Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí. Program Moderní společnost a její proměny T5-5. Výzkum v roce 2006 svazek III.

Transkript

1 Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí Program Moderní společnost a její proměny T5-5 Výzkum v roce 2006 svazek III. Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí Monitoring volných pracovních míst IT odborníků na českém trhu práce Ludvík Michalička Ivo Baštýř Drahomíra Fischlová Jana Vavrečková VÚPSV Praha 2006

2 Obsah Část I. Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků Úvod Vývoj počtu a složení zaměstnaných IT odborníků Hlavní odvětví působení IT odborníků podle klasifikace OKEČ Vzdělanostní struktura IT odborníků Analýza vývoje věkových kohort a toků pracovních sil Zjištění rozdílu posunutých kohort Analýza toků pracovních sil Absolventi terciárního vzdělání v oboru informačních technologií Model pro odhadování vzdělanostních potřeb Část II. Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí Poznatky dosavadního výzkumu, metodika, informace Srovnávací analýza výdělků IT-povolání a jejich výdělková motivace k migraci za prací z ČR do zahraničí Část III. Monitoring volných pracovních míst IT odborníků na českém trhu práce Popis vzorku, metodologie šetření Základní tendence na trhu práce v ČR Inzerovaná pracovní místa pro absolventy bakalářského studia Inzerovaná pracovní místa pro absolventy magisterského studia Inzerovaná pracovní místa pro absolventy postgraduálního studia Údaje o volných pracovních místech pro informatiky Závěr

3 Část I. Statistické analýzy vývoje počtu IT odborníků řešitel: Ludvík Michalička VÚPSV Praha

4 1. Úvod Za pracovníky v oblasti výpočetní techniky (v dalším IT odborníci) považujeme ty, kteří jsou charakterizováni hodnotami Rozšířené klasifikace zaměstnání (KZAM-R): KZAM-R vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky 2131 Projektanti a analytici výpočetních systémů 2132 Programátoři 2139 Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou KZAM-R techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 3121 Poradenství v ICT (Informační a komunikační technologie) 3122 Operátoři a obsluha výpočetní techniky 3123 Operátoři průmyslových strojů, NC strojů 3129 Ostatní technici v ICT S určitým zjednodušením lze říci, že vědečtí pracovníci se podílí na samotném vývoji nových technologií a souvisejících konceptů, zatímco techničtí pracovníci spíše na provozu a podpoře těchto systémů. Vymezení ICT expertů podle klasifikace KZAM - R nicméně neodráží rychlé změny, které v IT sektoru probíhají, neboť nezahrnuje např. pozice typu analytik business procesů v oblasti IT, obchodník s ICT (který musí mít velmi dobrou znalost produktů, které prodává) apod. Práce si klade za cíl popsat vývoj počtu pracovníků v oblasti výpočetní techniky v delším časovém období a odhadnout pokračování tohoto vývoje do roku Ke sledování vývoje používáme převážně roční průměry původně čtvrtletních souborů Výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) z let 1996 až Analýzou souborů VŠPS sledujeme: vývoj celkového počtu v IT odborníků období 1996 až 2005, vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků v tomto období, vzdělání IT odborníků v roce 2005, oblast jejich působení v odvětvích hospodářství podle klasifikace OKEČ v roce Abychom analyzovali hlouběji vývoj počtu IT odborníků, používáme metodu analýzy věkových kohort. Tato metoda porovnává vývoj věkových kohort v čase. Bývá užitečné porovnat frekvence posunutých kohort, ku příkladu frekvenci věkové skupiny 30 34letých v roce 2000 s frekvencí kohorty 35-39letých právě po pěti letech, v roce Při těchto porovnáních byly zjištěny některé zajímavé poznatky, spočívající v pravidelném úbytku kohorty 30-34letých. Pomocí modelování trhu práce, které v našem ústavu provádíme, můžeme odhadnout počet nově otevřených míst pro tyto odborníky v období Porovnání počtu těchto volných míst s odhadovaným přílivem absolventů v období můžeme odhadnout šanci příchozích na pracovní trh najít odpovídající zaměstnání. 4

