Pístupy k informaním systémm

Transkript

1 Pístupy k informaním systémm Edita Šilerová Úvod Vedení firem a organizací jsou si jasn vdoma, že bez podpory informatiky nemohou jejich firmy pežít. Ekonomický a konkurenní tlak je nutí asto k razantním korekcím chování. Ty je nutno uskutenit v krátkém ase a asto i s velmi omezenými finanními prostedky. Existuje ada firem, pro nž neúspšný pokus o reorganizaci doprovázený nepovedenou investicí do informaního systému mže vést až k její likvidaci. To vše vystavuje management firem vysokým rizikm. Hledají se rychlá a jednoduchá ešení. Jedním z nich bývá zmna informaního systému. asto je již pedem známo, že lékem je nákup njakého standardního systému využívajících nejnovjších poznatk, tzn. integrovaných ešení. Diskuse Aplikace, které zaaly být postupn od poátku devadesátých let implementovány, byly postaveny na spoleném databázovém prostedí, z nhož získávala data vtšina útvar podniku. Tím zaaly být nahrazovány postupn systémy charakteristické agendovým zpsobem zpracování, které se oznaovaly automatizované systémy ízení (AS). AS pedstavovaly podporu všech stup ízení, vetn ízení technologických proces. Systémy AS se mimo jiné vyznaovaly nejednotnou datovou základnou. Pro tato ešení existovala jednotná metodika vedení projekt a bylo vytvoeno jednotné názvosloví. Systémy ERP (Enterprise Resource Planning) integrují vnitropodnikové procesy podporující zejména výrobu, logistiku, finance a lidské zdroje. V širším pojetí podporují systémy ERP manažerské nadstavby systémy typu MIS (Management Information Systém) a také vazby podniku na okolí: Systémy typu ERP zajišují systémy zejména pro operativní úrove ízení úetnictví, skladové hospodáství, výrobu a další. Pro kvalifikované rozhodnutí zajišují systémy typu ERP odpovídající informaní podporu také na taktické úrovni ízení.

2 V poslední dob se informaní systémy postupn rozšiují vn podniku. Hlavním dvodem je rychlejší možnost komunikace s dodavateli a odbrateli prostednictvím internetu. Internet poskytuje pínosy všem zúastnným subjektm: výrobcm - komunikovat s odbrateli a výrobu pizpsobit na základ této komunikace odbratelm nabízí vtší informovanost, spolupráci na konfiguraci výrobku, objednávat si on-line, v rámci výrobního etzce úzce spolupracovat v rámci virtuálních firem zamstnancm poskytuje pístup ke všem dležitým a potebným informacím Internet zpístupuje vtší množství informací, snižuje náklady na poízení, využívání, distribuci informací. Dochází ke zmn poskytovaných služeb. Internet postupn nahrazuje až doposud standardní komunikaní prostedí telefon fax, klasickou poštu. Przkumy provádné McKenna Group ukázaly, že oekávání podnik nespoívají primárn ve snižování náklad, ale ve zlepšení produktivity v následujících oblastech: subdodávky a distribuce 11% (Supply Chain Management) platby a faktury 12%(Billing and Payments) pée o zákazníka 62% (Customer Relation Management) Z toho vyplývá i rozšíení standardních ERP systém v oblastech pée o zákazníky (CRM), ízení dodavatelského etzce (SCM), manažerských informaních systém (MIS). Vzájemný vztah tchto systém zobrazuje obrázek. 1 MIS SCM ERP CRM Obr.. 1 vztah modul IS v podniku Pro všechny uvedené typy systém (ERP,CRM, SCM) jsou velmi dležité znalosti. Znalostní management nabývá významu s tím, jak roste význam znalostí. Znalostí

