Posouzení budovy radnice k adaptaci pro potřeby Základní umělecké školy Jana Štursy

Transkript

1 Posouzení budovy radnice k adaptaci pro potřeby Základní umělecké školy Jana Štursy zpracovatel: SANTIS a.s. Brněnská Žďár nad Sázavou registrace na Živnostenském úřadě ve Žďáře nad Sázavou pod č.j. Živ/0/679/98/Ma Ing. Zdeněk Tulis, autorizovaný inženýr ČKAIT č vypracoval: 1/18

2 Ing. arch. Martin Zezula / / zezula@ateliersantis.cz revize Obsah Obsah Popis zadání Vstupní podklady Základní požadavky na prostory Učebny pro hromadnou výuku Komorní sál s jevištěm pro 100 osob Učebny pro hudební obor Ostatní prostory Doplňující informace Základní umělecká škola Obecná charakteristika Stávající objekt Nový objekt Hodnocení objektu VZP Širší souvislosti Současné využití a stav objektu Silné a slabé stránky Koncepce umístění ZUŠ do objektu Idea Celková koncepce Dispoziční řešení Nezbytné stavební zásahy Investiční náklady na adaptaci objektu Zhodnocení 1. Popis zadání V souvislosti se záměrem odkupu objektu VZP pro účely Města byl vysloven požadavek na prověření teoretické možnosti umístění provozu Radnice (tzn. Městského úřadu) do objektu VZP a následné využití stávajícího objektu Radnice pro provoz ZUŠ. Jedná se o zvážení byť hypotetické možnosti, jak využít efektivně objekt VZP k městským účelům. Záměr na posouzení vychází z premisy, že objekt VZP je administrativní budova, která 2/18

3 je snadněji a efektivněji (shodné provozní schéma) adaptovatelná pro účely Radnice. Předmětné posouzení má podpořit nebo vyvrátit hypotézu, že kompaktnější objekt Radnice by pro účely ZUŠ byl adaptovatelný jednodušeji než objekt VZP. Posouzení se věnuje pouze posouzení objektu Radnice pro účely ZUŠ, který je pro uvedený záměr klíčový. 2. Vstupní podklady Pro zpracování posouzení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: soupis požadavků na prostory pro výuku (bod 3) půdorysy objektu Radnice (DPS arch. kanceláře Maléř 2001) zajištění obhlídky objektu Radnice 3. Základní požadavky na prostory Soupis požadavků na prostory pro výuku, připravené vedením ZUŠ. Požadavky vycházejí z vyhlášky č. 410/2005 Sb. Pro účely zpracovávaného posouzení jsou tyto požadavky považovány za nezbytné minimum rozsahu. Umístění těchto prostor do objektu je považováno za limitní pro vyhodnocení vhodnosti umístění ZUŠ do objekt VZP Učebny pro hromadnou výuku a. Učebna hudební nauky / 60m 2 včetně místa pro pomůcky k výuce (max.20 dětí) b. Zkušebna pro souborovou hru a výuku bicích nástrojů /100m 2 + místnost s proskleným výhledem a dveřmi do učebny 20m 2 pro nahrávací účely ( max.40 dětí) c. Výtvarný obor / 2 třídy á 60m 2 (max.15 žáků v každé třídě) + keramická dílna 15m x sklad 15 m 2 + kabinet 12m 2 d. Taneční obor / sál 120m 2 (max.15 žáků) + kabinet 12 m 2 + šatna 20m 2 oddělená pro chlapce a dívky + WC chlapci a dívky + 2x sprcha e. Dramatický obor / 60m 2 (15 dětí) + kabinet 12m 2 + 2x sprcha 3.2. Komorní sál s jevištěm pro 100 osob 150m 2 hlediště, 40 m 2 jeviště + předsálí s šatnou 40m 2 + 2x toalety 3.3. Učebny pro hudební obor 8 větších učeben pro klavírní, dechové, kytarové a pěvecké oddělení, á 25m 2 5 menších učeben pro akordeonové, klávesové, houslové a flétnové oddělení, á 20m 2 20 m Ostatní prostory Ředitelství: 3 místnosti: po 3/18

