Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou

Transkript

1 Centrum EP Hradec Králové Strategický plán rozvoje města Rokytnice nad Jizerou Příloha č. : Vyhodnocení průzkumu podnikatelského prostředí

2 Obsah 1 Metodika průzkumu... Vyhodnocení průzkumu... Závěr souhrn zjištění Seznam grafů Graf č. 1: Počet firem dle roku vzniku... Graf č. : Vlastnická struktura firmy... Graf č. : Vývoj počtu zaměstnanců ve firmách respondentů... 5 Graf č. : Struktura pracovní síly... 5 Graf č. 5: Spokojenost s podmínkami pro podnikání v Rokytnici nad Jizerou... 7 Graf č. 6: Faktory zásadně omezující a nijak neomezující rozvoj podnikání (počty hlasů)... 9 Graf č. 7: Kvalita služeb místní správy pro podnikatele (počty hlasů) Graf č. 8: Význam inovačních aktivit pro respondenty Seznam tabulek Tab. č. 1: Specifikace poptávaných pracovníků... 8 Tab. č. : Faktory zásadně omezující a nijak neomezující rozvoj podnikání (počty hlasů) Tab. č. : Kvalita služeb místní správy pro podnikatele (počty hlasů)... 1 Tab. č. : Odpovědi na otázku ohledně využití prostředků z národních či evropských programů... 1 Město Rokytnice nad Jizerou a Centrum EP Oddělení rozvoje Soukenická Hradec Králové info@cep-rra.cz ZÁŘÍ 01 1

3 1 Metodika průzkumu Průzkum podnikatelského sektoru probíhal on-line dotazníkovou metodou v období od.. 01 do Obsah dotazníků byl schválen městem Rokytnice nad Jizerou. Za pomoci města byl vytipován okruh respondentů, který byl následně osloven em k vyplnění on-line verze dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 5 otázek. Jednotlivé otázky jsou popsány v rámci tohoto vyhodnocení. Z celkových 76 oslovených respondentů obdržel zpracovatel vyplněných celkem 9 dotazníků, tj. 8 %, což je obecně vynikající úspěšnost, nutno však uvést, že zástupci města Rokytnice nad Jizerou ve spolupráci se zpracovatelem plošně urgovali vyplňování elektronických dotazníků. Celkem 16 z 9 respondentů (55,1 %) svolilo k předání svých odpovědí a identifikačních údajů zadavateli šetření. Závěry tohoto šetření neobsahují vyhodnocení odpovědí dle dalšího členění skupin respondentů, neboť v tomto rozsahu by to bylo statisticky irelevantní.

4 Vyhodnocení průzkumu Otázka č. I: Ve kterém roce vznikla Vaše firma? Respondenti vypisovali rok vzniku firmy. Z odpovědí vyplývá, že nejvíce firem respondentů bylo založeno v letech 199, 199 a 000. Graf č. 1: Počet firem dle roku vzniku Otázka č. II: Vlastnická struktura firmy. Respondenti uváděli v procentech podíl jednotlivých typů vlastníků jejich firmy. Na tuto otázku odpovědělo 8 z 9 respondentů. Z uvedených odpovědí vyplývá, že 79,% respondentů tvoří fyzické osoby (), 17,% právnické osoby (5). Jedna právnická osoba je ve vlastnictví zahraničních osob. Graf č. : Vlastnická struktura firmy 1 1 právnické osoby fyzické osoby zahraniční osoby neuvedeno

