Kouzla nového občanského zákoníku

Transkript

1 prosinec 2013 Kouzla nového občanského zákoníku str. 2 Zaměstnanci cizinci a pracovní cesty str. 3 Solidární zvýšení daně str. 4 Auditor nebo daňový poradce str. 5 Nový občanský zákoník vstupuje v platnost! str. 2 Společnost Schaffer & Partner dne 1. listopadu 2013 oficiálně otevřela oddělení ruské sekce (Russian desk), jejíž hlavním úkolem bude budování partnerství s rusky mluvícími klienty a pomoc českým společnostem při akvizičních činnostech v Rusku. Jedná se především o aktivní pomoc v komunikaci mezi obchodními partnery, vedení obchodních jednání, vyřizování veškerých obchodně-administrativ ních úkonů a dalších. Vedoucím oddělení Russian desk společnosti Schaffer & Partner je Sergey Zuev. V roce 2003 absolvoval Moskevskou Novou Právnicku Univerzitu a od roku 2004 žije v Praze. proto, že by si naši politici uvědomili, že podpora podnikání znamená především předvídatelné legislativní změny prováděné po důkladné přípravě a včas, ale důvodem byly předčasné volby a jednání o nové vládě. Z tohoto hlediska byl tedy bohudík náš legislativní orgán paralyzován. Klid daňových poradců však vystřídalo očekávání právníků, zda nedojde nějak narychlo k opětovnému odložení nového občanského a obchodního zákoníku, přičemž změny, které nová legis- lativa přináší, jsou nejzásadnější za mnoho desítek let. Ani v tomto bodě nedošlo k revoluci, proto si snad po dlouhých letech daňoví poradci, účetní, finanční ředitelé, šéfové právních oddělení firem i samotní advokáti užijí trochu klidnější vánoce. Na cestě k vánočním svátkům Vám přeji pohodu a hezké počtení Schaffer news. V letech působil v britské společnosti Marcus Evans International Ltd., kde pracoval na pozici vedoucího oddělení průzkumu trhu pro rusky mluvící klienty. editorial Každoročně v listopadu a prosinci všichni daňoví poradci trnou, jaké legislativní změny naši zákonodárci ještě narychlo k 1. lednu provedou a jestli tyto změny budou legislativně ukončeny ještě před vánocemi nebo až těsně před koncem roku. Letos je tomu jinak. Není to Ing. Martin Felenda M&A, mezinárodní zdanění, optimální daňové struktury Ing. Tomáš Plzák daň z příjmu fyzických a právnických osob, mezinárodní zdanění Ing. Martin Felenda, Managing partner Mgr. Aleš Eppinger M&A, obchodní právo, pracovní právo, soudní a arbitrážní řízení Ing. Radomír Stružinský IFRS, due diligence

2 Kouzla nového občanského zákoníku aneb Moje stavba už mi nepatří? Účinnost nového občanského zákoníku se nezadržitelně blíží a s ní i velké množství různých změn. Změn drobnějších i zásadnějších. Účelem tohoto článku je informovat čtenáře o jedné z mála zásadních změn, která se dotkne každého, byť i potenciálního, vlastníka nemovitostí. Na mysli máme znovuzavedení takzvané superficiální zásady, jejíž podstatou je právní spojení stavby a pozemku v jedinou nemovitou věc. Mgr. Aleš Eppinger eppinger@schaffer-partner.cz A co se vlastně mění? Pro právníky představuje latinská poučka superficies solo cedit alfu a omegu nemovitostního práva. Pro ostatní se spíše jeví jako nějaká kouzelná formule. Co se tedy v praxi změní? Nový občanský zákoník deklaruje, že za nemovitou věc lze považovat pouze pozemky. Stavby na nich stojící již nadále nebudou samostatnou věcí, ale stanou se součástí pozemku. Stavbu, která je součástí pozemku již nebude možné samostatně převést, převádět se bude pouze pozemek. Stavba součástí pozemku výhoda pro vlastníky pozemků? Jste vlastníkem stavby na cizím pozemku a začali