OBSAH POHANÉ MEZI NÁMI DNES. I když si snad již nespojujeme výraz pohan s pohanìním a respektujeme

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH POHANÉ MEZI NÁMI DNES. I když si snad již nespojujeme výraz pohan s pohanìním a respektujeme"

Transkript

1 POHANÉ MEZI NÁMI DNES Ivan O. Štampach I když si snad již nespojujeme výraz pohan s pohanìním a respektujeme rùznost náboženství, pøece jen bìžnì pokládáme pohanství za vzdálenou a zapomenutou podobu náboženství. Naši souèasníci by podle pøedpokladù mìli být vìtšinou nábožensky lhostejní, nìkteøí i pøesvìdèení ateisté, a ti, kteøí v našich konèinách vìøí, by mìli být køes any rùzných vyznání nebo Židy. Náboženství starých Egyp anù, Øekù a Øímanù, jež oznaèujeme jako antická, jakož i náboženství keltských, germánských a slovanských pøedkù souèasných evropských národù se zdají být dávno mrtvá. Jsou snad jen zajímavým kulturním jevem minulosti. Už jsme tu vìnovali pozornost novým pohybùm v tradièních náboženstvích a kolem nich. Víme, že mnoho lidí, zejména mladších, objevuje pro sebe orientální spirituality. Nemìli bychom pøi sledování souèasné náboženské scény opomenout, že k duchovním promìnám charakteristickým pro naši souèasnost patøí také návrat k pøedkøes anským koøenùm evropského duchovního života. Lidé, kterých se to týká, se sami oznaèují jako pohané nebo novopohané. A právì jim je vìnován tematický blok uprostøed èísla. Úvodní èlánek Ivana O. Štampacha Souèasné novopohanství vysvìtluje podrobnìji pùvod tìchto výrazù, i to, jak se jejich význam dál vyvíjel. Dále pøipomíná to, že zdejší odborníci ani hromadné sdìlovací prostøedky si této oblasti dosud pøíliš nevšímají. Èlánek nabízí povšechný pøehled dotèených smìrù s koøeny v antice i v starých keltských, germánských a slovanských kultech. V závìru se zamýšlí se nad dvìma pohanskými tendencemi postmoderní spoleènosti, útìky od potíží civilizace k archaické mentalitì a polyteistickou mnohostí mravních ideálù a výkladù svìta. Další èlánky se vìnují podrobnostem. Pražský religionista Dalibor Antalík se zamìøil na keltské pøedkøes anské náboženství. V èlánku Náboženství Keltù pøed christianizací podává struènou informaci o tomto tradièním smìru. Tím si pøipravil pùdu pro èlánek Z dìjin neodruidismu, v nìmž se vìnuje snahám o obnovu keltské tradice v souvislostech s køes anstvím, svobodným zednáøstvím a vlasteneckými hnutími a v závìru èlánku se zabývá jeho novopohanskou vìtví inspirovanou Geraldem B. Gardnerem. Keltské minulosti a zájmùm našich souèasníkù o ni se dostává v èísle zvláštní pozornosti. Vìra Nosková v èlánku Keltománie místy s ironickým odstupem konfrontuje laický zájem o keltskou náboženskou a kulturní tradici s nezkreslenými a èerstvými informacemi, jak nám je podává historická vìda s pomocí archeologie. Tento èasopis se snaží referovat o souèasné, pøedevším èeské náboženské scénì vyrovnanì. Vedle nezaujatì popisných a kritických hlasù se v nìm objevují také texty, jimiž se rùzné smìry samy pøedstavují. Autor èlánku Odkaz Keltù v Boiohemii Roman Procházka se sám pokládá za druida. Boiohemie je starý keltský název èeské zemì užívaný v rùzných jazycích (napø. latinské Bohemia, nìmecké Böhmen). Autor se vìnuje keltskému kalendáøi a popisuje obøady a zvyky hlavních svátkù. Zastává se souladu lidského života s rytmy pøírody; tento odkaz Keltù v sobì neseme i do moderní technické doby. Hnutí, k nìmuž se autor svým textem pøihlašuje, se snaží toto dìdictví oživit. V rozhovoru pod názvem Nejdùležitìjší je obøad rozmlouvá šéfredaktor Zdenìk Vojtíšek se ètyømi èeskými stoupenci slovanského náboženství. V dalším rozhovoru pojmenovaném Jen to, co je pøirozené dopøává týž autor prostor ètveøici souèasných èeských pøívržencù starogermánského náboženství Ásatrú. Èlánky a rozhovory dokreslují úryvky z pramenných textù a èetné ilustrace. Pestrá paleta dnes obnovovaného tradièního pohanství snad v tomto tématickém bloku pøichází ke slovu tak, že zájemce dostane jistý základní pøehled. Pomocí odkazù na literaturu u nìkterých èlánkù umožní podrobnìjší studium této nevšední oblasti zájmu. n OBSAH Pohané mezi námi dnes (Ivan O. Štampach)... 1 Islám a sekularizace (Jiøí Unger)... 2 Do zaslíbené zemì (Zdenìk Vojtíšek)... 5 Z domova Uzavøená církev (Pavel Šíma)... 6 Èeští novopohané (Zdenìk Vojtíšek)... 9 Zahranièí Z dìjin neodruidismu (Dalibor Antalík)...10 Téma Souèasné novopohanství (Ivan O. Štampach) 13 Náboženství Keltù pøed christianizací...16 (Dalibor Antalík) Keltománie (Vìra Nosková)...19 Odkaz Keltù v Boiohemii (Roman Procházka) 23 Rozhovor Nejdùležitìjší je obøad (Zdenìk Vojtíšek) rozhovor se Slovany z Rodné víry Jen to, co je pøirozené (Zdenìk Vojtíšek) rozhovor se stoupenci Ásatrú Info-servis...28 Zprávy Krátka história jedného mierového kvetu (Ivana Škodová a Ján Biba) V Poznání se diskutuje o sektách...30 (Aleš Pøichystal) Mohamedánské fórum (Martin Koøínek) Rejstøík Reflexe Divákem i hercem na postmoderní scénì (Vladimír Šiler / Olga Cieslarová a David Schaffer) Dopisy

2 Pøedstavuje islám skuteènou alternativu k sekularizovaným systémùm západních spoleèností? ISLÁM A SEKULARIZACE Jiøí Unger Je tìžké poctivì uchopit téma islámu a sekularizace a nedopustit se trestuhodných generalizací, protože neexistuje nic takového jako jeden islám a i samotný pojem sekularizace pùsobí v sociologii náboženství nemálo zmatkù a témìø každý sociolog náboženství ji definuje po svém. Dalším omezením pojmu sekularizace a jeho užití je fakt, že se vyvíjel v evropském prostøedí a nelze ho tudíž bez dalšího pøenášet do jiných náboženských a kulturnì-politických okruhù. Aby vìc byla ještì složitìjší, v souèasné sociologii náboženství se objevily i hlasy volající po úplném opuštìní pojmu sekularizace buï jako teoreticky a historicky neadekvátního konceptu, nebo jako pojmu zneužívaného ideologicky proti náboženství. Sekularizaèní teorie jsou pak nìkterými autory (Stark, Bainbridge) pøímo nahrazeny teoriemi kontinuálního náboženského úpadku, mobilizace, oživování, vzestupu a inovací atd. Významy pojmu sekularizace Koncept sekularizace ovšem zdaleka není odepsaný a dle mého názoru je dobøe možné konfrontovat jej s kulturním fenoménem islámu, ovšem za pøedpokladu, že si jasnì vymezíme, co se sekularizací skuteènì míní a co jí míníme my. V zásadì existují tøi základní zpùsoby nazírání na sekularizaci: 1. První má své koøeny v osvícenské kritice náboženství a vymezuje sekularizaci jako úpadek náboženství (jeho institucí, praxe, moci, sociálního vlivu) tváøí v tváø vìdecko-technické spoleènosti, který mùže v extrémním pøípadì vést až k úplnému zániku náboženství. Jednoduše øeèeno - jelikož jsou náboženské doktríny a pojetí svìta v konfliktu s vìdou a jejími poznatky, je náboženství odsouzeno k zániku. Toto pojetí sekularizace zastávané a prosazované politicky se nazývá sekularismem. 2. Druhou možností je pøedpoklad, že sekularizace mùže díky rozpadu náboženských monopolù, vzestupu individualismu, rozpadu komunit a procesem racionalizace 1 vést k privatizaci 2 a marginalizaci 3 náboženství v moderním svìtì. 