apogeonews 25 Organizační složka podniku zahraniční osoby PPP projekty Zefektivněte investice do účetnictví outsorcing a nové trendy

Transkript

1 březen, duben 2010 apogeonews 25 Novinky, trendy a zajimavosti ze světa financního poradenstvi. Zefektivněte investice do účetnictví outsorcing a nové trendy Daňové ráje a jejich přitažlivost pro české společnosti. Organizační složka podniku zahraniční osoby PPP projekty v českém pojetí 01

2 25 březen, duben 2010 editorial Vážení čtenáři, do zeleného jara nám zbývá ještě pár dní, ale do rukou se Vám dostává jarní číslo APOGEO News. Vývoj newsletteru jde neustále dopředu ještě jedna novinka zelená barva je barva přírody a naše firemní barva, proto jsme se rozhodli šetřit přírodu, zejména stromy a tento dvouměsíčník vydávat v elektronické podobě. V tomto čísle Vám přinášíme přehled legislativy a aktualit z oblasti daní, účetnictví a práva. Víte, jaké výhody Vám přinese outsourcing účetnictví? A jaké jsou nové trendy? Vše se dočtete v článku od Ing. Jiřího Valenty. Téma, které letí Organizační složka podniku zahraniční osoby pro Vás připravili naši právní odborníci. Přinášíme Vám zajímavou novinku od Ing. Andrey Paslerové manažerky Znaleckého ústavu APOGEO Esteem, a.s. PPP projekty v českém pojetí se kterými se v současné době můžete stále více setkávat. Určitě stojí za zmínku článek týkající se daňových rájů a jejich přitažlivosti pro české společnosti. Přeji všem, abyste v časopisu našli vše co potřebujete a co Vás zajímá a zůstanete i nadále našimi čtenáři. Vaše dotazy a náměty nám zasílejte prostřednictvím našich webových stránek nebo em na adresu: fouskova@apogeo.cz. Přeji Vám příjemné čtení, Klára Fousková obsah čísla Daně pro Vás aktuálně vždy o krok napřed! Praktické zkušenosti se skupinovou registrací k DPH 03 Nejste si jisti, zda je předmětem Vámi poskytovaného plnění pro účely DPH 04 dodání zboží nebo poskytování služeb? Zefektivněte investice do účetnictví outsourcing a nové trendy 05 Právo téma, které letí. Organizační složka podniku zahraniční osoby 06 Znalecký ústav nepřehledněte, informace k nezaplacení! PPP projekty v českém pojetí 07 Daňové ráje a jejich přitažlivost pro české společnosti 10 02

3 Daně pro vás aktuálně vždy o krok napřed! Praktické zkušenosti se skupinovou registrací k DPH Od 1. ledna 2009 bylo možné zaregistrovat k DPH skupinu právnických osob. U jednoho z našich klientů jsme prošli procesem registrace, běžného provozu a jako jedni z prvních v ČR i deregistrace. Obecně jsou vnímány tyto výhody skupinové registrace: nižší administrativní náročnost (jeden plátce, jedno přiznání, jedna záznamní povinnost) nižší zatížení cash-flow (vzájemná plnění mezi členy skupiny neobsahují DPH nižší nároky na disponibilní finanční prostředky při vyrovnávání vzájemných závazků) za určitých podmínek vyšší částka nároku na odpočet za skupinu, pokud někteří členové skupiny krátí nárok na odpočet koeficientem Jaká byla skutečnost: správci daně nebyli připraveni na proces skupinové registrace (nedostatky v interních systémech, pozdě vydané formuláře daňových přiznání nyní již dořešeno) existovala časová prodleva mezi registrací a skutečným zanesením skupiny do registrů plátců DPH (registry ADIS, VIES) tedy potenciální problémy při uplatňování DPH administrativní náklady při obesílání obchodních partnerů s informací o změně DIČ a vzniku skupiny nově bylo nutné vést přehled o přijatých či uskutečněných plnění do skupiny o plněních v rámci skupiny je nutné vést záznamní povinnost tedy takřka žádná administrativní úspora při zpracovávání přiznání bylo nutné nastavit nové interní procesy (vystavování dokladů, zpracování DPH) a upravit účetní systém správcem daně bylo vystaveno rozhodnutí o použití přeplatku na úhradu jiné daně, ze kterého nebylo patrné, o jaké nedoplatky a za jakou společnost se jedná (způsobeno principem společné