sportovní turnaje Magic-type labelings of graphs and round robin tournaments
|
|
- Karolína Machová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky Magická ohodnocení grafů a sportovní turnaje Magic-type labelings of graphs and round robin tournaments 013 Martin Kovář
2
3 Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, Doc. Mgr. Petru Kovářovi, Ph.D. za jeho ochotu, trpělivost při konzultacích a perfektní vedení. Dále bych rád poděkoval mým rodičům, kteří mě během studia plně podporují.
4 Abstrakt Bakalářská práce poukazuje na možnost využití distance magic labelingu a degreedistance magic labelingu při plánování neúplných turnajů. Tato bakalářská práce se zabývá distance magic labelingem, který se snažíme zobecnit. Využíváme dosažených výsledků v oblasti distance magic labelingu a zavádíme nový degree-distance magic labeling, následně tyto dva labelingy porovnáváme. Vytváříme řadu konstrukcí degree-distance magic grafů. Klíčová slova: magický labeling, distance magic labeling, degree-distance magic labeling, plánování turnajů, spravedlivý neúplný turnaj Abstract Thesis points out the possibility of practical application of distance magic labeling and degree-distance magic labeling for tournament scheduling. This thesis deals with distance magic labeling, which we try to generalize. We use the results obtained in the field of distance magic labeling and we introduce a new degree-distance magic labeling. We compare these two labelings. We provide many constructions of degreedistance magic graphs. Key Words: magic labeling, distance magic labeling, degree-distance magic labeling, tournament scheduling, fair incomplete tournament
5 Seznam použitých symbolů a zkratek G = (V,E) Graf G s množinou vrcholů V a množinou hran E K n Kompletní graf na n vrcholech K m,n Kompletní bipartitní graf s partitami o m a n vrcholech C n Cyklus na n vrcholech G Doplněk grafu G G[H] Kompozice grafů G a H v tomto pořadí deg(x) Stupeň vrcholu x N(x) Množina všech sousedních vrcholů vrcholu x w f (x) Váha vrcholu x při ohodnocení f k Magická konstanta DM Distance magic grafy DDM Degree-distance magic grafy PDM Pravidelné distance magic grafy PDDM Pravidelné degree-distance magic grafy
6
7
8 Obsah 1 Úvod Neúplné turnaje Pravidelné grafy Nepravidelné grafy Příklady neúplných turnajů Cíl práce Základní pojmy, definice a věty 9 3 Degree-distance magic labeling Grafy s vrcholy lichého stupně Pravidelné grafy Distance magic labeling a degree-distance magic labeling Znázornění distance magic grafů a degree-distance magic grafů Další konstrukce degree-distance magic grafů Degree-distance magic labeling a grafové spojení Degree-distance magic labeling a přidávání hran Závěr 54 1
9 Seznam obrázků 1 Turnaj mezi deseti týmy Turnaj mezi deseti týmy s využitím distance magic labelingu Turnaj mezi deseti týmy s využitím degree-distance magic labelingu. 7 4 Znázornění jednoduchého grafu G pomocí diagramu Stupně vrcholů grafu G Graf G a doplněk grafu G Kompletní grafy K, K 3, K 4 a K Cykly C 3, C 4, C 5 a C Cesty P, P 3, P 4 a P Kompletní bipartitní grafy K m,n na 9 vrcholech Kompozice grafů P n [P ] a P [P n ] Sled, tah a cesta v grafu W Část grafu G[K 3 ], znázornění vrcholu (u,v ) a jeho sousedů Grafy S 4, K 3 a degree-distance magic ohodnocení grafu S 4 [K 3 ] Graf C 4 [K 3 ] a označení kopií K Graf C 4 [K 3 ] Dva obarvené grafy složené z cyklů Vrcholové obarvení grafu D Vrcholové obarvení grafu D Distance magic labelingy pro kompletní bipartitní grafy na 16 vrcholech Degree-distance magic labeling grafu K, Znázornění DM, DDM, PDM a PDDM grafů Vennovým diagramem Degree-distance magic labeling grafu C 4 [K ] x a C 5 [K ] x Degree-distance magic labeling grafu C 4 [K ] x a C 5 [K ] x Degree-distance magic labeling grafu C 4 [K ] H a grafu C 5 [K ] H Degree-distance magic labeling grafu C 4 [K ] H Graf G s přidaným cyklem C Odebrání cyklu C 4 z grafu G Ztotožnění vrcholů grafu G a grafu H Graf H a odebrání hran grafu H z grafu G
10 1 Úvod Magický labeling grafů patří mezi nové oblasti teorie grafů. V celém textu budeme používat výraz labeling místo českého výrazu ohodnocení, výraz labeling budeme skloňovat podle vzoru hrad. Pojem magický labeling grafů zavedl Sedláček v roce Magický labeling se stal velmi populární krátce po roce 000, kdy vyšlo mnoho publikací na toto téma a byly zavedeny různé typy magických labelingů. Vyčerpávající seznam magických labelingů je uveden v článku [5]. V této práci se částečně zaměříme na distance magic labeling. Necht G je graf řádu n. Distance magic labeling grafu G je bijektivní zobrazení f přiřazující každému vrcholu grafu G číslo z množiny {1,,...,n} tak, že existuje taková konstanta k, aby pro každý vrchol x grafu G platilo f(u) = k, u N(x) kde N(x) je množina všech sousedních vrcholů vrcholu x. Suma w f (x) = f(u) u N(x) je váha vrcholu x a konstanta k je magická konstanta grafu. Pokud pro graf existuje distance magic labeling, nazveme ho distance magic graf. Distance magic labeling byl zaveden nezávisle více autory a je také označován jako 1-vertex magic vertex labeling nebo sigma labeling (Σ-labeling). Nyní se nejčastěji používá označení distance magic labeling. Opět používáme počeštěnou verzi anglického výrazu, protože dostupná literatura je prakticky pouze v angličtině. 1.1 Neúplné turnaje Pravidelné grafy Distance magic labeling je spojován s problematikou pořádání spravedlivých neúplných turnajů. Úplný turnaj, kde každý tým hraje se všemi ostatními týmy, považujeme za spravedlivý. Předpokládejme, že chceme pořádat turnaj, ale nemáme dostatek času, abychom odehráli úplný turnaj. Mohli bychom pořádat spravedlivý neúplný turnaj s následujícími dvěma požadavky: I) Každý tým hraje stejný počet zápasů. II) Obtížnost turnaje pro každý tým napodobuje obtížnost úplného turnaje. 3
11 Druhá podmínka je vyřešena následovně. Pokud známe například výsledky turnaje v předešlém roce, pak můžeme týmy ohodnotit číslem, které reprezentuje jeho sílu. Pokud máme n týmů, pak nejsilnejší tým ohodnotíme číslem n, druhý nejsilnější tým ohodnotíme číslem (n 1), až nejslabší tým ohodnotíme číslem 1. V úplném turnajijesoučetsiloponentůi-téhotýmus i = n(n 1)/ i.všimněmesi,žesoučtysil oponentů S 1,S,...,S n tvoří aritmetickou posloupnost s diferencí jedna. Požadujeme tedy, aby součet sil oponentů ve spravedlivém neúplném turnaji tvořil také aritmetickou posloupnost s diferencí jedna. Chceme najít turnaj pro celkově n týmů, kde každýtýmhrajeg zápasůasoučetsiloponentůi-téhotýmuje S i = n(n 1)/ i k, kde k je přirozené číslo. Tento problém je ekvivalentní s hledáním množiny zápasů, které jsou vynechány z úplného turnaje tak, aby vznikl spravedlivý neúplný turnaj. Chceme najít turnaj pro celkově n týmů, kde každý tým hraje (n g 1) zápasů a součet sil oponentů i-tého týmu je roven číslu k. Hledání takové množiny vynechaných zápasů není nic jiného, než hledání distance magic labelingu pro r-pravidelný graf na n vrcholech, kde r = (n g 1) je počet odehraných zápasů a magická konstanta k je součet sil oponentů. Příklad uvedeme v kapitole Nepravidelné grafy Doposud jsme se bavili pouze o turnajích, kde každý tým hraje stejný počet zápasů (v řeči teorie grafů mluvíme o pravidelných grafech). Pokud bychom od této podmínky upustili, mohli bychom se věnovat turnajům, kde každý tým odehraje libovolný počet zápasů (v řeči teorie grafů mluvíme o nepravidelných grafech). Mohli bychom se například zaměřit na turnaje s více divizemi, kde je pouze několik zápasů mezi divizemi a mnoho zápasů v rámci divize. U takových turnajů hrozí, že například silnější týmy by hrály většinu zápasů se slabšími týmy neboli slabší týmy by hrály většinu zápasů proti výrazně silnějším týmům. Toto by vedlo k nespravedlnosti takového turnaje, což je nežádoucí. Abychom odstranili nespravedlnost takového turnaje, zavedeme degree-distance magic labeling, kde součet sil oponentů i-tého týmu je vydělen počtem odehraných zápasů i-tého týmu a výsledek tohoto podílu bude pro každý tým stejný. Degree-distance magic labeling je hlavním tématem této bakalářské práce, ale zaměříme se také na vztah distance magic labelingu a degree-distance magic labelingu. 4
12
13
14
15 1.3 Cíl práce V kapitole zavedeme základní pojmy, definice a věty z oblasti teorie grafů, pro jejich pochopení by měla stačit znalost středoškolské matematiky. V kapitole 3 zavedeme nový degree-distance magic labeling. Začneme vytvářet různé konstrukce degree-distance magic grafů. Obvykle uvedeme problém, který se postupně snažíme vyřešit. Některá námi zavedená tvrzení jsou postupně upravována tak, aby byla co nejvíce obecná. Můžeme říci, že provádíme výzkum, kde se nám podařilo ukázat a později zobecnit některá tvrzení. 8