5 Otázka č. III: V případě, že do vlastnické struktury patří i zahraniční osoby, uveďte z jakých zemí. Respondenti, kteří uvedli v odpovědi na otázku č. podíl zahraničních osob, uváděli země původu zahraničních vlastníků Na tuto otázku odpověděl 1 z 9 respondentů. Respondent uvedl zahraniční vlastníky z Rakouska a Švýcarska v poměru 50% : 50%. Otázka č. IV: Pobočky Respondenti vybírali z nabídnutých možností, zda jejich firma: je pobočkou nebo divizí české společnosti; je pobočkou nebo divizí zahraniční společnosti; má další pobočky; nemá další pobočky. 9,1% respondentů nemá další pobočky. Jedna firma je pobočkou nebo divizí české společnosti a jedna je pobočkou nebo divizí zahraniční společnosti. Otázka č. V: Sídlo firmy Respondenti vybírali z nabídnutých možností: v Rokytnici nad Jizerou; jinde v Libereckém kraji; jinde v ČR; jinde (upřesnit do řádku). 89,7% firem respondentů má sídlo v Rokytnici nad Jizerou (6), jedna firma jinde v Libereckém kraji, dvě jinde v ČR (jeden z respondentů uvedl Kolín). Otázka č. VI: Upřesnění důvodů pro umístění sídla firmy mimo Rokytnici nad Jizerou. Respondenti vypisovali konkrétní důvody. Na tuto otázku odpověděl 1 z 9 respondentů a uvedl jako důvod špatné zkušenosti s byrokracií Finančního úřadu v Jilemnici. Otázka č. VII: Počet zaměstnanců ve firmě V této otázce měli respondenti uvést počet zaměstnanců v době vzniku firmy; v roce 007; nyní (rok 01) a odhadnout vývoj stavu zaměstnanců do následujících let. Firmy respondentů reprezentují zaměstnanců (8% obyvatelstva). Firmy s datem vzniku před rokem 007 redukovali vzhledem k tomuto roku počet pracovníků o 1. Období hospodářské krize nemělo dopad na zaměstnanost ve firmách respondentů. Výhledově odhadují respondenti další redukci celkem o 5 zaměstnanců.

6 Graf č. : Vývoj počtu zaměstnanců ve firmách respondentů v době vzniku v roce 007 nyní (rok 01) odhad do násl. let Otázka č. VIII XII: Struktura pracovní síly Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo ze 9 respondentů. Z odpovědí respondentů lze je profilově nejčastěji zastoupena místní (80,9%) žena (6,8%), české národnosti (97,7%) starší 0 let (69,5%). Ve firmách respondentů je podíl žen vyšší než podíl žen na obyvatelstvu Rokytnice nad Jizerou (9,%). Graf č. : Struktura pracovní síly věk do 0 let věk nad 0 let muži ženy místní dojíždějící 5 79 ČR cizinci

7 Otázka č. XIII: Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců Respondenti volili, zda je průměrná měsíční mzda zaměstnanců v porovnání s průměrnou mzdou ČR 010 ( 19 Kč): nižší; přibližně srovnatelná; vyšší. Průměrná mzda zaměstnanců respondentů je v 79,% nižší a ve 0,7% přibližně srovnatelná s průměrnou mzdou v ČR. Otázka č. XIV: Tržní orientace Respondenti uváděli podíly možností: město a okolí; ostatní území krkonošského regionu; ostatní území Libereckého kraje; zbytek České republiky; zahraničí. Na tuto otázku odpovědělo 7 z 9 respondentů. Respondenti se ze 0,% orientují na trh Rokytnice nad Jizerou a blízkého okolí, ze,% na zahraniční trhy, z 0,9% na zbytek ČR, z 11% na ostatní území krkonošského regionu a konečně ze,5% na ostatní území Libereckého kraje. Otázka č. XV: Podnikatelské prostory Respondenti volili z možností, zda jsou jejich prostory převážně: v jejich vlastnictví; pronajaté od jiného podnikatelského subjektu; pronajaté od soukromé osoby; pronajaté od města; jiné (upřesněte do řádku níže). 69% (0) respondentů podniká ve vlastních prostorech, 0,7% (6) má prostory pronajaté od soukromé osoby, 6,9% () od jiného podnikatelského subjektu a,% (1)má prostory pronajaté od města. Otázka č. XVI. Předpokládáte rozšíření výroby (poskytovaných služeb)? Respondenti volili z možností: ano, zde ve městě; ano, mimo město; ne; nevím. Doplňující podotázka: Pokud mimo město, kde? 6% (16) respondentů nepředpokládá rozšiřování výroby, % (8) neví, 16% () plánuje rozšíření podnikání přímo v Rokytnici nad Jizerou. Otázka č. XVII. Předpokládáte snížení produkce (služeb, výroby)? Respondenti volili z možností: ano; ne; nevím. Doplňující podotázka: Pokud ano, uveďte důvod. 6

