Rozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozpustnost s. Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku."

Karel Dvořák
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Rozpustnost 1

2 Rozpustnost s Rozpouštění = opakem krystalizace Veličina udávající hmotnost rozpuštěné látky v daném objemu popř. v hmotnosti nasyceného roztoku. NASYCENÝ = při určité t a p se již více látky nerozpustí NENASYCENÝ = lze ještě rozpustit další množství látky při dané t a p 2

3 Rozpustnost s v g na 100 g rozpouštědla v g na 100 ml rozpouštědla ROZPOUŠTĚNÍ = vzájemné působení (interakce) částic rozpuštěné látky a rozpouštědla ROZPUSNOST LÁTEK - rozdílná 3

4 Rozpustnost s ZÁVISÍ na: 1) povaze rozpouštěné látky 2) druhu rozpouštědla 3) na teplotě 4) u plynů na tlaku 5) přítomnosti dalších látek v roztoku 4

5 Rozpustnost s 1) (s) pevné látky: Roste t, roste i s (s) 2) (g) plyny: Roste t Roste p, klesá i s (g), roste i s (g) 5

6 Rozpustnost s PRAVIDLO: (přibližný odhad) Podobné se rozpouští v podobném POLÁRNÍ (H 2 O) rozpustí NaCl (polární-iontová látka) NEPOLÁRNÍ (benzen) rozpustí naftalen (nepolární) 6

7 Rozpustnost s Minerály (povrchové) = nerozpustné ve vodě Př) vápenec CaCO 3 7

8 Rozpustnost s Rozpouštědla : voda (polární) alkohol (polární) aceton (polární) benzen (nepolární) toluen (nepolární) 8

9 Rozpustnost s Pomocí s vypočítáme K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI K s - v tabulkách pks= - log Ks s verzus K s - rozdílné věci, neplést!!! Př1) Vypočítej součin rozpustnosti PbS, je-li rozpustnost této látky 1, mol*dm -3 9

10 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 1) Napsat a vyčíslit rovnici: a PbS b Pb 2+ + c S 2-2) ze vztahu pro rovnovážné konstanty: [Pb 2+ ] b * [S 2- ] c K = [PbS] a K = rovnovážná konstanta a, b, c, = stechiometrické koeficienty [PbS] konc. rozpuštěného PbS nad jeho sraženinou (v nasyc. roztoku) Vlastnost látky = neměnná (konst) 10

11 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 3) Převedeme konc. PbS na levou stranu: [PbS] a * K = [Pb 2+ ] b * [S 2- ] c [PbS] je konst * K je konst. Součin je konstantní K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI 4) Napíšeme součin rozpustnosti: K s = [Pb 2+ ] b * [S 2- ] c 11

12 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 5) Rozpustnost dané látky (PbS): s = [PbS] lze vypočítat z K s 6) Z rovnice viz 1: z 1 molu PbS vzniká 1 mol Pb 2+ [PbS] = 1/b *[Pb 2+ ] 7) Z rovnice viz 1: z 1 molu PbS vzniká 1 mol S 2- [PbS] = 1/c * [S 2- ] [PbS] = 1/b*[Pb 2+ ] = 1/c *[S 2- ] = s 12

13 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 8) Vyjádřit si koncentraci produktů pomocí s: s = 1/b *[Pb 2+ ] s = 1/c* [S 2- ] [Pb 2+ ] = b * s [S 2- ] = c * s 9) Dosadit do vztahu pro Ks: [Pb 2+ ] b * [S 2- ] c K s = K s = K s = (b *s) b * (c* s) c s 2 Vztah pro výpočet rozpustnosti ze součinu rozpustnosti 13

14 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI K s = Postup odvození: s 2 K s = (1, ) 2 pks = -log Ks K s = 3, mol 2 * l -2 (mol 2 * dm -6 ) pks = -log 3, pks = -(-27,47) Odpověď: Součin rozpustnosti PbS je 3, mol 2 * l -2, je-li rozpustnost látky 1, mol*dm -3 14

15 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Obecně: součin rozpustnosti Ks je dán: součinem rovnovážných konc. iontů v nad sraženinou, umocněných na stechiometrické koeficienty dané chemické reakce. 15

