Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky"

Alexandra Slavíková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev 1

2 Druhy roztoků Složka 1 Složka 2 Stav směsi Příklad G G G Vzduch G L L Sodová voda (CO 2 ) G S S H 2 (850 cm 3 )v Pd(1 cm 3 ) L L L Ethanol ve vodě S L L NaCl ve vodě S S S Mosaz (Cu/Zn) Pájka (Sn/Pb) 2

3 Rozpustnost Komplikovaný proces neexistuje jednoduchá a obecně aplikovatelná teorie rozpustnosti Empirické pravidlo : Like dissolves like Dobrá rozpustnost : polární látky v polárních rozpouštědlech (voda, aceton, alkoholy, CH 3 CN, DMF, DMSO,...) nepolární látky v nepolárních rozpouštědlech (CCl 4, alkany, benzen,...) 3

4 Faktory ovliňující rozpustnost 1. Druh rozpuštěné látky 2. Druh rozpouštědla Like dissolves Like! 3. Teplota 4. Tlak (plyny Henryho zákon) 5. Další rozpuštěné látky vysolení 4

5 5

6 Interakce rozpouštědlo - rozpuštěná látka Rozpouštění ve 3 krocích 1. Oddělení molekul rozpuštěné látky Obvykle endothermický (+ H AA ) proces vyjma rozpouštění plynů. Mřížková energie u iontových látek.vzrůst entropie (+ S) 2. Vytvoření děr v rozpouštědle Obvykle endothermický (+ H BB ) proces vyjma rozpouštění v plynech. 3. Solvatace rozpuštěné látky rozpouštědlem Obvykle exothermický ( H AB ) proces vyjma rozpouštění plynů v plynech. (+ S) H rozp = H AA + H BB + H AB 6

7 Rozpouštědlo - rozpuštěná látka I v případě, že rozpouštění je energeticky neutrální nebo mírně endotermní (+ H) může probíhat díky entropické hnací síle (+ S)! Entropie mísení je vždy kladná. G 0 = H 0 T S 0 7

8 Rozpouštění rozpouštědlo H BB HAB H AA rozpuštěná látka roztok H rozp = H AA + H BB + H A 8

9 Rozpouštěcí enthalpie NaOH do vody NH 4 NO 3 do vody H soln = kj mol 1 H soln = kj mol 1 9

10 Rozpouštědlo - rozpuštěná látka Rozpustnost závisí na změně enthalpie, H, a změně entropie, S, při rozpouštění. 10

11 Hydratace, solvatace 11

12 12

13 Rozpouštěcí enthalpie 13

14 Závislost rozpustnosti na teplotě 14

15 Závislost rozpustnosti na teplotě 15

16 Frakční krystalizace 16

17 Rozpustnost plynů Plyny se mísí ve všech poměrech, neomezeně růst entropie je hnací silou Plyny se rozpouští v kapalinách exothermicky H rozp = H AA + H BB + H AB = 0 < 0 Rozpustnost plynů klesá s rostoucí teplotou Rozpustnost závisí na tlaku plynu nad roztokem = parciální tlak 17

18 Rozpustnost plynů klesá s rostoucí teplotou 18

19 Henryho zákon Henryho zákon Molární rozpustnost, S [mol l 1 ] = konst x parciální tlak (při konst. T S 2 = k H P 2 19

20 Henryho zákon 20

21 Henryho zákon Množství N 2 rozpuštěné v krvi potápěče na hladině a ve 30 m hloubce S = k H P Parciální tlak N 2 na hladině P N2 = x N2 P celk P N2 (hladina) = 0.8 atm = (0.8)(1 atm) Ve 30 m hloubce P celk = 4 atm P N2 (30 m) = x N2 P celk = (0.8)(4 atm) = 3.2 atm k H (N 2 )= mol l -1 atm -1 Pod 30 m dusíková narkóza na hladině S = ( mol l -1 atm -1 )(0.8 atm) = mol l m S = ( mol l -1 atm -1 )(3.2 atm) = mol l -1 21