8 ,8% (1) respondentů nepředpokládá snížení produkce, 7,9% (11) neví, 17,% (5) plánuje snížení produkce. Jako důvody uvedl jeden respondent zdražování (růst cen vstupů) s jeden vliv hospodářské krize. Otázka č. XVIII. Plánujete propouštět zaměstnance? Respondenti volili z možností: ano; ne; nevím. Doplňující podotázka: Pokud ano, uveďte důvod. 86, % (5) respondentů nepředpokládá propouštění zaměstnanců, 1,8% () naopak předpokládá. Jako důvody uvedl jeden respondent růst cen vstupů, další pokles tržeb a jeden vliv hospodářské krize. Otázka č. XIX. Plánujete přestěhovat firmu jinam? Respondenti volili z možností: ano; ne. Doplňující podotázka: Pokud ano, uveďte důvod. 89,7 % (6) respondentů neplánuje přemístění firmy. Naopak 10,% () naopak předpokládá přemístění firmy. Jako důvody uvedli respondenti snížení poptávky, přílišnou daňovou zátěž a jeden respondent uvedl jako důvod Finanční úřad v Jilemnici. Otázka č. XX. Jak celkově hodnotíte podmínky pro podnikání ve Vašem městě? Respondenti volili z možností: dobré; uspokojivé; špatné. Jako dobré vidí podmínky pro podnikání 7,6% (8), jako uspokojivé 7,9% (11) a jako špatné,5% (10) respondentů. Graf č. 5: Spokojenost s podmínkami pro podnikání v Rokytnici nad Jizerou 0,0% 5,0% 0,0% 5,0% 0,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% dobré uspokojivé špatné 7

9 Otázka č. XXI. Kvalita a dostupnost pracovní síly Kvalitu a dostupnost pracovní síly v místě Vašeho podnikání hodnotili respondenti pomocí následujících možností jako: výbornou; dobrou; dostatečnou; špatnou; katastrofální. Jako výbornou vidí dostupnost a kvalitu pracovní síly,% (1), jako dobrou 17,% (5), jako dostatečnou,8% (1), jako špatnou 1,5% (9) a jako katastrofální,% (1) respondentů. Otázka č. XXII. Pokud je špatná nebo katastrofální, uveďte proč (např. nízká kvalifikace, neochota podávat odpovídající výkony, neochota školit se nebo se dále vzdělávat, špatné dopravní spojení). Volná forma odpovědi. Na tuto otázku odpovědělo 9 z 9 respondentů. Respondenti nejčastěji zmiňovali neochotu pracovní síly pracovat a vzdělávat se, dále nízkou kvalifikaci, neatraktivnost některých oborů (zemědělství, turistický ruch) a dojížďku vhodných pracovníků za prací do Liberce nebo Prahy. Otázka č. XXIII. Poptáváte nějaké zaměstnance? Respondenti identifikovali, zda poptávají nebo nepoptávají zaměstnance v současné době nebo výhledově. Doplňující otázka: Pokud ano, specifikujte kvalifikaci, obor a počet. 1,8% () respondentů hledá v současné době nové zaměstnance, 1% je hledá průběžně, dlouhodobě. Tab. č. 1: Specifikace poptávaných pracovníků Specifikace Poptávaný počet Restaurační provozy (kuchař, číšník, pomocná síla) 5 Truhlář Ošetřovatel/ka skotu 1- pracovníci dle fluktuace současných pracovníků Mistr (seřizovač) tkalcovských strojů 1 Obsluha sněžných vozidel 1 8

