Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny

Transkript

1 Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny (pro předmět 5HP 502 Národohospodářské rozhodování) Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 26. března 2015

2 ... a opět se setkáváme 1. setkání Teorie a praxe měnové politiky ČNB 2. setkání Interakce měnové a fiskální politiky a její dopad na makroekonomický vývoj ČR 3. setkání Aktuální pohled na perspektivu vstupu do eurozóny 2

3 Struktura prezentace 1 Obecná východiska 2 Stav v oblasti nominálních veličin 3 Reálná kriteria 4 Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace 5 Závěr 3

4 1 Obecná východiska 4

5 Základní informace o eurozóně Základní mezníky: Euro bylo zavedeno jako elektronická měna do oběhu jsou uvedeny eurobankovky a mince Historie společné měny však sahá zpět do historie: poválečná léta (EPU Evropská platební unie, Římská smlouva ,...), Hágský summit, Wernerova zpráva, Rozpad Bretton-Woodského systému, Evropský měnový systém (ECU, ERM), 1986 Podpis Jednotného evropského aktu (Single European Act), 1989 Delorsova zpráva (mj. vytvoření ESCB, 3 fáze EMU), Maastrichtská smlouva, 1994 Začátek druhé fáze EMU (založen European Monetary Institute předchůdce ECB), 1995 jméno euro a adaptace Madridského scénáře, 1997 Amsterdamské zasedání Evropské rady (Pakt stability a růstu, ERMII), 1998 Rozhodnutí o prvních členech eurozóny (11 států), vzniká ECB a nahrazuje tak EMI, nastavení konverzních poměrů měn k euru ( ), 1999 zrození eura, 2000 Řecko vstupuje do eurozóny, Dánsko v referendu odmítá euro, 2002 bankovky a mince, 2003 Švédsko v referendu odmítá vstup do eurozóny, 2007 Slovinsko vstupuje do eurozóny, vstup Litvy odložen, 2008 Malta a Kypr vstupují do eurozóny, 2009 Slovensko vstupuje do eurozóny, 2011 Estonsko vstupuje do eurozóny, 2014 Lotyško vstupuje do eurozóny, 2015 Litva vstupuje do eurozóny jako 19 země. 5

6 Základní informace o eurozóně

7 ... 1 Základní informace o eurozóně

8 Luxembourg Norway Switzerland United States Austria Netherlands Sweden Ireland Denmark Germany Belgium Iceland Finland Euro area (18) France United Kingdom Japan EU (28) Italy Spain Malta Cyprus Slovenia Czech Republic Slovakia Greece Portugal Lithuania Estonia Poland Latvia Hungary Croatia Romania Bulgaria Základní informace o EU HDP na obyvatele v PPS (EU-28 = 100) ČR vs. EU HDP na obyv % 80% prod. práce % 72% cenová hladina % 71% Pramen: Eurostat 8

9 2 Stav v oblasti nominálních veličin 9

10 Postavení ČR v rámci eurozóny 1. květen 2004 ČR členem EU ČNB členem ESCB nedílnou součástí přistoupení ČR k EU je i závazek o následném přistoupení k eurozóně: ČLÁNEK 4 (Akt o podmínkách přistoupení): Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES prozatím má ČR status členské země s dočasnou výjimkou pro zavedení eura před zavedením měny euro musí ČR splnit maastrichtská konvergenční kritéria (včetně slučitelnosti právních předpisů v oblasti HMU Hospodářské a měnové unie) časový okamžik pro zavedení eura či pro splnění konvergenčních kritérií evropská legislativa explicitně neupravuje 10

11 Postavení ČR v rámci eurozóny Konvergenční kritéria (nominální): 1. Kritérium cenové stability 2. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb 3. Kurzové konvergenční kritérium 4. Kritéria udržitelnosti veřejných financí Kritérium veřejného deficitu Kritérium hrubého veřejného dluhu konvergenční kritéria mají zajistit, aby hospodářský rozvoj v rámci hospodářské a měnové unie byl vyvážený a nezpůsobil vznik napětí mezi členskými státy kritéria udržitelnosti veřejných financí vztahující se k rozpočtovému schodku a veřejnému dluhu musí být dodržována i po přijetí eura sledování sladěnosti a připravenosti Konvergenční zprávy ECB + Konvergenční zprávy EK Pakt stability a růstu 11

12 Stav příprav zavedení eura v ČR Stará eurostrategie Strategie přistoupení České republiky k eurozóně schválená vládou 13. října 2003 jako společný dokument vlády a ČNB roční vyhodnocování vládou, podklady z MF, MPO, ČNB na základě vyhodnocení podmínek rozhoduje o přijetí vláda ČR (následně legislativní změny Parlament) Vyhodnocení strategie vládou souhlasila s doporučením, aby česká měna v roce 2006 resp nevstupovala do kurzového mechanismu ERM II uložila ministru financí ve spolupráci s guvernérem ČNB posoudit strategii přijetí eura Českou republikou a předložit vládě do 31. srpna 2007 výsledky tohoto posouzení Aktualizovaná eurostrategie 12