3. Tøetí alternativou, a pravdìpodobnì jedinou platnou, je pohled na sekularizaci jako na souèást procesu funkcionální diferenciace a emancipace sekulárních sfér od náboženství. Jedná se o složitý proces osamostatòování nejrùznìjších oblastí, jakými jsou politika, vìda, školství, ekonomika, umìní, právo, mediální sféra atd. zpod náboženského dohledu, kontroly a rozhodujícího vlivu. Tyto oblasti pak rozvíjejí svoji vlastní institucionální autonomii, mají svou vlastní dynamiku a pravidla hry. Náboženství se tak v tomto systému stává jen jednou z mnoha specializovaných oblastí a s jistou nadsázkou lze øíci, že má poprvé v historii možnost vìnovat se pouze náboženským záležitostem. V praxi (ne nutnì v rétorice) pak v sekularizací ovlivnìných spoleènostech pøevládá model multiosového systému, jehož dvìma hlavními osami jsou ekonomika a stát. Náboženství má v tomto systému svou vlastní osu a spadá do gravitaèního pole obou hlavních sfér. Vztah islámu a sekularizace Chápeme-li sekularizaci ve smyslu první možnosti, tj. jako spojitost mezi modernitou a úpadkem náboženství, nelze o sekularizaci islámské spoleènosti v souèasné situaci témìø vùbec mluvit. Islám je silný a možná silnìjší a vitálnìjší než kdy jindy. O privatizaci náboženství v evropském smyslu a stažení islámu do privátní sféry se dá s úspìchem pochybovat - naopak dochází k jeho repolitizaci a snahám o ovládnutí a resakralizaci veøejného a politického prostoru islamisty, kteøí ve vìtšinì zemí Blízkého východu navíc soupeøí o náboženskou interpretaci spoleèenských zmìn s konzervativním a tradièním establishmentem ulamá. 4 Stejnì tak i marginalizace islámu je velmi diskutabilní. Vzestup islámu se totiž netýká pouze restaurace islámské víry a institucí, ale i zvláštního islámského stylu života - nìkdy pøímo kontrastujícího s moderními hodnotami - napø. v oblastech vztahu státu a náboženství, role žen, morálky, každodenního života, hranic náboženské a morální tolerance. Islám je navíc velmi silný ve mìstech a zvláš významnì je nyní zastoupen ve skupinì lidí s vysokým vzdìláním západního typu. Také se zdá, že si islámské zemì bez vìtších problémù pøisvojily západní vìdu a techniku a nejhorlivìjšími islámskými aktivisty jsou podle G. Kepela právì technokraticky vzdìlaní studenti a inteligence. Ve srovnání s dalšími tøemi civilizaèními okruhy, které vykrystalizovaly ve støedovìku, - èínským, indickým a køes anským - jediný islám zùstává výjimkou nepotvrzující pravidlo vztahu modernity a sekularizace. V Èínì vládne sekulární a sekularistický režim, v Indii je spoleèenská elita i stát k lidovému náboženství neutrální a v západním svìtì je køes anství podkopáno osvícenstvím a teologií smrti Boha. Jedinì v islámském civilizaèním okruhu nadále mùžeme mluvit o ideokracii 5 a jedinì tam je modernizace legitimována nábožensky. Nikdo s jistotou neví, proè je islám vùèi sekularizaci v tomto smyslu tak rezistentní. Existuje jen málo sociologických výzkumù, které by jednotlivé teorie skuteènì potvrdily. Spíše se západní vìdci shodují na tom, že je až pøíliš mnoho dùvodù pro to, aby se islámu i v období radikalizované modernity daøilo. Teorie dùvodù islámské vitality od vybraných autorù shrnuje Kropáèek ve své knize - Blízký východ na pøelomu tisíciletí (str ) i s obsáhlou bibliografií. Abychom uvedli jen nìkteré: reakce na porážku Izraelem z r a celkový nezdar nacionalistických a socialistických projektù pováleèných let; úsilí dovršit dekolonizaci i v kulturním plánu; bída vykoøenìných pøistìhovalcù do mìst a frustrace mládeže, støedních vrstev a intelektuálù, kteøí nenalé- 2

3 zají dùstojné životní uplatnìní; vítìzství vysokého islámu nad lidovým, jež pøedstavuje jakousi islámskou reformaci (Gellner 1992) atd. Reformovaný - protestantizovaný - islám navíc sehrál velmi podobnou roli jako nacionalismus jinde a stal se zdrojem kolektivní identity úèinné nejen vùèi kolonialismu, ale i proti homogenizujícím a relativizaèním tlakùm globalizace. Nároèný islám pøedstavuje pro mnohé lidi (a ne jen islámské fundamentalisty ) øešení na celou škálu problémù, jež s sebou modernita pøináší a je k takové úloze objektivnì i dobøe vybaven. Je ryze místní tradicí s velmi dlouhou historií a rozvinutou kulturou, takže vzory ke korekci spoleènosti v moderní dobì nemusejí pøicházet zvenèí a korespondují s tím, co respektované a normativní vrstvy spoleènosti dodržovaly po velmi dlouhou dobu. Funkcionální diferenciace v islámském prostøedí probíhá Proces sekularizace chápaný jako úpadek náboženství pod vlivem modernity se tedy mùže, øekneme-li to velmi opatrnì, za souèasné situace jen tìžko rozvinout. Jak rozvinutý je ovšem proces funkcionální diferenciace muslimských spoleèností, jenž je jádrem v souèasnosti široce akceptované podoby sekularizaèní teorie? Paradoxním dùkazem sekularizace islámských spoleèností v tomto smyslu je odpor velké èásti náboženských autorit a uèencù, ale pøedevším všech islamistù a radikálních kruhù k tomu, že by islám mìl být pouze náboženstvím - tento odpor totiž potvrzuje funkcionální diferenciaci (náboženskou specializaci islámu) a tedy sekularizaci, jak jsme si ji definovali výše. Zrcadlovým dùkazem samozøejmì mùže být i názor nìkterých stoupencù liberálnìjších kruhù, kteøí naopak trvají na tom, že by islám mìl být pouze náboženstvím a ne kupøíkladu politikou. Popis funkcionální diferenciace muslimských spoleèností by bohužel pøesáhl rozsah tohoto èlánku a pravdìpodobnì by vydal i na nìkolik knih od mnoha erudovanìjších autorù. Je ovšem nesporné, že ve vìtšinì zemí Blízkého východu došlo k významnému procesu autonomizace a emancipace sfér politiky, práva, vzdìlání, médií a ekonomiky od pøímého náboženského dohledu a rozhodujícího vlivu náboženských autorit, i když je nutné pøipustit, že je islám i nadále považován za zdroj legitimity v mnoha tìchto oblastech. Muslimská škola i Indii. Foto: Vojtìch Vlk. Kupøíkladu šarí a, náboženské právo, byla a je postupnì vytlaèována právem západního typu a umìní její interpretace ztratilo na vážnosti. A proto není pøekvapením, že od r je jedním z charakteristických znakù islámského svìta snaha ulamá znovu získat svou prestiž a vliv a také rehabilitovat šarí u jako státní a výjimeènì i jako plošnì platné právo (což je v muslimských dìjinách absolutní novum). Dnes jsou sice odkazy na šarí u témìø v každé ústavì islámských státù, ale její reálný vliv (s výjimkou monarchií Arabského poloostrova) trvá jen v oblasti nadaèního, rodinného a dìdického práva. Vliv islámu v politice se samozøejmì velmi liší v jednotlivých muslimských zemích. Zdá se ale, že opatrná politická pluralizace a demokratizace, jež následovala v devadesátých letech po krachu socialistických a nacionalistických experimentù, pøedstavuje jednu z nejobtížnìjších výzev pro radikální islamistické a fundamentalistické kruhy, které jediné usilují o skuteènì integrální model ideokratické moderní ummy 6. V mnoha zemích jsou ovšem právì tyto skupiny, zvláštì po trpkých zkušenostech z Alžíru a Egypta, vylouèeny z politické scény nebo do ní jen velmi opatrnì integrovány. Tìmi, kdo urèují jejich politické možnosti, jsou navíc vìtšinou prozápadnì orientované a na západì vzdìlané elity. Mnoho západních, ale i muslimských uèencù si klade základní otázku, zda je demokracie vùbec s islámem sluèitelná. Mnozí odpovídají kladnì a mnozí jsou v tomto ohledu naopak skeptiètí. Faktem je, že