10 Otázka č. XXIV. Které faktory omezují rozvoj Vašeho podnikání? Respondenti identifikovali, míru omezujícího vlivu následujících faktorů na jejich podnikání. V závorkách jsou uvedeny procentní podíly jednotlivých faktorů v rámci dané kategorie důležitosti. Mezi faktory zásadně omezující podle respondentů rozvoj podnikání lze identifikovat ekonomickou situaci v ČR (15,%), energetické náklady (1,1%), ekonomickou situaci v regionu (1,1%), současnou úroveň legislativy (8,7%) a cenu pracovní síly (7,6%). Naopak mezi faktory nijak nebránící podnikání jsou z kategorie jiné (10,1%), kapacita inženýrských sítí (9,6%), umístění v regionu (8,1%), místní dopravní infrastruktura a přístup na trhy (shodně 7,6%). Následující graf zobrazuje faktory s nejvyšším počtem hlasů v kategorii omezující a neomezující. Následná tabulka obsahuje počty hlasů pro všechny kategorie. Graf č. 6: Faktory zásadně omezující a nijak neomezující rozvoj podnikání (počty hlasů) Zásadně omezující Neomezující kapacita inženýrských sítí přístup na trhy domácí konkurence zastaralé stroje a zařízení platební neschopnost obchodních partnerů zahraniční konkurence místní dopravní infrastruktura umístění v regionu dostupnost finančních zdrojů přístup místní správy jiné cena materiálových vstupů dostupná kvalifikovaná pracovní síla cena pracovní síly (náklady na mzdy) současná úroveň legislativy ekonomická situace v regionu energetické náklady ekonomická situace v ČR

11 Tab. č. : Faktory zásadně omezující a nijak neomezující rozvoj podnikání (počty hlasů) Míra omezení rozvoje podnikání (počet hlasů) Faktor ano, zásadně do určité míry ano spíše ne, nebo málo neomezuje ekonomická situace v ČR 1 11 energetické náklady ekonomická situace v regionu současná úroveň legislativy cena pracovní síly (náklady na mzdy) dostupná kvalifikovaná pracovní síla cena materiálových vstupů jiné 0 přístup místní správy 8 1 dostupnost finančních zdrojů umístění v regionu místní dopravní infrastruktura 8 15 zahraniční konkurence platební neschopnost obchodních partnerů zastaralé stroje a zařízení domácí konkurence přístup na trhy kapacita inženýrských sítí Respondenti také uvedli vlastní faktory, které podle nich omezují rozvoj podnikání: neumožnění stavebních investic posilování kurzu CZK/EUR stav komunikací partikulární zájmy úzké skupiny místních obyvatel nízké možnosti aktivit pro hosty mimo zimní sezónu zaostalost a špatná vybavenost našeho města oproti jiným srovnatelným střediskům chybí zde podpora podnikatelů zásadně 10

12 Otázka č. XXV. Ohodnoťte kvalitu následujících služeb místní správy pro podnikatele. Respondenti identifikovali, míru omezujícího vlivu následujících faktorů na jejich podnikání. V závorkách jsou uvedeny procentní podíly jednotlivých služeb v rámci dané kategorie kvality poskytování. Mezi služby, jejichž poskytování hodnotili respondenti stupněm výborně nebo průměrně, má největší podíl ochota a rychlost při jednání na městském úřadě (1,1%), údržba silnic vedoucích kolem pozemků podnikatelů (0,%), informovanost o záměrech města (19,%) a společná propagace města a firem (15,6%). Největší nespokojenost podnikatelů obecně s podporou podnikání a investic (,6%), zvýhodněným pronájmem nemovitostí k podnikání (16,%), nabídkou pozemků a objektů k podnikání (11,5%). Respondenti také uvedli vlastní názory na zvýšení kvality poskytovaných služeb, především se jednalo o požadavek na vyšší podporu podnikatelů a specificky na aktivní vyhledávání nepřihlášených podnikatelů. Graf zobrazuje faktory s nejvyšším počtem hlasů v kategorii omezující a neomezující. Následná tabulka obsahuje počty hlasů pro všechny kategorie. Graf č. 7: Kvalita služeb místní správy pro podnikatele (počty hlasů) špatná nebo žádná výborná nebo průměrná vzdělávací kurzy 5 jiná zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání 10 podpora podnikání a investic 7 15 nabídka pozemků, objektů k podnikání 7 10 společná propagace města a firem 6 17 informovanost o záměrech města 5 1 údržba silnic vedoucích kolem vašich pozemků 7 ochota a rychlost při jednání na městském úřadě

