítai (nepožaduje napíklad, aby to byly poítae se stejným operaním systémem). Díky tomu je napíklad možné, aby se prostednictvím protokolu Telnet uživatel poítae PC s MS Windows pihlásit na dálku k Unixovému poítai, a pracoval s Unixovými aplikacemi, které bží na tomto vzdáleném poítai (ale na jeho poítai PC by provozovány být nemohly). 8. rlogin (remote login) 4 / 9

5 jednou z nevýhod protokolu Telnet je skutenost, že pi každém pihlášení ke vzdálenému poítai nutí uživatele, aby znovu zadal své "identifikaní informace" (jméno a heslo) a sám se pihlásil ("zalogoval") do operaního systému vzdáleného poítae - protokol Telnet nedokáže takovéto pihlášení (login) zajistit sám a automaticky. Dvodem je práv fakt, že netrvá na žádné "píbuznosti" místního a vzdáleného poítae. Proto také nemže pedpokládat, že by se mu mohlo vždy podait "vytáhnout" potebné pihlašovací informace z místního poítae a pak je pedložit vzdálenému poítai k automatickému pihlášení. Pokud napíklad uživatel pracuje v prostedí MS DOS a prostednictvím Telnetu se pihlašuje ke vzdálenému poítai (nap. Unixovému), prostedí DOS vbec nezná pojem uživatele, a protokol Telnet tedy ani nemá možnost zjistit jméno svého uživatele. Proto se musí uživatel pihlásit ("zalogovat") sám, run. Vedle protokolu Telnet však existuje obdobn zamený protokol rlogin (od: remote login, doslova: vzdálené pihlášení), který je schopen sám zajistit automatické pihlášení (zalogování) do vzdáleného poítae - ovšem za cenu toho, že ob komunikující strany musí stát na stejné platform (v zásad jen na platform Unixu). 9. SNMP (Simple Network Management Protocol) protokol sloužící potebám správy sítí. Umožuje prbžný sbr nejrznjších informací pro poteby správy sít, a jejich následné vyhodnocování. Na tomto protokolu je dnes založena vtšina prostedk a nástroj pro správu sít. 10. NTP (Network Time Protocol) Protokol, sloužící potebám synchronizace asových základen uzlových poíta sít. Lze si jej pedstavit jako prostedek pro oznamování aktuálního asu, na jehož základ si jednotlivé uzly "seizují" svoje individuální hodinky. 11. LDAP (Lighweight Directory Access Protocol) protokol urený pro udržování adresá a práci s informacemi o uživatelích (nap. pro vyhledávání adres konkrétních uživatel v píslušných adresáích, resp. databázích). Protokol LDAP je založen na doporuení X.500, které bylo vyvinuto ve svt ISO/OSI, ale do praxe se ne zcela prosadilo, zejména pro svou "velikost" a následnou "tžkopádnost". Protokol LDAP již ve svém názvu zdrazuje fakt, že je "odlehenou" (lightweight) verzí, odvozenou od X WHOIS protokol, vyvinutý v prostedí TCP/IP pro poteby vedení databází údaj o uživatelích, zejména o jejich adresách. Existuje i dokonalejší verze (tzv. referral WHOIS, neboli rwhois). Dnes ale pevažuje použití protokolu LDAP. 13. Z39.50 protokol pro indexaci a vyhledávání, který se stal základem pro službu WAIS (umožující fulltextové vyhledávání v databázích dokument). Tento lánek (Aplikaní protokoly TCP/IP) mže být voln šíen, pokud se tak dje pro studijní úely, na nevýdleném základ a se zachováním tohoto dovtku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese Koncepce TCP/IP Protokol TCP je protokolem transportní vrstvy, a je jedním ze dvou alternativních protokol, které sí?ový model TCP/IP na úrovni této vrstvy nabízí. Druhým z protokol je protokol UDP (User Datagram Protocol), který je rychlejší, ale nespolehlivjší oproti protokolu TCP/IP. Sí?ový model TCP/IP se dlí do ty vrstev. Jak je vidno, tak i sí?ový model TCP/IP je modelem vrstveným. Vychází z podstaty dlení vrstev od návrhá sí?ového referenního modelu OSI. Ovšem pi konstrukci tohoto protokolu se vycházelo úpln z jiných pedpoklad a tomu také odpovídá výsledek. Tyto tyi vrstvy jsou uspoádány vzhledem k požadavkm na tento protokol. 5 / 9