a nerozdílné zodpovědnosti všech členů skupiny za všechny povinnosti vyplývající z daňových zákonů) došlo k přesunu místní příslušnosti k finančnímu úřadu u členů skupiny i k jiným daním na základě rozhodnutí MF je určena místní příslušnost členů skupiny ke správci daně, pod kterého spadá zastupující člen skupiny, a to ještě i po dobu 3 let od ukončení členství ve skupině (neplatí pro majetkové daně) správci daně nebyli absolutně připraveni na proces zrušení registrace skupiny při žádosti o zrušení registrace podané do října daného roku má povinnost finanční úřad zrušit skupinu k 31. prosinci daného roku na konci ledna následujícího roku, kdy finanční úřad stále nekonal, bylo samotným správcem daně sděleno, ať daný subjekt podá stížnost na nečinnost finančního úřadu stížnost byla sice zamítnuta, nicméně finanční úřad začal konečně konat koncem ledna s účinností k 31. prosinci předchozího roku byla skupina zrušena v tomto časovém vakuu subjekty skupiny netušily, jaké DIČ vlastně mají, nebyly uvedeny v registrech plátců a obchodním partnerům nebylo možno sdělit, jaký je aktuální stav Z důvodu uvedených zkušeností doporučujeme se před provedením skupinové registrace k DPH důkladně připravit a poradit se o možných důsledcích a přínosech tohoto kroku. Ing. Jaroslava Hanková, Daňový konzultant APOGEO 03

4 Nejste si jisti, zda je předmětem Vámi poskytovaného plnění pro účely DPH dodání zboží nebo poskytování služeb? V celé řadě případů může být rozlišení předmětu plnění poměrně komplikovanou otázkou. Jako návod při jejím zodpovězení může posloužit nedávný rozsudek Evropského soudního dvora z 11. února 2010 ve věci C88/09, Graphic Procédé proti Ministère du Budget, des Comptes publics et de la Fonction publique. Dodáním zboží se, podle čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, rozumí převod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník. Judikatura ESD pak doplňuje, že tento pojem zahrnuje veškeré převody hmotného majetku opravňující druhou stranu k faktickému nakládání s uvedeným majetkem, jako by byla jeho vlastníkem 1. Poskytování služeb je pak v čl. 24 odst. 1 směrnice vymezeno vylučovacím způsobem tak, že zahrnuje jakékoliv plnění, které není dodáním zboží ve smyslu článku 14 odst. 1 této směrnice. V případech, jakými jsou např. reprografické služby, řešené výše uvedeným rozsudkem Graphic Procédé, kdy je plnění tvořeno souborem dílčích vzájemně odlišných plnění a úkonů je třeba rozlišit, zda jde o jednotlivá samostatná plnění s odlišným předmětem, nebo o plnění jediné. O jediné plnění se jedná, pokud dvě nebo více dílčích plnění nebo úkonů poskytnutých osobou povinnou k dani zákazníkovi je tak těsně spojeno, že objektivně tvoří jediné nedělitelné hospodářské plnění, jehož rozdělení by bylo umělé. 2 V případě hospodářské nedělitelnosti plnění je však třeba zkoumat jak charakteristické znaky a povahu jednotlivých dílčích plnění a úkonů, tak jejich význam z hlediska výsledného charakteru poskytovaného komplexního plnění. Za nosné je přitom nutné považovat ty převažující prvky, které jsou rozhodující z hlediska celkového prospěchu a účelu plnění pro odběratele. Pokud je tedy z hlediska významu pro odběratele rozhodující ta část plnění spočívající ve službách, je třeba předmět plnění kvalifikovat jako poskytnutí služby. Na konkrétním příkladu reprografických služeb lze pak zjednodušeně demonstrovat, že pokud reprograf provádí jednoduché jednostranné kopírování předložené listiny, je předmětem plnění dodání zboží. Pokud reprograf obdrží tiskové podklady digitálně po internetu a provádí jejich formátování a oboustranný tisk s následným zasláním odběrateli, je předmětem plnění spíše poskytnutí služby. Pokud máte ve Vaší praxi pochybnosti, neváhejte se obrátit na naše daňové specialisty. Mgr. Michal Donné, Senior konzultant APOGEO a Ing. Jaroslava Hanková, Daňový