5 2. Vývoj počtu a složení zaměstnaných IT odborníků Celkový počet zaměstnaných IT odborníků (zaměstnaných v oborech KZAM 213,312) a IT odborníků s vysokoškolským vzděláním je na následujícím grafu. G r a f 1 Vývoj počtu IT odborníků IT všichni IT VŠ Mezi lety 1994 až 2002 měl počet odborníků v IT technologiích rostoucí trend s průměrným tempem růstu 2,22 % ročně, růst se po roce 2002 změnil v pokles. Pokles všech zaměstnaných, k němuž došlo mezi lety 2002 a 2004, ve výši , se budeme v dalším pokoušet vysvětlit. Není způsoben výběrovou chybou. O klesl v tomto období také počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Data VŠPS jsou uvolňována čtvrtletně. Vzhledem k obměňování základního souboru respondentů, kdy se každé čtvrtletí obmění 20% souboru, jsou výsledky v blízkých intervalech silně korelované. I tak je zajímavé znázornit, jaký je vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných odborníků v obou oborech KZAM po čtvrtletích. Z následujícího grafu, kde je znázorněn vývoj počtu zaměstnaných vysokoškoláků odděleně v oborech KZAM 213 a 312, vyplývá, že celkový přírůstek v posledním roce je tvořen přírůstkem vysokoškoláků v oboru 312, v němž jsou soustřeďováni techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky, zatímco frekvence oboru 213 (vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky) stagnuje. 5

6 G r a f 2 Počty vysokoškolsky vzdělaných podle oborů KZAM Hlavní odvětví působení IT odborníků podle klasifikace OKEČ Zaměstnanost IT odborníků je popsána v následující tabulce: T a b u l k a 1 Zaměstnanost IT odborníků VS 213 VS 312 rok1999 rok2000 rok2001 rok2002 rok2003 rok2004 rok2005 A A02+B C D E F G H I J K L M N O,P,Q Největší podíl zaměstnaných IT odborníků se nachází v odvětví K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti. Toto odvětví zahrnuje: Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Činnosti v oblasti výpočetní techniky 6

7 Výzkum a vývoj Ostatní podnikatelské činnosti Dalším nejvýznamnějším odvětvím je D - zpracovatelský průmysl, L - veřejná správa, J - finančnictví, G - obchod. Z následujícího grafu je patrné, že ve vyjmenovaných odvětvích s největší zaměstnaností IT odborníků došlo po roce 2002 k poklesu jejich zaměstnanosti, k nevýznamnému poklesu došlo v odvětví Veřejná správa a obrana. G r a f 3 Absolutní počty IT odborníků v nejčetnějších odvětvích Zpracovatelský prům. Finančnictví Nemovitosti,podnikání Veřejná správa

8 2.2 Vzdělanostní struktura IT odborníků Vzdělanostní struktura IT odborníků je velmi složitá. Vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků bylo v roce ,5% všech pracovníků v oboru. V následující tabulce uvádíme vzdělání IT odborníků s podílem nad 5% z celkového počtu v roce 2005: T a b u l k a 2 Vzdělání IT odborníků s podílem nad 5% z celkového počtu v roce 2005 vzdělání relativní četnost v roce 2005 středoškolské s maturitou, obor elektrotechnika 15% vysokoškolské, obor elektrotechnika 14% středoškolské s maturitou, obor strojírenství 9,70% vysokoškolské, ostatní technické obory 7,90% středoškolské s maturitou, obor ekonomika 7,70% středoškolské s maturitou, ostatní 7,50% středoškolské s maturitou, obecná příprava 6,70% vysokoškolské, obor ekonomika, obchod 5,60% 8

9 3. Analýza vývoje věkových kohort a toků pracovních sil 3.1 Zjištění rozdílu posunutých kohort Data Výběrového šetření pracovních sil, pokud je sledujeme v delším časovém horizontu, dovolují analyzovat změny velikosti věkových kohort. Kdyby nedocházelo ke změnám zaměstnání či k odchodům ze zaměstnání z jiných důvodů, mohli bychom například očekávat, že velikost věkové kohorty 25letých až 29letých v roce 2000 bude přibližně stejná jako velikost kohorty 30 až 34letých o pět let později v roce Pokud v tomto období došlo k úbytku, můžeme očekávat, že tento úbytek může být vyrovnán absolventy škol a usuzovat tak na vyhlídky získat zaměstnání v oboru. Tento postup komplikuje skutečnost, že věkové kohorty mohou být méně četné a zatížené velkou absolutní výběrovou chybou. Tento nedostatek kompenzujeme tím, že zjišťujeme změny stejné kohorty v pětiletých obdobích 1994 až 1999, 1995 až 2000, 1996 až 2001 atd., až 2000 až 2005 a stanovujeme průměrný růst či pokles každé ze zkoumaných kohort. Ze změn v daných obdobích byla určena míra růstu za tato období a nakonec byla pro každou věkovou kohortu spočítána průměrná míra růstu. Ta je uvedena na následujícím grafu: G r a f 4 Průměrná míra růstu 0,2 0 25_ _34 35_ _ _ _ _ _- 64-0,2-0,4-0,6-0,8-1 Z grafu vyplývá, že přírůstky vykazují pouze kohorty 25-29, 35-39, 40-44letých, zatímco ostatní kohorty se zmenšují. Zmenšování vyšších věkových kohort můžeme vysvětlit odchodem starších pracovníků, mužů i žen, do jiných povolání a do důchodu. Zajímavý je úbytek kohorty IT odborníků ve věku let, kterých za pět let ubude v průměru 11 %, aby jich v následující kohortě 35 až 39letých a 40 až 44letých zase stejné množství přibylo. Mezi lety 2000 až 2005 dosáhl úbytek v této kohortě dokonce 21%. 9