13 Stav příprav zavedení eura v ČR Aktualizovaná eurostrategie obsahuje pravidelné každoroční: hodnocení výhledu plnění maastrichtských kritérií (MF ČR a ČNB) hodnocení stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou (ČNB) na základě hodnocení se vydává doporučení vstupu do ERM II Plnění ekonomických konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z prosince 2014, pramen MF ČR a ČNB) kritérium cenové stability v současnosti Česká republika plní, a to i přes zvýšení obou sazeb DPH na počátku roku Pro období se čeká pouze mírná inflace, která by měla zajistit plnění kritéria cenové stability. kritérium udržitelnosti veřejných financí Česká republika v závěru roku 2013 formálně neplnila. V červnu 2014 však byla ukončena Procedura při nadměrném schodku a poměr veřejného deficitu k HDP by se měl v dalších letech pohybovat pod 3 %. Kritérium dluhu v poměru k HDP je dlouhodobě plněno. hodnocení kritéria stability měnového kurzu možné až po vstupu do ERM II, nepříznivý ekonomický vývoj může způsobit výraznější kolísání CZK/EUR kolem hypotetické centrální parity. kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR v současnosti bez problémů plní a jeho plnění je vysoce pravděpodobné i v budoucnu. 13

14 Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z prosince 2014) Kritérium cenové stability ČR plnila v letech , v roce 2012 splněno nebylo, od srpna 2013 opět plní příčinami zvýšené inflace a nesplnění kritéria v roce 2012 byly administrativní opatření a nepříznivé nabídkové šoky administrativní opatření (úpravy DPH a spotřebních daní) rostoucí ceny ropy a potravin slabší kurz CZK/USD k administrativním opatřením patřila zejména dvě zvýšení DPH (v roce 2010 zvýšení obou sazeb o 1 p.b., v roce 2012 zvýšení snížené sazby o 4 p.b. na 14 %) a zvýšení spotřebních daní ve stejných letech v roce 2013 se zvýšily obě sazby DPH o 1 p.b. bez většího nárůstu inflace v roce 2014 byla domácí inflace velmi nízká v důsledku souběhu slabé dynamiky regulovaných cen a jen pozvolna oživující ekonomické aktivity kritérium cenové stability bude v období plněno i při snížené hodnotě kritéria, což odráží skutečnost, že v země EU také čelí protiinflačním tlakům 14

15 Stav příprav zavedení eura v ČR Harmonizovaný index spotřebitelských cen (průměr posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, růst v %) * Přesněji tři členské státy s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Pozn: Výhled pro roky byl převzat z konvergenčních programů a programů stability jednotlivých členských zemí kromě Řecka a Kypru a Portugalska, jejichž programy stability nejsou k dispozici. Vzhledem k nedostupnosti průměrné míry inflace na bázi HICP byl v případě Německa a Španělska použit deflátor soukromých výdajů na spotřebu, v případě Chorvatska a Slovinska průměrná míra inflace na bázi CPI. Při hodnocení inflace za roky 2012 a 2013 bylo z výpočtu kritéria vyloučeno Řecko, při hodnocení inflace v září 2014 pak Řecko, Bulharsko a Kypr, v prosinci (celorok) 2014 Bulharsko. Byl tak použit obdobný postup, který byl aplikován Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou v konvergenčních zprávách z června 2013 a června

16 Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z prosince 2014) Kritérium udržitelnosti veřejných financí v důsledku ekonomické recese v roce 2009 došlo k výraznému zhoršení salda vládního sektoru (především výpadek daňových příjmů) na konci roku 2009 byla s ČR již podruhé v historii zahájena Procedura při nadměrném schodku v období prováděla vláda konsolidační opatření výjimkou bylo prohloubení deficitu v roce 2012, které odráželo významné jednorázové vlivy, zejména pak vyrovnání státu s církvemi. v roce 2013 se deficit snížil na 1,3 % HDP (důsledek opatření na příjmové straně) v červnu 2014 ukončena Procedura při nadměrném schodku, střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů pro roky potom v podstatě předpokládají stabilizaci celkového salda sektoru vládních institucí vzhledem k nízké výchozí úrovni vládního dluhu neměla zatím ČR s plněním kritéria problémy v letech 2007 až 2008 se vládní dluh stabilizoval kolem hodnoty 30 % HDP, od roku 2009 však dochází k prudkému nárůstu úrovně dluhu výrazný nárůst dluhu v roce 2012 byl ovlivněn tvorbou rezervy na financování vládního dluhu, jejíž postupné rozpouštění zmírňuje dynamiku růstu dluhu v roce 2013 a částečně i v dalším období při daném nastavení fiskální politiky by měla úroveň dluhu díky ekonomickému oživení mírně klesat a v roce 2017 pravděpodobně dosáhne hodnoty 41,7 % HDP => přes jistý pokles je nutné tomuto kritériu věnovat pozornost 16