konzultant APOGEO (1) Viz rozsudek ze dne 21. února 2006, Halifax a další, C255/02, Sb. rozh. s. I1609, bod 51. (2) Viz rozsudky Levob Verzekeringen a OV Bank, C41/04, Sb. rozh. s. I9433, body 20 a 22, a Aktiebolaget NN, C111/05, Sb. rozh. s. I2697, body 22 a 23. Tým daňových poradců APOGEO pomáhá konstruktivně zvážit potenciální rizika vyplývající z daňových povinností klientů z různých tržních oblastí a optimalizovat jejich daňové zatížení. VYUŽIJTE NAŠE SLUŽBY DANÍM ROZUMÍME daňové poradenství pro právnické a fyzické osoby daňové plánování a optimalizace mezinárodní zdanění daňový audit daňová due diligence daňový audit zastupování ve správních řízeních nepřímé daně a cla transferové ceny daňová přiznání vrácení DPH ze zahraničí 04

5 Zefektivněte investice do účetnictví outsorcing a nové trendy Outsourcing, a to nejen účetnictví, je v posledních letech stále rozšířenější a proniká do nových odvětví. Jde o logický důsledek tlaku na snížení nákladů, kterému se v poslední době vyhnula málokterá firma. Již před obdobím masového snižování nákladů a počtu pracovníku byl outsourcing účetnictví hojně využíván. Mnoho firem pochopilo, že pro ně bude mnohem efektivnější, pokud se budou soustředit jen na svoji hlavní činnost a nevýdělečné činnosti si zajistí dodavatelsky. Nezanedbatelným motivem je také přenesení odpovědnosti na dodavatele, který je proti případným škodám pojištěn. U vlastních zaměstnanců toto prakticky zajistit nelze. Větší firma mnohem větší nároky Outsourcing účetnictví tu byl vlastně od počátku podnikání u nás. Dříve byl ovšem využíván především malými firmami a OSVČ, kterým se nevyplatilo zaměstnávat účetní na plný úvazek. Tito drobní podnikatelé v určité periodě dodávali externímu účetnímu potřebné dokumenty (nejčastěji v krabici od bot) a ten vedl účetnictví a sestavoval výkazy vyžadované legislativou. Většinou těmto klientům vlastně ani nešlo o účetnictví, ale zabezpečení povinné administrativy a splnění zákonných povinností. Je zřejmé, že tento model může jen těžko využívat firma, která denně potřebuje čerpat z účetnictví informace. K tomu aby se outsourcing účetnictví mohl více rozšířit i ve větších firmách byl nutný určitý pokrok v IT a komunikačních technologiích. Dnes již mnoho větších outsourcingových center nabízí tzv. on-line přístup do účetnictví, který klientovi může (v závislosti na nastavení přístupových práv) nabídnout stejný přístup do účetního systému jaký má externí účetní. Výhody tohoto řešení jsou zřejmé: Klient se nezbavuje komfortu okamžitého náhledu do účetnictví (např. na aktuální saldo, či ad hoc reporty). Klient má možnost sám pořizovat v systému dodavatele doklady (např. vydané faktury, pokladní doklady), které dodavatel pouze zaúčtuje. Klient tedy dodavateli ušetří nějakou práci (aniž by ji sám sobě přidělal faktury by mu- sel vydávat stejně) což se příznivě projeví v ceně služby. Pro středně velkou firmu výše uvedené není výhoda, ale nezbytná podmínka zavedení outsourcingu. Avšak i menší firmy, případně i OSVČ budou tyto služby stále více požadovat. I ta nejmenší firma potřebuje sledovat minimálně aktuální saldo a je tedy nucena vést si vlastní evidenci, tedy zaznamenávat si údaje z přijatých a vydaných faktur a párovat úhrady. Následně pak odešle všechny doklady svému účetnímu, který provede obdobnou činnost, tentokrát však ve svém systému. Při zavedení on-line přístupu tedy odpadá nutnost vedení duplicitní evidence, všechny údaje jsou v jednom systému, ke kterému přistupuje dodavatel i klient, a všechny doklady fyzicky zůstávají u klienta. Tento trend samozřejmě nezůstal nepovšimnut ani u menších účetních kanceláří, které se i přes nedostatečné technologické vybavení s ním snaží nějakým způsobem vypořádat. Vzhledem k tomu, že většinou nemají systém, který by byl schopen poskytnout standardní on-line přístup, poskytují možnost přístupu