málokterý režim na svìtì, islámský nevyjímaje, si v souèasné dobì dovolí o sobì prohlásit, že je nedemokratický. Proto se objevuje tolik novotvarù (nesnadná, regulovaná, øízená, neobvyklá demokracie), které se snaží postihnout ten obrovský konflikt, který pøináší volná politická soutìž a umírnìný individualismus do prostøedí fundamentalistického obrození. Chalífát 7 jako tradièní spojení politiky a náboženství byl zrušen a pokusy o jeho obnovení zatím nebyly úspìšné. Pákistán jako stát založený na náboženském principu rozhodnì nenaplnil ideály do nìj vkládané. Pøíklady islámských režimù, jakými jsou napø. Saudská Arábie a Írán, samozøejmì není možné pøehlédnout, ale i postkoloniální Írán si jen obtížnì udrží legitimitu (zvláštì mezi studenty, kteøí již nepamatují revoluèní èasy) svými cenzurními zásahy, zákazem reformních tiskovin a vraždami opozièních intelektuálù. Pokud bychom se zastavili u ekonomiky, je jednou z pøíznaèných snah o udržení náboženského vlivu v této oblasti tzv. islámské bankovnictví, které má zachovat tradièní koránský zákaz ribá - lichvy (což dle šarí y znamená i zákaz veškerého úroku). Aniž bychom zabíhali do podrobností, islámské bankovní domy jsou stejnì pragmatické jako ty západní a jejich bezúroèné operace jsou vìtšinou jen umnì zamaskované úroky v podobì formálního partnerského podílu na zisku nebo jiné šarí atsky košer smluvní konstrukce. 3

4 Co nám ještì islám pøedvede Sekularizace ve smyslu funkcionální diferenciace a autonomizace sekulárních sfér spoleènosti ještì v islámském svìtì nedosáhla svého vrcholu a lze oèekávat její pokraèování z nìkolika dùvodù. Muslimské spoleènosti jsou už v této dobì natolik pluralitní, že si nemohou dovolit tuto pluralitu neinstitucionalizovat (politicky, vìdecky, kulturnì i nábožensky), pokud ovšem nechtìjí riskovat vážné spoleèenské konflikty. Také relativizující tlak globální spoleènosti se s moderními informaèními technologiemi a celkovým zmenšováním svìta stále zvyšuje a pozice médií už není snadno nábožensky manipulovatelná. Islám navíc v moderní dobì nedisponuje dostateènou politickou mocí, aby mohl silou dlouhodobì marginalizovat liberální proudy uvnitø svého prostoru a kontrolovat rozvíjející se obèanskou spoleènost. To všechno jsou ale v jistém smyslu dohady. Islám je v souèasnosti velmi silným faktorem definice navenek i vnitøní regenerace muslimských spoleèností a je dost možné, že nám pøedvede spoleènost, která je sice v mnoha ohledech moderní, avšak zùstává pøísnì organizovanou okolo vážnì dodržované a uložené preindustriální víry (Gellner). n Literatura: Gellner, E.: Plough, Sword and Book. The Structure of Human History, Londýn, Collins Harvill, 1988; èesky Pluh, meè a kniha struktura lidských dìjin, Brno, CDK, 2001 Gellner, E.: Postmodernism, Reason and Religion, Londýn, Routlege, 1992 Kepel, G.: La Revanche de Dieu, Paøíž, Seuil, 1991; èesky Boží pomsta, Brno, Atlantis, 1996 Kropáèek, L.: Blízký východ na pøelomu tisíciletí, Praha, Vyšehrad, 1999 Stark, R.; Bainbridge, W.S.: The Future of Religion: Secularization, revival and cult formation, Berkeley, University of California Press, 1985 Poznámky 1 Racionalizace: prosazování stále vìtšího vlivu racionálního kalkulu a racionalizaèního chování v rùzných sférách lidského chování a myšlení. 2 Privatizace náboženství: náboženství se stává výhradnì soukromou záležitostí. 3 Marginalizace náboženství: náboženství ztrácí na významu pro život spoleènosti. 4 Ulamá: islámské duchovenstvo (uèenci/teologové/právníci v jedné osobì). 5 Ideokracie: doslova vláda idejí, v tomto kontextu spoleènost, jež se sama snaží podøizovat autoritativnímu a abstraktnímu ideálu. 6 Umma: islámská obec, v moderní arabštinì se tímto slovem myslí národ ve skuteènosti èasto jen souèet muslimù v daném státì. 7 Chalífát: instituce nejvyššího náboženskopolitického hodnostáøe - chalífy (nástupce Posla Božího); byla zrušena za kemalovské revoluce v Turecku v roce Mgr. Jiøí Unger (*1974) je absolventem religionistiky na FF UK a v souèasnosti pùsobí na ETF UK. Specializuje se na sociologii náboženství a vztah náboženství a fenoménu globalizace. Olympijské mìsto Salt Lake City má fascinující historii DO ZASLÍBENÉ ZEMÌ Zdenìk Vojtíšek Olympijské hry v hlavním mìstì mormonù (jak je s oblibou nazýváno Salt Lake City) obrátilo pozornost médií 1 k této náboženské spoleènosti a k tomu, jak její pøíslušníci za 150 let nehostinnou krajinu zmìnili v krásnou a prosperující oblast. Ještì zajímavìjší je ale historie, která osídlení údolí Velkého solného jezera pøedcházela. Projdeme jí struènì ve dvanácti zastávkách. Historie mormonského náboženství 1 zaèíná v Palmyøe ve státì New York. Sem je situováno první zjevení, jehož se mìlo dostat patnáctiletému Josephu Smithovi roku Než se ale Josephovi rodièe usídlili u Palmyry, nìkolikrát se stìhovali: Joseph se narodil v Sharon ve státì Vermont. V Palmyøe se také Josephovi od roku 1823 údajnì zjevoval andìl Moroni a na pahorku Cumorah, vzdáleném asi 7 km od Palmyry, mu ukazoval zlaté desky, zakopané v zemi. Až roku 1827 mu je dovolil vyzvednout a odnést. Pøedtím (roku 1826) byl ale Joseph, který proslul jako úžasný vypravìè fantastických historek, vlastník magických schopností a profesionální hledaè pokladù shledán vinným z výtržnictví a podvodu. 2 2 Ještì dobøe, že si roku 1827 Joseph mohl zlaté desky již odnést. Na zaèátku toho roku se totiž oženil s Emmou Haleovou a brzy oba manželé odcházejí na farmu k rodièùm Emmy do Harmony v Pensylvánii. Rok 1827 byl v životì Josepha Smitha významný také proto, že v Harmony zaèal pomocí kouzelných kamenù egyptské hieroglyfy na zlatých deskách (které nikdy nikdo nezávislý nespatøil) pøekládat. V pøekladu Josephovi pomáhal jako písaø nejprve Martin Harris. Poté, co zklamal, byl roku 1829 vystøídán Oliverem Cowderym, od té doby vìrným pøítelem Josepha. Joseph a Oliver se spolu nadpøirozeným zpùsobem stávají Áronovými a brzy i Melkizedekovými knìzi. Vìøí, že tak obnovují pùvodní biblické knìžství. V témže roce (1829) je pøeklad dokonèen a následující rok i vytištìn. 3 V tu dobu ovšem Joseph s Oliverem opustili Harmony, kde se setkali s nesouhlasem a nepøátelstvím, a pøebývali ve Fayette, opìt ve státì New York. Tam roku 1830 spolu s dalšími ètyømi muži založili v domì jednoho z prvních mormonù Kris- tovu církev. 3 Pokládali ji za obnovení jediného pravého køes anského spoleèenství od doby Ježíšových apoštolù a za dùkaz brzkého konce svìta. 4 Krátce nato byl Joseph Smith poprvé zatèen. Stalo se to v blízkém mìsteèku Colesville kvùli Smithovu pobuøujícímu kázání na základì knihy Mormon. Stále ještì do roku 1830 spadá zjevení, podle nìhož se mají svatí (jak mormoni sami sebe nazývají) shromáždit na novodobý Sion do mìsta Kirtlandu v Ohiu. Tam mají nakoupit pùdu, která je v té dobì velmi levná a o jejíž budoucí vysoké cenì se spekuluje. 5 V Kirtlandu roku 1831 již ovšem není dostatek pùdy pro všechny, kdo se sem s celým svým majetkem z východu vypravili. Pøichází tedy druhé zjevení o založení Sionu. Tentokrát má být vybudován v Jackson County blízko mìsta Independence v Missouri. V letech tak existují dvì mormonská støediska - v Kirtlandu a v západní èásti státu Missouri. Byla od sebe vzdálena asi tisíc mil. Léta, která mormoni strávili v ohijském Kirtlandu, byla plná událostí. Zde Joseph Smith pøijal mnoho dùležitých zjevení. Ta, která zpochybòovala pravost Bible a netradièním zpùsobem vykreslovala posmrtný život, 4 se pravdìpodobnì stala pøíèinou vzrùstajícího nepøátelství ze strany nemormonského obyvatelstva. V Kirtlandu se také prorok Smith poprvé dostal do podezøení z polygamních svazkù. Pøesto byla nejdùležitìjší událostí kirtlandského období stavba prvního chrámu ( ), která svým dopadem pøedèila vydání druhé kanonické knihy mormonù - Knihy nauky a smluv (1835). Entusiastickou dobu, plnou údajných zázrakù, uzdravování a extatických zážitkù charakterizuje 4