17 Stav příprav zavedení eura v ČR Saldo sektoru vládních institucí (metodika ESA 2010, v % HDP) Vládní dluh (metodika ESA 2010, v % HDP) Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. 17

18 Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z prosince 2014) Kritérium stability měnového kurzu formální vyhodnocení kurzového kritéria lze provádět až po vstupu ČR do ERM II a souvisejícím vyhlášením centrální parity pro kurz koruny Od roku 2012 je možné sledovat kolísání měnového kurzu CZK/EUR v rámci pásma +/- 15 % kolem hypotetické centrální parity (dané průměrným kurzem v 1. čtvrtletí 2012) v průběhu roku 2013 byla úroveň kurzu ovlivňována komunikací ČNB, která signalizovala připravenost použít měnový kurz v případě potřeby dalšího uvolnění měnových podmínek po dosažení dolní hranice úrokových sazeb v listopadu 2013 zahájila ČNB přímé intervence na devizovém trhu za účelem dalšího uvolnění měnových podmínek, které vedly k oslabení kurzu na hodnoty poblíž 27 CZK/EUR hodnota poblíž 27 CZK/EUR zůstává v rámci hypotetického pásma kurzového mechanizmu ERM II režim používání kurzu jako dalšího nástroje uvolněné měnové politiky přitom nelze vnímat jako nastavení centrální parity směřující k přijetí eura pro úspěšné plnění kritéria stability měnového kurzu do budoucnosti tak bude klíčové vhodné načasování vstupu do kurzového mechanismu ERM II s vhodným a udržitelným nastavením centrální parity kurzu koruny k euru 18

19 Stav příprav zavedení eura v ČR Nominální měnový kurz CZK/EUR Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Pozn: Pohyb měnového kurzu směrem nahoru znamená v grafu apreciaci koruny vůči euru. Hypotetická centrální parita je simulována průměrnou hodnotou za 1. čtvrtletí

20 Stav příprav zavedení eura v ČR Plnění konvergenčních kritérií v ČR (hodnocení z prosince 2014) Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR plní v průběhu vykázaly roční průměrné dlouhodobé sazby pro konvergenční účely klesající tendenci, ČR kritérium plnila vždy s dostatečnou rezervou dodržení fiskální konsolidace se zatím projevuje dlouhodobě stabilním a kvalitním ratingem ČR a zájmem rezidentů i nerezidentů o české státní dluhopisy, což přispívá ke stabilitě jejich výnosů Dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely (průměr posledních 12 měsíců v %) * Přesněji nejvýše tří členských zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Pozn: Výhled zemí EU na roky byl převzat z konvergenčních programů a Programů stability jednotlivých členských zemí kromě Řecka, Kypru a Portugalska, jejichž programy stability nejsou k dispozici. Vzhledem k nedostupnosti dat u některých referenčních zemí, byla hodnota kritéria zčásti vypočtena metodou zafixování stávajících reálných úrokových sazeb a přičtením výhledu inflace těchto zemí. 20