jste propadat panice, že mávnutím kouzelného proutku spolu s vyřčením kouzelné formule superficies solo cedit Vás zákonodárce zbaví vlastnického práva ke stavbě ve prospěch vlastníka pozemku? Žádné obavy. Absolutní prosazení superficiální zásady samozřejmě není uskutečnitelné, protože by představovalo zásah do ústavně garantovaného vlastnického práva. Aby k takovým porušením nedocházelo, upravil zákonodárce problematické situace v přechodných stanoveních. Tato úprava je inspirována úpravou německou, kdy po sjednocení Německa bylo třeba oživit superficiální zásadu na území bývalé NDR. Stavby splynou s pozemkem pouze v těch případech, kdy má stavba i pozemek společného vlastníka, případně spoluvlastníka. V případech, kde je vlastnictví stavby i pozemku v rukou odlišných osob, zůstává vlastnictví i nadále oddělené, stavba tedy nesplývá s pozemkem, nestává se jeho součástí a zůstává i nadále samostatnou věcí. Bude tomu tak až do té doby, kdy obě nemovitosti získají společného vlastníka. Cílem zákonodárce však je, aby postupně došlo k celkovému obnovení superficiální zásady. Za tímto účelem dojde ke zřízení zákonného předkupního práva, jak pro vlastníka pozemku, tak pro vlastníka stavby. V případě, že vlastník stavby bude chtít převést stavbu na jiného, vznikne vlastníkovi pozemku právo na jeho přednostní koupi. (Což samozřejmě platí i naopak, tedy pro případ, že by byl prodá- vajícím vlastník pozemku.) Toto zákonné předkupní právo nelze smluvně omezit nebo dokonce vyloučit. Pozor na předkupní právo! A praktické dopady? Vlastník pozemku, případně stavby bude povinen předmětnou nemovitost nabídnout ke koupi nejprve vlastníku stavby, případně pozemku. A to za cenu ujednanou mezi prodávajícím a třetí osobou (podle nové terminologie koupěchtivým ). Přičemž tato nabídka musí být učiněna písemně. Předkupník (neboli osoba oprávněná z předkupního práva) musí v případě zájmu zaplatit prodávajícímu kupní cenu do třech měsíců ode dne, kdy mu byla učiněna nabídka. Jaká je sankce za porušení předkupního práva? Použijí-li se na zákonné předkupní právo ustanovení o smluvním předkupním právu, bude situace následující: vzhledem k tomu, že se předkupní právo zapisuje do katastru nemovitostí a koupěchtivý o něm tedy musel vědět, bude kupní smlouva mezi prodávajícím a koupěchtivým uzavřena s rozvazovací podmínkou uplatnění předkupního práva. To tedy znamená, že osoba oprávněná z předkupního práva bude mít možnost do tří let od okamžiku, kdy se o takovéto kupní smlouvě dozví, uplatnit své předkupní právo a právní následky kupní smlouvy pominou. Není tedy radno brát zákonné předkupní právo na lehkou váhu, protože to může mít nedozírné důsledky. Zákonná opatření Senátu schválena Na své první schůzi dne Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila zákonná opatření Senátu přijatá v souvislosti s rekodifikací soukromého práva v České republice. Schválením zákonných opatření Poslaneckou sněmovnou tak došlo k naplnění poslední podmínky přijetí doprovodné legislativy k Novému občanskému zákoníku. V případě Vašeho zájmu o bližší informace týkající se rekodifikace, navštivte naše workshopy. 2