ke svému účetnímu systému přes vzdálenou plochu. Tím sice zajistí přístup klienta k aktuálním datům, ale jde spíše o nouzové řešení a o uživatelském komfortu nemůže být řeč. Navíc může mít klient oprávněné obavy o bezpečnost dat. Plnohodnotný on-line přístup k účetnictví je tedy pro jednotlivé OSVČ účetní další obtížně dosažitelnou metou a řadí se po bok ostatním problémům, kterými jsou hlavně zvyšování a udržování odborné kvalifikace a zastupitelnost. S klasickým způsobem vedení účetnictví tedy klient střádá doklady do krabice od bot, aby je pak jednou měsíčně odeslal k zaúčtování a čekal, jestli od účetního přijde nějaký výstup se podle mého názoru budeme v budoucnu setkávat čím dál tím méně. Ing. Jiří Valenta Obchodní manažer APOGEO Accounting & Payroll, s.r.o. MĚJTE SVÉ ÚČETNICTVÍ POD KONTROLOU A NEZTRÁCEJTE ČAS A PENÍZE JSME TU PRO VÁS! Specialisté APOGEO mají dlouholeté zkušenosti s vedením účetní, mzdové a personální agendy. Zvláštní důraz je kladen na využití účetnictví jako efektivního nástroje pro operativní i strategické řízení společnosti. Specializujeme se na zpracování manažerských výstupů. Outsourcing přináší klientům optimalizaci nákladů a zefektivnění vnitrofiremních procesů. Pomáháme klientům uvolnit prostor a soustředit se na jejich hlavní činnost podnikání. outsourcing účetnictví a mezd vedení podvojného účetnictví poradenství v oblasti účetnictví manažerské výstupy účetní standardy IFRS, GAAP mezinárodní účetní outsourcing 05

6 Právo téma, které letí. Organizační složka podniku zahraniční osoby 06 Zahraniční osoby mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek jako domácí podnikatelé. Zahraniční podnikatel tak může sám založit českou obchodní společnost, případně získat podíl v již existující společnosti. Zahraniční podnikatelský subjekt se může rovněž rozhodnou třídit v České republice podnik, případně organizační složku svého podniku. Zásadní rozdíl oproti výše uvedeným formám podnikání spočívá v tom, že v případě zřízení organizační složky nevzniká nový, na zahraniční osobě nezávislý subjekt, ale zřízená organizační složka zůstává, byť do určité míry autonomní, součástí zahraniční osoby a její vnitřní poměry se budou nadále řídit právním řádem zřizovatele. Organizační složka podniku zahraniční osoby nemůže proto, z důvodu neexistence právní subjektivity, vstupovat do právních vztahů jako smluvní strana. Týká-li se určitá smlouva organizační složky podniku zahraniční právnické osoby, uzavírá ji přímo podnikatel, jehož je podnik, resp. jehož je organizační složka majetkem. Z důvodu neexistence právní subjektivity postrádá organizační složka podniku zahraniční osoby procesní subjektivitu a nemůže se tak stát ani účastníkem soudního řízení. Vznik Organizační složka podniku zahraniční osoby vzniká zápisem do českého obchodního rejstříku. Zápisu předchází její zřízení formou rozhodnutí zakladatele. Pro rozhodnutí o založení organizační složky nejsou, s výjimkou písemné formy, stanoveny žádné formální náležitosti. Rozhodnutí o zřízení organizační složky zahraniční osoby musí obsahovat minimálně označení příslušné zahraniční osoby s dovětkem, že se jedná o její organizační složku, určení sídla na území České republiky, její předmět činnosti odpovídající předmětu činnosti zřizovatele a určení vedoucího organizační složky. S ohledem na neformálnost založení je, v porovnání s obchodní společností, organizační složku zahraniční osoby možno zřídit flexibilněji a při vynaložení nižších nákladů. Živnostenské, případně jiné podnikatelské oprávnění Organizační složka zahraniční osoby zapsaná v českém obchodním rejstříku může na území České republiky podnikat pouze v oborech pro které jí bylo vydáno živnostenské, případně jiné podnikatelské oprávnění. Předmět činnosti organizační složky nesmí být širší než předmět činnosti zřizovatele. Užší vymezení předmětu činnosti