10 Analýzou souboru neaktivních a nezaměstnaných se neprokazuje, že by se IT odborníci přelévali do těchto kategorií, pozorovaný úbytek tedy nelze vysvětlit odchodem do nezaměstnanosti, na mateřskou dovolenou či podobnými důvody. 3.2 Analýza toků pracovních sil V souboru výběrového šetření pracovních sil se kmen respondentů obměňuje každé čtvrtletí z 20 ti procent. Každý respondent by se tak měl ve výběru vyskytovat pětkrát a pak být nahrazen. Ve snaze vysvětlit úbytek IT odborníků jsme sledovali jejich změny v náhodně vybraném období, mezi 4. čtvrtletím 2002 a 1. čtvrtletím roku 2003 s těmito výsledky: Ze sledování zmizelo předčasně IT odborníků. Z nich bylo: 714 nezastiženo 551 změnilo povolání 1822 zmizelo z evidence bez udání důvodu Odchod z evidence lze tedy vysvětlit změnou povolání jen z 17,8 %. Zbytek předčasných odchodů ze sledování VŠPS není možno na základě shromážděných informací vysvětlit. 10

11 4. Absolventi terciárního vzdělání v oboru informačních technologií Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (dále ÚIV) uvádíme tabulku absolventů terciárního vzdělávání - magisterského studia a té části absolventů bakalářského studia, kteří nepokračují v návazném magisterském studiu. Pracovníci ÚIV zároveň prognózují počet těchto absolventů do roku T a b u l k a 3 Vývoj absolventů IT oborů absolventi 2000/ / / /04 IT oborů 2004/ / / / //9 2009/10 bakaláři magistři Je patrné, že se počet vysokoškolsky vzdělaných absolventů mezi lety 2001 až 2005 prakticky neměnil. K prudkému zvýšení dojde mezi lety 2005 až 2010, kdy se počet absolventů oborů informačních technologií zdvojnásobí. Další graf, převzatý z publikace Studenti a absolventi oborů informatika a výpočetní technika Českého statistického ústavu v roce 2006, uvádí postavení České republiky v podílu terciárně vzdělaných absolventů IT oborů v mezinárodním srovnání. Vyplývá z něj, že naše pozice mezi novými členskými zeměmi (jejich průměr je v grafu označený jako NMS) je lehce nadprůměrná. Také z tohoto grafu je patrná stagnace sledovaného podílu vysokoškoláků, k níž došlo u nás mezi lety 2000 a G r a f 5 Mezinárodní srovnání terciárně vzdělaných IT absolventů 11