5 Mapa s místy dùležitých událostí mormonské historie. Pøevzato z publikace Our Heritage. A Brief History of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, Salt Lake City oznaèení druhé letnice, které si slavnost posvìcení chrámu vysloužila. Vzrušení, které mormoni v kraji zpùsobili, vyvrcholilo krachem kirtlandské banky, na nìmž se vrcholní pøedstavitelé mormonismu podíleli. Následovalo nièení mormonského majetku a lynèování. Smith a jeho nejbližší proto Kirtland roku 1838 opouštìjí a za nimi postupnì odcházejí do Far West i ostatní kirtlandští mormoni. 6 Postavení druhého centra mormonismu v Missouri ale bylo snad ještì složitìjší než v Kirtlandu. Jackson County tato druhá skupina mormonù opustila již roku 1833 po prudkých neshodách s ostatními osadníky a po tzv. bitvì u Velké modré øeky. 7 Doèasné útoèištì v Clay County jim sloužilo do roku 1836, kdy se posunuli dále na severozápad do oblasti Far West. Po pøíchodu kirtlandské vìtve roku dosáhl poèet mormonù v oblasti Far West asi 15 tisíc. Touto pomìrnì velkou skupinou se místní osadníci cítili pøed volbami ohroženi, protože pøedpokládali, že mormoni budou hlasovat jednotnì. Potyèky a šarvátky vedly až k bitvì u Crooked River. Po ní rozzuøení osadníci spáchali masakr na mormonech na místì zvaném Haun s Mill. Pøes tøicet mužù a chlapcù bylo nahnáno do roubeného stavení. Útoèníci støíleli otvory mezi trámy a zabili 17 lidí. Ostatní byli zranìni. Nepokoje vedly k dalšímu tragickému vyhnání mormonù. Tentokrát se obrátili na východ a roku 1839 dorazili do Quincy ve státì Illinois. V Missouri zùstalo ve vìzení pìt mormonských vùdcù vèetnì Josepha Smitha a jeho bratra Hyruma. 9 V Illinois mormoni vyhlédli bažinatou oblast blízko øeky Mississippi a na øídce osídleném území zaèali s výstavbou dalšího mìsta. Na místì pùvodního Commerce tak vzniklo mìsto Nauvoo. Tento název má být z hebrejštiny a znamenat Nádherné. 5 K ostatním se po útìku z vìzení pøipojilo i zmínìných pìt vùdcù. V Nauvoo prožili mormoni od roku 1839 další relativnì klidné období a podobnì jako v Kirtlandu i zde byla pøijata øada dùležitých zjevení a vyslány desítky misionáøù. Pro obsah mnoha tìchto zjevení byl rozhodující vstup Josepha Smitha a dalších mormonù do místní zednáøské lóže roku Zednáøské obøady se tak staly základem chrámového zasvìcování 6 a mormonské vìrouky, která k nìmu patøí a je pro mormonismus tak typická. Výstavní chrám, budovaný v Nauvoo od roku 1841, byl již pøizpùsoben tak, aby chrámová zasvìcení umožòoval. Ovšem nejpozdìji od roku 1842 vzrùstala v Nauvoo vùèi mormonùm opozice ze strany pøedmormonských obyvatel a odpadlíkù od mormonismu. Situace byla na èas vyøešena tím, že po odstoupivším starostovi zastával tento úøad sám Joseph Smith, aèkoli ho i v Nauvoo provázela povìst èlovìka žijícího nemravným zpùsobem. Tento problém Smith nevyøešil ani tím, že roku 1843 pøijal zjevení o mnohoženství. Tímto zjevením, skrytým pøed veøejností až do roku 1852, se pravdìpodobnì pokusil své mimomanželské vztahy legalizovat alespoò v rámci mormonské církve. Napìtí v Nauvoo brzy po tomto zjevení dosáhlo vrcholu. Roznìtkou se stalo založení místních novin Nauvoo Expositor, v jejichž prvním èísle ze dne 7. èervna 1844 odpadlíci zjevení o polygamii zveøejnili a obvinili Josepha Smitha z vážných pøeèinù. Smith jako starosta nechal tiskaøský stroj nepohodlných novin znièit a rozmetat jejich sazbu. Tento èin mu ovšem vynesl soudní stíhání. Nejprve se svým bratrem Hyrumem prchá, na výzvu mormonù se ovšem do mìsta vrací a je zatèen. On a tøi další pøední pøedstavitelé mormonù jsou uvrženi do vìzení v blízkém mìstì Carthage èervna 1844 na vìzeòskou budovu v Carthage zaútoèil dav. Joseph Smith a jeho bratr Hyrum byli pøi útoku zabiti, další mormon - pozdìjší tøetí prezident mormonské církve John Tylor - zranìn. Z nástupnické krize vychází vítìznì Brigham Young a pozdìji se stává druhým prezidentem církve (úøad zastával až do smrti roku 1877). Nepøátelství vùèi mormonùm stále roste. Další roky v Nauvoo proto probíhají ve znamení pøíprav na odchod a rychlých chrámových zasvìcování. V ještì nedokonèeném chrámu je pøed dalším stìhováním utvrzeno ve své víøe a na vìky zpeèetìno na šest tisíc mormonù. Na poèátku roku 1846 je chrám dokonèen, ale už v kvìtnu jsou z mìsta krutì vyhnáni i poslední mormoni. Postupnì opouštìjí stát Illinois a vydávají se opìt na západ. Zkušenost v Nauvoo je definitvnì utvrdila v pøesvìdèení, že nemohou žít spoleènì s ostatními Amerièany. Po vzoru Starého zákona se tedy šikují do pochodových oddílù a pod vedením novodobého Mojžíše - Brighama Younga - nastupují svùj exodus z Egypta do Zaslíbené zemì. Díky vybudování nìkolika táborù se 11 mormonští exulanti dostávají v prùbìhu roku 1846 pøes celou Iowu. Na západ- 5

6 z d o m o v a ním bøehu øeky Missouri budují tábor, jejž nazývají Winter Quarters. Posloužil jim k pøekonání zimního období a jako východištì pro další pochod smìrem na západ. Jsou oslabeni o 500 mužù, které povolala Unie do války s Mexikem a kteøí vytvoøili tzv. Mormonský batalion. Na jaøe roku 1847 vyráží z Winter Quarters první skupina na pochod do pánve Velkého Solného jezera, která byla již døíve urèena jako zaslíbená zemì. Pod vedením Brighama Younga pøekonává skupina 143 mužù, tøí žen a dvou dìtí vzdálenost asi tisíce mil. Po vyèerpávajícím pochodu neosídlenou krajinou bez cest a mostù oznaèí Brigham Young svou holí a slavnými slovy Toto je to místo polohu budoucího mìsta 12 v Údolí Solného jezera (Salt Lake Valley). Ihned jsou vsazeny brambory, zaèíná stavba domù a ještì téhož roku údolí pøijímá celkem asi dva tisíce mormonù. V následujících letech proud mormonských pøistìhovalcù ještì mohutní. Do historie dobývání Západu se zapsalo pøedevším deset pochodù z Iowy do Salt Lake Valley (1300 mil), které tisíce mormonù absolvovaly s vozy, do nichž byli sami zapøaženi. Roku 1848 mormoni v èele s Brighamem Youngem vyhlašují v Údolí solného jezera nezávislé teritorium Deseret, které bylo (po oficiálním odvolání doktríny o polygamii) roku 1896 pøijato jako stát Utah do unie Spojených státù. V dalších letech mìsto i celé teritorium ekonomicky posilovalo a postupnì opìt navazovalo pøetrhané kontakty s okolním svìtem. V prùbìhu let mizelo nepøátelství a nenávist a mormoni a jejich stát se staly neodmyslitelnou souèástí americké spoleènosti. Dùkazem tohoto zaèlenìní jsou letošní olympijské hry, poøádané na místì, kde pøed 155 lety mormoni koneènì našli svou zaslíbenou zemi. n Literatura Our Heritage. A Brief History of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, Salt