4 Sborovna: 30m 2 (pro cca 22 osob) Šatny: 40m 2 Sociální zařízení pro děti: WC pro chlapce a dívky Sociální zařízení pro kantory: 2x WC + sprcha Úklidová komora: 6m 2 Zázemí pro školníka (dílna): 16m 2 Skladovací místnost: 25m 2 4. Doplňující informace Posouzení navazuje na dříve zpracované posouzení objektu VZP (Posouzení budovy VZP k adaptaci pro potřeby Základní umělecké školy Jana Štursy, SANTIS, 02/2015) a uplatňuje na objekt a provoz ZUŠ shodné nároky. A to především: : 4.1. minimalizovat investiční náklady a využít v maximální možné míře stávajícího dispozičního řešení objektu 4.2. Umístění specifického Komorního sálu řešit mimo stávající obrys objektu a to formou přístavby nebo v jiné budově 5. Základní umělecká škola 4/18

5 5.1. Obecná charakteristika Základní umělecká škola je součástí sítě vzdělávání ve městě a zároveň součástí veřejné vybavenosti v širším slova smyslu. Nejenže se zde vzdělávají děti, ale zároveň se zde pořádají kulturní akce a setkávání. Pokud má být umělecká škola víceúčelovým kulturním centrem města, musí být situována v centrální poloze a musí nabízet dostatečně variabilní a reprezentativní prostory pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí Stávající objekt Stávající umístění ZUŠ v prostorách domu č.p. 121 na Vratislavově náměstí splňuje urbanistická hlediska dostupnosti a centrálního umístění. Objekt nemá dostatek větších prostor a neumožňuje sborovou výuku ani pořádání kulturních akcí. V současné době jsou kulturní akce pořádané ZUŠ situovány především do Kulturního domu a ostatních sálů ve městě. Především pro koncertní a sborové akce je tento stav trvale nevhodný a limitující. 5/18

6 5.3. Nový objekt Záměr rozšíření výukových prostor ZUŠ je možné řešit novou výstavbou, přičemž urbanistické souvislosti jsou pro provoz ZUŠ zásadní. Objekt musí být situován v užším centru města, v dobré vazbě na školní budovy a dopravní terminál, aby využil v maximální míře synergii ze stávající občanské vybavenosti (parkování, zastávka autobusu, restaurace apod). Dobrá dostupnost (dětí i rodičů), stejně tak veřejnosti při pořádání kulturních akcí je pro provoz ZUŠ zásadní. Nabídka nezastavěných pozemků splňující daná kritéria je však velice omezená. Z tohoto pohledu je koncepce adaptace objektu v centru města více než vhodné a má potenciál nabídnout ZUŠ i celému městu přidanou hodnotu vyplývající z urbanistického kontextu. Je varianta adaptace fungujícího objektu Radnice možná a má synergický přínos? 6. Hodnocení objektu Radnice 6.1. Širší souvislosti Posuzovaný objekt Radnice se nachází na centrálním Vratislavově náměstí, v širších souvislostech v poloze obdobné stávajícímu umístění ZUŠ. Pěší dostupnost objektu je 6/18

7 vynikající, v blízkosti centrálního parkoviště na náměstí, v docházkové vzdálenosti od autobusového terminálu Současné využití a stav objektu Objekt Radnice prošel v letech celkovou rekonstrukcí a do té doby slouží pro účely města. Do objektu se postupně přemístila větší část odborů Městského úřadu včetně úřadu starosty a probíhají zde jednání zastupitelstva a Rady města. V průběhu fungování byl objekt kompletně zasíťován a dovybaven pro potřeby úřadu. Jedná se o čtyřpodlažní objekt s částečně využívaným podkrovím a suterénem s historickými sklepy v jednostranné blokové zástavbě. Ve spodních patrech sídli jednotlivé odbory úřadu, třetí podlaží je určeno pro úřad starosty a hlavní jednací místnost. Objekt je přístupný veřejnosti centrálním schodištěm v centrální hale propojené přes několik podlaží (viz foto). 7/18

8 Dominantou objektu je hodinová věž, která vytváří reprezentativní převýšený prostor kanceláře starosty města. Stav budovy je dobrý, budova nevyžaduje opravy Silné a slabé stránky Pro adaptaci na prostory ZUŠ jsou zásadní uvedené parametry 8/18

