Uniformita v produkci vepřového masa

Transkript

1 Uniformita v produkci vepřového masa 1. Úvod Hlavní ukazatelé UCH podmiňující/charakterizující výrobní náklady/rentabilitu/ekonomiku chovu,jsou - růstová schopnost, - konverze, - kvalita JUT, - počty odchovaných selat - ztráty selat. Tyto může producent kontrolovat/ovlivňovat, ceny na trhu prakticky nikoliv. S růstem a rozvojem potravinářského průmyslu se v posledních letech objevují další, které ovlivňují rentabilitu výroby VM, jako - uniformita jatečných zvířat, - uniformita jatečných partií. Pro moderní, plně integrované potravinářské služby (specializované maloobchody, fast-foody, supermarkety, masné výrobny, velkoobchodníci, restauratéři) je důležité konkretizovat znak, nejlépe odpovídající jejich požadavkům. Tyto se realizují - tříděním prasat na jatkách do různých patrií, - uplatněním penalizace (JOT mimo požadavky). Je známo, že v rámci populace/dodané partie zvířat existuje variabilita způsobená faktory - vnitřními (biologická - nelze eliminovat), - vnějšími (lze snížit zlepšení zisku). Je tedy nutné heterogenní populace měnit na homogenní - stanovením velikosti variance populace v UCH (možnost jejího omezení), - identifikací zdrojů variance s navržením strategie její minimalizace. 2. Velikost uniformity Hlavní pozornost se uniformitě dostává na jatkách. S přibývající zmasilostí, se stupňují a zpřesňují požadavky trhovců (supermarkety, potravinové řetězce) na jatečné půlky specielně na preferované HMČ. Specializovaní výrobci/potravináři tyto požadavky realizují přes třídění/řazení JUTů do stanovených homogenních partií. Variabilní zboží se třídí, s ohledem na - požadavky trhu, - jatečné partie (cenné/méněcenné/tučné části). Průměrná výkupní cena/maska zpeněžovacího systému je odrazem různých, měnících se požadavků odběratelů na JUTy. Maska pak nastavuje penalizaci za variabilitu JUTů a pro mnoho chovatelů se stává zdrojem snižování výše tržeb, rentability, nespokojenosti, úvah o nespolehlivosti/ovlivňování zpeněžovaní techniky výkupci. Od se mění klasifikační maska z důvodu změn týkající se - vstupu do EU, - nových rovnic pro odhad podílu libového masa, - změny definice JUT. Nejdůležitější změny jsou, že - základní úroveň libového masa = 56% (kompenzace posunu cca o 1,3%), - rozmezí hmotnosti kg při zachování stejné úrovně srážek jako dosud, - příplatky za zvířata třídy S (zvířata nad 60% mají nižší bonus než zvířata 58-60%), - přepočet JUT za studena/tepla a živou hmotností, činící o mezi JUT za studena/tepla koeficient 1,02 (cena JUT za tepla *1,02 = cena JUT za studena) resp. 0,98 pro opačný přepočet, o mezi živou hmotností a JUT za tepla koeficient 1,26, o mezi živou hmotností a JUT za studena koeficient 1,285.

2 Výsledná maska třída zmasilost % cena v % S 60,0 a více 103,0 E 59,0-59,9 104,0 E 58,0-58,9 104,0 E 57,0-57,9 102,5 E 56,1-56,9 101,0 E 56,0 100,0 E 55,0-55,9 99,0 U 54,0-54,9 97,5 U 53,0-53,9 96,0 U 52,0-52,9 94,5 U 51,0-51,9 93,0 U 50,0-50,9 91,5 R 49,0-49,9 90,0 R 48,0-48,9 88,5 R 47,0-47,9 87,0 R 46,0-46,9 85,5 R 45,0-45,9 84,0 O 44,0-44,9 81,0 O 43,0-43,9 78,0 O 41,0-42,9 75,0 O 40,0-40,9 50,0 P 00,0-39,9 50,0 N všechna 50,0 T všechna 70,0 Z H Srážky za nedodržení hmotnostního rozpětí ve třídách S,E,U,R,O,P dohoda dohoda hmotnost V JUT za tepla % srážky z ceny hmotnost V JUT za studena % srážky z ceny 75,0-81,9-2,5 73,5-80,3-2,5 70,0-74,9-5,0 68,6-73,4-5,0 61,2-69,9-15,0 60,0-68,5-15,0 82,0-99,9 0,0 80,4-97,9 0,0 100,0-104,9-2,5 98,0-102,8-2,5 105,0-109,9-5,0 102,9-107,7-5,0 110,0-122,4-15,0 107,8-120,0-15,0 Tento systém zpeněžování započal v roce 1984 a LMP je odhadováno na základě proměnných, korigovaných detailními jatečnými disekcemi/disekcí 4 HMČ. V EU je většina prasat zpeněžována ve věku 6 měsíců o JUT 75 90kg a LMP 55-60%. Jejich zatřiďování probíhá v systému SEUROP, jehož aparaturní technika je schválena dle usnesení komise EU č. 3127/94. Klasifikační metody používají 2-3 proměnné, resp. 1-2 výšky tuku a 1 výška svalu, kdy - 1. výška svalu/tuku je měřena 6 cm laterárně v místě ¾ posledního žebra od zadu, - 2. výška tuku v místě ¾ posledního bederního obratle 6-8 cm laterárně od středu. Přístroje na odhad LMP pracují na odrazu světla/ultrazvuku, jsou - každoročně korigovány dle výsledků disekcí (zabudované regresní rovnice), - invazní (FOM, HGP, Calliper, - neinvazní (ULTRAFOM, AUTOFOM, CT), - chybující (chyba přístroje, místa, operátora, v realizaci dle hmotnosti/p2 je značná variance u každé proměnné, je poměrně složité určit optimum realizace).