16 Základní pojmy, definice a věty V této kapitole zavedeme základní pojmy, definice a věty, na které se budeme v dalším textu odkazovat. Zavedeme však pouze takové pojmy, definice a věty, které budou nutné pro úplné pochopení problematiky této bakalářské práce. Více informací z oblasti teorie grafů nalezneme ve skriptech []. Některé definice a věty byly převzatyzeskript[].vdalšímtextubudemepodpojmem graf rozumětstrukturu zavedenou v Definici.1. Definice.1. Jednoduchý graf G je uspořádaná dvojice (V, E), kde V je neprázdná množina vrcholů a E je nějaká množina dvouprvkových podmnožin množiny V. Prvkům E říkáme hrany. MnožinuvšechvrcholůgrafuGbudemeznačitV(G)amnožinuvšechhranE(G). Prvky množiny V budeme značit malými písmeny, například x. Prvky množiny E budeme značit zápisem{x, y}, nebo zjednodušeným zápisem xy. Grafy znázorňujeme pomocí diagramů, kde se vrcholy znázorňují jako body v rovině a hrany jako spojnice těchto bodů. c b d a e f Obrázek 4: Znázornění jednoduchého grafu G pomocí diagramu. Naobrázku4jeznázorněngrafG = (V,E)smnožinouvrcholůV = {a,b,c,d,e,f} a množinou hran E = {ab,ac,af,bc,cd,df}. Grafy často popisují vztahy mezi objekty reálného světa, které jsou reprezentovány vrcholy grafu. Vztahy mezi objekty jsou v grafu reprezentovány hranami. Dva vrcholy x, y v grafu jsou sousední neboli závislé, jestliže v grafu existuje hrana xy. V opačném případě se vrcholy nazývají nesousední neboli nezávislé. Definice.. Množina sousedních vrcholů vrcholu x je tvořena všemi vrcholy y, pro které platí xy E. Množinu všech sousedních vrcholů vrcholu x budeme značit N(x). 9
17 Na obrázku 4 má vrchol a množinu sousedních vrcholů N(a) = {b,c,f}. Definice.3. ŘádemgrafuG = (V,E)rozumímepočetvrcholůgrafuneboli V(G). Řád grafu budeme v naprosté většině případů značit písmenem n. Definice.4. Řekneme, že hrana e = {x,y} E(G) je incidentní s vrcholem x právě tehdy, když x e. Vrcholy x,y nazveme koncové vrcholy hrany e. Poznámka. V celé práci budeme pracovat s jednoduchými grafy. Dva vrcholy x, y V(G) mohou být spojeny jen jednou hranou. Nerozlišujeme, zda hrana xy vede z vrcholu x do vrcholu y nebo naopak. Není přípustné, aby vrchol byl spojen hranou sám se sebou. Definice.5. Stupeň vrcholu v je počet hran, se kterými je vrchol v incidentní, a značí se deg(v). deg(c)=3 deg(b)= deg(d)= deg(a)=3 deg(e)=0 deg(f)= Obrázek 5: Stupně vrcholů grafu G. Vrcholy, které mají stupeň vrcholu roven nule, nazveme izolované vrcholy. Pokud budeme chtít zdůraznit, ke kterému grafu se stupeň vrcholu v vztahuje, použijeme dolníindexdeg G (v).graf,vekterémjsouvšechnyvrcholystejnéhostupně,senazývá pravidelný. V opačném případě je graf nepravidelný. Definice.6. Doplněk grafu G = (V,E) je graf G = (V,F), kde F = ( V ) \ E a V(G) = V(G). ( V ) značí všechny dvouprvkové podmnožiny množiny V(G). Doplněk grafu G obsahuje všechny vrcholy grafu G a každý vrchol x V(G) je sousední právě s těmi vrcholy, se kterými v grafu G nesousedí. 10
18 c b c b d a d a e f e f Obrázek 6: Graf G a doplněk grafu G. Základní typy grafů Pro důležité typy grafů se používá vlastní označení. Název obvykle plyne z vlastností grafu, podle kterých jej můžeme se zadaným počtem vrcholů sestavit. Graf, který obsahuje jediný vrchol (a žádnou hranu) se nazývá triviální graf. Graf na n vrcholech, který obsahuje všech ( n ) hran, se nazývá kompletní graf a značí se K n. Každý kompletní graf má všechny vrcholy nejvyššího možného stupně, je tedy (n 1)-pravidelný graf. Obrázek 7: Kompletní grafy K, K 3, K 4 a K 5. Graf s vrcholovou množinou V = {x 1,x,...,x n }, pro n 3, a množinou hran E = {x 1 x,x x 3,...,x n 1 x n,x n x 1 } se nazývá cyklus a značí se C n. Cyklus je -pravidelný graf se stejným počtem vrcholů a hran E(C n ) = n. Obrázek 8: Cykly C 3, C 4, C 5 a C 6. Cesta je graf s množinou vrcholů V = {x 1,x,...,x n } a množinou hran E = {x 1 x,x x 3,...,x n 1 x n }, cestu značíme P n (z anglického path ). 11
19 Obrázek 9: Cesty P, P 3, P 4 a P 5. Graf, jehož vrcholová množina je sjednocením dvou neprázdných disjunktních množin U, W a množina hran je E = {uw : u U w W}, se nazývá kompletní bipartitní graf s partitami U a W. Kompletní bipartitní graf značíme K m,n, kde m = U a n = W. Obrázek 10: Kompletní bipartitní grafy K m,n na 9 vrcholech. Kompletní bipartitní graf K 1,n také nazýváme hvězda, hvězdu značíme S n (z anglického star ). Definice.7. Kompozice neboli také složení grafů G a H v tomto pořadí je graf, který má vrcholovou množinu dánu kartézským součinem V(G) V(H) a dva vrcholy (u 1,v 1 ) a(u,v ) jsouspojenyhranou právě tehdy, když platí u 1 = u a v 1 v E(H) nebo u 1 u E(G). Kompozici grafů G a H značíme G[H]. Všimněme si, že kompozice grafů není komutativní operace, například kompozice grafů P n [P ] není isomorfní s P [P n ]. Kompozice grafů P n [P ] a P [P n ] je znázorněna na obrázku 11. Jedno základní pozorování, které udává kvantivní vztah mezi stupni vrcholů a počtem hran, je princip sudosti. Věta.8 je citována ze skript []. Věta.8. (Princip sudosti) Mějme graf G s vrcholy v 1,v,...,v n, kde n 1. Symbolem h(g) označme počet hran grafu G. Potom deg(v i ) = h(g). v i V(G) Poznámka. Věta.8 nám říká, že neexistuje graf lichého řádu se všemi vrcholy lichého stupně. Jestliže každá hrana zvyšuje stupeň vrcholu o 1 právě u dvou vrcholů, pak v každém grafu je počet hran roven polovině součtu stupňů všech vrcholů grafu. 1
20 Obrázek 11: Kompozice grafů P n [P ] a P [P n ]. Definice.9. Mějme dán graf G = (V,E). Řekneme, že graf H = (V,E ) je podgrafem grafu G, jestliže V V a současně E E. Pro graf, který vznikne z grafu G vynecháním jedné hrany uv, zavedeme označení G uv. Podobně graf, který vznikne z grafu G vynecháním jednoho vrcholu v a všech hran incidentních s tímto vrcholem, budeme značit G v. Je-li N nějaká podmnožina vrcholů grafu G, tak symbolem G N značíme graf, který vznikne z G odebráním všech vrcholů v N a všech hran incidentních s těmito vrcholy, možnost N = V(G) nepřipouštíme. Podobně, je-li M nějaká podmnožina hran grafu G, tak symbolem G M značíme graf, který vznikne z G odebráním všech hran v M. Speciálním případem podgrafu je indukovaný podgraf, který obsahuje všechny hrany původního grafu G, které jsou incidentní s vrcholy v množině V. Definice.10. Sled v grafu G je taková posloupnost vrcholů a hran (v 0,e 1,v 1,e,v,...,e n,v n ), že hrana e i má koncové vrcholy v i 1 a v i pro všechna i = 1,,...,n. Sled se nazývá (v 0,v n )-sled. Definice.11. Tah je sled, ve kterém se žádná hrana neopakuje. Tah s počátečním vrcholem u a koncovým vrcholem v budeme nazývat (u, v)-tah. Definice.1. Cesta je sled, ve kterém se neopakují vrcholy. Cestu s počátečním vrcholem u a koncovým vrcholem v budeme nazývat (u, v)-cesta. Graf, který vznikne z cyklu C n = v 1,v,...,v n přidáním vrcholu v 0 a všech hran v 0 v i pro i = 1,,...,n se nazývá kolo a značíme jej W n+1 (z anglického wheel ). Příklad takového grafu je na obrázku 1. 13
21 Obrázek 1: Sled, tah a cesta v grafu W 6+1. Definice.13. Řekneme, že vrchol v je dosažitelný z vrcholu u v grafu G, jestliže v G existuje (u,v)-sled. Graf je souvislý, jestliže pro každou dvojici vrcholů u,v V(G) existuje (u, v)-sled. V opačném případě je graf nesouvislý. Definice.14. Grafy G a H se nazývají isomorfní, jestliže existuje bijekce ϕ : V(G) V(H) taková, že každé dva vrcholy u,v V(G) jsou sousední právě tehdy, když jsou sousední vrcholy ϕ(u), ϕ(v) V(H). Píšeme G H. Zobrazení ϕ se nazývá isomorfismus. Například grafy K, a C 4 jsou isomorfní neboli K, C 4. Definice.15. Součet nebo disjunktní sjednocení grafu G a H je sjednocení grafů G a H, jejichž vrcholové množiny jsou disjunktní. Součet grafů značíme G + H. Symbolem kg budeme značit sjednocení takových k kopií grafu G, kde každé dvě kopie jsou vrcholově disjunktní. Výsledný graf kg nazýváme k kopií grafu G. Definice.16. Spojení grafu G a vrcholu v / V(G) je graf, který vznikne přidáním v do vrcholové množiny V(G) a současným přidáním všech hran vx, kde x V(G). Spojení značíme G v. Obecně spojení dvou disjunktnich grafů G H je graf, který vznikne ze součtu G+H přidáním všech hran xy, kde x V(G) a y V(H). Matice sousednosti Vrcholy grafu G označíme v 1,v,...,v n. Matice sousednosti A(G) je čtvercová matice řádu n, ve které je prvek a ij = 1 právě tehdy, když jsou vrcholy v i a v j sousední. V opačnem případě je a ij = 0. { 1 je-li vi v j E(G) a ij = 0 jinak. Matice A(G) je pro jednoduché grafy symetrická a součet čísel v i-tém řádku (v i-tém sloupci) matice A(G) je roven stupni vrcholu v i. 14