13 Tab. č. : Kvalita služeb místní správy pro podnikatele (počty hlasů) Kvalita služeb místní samosprávy Faktor výborná průměrná špatná nebo žádná nemám přehled ochota a rychlost při jednání na městském úřadě 7 16 společná propagace města a firem informovanost o záměrech města 18 5 údržba silnic vedoucích kolem vašich pozemků jiná 1 podpora podnikání a investic nabídka pozemků, objektů k podnikání zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání vzdělávací kurzy 0 5 Celkem hlasů Podíl na celku 6,5% 5,%,%,9% Otázka č. XXVI. Návrhy na zlepšení některých ze služeb uvedených v odpovědích na předchozí otázku Volná forma odpovědi. Respondenti reagovali na různé oblasti veřejného života a samosprávy. Často se objevoval požadavek na lepší údržbu silnic a komunikací v obci obecně (kolem podnikatelských objektů zvláště), dále požadavek na zlepšení informovanosti občanů o veřejných zakázkách města nebo požadavek na snahu o snížení omezujících dopadů územního plánu pro obyvatele města, a to jak pro trvalé bydlení, tak pro rozvoj podnikání. Otázka č. XXVII. Máte ve Vašem podniku oddělení výzkumu a/nebo vývoje? Respondenti volili z možností: ano; ne, ale chystáme se vytvořit; nemáme. Doplňující podotázka: Pokud ano, kolik osob zaměstnává? 1

14 Dva respondenti odpověděli kladně, 7 záporně. Otázka č. XXVIII. Nakupujete služby výzkum a vývoje u vysokých škol nebo jiných institucí? Respondenti volili z možností: ano; zvažujeme tuto možnost; ne. Na tuto otázku odpovědělo 7 z 9 respondentů. 7 respondentů odpovědělo negativně. Otázka č. XXIX. Jaký je význam inovačních aktivit pro Vaši firmu? Respondenti zaškrtávali tři možnosti, pokud měli pocit, že se jich daná problematiky týká. Na tuto otázku odpovědělo 1 z 9 respondentů. Většina respondentů si je vědoma důležitosti procesní a produktové inovace a inovace služeb (podíl 58,5%) a korelace mezi inovativností podniku a rozšiřováním tržních pozic a zefektivnění výroby (,%). Graf č. 8: Význam inovačních aktivit pro respondenty. Zlepšení kvality služeb nebo výrobků 15 Rozšíření sortimentu služeb nebo výrobků 9 Snížení materiálové a energetické náročnosti Rozšíření trhu nebo zvýšení tržního podílu 5 5 Zlepšení vlivu na životní prostředí Snížení jednotkových nákladů produkce Rozšíření výrobní kapacity Otázka č. XXX. Možnost čerpání prostředků z národních či evropských programů? Respondenti volili z možností: ano; zvažujeme tuto možnost; ne. Doplňující otázka: Pokud využíváte fondy EU, tak jaký program? 1