21 Saldo hospodaření vládního sektoru v % HDP EU (27) -1,9-1,0 0,6-1,5-2,6-3,2-2,9-2,5-1,5-0,9-2,4-6,9-6,5-4,4-3,9-3,9 Eurozóna (18) -2,3-1,5-0,1-1,9-2,7-3,1-2,9-2,5-1,3-0,7-2,1-6,4-6,2-4,1-3,7-3,0 Eurozóna (rok přistoupení ) Lucembursko 3,4 3,4 6,0 6,1 2,1 0,5-1,1 0,0 1,4 3,7 3,2-0,7-0,8 0,2 0,0 0,1 Německo -2,3-1,6 1,1-3,1-3,8-4,2-3,8-3,3-1,6 0,2-0,1-3,1-4,2-0,8 0,1 0,0 Estonsko (2011) -0,7-3,5-0,2-0,1 0,3 1,7 1,6 1,6 2,5 2,4-3,0-2,0 0,2 1,1-0,2-0,2 Lotyšsko (2014) 0,0-3,8-2,8-2,0-2,3-1,6-1,1-0,4-0,6-0,7-4,4-9,2-8,2-3,5-1,3-1,0 Rakousko -2,4-2,3-1,7 0,0-0,7-1,5-4,4-1,7-1,5-0,9-0,9-4,1-4,5-2,5-2,6-1,5 Finsko 1,7 1,7 7,0 5,1 4,2 2,6 2,5 2,9 4,2 5,3 4,4-2,5-2,5-0,7-1,8-2,1 Nizozemí -0,9 0,4 2,0-0,2-2,1-3,1-1,7-0,3 0,5 0,2 0,5-5,6-5,1-4,3-4,1-2,5 Belgie -0,9-0,6 0,0 0,4-0,1-0,1-0,1-2,5 0,4-0,1-1,0-5,6-3,8-3,8-4,1-2,6 Malta (2008) -9,7-6,9-5,7-6,3-5,7-9,0-4,6-2,9-2,7-2,3-4,6-3,7-3,5-2,7-3,3-2,8 Slovensko (2009) -5,3-7,4-12,3-6,5-8,2-2,8-2,4-2,8-3,2-1,8-2,1-8,0-7,5-4,8-4,5-2,8 Itálie -2,7-1,9-0,8-3,1-3,1-3,6-3,5-4,4-3,4-1,6-2,7-5,5-4,5-3,7-3,0-3,0 Francie -2,6-1,8-1,5-1,5-3,1-4,1-3,6-2,9-2,3-2,7-3,3-7,5-7,0-5,2-4,9-4,3 Portugalsko -3,9-3,1-3,3-4,8-3,4-3,7-4,0-6,5-4,6-3,1-3,6-10,2-9,8-4,3-6,4-4,9 Kypr (2008) -4,2-4,3-2,3-2,2-4,4-6,6-4,1-2,4-1,2 3,5 0,9-6,1-5,3-6,3-6,4-5,4 Španělsko -3,0-1,3-0,9-0,5-0,3-0,3-0,1 1,3 2,4 2,0-4,5-11,1-9,6-9,6-10,6-7,1 Irsko 2,2 2,6 4,9 0,9-0,4 0,4 1,4 1,6 2,9 0,2-7,4-13,7-30,6-13,1-8,2-7,2 Řecko (2001) : : -3,7-4,5-4,8-5,6-7,5-5,2-5,7-6,5-9,8-15,7-10,9-9,6-8,9-12,7 Slovinsko (2007) -2,4-3,0-3,7-4,0-2,4-2,7-2,3-1,5-1,4 0,0-1,9-6,3-5,9-6,4-4,0-14,7 EU mimo eurozónu Dánsko 0,0 1,3 2,3 1,5 0,4 0,1 2,1 5,2 5,2 4,8 3,2-2,7-2,5-1,9-3,8-0,8 Švédsko 0,7 0,9 3,6 1,5-1,3-1,0 0,6 2,2 2,3 3,6 2,2-0,7 0,3 0,2-0,6-1,1 Bulharsko 1,2 0,1-0,5 1,1-1,2-0,4 1,9 1,0 1,9 1,2 1,7-4,3-3,1-2,0-0,8-1,5 Česká republika -4,8-3,6-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-2,2-5,8-4,7-3,2-4,2-1,5 Maďarsko -8,0-5,5-3,0-4,1-9,0-7,3-6,5-7,9-9,4-5,1-3,7-4,6-4,3 4,3-2,1-2,2 Litva -3,0-2,8-3,2-3,5-1,9-1,3-1,5-0,5-0,4-1,0-3,3-9,4-7,2-5,5-3,2-2,2 Rumunsko -3,2-4,4-4,7-3,5-2,0-1,5-1,2-1,2-2,2-2,9-5,7-9,0-6,8-5,5-3,0-2,3 Polsko -4,3-2,3-3,0-5,3-5,0-6,2-5,4-4,1-3,6-1,9-3,7-7,5-7,8-5,1-3,9 21-4,3 Velká Británie -0,1 0,9 3,5 0,4-2,1-3,5-3,5-3,4-2,8-2,8-5,0-11,4-10,0-7,6-6,1-5,8