6 Požadavky na TCP/IP: Možnost propojení rzných sítí, které by mohly být vybudovány na odlišných principech a základních penosových technologií. Navrhnout protokol tak, aby mly co nejlepší funkce nad nejrznjšími protokoly v nejnižších vrstvách referenního modelu OSI. A zárove umožoval použití protokol, které ješt nebyly vbec vyvinuty. U TCP/IP není poteba fyzická a linková vrstva. Ty jsou nahrazeny tzv. vrstvou sí?ového rozhraní (jsou prázdné, neobsahují žádné protokoly), která zárove pokrývá zmiovanou fyzickou a linkovou vrstvu referenního modelu OSI. Sí?ový model TCP/IP: 1. Aplikaní vrstva - Do této vrstvy pímo zasahují jednotlivé aplikace. 2. Transportní vrstva - (TCP) 3. Sí?ová vrstva - (IP) 4. Vrstva sí?ového rozhraní - Tato vrstva se netýká pímo TCP/IP, nebo? zde se pímo použijí fyzické penosové protokoly jednotlivých druh sítí(ethernet, Token Ring, ATM,.) Obr. Protokolová sada TCP/IP a vztahy mezi protokoly a jejich funkcemi Jak již z požadavk plyne, tak bylo nutno zajistit, aby šlo principiáln uskutenit spojení rzných druh sítí vzhledem k optimálnosti dosahovaného spojení (viz. Problematika penosu), což se autorm podailo uskutenit. 1. Aplikaní vrstva Tetí vrstva (poítáno od nulté) na rozdíl od RM OSI neobsahuje rzné podprné prostedky pro nap.:konverzi dat, komprimaci, šifrování, synchronizaci penosu atd. Toto všechno musí být již naprogramováno v aplikaci. Tato vrstva slouží pouze k napojení pro uživatelského rozhraní dané aplikace, ze které probíhá další ovládání. 2. Transportní vrstva Dalo by se oekávat, že když sí?ová vrstva neobsahuje mechanismy spolehlivosti, tak ji bude obsahovat vrstva nad ní, tedy vrstva transportní. Pravda je však nkde uprosted. Tato nedodlanost vychází z praktických zkušeností. Nkteré aplikace nepotebují prvky spolehlivosti penosu vbec žádné a nkteré se naopak bez nich vbec neobejdou. Je teba rozdíl pi penosu obrazového snímku s drobnými vadami, které lidské oko nepostehne, naproti trhavému zobrazování daných snímk, které je zpsobeno opakovanými penosy paket v síti. V koneném dsledku se používají dva protokoly TCP a UDP. TCP zajiš?uje uritou míru spolehlivosti, kdežto UDP nikoliv. 6 / 9