12 5. Model pro odhadování vzdělanostních potřeb Ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí rozvíjíme Model pro odhadování vzdělanostních potřeb, který analyzuje trh práce a odhaduje možnost najít vhodné zaměstnání pro absolventy škol, kteří přicházejí na pracovní trh. Je popsán v (1). Model odhaduje poptávku po práci v předem definovaných profesních a vzdělanostních skupinách v příštích pěti letech a velikost poptávky po práci ve vzdělanostní skupině konfrontuje s přílivem absolventů ze škol ve stejném období. Poptávka po práci se dělí na poptávku způsobenou expanzí oboru a poptávku způsobenou nutností nahradit pracovníky při změně zaměstnání, při odchodu do důchodu, na mateřskou dovolenou a z podobných příčin. Pro definované vzdělanostní skupiny dokáže model předpovídat vývoj zaměstnaných v blízké pětileté budoucnosti. Pro nejfrekventovanější vzdělanostní skupiny, jak byly uvedeny v tabulce 2, jsme získali tento vývoj frekvencí: T a b u l k a 4 Absolventi IT oborů vzdělání relativní četnost v roce 2005 odhadovaná míra růstu relativní četnost v roce 2010 absolutní četnost v roce 2005 středoškolské s mat. obor elektrotechnika 15% 0,32% 16,30% vysokoškolské, obor elektrotechnika 14% 0,07% 14,10% středoškolské s mat., obor strojírenství 9,70% -0,01% 9,40% vysokoškolské, ostatní technické obory 7,90% 0,37% 9,60% středoškolské s mat., obor ekonomika 7,70% -0,24% 6,30% středoškolské s mat., ostatni 7,50% 0,15% 8% středoškolské s mat., obecná příprava 6,70% -0,28% 5,20% vysokoškolské, obor ekonomika, obchod 5,60% 0,22% 6,60% Z tabulky je patrné zmenšování podílu středoškoláků na celkovém zaměstnání v profesi (až na podíl středoškolsky vzdělaných elektrotechniků) a rostoucí podíl vysokoškoláků. Dalším z výstupů modelu je analýza souborů VŠPS z hlediska předem definovaných seskupení profesních kategorií KZAM. Model odhaduje, na základě historických trendů, počet míst v seskupení profesí v budoucnosti. Definovali jsme profesní skupinu IT odborníků KZAM 213 a 312 s těmito výsledky pro období 2006 až 2010: Počet nových míst získaných expanzí hospodářství: Počet uvolněných míst, která se uvolní a bude je nutno nahradit: Celkový počet míst pro nově příchozí: Z těchto údajů je patrná další specifika oboru, a to, že počet nových míst získaných expanzí hospodářství převyšuje počet uvolněných míst. V ostatních oborech je to opačně. Vzhledem ke komplikované vzdělanostní struktuře IT odborníků vyjádřené v tabulce 2 není možné vyjádřit šanci všech nově příchozích získat místo v oboru IT. Ústav pro informace ve vzdělávání nám poskytl svůj odhad absolventů terciárního vzdělání IT odborníků pro období 2006 až Data jsou v tabulce č. 3. Vyplývá z ní, že v tomto období si bude hledat zaměstnání cca vysokoškolsky vzdělaných IT odborníků. Vzhledem k takřka 22 tisícům nově otevřených míst budou mít vysokoškolsky vzdělaní odborníci 12

13 dobrou šanci získat zaměstnání, budou ale často nahrazovat středoškoláky, dosud v oboru působící. Šance středoškolsky vzdělaných získat zaměstnání v oboru bude nižší. Odhadovaný celkový počet IT odborníků do roku 2010 poroste mezi lety 2005 až 2010 s průměrným indexem růstu 4,6% a je na následujícím grafu: G r a f 6 Vývoj počtu IT odborníků s výhledem do roku VŠ IT odb.celkem

14 Část II. Příjmové komparace informatiků v ČR a v zahraničí. Mezinárodní srovnávací analýza řešitel: Ivo Baštýř VÚPSV Praha