22 Dluh vládního sektoru v % HDP EU (27) 66,2 65,6 61,8 60,9 60,3 61,9 62,2 62,7 61,5 58,9 62,2 74,5 80,2 82,7 85,5 87,4 Eurozóna (18) 72,8 71,6 69,2 68,1 68,0 69,1 69,6 70,2 68,5 66,2 70,1 80,0 85,5 87,4 90,7 92,6 Eurozóna (rok přistoupení ) Estonsko (2011) 6,0 6,5 5,1 4,8 5,7 5,6 5,0 4,6 4,4 3,7 4,5 7,1 6,7 6,1 9,8 10,0 Lucembursko 7,1 6,4 6,2 6,3 6,3 6,2 6,3 6,1 6,7 6,7 14,4 15,5 19,5 18,7 21,7 23,1 Lotyšsko (2014) 9,3 12,4 12,4 14,1 13,6 14,7 15,0 12,5 10,7 9,0 19,8 36,9 44,5 42,0 40,8 38,1 Slovensko (2009) 34,5 47,8 50,3 48,9 43,4 42,4 41,5 34,2 30,5 29,6 27,9 35,6 41,0 43,6 52,7 55,4 Finsko 48,4 45,7 43,8 42,5 41,5 44,5 44,4 41,7 39,6 35,2 33,9 43,5 48,8 49,3 53,6 57,0 Slovinsko (2007) 23,1 24,1 26,3 26,5 27,8 27,2 27,3 26,7 26,4 23,1 22,0 35,2 38,7 47,1 54,4 71,7 Malta (2008) 51,8 55,2 53,9 58,9 57,9 66,0 69,8 68,0 62,5 60,7 60,9 66,5 66,0 68,8 70,8 73,0 Nizozemí 65,7 61,1 53,8 50,7 50,5 52,0 52,4 51,8 47,4 45,3 58,5 60,8 63,4 65,7 71,3 73,5 Rakousko 64,4 66,8 66,2 66,8 66,2 65,3 64,7 64,2 62,3 60,2 63,8 69,2 72,5 73,1 74,4 74,5 Německo 60,5 61,3 60,2 59,1 60,7 64,4 66,2 68,6 68,0 65,2 66,8 74,6 82,5 80,0 81,0 78,4 Francie 59,4 58,9 57,3 56,9 58,8 62,9 64,9 66,4 63,7 64,2 68,2 79,2 82,7 86,2 90,6 93,5 Španělsko 64,1 62,4 59,4 55,6 52,6 48,8 46,3 43,2 39,7 36,3 40,2 54,0 61,7 70,5 86,0 93,9 Belgie 117,2 113,6 107,8 106,5 103,4 98,4 94,0 92,0 87,9 84,0 89,2 96,6 96,6 99,2 101,1 101,5 Kypr (2008) 59,2 59,3 59,6 61,2 65,1 69,7 70,9 69,4 64,7 58,8 48,9 58,5 61,3 71,5 86,6 111,7 Irsko 53,0 47,0 37,0 34,5 31,8 31,0 29,4 27,2 24,6 24,9 44,2 64,4 91,2 104,1 117,4 123,7 Portugalsko 51,8 51,4 50,7 53,8 56,8 59,4 61,9 67,7 69,4 68,4 71,7 83,7 94,0 108,2 124,1 129,0 Itálie 114,3 113,1 108,6 108,3 105,4 104,1 103,7 105,7 106,3 103,3 106,1 116,4 119,3 120,7 127,0 132,6 Řecko (2001) 94,5 94,0 103,4 103,7 101,7 97,4 98,6 100,0 106,1 107,4 112,9 129,7 148,3 170,3 157,2 175,1 EU mimo eurozónu Bulharsko 77,6 77,6 72,5 66,0 52,4 44,4 37,0 27,5 21,6 17,2 13,7 14,6 16,2 16,3 18,4 18,9 Rumunsko 16,8 21,7 22,5 25,7 24,9 21,5 18,7 15,8 12,4 12,8 13,4 23,6 30,5 34,7 38,0 38,4 Litva 16,5 22,7 23,6 23,0 22,2 21,0 19,3 18,3 17,9 16,8 15,5 29,3 37,8 38,3 40,5 39,4 Švédsko 69,9 64,3 53,9 54,7 52,5 51,7 50,3 50,4 45,2 40,2 38,8 42,6 39,4 38,6 38,3 40,6 Dánsko 61,4 58,1 52,4 49,6 49,5 47,2 45,1 37,8 32,1 27,1 33,4 40,7 42,8 46,4 45,4 44,5 Česká republika 14,5 15,8 17,8 23,9 27,1 28,6 28,9 28,4 28,3 27,9 28,7 34,6 38,4 41,4 46,2 46,0 Polsko 38,9 39,6 36,8 37,6 42,2 47,1 45,7 47,1 47,7 45,0 47,1 50,9 54,9 56,2 55,6 57,0 Maďarsko 60,9 60,8 56,1 52,7 55,9 58,6 59,5 61,7 65,9 67,0 73,0 79,8 82,2 82,1 79, ,2 Velká Británie 45,8 43,0 40,5 37,3 37,1 38,7 40,3 41,7 42,7 43,7 51,9 67,1 78,4 84,3 89,1 90,6