15 Tab. č. : Odpovědi na otázku ohledně využití prostředků z národních či evropských programů nevyužíváme a ani to nezvažujeme 58,6% zatím nevyužíváme, ale zvažujeme to,1% pokusili jsme se žádat, ale neuspěli jsme 10,% využili jsme této možnosti 6,9% Dva respondenti realizovali projekty ze strukturálních fondů EU (cestovní ruch; ROP NUTS SV). Otázka č. XXXI. Měli byste zájem aktivně se zapojit do tvorby strategického plánu rozvoje města? Respondenti volili z možností: ano; ne. 1 respondentů by mělo zájem o zapojení se do tvorby strategického plánu (,8%). Kontakty na tyto respondenty byly poskytnuty zástupcům města za účelem jejich oslovení. Otázka č. XXXII. Disponujete v současné době projektovými záměry, které by mohly být začleněny do strategického plánu rozvoje města? Respondenti volili z možností: ano; ne. 6 respondentů disponuje potenciálními projektovými záměry. Otázka č. XXXIII. Kontaktní údaje respondenta Kontaktní údaje vyplnilo 8 z 9 respondentů. Otázka č. XXXIV. Přejete si poskytnout Vaše identifikační údaje spolu s Vašimi odpověďmi zástupcům města (koordinátor, starosta) pro ještě přesnější identifikaci problémů v řešeném tématu, případně pro další komunikaci? Respondenti volili z možností: ano; ne. 16 respondentů souhlasí s poskytnutím informací dle výše uvedených podmínek (55,1%). Údaje byly poskytnuty v rámci databáze odpovědí zástupcům města. 1

16 Otázka č. XXXV. Další připomínky nebo komentáře? Respondenti volili z možností: ano; ne. Následovala volná forma odpovědi. 5 respondentů vyjádřilo své další připomínky. Tematicky se týkají infrastruktury (nespokojenost se stavem některých úseků hlavních a vedlejších silnic, podpora letního provozu sedačkové lanovky, vybudování in-line dráhy) a popisu investičních realizací zahraničního vlastníka podniku se sídlem v Rokytnici nad Jizerou (investice do modernizace výroby přinese rozšíření sortimentu produkce a potažmo větší konkurenceschopnost subjektu). 15

17 Závěr souhrn zjištění Průzkum neziskového sektoru v Rokytnici nad Jizerou byl proveden v rámci tvorby strategického plánu rozvoje města v roce 01. Z výsledků průzkumu vyplývá: Mezi podnikateli dominují počtem fyzické osoby se sídlem v Rokytnici nad Jizerou. V Rokytnici nad Jizerou působí podniky se zahraniční majetkovou účastí. Více než 50% podnikatelů se orientuje na trh Rokytnice nad Jizerou a ostatního území krkonošského regionu. Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelském sektoru Rokytnice nad Jizerou se pohybuje pod úrovní průměrné hrubé mzdy ČR. / podnikatelů vidí podmínky k podnikání v Rokytnice jako dobré nebo uspokojivé. Kvalita dostupné pracovní síly v Rokytnici nad Jizerou a okolí je problémem pro mnoho podnikatelů. Ekonomická krize a od ní odvozené hospodářské situace ČR negativně působí na konkurenceschopnost podnikatelů (pokles poptávky a tržeb, růst cen vstupů). Podnikatelé vidí stále jako nedostatečnou podporu investic a podnikání ze strany Rokytnice nad Jizerou. Podnikatelé oceňují ochotu a rychlost při jednání na městském úřadě. Nejednoznačný postoj respondentů ke stavu, kvalitě a údržbě pozemních komunikací v obci. Část vidí infrastrukturu v Rokytnici nad Jizerou positivně, část negativně. Podnikatelé oceňují informovanost o záměrech města. Podnikatelé jsou si vědomi vazby mezi inovacemi a zlepšením kvality výroby / služeb. Více než polovina respondentů nemá zkušenosti se Strukturálními fondy EU. Polovina respondentů uvedla, že se chce aktivně zapojit do tvorby strategického plánu. 16