7 3. Sí?ová vrstva Tato vrstva je navržena pro co možná maximální penosovou rychlost na úkor spolehlivosti. Se spolehlivostí se autoi vypoádali tak, že pi navrhování penechali tyto starosti vyšším vrstvám tohoto modelu. Ovšem není pravdou, že by se tato vrstva vbec nestarala o bezchybný penos, pouze nepovažuje za svou povinnost starat se o jakoukoliv nápravu, když se nkterá data pi penosu poškodí. Samotná data posílá po blocích (datagramech) a to nespojit. V podstat nepoítá s tím, že pi zaátku penosu naváže spojení s adresátem. Data vyšle v bloku (jako u u), který obsahuje cílovou adresu. Tímto zpsobem je zabezpeena dosti velká robustnost pi penosu, nebo? dojde-li nkde na již zvolené penosové cest k perušení penosové cesty k adresátovi, tak si bloky zvolí jinou cestu. S protokolem IP úzce spolupracují protokoly ICMP (Internet Control Message Protokol), ARP (Address Resolution Protokol), RARP (Reverse Address Resolution Protokol), SLIP (Serial Line IP) a PPP (Point-to-Point Protokol). ICMP slouží k odhalování a signalizaci chyb ARP slouží k mapování IP logických adres a adresy fyzické (HW adresy sí?ových adaptér) RARP slouží k urování IP adresy z adresy fyzické (ten je využíván hlavn bezdiskovými pracovními stanicemi, které znají svoji fyzickou adresu, ale neznají svoji IP adresu SLIP internet protokol po sériové lince, dnes je pozvolna na ústupu PPP dnes nejrozšíenjší pro typ penosu bod-bod, má nkterá vylepšení oproti SLIPu (menší penosová režie, lepší hospodaení s IP adresami atd.) Pozn.: SLIP a PPP jsou ástenou výjimkou tvrzení, které íká že protokol TCP/IP se nestará o fyzický penos dat, protože tyto dva protokoly se fyzickým penosem skuten zabývají. 4. Vrstva sí?ového rozhraní Sí?ovým modelem TCP/IP není nikterak omezeno použití jakékoliv penosové technologie která bude použita na úrovni vrstvy sí?ového rozhraní. Je to jakýsi univerzální mezilánek, práv mezi aplikaní vrstvou a vrstvou sí?ového rozhraní. Tento protokol, je navržen tak, že je mu jedno, jestli se budou dat penášet po relativn spolehlivých cestách, kde dochází k astým chybám pi penosu, nebo po zcela spolehlivých cestách, kde je chybovost penosu žádná nebo velice minimální. Neví také nic o tom jakou rychlostí se data budou penášet, jaké bude zpoždní pi penosu i jaká bude velikost penášených blok atd.. Obr.: Vztahy RM OSI modelu a sí?ového modelu TCP/IP Obr.: Protokoly sí?ové vrstvy 7 / 9

8 Problematika penosu Jak již bylo zmínno, existují v podstat dva protokoly na penos dat v prostedí TCP/IP. Je to protokol TCP a UDP. Nehled na to, že každý má jinou míru spolehlivosti, tak také má i jiný princip odesílání dat. TCP ped každou výmnou dat mezi dvma uzly musí být nejprve navázáno spojení a po penosu zase zrušeno. TCP protokol posílá data po jednotlivých bytech, oekává tedy že mu budou dat pedávána od jeho vyšší vrstvy v tzv. oketech. Ty pak kumuluje do vyrovnávacího bufferu, obvykle o 64 kb velikosti a posílá dále. Celý mechanismus sdružování jednotlivých byt do blok je pln v režii protokolu TCP, který se penosem vtších celk snaží optimalizovat využití penosových cest. Pro vyšší vrstvu je tento mechanismus neviditelný - vyšší vrstva pracuje s pedstavou proudu jednotlivých byt. Pro nkteré aplikace však nemusí být penos pes vyrovnávací buffer píliš vhodný. Proto zde existuje pímý odesílací mechanismus nazývaný push, kterým si lze odeslání dat vynutit, aniž by byl buffer plný. UDP tento protokol vyšle data aniž by navazoval jakékoliv spojení s njakým uzlem. Na rozdíl od TCP posílá data v celém bloku. Oekává tedy od své bezprostedn vyšší vrstvy vždy celý blok dat, který se snaží penést opt jako celek (v rámci jediného tzv. uživatelského datagramu), a na stran píjemce jej pedává své bezprostedn vyšší vrstv opt jako celek. Pi penosu používá protokol TCP tzv. kladné potvrzování (positive acknowledgement), což znamená, že se potvrzují jen úspšn pijatá data a naopak na nepijatá, chybná data vbec nereaguje. Chybn vyslaná data se posílají optovn po urité dob (po vypršení asového limitu time out). Ovšem bylo by znan neefektivní, kdyby protokol ekal na každé dobré potvrzení. V praxi se penos provádí tak, že se vyšle nkolik blok dat ješt díve než je pijata informace o tom, že byla data úspšn pijata tzv. kontinuálního potvrzování (continuous acknowledgement). O tom kolik blok mže být vysláno dopedu rozhoduje velikost pomyslného okénka viz obr.. Bezpenost protokolu TCP/IP Problematika bezpenosti se pi vývoji vbec neuvažovala, nebyl souástí zadání, pi ešení penosového protokolu TCP/IP. Protokol byl navrhován tak, aby byl co možná nejvíce efektivní a flexibilní. Proto penosové cesty založené na tomto protokolu nejsou nikterak zabezpeeny. Bezpenost se týká v podstat dvou vcí: 1. data nejsou zabezpeena z hlediska penosu do úrovn sí?ové vrstvy a to vetn (mohou se ztrácet ) 2. data nejsou zabezpeena proti odposlechu na penášené lince (data nejsou šifrována) ešení: opakování penosu se musí postarat transportní vrstva protokolu TCP data zabezpeit pomocí samotné aplikace která sama provádí potebné šifrování Další bezpenostní dírou ve protokolu TCP/IP je jeho naivita na aplikaní úrovni. Není rozhodn velkým problémem poslat teba nkomu pod jiným nebo smyšleným jménem. Pi ovování ní identity jsou asto hesla penášena v nezakódované podob atd. To rozhodn již neodpovídá dnešním požadavkm na bezpený penos dat nap.: pi placení pes Internet nebo pi manipulaci s osobními daty apod.. Je tedy vidt, že se v tchto smrech bude ješt muset podniknou ada krok, aby se dosplo ke kýženému cíli. 8 / 9