22 Matice sousednosti A(G) grafu G z Obrázku 4 je A(G) = a b c d e f a b c d e f
23 3 Degree-distance magic labeling Definice 3.1. Necht G = (V,E) je graf řádu n a neobsahuje izolované vrcholy. Pak bijektivní zobrazení f : V {1,,...,n}, pro které existuje k Q a pro každý vrchol v V platí f(u) u N(v) degv = k, nazveme degree-distance magic labeling. Uvedený zlomek udává váhu vrcholu v. Jestliže graf G obsahuje izolované vrcholy, jejich váhu neurčujeme. Kotzigova matice Definujeme Kotzigovu matici velikosti m n jako matici rozměru (m, n). Každý řádek obsahuje permutaci prvků množiny {1,,..., n} a každý sloupec má stejný součet prvků. Součet v každém sloupci je m n pokud je m sudé nebo n liché. Příklad Kotzigovy matice rozměru (, n). ( n+1 ( ) 1 n 1 n n n 1 1 ) = m(n+1), což je přirozené číslo, Součty ve sloupcích Kotzigovy matice rozměru(, n) jsou n+1. Kotzigova matice rozměru (3,n) existuje pouze tehdy, když je n liché, tedy n = r+1. 1 r+1 r+ r+3 r+1 r+1 r 1 1 r r r+1 r+ r+1 1 r Součty ve sloupcích Kotzigovy matice rozměru (3,n) jsou 3r+3. Kotzigovy matice s více řádky můžeme konstruovat tak, že pod sebe skládáme Kotzigovy matice rozměru (,n) a (3,n). Vždy si však musí být rovny počty sloupců daných matic. Jestliže v Kotzigově matici rozměru (,n) jsou součty ve sloupcích stejné a v Kotzigově matici rozměru (3, n) jsou součty ve sloupcích také stejné, pak složená Kotzigova matice má v každém sloupci stejný součet. Definice 3.. Kotzigova matice řádu (m,n) existuje tehdy, je-li m > 1 a m(n 1) 0 (mod ). Poznámka. Tedy je-li m liché, pak musí být n také liché. Pokud je m sudé, pak na paritě n nezáleží. Věta 3.3. Necht G = (V,E) je libovolný graf řádu n a zároveň platí, že m N\{1} a m(n 1) 0 (mod ). Pak grafová kompozice G[K m ] je degree-distance magic graf. 16
24 Důkaz. Důkaz je konstruktivní. Víme, že Kotzigova matice bude existovat v těchto případech. i) Pokud m 1 (mod ), pak v Kotzigově matici bude lichý počet řádků a původní graf G = (V,E) musí být řádu n N n 1 (mod ). ii) Pokud m 0 (mod ), pak v Kotzigově matici bude sudý počet řádků a původní graf G = (V,E) bude libovolného řádu n N. Kotzigova matice neexistuje tehdy, je-li graf G sudého řádu n a současně graf K m lichého řádu, pro m > 1. Pro provedení důkazu si označme: i) M je Kotzigova matice, která má v každém řádku čísla z množiny {1,,...,n} a prvky matice označíme a ij, ii) M je tak zvaná liftovaná Kotzigova matice obsahující právě čísla z množiny {1,,...,mn} a prvky matice označíme ã ij, iii) V(G) = {u 1,u,...,u n } vrcholy grafu G, iv) V(K m ) = {v 1,v,...,v m } vrcholy grafu K m. Ověříme následující dva předpoklady. I) Musíme sestavit liftovanou Kotzigovu matici tak, aby obsahovala všechna čísla z množiny {1,,...,mn}. Zobrazení čísel z množiny {1,,...,mn} na vrcholy grafové kompozice G[K m ] bude injektivní. Z matice M vznikne matice M tak, že v matici M se žádné číslo nebude opakovat. Můžeme použít funkci q((v i,u j )) = ã ij = (i 1)n+a ij, kde u j je vrchol v původním grafu G a v i je vrchol v doplňku kompletního grafu K m. Z původní Kotzigovy matice M dostaneme liftovanou Kotzigovu matici M, ve které v i-tém řádku jsou právě čísla z množiny {1+(i 1)n,+(i 1)n,...,n+(i 1)n}. Zde už je jasné, že zobrazení vrcholů grafové kompozice G[K m ] na čísla z množiny {1,,..., mn} je injektivní. 17
25 Než budeme pokračovat v důkazu věty, uvedeme si příklad Kotzigovy matice a liftované Kotzigovy matice, například rozměru (4, 6) Dále uvedeme například Kotzigovu matici a liftovanou Kotzigovu matici rozměru (3,7) II) V grafu G má vrchol u i souseda u j, pro i,j {1,,...,n} i j, když u i u j je hrana v G. Vezměme si libovolný vrchol grafu G[K m ], například (u,v ). V grafu G[K m ] má vrchol (u,v ) sousedy (u j,v t ), kde j {1,,...,n} a t {1,,...,m}. (u 4,v 3 ) (u 4,v ) (u 4,v 1 ) (u 1,v 3 ) (u 1,v ) (u 1,v 1 ) (u,v ) (u 5,v 3 ) (u 5,v ) (u 5,v 1 ) (u 3,v 3 ) (u 3,v ) (u 3,v 1 ) Obrázek 13: Část grafu G[K 3], znázornění vrcholu (u,v ) a jeho sousedů. 18
26 Váhu vrcholu(u,v ) můžeme vypočítat následujícím způsobem. w((u,v )) = m q((v t,u j )) u j N(u ) t=1 deg G[Km] (u,v ) = u j N(u ) t=1 m (t 1)n+a tj m deg G (u ) = = u j N(u ) m(mn+1) m deg G (u ) = deg G(u ) m(mn+1) m deg G (u ) = mn+1 Nyní důkaz dokončíme. Je potřeba vypočítat váhu obecného vrcholu (u i,v s ), kde i {1,,...,n} a s {1,,...,m}. w((u i,v s )) = m q((v t,u j )) u j N(u i ) t=1 deg G[Km] (u i,v s ) = u j N(u i ) t=1 m (t 1)n+a tj m deg G (u i ) = = u j N(u i ) m(mn+1) m deg G (u i ) = deg G(u i ) m(mn+1) m deg G (u i ) = mn+1 Váha obecného vrcholu (u i,v s ) v grafu G[K m ] je rovna (mn + 1)/, čísla m a n jsou konstanty. Tedy můžeme psát, že (mn+1)/ = k, kde k je magická konstanta grafu G[K m ] v degree-distance magic labelingu. Výše uvedený důkaz nám současně dává také návod, jak zkonstruovat degreedistance magic graf G[K m ], kde G je graf řádu n, avšak pouze za předpokladu, že existuje Kotzigova matice s n sloupci a m řádky. Příklad 3.4. Sestavme degree-distance magic graf S 4 [K 3 ], který je znázorněný na obrázku 14. Pro m = 3 a n = 5 musíme zkonstruovat Kotzigovu matici M se 3 řádky a 5 sloupci. Pro zadaný graf S 4 [K 3 ] pomocí funkce q upravíme Kotzigovu matici M na liftovanou Kotzigovu matici M tak, aby v různých řádcích byla různá čísla. q((v i,u j )) = ã ij = (i 1)n+a ij M = M =
27 u u 4 u 5 u v 1 v u 3 v Obrázek 14: Grafy S 4, K 3 a degree-distance magic ohodnocení grafu S 4 [K 3 ]. Jestliže máme liftovanou Kotzigovu matici M, pak můžeme ohodnotit vrcholy grafu S 4 [K 3 ] tak, že čísla z každého sloupce matice M přiřadíme vrcholům, které odpovídají jedné kopii grafu K 3. Poznámka. Při grafové kompozici G[K m ], m N \ {1} a m 0 (mod ), je výsledný graf vždy sudého řádu. Navíc výsledný graf bude vždy degree-distance magic graf, jelikož Kotzigova matice má sudý počet řádků. Víme, že Kotzigova matice rozměru (m,n) neexistuje tehdy, je-li m liché a n je sudé. Můžeme se tedy ptát, zda existuje takový graf G, aby grafová kompozice G[K m ] byla pro n sudé a m liché degree-distance magic graf. Problém 3.5. Existuje graf G = (V,E) řádu n 0 (mod ) takový, že grafová kompozice G[K m ], m N\{1} a m 1 (mod ) je degree-distance magic graf? Věta 3.6. Graf C n [K m ], n N a n 0 (mod 4), m N\{1} a m 1 (mod ) je degree-distance magic graf. Dříve než přistoupíme k důkazu Věty 3.6, zavedeme následující pojem. Upravená Kotzigova matice Už víme, že Kotzigova matice rozměru (m,n) neexistuje tehdy, je-li m liché a n je sudé. Navrhneme tedy novou konstrukci Kotzigovy matice tak, aby měla ve sloupcích dva různé součty, každý z těchto součtů bude v matici právě n/ krát. Sestavme matici A = (a ij ). 0
28 j i = 1 r+ j i = ;1 j r a ij = 4r+1 j i = ;r+1 j r r+j j r i = 3;1 j r i = 3;r+1 j r Zaved me upravenou Kotzigovu matici rozměru (3, n), kde n = r. 1 r r+1 r+ r r r r 1 r 3 1 r+1 r+ r 1 r Označme si sloupce matice jako s 1,s,...,s n. Ověříme součty ve sloupcích upravené Kotzigovy matice rozměru (3,n). Ve sloupcích s 1 až s n/ jsou součty a ve sloupcích s n/+1 až s n jsou součty j +(r+ j)+(r+j) = 3r+ j +(4r+1 j)+( r+j) = 3r+1. Dále zaved me upravenou Kotzigovu matici rozměru(, n). Libovolný počet těchto matic můžeme připojit za upravenou Kotzigovu matici rozměru (3,n) jako nové řádky. ( ) 1 r r+1 r+ r r r 1 r+1 r r 1 1 Upravenou Kotzigovu matici s více řádky můžeme konstruovat tak, že pod sebe skládáme matice rozměru (,n) a (3,n). Vždy si však musí být rovny počty sloupců daných matic. My však potřebujeme, aby každé číslo bylo v matici právě jednou. Toho dosáhneme tak, že použijeme funkci q((v i,u j )) = ã ij = (i 1)n+a ij. Výsledná matice bude liftovaná upravená Kotzigova matice s vlastnostmi popsanými výše. Důkaz. Uvědomme si, že pro graf C n [K m ] neexistuje Kotzigova matice řádu (n,m), kde n 0 (mod 4) a liché m. Použijeme výše popsanou konstrukci liftované upravené Kotzigovy matice, kde ve sloupcích máme dva různé součty, každý z těchto součtů je v matici právě n/ krát. 1