23 Mzr. změna reálného HDP (%) Ø EU (27) 2,9 2,9 3,9 2,0 1,3 1,5 2,6 2,2 3,4 3,2 0,4-4,5 2,0 1,7-0,4 0,1 1,6 Eurozóna (17) 2,8 2,9 3,8 2,0 0,9 0,7 2,2 1,7 3,3 3,0 0,4-4,5 1,9 1,6-0,7-0,4 1,4 Eurozóna (rok přistoupení ) Estonsko 6,8-0,3 9,9 6,2 6,2 8,1 6,2 8,9 10,2 7,3-4,1-14,1 3,3 8,7 4,5 2,2 4,4 Lotyšsko 5,6 2,9 5,3 7,3 7,1 7,7 8,8 10,1 11,0 10,0-2,8-17,7-1,3 5,3 5,2 4,1 4,3 Slovensko 4,4 0,0 1,4 3,5 4,6 4,8 5,1 6,7 8,3 10,5 5,8-4,9 4,4 3,0 1,8 0,9 3,8 Irsko 8,9 11,0 10,6 5,0 5,4 3,7 4,2 6,1 5,5 5,0-2,2-6,4-1,1 2,2 0,2-0,3 3,6 Lucembursko 6,5 8,4 8,4 2,5 4,1 1,7 4,4 5,3 4,9 6,6-0,7-5,6 3,1 1,9-0,2 2,1 3,3 Slovinsko 3,5 5,3 4,3 2,9 3,8 2,9 4,4 4,0 5,8 7,0 3,4-7,9 1,3 0,7-2,5-1,1 2,4 Kypr 5,0 4,8 5,0 4,0 2,1 1,9 4,2 3,9 4,1 5,1 3,6-1,9 1,3 0,4-2,4-5,4 2,2 Finsko 5,0 3,9 5,3 2,3 1,8 2,0 4,1 2,9 4,4 5,3 0,3-8,5 3,4 2,8-1,0-1,4 2,0 Španělsko 4,5 4,7 5,0 3,7 2,7 3,1 3,3 3,6 4,1 3,5 0,9-3,8-0,2 0,1-1,6-1,2 2,0 Rakousko 3,8 3,5 3,7 0,9 1,7 0,9 2,6 2,4 3,7 3,7 1,4-3,8 1,8 2,8 0,9 0,3 1,9 Malta : : : 0,0 2,4 0,7-0,3 3,6 2,6 4,1 3,9-2,8 4,3 1,4 1,1 2,9 1,8 Belgie 1,9 3,5 3,7 0,8 1,4 0,8 3,3 1,8 2,7 2,9 1,0-2,8 2,3 1,8-0,1 0,2 1,6 Nizozemí 3,9 4,7 3,9 1,9 0,1 0,3 2,2 2,0 3,4 3,9 1,8-3,7 1,5 0,9-1,2-0,8 1,6 Francie 3,4 3,3 3,7 1,8 0,9 0,9 2,5 1,8 2,5 2,3-0,1-3,1 1,7 2,0 0,0 0,2 1,5 Německo 1,9 1,9 3,1 1,5 0,0-0,4 1,2 0,7 3,7 3,3 1,1-5,1 4,0 3,3 0,7 0,4 1,3 Portugalsko 5,1 4,1 3,9 2,0 0,8-0,9 1,6 0,8 1,4 2,4 0,0-2,9 1,9-1,3-3,2-1,4 0,9 Řecko 3,4 3,4 4,5 4,2 3,4 5,9 4,4 2,3 5,5 3,5-0,2-3,1-4,9-7,1-7,0-3,9 0,9 Itálie 1,4 1,5 3,7 1,9 0,5 0,0 1,7 0,9 2,2 1,7-1,2-5,5 1,7 0,4-2,4-1,9 0,4 EU mimo eurozónu Litva 7,6-1,0 3,6 6,7 6,8 10,3 7,4 7,8 7,8 9,8 2,9-14,8 1,6 6,0 3,7 3,3 4,3 Polsko 5,0 4,5 4,3 1,2 1,4 3,9 5,3 3,6 6,2 6,8 5,1 1,6 3,9 4,5 2,0 1,6 3,8 Bulharsko 4,9 2,0 5,7 4,2 4,7 5,5 6,7 6,4 6,5 6,4 6,2-5,5 0,4 1,8 0,6 0,9 3,6 Rumunsko -2,1-0,4 2,4 5,7 5,1 5,2 8,5 4,2 7,9 6,3 7,3-6,6-1,1 2,3 0,6 3,5 3,1 Švédsko 4,2 4,7 4,5 1,3 2,5 2,3 4,2 3,2 4,3 3,3-0,6-5,0 6,6 2,9 0,9 1,6 2,6 Česká republika -0,2 1,7 4,2 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7,0 5,7 3,1-4,5 2,5 1,8-1,0-0,9 2,5 Maďarsko 4,1 3,2 4,2 3,7 4,5 3,9 4,8 4,0 3,9 0,1 0,9-6,8 1,1 1,6-1,7 1,1 2,0 Velká Británie 3,6 2,9 4,4 2,2 2,3 3,9 3,2 3,2 2,8 3,4-0,8-5,2 1,7 1,1 0,3 1,7 1,9 Dánsko 2,2 2,6 3,5 0,7 0,5 0,4 2,3 2,4 3,4 1,6-0,8-5,7 1,4 1,1-0,4 0,4 1,0 Zdroj: Eurostat, aktualizace Pozn: Pravý sloupec obsahuje aritmetický průměr mzr. změn za období

24 3 Reálná kriteria 24

25 Reálná kriteria Reálné veličiny vysoká míra otevřenosti české ekonomiky velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou i s EU příliv FDI z EU dosažení konvergence v míře inflace dosažení konvergence v nominálních úrokových sazbách dlouhodobá stabilizace veřejných rozpočtů úroveň HDP na obyvatele cenová hladina trh práce regionální mobilita (trh s byty, deregulace, dopravní infrastruktura) mezinárodní mobilita (jazykové bariéry, omezení pracovat v rámci zemí EU) sladěnost ekonomického cyklu 25