Lake City 1996 Znovuzøízení pravdy, Intellectual Reserve, 1998 Poznámky 1 Náboženství mormonù se díky blížícím se olympijským hrám stalo tématem Dingiru 3/ Novotný, T., Mormoni a Dìti Boží, Votobia, Praha 1998, str Mormonská Církev Kristova byla roku 1838 v osadì Far West pøejmenována na dnešní název Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnù. 4 viz: Novotný, T., Ježíš pøišel do Ameriky, Dingir 3/2001, str Novotný, T., Mormoni..., str Novotný, T., Svobodné zednáøství a mormoni, Dingir 3/2001, str PhDr. Zdenìk Vojtíšek (*1963) je odborným asistentem na katedøe psychosociálních vìd Husitské teologické fakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a nových náboženských smìrù a šéfredaktorem Dingiru. Køes anské hnutí plymouthských bratøí má u nás obì své vìtve UZAVØENÁ CÍRKEV Pavel Šíma Státem uznaná církev Køes anské sbory i tzv. uzavøení bratøi, o nichž se v odborných publikacích nepíše a o nichž snad nevìdìl ani komunistický dohled nad církvemi, mají stejné koøeny. Sahají do 19. století a napájejí se z oèekávání brzkého konce svìta. Britské a irské poèátky Poèátky hnutí bratøí leží v Anglii a Irsku první poloviny 19. století. Bylo to období velkého náboženského oživení, kdy vznikalo velké množství rùzných církví a sborù. Dùvody, proè nové církve vznikaly, byly nejrùznìjší, èasto i velmi malicherné, skupinové, osobní. Mezi vážnìjšími motivy se objevují - kromì motivù probuzeneckých - dva typy: Na jedné stranì snaha o návrat, restauraci apoštolského køes anství v jeho podobì ještì nezkažené pozdìjším vývojem... Na druhé stranì se uplatnily motivy eschatologické až apokalyptické, oèekávání zásadního zlomu, konce dìjin, pøíchodu Božího království. 1 Tyto dva motivy hrály svou roli i pøi vzniku hnutí bratøí. Ve 20. letech 19. stol. se v nìkterých mìstech v Irsku a o nìco pozdìji v Anglii zaèaly na sobì nezávisle formovat skupiny køes anù ke spoleènému ètení Bible a modlitbám. Pocházeli vesmìs z anglikánské a øímskokatolické církve, kterým vyèítali formalismus a zesvìtštìní. Jejich setkávání se vyznaèovala naprostou jednoduchostí. V Dublinu (asi od r. 1825) byl vùdèí postavou zubní lékaø a teolog Anthony Norris Groves ( ) a Henry Craik ( ). Croves roku 1827 v dopisu Johnu G. Belletovi, právníkovi z Dublinu, vyjádøil jednu z ústøedních myšlenek novì vznikajícího hnutí, že tam, kde se dva èi tøi køes ané sejdou ve jménu Pána Ježíše Krista, mohou mít spolu úèast na Veèeøi Pánì i bez pøisluhování ordinovaného služebníka církve... a že podle pøíkladu prvních køes anù tak mají èinit každou nedìli. 2 V Bristolu stál v èele skupiny Georg Müller ( ), který studoval teologii v Halle a proslavil se svými sirotèinci pro tisíce dìtí bez domova, které postavil v letech V Plymouthu to byl Benjamin Wills Newton ( ) a Georg Wiccesimus Wigram ( ). Newton pocházel z kvakerské rodiny a vystudoval teologii v Oxfordu. Zprvu zùstávali èleny svých denominací, ale postupnì z nich vystupovali a scházeli se spoleènì k prostým bohoslužbám. Sami si nijak neøíkali, nazývali se prostì bratøi. Podle sboru v Plymouthu bylo hnutí bratøí také nazýváno hnutím plymouthských bratøí. Charakteristickým pro jejich setkávání byl dùraz na jednoduchost prùbìhu bohoslužby a prostotu slavení Veèeøe Pánì bez pøedem stanovených obøadù a knìží nebo ordinovaných pracovníkù. V pozadí toho mùžeme vidìt touhu po návratu k praxi ideální prvotní církve, pøièemž výraz prvotní zde nemá význam jen chronologický, ale hlavnì kvalitativní. Koncem 20. let se do kontaktu s hnutím bratøí dostává právník a anglikánský duchovní John Nelson Darby. Vznik teologie bratøí John Nelson Darby ( ) pocházel z irské šlechtické rodiny. Roku 1815 zaèíná studovat práva na Trinity College v Dublinu. Po jejich skonèení studuje ještì teologii a roku 1826 je ordinován na duchovního anglikánské církve. V roce 1827 se setkává s lidmi z okruhu bratøí (Crovesem, Müllerem aj.), prožívá své obrácení a zaèíná se angažovat ve vznikajícím bratrském hnutí. V zimì 1827 poøádá se svými pøáteli v Dublinu poprvé vlastní slavení Veèeøe Pánì, tzv. lámání chleba. Roku 1828 vydává spis O charakteru a jednotì Kristovy církve, ve kterém vyzýval k úsilí proti rozdìlení církve na jednotlivé uzavøené denominace. Je ironií osudu, že právì Darby, který kritizoval køes anstvo rozpadlé do rùzných denominací, se pozdìji sám stal pøedstavitelem další uzavøené denominace, ostøe vymezené vùèi svému okolí. Roku 1829 rezig- 6

7 z d o m o v a nuje na práci duchovního, ale s anglikánskou církví se definitivnì rozchází až roku 1834, kdy už - podle nìj - není schopna nápravy. Velmi se zasloužil o šíøení myšlenek bratrského hnutí, když navštìvoval Nìmecko, Holandsko, Itálii, Španìlsko, Spojené státy, Mexiko a Nový Zéland. Byl rovnìž velmi plodným spisovatelem. Napsal øady spisù a komentáøù k biblickým knihám. Èesky vyšel jeho Struèný úvod do spisù Starého i Nového zákona a brožurka Svìt a køes an. 3 Dále pøekládal nebo se spolupodílel na pøekladech Bible do angliètiny, francouzštiny a nìmèiny (tzv. Elberfeldský pøeklad). V literatuøe, která se dnes mezi bratøími vydává, se lze doèíst, že Darby vynesl na svìtlo dávno zapomenuté pravdy. 4 Ve skuteènosti ne všechno, co uèil, bylo zcela originální. V mnoha vìcech se shodoval s jinými proudy køes anství své doby. Vedle toho, že byl prùkopníkem dispenzacionálního premilenialismu, 5 byla jeho hlavním tématem otázka církve a její jednota. 6 Darby razil názor o církvi v troskách. Všechny státní církve a ostatní denominace odpadly od novozákonního vzoru a opravdoví køes ané se od nich musí oddìlit. Jakákoli struktura, organizovanost, hierarchie èi úøady jsou vnímány jako nìco protibožského, od èeho se musí pravá duchovní církev, formována pouze Duchem svatým, oddìlit. Prvotní církev byla podle nìj plnì vedena Duchem svatým, pak ale na jeho místo nastoupila lidská organizovanost a došlo k velkému odpadnutí. Toto oddìlení se bylo pro Darbyho velmi naléhavé, protože vnímal svou dobu jako poslední èasy pøed druhým pøíchodem Kristovým a pøed Božím soudem. Termín oddìlení se (separation, Absonderung) se tedy stal vùbec ústøedním pojmem jeho nauky o církvi. Všechny ostatní církve s výjimkou bratrských sborù pak Darby nazýval sektami. 