9 Budoucí vývoj V souasné dob díky obrovskému rozmachu Internetu se pomalu ale jist blíží doba, kdy budou veškeré IP adresy vyerpány. Na poátku vývoje poskytovalo 32 bit IP adresy nepedstaviteln velké množství možných adres. Jak lze tento problém vyešit? Dnes je již pipraven nový IP protokol, který nese název IPv6 (Internet Protokol verze 6) a má šíku adresy 128 bit, která by mla urit njakou dobu vydržet, a již se pomalu zavádí do praxe. Dalším úzkým místem protokol TCP/IP je jejich rychlost, která pestává stait reálnému penosu vtšího množství dat. Konkurentem se v tomto smyslu stává nový protokol RTP (Real-Time Transport Protokol) a protokol RSVP (Resource Reservation Protokol). Tyto protokoly dokáží rychleji a plynuleji penášet data a lépe spolupracují se smrovai. Závr Ješt asi ped dvma lety byl Internet spojován s teoretickou možností provádt na nm obchody a prezentovat tam své služby a produkty. V souasné dob, podotýkám že nejen v USA, firma která není na Internetu jakoby ani nebyla. Tak dynamický vývoj zažilo toto médium a do budoucna urit ješt zažije další, velice dynamický vývoj. To samé lze íci o stávajících protokolech. Dochází k vývoji nových a staré se stále vylepšují, po stránkách rychlosti, bezpenosti, spolehlivosti, atd. nebo zanikají. Procházejí vývojem, jak si je žádá vývoj v IT. Výhodou protokol TCP/IP je bezesporu jejich platformní nezávislost. Také jejich podpora ze strany programátor stále stoupá. Je zajímavé, že a jsou nkteré tyto protokoly staré pes dvacet let, tak pesto bez zásadních zmn se používají dodnes. 9 / 9

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Internet pohled technika

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta Elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Role a integrace HR systém

Role a integrace HR systém Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Internetový mapový server Karlovarského kraje

Internetový mapový server Karlovarského kraje Internetový mapový server Karlovarského kraje Ing.Jií Heliks Karlovarský kraj Závodní 353/88 Karlovy Vary tel.: 353 502 365 e-mail: jiri.heliks@kr-karlovarsky.cz 1. Úvod Vývojem informa,ních systém. a

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15

ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15 ipové karty, standardy PKCS#11, PKCS#15 Pod pojmem ipová karta (smart card) dnes rozumíme integrovaný obvod, zalisovaný v njakém nosii a obsahující procesor s dostaten velkou pamtí a software (operaní

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Úvod do informatiky 5)

Úvod do informatiky 5) PŘEHLED PŘEDNÁŠKY Internet Protokol a služba Jmenná služba (DNS) URL adresa Elektronická pošta Přenos souborů (FTP) World Wide Web (WWW) Téměř zapomenuté služby 1 INTERNET 2 PROTOKOL A SLUŽBA Protokol

Více

Jak taková poítaová sí vypadá

Jak taková poítaová sí vypadá Jak taková poítaová sí vypadá Po té, co jsme si vysvtlili dležitost poítaových sítí, mžeme konen zaít poznávat principy skryté komunikace okolo nás. Z hlediska rozsahu lze vytváet rzn rozsáhlé poítaové