22 Bunsenův absorpční koeficient Objem, který by zaujímal plyn za tlaku ( kpa) a přinteplotě 0 C, pohlcený v objemové jednotce rozpouštědla za dané teploty. O při 10 C 1 litr H 2 O při 10 C pohltí cm 3 O 2 O 2 je více rozpustný ve vodě než N 2 22

23 Teorie elektrolytické disociace Ve vodě NaCl Na + + Cl silné elektrolyty HCN H + + CN slabé elektrolyty Disociační stupeň α = n disoc / n 0 Disociační konstanta Svante Arrhenius ( ) NP za chemii 1903 K d = [H + ] [CN - ] / [HCN] [H + ]=[CN - ] = α [HCN] 0 [HCN] = (1 α) [HCN] 0 α << 1 K d = (α [HCN] 0 ) 2 / (1 α) [HCN] 0 = α 2 [HCN] 0 23

24 Ostwaldův zřeďovací zákon K d = (α [HCN] 0 ) 2 / (1 α) [HCN] 0 = α 2 [HCN] 0 α 2 = K d / [HCN] 0 S rostoucí koncentrací elektrolytu klesá stupeň disociace S rostoucím zředěním roste stupeň disociace F = konst q 1 q 2 / r 2 S rostoucím zředěním roste vzdálenost mezi ionty, r, a klesá přitažlivá síla 24

25 Elektrolytická vodivost 25

26 Roztoky iontových látek Volně pohyblivé ionty Nosiče náboje Elektrolytická vodivost Elektrický odpor, R R = ρ ( l / A) ρ = specifický odpor, Ω m σ = 1 / ρ = specifická vodivost Molární vodivost, Λ Λ = σ / c klesá s rostoucí koncentrací 26

27 Molární vodivost, Λ Λ= σ /c Λ klesá s rostoucí koncentrací c 27

28 Aktivita elektrolytu Asociace iontů při rostoucí koncentraci, vznik iontových párů Klesá počet částic Klesá vodivost páry nevedou elektrický proud Jen volné ionty zůstávají aktivní korekce koncentrace na asociaci Aktivita, a a = γ ± c Střední aktivitní koeficient, γ ± (0 1) log γ ± = z + z I z + z náboje iontů Iontová síla roztoku, I = ½ Σ c i z i 2 c i molalita 28

29 Střední aktivitní koeficient, γ ±,při 25 C molalita Látka HCl NaCl BaCl ZnSO

30 Rozpustnost málo rozpustných iontových látek Součin rozpustnosti: K s = [A] x [B] y Předpoklady: silný elektrolyt, 100% disociace iontová síla I = ½ Σ c i z i2 = 0 aktivitní koeficienty γ = 1 žádné další ionty nebo vedlejší reakce Splněno jen zcela vyjímečně! H2O AxBy (s) x [A(H2O)n]y+ + y B(H2O)n]x- hydratované (solvatované) ionty tuhá látka, krystal 30

31 Součin rozpustnosti 31

32 Součin rozpustnosti AxBy (s) tuhá látka, krystal H2O x [A(H2O)n]y+ + y B(H2O)n]x- hydratované (solvatované) ionty K s = [A] x [B] y = (x R) x (y R) y R = [K s / (x x y y )] 1/(x+y) 32

33 33

34 Koligativní vlastnosti Vlastnosti roztoku, které nezávisí na druhu rozpuštěná látky, ale jen na jejím množství, počtu molekul. Tlak par Snížení za přítomnosti rozpuštěně látky Teplota varu Zvýšení za přítomnosti rozpuštěně látky = ebulioskopický efekt Teplota tání Snížení za přítomnosti rozpuštěně látky = kryoskopický efekt Osmotický tlak Určen rozdílem koncentrací rozpuštěných látek 34

35 Snížení tlaku par Přídavek rozpuštěně látky do rozpouštědla vede ke snížení tlaku par dvěma mechanismy 1. Vzrůst entropie roztoku sníží hnací sílu pro vypařování 2. Zředění rozpouštědla sníží počet molekul schopných opustit povrch roztoku 35