29 Kompozice C n [K m ] obsahuje n kopií grafu K m. Zaved me bijektivní zobrazení f : K m {1,,...,n} tak, že i-tá kopie K m sousedí s (i 1). kopií a (i+1). kopií K m. Pro i = 1 definujeme (i 1). kopii K m jako n-tou kopii K m. Pro i = n definujeme (i+1). kopii K m jako 1. kopii K m. Pokud: i 1 (mod 4) i (mod 4), pak přiřad me i-té kopii K m označení A i. i 3 (mod 4) i 0 (mod 4), pak přiřad me i-té kopii K m označení B i. Kopií označených A i je stejně, jako označených B i a to právě n/. Změňme index kopií označených jako A i tak, aby i {1,,...,n/} a změňme index kopií označených jako B i tak, aby i {n/ + 1,n/ +,...,n}. Každá kopie grafu K m sousedí s jednou kopií označenou jako A a s jednou kopií označenou jako B. A 1 A B 4 B 3 Obrázek 15: Graf C 4 [K 3 ] a označení kopií K 3. Označme sloupce liftované upravené Kotzigovy matice M jako s 1,s,...,s n. Sloupec s p : p {1,,...,n/} přiřadíme kopii označené jako A i, pokud i = p. Sloupec s q : q {n/ + 1,n/ +,...,n} přiřadíme kopii označené jako B i, pokud i = q. Nakonec vrcholům dané kopie K m injektivně přiřadíme čísla příslušného sloupce. Z definice upravené Kotzigovy matice je jasné, že příslušná liftovaná Kotzigova matice bude obsahovat každé číslo z množiny {1,,...,mn} právě jednou. Jsou také zaručeny konstantní součty v levé i pravé polovině upravené Kotzigovy matice. Každý vrchol má právě m sousedů, m sousedů přísluší kopii grafu K m označené jako A a dalších m sousedů přísluší kopii grafu K m označené jako B. Pro vyjádření váhy vrcholu si označíme: i) V(C n ) = {u 1,u,...,u n } vrcholy grafu C n, ii) V(K m ) = {v 1,v,...,v m } vrcholy grafu K m,
30 iii) s sp : p {1,,...,n/} součet p-tého sloupce, iv) s sq : q {n/+1,n/+,...,n} součet q-tého sloupce. Vypočítejmeváhuobecnéhovrcholu(u i,v s ),kdei {1,,...,n}as {1,,...,m}. w((u i,v s )) = s sp +s sq deg (u G[Km] i,v s ) = s s p +s sq m Nyní je už jasné, že každý vrchol bude mít stejnou váhu a výsledný graf bude distance magic graf, navíc bude současně i degree-distance magic graf. Příklad 3.7. Sestavme degree-distance magic graf C 4 [K 3 ], který je znázorněný na obrázku 16. Nejprve provedeme konstrukci upravené Kotzigovy matice M, která obsahuje dva různé součty (konkrétně součty 7 a 8), každý právě dvakrát. Pomocí funkce q upravíme upravenou Kotzigovu matici M na liftovanou upravenou Kotzigovu matici M, kde každé číslo z množiny {1,,...,1} je právě jednou. q((v i,u j )) = ã ij = (i 1)n+a ij M = M = Obrázek 16: Graf C 4 [K 3 ]. Můžeme využít konstrukce z důkazu Věty 3.6 neboli konstrukce degree-distance magic grafů C n [K m ], kde n N n 0 (mod 4), m N\{1} m 1 (mod ) tak, že budeme i kopií takových grafů skládat na sebe podle následující konstrukce. Máme dvě možnosti jak popsat skládání grafů. 3
31 Ještě před provedením grafové kompozice si vezmeme i kopií grafů C n, pro n N n 0 (mod 4) a obarvíme je dvěma barvami tak, aby každý vrchol měl jednoho souseda první barvy a jednoho souseda druhé barvy. Nyní vybereme libovolné dva správně obarvené grafy C n a druhý graf položíme na první tak, že vybereme v druhém grafu jeden vrchol obarvený první barvou a jeden vrchol obarvený druhou barvou a ztotožníme je s vrcholy prvního grafu vždy stejné barvy. Nesmíme však vybrat v obou grafech sousední vrcholy, nebot po slepení grafů nemůžeme mít zdvojené hrany. UkaždéhografuC n [K m ]zcelkověitěchtografůpostupujmejakovpředchozím důkazu, kde jsme si označili kopie grafu K m písmeny A a B. Když máme grafy C n [K m ] označeny, můžeme grafy skládat na sebe následujícím způsobem. VezmemejedengrafC n [K m ]atenpřeložímedruhýmgrafemc n [K m ].Udruhého grafu vybereme jednu kopii K m typu A a její vrcholy ztotožníme s vrcholy jakékoliv kopie K m typu A prvního grafu, dále u druhého grafu vybereme jednu kopii K m typu B a její vrcholy ztotožníme s vrcholy jakékoli kopie K m typub prvníhografu.nesmímevšakvybratvobougrafechsousedníkopiek m. Výše popsanou konstrukci můžeme zobecnit tak, že před provedením grafové kompozice si vezmeme i kopií grafů C n, pro n N n 0 (mod 4) a obarvíme je dvěma barvami tak, aby každý vrchol měl jednoho souseda první barvy a jednoho souseda druhé barvy. Nyní vybereme libovolné dva správně obarvené grafy C n a druhý graf položíme na první tak, že vybereme v druhém grafu t vrcholů obarvených první barvou a t vrcholů obarvených druhou barvou a ztotožníme je s vrcholy prvního grafu vždy stejné barvy. Alespoň v jednom z těchto dvou grafů C n bude platit, že indukovaný podgraf tvořený takovými t vrcholy bude obsahovat pouze izolované vrcholy, aby nedošlo ke zdvojení hran, což je v jednoduchém grafu nepřípustné. Můžemesamozřejmě skládat různědlouhécykly.naobrázku17jsouznázorněny dva grafy, graf vlevo je složený ze dvou cyklů C 8 a graf vpravo je složený z cyklu C 8 a cyklu C 16. U grafu vpravo si všimněme, že indukovaný podgraf tvořený vybranými vrcholy cyklu C 16 obsahuje pouze izolované vrcholy, avšak indukovaný podgraf tvořený vybranými vrcholy cyklu C 8 neobsahuje pouze izolované vrcholy, ale také jednu hranu. Věta 3.8. Jestliže existuje vrcholové obarvení grafu G = (V, E) takové, aby pro každý vrchol u i V platilo, že má právě deg(u i )/ sousedů první barvy, deg(u i )/ sousedů druhé barvy a počet vrcholů obarvených první barvou je stejný jako počet 4
32 A A B B B B B A A A A A A B B B B A A A B B B B A A A A A A B B B B Obrázek 17: Dva obarvené grafy složené z cyklů. vrcholů obarvených druhou barvou, pak grafová kompozice G[K m ], kde m > 1 je degree-distance magic graf. Věta 3.8 je zobecněním Věty 3.6 a opět využívá konstrukci upravené Kotzigovy matice. Důkaz Věty 3.8 vychází z důkazu Věty 3.6. Důkaz. Graf G řádu n má n/ vrcholů první barvy a n/ vrcholů druhé barvy. Tento předpoklad je důležitý, protože můžeme využít konstrukci upravené Kotzigovy matice, kde máme zaručeny konstantní součty v levé i pravé polovině upravené Kotzigovy matice. Pro vyjádření váhy vrcholu si označíme: i) V(C) = {u 1,u,...,u n } vrcholy grafu G, ii) V(K m ) = {v 1,v,...,v m } vrcholy grafu K m, iii) s sa : A {1,,...,n/} součet libovolného sloupce první poloviny upravené Kotzigovy matice, iv) s sb : B {n/ + 1,n/ +,...,n} součet libovolného sloupce druhé poloviny upravené Kotzigovy matice. 5
33 Víme, že každý vrchol grafu G má deg(u i )/ sousedů první barvy a deg(u i )/ sousedů druhé barvy. Můžeme tedy vyjádřit váhu obecného vrcholu (u i,v s ), kde i {1,,...,n} a s {1,,...,m}. w((u i,v s )) = deg G(u i )/ s sa +deg G (u i )/ s sb deg G[Km] (u i,v s ) = deg G(u i )/(s sa +s sb ) deg G (u i ) m = s s A +s sb m Váhu obecného vrcholu (u i,v s ) v grafu G[K m ] jsme vyjádřili. Můžeme psát, že s sa +s sb m = k, kde k je magická konstanta grafu G[K m ] v degree-distance magic labelingu a známe hodnoty s sa a s sb. Navrhněme konstrukci grafů, pro které platí, že každý vrchol u i V má právě deg(u i )/ sousedů první barvy, deg(u i )/ sousedů druhé barvy a počet vrcholů obarvených první barvou je stejný jako počet vrcholů obarvených druhou barvou. Zabývat se budeme grafy C n [K m ], kde n N n 0 (mod 4) n 1. Předpokládejme,žemámesprávněobarvenýgrafC n tak,žekaždývrcholmájednoho souseda první barvy a jednoho souseda druhé barvy. Konstrukce takového grafu je popsána v důkazu Věty 3.6. VesprávněobarvenémgrafuC n ztotožnímedvavrcholystejnébarvytak,abychom vytvořili trojcyklus. Dále ztotožníme dva vrcholy druhé stejné barvy tak, abychom vytvořili další trojcyklus a zároveň (n 6)-cyklus a nejkratší cesta od prvního ztotožněného vrcholu k druhému ztotožněnému vrcholu je (n 6)/. Takový graf je znázorněn na obrázcích 18 a 19. Graf značíme D n (z anglického candy ), protože graf vypadá jako sladkost. Všimněte si, že graf D n není možné získat konstrukcí ze strany 4. A B A B B A A B A B Obrázek 18: Vrcholové obarvení grafu D 1. 6
34 A B B A A B B A A B B A A B Obrázek 19: Vrcholové obarvení grafu D Grafy s vrcholy lichého stupně Mějme graf G = (V,E) řádu n. Z Věty.8 (Princip sudosti) víme, že neexistuje graf lichého řádu se všemi vrcholy lichého stupně. Problém 3.9. Existuje degree-distance magic graf řádu n 0 (mod ), kde má každý vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod )? Prozkoumáním podgrafu indukovaného na vrcholech s lichým ohodnocením umíme dokázat následující větu. Věta Neexistuje graf G = (V,E) řádu n (mod 4), kde má každý vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ). Důkaz. Důkaz provedeme tak, že vyjádříme magickou konstantu k dvěma různými způsoby, metodou dvojího počítání. V prvním vyjádření magické konstanty k provedeme metodu dvojího počítání součtu všech vah. I) První vyjádření magické konstanty k provedeme tak, že porovnáme následující dvě vyjádření. i) Víme, že z Definice 3.1 platí v i V(G) : w(v i ) = f(u) u N(v) degv = k. Dále vyjádříme součet ohodnocení sousedů vrcholu v i v grafu G = (V,E), kde v i V. k deg(v i ) = k deg(v i ) = k E (1) v i V v i V 7