16 Př2) Vypočítej součin rozpustnosti Ag 2 S, je-li rozpustnost 2, mol/l 1) Napsat a vyčíslit rovnici: a Ag 2 S 2 Ag + + c S 2-2) ze vztahu pro rovnovážné konstanty: K = [Ag + ] 2 * [S 2- ] c [Ag 2 S] a K = rovnovážná konstanta a, b, c, = stechiometrické koeficienty [Ag 2 S] konc. rozpuštěného Ag 2 S nad jeho sraženinou (v nasyc. roztoku) Vlastnost látky = neměnná (konst) 16

17 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI [Ag 2 S] a K = * [Ag 2 S] je konst * Postup odvození: 3) Převedeme konc. Ag 2 S na levou stranu: [Ag + ] 2 * [S 2- ] c K je konst. Součin je konstantní K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI 4) Napíšeme součin rozpustnosti K s = [Ag + ] 2 * [S 2- ] c 17

18 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 5) Rozpustnost dané látky (Ag 2 S): s = [Ag 2 S] 6) Z rovnice viz 1: z 1 molu Ag 2 S vznikají 2 moly Ag + 7) Z rovnice viz 1: lze vypočítat z K s [Ag 2 S] = 1/2 *[Ag + ] z 1 molu Ag 2 S vzniká 1 mol S 2- [Ag 2 S] = 1/c * [S 2- ] [Ag 2 S] = 1/2*[Ag + ] = 1/c *[S 2- ] = s 18

19 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: 8) Vyjádřit si koncentraci produktů pomocí s: s = 1/2 *[Ag + ] s = 1/c* [S 2- ] [Ag + ] = 2 * s [S 2- ] = c * s 9) Dosadit do vztahu pro Ks: K [Ag + ] 2 * [S 2- ] c s = K (2 *s) 2 * (c* s) c s = K s = (2* s ) 2 * s K 4 s 3 s = 19

20 K s = SOUČIN ROZPUSTNOSTI Postup odvození: K s = (2* s 2 ) * s K s = (2 * 2, ) 2 * 2, ) 2 Ks = (5, ) 2 * 2, ) 2 K s = 6, mol 3 * dm -9 pks = -log Ks pks = -log 6, pks = -(-49,20) Odpověď: Součin rozpustnosti Ag 2 S je 6, , jeli rozpustnost látky 2, mol*dm -3 20

21 Př3) Součin rozpustnosti AgBr je 4, Vypočítejte jeho rozpustnost v mol/l. K s = s 2 s 2 = 4, S = 4, S = 7 * 10-7 mol/l 21

22 Př4) Součin rozpustnosti Ca(OH) 2 je 6, Vypočítejte jeho rozpustnost v mol/l. 1) a CaOH 2 2 OH - + c Ca 2+ 2) K s = [Ca 2+ ] c * [OH - ] 2 3) s = [CaOH 2 ] [CaOH 2 ] = 1/2 *[OH - ] [CaOH 2 ] = 1/c *[Ca 2+ ] 4) s = 1/c* [Ca 2+ ] [Ca 2+ ] = c * s s = 1/2* [OH - ] [OH - ] = 2 * s 22

23 Př4) Součin rozpustnosti Ca(OH) 2 je 6, Vypočítejte jeho rozpustnost v mol/l. 1) a CaOH 2 2 OH - + c Ca 2+ 5) K s = K s = K s = [Ca 2+ ] c * [OH - ] 2 s * 2s 2 4 s 3 (6, ) = 4s 3 s = 1, mol * dm -3 23

24 Př5) Rozhodněte, které z uvedených látek je nejméně rozpustná? a) K s (AgBr) = 4, b) K s (AgI) = 8, c) K s (AgCl) = 1, Nejméně rozpustná sloučenina bude ta, která má Ks nejmenší hodnotu!!! 24

25 Př6) Rozhodněte, které z uvedených látek je nejméně rozpustná? a) K s (AgI) = 8, b) K s (BaSO 4 ) = 1, c) K s (PbS) = 3, Nejméně rozpustná sloučenina bude ta, která má Ks nejmenší hodnotu!!! 25

Podobné dokumenty

Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují.

ROZTOKY Roztok je homogenní (stejnorodá) směs dvou a více látek. Částice, které tvoří roztok, jsou dokonale rozptýleny a vzájemně nereagují. Roztoky podle skupenství dělíme na: a) plynné (čistý vzduch)