organizační složky je samozřejmě přípustné. Registrace u finančního úřadu Místně příslušný finanční úřad provede registraci organizační složky zahraniční osoby k dani z příjmu, případně rovněž k dalším daním. Jednání za organizační složku Včele organizační složky podniku stojí její vedoucí, který je jako vedoucí organizační složky zapsán v obchodním rejstříku. Vedoucí organizační složky je do funkce jmenován zřizovatelem. Před zápisem do obchodního rejstříku musí vyslovit svůj souhlas s jmenováním. Vedoucí organizační složky má postavení zvláštního zákonného zástupce. Je zmocněn jménem zahraniční právnické osoby činit veškeré právní úkony týkající se předmětné organizační složky. Vedoucí organizační složky ale není v žádném případě statutárním orgánem, nemůže proto ze své pozice jednat jménem celé společnosti. Nejsou na něho proto rovněž kladeny požadavky jako na statutární orgán, např. bezúhonnost, atd. Vedoucím organizační složky může být jen fyzická osoba. Státní příslušnost ani bydliště vedoucího organizační složky nejsou rozhodující. Pro výkon funkce vedoucího organizační složky nejsou rovněž stanoveny žádné speciální kvalifikační předpoklady. Na druhou stranu není vyloučeno, aby např. statutární orgán zřizovatele rovněž vykonával funkci vedoucího organizační složky. Odpovědnost Zahraniční osoba v plném rozsahu odpovídá za závazky své organizační složky. Tuto odpovědnost není možno platně vyloučit ani omezit. V této nemožnosti omezení odpovědnosti může být spatřována zásadní nevýhoda v porovnání s omezenou odpovědností v případě zřízení dceřiné společnosti. Povinnost předkládat finanční výkazy Další nevýhoda může být z pohledu zřizovatele organizační složky spatřována v povinnosti předkládat a ve sbírce listin vedené obchodním rejstříkem uveřejňovat vlastní účetní záznamy, včetně povinnosti předkládat tyto dokumenty do českého jazyka. Mgr. Kamila Roučková Advokátka Advokátní kancelář Šimková & partneři, s.r.o. Obchodní právo & právo společností Přeměny obchodních společností Právní due diligence Hospodářská soutěž Duševní vlastnictví Likvidace a insolvence Správa pohledávek Více informací naleznete na

7 Znalecký ústav nepřehlédněte, informace k nezaplacení! PPP projekty v českém pojetí Objasnění pojmu V současné době se stále více můžeme setkat s financování prostřednictvím tzv. PPP. Jistě stojí za to se s tímto pojmem blíže seznámit. PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships. PPP je obecný pojem pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru vzniklé za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Zkušenosti s PPP, tedy projekty veřejně soukromého partnerství, jsou v zemích na západ od našich hranic velmi bohaté, na rozdíl od Česka. Tady je od dob, kdy tímto způsobem stát chtěl postavit ostravskou dálnici D47. Dálnici mělo postavit izraelské konsorcium Housing & Construction. Spolupráce ale nakonec byla kvůli přemrštěným nákladům ukončena, dálnici nyní staví stát. V České republice je v současnosti ve finálním stadiu rozhodovacích procesů je v podstatě pouze PPP projekt výstavby ubytovacích zařízení v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Typickými příklady realizace formou PPP jsou projekty v následujících oborech: Dopravní infrastruktura dálnice, tunely, mosty, rychlodráhy Administrativní případně ubytovací kapacity úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice Zdravotnictví nemocnice Školství univerzitní komplexy, studentské koleje, školy Obrana speciální infrastruktura Utility vodárenství Podstatou úspěšného projektu PPP je předpoklad, že většího přínosu pro veřejný sektor může být dosaženo využitím schopností a zkušeností soukromého sektoru a rozdělením rizik mezi zúčastněné strany tak, že každá strana nese takové riziko, které dokáže nejlépe řídit. Službou se v případě PPP myslí komplexní zajištění aktiva (např. dálnice, věznice apod.) včetně jeho provozování za předem smluvně sjednaných podmínek kvality a kvantity. Příjem dodavatele služby závisí přímo na míře plnění těchto podmínek. Výhody PPP Zachování kontroly PPP umožňuje veřejnému sektoru se plně věnovat tomu, co umí nejlépe a realizaci infrastrukturních projektů přenechává soukromému sektoru, aniž by nad nimi ztratil kontrolu. Kvalita Veřejný sektor tak je schopen získat vyšší kvalitu veřejných služeb za vynaložení stejných nebo nižších nákladů. Přenos rizik PPP přenáší podstatná rizika na soukromý sektor, smluvní dokumentace jasně rozděluje zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory tak, že každý sektor nese takovou zodpovědnost, kterou dokáže nejlépe řídit. Efektivní realizace PPP umožňuje realizaci infrastrukturních projektů dříve, rychleji a bez rizika překračování rozpočtu pro veřejný sektor. Transparentnost Jedná se o jednu kvalifikovaně provedenou veřejnou soutěž projekt se nedělí na velké množství menších zakázek obvyklých za dobu trvání projektu. Oboustranná výhodnost Projekty PPP musí být výhodné oboustranně pro veřejný i soukromý sektor. Motivace Soukromý sektor je motivován možností dlouhodobých příjmů. Ty ovšem získá pouze při dodržování přísných smluvních podmínek o kvalitě dodané služby. Průběh PPP projektu Zadavatelem je vždy veřejný subjekt, který detailně specifikuje své potřeby a výstupy, které od projektu očekává. Rolí soukromého sektoru je co nejefektivněji zajistit veřejnou službu podle zadání zadavatele vyhrává nejlepší nabídka hodnotí se ekonomická výhodnost. V případě, že soukromý sektor neplní smluvní podmínky, například o kvalitě služby, ohrozí své příjmy od veřejného sektoru a tím i splácení svých investic. 07

8 Veřejný sektor platí roční splátky například poplatkem za dostupnost služby nebo umožní soukromému sektoru vybírat platby přímo od uživatelů služby. Banky zajišťují projektové financování projektů (až do 95 %) a disponují speciálními právy. Na konci projektu infrastruktura přechází do vlastnictví veřejného sektoru. Základní typy PPP projektů Návrh a výstavba (D&B) Soukromý sektor provede návrh a výstavbu tak, aby byly splněny specifické podmínky veřejného sektoru, a to často za pevnou cenu, takže riziko překročení nákladů se přenese na soukromý sektor. Pro řadu odborníků tato forma nepředstavuje skutečný model PPP, protože se velmi podobá tradičnímu způsobu zadání zakázky a neobsahuje provozní fázi. Provoz a údržba (O&M) Soukromý provozovatel provozuje na základě smlouvy projekt po vymezené období. Vybudovaná infrastruktura zůstává ve vlastnictví veřejného subjektu. Smlouva přitom obsahuje typické nástroje PPP, zejména přísné vázání plateb smluvnímu partnerovi na kvalitu poskytované služby, v mnoha případech však tato forma nepředstavuje skutečný model PPP, protože se velmi podobá tradičnímu způsobu poskytování služeb veřejnému sektoru. Výstavba, provoz a převod (BOT) Soukromý subjekt uzavře smlouvu za účelem financování, výstavby a provozu infrastruktury na vymezené období, během něhož zůstává infrastruktura ve vlastnictví veřejného sektoru. Výstavba, vlastnictví, provoz a převod (BOOT) Soukromý subjekt uzavře smlouvu za účelem financování, návrhu, výstavby a provozu infrastruktury na vymezené ob- dobí, po jehož uplynutí je vlastnictví převedeno zpět na veřejný sektor. Návrh, výstavba, financování a provoz (DBFO) Soukromý sektor provede návrh, financování a výstavbu infrastruktury na základě dlouhodobé koncesní smlouvy a provozuje objekt po dobu trvání koncese. Soukromý partner převede odpovědnost za provoz na veřejný sektor na konci koncesního období. Výstavba, vlastnictví, provoz (BOO) Soukromý sektor zajistí financování, výstavbu a trvale vlastní a provozuje infrastrukturu. Veřejná omezení jsou definována v původní smlouvě a prostřednictvím trvalé regulace. Pro řadu