3 Ačkoliv uniformitu finálu na jatkách lze snadno ekonomicky vyjádřit, existuje v produkčním cyklu mnoho faktorů, kterými lze uniformitu ovlivnit. Jde hlavně o efekt hmotnosti v různém stádiu věku a variabilitu Porodní hmotnost Variabilita porodní hmotnosti je značně ovlivněna před/poporodní mortalitou selat Hmotnost při odstavu Relativně malé rozdíly v hmotnosti odstávčat způsobují v dalších fázích růstu značnou variabilitu hmotnosti partií prasat (V + jatky). Dosažení minimální hmotnosti/maximálního věku při odstavu (z důvodu kontroly zdraví) není možné z důvodu - variability porodní hmotnosti, - doby porodu, - prenatálního růstu. Toto komplikuje turnusový provoz v all in/out systémech, ve kterých minimální naskladňovaní hmotnost běhounů je kompromisem ( zahrnuje i slabší běhouny) Hmotnosti běhounů Utilizaci/využitelnost KD, tedy snížení nákladů PV zlepšuje o oddělené pohlaví, o fázové krmení. To vyžaduje dobrou uniformitu stáda/turnusu, neb - pokud je variabilita vysoká, opatření jsou kontraproduktivní (menší/větší prasata mění krmiva (KKS) dříve/později, což zvyšuje rozdíly při každé změně krmiva), - zvýšená hmotnostní variabilita prasat ovlivňuje negativně jejich etologii (umocňuje dominanci/podřízenost). Význam uniformity pro zpracovatele spočívá ve schopnosti sestavovat větší vyrovnané partie z příhonu, které splňují specifické požadavky jednotlivých odběratelů. Se zvyšující se uniformitou skupin/turnusů prasat se - zlepšuje realizace chovu/záměru, - odhad zlepšení zisku. Při shodné porážkové hmotnosti lze dodržet požadovanou shodnou velikost HMČ/specielních partií/částí, což napomáhá obalové technice (vakuové balení), zvyklostem odběratelů, trvalé kvalitě (je konzumenty preferována nejvíce). 3. Zdroje variability Variabilita vzrůstá z mnoha známých/neznámých důvodů. To ztěžuje její o kontrolu, o identifikaci potenciálních/skutečných faktorů působících během produkčního cyklu (jejich působení bývá možné minimalizovat včasným zásahem), jako genetika, zdraví, krmá aditiva, apod Genetika Existuje celá řada geneticky podmíněných charakteristik odlišností růstů mezi plemeny, resp. uvnitř plemen/mezi liniemi. Tato variance - je považována za užitečnou u výchozích plemen (zabezpečuje úspěch selekce a tak ΔG), - se neuplatňuje u generace užitkových prasat, kde uniformita je preferována. Tu možno u jatečné generace ovlivnit - použitím uniformních chovných prasnic pocházejících z jednoduchého křížení, - využitím omezeného počtu C-kanců (AI) či kanců s podobnou charakteristikou, - dospělostí, která je různá u různých plemen včetně jednotlivců (mnohdy ke zvýšení variability přispívají zk.vjh, kdy se testují v intervalu kg, jatka však požadují prasata nad 110 kg, k čemuž genotyp není určen), - aplikací PST (zvyšuje účinnost/utilizaci proteinu, inhibuje syntézu tuku), který eliminuje variabilitu růstu prasat (bez ohledu na pohlaví, plemeno, dospělost), nelze jím však ovlivnit genetické zákonitosti. Chovy s rozličným, záměrným, genetickým složením používající všechny metody plemenitby pro jakýkoliv účel (nukleové chovy linií, rotační křížení, náhodné genetické změny, rychlá expanze chovu, apod.) obsahují tedy různé zdroje variance, které nelze přehlédnout Zdraví Vliv nemoci na variabilitu užitkovosti není zcela jasný, nicméně při různém stupni nemocnosti jedinců se variabilita užitkových vlastností zvyšuje. Bylo zjištěno, že