7 Jednotu církve vidìl ve shromáždìní køes anù pøi Veèeøi Pánì, ale pravá Veèeøe Pánì je možná jen tam, kde se vìøící oddìlili ode všech církevních systémù, tedy od všech církví. Pravá Veèeøe Pánì mimo shromáždìní bratøí pro nìj nebyla vùbec možná 8 a už pouhá úèast na bohoslužbách jiné církve byla naprosto vylouèená. Rozdìlení hnutí Darby se od svého odchodu z anglikánské církve stále více soustøedil na otázku jednoty církve a jeho postoje se vùèi jiným církvím stále vyhraòovaly. Na jeho vliv a vývoj reagovali i lidé z hnutí bratøí. Anthony Croves si v jednom dopise 9 z roku 1836 stìžoval, že Darby opouští ony základy, které chtìli kdysi spoleènì uskuteènit. Má na mysli ideu spoleènì se shromažïovat, a tak pøekonávat ploty, které kolem sebe postavily rùzné církve. Místo toho se staví další pøekážky. Ve Švýcarsku se dokonce nìkteré sbory rozpadly, protože nìkteøí odmítli sdílet Darbyho názor o absolutním oddìlení se od všeho zla. K prvnímu vážnìjšímu rozkolu došlo ale až v roce Darby tehdy napadl Benjamina Newtona, který byl vedoucí postavou sboru v Plymouthu a obvinil ho z klerikalismu za to, že se s ostatními vedoucími dohodl na rozpisu kázání. To pro nìj byl návrat do onoho zla, od kterého bylo tøeba se oddìlit. Plymouthský sbor však jeho obvinìní odmítl a Darby se poté s nìkolika desítkami pøíznivcù oddìlil a založil ve mìstì druhý bratrský sbor, což už bylo v rozporu s myšlenkou, že na každém místì je jen jedna pravá církev. Roku 1847 vyslovil Newton nìkteré myšlenky o lidství Ježíše Krista (Kristus se poskvrnil høíchem, když pøijal naše lidství). Darby proti tìmto názorùm prudce vystoupil a Newtona obvinil z bludného uèení. I když pak Newton své výroky odvolal, Darby se s tím nespokojil a vylouèil plymouthský sbor a každého, kdo by se s ním kontaktoval, ze spoleèenství bratrských sborù. V roce 1848 byla dvìma pøíslušníkùm tohoto plymouthského sboru umožnìna úèast na Veèeøi Pánì v jiném sboru bratøí - ve sboru Bethesda v Bristolu. Na to reagoval Darby tak, že v okružním listì prohlásil bethesdský sbor a všechny sbory, které s ním udržovaly kontakt, za vylouèené ze spoleèenství. Na tento krok odpovìdìl Müller a dalších devìt èlenù sboru Bethesda tzv. Dopisem deseti, 10 ve kterém Darbyho jednání oznaèili jako nesluèitelné s duchem bratrského hnutí. Takzvaný spor o Bethesdu se tak stal poslední fází rozpadu dosud relativnì jednotného hnutí. Tak se asi dvacet let po svém vzniku hnutí, které kritizovalo rozdrobenost køes anù, samo rozpadlo na další skupiny. Darbyho pøíznivci zaèali být nazýváni exkluzivní bratøí, zavedli pevný a autoritativní systém ve vìrouèných a formálních projevech a v misijní práci se zamìøovali hlavnì na èleny jiných protestantských církví. Tato vìtev bratrského hnutí se i dále štìpila. Ještì za Darbyho života se v roce 1879 oddìlil Darbyho následovník a vydavatel jeho dìl William Kely. V letech se oddìlily další vìtve v USA a rùzné sbory v Anglii. Druhá vìtev hnutí bratøí se zaèala nazývat otevøení bratøí. Jejich vùdèí postavou se stal již zmínìný Georg Müller. Tato skupina je dodnes více otevøena vùèi èlenùm jiných církví a zdùrazòuje nezávislost kaž- Satan a jeho systém Bùh však malý poèet lidí pøivede k tomu poznání, že všechny již jmenované vìci jako: obchod, politika, výchova, vìda, vynálezy, spoleèenská zaøízení a reformy, dobroèinné nadace, náboženství, krátce vše patøí tomuto svìtovému systému. A tento systém se ode dne ke dni zdokonaluje. Pokrok doby není nic jiného než nezastavitelný postupný vývin svìtového živlu. Jak stojí však køes an vùèi tomuto svìtu? Právì tak jako Kristus. Místo, na kterém se Pán v nebi nalézá, a místo, které On zde na zemi nezaujímá, urèují místo vìøícího. Odkud pochází všecky jmenované vìci? Bude nìkdo pøekvapen, slyší-li, že satan je Bùh tohoto svìta, kníže mocný v povìtøí a vùdce tohoto ohromného systému?... Vìc se má tedy asi takto: Když nìkdo skuteènì jednou Boha poznal aneb mnohem více od Boha byl poznán, tu je takový skrze spojení s Kristem v nebesích tažen vzhùru pryè od jakékoliv úèasti na vìcích svìtového systému... J. N. Darby - Svìt a køes an, bez udání pøekladatele, místa a data vydání, str. 4 a 10 John N. Darby ( ). 7

8 z d o m o v a dého místního sboru. To ji zøejmì uchránilo dalšího štìpení. Jejím podstatným charakteristickým znakem byla od poèátku misijní práce v nekøes anských oblastech svìta, spojená s dùrazem na sociální odpovìdnost. 11 Hnutí bratøí u nás Do èeských zemí se otevøení i exkluzivní bratøí dostávají hlavnì z Nìmecka, kde se oba proudy rozvíjejí od poloviny 19. století. Exkluzivní bratøí se tam nazývali Elberfelder Brüder podle mìsta Elberfeld (v okolí Wuppertalu). Význaènou postavou byl Carl Brockhaus ( ), který se v letech podílel na pøekladu Bible do nìmèiny, který vešel ve známost jako Elberfeldská Bible. Myšlenky otevøených bratøí u nás zaèíná šíøit František Jan Køesina ( ) v letech Byl pùvodnì èlenem Svobodné církve reformované. V roce 1912 zaèíná v Praze vydávat svùj èasopis Ze slov pravdy a lásky. Do roku 1956 se otevøení bratøí nazývají sbory Vìøících v Pána Ježíše Krista, Dítky Boží, Sbory církve Pánì, Bratøí, Bratrské shromáždìní, Bezkonfesijní køes ané nebo Køes anské sbory bratrské. Po roce 1948 byly jejich sbory uzavøeny a èinnost otevøených povolena až po pøijetí Ústavy Køes- anských sborù v ÈSR v roce Pod názvem Køes anské sbory v ÈR jsou jednou z registrovaných církví u nás. Otázka pojmenování S touto otázkou se, žel, až pøíliš èasto zachází lehkomyslnì. Musíme odmítat jakékoli pojmenování, které by mohlo vyjadøovat další rozštìpení Církve. Jestliže se jiní køes ané nazývají katolící, evangelící, kalvínští, luteráni, metodisté, baptisté, atd., je to pøirozené v tom smìru, že nesou jméno své církve. Avšak my, kteøí se shromažïujeme jenom ke jménu Pána Ježíše, neznáme žádnou jinou církev než Boží Církev. Nemùžeme si pøisvojit nìjaké jméno, které by nemohly mít všechny Boží dìti. Jestliže svìt, a náboženský nebo ostatní, nás - protože nic jiného neumí - oznaèuje nìjakou pøezdívkou nebo vùbec nìjak, je to jeho vìc. Avšak uznávat nìjaké zvláštní pojmenování by znamenalo, že popíráme zásadu jednoty, na jejímž základì se v poslušnosti vùèi Božímu slovu shromažïujeme. Milost a pravda, 1993, è , str. 179 Poèátky sborù exkluzivních bratøí u nás spadají asi od poloviny 20. let 20. století a jsou spojeny se jménem Karla Lopaty. Tyto sbory nepìstují žádné kontakty s ostatními církvemi a žijí velmi uzavøenì. V èeské literatuøe, zabývající se církvemi u nás, nejsou od pováleèného období zmiòováni. Když už se nìkde píše o tzv. darbystech, je tím mínìno hnutí otevøených bratøí (Køes anské sbory). 12 Vùbec se o nich nezmiòuje ani publikace vydaná ještì za komunistického režimu Církve a náboženské spoleènosti v ÈSSR. V souèasné dobì jsou u nás sbory exkluzivních bratøí v Pardubicích, Peèkách u Pardubic, Dvoøe Králové, Èeské Lípì a Èížkovicích. Jisté vedoucí postavení (pøes proklamovanou samostatnost každého sboru) má nejvìtší sbor v Pardubicích, kde se konají každý rok konference za úèasti hostù ze zahranièí. (Exkluzivní bratøí udržují kontakty hlavnì se sborem v Norimberku.) Poèet èlenù je možno odhadnout asi na dvì až tøi sta. Pojem èlenství je odmítán, a je tedy nemožné zjistit pøesné údaje. Odmítnuto je i jakékoli pojmenování jejich spoleèenství. Pøíslušníci ostatních církví jsou nazýváni køes ané podle jména. Uznává se sice, že i v tìchto církvích podle jména jsou spasení lidé, ale celkovì se jedná o souèást zla, od nìhož je tøeba se oddìlit. Asi nejvíce negativní postoj mají exkluzivní bratøí k církvi øímskokatolické, která je èasto oznaèována podle biblické knihy Zjevení jako nevìstka babylónská. Èasto se poukazuje na to, že se v ostatních církvích nedodržují Boží naøízení, napø. pøíkaz ženám nosit šátky pøi bohoslužbách, zákaz nosit krátké vlasy a zákaz zdobení. Ze všech církví mají exkluzivní bratøí vìdomí blízkosti pouze vùèi otevøeným bratøím (Køes anským sborùm), ale spor o Bethesdu z roku 1848 je stále udržován na pamìti. O tom svìdèí i pøed deseti lety vydaný šestnáctistránkový dokument Je i po 144 letech Bethesda stále živá?, v nìmž se pøipomíná, že je i nadále tøeba se od otevøených bratøí oddìlovat. Exkluzivní