3 management je tak starý jako jsou staré znalosti, pouze se mu nevnovala taková pozornost. Znalosti totiž nepedstavovaly strategický zdroj, kterými byla práce a kapitál. Znalosti zaínají nabývat nového postavení v hodnotovém žebíku dané organizace. Podle Druckera se znalost stala klíovým zdrojem a to dominantním a pravdpodobn jediným dležitým pro získání konkurenní výhody. Znalost jako klíový zdroj se musí stejn, jako ostatní zdroje, tedy kapitál, nejdležitjší materiální aktiva a as udržovat. Znalost jako taková nemá píliš velký význam pokud není aplikována. Znalosti je poteba aplikovat na další organizaní zdroje a také na znalosti samotné. Taková aplikace potom pináší produktivitu. Produktivitu je potom možné považovat za jediný zdroj veškeré ekonomické hodnoty. Znalostní management není pouze o znalostech nacházejících se v hlavách pracovník, tedy o znalostech, které lovk používá, když nco dlá. Znalosti mohou v organizaci nabývat dalších forem znalosti pedávané do organizace postupn pi jejím budování, podprné systémy a komunikaní infrastruktura podílející se na chodu organizace. Nelze ovšem opominout znalosti z okolí organizace. Z tohoto pohledu je možné všechny tyto znalosti shrnout a nazvat intelektuální kapitál. Intelektuální kapitál lze tedy dlit následovn: lidský kapitál pedstavovaný znalostmi, motivací, a kompetencemi pracovník interní kapitál mezi nj lze zaadit datový a znalostní obsah, organizací poškozené procesy (vtšinou jsou souástí ERP a workflow), pravidla uložená do business logiky firemních aplikací, komunikaní model organizace, firemní kultura externí kapitál zákaznická sí, dodavatelská sí, alianní sí partner, firemní jméno a prezentace firmy do okolí Znalostní management je ta ást managementu, která ídí proces vytváení, aktualizace a aplikace intelektuálního kapitálu s cílem dosažení prosperity. Zcela logicky, pokud se má ídit njaký proces, musí samotné ízení být také procesem. Znalostní management je tedy také procesem. Ve skutenosti je znalostní management nikdy nekonícím procesem. Situace, kdy budou znalosti pln pod kontrolou, nemže nikdy nastat. To vyplývá ze samotné povahy znalostí a informací. Prostedí, ve kterém se podniky nacházejí, se neustále mní. Zmny v prostedí, generují neustále nové informace, jež zárove psobí i na samotné znalosti. Je dležité si uvdomit, že správný úinek znalostního managementu nelze vidt v použití pouze na kritické ukazatele podniku, tedy lokáln. Je poteba zavést jej do celé organizaci. K tomu je teba zapotebí velkých zmn v informatickoznalostní infrastruktue podniku. Informace, databáze, patenty, know-how, technologie a další vlastní organizace, zatímco znalosti vlastní lidé. Podle statistik OECD je osm z deseti

4 pracovních míst managementu založeno pedevším na znalostech. Efektivní ízení znalostí vyžaduje, aby píslušné znalosti byly vas k dispozici správným lidem k okamžitému použití. Tato situace se týká zejména znalostí, které pispívají k rozvoji klíových proces a inností organizace, které tvoí podstatu její konkurenceschopnosti. Systémy ízení znalostí jsou systémy úpravy a zmny znalostních pravidel na základ profesního, stále více globálního porovnání. Aby se informace stala znalostí podniku, musí být transformována do akce. Jinak zstává pro tvorbu podnikového bohatství bezcennou. Znalostní zdroje podniku a znalostní zdroje zamstnanc jsou nezbytným pedpokladem úspšného ízení znalostí. Systémy znalostí jsou potom pedpokladem efektivního ízení znalostí podniku. Jaké jsou požadavky na vlastnosti znalostního specialisty: hluboké znalosti v oboru využívané v širších souvislostech a se zamením na specifikace organizace synteticko-analytické myšlení - schopnost využití intuice, improvizace, interpretace informací neustále se vzdlávat pirozená autorita v organizaci, nesouvisející s manažerskou funkcí, jméno v oboru, loajalita, pragmatismus schopnost systematické a systémové tvrí práce s informacemi, znalostmi, zkušenostmi a vdomostmi pedpoklady pro vedení týmu akceptování reálných podmínek organizace V podnikové praxi eské republiky nebývá znalostní specialista brán píliš vážn a ídící pracovníci nejeví o jeho názory zájem. V souasné dob to znamená totéž jako bránní se nástupu výpoetní techniky a informaních technologií v pedchozí etap vývoje. Organizace bez informaních a komunikaních technologií je dnes nemyslitelná, zatímco organizace bez znalostních specialist je zcela bžná. Závr Informaní systémy v podnicích jsou asto tvoeny integrovanými moduly rzných firem. Problémem bývá nejednotné uživatelské rozhraní. Portálová ešení zjednoduší využití celého informaního systému uživateli.

5 Využití portálového pístupu k informaním systémm pinese zejména: zefektivnní získávání informací podporu zamstnanc pi obsluze stále komplexnjších informaních systém snazší obsluhu zákazník podporu efektivnjšího vzdlávání zamstnanc podporu pi kooperativní práci pracovník a tým podporu penosu individuálních znalostí do podnikových znalostí. Literatura: Papík, R. et all: Internet ekonomické, marketingové a finanní aplikace. Praha: Ekopress, 1998, 220 s. ISBN Robson, M., Ullah, P.: Praktická píruka podnikového reengineeringu. Praha: Management Press, s. Kontaktní adresa: Šilerová, Edita, Kamýcká 129, Praha 6, tel.: , silerova@pef.czu.cz