4 - infekce pneumonie oddaluje výkrm prasat do 100 kg o 15 dní a zvyšuje ADG z 5 na 9%, - uplatnění all in/out systému oproti jiným chovům zvyšuje ADG o 26g a snižuje variabilitu o 4%. S ohledem na zákaz používání ATB pro udržení zdraví prasat nutno uplatňovat - oddělené chovy (od sebe značně vzdálené) s jednou kategorií (multi-side production systém) minimalizace stresu a vylučení patogenů, - vakcinace v imunních chovech (udržuje varianci v žádoucím rozpětí) Krmivo a krmná aditiva Na variabilitu užitkovosti působí kvalita jednotlivých krmiva individuální různost trávení. Jde o různou schopnost jedince využít jednotlivé komponenty KD. Lze předpokládat, že doplněk enzymů může redukovat jak variabilitu, tak, zlepšit celkovou užitkovost. Jedním z nových prostředků, snižujících variabilitu P2/výšku hřbetního tuku se jeví betain. Jeho užitím je možné zlepšit i celkovou ekonomiku chovů. Vliv přídavku betainu na užitkovost a výšku tuku u prasniček (individuální po dobu 40dní) Ukazatel Množství betainu v KD (kg/t) ADG (g) 0,946 0,959 0,967 0,962 DFI (kg) 2,70 2,71 2,69 2,70 CR (ADG/DFI) 2,85 2,83 2,78 2,81 hmotnost JOT (kg) 66,7 66,4 66,3 66,2 Ø P2 tuk (mm) 17,8 15,9 15,4 15,1 SD P2 tuku (mm) 5,1 2,7 2,1 3,2 CV P2 tuku (mm) 28,5 17,0 13,4 21,4 ztráty při realizaci (c/kg) zlepšení díky P2 (c/kg) zlepšení díky CV (c/kg) ustájení/hmotnost 55 kg 3.4. Technika krmení rozhoduje o výši uniformity populace. Fázové krmení - umožňuje průběžnou regulaci KD dle specifických požadavků organismu, - zahrnuje fixní/specifické požadavky na měnící se požadavky probíhající i v poměrně krátkém časovém úseku, - vyrovnává možné krátkodobé negativní výkyvy ve výživě (ovlivňují ekonomiku výroby), související s retencí proteinu, Velikost optima variability ukládání/retence proteinu (PDC protein deposition capacity) či počáteční hmotnost lze vyjádřit statisticky tak, že pakliže hodnoty oscilují v rozpětí + 1 SD nad Ø hodnotou PDC a 1 SD pod počáteční hmotností, pak 83% populace splňuje všechny požadavky. Uniformější populace - záruka lepšího dosažení optima konceptu. - minimalizuje rozdělení/separaci krmiva v krmné technice během výkrmu (separace komponent krmiva způsobuje změnu KD, čímž možno vysvětlit oscilaci užitkovosti zvířat mající kotce různě vzdálené od krmné centrály, což zapříčiňuje zkreslení užitkovosti a zvýšení variability stáda, neb není dodnes zcela známa optimální velikost a přesnost mletí krmiva/zrnin), - optimalizuje ne zcela dodnes oceněný příjem KD, který se optimalizuje na základě hodnot DFI. Vliv techniky krmení na růst a jatečnou hodnotu prasat dle AUSPIG simulace (14 dní od 55 kg) DFI (kg) ADG (g) FCR (kg) retence tuku retence NL Režim (g/d) (g/d) 1 2, ,23 193,6 154,5 2 2, ,09 236,2 90,1 3 2, ,33 350,9 168,3 4 1, ,23 127,1 110,1 Ø , ,28 239,0 139,2 1 = DFI konstantní - 2,09kg/den 2 = DFI střídavý [1.den nízký (0,76kg), 2.den vysoký (3,42kg)] - Ø 2,09 kg 3 = DFI konstantně vysoký (2,73kg) 4 = DFI konstantně nízký (1,45 kg) Z výše uvedeného je zřejmé, že - konstantní příjem KD (technika krmení 1) zaručuje užitkovost zvířat okolo jejich genetického potenciálu,