35 ii) Příspěvek do celkového součtu od vrcholu v i, součet přes všechny vrcholy je n i deg(v i ). () i=1 U vyjádření() si všimněme, že paritu i-tého součtu sumy určuje výhradně číslo i, jelikož všechny stupně vrcholů deg(v i ) jsou liché. Vyjádření (1) a () se sobě musí nutně rovnat. Vyjádřeme si z rovnosti (1) a () magickou konstantu k. k E = k = n i deg(v i ) i=1 n i deg(v i ) i=1 E (3) Jestliže platí, že počet vrcholů je n (mod 4), pak n i deg(v i ) i=1 je liché číslo, E ve jmenovateli je sudé číslo. První vyjádření magické konstanty k máme. II) Provedeme druhé vyjádření magické konstanty k. Obecně pro degree-distance magic graf platí f(u) k = u N(v) deg(v). (4) V čitateli může být sudé nebo liché číslo a ve jmenovateli je vždy liché číslo. Vyjádření (3) a (4) konstanty k jsou správně. Neshodují se v paritě čitatele a jmenovatele, tudíž degree-distance magic graf řádu n (mod 4), kde má každý vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ), nemůže existovat. Naznačíme neshodu parity čitatele a jmenovatele ve vyjádření (3) a (4). L S S L L, kde S reprezentuje sudé číslo a L reprezentuje liché číslo. 8
36 Vyřešili jsme tři čtvrtiny Problému 3.9. Stále však zůstává otevřený problém, zda existuje degree-distance magic graf řádu n 0 (mod 4), kde má každý vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ). S využitím Věty 3.7 z pozdější kapitoly lze dokázat následující větu, která kompletně řeší Problém 3.9. Následující věta byla dokázána těsně před odevzdáním bakalářské práce. Věta Neexistuje degree-distance magic graf G řádu n 0 (mod ), kde má alespoň jeden vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ). Důkaz. Důkaz provedeme tak, že vyjádříme magickou konstantu k dvěma různými způsoby, metodou dvojího počítání. I) Magická konstanta degree-distance magic grafu je podle Věty 3.7 rovna (n + 1)/. Jestliže počet vrcholů grafu G je sudý, pak magická konstanta k grafu G bude ve tvaru kde L reprezentuje liché číslo. k = L, II) Víme, že z Definice 3.1 platí v i V(G) : w(v i ) = f(u) u N(v) deg(v) = k. Pokud má alespoň jeden vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ), pak magická konstanta k takového vrcholu v i bude ve tvaru k = X L, kde L reprezentuje liché číslo a X reprezentuje součet ohodnocení sousedů. Dochází k neshodě parity vyjádření magické konstanty k a magické konstanty k u vrcholu v i, který má stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ). Neexistuje tedy degreedistance magic graf sudého řádu, kde má alespoň jeden vrchol v i stupeň vrcholu deg(v i ) 1 (mod ). 9
37 3. Pravidelné grafy Nyní prozkoumáme vztah mezi distance magic labelingem a degree-distance magic labelingem pravidelných grafů. Věta 3.1. Každý pravidelný distance magic graf G = (V, E) je zároveň pravidelný degree-distance magic graf. Důkaz. Pro všechny vrcholy v i pravidelného distance magic grafu G = (V,E) platí, v i V(G) : degv i = r, kde r je přirozené číslo. Z definice distance magic labelingu víme, že pro graf G existuje distance magic labeling f a magická konstanta k. f(u) = k u N(v) Definice 3.1 degree-distance magic labelingu vychází z definice distance magic labelingu. f(u) u N(v) = k degv degv = k r = k U grafů s distance magic labelingem a degree-distance magic labelingem se budou lišit pouze konstanty k a k. Jestliže je graf r-pravidelný, pak je číslo ve jmenovateli stejné pro každý vrchol a je tedy jasné, že množina pravidelných distance magic grafů je totožná s množinou pravidených degree-distance magic grafů. Navíc si můžeme uvědomit, že množina pravidelných degree-distance magic grafů je vlastní podmnožinou degree-distance magic grafů. Nepravidelné degree-distance magic grafy lze konstruovat například pomocí Věty Distance magic labeling a degree-distance magic labeling Nyní prozkoumáme vztah mezi distance magic labelingem a degree-distance magic labelingem nepravidelných grafů. Věta 3.13 je citována ze článku [1], shrnuje existenci distance magic labelingu vybraných základních tříd grafů. Věta DistancemagiclabelinggrafuP n existujepouzepokudn {1,3}. Distance magic labeling grafu C n existuje pouze pokud n = 4. Distance magic labeling grafu K n existuje pouze pokud n = 1. 30
38 Distance magic labeling grafu W n existuje pouze pokud n = 4. Věta 3.14 je citována ze článku [1]. Věta Necht platí 1 a 1 a p, kde p 3. Necht s i = i a j. j=1 Pak existuje distance magic labeling kompletního multipartitního grafu H a1,,a p právě tehdy, když jsou splněny následující podmínky: a, n(n+1) 0 (mod p), kde n = s p = V(H a1,,a p ) a (n+1 j) in(n+1) pro 1 i p. p s i j= Obrázek 0: Distance magic labelingy pro kompletní bipartitní grafy na 16 vrcholech. Problém Existuje distance magic graf G = (V,E), který by současně nebyl degree-distance magic graf? Víme, že daný graf G = (V,E) nemůže být pravidelný, protože pak by podle věty 3.1 byl degree-distance magic graf. Odpověd na tento problém dá Věta 3.14 s Větou
39 Věta Degree-distance magic labeling grafu K m,n neexistuje právě tehdy, když je m a n liché. Důkaz. Rozdělíme důkaz do dvou částí. V první části důkazu ukážeme, že neexistuje degree-distance magic labeling grafu K m,n, pokud je m a n liché. Ve druhé části důkazu navrhneme konstrukci degree-distance magic labelingu grafu K m,n. I) Ukažme, že neexistuje degree-distance magic labeling grafu K m,n, pokud je m a n liché. UvažujmemnožinukompletníchbipartitníchgrafůK m,n,kdemájednazedvou partit grafu m vrcholů a druhá n vrcholů. V partitě, kde je m vrcholů, má každý vrchol stupeň n a v partitě, kde je n vrcholů, má každý vrchol stupeň m. Pro degree-distance magic grafy K m,n platí, že existuje zobrazení f : V {1,,...,m+n} a konstanta k Q taková, aby pro každý vrchol v V platilo f(u) u N(v) degv = k. Pro provedení důkazu si označme součet množiny čísel {1,,...,m+n} jako s = (1+m+n)(m+n), kde s N. Dále mějme libovolné přirozené číslo c N, pro které platí c < s. Jelikož každý vrchol v partitě m má n sousedů, pak musí platit, že součet ohodnocení vrcholů v partitě s n vrcholy vydělený počtem vrcholů v partitě s n vrcholy, se musí rovnat součtu ohodnocení vrcholů v partitě s m vrcholy vyděleného počtem vrcholů v partitě s m vrcholy. Zapišme toto tvrzení následujícím způsobem. s c n (1+m+n)(m+n) c n m(1+m+n)(m+n) = c m = c m cm = cn c = m(1+m+n) 3
40 Pro vrcholy v partitě n platí, že součet ohodnocení těchto vrcholů je c = m(1+m+n). Nyní už snadno dopočítáme součet ohodnocení vrcholů v partitě m. s c = (1+m+n)(m+n) m(1+m+n) = n(1+m+n) Mámesoučtyohodnocenívrcholůvpartitěmin.Ztěchtodvousoučtůjejasné, že pokud obě partity budou mít lichý počet vrcholů, pak nebude existovat degree-distance magic labeling, protože čitatel obou zlomků bude liché číslo, přičemž c i (s c) jsou přirozená čísla. II) Navrhněme konstrukci degree-distance magic labelingu grafu K m,n, pokud má alespoň jedna partita sudý počet vrcholů. Jelikož platí, že K m,n je isomorfní s K n,m, budeme požadovat, aby počet vrcholů v partitě s m vrcholy byl sudý. Rozdělme množinu čísel {1,,...,m+n} následovně a barevně množinu čísel rozlišme. { 1,,..., m, m +1, m +,..., m +n, m +n+1, m } +n+,...,m+n Vrcholům partity s m vrcholy přiřadíme čísla z množin { 1,,..., m } { m +n+1, m } +n+,...,m+n. Vrcholům partity s n vrcholy přiřadíme čísla z množiny { m +1, m +,..., m +n }. Musíme ukázat, že součet ohodnocení vrcholů v partitě s n vrcholy vydělený počtem vrcholů v partitě s n vrcholy se bude rovnat součtu ohodnocení vrcholů v partitě s m vrcholy vyděleného počtem vrcholů v partitě s m vrcholy. ( m +1+m +n)n n (m+n+1) (m+n+1) (m+n+1) = = = (1+ m )m + (m +n+1+m+n)m m ( m +m 4 ) + (3m 4 +mn+m ) (m+n+1)m m m = (m+n+1) 33
41 Vidíme, že součet ohodnocení vrcholů v partitě s n vrcholy vydělený počtem vrcholů v partitě s n vrcholy je rovnen součtu ohodnocení vrcholů v partitě s m vrcholy vyděleného počtem vrcholů v partitě s m vrcholy. Degree-distance magiclabelinggrafuk m,n existuje,pokudmáalespoňjednapartitasudýpočet vrcholů. Víme, kdy neexistuje degree-distance magic labeling grafu K m,n. Věta 3.14 nám říká, kdy existuje distance magic labeling grafu K m,n. Pokusme se najít nekonečně mnoho nepravidelných grafů, pro které existuje distance magic labeling a neexistuje degree-distance magic labeling. Zkusme například grafy K m,m, kde m je liché a ukažme, že m 4. Z Věty 3.16 víme, že neexistuje degree-distance magic labeling grafu K m,m pro liché m, protože obě partity by měly lichý počet vrcholů. Musíme ověřit podmínky Věty 3.14, abychom zjistili, zda K m,m má distance magic labeling. a Podmínka m platí, dokonce musí platit m 3, protože nejmenší možný graf je K 1,3. n(n+1) 0 (mod p), kde n = s p = V(H a1,,a p ) Označme si m = t+1, kde t je přirozené číslo. Pak můžeme přepsat K m,m na K t 1,t+1. s i n = t 1+t+1 = 4t n(n+1) 0 (mod 4) 4t(4t+1) 0 (mod 4) (5) Podmínka dělitelnosti (5) platí pro každé liché m. (n+1 j) in(n+1) pro 1 i p j=1 p 34