15 1. Poznatky dosavadního výzkumu, metodika, informace Podle zjištění řady průzkumů z posledních let o zahraniční migraci odborníků (osob s vysokoškolským vzděláním, požadovanou erudicí a zkušenostmi) včetně povolání z oblasti výpočetní techniky je i u těchto pracovníků výdělkový profit významným migračním motivem; má z hlediska odchodu do zahraničí charakter podmínky sine qua non 1. Rozdíl úrovně výdělků (mezd) mezi státy je absolutní rozdíl nebo - častěji - relativní poměr (relace) obsahově a metodicky shodných (resp. dostatečně blízkých) výdělkových charakteristik. Mezistátní porovnání úrovně vyžaduje přepočet výdělků z národních měnových jednotek na jednotnou porovnávací měnovou jednotku. Z hlediska příjmové motivace k migraci jde vždy o výdělkový rozdíl mezi dvěma státy. Relativní poměr mezd mezi státy je též charakterizován jako mzdový diferenciál. Převážná část odborníků pokládá za nejvhodnější dočasnou pracovní migraci se zpravidla několikaletým pobytem v zahraničí a návratem do mateřského státu (ČR); stručně lze tuto migraci charakterizovat jako dočasně pobytovou návratovou pracovní migraci. Náklady spojené s pobytem v zahraničí kryje migrant z výdělku dosahovaného v cizině, a to za podmínek a úrovně spotřebitelských cen, daní, odvodů apod. ve státě dočasného pobytu a zaměstnání. Tento typ migrace je zcela převažující; jen zcela ojediněle realizují odborníci migraci dojížďkovou (pendlerskou) spočívající v denním nebo - maximálně - týdenním dojíždění za prací do ciziny a trvalým pobytem v mateřském státě. Pro výdělkovou výhodnost dočasně pobytové návratové migrace jsou rozhodující diferenciály srovnatelné kupní síly čistých (disponibilních) výdělků mezi mateřským a cílovým státem. Podle řady empirických analýz lze intenzitu a hranice výdělkově motivované mezistátní migrace vymezit zhruba takto: - velmi silný sklon k migraci existuje v situaci, kdy výdělková úroveň v cílovém státě je několikanásobně - minimálně zhruba trojnásobně - vyšší než ve vysílajícím státě (recipročně je výdělková úroveň tohoto státu třetinová, resp. ještě nižší), - silný migrační sklon trvá, pokud se výdělková úroveň cílového státu pohybuje okolo dvojnásobku úrovně vysílajícího státu (ve vysílajícím státě je zhruba poloviční), - ekonomické motivy migrace se utlumují, pokud výdělková úroveň cílového státu je zhruba o třetinu (33 %) vyšší než v mateřském státě (tj. výdělková úroveň vysílajícího státu dosahuje okolo tří čtvrtin - 75 % - úrovně cílového státu); náklady migrace (ekonomické a osobnostní převyšují při těchto výdělkových vztazích její přínosy). Konkrétní rozsah migrace za prací je, při určitých výdělkových vztazích mezi mateřskou a cílovou zemí, ovlivňován vzájemně se prolínajícím působením dalších ekonomických i mimoekonomických faktorů (osobnostní, přírodní, společenské); působí i jiné souvislosti (migrační politika států, nabídka a poptávka po práci aj.) Pro pracovní migraci odborníků je dále charakteristické, že se obvykle realizuje na základě předem známých nabídek zahraničních zaměstnavatelů; jde o tzv. nabídkovou migraci. U emigrace odborníků přitom hraje podstatnější úlohu příjmový diferenciál mezi konkrétními povoláními (profesemi), resp. pracovními pozicemi než vztahy mezi obecnějšími mzdovými (příjmovými) hladinami emigračního a imigračního státu, které jsou významné pro migrační proudy osob běžného profesního (pracovního) zaměření. Shodná povolání, resp. pracovní pozice odborníků mohou v jednotlivých národních ekonomikách zaujímat rozdílné 1 V posledním průzkumu (VÚPSV 2006) očekávají téměř tři čtvrtiny respondentů z oblasti IT, že při případném odchodu do ciziny se jejich finanční situace zlepší, a to buď podstatně (47 % respondentů) nebo alespoň trochu (26 %). 15

16 pozice na výdělkových škálách; vhodné hodnoty platů lze zjišťovat z informací o nabízených mzdách (výdělcích) ze strany zahraničních zájemců o odborníky (popř. o výdělcích požadovaných potenciálními migranty); použít lze informace zprostředkovatelen práce. Důležitými faktory mezistátní migrace odborníků jsou, vedle výdělkových motivací, rovněž rozvoj profesionálních znalostí prací ve vysoce kvalifikovaných týmech, se špičkovým vybavením a na významných projektech, a tím vytvoření předpokladů pro kariérní postup po návratu do mateřském země. K mezinárodní srovnávací číselné analýze intenzity výdělkové motivace k pracovní migraci do zahraničí je nezbytné za všechny státy vstupující do porovnávání shromáždit dále uvedené informace, a to pokud možno ve srovnatelné metodice, obsahu a časovém období a za všechny struktury, které jsou předmětem porovnávání (této konkrétní analýze jde o informace za jednotlivá povolání aj.). Jde o údaje: a) hrubé nominální výdělky (mzdy, platy) v národní měně, b) parametry umožňující, na základě hrubých nominálních mezd, stanovení čistých nominálních výdělků, tj.: ba) daň z příjmu (% srážky z hrubých nominálních mezd), bb) zákonné odvody do sociálních fondů placené zaměstnancem (% srážky z hrubých nominálních mezd) 2, c) průměrný roční směnný kurz národních měn k referenční (porovnávací) měně jako parametr umožňující převedení nominálních hrubých a čistých výdělků v národní měně na jednotný základ porovnávání, d) relativní cenová úroveň (hladina) výdajů domácností na konečnou spotřebu k referenční (porovnávací) cenové hladině; je to charakteristika umožňující převod nominálních čistých výdělků na reálnou srovnatelnou (paritní) úroveň kupní síly čistých (disponibilních) výdělků. Základní schéma pro číselnou analýzu výdělkových vztahů srovnávaných jednotlivých povolání mezi státy je toto: Postup transformací úrovní výdělků v jednotlivých státech od hrubého nominálního výdělku ke srovnatelné kupní síle čistého výdělku: Prvý krok: převod hrubé nominální mzdy na čistou nominální mzdu v národní měně: Č N = H N x (1 - D), (1) kde: Č N : čistý nominální výdělek v národní měně H N : hrubý nominální výdělek v národní měně D: součtová daňová sazba (daň z příjmů a zákonné srážky do sociálních fondů) Druhý krok: převod čisté (popř. hrubé) nominální mzdy v národní měně na jednotnou srovnávací měnu: Č S = Č N x K, (2) kde: Č S : čistý nominální výdělek ve srovnávací měně K: směnný kurz národní měny ke srovnávací měně (zpravidla průměrný roční směnný kurz) 2 Pokud by v zaměření analýzy bylo i hodnocení příjmových motivů k trvalé celoživotní migraci za prací, bylo by nutné získat rovněž informace o zákonných odvodech do sociálních fondů placených zaměstnavatelem (% srážky k hrubé nominální mzdě). 16

