Politické ideologie a jejich význam

Transkript

1 Politické ideologie

2 Politické ideologie a jejich význam Systematicky uspořádan dané soubory, idejí, koncepcí,, postojů a názorn zorů Zabývají se základnz kladními problémy společnosti a státu, tu, otázkami vnitřní i mezinárodn rodní politiky, problematikou hospodářsk ského a sociáln lního vývoje

3 Základní funkce politických ideologií vysvětlovac tlovací pomáhaj hají stoupencům m vysvětlit politické jevy a události poskytují stoupencům m kritéria ria a žebříčky hodnot funkce identifikační poskytují stoupencům vědomí identity a sounále ležitosti funkce programotvorná nabízej zejí základní rysy politického programu

4 Liberalismus zrodil se z opozice vůčv ůči i absolutismu 17. a 18. století produkt rozkladu feudalismu a vzniku tržní, kapitalistické společnosti koncept hospodářsk ského liberalismu vycházel z principu volné soutěž ěže byl vypracován britskými ekonomy 18. století (A. Smith)

5 Základní atributy klasického liberalismu obhajoba tržního hospodářsk ského systému bez vměšov ování státu tu omezení absolutismu ústavní a později zastupitelskou vládou, omezení šlechtických privilegií zpochybnění autority církve, c podpora svobody svědom domí a vyznání tvorba zřízenz zení,, ve kterém m každý jedinec můžm ůže e svobodně a samostatně rozhodovat o svém životě stát t garantuje základnz kladní občansk anská a lidská práva a svobody

6 Výsledky šířen ení ideologie liberalismu vládn dní formou liberalismu se stala parlamentní demokracie významné omezení úlohy státu tu především tvorba základnz kladního rámce, r který umožň žňuje volnou soutěž

7 Základní atributy moderního liberalismu stát t přebp ebírá větší odpovědnost dnost vůčv ůči i občan anům, především m za poskytování sociáln lní,, důchodovd chodové a zdravotní péče příčinou změny postoje liberálů k úloze státu tu byly sociáln lní důsledky překotnp ekotného rozvoje průmyslu a městm klasický liberalismus nedokázal řešit nerovnost ve společnosti pozitivní vymezení svobody každému jedinci umožň žňuje rozvinout svou osobnost idea sociáln lního státu tu (welfare( state) státn tní zásahy do ekonomiky (protikrizové programy)

8 Představitelé moderního liberalismu J. M. Keynes Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz ekonomická aktivita je dána d poptávkou v ekonomice, vláda můžm ůže e ekonomiku řídit prostřednictv ednictvím m vládn dních výdajů John Stuart Mill,, T. H. Green zastánci významnější úlohy státu tu snaha o zajištění stejných možnost ností a rovných přílep ležitostí pro všechnyv Asquith, Attlee rozvoj sociáln lního státu tu ve Velké Británii F. D. Roosevelt, J. F. Kenedy,, L. B. Johnson aktivní hospodářsk ská politika státu tu v USA (Nový úděl, Nové hranice, Velká společnost)

9 Základní atributy neoliberalismu návrat k některým zásadz sadám m klasického liberalismu trh jako regulátor zeštíhlen hlení státu tu ideje neoliberalismu převzaly p strany tzv. Nové pravice např.. Konzervativní strana ve Velké Británii

10 Představitelé neoliberalismu Friedrich Hayek Cesta do otroctví Milton Friedman Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby Margaret Thatcherová, Ronald Reagan

11 Konzervatismus vznik spadá do sklonku 18. století reakce na francouzskou revoluci projev nesouhlasu šlechty s šířen ením m liberáln lních idejí a se snahami liberálů,, kteří se domáhali občanských práv v a svobod a zavedení parlamentní demokracie

12 Základní atributy konzervatismu konzervatismus se vyznačuje nedůvěrou k abstraktním idejím m a doktrínám umírn rněné,, opatrné chování,, konvenční a konformní způsob života, odmítání změn, případnp padně i strach ze změn oproti novotářským idejí jsou akcentovány ny tradiční hodnoty a instituce konzervatismus nikdy nepředstavoval edstavoval jednotnou platformu, v jednotlivých zemích se odlišoval oval postupné sbližov ování konzervatismu s liberalismem

13 Stoupenci konzervatismu Edmund Burke Úvahy o revoluci ve Francii Kníže Metternich stál l u zrodu Svaté aliance německý kancléř Bismarck integrace liberáln lních snah o reformy do konzervativní podoby

14 Socialismus socialistické prvky lze nalézt již v radikáln lních požadavc adavcích ch F. Babeufa za francouzské revoluce spiknutí rovných R. Owen, Ch. Fourier,, H. Sait-Simon Simon vytvořen ení harmonické společnosti zlo mám být odstraněno no zlepšen ením m pracovních ch a životních podmínek dělnictva, d idea zakládání komunit, ve kterých by zpravidla došlo ke zrušen ení soukromého vlastnictví a peněz socialismus v utopické fázi nebyl ztotožň žňován n se státem, tem, neměl l být nastolen ovládnut dnutím m státu tu revoluční cestou

15 Vědecký socialismus Karel Marx, Bedřich Engels základem teorie je třídnt dní boj jako hlavní hybná síla dějind dějiny lidstva jsou sledem třídnt dních sociáln lně- ekonomických formací přechod od jedné k druhé je způsobov sobován n třídnt dními rozpory vyúst stění do revolučního zvratu v rámci kapitalistického uspořádání společnosti se prohlubuje třídnt dní boj mezi buržoazi oazií a proletariátem tem odstranění kapitalismu a nastolení beztřídn dní společnosti je historickou úlohou proletariátu tu

16 Revize marxismu E. Bernstein Předpoklady socialismu a úkoly sociáln lní demokracie změněné podmínky vyžaduj adují revizi dosavadních marxistických názorů přelom 19. a 20. století sociáln lní demokracie prosazovaly v evropských zemích spolu s liberály ly demokratické reformy X ortodoxní marxismus K. Kautský,, R. Luxemburgová,, V. I. Lenin

17 Sociáln lní demokracie ve 20. století posilování reformistické orientace v sociáln lně demokratických stranách zlepšen ení postavení a sociáln lních jistot pracujících ch mas vliv keynesiánstv nství odvrat od revolučního svržen ení kapitalismu, příklon p k humanizaci kapitalismu prostřednictv ednictvím m reforem myšlenka revoluce nahrazena idejí politické,, hospodářsk ské a sociáln lní demokratizace společnosti sociáln lní demokracie přestala p preferovat kolektivní vlastnictví, ztotožnila se se smíš íšenou ekonomikou sociáln lně tržní ekonomika W. Brandt,, O. Palme, B. Kreisky