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

MS Outlook konektor. Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Miloslav Záleský Patrik Šolc Jan Matuš 30.9.2009

MS Outlook konektor. Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Miloslav Záleský Patrik Šolc Jan Matuš 30.9.2009 MS Outlook konektor do datové schránky Miloslav Záleský Patrik Šolc Jan Matuš 30.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Co je Outlook konektor do datové schránky, jak a pro vznikl,

Více

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly

ZPS 3 Standardizace počítačových sítí, zásobník TCP/IP, model ISO/OSI, vybrané protokoly Architektura Počítačová síť, jako je např. založená na IP, představuje složitý systém Lze ji rozložit do několika vrstev o Zjednodušení implementace o Jednodušší k pochopení i-tá vrstva o využívá služeb

Více

Well LP-388 VoIP telefon, 2x Eth. port, SIP, QoS

Well LP-388 VoIP telefon, 2x Eth. port, SIP, QoS 1 Well LP-388 VoIP telefon, 2x Eth. port, SIP, QoS Kód: CKMA107 Produkt: WELL LP-388 VoIP telefon, 2x Eth. port,sip,qos Part No.: 310A528 Výrobce: Well VoIP telefon WELL LP-388 má elegantní business vzhled

Více

Základy MIDI komunikace

Základy MIDI komunikace Propojení nástroje a poítae Základy MIDI komunikace MIDI IN, OUT, THRU Možností, jak pipojit klávesy k poítai je hned nkolik. Stále nejrozšíenjší porty pro MIDI komunikaci u kláves jsou klasické MIDI IN

Více

Prostedky automatického ízení

Prostedky automatického ízení VŠB-TU Ostrava 2006/2007 Prostedky automatického ízení Úloha. 5 Hierarchická struktura ízení Meno dne: 25.4.2007 Vypracoval: Petr Osadník Spolupracoval: Petr Ševík Zadání 1. Seznamte se s dílími pracovišti

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ

IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ IVT 2. ročník INFORMAČNÍ SÍTĚ HISTORICKÉ DŮVODY VZNIKU SÍTÍ Počítačová síť vznikne ve chvíli, kdy dva (někdy se říká minimálně tři) nebo více počítačů propojíme dohromady pomocí komunikačního systému za

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

OBSAH... 1 TYPY DATOVÝCH SÍTÍ...

OBSAH... 1 TYPY DATOVÝCH SÍTÍ... Obsah OBSAH... 1 TYPY DATOVÝCH SÍTÍ... 2 KOMUTANÍ DATOVÉ SÍT... 2 PAKETOVÉ DATOVÉ SÍT... 3 ISDN... 4 LOKÁLNÍ SÍT LAN... 5 ŠIROKOPÁSMOVÉ SÍT... 6 DRUŽICOVÉ DATOVÉ SÍT... 7 HODNOCENÍ KOMUNIKANÍCH SÍTÍ...

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_19

Více

Lekce 11: Aplikaní vrstva

Lekce 11: Aplikaní vrstva Poítaové sít, v. 3.1 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 11: Aplikaní vrstva Jií Peterka, 200 Koncepce aplikaní vrstvy pedstava, že "v aplikaní

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje

Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje Využití internetového mapového serveru v informaním systému Karlovarského kraje Úvod Nebývalý rozmach a vývoj informaních systém (IS) a pedevším geografických informaních systém (GIS), které postupn' získaly

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ ZAMĚŘENÍ: VÝPOČETNÍ TECHNIKA FORMA: DENNÍ STUDIUM 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b.

Více

Lekce 3: Síové modely a architektury, RM ISO/OSI

Lekce 3: Síové modely a architektury, RM ISO/OSI Poítaové sít, v. 3.0 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 3: Síové modely a architektury, RM ISO/OSI Jií Peterka, 200!"#$ Vrstevnatá filozofie

Více

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina. Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz ICT plán (školní rok 2008/09 a 2009/10) 1) Souhrnný stav v záí 2008

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Historie a současnost Internetu a jeho základní služby Historie

Více

Informatika. 20 Internet

Informatika. 20 Internet Informatika 20 Internet Karel Dvořák 2011 Internet Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným

Více

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

1 Produktová ada Progress Actional

1 Produktová ada Progress Actional 1 Produktová ada Progress Actional Produktová ada Progress Actional eší úsporn, výkonn a na celopodnikové úrovni úlohy spojené se správou, ízením, bezpeností, reportingem a vizualizací heterogenní Servisn

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments

íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních

Více

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin Problem areas of using barcode in food traceability Miroslav Hrubý, Ivo Šašek, Václav Kybic Klíová slova: Vysledovatelnost, bezpenost potravin,

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

GPRS, PPP a MS-DOS. Autor: František Ryšánek FCC Prmyslové systémy s.r.o.