9 + udržovaný stav objektu + umístění v centru města + vazba na městskou vybavenost adaptace objektu s funkčním provozem malá užitná plocha objektu limity nosných konstrukcí parametry kancelářských prostor jedno centrální schodiště minimální sociální zázemí zásah do všech systémů budovy (rozvody, PBŘ ) 7. Koncepce umístění ZUŠ do objektu 7.1. Idea Objekt Radnice (stejně jako objekt VZP) umožňuje vytvořit reprezentativní a živý prostor, který dává možnost nejen žáky učit hře na klavír nebo malování, ale zároveň umožní jejich setkávání, vzájemnou interakci oborů a vzniku tvůrčího prostředí, které může zrodit nové talenty a začlenit umění a kulturu do společnosti. A nebo možná jen udělat lidi šťastnými... Vzhledem k tomu, že se jedná o budovu přístupnou veřejnosti je základní schéma objektu pro uvažovaný záměr vyhovující Celková koncepce Při návrhu koncepce umístění prostor ZUŠ do objektu byla snaha v maximální možné míře zachovat stávající dispoziční řešení a koncepci prostor umístěných kolem centrálního vnitřního prostoru propojeného přes tři patra. Vyhodnotili jsme plošné a prostorové parametry objektu a naznačili optimální rozvržení nových prostor. Objekt Radnice je plošně menší a kompktnější než posuzovaný objekt VZP a to přináší minimalistický návrh rozsahu ZUŠ. Nedostatek ploch je především v prostoru pro nezbytná zázemí toalety, šatny, umývárny. Dospěli k názoru, že umístění koncertního sálu do objektu není plošně možné a zároveň není žádoucí z pohledu nutných výrazných zásahů do objektu především nároky na zázemí sálu a vzduchotechniku. Jednalo by se zároveň o zásadní zásah do požárně bezpečnostního řešení (vzniká shromažďovací prostor s nutností druhého úniku z objektu). Daná plocha a konstrukční výška pater neumožní vybudovat kvalitní víceúčelový prostor dle současných standardů (především akustické parametry). Vytváření funkčního celku uvnitř stávající budovy považujeme za nevhodný a investičně nepřiměřený. Proto navrhuje pro záměr využití objektu Radnice namísto složité adaptace vybudovat samostatný objekt s koncertním sál s dobrými akustickými vlastnostmi v prostoru 9/18

10 vnitřního parkoviště (v severní části pozemku) nebo využívat/vybudovat sál v jiném objektu v centrální části města. (pozn.: Budování samostatného objektu je nutné zvážit z pohledu složitých poměrů v území stávající objekt na hranici pozemku, vedení inženýrských sítí a blízkost bytové zástavby.) Řešit koncertní sál mimo půdorys stávajícího objektu považujeme za klíčové pro optimální zhodnocení objektu Radnice a kvalitu nových prostor pro ZUŠ, s pozitivním dopadem na účelnost a výši investičních nákladů Dispoziční řešení Dispoziční řešení v maximální možné míře ctít stávající uspořádání a logické členění budovy a umožnit adaptaci bez zbytečných nákladů. V dispozičním uspořádání jsou zapracovány minimální požadavky na prostory ZUŠ s tím, že respektují plošné parametry objektu a pro koncertní sál je navržena samostatná přístavba (viz skica). Toto řešení se stejně jako v objektu VZP vyhýbá zásahu do stávajících konstrukcí a obtížné adaptaci na koncertrní sál. Tím i všech obtížních návazností (shromažďovací prostor, únikové trasy, výška sálu, akustické parametry). Domníváme se, že toto řešení vynakládá účelněji prostředky určené na adaptaci. Přístavba koncertního sálu může být řešena v samostatné etapě. Pro koncertní sál považujeme za nejvhodnější využití stávajícího víceúčelového sálu města a to především s ohledem na provozní náklady. SCHÉMA 1NP 10/18

11 Adaptace předpokládá pouze odstranění nenosných dělících konstrukcí (příček). Vzhledem k omezené ploše jsou v vstupní prostory v rozsahu stávající vstupní haly s minimálním zázemím pro veřejnost. V přízemí je navžen dominantní sál pro hudební nauku s navazujícím prostorem pro zázemí resp. klavír nebo učebnu. V druhé části je umístěna sborovna a prostory ředitelství. Do sociální zázemí se nepředpokládá zásah. SCHÉMA 2NP 11/18

12 Prostory v druhém podlaží jsou upraveny na zkušebnu /100m2/ s navazujícími nahrávacími místnosti a další kanceláře jsou ve stávajícím dispozičním řešen bez zásahu využity pro univerzální učebny o velikosti 22 32m2. Do sociálního zázemí se nepředpokládá zásah. SCHÉMA 3NP Třetí podlaží je bez stavebních zásahů. Stavající kanceláře jsou využity pro samostatné učebny. Předpokládá se pouze doplnění dělících příček o akustické SDK předstěny. V podlaží je umístěno 10 učeben o velikosti 17 45m2. Do sociálního zázemí se nepředpokládá zásah. 12/18