26 Reálná kriteria náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky České republiky budou citelné, zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny vzroste význam fiskální politiky s vyšší mírou sladěnosti budou rizika přistoupení ČR k eurozóně klesat provázanost ČR eurozóna: obchodní vlastnická ekonomický cyklus podobnost struktury ekonomické aktivity s eurozónou by měla snižovat riziko výskytu asymetrických ekonomických šoků náklady vs. výnosy 26

27 Vývoj HDP a státních financí ( ) porovnání kumulovaných hodnot k roku % 360% 340% 320% 300% mandatorní výdaje rostou stále vysokým tempem a stát prakticky ztrácí manévrovací prostor 280% 260% 240% 220% 200% 180% HDP v b.c. Příjmy SR 160% Výdaje SR 140% Mandatorní výdaje 120% 100% příjmy a výdaje (včetně mandatorních) pro rok 2013 vycházejí z dat v návrhu příslušného státního rozpočtu

28 mzr. zm. v % Reálná kriteria Míra růstu reálného HDP (v %) EU (28) Euro area (18) Germany Czech Republic sladěnost ekonomické aktivity a podobnost ekonomických šoků napomůže účinnému a vhodnému působení jednotné měnové politiky na ekonomiku v měnové unii analýzy signalizují sbližování vývoje celkové ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu v České republice a eurozóně Zdroj: Eurostat 28

29 Bulgaria Poland Romania Hungary Lithuania Croatia Czech Republic Slovakia Latvia Malta Estonia Slovenia Portugal Cyprus Greece United States Spain EU (28) Germany Euro area (18) Italy Japan Austria France Belgium Netherlands Iceland United Kingdom Ireland Luxembourg Finland Sweden Denmark Norway Switzerland Reálná kriteria V roce 2013 Česká republika dosahovala v HDP na hlavu 74 % průměru eurozóny, což je méně než v roce 2007 (77 %), tedy v období před vypuknutím finanční krize. Cenová hladina v České republice je však nadále nižší, než by odpovídalo dosažené ekonomické úrovni v roce 2013 byla na úrovni 69 % eurozóny. Srovnatelná cenová hladina (spotřebitelské ceny, EU28=100) Pramen: Eurostat 29

30 Reálná kriteria HDP na obyvatele v PPS (údaje za rok 2013, EU-28 = 100) Euro area (18) Czech Republic Pramen: Eurostat 30

31 Reálná kriteria Produktivita práce na zaměstnanou osobu (rok 2013, EU-28 = 100) ,5 108,6 108, ,5 73,8 71,9 Euro area (18) Czech Republic Pramen: Eurostat 31

32 Reálná kriteria Výroba osobních automobilů ve světě Změna 2007/2005: Změna oproti předkrizovému roku 2007 (2012/2007): Afrika Asie/Oceánie ,05 % + 20,77 % Afrika ,26 % Afrika Asie/Oceánie ,45 % Asie/Oceánie ,68 % + 35,34 % + 45,16 % + 38,98 % Afrika Asie/Oceánie Amerika Evropa ,77 % + 9,35 % Amerika ,43 % Amerika 2009 Evropa ,12 % Evropa ,94 % + 46,09 % - 10,08 % + 14,00 % Amerika Evropa Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu, OICA Production Statistics

33 Reálná kriteria * osobní automobily, malá užitková vozidla, nákladní automobily a tahače, motocykly a mopedy Pramen: Sdružení automobilového průmyslu 33

34 Reálná kriteria poměrně vysoká energetická náročnost a téměř úplná závislost české ekonomiky na dovozu ropy jsou důvodem pro analýzu dopadů možného ropného šoku na českou ekonomiku negativní účinek potenciálního ropného šoku bude záviset na velikosti změn ceny ropy a na jejich dopadech na světovou poptávku a poptávku po českém vývozu; plyn z břidlic a ropa z písku 140 VÝHLED CEN ROPY A ZEMNÍHO PLYNU 250 INDEXY CEN NEENERGETICKÝCH KOMODIT Ropa Brent Ropa WTI Zemní plyn (pr. osa) Brent WTI Plyn ,69-0,36-8, ,37-6,97-10,26 Komoditní koš celkem Průmyslové kovy Zdroj: Bloomberg, MMF, EIU (předpověď komoditních indexů), výpočty ČNB Potravinářské komodity Celkem Potraviny Kovy ,5-5,6 0, ,3-5,9 5,0 34

35 Reálná kriteria Energetická náročnost ekonomiky (údaje za rok 2012) Pozn: Hrubá tuzemská energetická spotřeba v podílu na HDP. Pramen: Eurostat 35

36 Reálná kriteria je stejná výše nominálních úrokových sazeb vhodná pro všechny členy eurozóny?!? rozdíl mezi českými úrokovými sazbami a úrokovými sazbami eurozóny je již od roku 2002 v podstatě nulový či záporný pokud nedojde k výraznějším změnám, lze ze současného pohledu očekávat spíše malé dopady konvergence úrokových sazeb při budoucím vstupu ČR do eurozóny 36