3 Zákon však předkupníka nenutí, aby předkupního práva využil. V takovém případě zůstanou stavba i pozemek i nadále samostatnými věcmi a jejich vlastnictví oddělené. Celoplošné prosazení superficiální zásady tak bude trvat desítky, možná i stovky let. Rádi bychom také upozornili na to, že zákonné omezení vlastníka stavby v podobě předkupního práva nedopadá na vlastníky bytů nebo nebytových prostor. Vlastníci staveb, buďte ostražití! Vlastníci staveb postavených na cizích pozemcích by měli být od Nového roku ostražití, a dbát na to, aby jejich vlastnické právo bylo řádně zapsáno v katastru nemovitostí. Nebude-li tomu tak, může dojít k následující situaci: vlastník pozemku, na kterém stojí cizí stavba, prodá pozemek třetí osobě, přičemž tato osoba bude v dobré víře, že stavba je součástí pozemku (například právě proto, že stavba není zapsaná v katastru nemovitostí). V tomto případě splyne stavba s pozemkem. Nový vlastník tak získá do svého vlastnictví i stavbu jakožto součást pozemku, který koupil. Původnímu vlastníkovi stavby zbyde, kromě očí pro pláč, pouze nárok na peněžitou náhradu způsobené škody. Tím spíše musí o své vlastnické právo dbát vlastníci staveb, jako jsou kůlny, ploty a jiné drobné stavby, které se do katastru nemovitostí nezapisují vůbec. Obdobnou úpravu nalezneme v souvislosti se zřizováním věcných práv ve prospěch třetích osob. Zřídí-li vlastník pozemku ve prospěch třetí osoby věcné právo (například zástavní právo) a tato osoba (zástavní věřitel) nabude věcné právo v dobré víře, že je jeho součástí i stavba na pozemku, považuje se vůči této osobě stavba za součást pozemku. Vlastník stavby bude oprávněn požadovat vůči zřizovateli věcného práva pouze náhradu za znehodnocení svého vlastnictví. Pár slov na závěr Superficiální zásada je zásada typická ve většině zemí Evropské unie a po více než sedmdesáti letech se opět vrací i na naše území. Jejím konečným důsledkem bude jistě usnadnění bankovního financování hypoték a zatraktivnění a zjednodušení trhu nemovitostí pro domácí i zahraniční investory. Na druhou stranu může v přechodném období docházet k množství výše nastíněných problematických situací, a proto v této souvislosti nabývá na důležitosti důsledné prověření právní historie nemovitostí a to za účelem eliminace možných rizik, které mohou mít fatální následky. Na úplný závěr snad třeba dodat, že kouzelná formule superficies solo cedit Vás o vlastnické právo nikdy nepřipraví, budete-li se chránit kouzlem vigilantibus iura neboli zásadou právo patří bdělým. Zaměstnanci cizinci mohou nově bez rizika konat pracovní cesty Nejvyšší správní soud vydal v nedávné době rozhodnutí, dle kterého cizozemský zaměstnanec, který pracuje u zaměstnavatele na základě pracovního povolení a který je vyslán na pracovní cestu mimo místo výkonu práce (tj. mimo místo uvedené v povolení k zaměstnání), nepracuje nelegálně, tj. bez povolení k zaměstnání. Mgr. Dagmar Junková junkova@schaffer-partner.cz 3 Zhruba od počátku roku 2012 začalo Ministerstvo práce a sociálních věcí zastávat právní názor, že cizinci, kteří obdrželi povolení k zaměstnání, nemohou být vysláni na pracovní cesty. V případě, že byl takový cizozemský cizinec vyslán na pracovní cestu mimo sjednané místo výkonu práce (např. v případě povoleného místa výkonu práce v pracovním povolení Praha byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do Brna ) byl takový výkon práce považován ze strany správních úřadů za nelegální. Tato skutečnost mohla v konečném důsledku vést až k vyhoštění daného zaměstnance. Nejvyšší správní soud tak postavil na jisto velmi palčivou otázku zaměstnavatelů, neboť pracovní cesty cizozemských zaměstnanců se týkají zejména zaměstnanců na vysokých manžerských postech. Obdobné závěry se dle našeho názoru dají vztáhnout i a cizince pracující na území České republiky na základě zelené či modré karty.