13 SCHÉMA 4NP Využit čtvrtého podlaží opět v maximální možné míře respektuje stávající dispozici. Odstranění nenosných dělících konstrukcí je vytvořeno dvou sálů cca 100m2 pro dramatický a taneční obor. K sálům jsou vytvořeny dvě šatny navazující na sociální zázemí. Předpokládá se 13/18

14 vytvoření sprch. Je zachován centrální společný prostor s vytvořením jedné učebny. Prostor lze variantně využit pro doprovodné zázemí sálů (sklady, hlediště). SCHÉMA PODKROVÍ Prostor podkroví je využit por výtvarný obor. Vzhledem k půdorysnému rozsahu (cca 169m2) nejsou splněny plošné požadavky ZUŠ. Doporučujeme prostor řešit spíše jako jeden společný prostor a to s ohledem na umístění střešních oken pouze na severní straně. Do 14/18

15 sociálního a technického zázemí se nepředpokládá zásah. Žáky budou využívány i toalety ve 4. podlaží. SCHÉMA SUTERÉN Nepředpokládá se adaptace a přímé využití prostor suterénu pro základní potřeby ZUŠ. 15/18

16 7.4. Nezbytné stavební zásahy Uvědomujeme si náročnost transformace funkčního kancelářského objektu na budovu pro školní účely. Domníváme se, že přesto má objekt Radnice potenciál alternativního využití a zhodnocení vnitřního sdíleného prostoru. Tuto hodnotu objektu bychom chtěli zachovat a využít ku prospěchu školních prostor. Návrh počítá z větší části se zachováním stávajícího principu členění prostorů, komunikačních tras a systému jednotlivých místností, stavební úpravy jsou navrženy pouze při spojování místností do větších sálů (taneční, dramatický, výtvarný). V maximální možné míře je uvažováno se stávajícím sociálním zázemím, kde není prostor pro výraznější úpravy. Nepředpokládají se zásahy do hlavní nosné konstrukce objektu. Vnější vzhled stávající budovy bude zachován. Přístavba koncertního sálu je řešena jako konstrukčně samostatná. Design přístavby by měl být pojatý moderně a reflektovat výraznou polohu uvnitř středu města. Vybudování přístavby je možné realizovat jako samostatnou etapu. 8. Investiční náklady na adaptaci objektu Na základě dlouhodobých zkušeností a hrubého propočtu z podlahových ploch odhadujeme celkové náklady na adaptaci objektu Radnice pro účely ZUŠ ve výši: 16/18

17 stavební adaptace objektu mil. Kč přístavba koncertního sálu 8 10 mil. Kč celkem mil. Kč Uvedené investiční náklady vycházejí z předpokladu určitého standardu provedení a vybavení, samozřejmě při splnění požadovaných parametrů pro školní výukové prostory. Orientační propočet nákladů položka jednotka (Kč/j) náklady (Kč) rekonstrukce objektu základní zóna 1700m rekonstrukce objektu intenzivní zóna 100m akustická opatření stropy a příčky 1800m akustická opatření ostatní soubor nové osvětlení, elektrorozvody 1800m nové rozvody slaboproudu, AV technika 1800m přístavba koncertního sálu 1200m vybavení koncertního sálu soubor požárně bezpečnostní opatření soubor mobiliář vstupní haly a foyer soubor rezerva soubor celkem Zhodnocení Z výše uvedeného vyplývá, že je do objektu Radnice možné provoz ZUŠ umístit. Zároveň (na základě předchozího posouzení objektu VZP) se domníváme, že adaptace na kvalitní a zároveň 17/18

18 inspirující výraz objektu ZUŠ je problematičtější i když díky větší kompaktnosti objektu předpokládáme optimálnější provozní náklady. Vzhledem k fungujícímu užívání nemá úprava objektu jednoznačně průkazný pozitivní potenciál vytvořením nového multifunkčního městského objektu. Jedná se o změnu užívání, která vyvolává potřebu dalších změn a investic. Adaptace fungujícího městského úřadu na ZUŠ se nám jeví koncepčně problematická /sporná/. Jedná se především filozofický kontext a přesah do symbolické roviny než samotné ekonomické hledisko. Domníváme se, že přemístění ZUŠ do objektu stávající radnice /a vytváření Radnice nové/ není žádoucí. Nevzniká žádný synergický efekt, naopak může dojít ke ztrátě a to především z pohledu Radnice, která se odsouvá z výhodné / ukotvené/ polohy v samotném jádru města. 18/18