36 Snížení tlaku par 36

37 37

38 p= x rozpouštědla p rozpouštědla Raoultův zákon p= p rozpouštědla + p rozp. látky = 0 netěkavé látky Při 25 C je tlak par vody Torr a tlak par nad vodným roztokem je Torr. Vypočti molární zlomky komponent p= x rozpouštědla p rozpouštědla Torr = x rozpouštědla (23.76 Torr) x rozpouštědla = x rozp. látky =

39 Raoultův zákon P 1 = x 1 P 1 x 1 = 1 - x 2, (x 2 = rozp. látka) P 1 = (1- x 2 )P 1 P 1 = P 1 - x 2 P 1 P 1 - P 1 = P = x 2 P 1 Dvě těkavá látky, A a B P A = x A P A P B = x B P B P celk = P A + P B = x A P A + x B P B 39

40 Snížení bodu tání a zvýšení bodu varu 1 roztok čisté rozpouštědlo tlak [atm] led kapalina pára T t teplota [ o C] T v 40

41 Snížení bodu tání a zvýšení bodu varu 41

42 Zvýšení teploty varu Bod varu = teplota, při které se vyrovná tenze par s vnějším tlakem. T v = i k b m i = van t Hoffův faktor, počet částic k b = ebulioskopická konstanta m = molalita 42

43 Snížení bodu tání T t = i k f m i = van t Hoffův faktor, počet částic k f = kryoskopická konstanta m = molalita 43

44 Snížení bodu tání Snížení bodu tání automobilové chladící kapaliny 50 g ethylen glykol (C 2 H 6 O 2 ) a 100 g vody. EG, ethylen glykol, i = 1 M(EG) = 62 g mol -1 n(eg)= 50 g/62 gmol -1 = mol Molalita = n (EG) / m (rozp) = mol/ kg = 8.33 m T = i k f m k f (vody) = 1.86 K m -1 T = (1)(1.86 K m -1 )(8.33 m ) = 15.5 K = 15.5 C Bod tuhnutí = 0 C 15.5 C = 15.5 C 44

45 Osmóza 45

46 Osmotický tlak 46

47 Osmotický tlak Osmotický tlak je úměrný koncentraci a teplotě Π= M R T Pro iontové roztoky Π= i M R T M = koncentrace molární R = plynová konst. P = osmotický tlak T = teplota v K i = van t Hoffův faktor Podobné rovnici ideálního plynu. Podobný efekt = molekulární srážky vytváří tlak 47

48 Osmóza Dialýza oddělení velkých molekul z roztoku, malé projdou membránou Izotonický roztok Hypotonický roztok Hypertonický roztok 48

49 49

50 50

51 Koloidní soustavy Koloidy jsou suspenze, ve kterých jsou částice větší než molekuly, ale malé na to, aby se vyloučily z roztoku gravitací. Velikost 10 až 2000 Å. Typy koloidů: aerosol (g + l nebo s, mlha, kouř) pěna (l + g, šlehačka, pivní pěna) emulze (l + l, mléko) sol (l + s, barva) tuhá pěna (s + g, marshmallow), tuhá emulze (s + l, máslo), tuhý sol (s + s, rubínové sklo) Micely

52 Koloidní soustavy disperzní soustava = disperzní podíl (disperzum) + disperzní prostředí (dispergens) Lyofilní kolidy, TD stálé Vysokomolekulární (roztok polystyrenu v acetonu, roztok bílkoviny či nukleové kyseliny ve vodě Micelární vznikají z pravých roztoků shlukováním rozpuštěných molekul do shluků micel micela - 10 až 1000 částic Lyofóbní koloidy, TD nestálé musí se míchat, vytvořit ochranný micelární obal 52

Podobné dokumenty

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky

Roztok. Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu. Pravé roztoky Roztok Homogenní směs molekul, které mohou být v pevném, kapalném nebo plynném stavu Pravé roztoky Micelární a koloidní roztoky (suspenze): částice velké 1 nm 10 µm Tyndallův jev rozptyl světla 1 Druhy