4 Solidární zvýšení daně aneb zdanění příjmu a starosti navíc Ačkoliv je solidární zvýšení daně v zákoně o daních z příjmů upraveno téměř rok a v průběhu roku 2013 mohlo být již prostřednictvím zaměstnavatelů při výpočtu měsíční mzdy aplikováno, bude pro některé zaměstnance zajisté překvapením, že jim zaměstnavatel odmítne provést roční zúčtování mzdy, jako tomu mohlo být v předcházejících letech a zaměstnanec bude povinen si podat daňové přiznání sám. Ing. Michal Štefek stefek@schaffer-partner.cz Solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % podléhá podle zákona příjem fyzické osoby, který v úhrnu zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, tj. zaměstnání, jež jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny, a dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti překročí zákonem stanovenou částku. V roce 2013 je tato rozhodná částka stanovena jako 48násobek průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tj Kč nebo obdobně v měsíčním vyjádření 4násobek, tj Kč. Solidární zvýšení daně se tak netýká příjmů z pronájmu, příjmů z kapitálového majetku a ostatních příjmů stanovených v 10 zákona o daních z příjmů. Solidární zvýšení daně je uplatňováno počínaje zdaňovacím obdobím roku 2013 a prozatím končí rokem daně nepřekročí. Jeho roční příjem dosáhne částky Kč. Pokud však vedle zaměstnání také podniká a jeho dílčí základ daně z podnikání (příjmy po odečtení výdajů) dosáhne částky Kč, tak v celkovém úhrnu rozhodnou částku pro solidární zvýšení daně přesáhne a 7 % sazbě solidárního zvýšení daně bude podléhat částka spočtená jako rozdíl mezi Kč a rozhodnou částkou Kč, tj Kč. Důležité je poznamenat, že u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se vychází z hrubého příjmu, do kterého se také například započítává použití služebního automobilu pro osobní účely, náhrada za dovolenou nebo zdanitelné bonusy. Do tohoto příjmu se však nezapočítává povinné sociální a zdravotní pojistné hrazené zaměstnavatelem (tzv. superhrubá mzda). Příkladmo lze uvést, že má-li poplatník hrubou měsíční mzdu stanovenu na Kč a současně má k dispozici služební automobil i pro soukromé účely, jehož nepeněžní vyjádření je ve výši Kč, tak jeho celkový hrubý příjem dosahuje výše Kč a rozdíl nad rozhodnou částku Kč ve výši Kč bude podléhat solidárnímu zvýšení daně. POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Pokud byla byť v jednom měsíci v průběhu roku 2013 překročena rozhodná částka pro solidární zvýšení daně, tak je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jestliže však nebude v ročním úhrnu překročena rozhodná roční částka pro solidární zvýšení daně Kč, tak bude již odvedená záloha na solidární zvýšení daně vrácena poplatníkovi při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob jako přeplatek. Podle Generálního finančního ředitelství by se příjmů daňových rezidentů v České republice ze zdrojů v zahraničí, které budou v zahraničí zdaněny, nemělo solidární zvýšení daně týkat a tyto příjmy by se neměly do rozhodné částky pro solidární zvýšení daně započítávat. Znamená to tak, že na příjmy za práci v zahraniční, které tam byly zdaněny a v ČR budou vyňaty ze základu daně, nebude aplikováno solidární zvýšení daně. Současně bylo potvrzeno, že přestože příjmy plynoucí daňovému rezidentovi v České republice ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí přesáhnou rozhodnou částku pro solidární zvýšení daně, tak daňovému subjektu nevznikne povinnost podat v České republice daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Fakticky to znamená, že pokud má český daňový rezident příjmy pouze z Rakouska a dosahuje hrubého příjmu vyššího než je rozhodná částka pro solidární zvýšení daně a využije možnosti vyjmutí tohoto příjmu ze