42 Vyřešíme nerovnici pro i = 1: m (m +1 j) (m )(m 1) 4 j=1 m (m +1) j=1 (m )(m 1) m j=1 m j=1 m 4m+1 0 j (m 1)(m 1) j (m 1)(m 1) Nerovnice má kladná řešení na intervalu m 4, ). Vyřešíme nerovnici pro i = : m m j=1 (m +1 j) (m )(m 1) 4 (m +1) j=1 (m )(m 1) m j=1 m j=1 j (m 1)(m 1) j (m 1)(m 1) (m )(m 1) (m )(m 1) (m 1)(m 1) (m )(m 1) (m 1)(m 1) (m 1)(m 1) (m 1)(m 1) Nerovnice je vždy splněna. Všechny předpoklady jsou splněny, existuje tedy distance magic labeling grafu K m,m, kde m je liché a m 4. Nepravidelné grafy, pro které existuje distance magic labeling a neexistuje degree-distance magic labeling, jsou K m,m, kde m je liché a m 4. Nyní se pokusme najít nekonečně mnoho nepravidelných grafů, pro které existuje distance magic labeling i degree-distance magic labeling. 35
43 Zkusme například grafy K m 1,m, kde m je sudé a m. Z Věty 3.16 víme, že degree-distance magic labeling grafu K m 1,m existuje. Musíme ověřit podmínky Věty 3.14, abychom zjistili, zda K m 1,m má distance magic labeling. a Podmínka m jistě platí, nejmenší možný graf je K 1,. n(n+1) 0 (mod p), kde n = s p = V(H a1,,a p ) Označme si m = t, kde t je přirozené číslo. Pak můžeme přepsat K m 1,m na K t 1,t. s i n = t 1+t = 4t 1 n(n+1) 0 (mod 4) (4t 1)(4t 1+1) 0 (mod 4) Podmínka dělitelnosti (6) platí pro každé sudé m. (n+1 j) in(n+1) pro 1 i p j=1 p Vyřešíme nerovnici pro i = 1: j=1 (4t 1)4t 0 (mod 4) (6) m 1 (m 1+1 j) (m 1)(m 1+1) 4 m 1 j=1 m (m 1)m m 1 j=1 m 1 j=1 j (m 1)m j (m 1)m (m 1)4m m(m 1) (m 1)m m m 0 Nerovnice má kladná řešení na intervalu m, ). 36
44 Vyřešíme nerovnici pro i = : m 1 j=1 (m 1+1 j) (m 1)(m 1+1) 4 m 1 j=1 m (m 1)m m 1 j=1 m 1 j=1 j m(m 1) j m(m 1) 4m m m +m m m 4m m 4m m Nerovnice je vždy splněna. Všechny předpoklady jsou splněny, existuje tedy distance magic labeling i degreedistance magic labeling grafu K m 1,m, kde m je sudé a m. Nepravidelné grafy, pro které existuje distance magic labeling i degree-distance magic labeling, jsou K m 1,m, kde m je sudé a m. Problém Existuje graf, pro který existuje degree-distance magic labeling a neexistuje distance magic labeling? Odpověd na tento problém dá Věta 3.14 s Větou Věta Pro graf K,n, kde n N : n 5, existuje degree-distance magic labeling a neexistuje distance magic labeling. Důkaz. Pro distance magic graf K,n platí, že součty v obou partitách si jsou rovny. Vrcholy grafu K,n zobrazujeme na čísla z množiny {1,,...,n,n+1,n+}, celkový počet vrcholů je n +. Pokud bychom chtěli sestrojit distance magic graf K,n, budeme muset v partitě se dvěma vrcholy použít co nejvyšší čísla. Chceme najít takové přirozené číslo n, pro které platí, že součet čísel (n+) a (n+1) je menší než součet čísel z množiny {1,,...,n}. (n+)+(n+1) < (1+n)n 4n+6 < n +5n+6 n +3n+6 < 0 Kvadratická nerovnice má kladné řešení pouze pro n 1,4. Tedy pro n 5 neexistuje distance magic labeling grafu K,n. 37
45 Poznámka. Výše uvedený důkaz bychom mohli obdobně použít na kompletní bipartitní grafy K m,n+m, kde jedna partita bude obsahovat tak málo vrcholů, aby neexistoval distance magic labeling daného grafu K m,n+m. Chtěli bychom najít takové přirozené číslo n, pro které platí, že součet čísel z množiny{(n+1),(n+),...,(n+m)} je menší než součet čísel z množiny {1,,...,n}. Musíme však vzít v potaz Větu 3.16 o existenci degree-distance magic labelingu pro kompletní bipartitní grafy K m,n. (n+m)+ +(n+)+(n+1) < (1+n)n ((n+1)+(n+m))m < (1+n)n n +m +nm n+m < 0 n +(m 1)n+(m +m)1 < 0 (7) Vyřešíme kvadratickou nerovnici (7) s parametrem m. D = (m 1) +4(m +m) D = 8m +1 Diskriminant je kladný při libovolném parametru m. Kvadratická nerovnice má dva kořeny x 1 a x. x 1 = (m 1)+ 8m +1 x = (m 1) 8m +1 Zajímá nás množina řešení max(x 1,x ), ). Jestliže máme zadaný parametr m, pak vypočítáme, jaké musí být minimálně n, aby pro graf K m,n+m neexistoval distance magic labeling. Příklad Sestrojme pro graf K,5 degree-distance magic labeling Obrázek 1: Degree-distance magic labeling grafu K,5. Všimněme si, že distance magic labeling grafu K,5 opravdu neexistuje, jelikož součet dvou nejvyšších čísel je 13 a součet zbývajících čísel je 15. Součet ohodnocení 38
46 v partitě s dvěma vrcholy nikdy nebude roven součtu ohodnocení v partitě s pěti vrcholy Znázornění distance magic grafů a degree-distance magic grafů PDM=PDDM DM DDM Obrázek : Znázornění DM, DDM, PDM a PDDM grafů Vennovým diagramem. Množiny distance magic grafů, degree-distance magic grafů a pravidelných grafů jsou znázorněny na obrázku. Množiny znázorněné černou barvou ve Vennově diagramu neobsahují žádné grafy a jsou prázdné. Neexistuje totiž takový pravidelný graf, který by měl bud pouze distance magic labeling nebo pouze degree-distance magic labeling, protože pravidelný graf má podle Věty 3.1 bud současně distance magic labeling i degree-distance magic labeling nebo ani jeden labeling. Víme, že množina pravidelných degree-distance magic grafů (PDDM) je vlastní podmnožina degree-distance magic grafů (DDM) a množina pravidelných distance magic grafů (PDM) je vlastní podmnožina distance magic grafů (DM). Množina všech pravidelných grafů je znázorněna zelenou barvou ve Vennově diagramu. Z Věty 3.1 víme, že množina pravidelných distance magic grafů (PDM) je totožná s množinou pravidelných degree-distance magic grafů (PDDM). Známe nekonečně mnoho pravidelných grafů, které mají distance magic labeling a zároveň degree-distance magic labeling. Například z Věty 3.6 víme, že grafy C n [K m ], kde n N n 0 (mod 4) a m N \ {1} m 1 (mod ) jsou pravidelné grafy a mají distance magic labeling i degree-distance magic labeling. Z Věty 3.16 víme, že degree-distance magic labeling grafu K m,n neexistuje právě tehdy, jestliže je m a n liché. V ostatních případech známe degree-distance magic 39
47 labeling grafu K m,n. Pravidelné grafy, které nemají distance magic labeling ani degree-distance magic labeling, jsou znázorněny zelenou barvou ve Vennově diagramu. Jsou to například cykly C n (pro n 4) a kompletní grafy K n (pro n > 1), na základě Věty Množina grafů, které mají distance magic labeling i degree-distance magic labeling a nejsou pravidelné, je znázorněna fialovou barvou ve Vennově diagramu. Jsou to například grafy K m 1,m, kde m je sudé a m, což je dokázáno na straně 35 na základě Věty 3.14 a Věty Množina grafů, které mají pouze distance magic labeling a nejsou pravidelné, je znázorněna červenou barvou ve Vennově diagramu. Jsou to například grafy K m,m, kde m je liché a m 4, což je dokázáno na straně 34 na základě Věty 3.14 a Věty Množina grafů, které mají pouze degree-distance magic labeling a nejsou pravidelné, je znázorněna modrou barvou ve Vennově diagramu. Jsou to například grafy K,m, kde m 5, což je dokázáno na základě Věty Další konstrukce degree-distance magic grafů Degree-distance magic labeling a grafové spojení Dalšímožnostkonstrukcedegree-distancemagicgrafuje,žegrafovékompoziciG[K m ], kdegjepravidelnýgrafamjesudépřirozenéčíslo,přidámenovývrchol,kterýbude hranou spojený s každým vrcholem grafové kompozice G[K m ]. Spojení grafu G[K m ] a vrcholu x značíme G[K m ] x, kde x je vrchol, který ke grafu G[K m ] přidáme a spojíme jej hranou s každým vrcholem G[K m ]. Věta 3.0. Mějme pravidelný graf G = (V,E) a grafovou kompozici G[K m ], kde m je sudé přirozené číslo. Potom graf G[K m ] x je degree-distance magic graf. Důkaz. Důkaz si rozdělíme do dvou částí. V první části se budeme zabývat grafovou kompozicí G[K m ] pravidelného grafu G a ve druhé části ukážeme, že graf G[K m ] x má degree-distance magic labeling. Nejprve si označme: i) V(G) = {u 1,u,...,u n } vrcholy pravidelného grafu G, ii) r jako stupeň pravidelnosti grafu G, iii) V(K m ) = {v 1,v,...,v m } vrcholy grafu K m. 40
H {{u, v} : u,v U u v }
Obyčejný graf Obyčejný graf je dvojice G= U, H, kde U je konečná množina uzlů (vrcholů) a H {{u, v} : u,v U u v } je (konečná) množina hran. O hraně h={u, v} říkáme, že je incidentní s uzly u a v nebo
Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2018/2019 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
Grafy. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta.