17 Pozn.: Stejný postup se uplatní při převodu hrubé mzdy: H S = H N x K, (2a) kde: H S : hrubý nominální výdělek ve srovnávací měně Třetí krok: převod čisté nominální mzdy ve srovnávací měně na paritní kupní sílu čisté mzdy ve srovnávací měně (srovnatelná čistá reálná mzda): Č R = Č S x C, (3) kde: Č R = paritní kupní síla čisté mzdy ve srovnávací měně (srovnatelná čistá reálná mzda) C = relativní cenová hladina výdajů domácností na konečnou spotřebu (VDKS) je poměr (koeficient, procento) peněžních objemů VDKS v paritní (srovnávací) cenové hladině a v cenách srovnávaného státu (vyjádřeno ve srovnávací měně), tj. Tn C S =, (4) Tp kde: T n : peněžní objem ve srovnávací měně VDKS v cenách státu n, T p : peněžní objem ve srovnávací měně VDKS ve srovnávací cenové hladině (např. EU-25, EU-15 nebo některého státu vstupujícího do porovnání). Souhrnně lze transformační schéma vyjádřit jako Č R = H N x (1 - D) x K x C, (5); symboly viz shora ve vzorcích (1) až (4) Výpočtový postup lze realizovat tak,že se vzorec (5) upraví takto: Č R = H N x K x k t, (6) kde k t je souhrnný transformační koeficient shrnující faktory součtové daňové sazby a relativní cenové hladiny: k t = (1 - D) x C, (7) Rozsah informací o výdělcích povolání je omezený; neexistuje žádná dostatečně podrobná mezinárodní databáze, která by obsahovala údaje za porovnávané státy k jednotně vymezenému časovému období a metodice. Předběžnou vyhledávací rešerší a analýzou byla za všechny porovnávané státy shromážděna data z různých zdrojů, podle států v nestejném rozsahu a kvalitě, a to v časovém rozmezí Přes metodicko-obsahové rozdíly umožňují získané informace základní orientaci ve vztazích o úrovni a relacích mezd porovnávaných povolání. V každém státě působí na výdělkové postavení (jejich úroveň, dynamiku, relace) jednotlivých povolání komplex konkrétních sociálně-ekonomických faktorů plynoucí z historického vývoje, vývoje, způsobů (mechanismů) utváření mezd a platů, z konjunkturální situace národní ekonomiky a na trhu práce obecně a specificky v dané profesní komoditě. Na každé povolání (skupinu povolání s blízkým, obdobným, příbuzným obsahem pracovní činnosti, tj. v prováděné analýze povolání působí sice obdobné sociálně-ekonomické souvislosti a faktory ovlivňující jejich výdělkové postavení, intenzita a působení těchto souvislost a faktorů se však mezi jednotlivými povoláními mohou podstatně lišit. Prameny údajů použitých v číselné analýze jsou: Za ČR jsou údaje o úrovni hrubých průměrných měsíčních výdělků převzaty nebo odvozeny (dopočteny) z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva 17