zdanění v České republice, tak nemá povinnost podávat daňové přiznání. V případě nepodání daňového přiznání hrozí poplatníkovi pokuta za nepodání daňového přiznání a případně také úrok z prodlení za pozdě uhrazenou daň. ZÁVĚREM Co dodat závěrem? Snad jen tolik, že jsme připraveni, Vám či vašim zaměstnancům, pomoci se vším co solidárnímu zvýšení daně předchází (prověření veškerých plynoucích příjmů, posouzení odečitatelných položek a slev) a samozřejmě i navrhnout optimální řešení a v konečné fázi sestavit a podat daňové přiznání s možností využití odkladu až do 30. června PŘÍKLADEM Pro ilustraci aplikace solidárního zvýšení daně lze uvést následující příklad: Pokud má fyzická osoba, tj. poplatník, například měsíční hrubý příjem plynoucí ze zaměstnání Kč, tak v žádném měsíci rozhodnou částku pro solidární zvýšení 4

5 Auditor nebo daňový poradce Ing. Radomír Stružinský S blížícím se závěrem roku se pro mnoho firem opět blíží závěrečné ověření účetní závěrky neboli audit. V mnoha společnostech k tomu přistupuje také konečná revize všech transakcí z hlediska daně z příjmů a vyhotovení daňového přiznání. Zkrátka a dobře, v krátkém období se budou na jednom a téže místě vyskytovat nejen auditoři, ale také daňoví poradci. Jednou z méně diskutovaných otázek, na kterou zatím není jednoznačná odpověď, je otázka účtování odložené daňové pohledávky z titulu poskytnutých investičních pobídek. Společnosti jsou poskytnuty daňové úlevy z titulu zákona o investičních pobídkách. Za této situace neplatí daň z příjmů a předpokládá, že také v budoucnu z titulu poskytnutých investičních pobídek nebude daň z příjmů platit. Vzniká otázka, zda takto poskytnuté daňové úlevy zakládají možnost účtovat odloženou daňovou pohledávku nebo zda případné odložené daňové závazky je možno kompenzovat odloženou daňovou pohledávkou z titulu poskytnutých investičních pobídek. Zatím obecným názorem je, že při účtování odložené daně je třeba postupovat s plným využitím principu opatrnosti, který je přímo obsažen v odstavci 5, 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb.: Účetní jednotka účtuje o odloženém závazku vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti. Poskytnuté daňové úlevy dle zákona o investičních pobídkách totiž podléhají případné pozdější kontrole ze strany finančních úřadů. Za těchto okolností nemůže být jistota, jak poskytnuté úlevy dopadnou (viz například odstavec 7, 6a zákona o investičních pobídkách). Druhým a pádnějším argumentem je, že je těžké dopředu s přiměřenou jistotou odhadnout, jaká je částka ušetřené daňové povinnosti do budoucna a takto odhadnutou částku následně použít jako základnu pro výpočet odložené daňové pohledávky. Z těchto důvodů nelze proto doporučit, aby při výpočtu odložené daně byly poskytnuté investiční pobídky uvažovány. Obsah tohoto materiálu má čistě informativní charakter. Přestože jsme věnovali sestavování tohoto materiálu patřičnou pozornost a péči, nepřebírají společnosti skupiny Schaffer & Partner žádnou zodpovědnost za případné chyby a nepřesnosti, ani neodpovídají za jakékoli škody vzniklé na základě užití těchto informací. V každém případe doporučujeme vyžádat si v konkrétním případě naši odbornou radu. V souladu s ustanovením 7 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti v platném znění, Vám tímto sdělujeme, že máte možnost odmítnout další elektronické zasílání obchodních a informačních sdělení spolecnosti Schaffer & Partner. Pokud nemáte zájem o zasílání informačního bulletinu, dejte prosím Odpovědět na a do předmětu napište NEZASÍLAT. V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat prostřednictvím níže uvedených kontaktů: Skupina Schaffer & Partner, Vodičkova 710/31, Praha 1, tel.: , fax: , info@schaffer-partner.cz, 5