6 RNDr., Ph.D. Katedra didaktiky matematiky Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta petra.surynkova@mff.cuni.cz http://surynkova.info množina vrcholů a množina hran hrana vždy spojuje
Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
10 Podgrafy, isomorfismus grafů
Typické příklady pro zápočtové písemky DiM 470-2301 (Kovář, Kovářová, Kubesa) (verze: November 25, 2018) 1 10 Podgrafy, isomorfismus grafů 10.1. Určete v grafu G na obrázku Obrázek 10.1: Graf G. (a) největší
Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:
3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...
Aplikace 1-VMV ohodnocení grafů. Applications of 1-VMV labelings graphs
VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky Aplikace 1-VMV ohodnocení grafů Applications of 1-VMV labelings graphs 2012 Matěj Krbeček Rád bych
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
5 Orientované grafy, Toky v sítích
Petr Hliněný, FI MU Brno, 205 / 9 FI: IB000: Toky v sítích 5 Orientované grafy, Toky v sítích Nyní se budeme zabývat typem sít ových úloh, ve kterých není podstatná délka hran a spojení, nýbž jejich propustnost
Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace
RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,
Vrcholová barevnost grafu
Vrcholová barevnost grafu Definice: Necht G = (V, E) je obyčejný graf a k N. Zobrazení φ : V {1, 2,..., k} nazýváme k-vrcholovým obarvením grafu G. Pokud φ(u) φ(v) pro každou hranu {u, v} E, nazveme k-vrcholové
Základní pojmy teorie grafů [Graph theory]
Část I Základní pojmy teorie grafů [Graph theory] V matematice grafem obvykle rozumíme grafické znázornění funkční závislosti. Pro tento předmět je však podstatnější pohled jiný. V teorii grafů rozumíme
4 Pojem grafu, ve zkratce
Petr Hliněný, FI MU Brno, 2014 1 / 24 FI: IB000: Pojem grafu 4 Pojem grafu, ve zkratce Třebaže grafy jsou jen jednou z mnoha struktur v matematice a vlastně pouze speciálním případem binárních relací,
Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.
Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy
1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
Definice 1 eulerovský Definice 2 poloeulerovský
Dále budeme předpokládat, že každý graf je obyčejný a má aspoň tři uzly. Definice 1 Graf G se nazývá eulerovský, existuje-li v něm uzavřený tah, který obsahuje každou hranu v G. Definice 2 Graf G se nazývá
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
Těleso racionálních funkcí
Těleso racionálních funkcí Poznámka. V minulém semestru jsme libovolnému oboru integrity sestrojili podílové těleso. Pro libovolné těleso R je okruh polynomů R[x] oborem integrity, máme tedy podílové těleso
V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
LAPLACEOVA MATICE. Laplacian matrix of selected graph classes
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky LAPLACEOVA MATICE VYBRANÝCH TŘÍD GRAFŮ Laplacian matrix of selected graph classes 2014 Petra Hoffmannová
Stromové rozklady. Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom,
Stromové rozklady Zdeněk Dvořák 25. října 2017 Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom, β je funkce přiřazující každému vrcholu T podmnožinu vrcholů v G, pro každé
1 Vektorové prostory.
1 Vektorové prostory DefiniceMnožinu V, jejíž prvky budeme označovat a, b, c, z, budeme nazývat vektorovým prostorem právě tehdy, když budou splněny následující podmínky: 1 Je dáno zobrazení V V V, které
1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:
Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky
10 Přednáška ze
10 Přednáška ze 17. 12. 2003 Věta: G = (V, E) lze nakreslit jedním uzavřeným tahem G je souvislý a má všechny stupně sudé. Důkaz G je souvislý. Necht v je libovolný vrchol v G. A mějme uzavřený eurelovský
Funkce, elementární funkce.
Kapitola 2 Funkce, elementární funkce. V této kapitole si se budeme věnovat studiu základních vlastností funkcí jako je definiční obor, obor hodnot. Připomeneme si pojmy sudá, lichá, rostoucí, klesající.
Množiny, relace, zobrazení
Množiny, relace, zobrazení Množiny Množinou rozumíme každý soubor určitých objektů shrnutých v jeden celek. Zmíněné objekty pak nazýváme prvky dané množiny. Pojem množina je tedy synonymem pojmů typu soubor,
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),
Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 5. března 2013 Počátek teorie grafů Leonard Euler (1707 1783) 1735 pobyt v Královci (Prusko), dnes Kaliningrad (Rusko) Úloha:
Matematická analýza III.
1. - limita, spojitost Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Úvod Co bychom měli znát limity posloupností v R základní vlastnosti funkcí jedné proměnné (definiční obor, monotónnost, omezenost,... )
Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru
2. Systémy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních rovnic s koeficienty z pole reálných případně komplexních čísel. Uvádíme podmínku pro existenci řešení systému lineárních
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější
MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
9 Kolmost vektorových podprostorů
9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.
10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo
0. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo (PEF PaA) Petr Gurka aktualizováno 9. prosince 202 Obsah Základní pojmy. Motivace.................................2 Aritmetický vektorový
Teorie grafů Jirka Fink
Teorie grafů Jirka Fink Nejprve malý množinový úvod Definice. Množinu {Y; Y X} všech podmnožin množiny X nazýváme potenční množinoumnožiny Xaznačíme2 X. Definice. Množinu {Y; Y X, Y =n}všech n-prvkovýchpodmnožinmnožiny
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 31. března 2015 Počátek teorie grafů Leonard Euler (1707 1783) 1735 pobyt v Královci (Prusko), dnes Kaliningrad (Rusko)
Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.
1 Kapitola 1 Množiny 11 Základní množinové pojmy Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je souhrn, nebo soubor navzájem rozlišitelných objektů, kterým říkáme prvky 111 Princip rovnosti
Lineární algebra : Lineární prostor
Lineární algebra : Lineární prostor (3. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. dubna 2014, 14:43 1 2 3.1 Aximotické zavedení lineárního prostoru Číselné těleso Celou lineární
P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =
1 Výpočet inverzní matice Věta 1 Necht P U elementární matice vzniklá el úpravou U Pak je P U regulární Důkaz: Protože elementární úprava U je invertovatelná, existuje el úprava U, která vrací změny U
1 Soustavy lineárních rovnic
1 Soustavy lineárních rovnic 1.1 Základní pojmy Budeme uvažovat soustavu m lineárních rovnic o n neznámých s koeficienty z tělesa T (potom hovoříme o soustavě m lineárních rovnic o n neznámých nad tělesem
1 Lineární prostory a podprostory
Lineární prostory a podprostory Přečtěte si: Učebnice AKLA, kapitola první, podkapitoly. až.4 včetně. Cvičení. Které z následujících množin jsou lineárními prostory s přirozenými definicemi operací?. C
Důkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť.