odborníků tato forma nepředstavuje skutečný model PPP, protože se velmi podobá čistě soukromému způsobu řešení. Dle Asociace pro podporu projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru jsou mezi TOP 10 následující projekty: Název Zadavatel Objem Dálnice D3 Ministerstvo dopravy ČR mil. Kč Věznice v Rapoticích u Brna Ministerstvo spravedlnosti ČR a Vězeňská služba ČR mil. Kč Modernizace nemocnice v Pardubicích Pardubický kraj mil. Kč Průmyslová zóna Třinec Baliny město Třinec mil. Kč Dodávka tepla na 20 let v Bohumíně Město Bohumín mil. Kč Justiční areál v Ústí n.labem Ministerstvo spravedlnosti ČR mil. Kč Ústřední vojenská nemocnice Praha Ústřední vojenská nemocnice Praha mil. Kč Komplexní zajištění komunálních služeb Město Děčín 564 mil. Kč Zimní stadion Říčany město Říčany u Prahy 450 mil. Kč Parkovací dům Rychtářka v Plzni Magistrát města Plzně 345 mil. Kč Zdroje: internet Aktuální studie Výzkumného centra Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně analyzující dopady realizace PPP projektů na českou ekonomiku v průběhu ekonomické krize Ing. Andrea Paslerová Manažer Znaleckého ústavu APOGEO ESTEEM Společnost APOGEO Esteem, a.s. Znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR svým klientům v současné době nabízí, kromě jiných oceňovacích služeb, i možnost zpracování znaleckého posudku související s určení ceny obvyklé vztahující se k PPP projektům. VÁŠ CÍL = NAŠE PRIORITA služby znaleckého ústavu pro Vás! 08 Oceňování podniků Oceňování movitého a nemovitého majetku Podpora při soudních sporech a arbitrážích Znalecké služby při převzetí Znalecké služby při přeměnách společností Fůze a akvizice Prodeje společností Restrukturalizace podniků Ocenění nepeněžitých vkladů Oceňování pohledávek a finančního majetku

9 Audit Co Vám tato služba přinese: / Snížení nákladů na audit / Snížení časové náročnosti / Podklady připravené v dostatečné kvalitě pro potřebu auditu / Eliminaci vícenákladů / Můžeme pro Vás zajistit spolupráci při provádění samotného auditu K tomu Vám APOGEO Audit nabízí: / Srovnatelné zkušenosti s velkými poradenskými společnostmi / Příznivou cenu / Dlouholetou praxi / Zkušenosti se zakázkami velkého rozsahu / Operativní a flexibilní přístup / Individuální přístup 09

10 Daňové ráje a jejich přitažlivost pro české společnosti. 10 Mezi nejfrekventovanějšími lokalitami se podle statistiky ČEKIA vycházející z veřejně přístupných zdrojů konkrétně českého obchodního rejstříku nacházejí Nizozemí, USA, Kypr a Lucembursko. Tato statistika vcelku koreluje s našimi interními údaji. Ty potvrzují, že největší zájem je o společnosti se sídlem na Kypru a v Nizozemí. Mezi dalšími vyhledávanými lokalitami se vyskytují Seychelská republika, Velká Británie a USA. Jak je vidět, mezi daňové ráje jsou zařazovány i některé státy USA, což mnohé překvapí. Spojené státy americké stejně jako celá řada dalších států umožňují pro některé typy společností použití výhodnějších daňových režimů (které jsou ale na druhou stranu kompenzovány některými omezeními). Tyto režimy umožňují, aby zvolené typy společností nepodléhaly při splnění daných podmínek zdanění v USA. Je proto třeba se na tuto problematiku dívat z vícero úhlů pohledu. ČEKIA dále dle svých analytiků uvádí, že počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje, je o 130 % vyšší než na Slovensku. Důvodem může být přívětivější podnikatelské prostředí na Slovensku, stejně jako nižší daňové zatížení. S nadsázkou lze říct, že i samotné Slovensko se stalo středoevropským daňovým rájem. Otázkou zůstává, co to takový daňový ráj vlastně je. Ani samotné Ministerstvo financí nemá oficiální definici pro tento pojem a podle svých dřívějších vyjádření právě z tohoto důvodu nemá ani odhady objemu daní, o které ČR v souvislosti s daňovými ráji přichází. Laická veřejnost si pod pojmem daňový ráj představí ostrůvek v