bratøí nevyvíjejí velkou misijní èinnost. Jejich aktivity se v podstatì omezují na rozdávání letákù. Podle svìdectví bývalého èlena do exkluzivních sborù nepøichází mnoho lidí a sbory jsou v podstatì tvoøeny rùznì propojenými rodinami. Víra se pøedává z generace na generaci. Uzavøené bohoslužby Prùbìh bohoslužeb (shromáždìní) je velmi prostý. Zpívají se písnì (zpìvníky pocházejí z Nìmecka), a to zásadnì bez hudebního doprovodu. Pak následují modlitby a èetba z Bible. Kázání není nutnou souèástí. Používá se hlavnì kralického pøekladu Bible, popø. Darbyho pøeklady do francouzštiny a nìmèiny. Èeský ekumenický pøeklad se odmítá, protože je spojen se svìtskými církvemi. Výklad Bible je doslovný. Prùbìh bohoslužby je spontánní, nebo vše, co je dopøedu pøipravené - písnì, modlitby, kázání - nemùže být z Ducha svatého. Centrem shromáždìní je lámání chleba. Nauka vychází hlavnì z Darbyho a ostatních pøedstavitelù tohoto hnutí v Anglii a Nìmecku. Od protestantských církví ji odlišuje hlavnì dùraz na oddìlení se od zlého systému svìta - od úèasti na veøejném životì a od ostatních církví. Oddìlení znamená v praxi i to, že se v rodinách neslaví vánoce, nedoporuèuje se vlastnit televizi, odmítá se kremace apod. Rovnìž se zdùrazòuje, že žijeme v posledních èasech a blíží se druhý pøíchod Ježíše Krista a Boží soud. Literatura uzavøených bratøí pochází ze zahranièí, hlavnì z nìmeckého nakladatelství GBV v Dillenburgu. Vydávají i dva èasopisy (v pøekladu z nìmèiny), Milost a pravda a pro mladší generaci Následuj mne. I po témìø stu letech u nás je tedy toto køes anské uskupení živé, aèkoliv je témìø zapomenuto. n Poznámky 1 Filipi, P., Køes anstvo - historie, statistika, charakteristika køes anských církví, Brno, CDK, 1996, str Pala T., Hudec J., Cestou pravdy a lásky let bratrského hnutí v èeských zemích a na Slovensku, A-Alef, Ostrava, 1998, str Oba spisy vyšly bez udání pøekladatele, místa a roku vydání 4 Milost a pravda, è. 1-2, 1993, str Dispenzacionální premilenialismus uèí, že po vytržení církve do nebe nastane skuteèné tisícileté království Ježíše Krista na zemi. 6 Když jej v roce 1878 požádal redaktor deníku Le Francais o informaci o hnutí bratøí, odpovìdìl mu Darby osmistránkovým dopisem, z nìhož pìt stran bylo vìnováno otázce církve a její jednoty. 7 Jordy, Gerhard, Die Brüderbewegung in Deutschland I., Wuppertal, 1989, str Jen tam mùže být Veèeøe Pánì, kde je celé tìlo Pánì, kde je jednota všech vìøících když tomu tak není, pøestává být stùl stolem Pánì a stává se stolem nìjaké sekty øíkám, Duch svatý nemùže pøebývat ve všech oddìlených èástech církve - J. N. Darby, Gedanken über des Heren Abendmahl, cit. z Jordy, str Coad, F. Roy: A History of the Brethern Movement, 1968, Jordy, str Kirchner, H.: Freikirchen und konfessionele Minderheiten, Berlin, 1987, str Tak napø. i Pavel Filipi, Køes anstvo, CDK, Brno, 1996 Podìkování Za pomoc pøi vzniku textu dìkuji Janu Zahradníèkovi a bratrùm Koøínkovým, bývalým pøíslušníkùm exkluzivních bratøí. Pavel Šíma (*1974) je studentem 5. roèníku Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. 8

9 z d o m o v a Cesta po promìnlivém svìtì virtuálního novopohanství ÈEŠTÍ NOVOPOHANÉ Zdenìk Vojtíšek Touha novopohanù po zjištìní a ochutnání toho, jak vypadal ži vot pøed køes anskou érou, je nepøehlédnutelná. Stejnì samozøejmé je ale používání internetu k tomu, aby se tato touha naplnila: na internetu se èlovìk nejen dozví, co je obsahem novopohanské víry, ale mùže si pøeèíst i svìdectví o novopohanských konverzích, diskutovat názory a zkušenosti, a dokonce vytvoøit spoleèenství (coveny, klany) a domluvit obøad. Bez internetu by souèasné novopohanství vykazovalo pravdìpodobnì jen zlomek aktivit a pøíznivcù. Do kategorie novopohanství na tomto místì øadíme stoupence keltského, germánského a slovanského náboženství, šamanismu i nespecifikovaných pøedkøes anských duchovních praktik. Oznaèení novopohan nemají pøíslušníci této subkultury rádi, ale lepší asi není: slovo pohan je sice pejorativní, na druhou stranu ale dobøe vystihuje jejich protest proti této civilizaci a jejím plodùm. A aèkoli nechtìjí být noví, vìtšinou uznávají, že kontinuita jejich víry byla pøerušena. Stejnì jako na Západì je i u nás dnes nejvíce rozšíøen zájem o Kelty. Náboženská podoba tohoto zájmu (neodruidismus) tak, jak ji pøedstavuje napø. druid Roman (viz jeho èlánek na str ), je ovšem slabší než kulturní a umìlecká vìtev keltské inspirace. Plody této inspirace se již od první poloviny 90. let snaží shromažïovat Bratrstvo Keltù (www. beltine. cz). Vydává stejnojmenný èasopis a poøádá festivaly keltského umìní v dobì jarních a podzimních keltských svátkù. - Keltským náboženstvím i zpùsobem života se zabývá i virtuální nemeton, internetové stránky druidské tradice a pøírodních vìd. Chtìjí být nemetonem, tedy posvátným místem setkání dávného s novým a posvátného s profánním. Užiteènou bránou do novopohanského svìta jsou stránky Pohanská srdce (http:/ /heathenhearts.hyperlink.cz). Tyto stránky jsou sice pøipravovovány z hlediska germánské tradice, ale obsahují odkazy i na jiné druhy novopohanství. Stoupenci severského (germánského) náboženství svou víru nazývají buï Ásatrú, pokud ctí bohy z rodiny Ású v èele s Ódinem (Wotanem), Thórem, Týrem, Frigg a dalšími, anebo Vanatrú, pokud se obracejí k božskému rodu Vanù - k Freyovi èi Freye. Vìtšinou se ale používá Ásatrú (anebo název Forn Sidhr - Dávný obyèej) pro celou severskou tradici. Pohanská srdce (Heathen Hearts) sestávají z jednotlivcù a nìkolika klanù, které se organizuji podle bydlištì svých èlenù: na západním Slovensku pùsobí klan Mjölnir, v Èeských Budìjovicích Gabreta, Managarm v Teplicích a Karpatští vlci v Holešovì na Moravì. Znakem Heathen Hearts je kolo s osmi loukotìmi, které znázoròuje vìèný kolobìh s osmi zastaveními roku (slunovraty a rovnodennostmi). Na okraji je 24 runových znakù a uprostøed uzel mrtvých, symbol zasvìcení života Ódinovi a brána do svìta bohù. Je charakteristické, že pøi výkladu tohoto znaku se stoupenci Ásatrú nezapomínají distancovat od politického extrémismu, který využívá podobné symboly. Asi pøed deseti lety se o severské náboženství zaèali zajímat lidé patøící k blackmetalové nebo skinheadské scénì, øíká zakladatel Karpatských vlkù Stargard a pøiznává: Nìkteøí z nás se na tìchto scénách taky pohybovali. Èasem jsem ale zjistil, že ani nejde o náboženství, ale o politiku. Skinheadi nejdou hloubìji než k symbolice. Je ovšem pravda, že zásady i zpùsob vyjadøovaní severského kindredu (rodiny) Fraternitas Ulfar (Bratrstvo vlka) z roku 1999 skinheadské prostøedí hodnì pøipomínaly. Skupina je ale dnes již rozpuštìna. Kromì stránek Heathen Hearts je možné se setkat s úvahami stoupencù severské tradice, ale i s pøeklady starých textù ve virtuální Valhalle (http://valhalla.wothanburg.cz) a v internetovém èasopise Managarm (viz odkaz na Heathen Hearts). Slovanští novopohané o sobì nejradìji mluví jako o jazyènících a o svém náboženství jako o jazyèestvu. Jejich spoleèenství Rodná víra se na svých stránkách (http:/ /www.volny.cz/rodna-vira) prezentuje jako staroslovanská pohanská organizace. Kulturních slovanských organizací u nás ovšem pùsobí více, jazyèníkùm na nich ale vadí, že