5 - střídání množství krmiva (technika krmení 2) simulující střídání extrémní restrikce (0,76kg = 1x záchova) s nadbytkem/přežráním (3,42kg = 4,5x záchova) způsobuje stejný DFI, ale redukci ADG/FCR o 28/39% s vyšším/nižším ukládáním tuku/nl. Je zřejmé, že funkce retence proteinu je nad genetickým stropem, zvíře není schopno jej ukládat. Předchozí den je ztrátový, neb není potenciál na kompenzaci tvorby proteinu, 2.den naproti tomu značný příjem. Z tohoto pohledu prase přirůstá v NL do svého stropu, zbytek přebytečných živin ukládá jako tuk. - krmná strategie 3 a 4 [napodobuje situaci, kdy některá prasata v kotci dostanou shodně méně než optimum (Ø), nicméně jejich příjem je v Ø stejný, jako ve skupině 1] o nenavozuje extrémní projevy ADG a FCR, přec umožňuje vyšší ukládání tuku při snížené o tvorbě/retenci proteinu, zapříčiňuje značnou nesourodost/variabilitu v živé hmotnosti prasat v kotci (což komplikuje volbu změny krmení), různou porážkovou hmotnost a výšku tuku (buď je prase těžké/tučné, neb lehké/libové). Pro zvýšení uniformity, efektivnosti a rentability výkrmu je nutno tyto obojí okolnosti vyloučit. Z řady faktorů tvořících tyto efekty možno jmenovat - texturu krmiva či krmítka, kde se krmivo neodsypává a tvoří v zásobníku můstky, - anomálie v rozdělování krmiva (KD) do kotců, - limitace obslužnosti krmítek, resp. příliš mnoho prasat/kotec, - nepravidelná/špatná distribuce vody (snižuje DFI) Úroveň chovu S ohledem na chovy se prokazuje - značná variance v odchovaných selatech a jejich věku při odstavu, - značná variabilita v produkční užitkovosti běhounů (výkonnost, nákladovost). Variační koeficienty (%) roční produkční užitkovosti různých UCH Ukazatel Chov Σ zapuštěných Σ rodících Σ počtu ŽNS Σ počtu OS počet OS/vrh mortalita selat do odstavu Ø věk při odstavu Praxe třídění a mixace prasat v polovině odchovu za účelem zlepšení uniformity kotce je - kontraproduktivní v důsledku zásahu do jejich hierarchie, - bývá funkční u vícečetných skupin ( ks) na hluboké podestýlce. Otázkou zbývá, proč uniformitu mnohdy nelze zvýšit. Je-li znám zdroj variability hmotnosti v chovu, pak nemožnost dosažení vyšší uniformity je otázkou špatné úrovně managementu chovu Vliv sezóny Uniformita má rovněž časový aspekt, neb variabilita mezi turnusy během času bývá vyšší než uvnitř turnusů. Tato skutečnost se promítá do variability JH a bývá způsobena vlivem sezóny. Je známo, že - prasata poražená koncem/začátkem léta/podzimu bývají lehčí/libovější, - prasata poražená v zimě/jaře bývají těžší/tučnější, - důvody jsou mnohé, měnící se dle farmy (úroveň řízení, krátkodobé chyby ošetřovatelů, přímé prostřeďové/klimatické vlivy, cenová maska, sezónní výpadek plodnosti, zhoršený odchov běhounů v zimě, sezónní změna krmiva, apod.. 4. Závěr Přímý ekonomický dopad velikosti variance/uniformity populace v CHP záleží hlavně na - přísnosti masky zpeněžovacího systému [její rozsah je odrazem trhu (čím širší, tím je specifikace JH přizpůsobivější) a dodávek pro řetězce supermarketů/specifické exporty (Japonsko, Taiwan) - větší uniformita výrobků se zvyšuje], - know-how chovatele (produkce uniformních zvířat = lépe a efektivněji využívat možné koncepty/metodiky/technické prostředky, jako fázovou výživu, apod.,

6 - profesionalismu chovatele (vykrmovat prasata do náležité porážkové hmotnosti při zachování homogenních skupin, nikoliv jejich neřízená produkce s jejich tříděním a výběrem +/- variant na konci výkrmu pro lepší zpeněžení). Uniformita se stává klíčovým indikátorem produkce a výroby baleného masa, pročež - vedení podniků musí optimalizovat aspekty užitkovosti (růstová schopnost/intenzita, efektivnost krmiva, mortalita, apod.), - výzkum se musí zaměřit na monitoring faktorů/technologií ovlivňujících stupeň uniformity produktů (i když bude jejich efekt na růst/efektivnost mírný a pokud lze jím redukovat varianci, přesto budou stále proměnlivé).