Karibiku či Indickém oceánu. Je pravdou, že typické daňové ráje je možno ztotožnit právě s takovými ostrůvky jako např. Britské panenské ostrovy, Nizozemské Antily, Kajmanské ostrovy nebo Seychely. Nicméně tyto destinace uvalují stín pochybností nejen u státních institucí ale i u případných obchodních partnerů. Tento stín pochybností je ale vykompenzován výhodami, které žádné jiné jurisdikce nenabízejí, nebo nabízejí v menší míře. Jedním z hlavních důvodů využívání společností z daňových rájů v korporátních strukturách je hrozba zvýšení daňové zátěže. Uvážíme-li, že smyslem zvyšování daňové sazby pro daně z příjmů právnických osob je přísun peněz do státní poklady, může mít zvýšení daní i opačný efekt Lze to vidět na příkladu Spojených států amerických, které odhadují, že kvůli daňovým rájům přicházejí ročně o 100 miliard dolarů na daních. Porovnáme-li USA s ČR dle výše HDP, odhadovaný odliv finančních prostředků z daní by tak mohl dosáhnout částky V nedávné době vyšla tisková zpráva agentury ČEKIA týkající se daňových rájů a jejich přitažlivosti pro české podnikatele. Tato zpráva obsahuje statistiku uvádějící nárůst počtu českých subjektů, jejichž vlastníky rozuměj společníky/akcionáři jsou společnosti sídlících v tzv. daňových rájích. V daňovém ráji tak má nyní podle analytičky agentury Petry Štěpánové sídlo 3,45 % z společností působících v České republice. Je třeba zdůraznit, že se jedná o čísla, opírající se o údaje z Obchodního rejstříku, avšak tyto mohou být nepřesné, jelikož se obvykle daňová optimalizace provádí přes nespojené osoby, což nelze na rejstříku dohledat. V praxi se tak může jednat o číslo zhruba o 2/3 vyšší než dosavadní odhad. Přehled daňových rájů a českých firem v nich zdroj ČEKIA: 23 miliard korun. V rámci evropské sedmadvacítky by se pak jednalo o únik na odvodech okolo 100 miliard eur. A jaký je tedy výhled do budoucna? Vlády chtějí víc informací o kontech v cizině. Zvláště velké země jako Německo či USA tlačí na banky zejména ve Švýcarsku, aby jim zpřístupnili informace týkající se bankovních účtů svých daňových rezidentů. Zářným příkladem je jednání mezi americkou administrativou a bankou UBS či snaha německé vlády dostat se k ukradenému disku obsahujícího bankovní údaje německých občanů. Přibývá také zemí, jejichž finanční úřady spolu o příjmech na svém území automaticky komunikují. Kvůli výpadkům ze státních rozpočtů navíc zesilují mezinárodní tlaky na to, aby se řady spolupracujících států rozrůstaly. Automatická výměna informací dnes podle informací České daňové správy v Česku funguje s 28 státy. Patří do nich státy Evropské unie (kromě Rakouska a Lucemburska) a některé další státy jako Kajmanské ostrovy nebo Montserrat. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění má Česká republika podepsány s 78 státy. Řada z nich ale nemá technické podmínky, aby o příjmech informovaly automaticky. Celoevropská dohoda zatím naráží na odpor Rakouska a Lucemburska. Tyto země mají v současnosti výjimku, stejně jako některé další evropské daňové ráje jako Lichtenštejnsko, San Marino, Andorra, Monako či Švýcarsko. Tato vyjímka se týká především poskytování informací týkajících se úroků z úspor, které lidem vynášejí peníze na zahraničních kontech. V budoucnu se ale zřejmě zapojení nevyhnou. Španělsko si navíc jako předsednická země unie stanovilo boj s daňovými úniky jako jednu ze svých priorit. Na příští schůzi budou ministři EU jednat o tom, že by se rozšířil objem dat, které si úřady vyměňují, o další kapitálové příjmy například z dluhopisů nebo některých pojistných produktů. Země Počet firem k Změna 2009/2008 Bahamy 33 0 Belize Bermudské ostrovy 6 0 Britské Panenské ostrovy Gibraltar 70 9 Jersey (Velká Británie) 5 0 Kajmanské ostrovy 33 0 Kypr Lichtenštejnsko Lucembursko Monako Nizozemské Antily 13-1 Nizozemí Panama Seychelská republika USA Celkem

11

12