37 Reálná kriteria Měnověpolitické sazby USA Eurozóna ČR 37

38 Reálná kriteria Kurz EURO USD 38

39 Počet volných pracovních míst Reálná kriteria pružnost mezd může přispět ke schopnosti ekonomiky vstřebat šoky, na které nemůže reagovat společná měnová politika. Analýzy ukazují, že pružnost reálných mezd v České republice je v současnosti nízká, podobně jako v ostatních srovnávaných zemích, a v čase se významně nezlepšila vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (>50 %) / / / / / / /13 1/ / Počet nezaměstnaných osob Pramen: MPSV, propočet ČNB, pozn: sez. očištěné počty osob v tisících Beveridgeova křivka Pramen: ČNB 39

40 Reálná kriteria Dlouhodobá nezaměstnanost (údaje za rok 2012) Pozn: Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měs. a více) v podílu na celkovém počtu nezaměstnaných Pramen: Eurostat 40

41 Reálná kriteria stabilita a výkonnost bankovního sektoru je předpokladem jeho schopnosti spolupůsobit při vstřebávání dopadů ekonomických šoků kapitálová přiměřenost likvidita dynamické oprávkování testování odolnosti bankovního sektoru zdanění bankovního sektoru 41

42 4 Aktuální stav a hospodářskopolitické implikace 42

43 Společná hospodářská politika? již mnoho let systematicky varuji před hédonistickým pojetím fungování současné Evropy nove_bankovni_rady/cnb_rezabek.html) eurozóna vykazuje značnou dávku vnitřní nestability potvrzuje se hypotéza neudržitelné heterogenity uvnitř eurosystému včetně asynchronního chování hospodářských cyklů existuje vhodná hospodářská politika (měnová / fiskální)? hédonistické vládnutí se především odráží ve fiskální části hospodářskopolitického mixu v takovémto systému logicky existuje institut černých pasažérů mainstream styl EU / eurozóny prosazování zájmů několika nejsilnějších v rámci klubu (splňují pravidla klubu?) potlačení principů svobody a suverenity vedl k propasti Zdroj: kahi.cz/blog/politicky-rozcestnik + vlastní doplnění 43

44 Jak dále? krize obnažila nedostatky --- léčba: příčiny vs. následky EK, ECB, vlády: schopnost řešit? návrat ke kořenům alespoň dodržování Paktu stability a růstu dopady na finanční trh: domácnosti, korporace, banky, penzijní fondy,... varianty vývoje: status quo... s tím, že černí pasažéři budou neustále sanováni (kolik? kdo? jak dlouho vydrží?) razantní změny v institucionálním nastavení a v pravidlech fungování eurosystému (bankovní unie již schválena 12/2012, fiskální unie,...federace?!) Evropský stabilizační mechanismus měl by rozšířit svou působnost i na přímou rekapitalizaci bank poté, co bude ustaven jednotný mechanismus dohledu (SSM) vystoupení některých zemí z eurozóny další vývoj ne zcela optimálního a především drahého politického projektu společné měny může z hlediska teorie optimálních měnových zón vést k vytváření nových, opravdu optimálních, geopolitických celků se společnou měnou či dokonce se společnou hospodářskou politikou náklady vs. výnosy (výhody vs. nevýhody) 44

45 Jak dále? (pokr.) Hospodářská politika eurozóny se potýkala s několika slabinami, kterých se musí ve střednědobém i dlouhodobém horizontu zbavit (J.-C. Trichet, HN ): nerespektování Paktu stability a růstu nevěnování dostatečné pozornosti vývoji nerovnováh v konkurenceschopnosti a ani nerovnováh v případě platební bilance neexistence bankovní unie neexistence Evropského stabilizačního mechanismu nedokončení vnitřního trhu nedostatečná aktivita v otázce strukturálních reforem Jižní křídlo logicky čelí důsledku přijatých výrazných úsporných opatření: není jiné cesty v okamžiku, kdy tyto země žily nad poměry škrty nejsou snadné úsporné programy přináší nespokojenost lidí s politickou reprezentací (ve větší míře s národní než evropskou) => problém s demokratickou legitimitou spojenou s ekonomickým dohledem 45

46 5 Závěr 46

47 Závěr prozatím existuje politický závazek přijmout euro, podmínky se ale mění (Lisabonská smlouva) existují závazná nominální kritéria (o jejich správnosti můžeme pochybovat, můžeme s nimi i nesouhlasit, ale...) je velice důležité sledovat reálná kritéria a posuzovat výhody a nevýhody velkou otázkou zůstává další směřování EU a eurozóny (centrální řízení vs. svoboda a konkurence) zavedení eura v ČR podporuje 22 % občanů (vyplývá z výsledků průzkumu agentury STEM - leden/2011), nejméně od roku 2005 chceme do eurozóny? chce nás vlastně eurozóna? bude členství v eurozóně přínosem pro ČR a naopak? v konečné fázi se jedná o politické rozhodnutí, ČNB jako profesionální instituce má pouze poradní roli 47