GPRS, PPP a MS-DOS. Autor: František Ryšánek <rysanek@fccps.cz> FCC Prmyslové systémy s.r.o. GPRS, PPP a MS-DOS Autor: František Ryšánek FCC Prmyslové systémy s.r.o. TCP/IP v systému MS-DOS Pokud pomineme proprietární a dnes už prakticky mrtvé implementace firem Novell a Microsoft,

Více

NavAge. Tematický okruh: Personální navigace a lokalizace.

NavAge. Tematický okruh: Personální navigace a lokalizace. NavAge Tematický okruh: Personální navigace a lokalizace. Doc. Ing. Jií Chod, CSc., Ing.Jií Svoboda, Pavel Mach, Miroslav Šafránek Systémy GNSS a lokalizace polohy nevidomého Globální družicové naviganí

Více

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky

Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Informaní systém katastru nemovitostí eské republiky Vít Suchánek, ÚZK Konference ITAPA 2003 Bratislava, 28.10.2003 Resort ÚZK Obdoba SÚGKK v eské republice, kompetence v oblasti zemmictví a katastru nemovitostí

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005 Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)

Více

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT Definice hierarchického a liniového majetku/zaízení Kusovníky majetku/zaízení Pracovní postupy

Více

Nastavení synchronizace asu s internetovými servery. MS Windows XP

Nastavení synchronizace asu s internetovými servery. MS Windows XP Nastavení synchronizace asu s internetovými servery Tento návod Vám pomže nastavit na Vašem poítai synchronizaci asu s internetovými servery pro operaní systémy MS Windows (XP, Vista), Linux (Ubuntu) a

Více

"DLK 642-Lite Konfigurator" Programové vybavení pro ídicí jednotku DLK642-Lite Instalaní a programovací návod verze 2.1.4 Aktualizace 3.11.

DLK 642-Lite Konfigurator Programové vybavení pro ídicí jednotku DLK642-Lite Instalaní a programovací návod verze 2.1.4 Aktualizace 3.11. "DLK 642-Lite Konfigurator" Programové vybavení pro ídicí jednotku DLK642-Lite Instalaní a programovací návod verze 2.1.4 Aktualizace 3.11.03 V souvislostí s neustálým rozvojem systém, hardwarového a programového

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

File Transfer Protocol (FTP)

File Transfer Protocol (FTP) File Transfer Protocol (FTP) protokol pro přenos souborů, jeden z klasických RFC 959 přehled specifikací na http://www.wu-ftpd.org/rfc/ opět architektura klient-server navržen s ohledem na efektivní využívání

Více

Protokoly a Internet. Miloš Hrdý. 19. listopadu 2007

Protokoly a Internet. Miloš Hrdý. 19. listopadu 2007 Protokoly a Internet Miloš Hrdý 19. listopadu 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Protokoly 2 2.1 Odeslání zprávy............................ 2 2.2 Protokol IP.............................. 4 2.3 Protokoly vyšších

Více

Diagnostika u voz s 2-místnými diagnostickými kódy

Diagnostika u voz s 2-místnými diagnostickými kódy Zobrazení Diagnostické y jsou zobrazovány jako impulsy (blikání). Uživatel musí spoítat poet impuls LED diody na diagnostickém zaízení. Nap. íslice 5 je vysláno jako pt impuls (bliknutí), následuje krátká

Více

Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace

Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace Semestrální práce CC3 TCP/IP transport a aplikace Datum: 23.3. 2007 Vypracoval: Aleš Skopal, Radek Žilka Obsah TCP/IP... 2 Historie a vývoj of TCP/IP... 3 Filosofie TCP/IP... 3 Aplikační vrstva...3 Transportní