18 práce a sociálních věcí za rok U IT-povolání jde o údaje za tzv. podnikatelskou sféru 3. Hodnota výdělkového rozmezí ( minimax ) jsou v ČR stanoveny jako hodnoty prvního a devátého decilu; rozpětí tedy odráží výdělky 90 % lékařů. Za srovnávané zahraniční státy jsou hodnoty výdělků uváděny ve dvou okruzích - jednak údaje statistických pramenů, jednak informace o výdělkových nabídkách zahraničních zaměstnavatelů potenciálním migrantům z ČR. Zahraniční údaje statistického charakteru použité v tabulkových přehledech se opírají o publikaci agentury Translitera ( poznatky o situaci na trhu práce, poptávce po kvalifikovaných pracovnících a jejich mzda ve státech V. Británie, Irsko, Německo, Rakousko ) a různé prameny v ní uváděné. Konkrétně jde o výběrová šetření akciové společnosti Jobpilot (Německo, Rakousko), studie firmy Public Service Benchmarking Body (Irsko), Hays (Irsko), šetření Britského statistického úřadu (V. Británie), informační portál irského zdroje Finfacts (všechny státy). Informace o dani z příjmů a povinných odvodech do sociálních fondů (prováděných zaměstnanci a popř. i zaměstnavateli) jsou uváděny (modelovány) v publikaci OECD Taxing Wages pro dvě typické sociální skupiny zaměstnanců: osoby samostatné a osoby žijící v manželství. V každé skupině jsou vyčísleny hodnoty daní a odvodů podle úrovně hrubých mezd a počtu závislých dětí. U samostatně žijících osob - bezdětných jednotlivců jde o průměrnou úroveň mezd, nízkou úroveň mezd stanovenou jako 67 % průměru a vysokou úroveň % průměrné mzdy; údaje pro svobodné, bezdětné zaměstnance jsou použity pro analýzy jako nejvhodnější. Informace o relativní cenové hladině výdajů domácností na konečnou spotřebu domácností za období 1999 až 2003 obsahuje publikace ČSÚ: Výsledky Evropského srovnávacího programu za roky Za rok 2004 je doplňuje zpráva Eurostatu (The European Comparison Programme); údaje za rok 2005 nebyly v době zpracování tohoto textu k dispozici. 3 Do podnikatelské sféry se zařazují ekonomické subjekty odměňující (v roce 2004) své zaměstnance podle zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (základem je zde stanovení mzdy na základě individuální nebo kolektivní smlouvy). Do nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty ekonomické subjekty, které odměňují (v roce 2004) své zaměstnance podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech (základem je podrobnější stanovení platu zákonem); rozsah IT-povolání v této sféře je velmi malý (okolo 5 % odborníků); proto se informace neberou v úvahu. Údaje o výdělcích jsou v podnikatelské sféře získávány výběrovým šetřením, v nepodnikatelské sféře od roku 2004 šetřením u všech subjektů a jejich zaměstnanců. 4 Tato publikace je posledním pokračováním dlouhodobé řady Taxing Wages, která přináší každoročně informace, mimo jiné, o daňové zátěži. 18

19 2. Srovnávací analýza výdělků IT-povolání a jejich výdělková motivace k migraci za prací z ČR do zahraničí Povolání programátor je ve srovnávací analýze vhodným představitelem ITpovolání vzhledem k jeho všeobecnému rozšíření, početnosti a relativně snadnou dostupností informací o výdělcích. Údaje o výdělcích povolání programátor jsou obsaženy v tabulkovém přehledu I; jsou výsledkem předběžné analýzy dostupných údajů 5. Hrubé nominální výdělky povolání programátor (dle informací získaných ze statistických zdrojů) zahraničních států vstupujících do porovnání byly 2,4 až 3,6násobně vyšší než úroveň výdělků v ČR: násobek relativní úrovně průměrných měsíčních hrubých výdělků programátorů vůči ČR (= 1,0) Německo 3,1 x Rakousko 3,0 x Irsko 2,4 x V. Británie 3,6 x V absolutních hodnotách to měsíčně znamená výdělek: ČR cca 34 tis. Kč, Německo 111 tis. Kč, Rakousko 96 tis. Kč, Irsko 81 tis. Kč, V. Británie 123 tis. Kč (zaokrouhleno na tis. Kč). Podstatným zjištěním je skutečnost, že mezi vnitrostátním výdělkovým postavením programátorů v ČR a ostatních porovnávaných státech existuje výrazný rozdíl. Zatímco v ČR je výdělková úroveň programátorů výrazně nadprůměrná, v ostatních státech se úroveň výdělku pohybuje v těsném okolí průměrného výdělkového standardu. Ukazuje to porovnání s průměrným výdělkovým standardem v jednotlivých státech: 5 Vedle údajů uvedených v tabulkovém přehledu I byly k dispozici údaje statistiky mezd Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO), a to průměrné měsíční mzdy povolání programátor ( computer programmer ) v ČR (říjen 03) a Německu (ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko; říjen 04) a průměrné týdenní mzdy za říjen 2003 ve V. Británii. Údaje jsou uvedeny za odvětví pojišťovnictví a veřejnou správu. Střední výdělkové hodnoty ve srovnání s údaji v tabulkovém přehledu po příslušných přepočtech na Kč (zaokrouhleno na 100 Kč): MOP tab.přehled II 2) ČR N VB 1) ) Přepočet z týdenních na měsíční mzdy; 2) N a VB - statistické údaje Údaje nebyly použity pro menší vypovídací schopnost. 19