Přednáška 3, 19. října 2015 Důkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť X i = M i I je jeho pokrytí otevřenými
Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška pátá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008 a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní
(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení, Lineární algebra 2 Řešení soustav lineárních rovnic se čtvercovou maticí soustavy (Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice) 16 a 21 října 2014 V dnešní přednášce
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. definice Vektorovým prostorem rozumíme neprázdnou množinu prvků V, na které
Algebraické struktury s jednou binární operací
16 Kapitola 1 Algebraické struktury s jednou binární operací 1.1 1. Grupoid, pologrupa, monoid a grupa Chtěli by jste vědět, co jsou to algebraické struktury s jednou binární operací? No tak to si musíte
1 Řešení soustav lineárních rovnic
1 Řešení soustav lineárních rovnic 1.1 Lineární rovnice Lineární rovnicí o n neznámých x 1,x 2,..., x n s reálnými koeficienty rozumíme rovnici ve tvaru a 1 x 1 + a 2 x 2 +... + a n x n = b, (1) kde koeficienty
M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA
M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento
Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy
Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy Lukáš Havrlant Univerzita Palackého 10. ledna 2014 Primární zdroj Jiří Adámek: Foundations of Coding. Strany 137 160. Na webu ke stažení, heslo:
Množiny, základní číselné množiny, množinové operace
2 Množiny, základní číselné množiny, množinové operace Pokud kliknete na některý odkaz uvnitř textu kromě prezentace, zobrazí se odpovídající příklad nebo tabulka. Levý Alt+šipka doleva nebo ikona Vás
GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY
KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY ARNOŠT VEČERKA VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ
Úvod do vybíravosti grafů, Nullstellensatz, polynomiální metoda
Úvod do vybíravosti grafů, Nullstellensatz, polynomiální metoda Zdeněk Dvořák 12. prosince 2017 1 Vybíravost Přiřazení seznamů grafu G je funkce L, která každému vrcholu G přiřadí množinu barev. L-obarvení
Operační výzkum. Síťová analýza. Metoda CPM.
Operační výzkum Síťová analýza. Metoda CPM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo
Báze a dimenze vektorových prostorů
Báze a dimenze vektorových prostorů Buď (V, +, ) vektorový prostor nad tělesem (T, +, ). Nechť u 1, u 2,..., u n je konečná posloupnost vektorů z V. Existují-li prvky s 1, s 2,..., s n T, z nichž alespoň
Základy informatiky. Teorie grafů. Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová
Základy informatiky Teorie grafů Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová Obsah přednášky Barvení mapy Teorie grafů Definice Uzly a hrany Typy grafů Cesty, cykly, souvislost grafů Barvení mapy
Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.
1.2. Cíle Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin. Průvodce studiem Množina je jedním ze základních pojmů moderní matematiky. Teorii množin je možno budovat
2. přednáška 8. října 2007
2. přednáška 8. října 2007 Konvergence v metrických prostorech. Posloupnost bodů (a n ) M v metrickém prostoru (M, d) konverguje (je konvergentní), když v M existuje takový bod a, že lim n d(a n, a) =
Derivace funkcí více proměnných
Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,
p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že
KAPITOLA 1: Reálná čísla [MA1-18:P1.1] 1.1. Číselné množiny Přirozená čísla... N = {1,, 3,...} nula... 0, N 0 = {0, 1,, 3,...} = N {0} Celá čísla... Z = {0, 1, 1,,, 3,...} Racionální čísla... { p } Q =
Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy
Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy 1.1 Relace a funkce V celém textu budeme používat následující označení pro číselné množiny: N množina všech přirozených čísel bez nuly, N={1, 2,
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 28. února 2017 Metainformace materiály: jan.brezina.matfyz.cz/vyuka/tgh (./materialy/crls8.pdf - Introduction to algorithms)
Teorie grafů. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek
Teorie grafů Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Opakování z minulé přednášky Co je to složitostní třída? Jaké složitostní třídy známe? Kde leží hranice mezi problémy řešitelnými
LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25
Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.
Determinanty Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Determinanty Definice determinantu Sarrusovo a křížové pravidlo Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu Výpočet determinantů 2 Inverzní
fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu http://akademie.ldf.mendelu.cz/cz (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.
Základy lineárního programování Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
Množiny. množinové operace jsou mírně odlišné od
Množiny Množina se dá chápat jako soubor prvků. ( Např. lidé na planetě zemi tvoří jednu velkou množinu.) Každá množina tedy obsahuje určitý počet prvků, který může být konečný (lze spočítat) nebo nekonečný
M - Příprava na pololetní písemku č. 1
M - Příprava na pololetní písemku č. 1 Určeno pro třídy 3SA, 3SB. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
POSLOUPNOSTI A ŘADY Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2018/2019 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
POSLOUPNOSTI A ŘADY Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
Naproti tomu gramatika je vlastně soupis pravidel, jak
1 Kapitola 1 Úvod V přednášce se zaměříme hlavně na konečný popis obecně nekonečných množin řetězců symbolů dané množiny A. Prvkům množiny A budeme říkat písmena, řetězcům (konečným posloupnostem) písmen
Vybíravost grafů, Nullstellensatz, jádra
Vybíravost grafů, Nullstellensatz, jádra Zdeněk Dvořák 10. prosince 2018 1 Vybíravost Přiřazení seznamů grafu G je funkce L, která každému vrcholu G přiřadí množinu barev. L-obarvení je dobré obarvení
Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2018/2019 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
zejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.
Kapitola Ohodnocené grafy V praktických aplikacích teorie grafů zpravidla graf slouží jako nástroj k popisu nějaké struktury. Jednotlivé prvky této struktury mají často přiřazeny nějaké hodnoty (může jít
Číselné vektory, matice, determinanty
Číselné vektory, matice, determinanty Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny
Soustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného
Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška sedmá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008. Obsah 1 Čísla a číselné obory 2 Princip indukce 3 Vybrané
Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.
Teorie množin V matematice je všechno množina I čísla jsou definována pomocí množin Informatika stojí na matematice Znalosti Teorie množin využijeme v databázových systémech v informačních systémech při
Základy informatiky. 07 Teorie grafů. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant
Základy informatiky 07 Teorie grafů Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant Obsah přednášky barvení mapy teorie grafů definice uzly a hrany typy grafů cesty, cykly, souvislost grafů Barvení mapy Kolik barev je
TEORIE GRAFŮ TEORIE GRAFŮ 1
TEORIE GRAFŮ 1 TEORIE GRAFŮ Přednášející: RNDr. Jiří Taufer, CSc. Fakulta dopravní ČVUT v Praze, letní semestr 1998/99 Zpracoval: Radim Perkner, tamtéž, v květnu 1999 ZÁKLADNÍ POJMY Říkáme, že je dán prostý
Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek
Otázka 06 - Y01MLO Zadání Predikátová logika, formule predikátové logiky, sentence, interpretace jazyka predikátové logiky, splnitelné sentence, tautologie, kontradikce, tautologicky ekvivalentní formule.
9 Stupně vrcholů, Věta Havla-Hakimiho
Typicé přílady pro zápočtové písemy DiM 470-301 (Kovář, Kovářová, Kubesa) (verze: November 5, 018) 1 9 Stupně vrcholů, Věta Havla-Haimiho 9.1. Doážete nareslit graf na 9 vrcholech, ve terém mají aždé dva
PQ-stromy a rozpoznávání intervalových grafů v lineárním čase
-stromy a rozpoznávání intervalových grafů v lineárním čase ermutace s předepsanými intervaly Označme [n] množinu {1, 2,..., n}. Mějme permutaci π = π 1, π 2,..., π n množiny [n]. Řekneme, že množina S
Množinu všech slov nad abecedou Σ značíme Σ * Množinu všech neprázdných slov Σ + Jazyk nad abecedou Σ je libovolná množina slov nad Σ
Abecedou se rozumí libovolná konečná množina Σ. Prvky abecedy nazýváme znaky (symboly) Slovo (řetězec) v nad abecedou Σ je libovolná konečná posloupnost znaků této abecedy. Prázdné posloupnosti znaků odpovídá
10. DETERMINANTY " # $!
10. DETERMINANTY $ V této kapitole zavedeme determinanty čtvercových matic libovolného rozměru nad pevným tělesem, řekneme si jejich základní vlastnosti a naučíme se je vypočítat včetně příkladů jejich
příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.
Několik řešených příkladů do Matematiky Vektory V tomto textu je spočteno několik ukázkových příkladů které vám snad pomohou při řešení příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů které jsem nestihl
Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory
Základní pojmy teorie množin Přednáška MATEMATIKA č. 1 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 7. 10. 2010 Základní pojmy teorie množin Základní pojmy
Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...
Kapitola 1 Úvod 1.1 Značení N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Z... celá čísla ( 3, 2, 1, 0, 1, 2,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) q R... reálná čísla C... komplexní čísla 1.2 Výroky -
7 Konvexní množiny. min c T x. při splnění tzv. podmínek přípustnosti, tj. x = vyhovuje podmínkám: A x = b a x i 0 pro každé i n.
7 Konvexní množiny Motivace. Lineární programování (LP) řeší problém nalezení minima (resp. maxima) lineárního funkcionálu na jisté konvexní množině. Z bohaté škály úloh z této oblasti jmenujme alespoň
[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici
[1] Determinant je číslo jistým způsobem charakterizující čtvercovou matici det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici používá se při řešení lineárních soustav... a v mnoha dalších aplikacích
Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech
Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech 1. července 2008 1 Funkce v R n Definice 1 Necht n N a D R n. Reálnou funkcí v R n (reálnou funkcí n proměnných) rozumíme zobrazení
6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety
6 Lineární geometrie Motivace. Pojem lineární varieta, který budeme v této kapitole studovat z nejrůznějších úhlů pohledu, není žádnou umělou konstrukcí. Příkladem lineární variety je totiž množina řešení
Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2017/2018
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2017/2018 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
Kolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?
Kapitola 9 Matice a počet koster Graf (orientovaný i neorientovaný) lze popsat maticí, a to hned několika různými způsoby. Tématem této kapitoly jsou incidenční matice orientovaných grafů a souvislosti
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 05 Zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia
Definice 5.1 Graf G = (V, E) je tvořen množinou vrcholů V a množinou hran, kde
Kapitola 5 Grafy 5.1 Definice Definice 5.1 Graf G = (V, E) je tvořen množinou vrcholů V a množinou hran E ( V 2), kde ( ) V = {{x, y} : x, y V a x y} 2 je množina všech neuspořádaných dvojic prvků množiny