Více

Ochrana osobních údaj ve spole nosti Phoenix Contact

Ochrana osobních údaj ve spole nosti Phoenix Contact Ochrana osobních údaj ve spolenosti Phoenix Contact Jsme velice rádi, že se zajímáte o naši spolenost, produkty a služby, a rádi bychom vás informovali o nkolika klíových bodech týkajících se našeho pístupu

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Poítaové sít, v. 3.0

Poítaové sít, v. 3.0 Poítaové sít, v. 3.0 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 2: internetworking J. Peterka, 200 " Co je internetworking? vzájemn jemné propojování

Více

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková

Internet a jeho služby. Ing. Kateřina Ježková Internet a jeho služby Ing. Kateřina Ježková Osnova předmětu (1) 1. Princip, funkce a vznik historie Internetu. 2. Důležité protokoly - komunikační, transportní, aplikační. 3. Adresy na Internetu -číselná

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Prvodce pro rychlou instalaci. EW-7206Apg Wireless LAN Access Point

Prvodce pro rychlou instalaci. EW-7206Apg Wireless LAN Access Point Prvodce pro rychlou instalaci EW-7206Apg Wireless LAN Access Point 0 Rychlá instalace ESKY Ped zahájením zapojování zaízení EW-7206APg provte, zda máte pístup k Internetu prostednictvím širokopásmového

Více

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH DOTAZ

VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH DOTAZ VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH DOTAZ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - VYTVÁENÍ VÝBROVÝCH SESTAV YAMACO SOFTWARE 2003-2004 1. ÚVODEM Standardní souástí všech produkt Yamaco Software jsou prostedky

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - EXPORTU DAT DO EXTERNÍCH FORMÁT YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Vaše uživatelský manuál BLACKBERRY INTERNET SERVICE http://cs.yourpdfguides.com/dref/1117389

Vaše uživatelský manuál BLACKBERRY INTERNET SERVICE http://cs.yourpdfguides.com/dref/1117389 Můžete si přečíst doporučení v uživatelské příručce, technickém průvodci, nebo průvodci instalací pro BLACKBERRY INTERNET SERVICE. Zjistíte si odpovědi na všechny vaše otázky, týkající se v uživatelské

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Univerzální ovlada LP20 DÁLKOVÝ OVLADA S MOŽNOSTÍ UENÍ SE OD PVODNÍCH OVLADA

Univerzální ovlada LP20 DÁLKOVÝ OVLADA S MOŽNOSTÍ UENÍ SE OD PVODNÍCH OVLADA Univerzální ovlada LP20 DÁLKOVÝ OVLADA S MOŽNOSTÍ UENÍ SE OD PVODNÍCH OVLADA NÁVOD K OBSLUZE Výhradní dovozce pro R (kontakt): Bohumil Veselý - VES Tšínská 204 Albrechtice, 735 43 I: 44750498 DI: CZ-6812261016

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

INTERNET. 1. Stručná historie Internetu

INTERNET. 1. Stručná historie Internetu INTERNET 1. Stručná historie Internetu Počátky dnešního Internetu je možné najít v 60. letech v USA, kde vznikl projekt počítačové sítě, která měla zabezpečit spolehlivou a nepřerušitelnou komunikaci mezi

Více

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006

X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO Úvod Jan Kubr - X36PKO 1 2/2006 X36PKO přednášející: Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost G2,(22435) 7628 cvičící: Jan Kubr Jiří Smítka smitka@fel.cvut.cz, G2, 7629 Pavel Kubalík xkubalik@fel.cvut.cz,

Více

Služba Zvýšená servisní podpora

Služba Zvýšená servisní podpora PÍLOHA 1d Služba Zvýšená servisní podpora SMLOUVY o pístupu k infrastruktue sít spolenosti Telefónica O2 Czech Republic využívající technologie Carrier IP Stream mezi spolenostmi Telefónica O2 Czech Republic,a.s.

Více

Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy. Uživatelská příručka. Revize 3.00.0072

Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy. Uživatelská příručka. Revize 3.00.0072 Programové vybavení pro elektronické docházkové a přístupové systémy Uživatelská příručka Revize 3.00.0072 1995-2004 Advent spol. s r.o. Všechna práva vyhrazena. Advent spol. s r.o. nezodpovídá za žádné

Více