20 T a b u l k o v ý p ř e h l e d I Porovnání průměrné měsíční úrovně a diferenciace hrubých mezd a srovnatelné reálné kupní síly čistých mezd povolání programátor mezi Českou republikou, Německem, Rakouskem, Irskem, V. Británií; údaje za období ř. povolání identifikační průměrná měsíční mzda diferenciace mezd 5 charakteristiky hrubá nominální čistá paritní (kupní síla) 4 hrubé nominální čisté paritní (pramen, národ euro 3 Kč Kč Kč relace Kč relace KZAM, ní relace relace max./ min. max. min.. max. min. max. rok) 1 měna 2 abs. ČR/Z Z/ČR abs. ČR/ Z/ČR min.. max. min. Z/ČR Z/ČR Z/ČR Z/ČR Z a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t programátor 1 Česká republika A, 23132, , , ,93 1,00 1, ,00 1,00 cílové státy statististické údaje 2 Německo (N) D,JP, 02/ , , ,79 3,06 2, ,22 1,13 3 Rakousko (R) D,JP, 10/ , , ,79 2,65 2, ,30 1,20 4 Irsko (Ir) D,H, , , ,26 2,83 1, ,42 0,93 5 V. Británie (VB) D,BSÚ, , , ,79 3,40 3, ,80 1,66 nabídky zaměstnavatelů 6 Německo (N) D,JP, 02/ , , ,79 2,83 2, ,13 1,04 7 Rakousko (R) D,JP, 10/ , , ,79 2,31 2, ,13 1,05 8 Irsko (Ir) E 04/ , , ,20 2,62 1, ,31 0,82 9 V. Británie (VB) E 04/ , , ,67 2,78 2, ,47 1,27 Prameny: A: MPSV: Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), podnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; B: MPSV: ISPV, nepodnikatelská sféra, 1. až 4. čtvrtletí 2004; C: mezinárodní organizace práce (MOP, ILO): Statistika práce (Labour Statistics), 2005; D: Translitera: Poznatky o situaci na trhu práce a poptávce po kvalifikovaných odbornících a jejich mzdách ve státech V: Británie, Irsko, Německo, Rakousko, 2005; E: Vavrečková, J., Gazdagová, M.: Poptávka po českých kvalifikovaných odbornících v zahraničí (kvalitativní průzkum řízených rozhovorů s představiteli soukromých zprostředkovatelen práce), VÚPSV, 2005 Poznámky a vysvětlivky: 1) ČR: 2132: číslo zaměstnání /povolání) dle KZAM; N,R: JP: JobPilotTest; Ir: H: dle pramene D informační zdroj Hays; VB: BSÚ: Britský statistický úřad; 2) ČR: Kč, VB: britská libra, ostatní státy: euro; 3) Přepočet průměrným směnným kurzem v roce 2004: Kč/euro: 31,004, br.libra/euro: 0,679; 4) Čisté paritní mzdy odrážejí vliv součtové daňové kvóty (daň příjmů, zákonné příspěvky do sociálních fondů a cenové hladiny vůči ČR); 5) ČR: minimum: hodnota prvního kvartilu (Q 1 ), maximum: hodnota třetího kvartilu (Q 3 ) mzdového rozložení povolání; ostatní státy: dle informací použitých pramenů. 20