jsou aktivní i politicky. Zúèastnili jsme se zakládajícího setkání Svìtového kongresu etnických náboženství a já jsem byl v úzkém vedení, øíká staøešina èeských jazyèníkù Dervan. Ale odešel jsem, protože tam hraje velkou roli politika. Kontakty s cizinou ale Rodná víra má - na Slovensku pùsobí Perunov kruh a Paromova Dúbrava, obdobné organizace jsou i v Polsku, Rusku a v baltských zemích. Tam se ovšem z historických dùvodù èasto vymezují Baltové oproti Slovanùm, protože Slované jim pøíliš asociují Rusy a jejich dlouholetou okupaci baltských zemí. Z širokého proudu wiccanské tradice (slovo WICCA vzniklo v anglosaském prostøedí snad jako náhradní slovo místo zatíženého pojmu witchcraft - èarodìjnictví) se zatím v èeštinì nabízí jen jedna verze, kterou na internetu prezentuje Eurik, mladý èeský student s nevelikou magickou praxí. Seznámení s ním a snad i dalšími wiccany a pøípadné pøipojení k nìkterému z covenù (klanù) je možné prostøednictvím stránek Rozdìlovník šamanismu najdeme na internetu na slovenské adrese host.sk. Odkazuje napø. i na stránky o Carlosi Castanedovi. K tématu novopohanství snad okrajové patøí i vikinští, normanští, barbarští a snad i jiní bojovníci, kteøí poøádají happeningy v dobových kostýmech a se zbranìmi v rukou dobývají hrady a vedou války (viz napø. Bratrstvo Valhally: www/brva). Tato zábavná a do jisté míry i výdìleèná èinnost v roli živé atrakce nìkterých zachovalých hradù èi zøícenin má s novopohanstvím spoleèného už pouze velmi málo. n 9

10 z a h r a n i è í Kolébkou neodruidismu je Velká Británie Z DÌJIN NEODRUIDISMU Dalibor Antalík Pùvodní keltské náboženství, jehož tradici nesly knìžské vrstvy druidù, bardù a (o)vatù, nenávratnì zaniklo po triumfu køes anství na konci starovìku. Všechny novodobé pokusy vzkøísit náboženskou tradici, která byla mezi keltskými populacemi živá pøed christianizací, se objevují teprve po odmlce trvající déle než celé jedno tisíciletí. Žádný z nich nemùže prokázat historickou kontinuitu s pùvodní náboženskou kulturou Keltù, i když se o to mnozí keltomani pokoušeli a pokoušejí odvolávajíce se na údajné tradice, jež prý byly tajnì pøedávány z generace na generaci od raného støedovìku až po renesanci 1. Všechna tvrzení tohoto typu je ovšem z historického hlediska nutné odmítnout. Až pøíliš zøetelnì je na nich vidìt, jak se pøání stává otcem myšlenky. S jistotou lze konstatovat pouze tolik, že dìjiny tzv. neodruidismu nelze zpìtnì vystopovat dál než na poèátek 18. st. V tomto století totiž v Británii postupnì vznikly hned tøi z jeho ètyø nejdùležitìjších vìtví. John Toland: køes ansko-mystická vìtev neodruidismu Nejstarší neodruidské spoleèenství prý založil pùvodnì volnomyšlenkáøský katolík, pozdìji deista a nakonec keltománii propadnuvší nadšenec irského pùvodu John Toland ( ). Ten mìl - podle tradièního podání - pozvat 22. záøí 1717 do londýnské Autoportrét Williama Stukeleye. The Apple Tree Tavern své stejnì smýšlející souèasníky - druidy a bardy ze všech koutù Británie a Irska, stejnì jako z francouzské Bretanì. Na tomto setkání prý byly položeny základy tajné organizace, která si zvolila název Starobylý druidský øád, Ancient Druid Order (ADO). Nazítøí, tj. 23. záøí 1717, se pak prý první èlenové ADO vydali na pahorek Primrose Hill, aby zde po druidském zpùsobu oslavili den podzimní rovnodennosti. Zde mìla být provedena intronizaèní ceremonie, jíž byl prvním arcidruidem øádu ustaven právì Toland, který prý v této funkci setrval až do své smrti. Historicitu tìchto dvou událostí však øada novodobých badatelù popírá a považuje je pouze za jakousi zakladaèskou legendu. 2 R.1722 mìl Tolanda ve funkci pøedstaveného ADO vystøídat William Stukeley ( ), pùvodním povoláním lékaø. Faktem je, že právì on pøedstavoval jednu z nejvýznamnìjších osobností nejstarší generace neodruidismu: publikoval øadu ponìkud fantaskních pojednání o starokeltském náboženství, své pøedstavy o nìm se snažil harmonizovat s urèitými aspekty køes- anské zvìsti, rozhodující mìrou se zasloužil o rozšíøení pøedstavy, že megalitické památky zbudovali Keltové jako své chrámy a na sklonku svého života pøijal druidské jméno Chyndonax (známé z jednoho antického galského nápisu). Pøedstaveným øádu se mìl pozdìji (v letech ) stát i básník William Blake ( ), jehož poezie je èasto prodchnuta romantickou vizí keltství. Pøesné osudy tohoto spoleèenství však nejsou - díky jeho ezoterní povaze - s jistotou známy. Zdá se, že do 20. st. pøežila pouze jediná jeho frakce èi následovnice, která se honosí svými koøeny sahajícími až k pùvodnímu ADO a tolandovskou sukcesí arcidruidù. Jedná se o tzv. Britský kruh (øádu) univerzálního svazku, British Circle of the (Order of the) Universal Bond (BCUB) se sídlem v Londýnì. Od r.1976 stojí v jeho èele Christopher Sullivan. ADO tedy snad v jakémsi prodloužení existuje až dodnes. A i v souèasnosti si udržuje charakter tajného mystického spoleèenství, které se podle vlastních slov snaží konkrétní formou prostøedkovat univerzální moudrost... Nejde ani o kult ani o vyznání, nýbrž o systém, jenž umožòuje pøístup k filosofickým principùm, vìdì a náboženství tìm, kdo je touží poznat. V ideovém navázání na ADO a po roztržce s BCUB založil r.1964 Ross Nichols ( ), který pøijal duchovní jméno Nuinn (irsky jasan ), v souèasné dobì asi nejdynamiètìjší neodruidské spoleèenství v anglosaském svìtì. Jmenuje se Øád bardù, ovatù a druidù, Order of Bards, Ovates and Druids (OBOD). Sídlem øádu je Lewes ve Východním Sussexu. Svých zhruba tøicet lokálních bunìk nazývaných háje (Groves) má dnes ve dvaceti zemích po celém svìtì a podle jeho vlastních údajù je v nich sdruženo na 7 tis. èlenù. V jeho uèení rezonují - podobnì jako tomu bylo v pøípadì pùvodního ADO - prvky jak keltské, tak køes anské provenience, což umožòuje výroky typu Ježíš byl druid, ap. Celkový charakter je však urèen již obecnì novopohanskou spiritualitou (viz níže). Mezi cíli OBOD nadto figurují i takové položky jako Kampaò za osobní ekologickou zodpovìdnost èi Program vysazování posvátných stromù. Narozdíl od ADO, který byl pøístupný pouze mužùm, se v rámci OBOD prosadil urèitý feminizující posun: od poèátku OBOD výslovnì podtrhoval rovnoprávnost obou pohlaví v otázce iniciace do øádu. Nejvyšším reprezentantem tohoto spoleèenství je nicménì stále muž. V souèasnosti tuto funkci zastává psycholog Philip Carr-Gomm, autor øady materiálù propagujících OBOD (vèetnì placeného korespondenèního kurzu, jehož absolvování je od 80. let 20. st. první podmínkou k pøijetí za èlena) i pojednání o neodruidismu obecnì 3. Pouze pro èleny øádu - a nikoli k veøejné prezentaci - jsou urèeny mìsíèníky Touchstone (nejrozšíøenìjší), Serpentstar (v Austrálii a Oceánii) a Dryade (v Beneluxu). 10

11 z a h r a n i è í Druid na kresbì Williama Stukeleye. Henry Hurle: zednáøsko-rotariánská vìtev neodruidismu 28. listopadu 1781 založil v King s Arms Tavern v Londýnì majitel slušnì prosperujícího tesaøství Henry Hurle spoleèenství, jemuž dal název jen nemnoho odlišný od údajné Tolandovy organizace: pojmenoval je jako Starobylý øád druidù, Ancient Order of Druids (AOD). Ten se stal nejrozšíøenìjší neodruidskou organizací, která má dnes své èleny prakticky po celém svìtì. Jeho pùvodní ideou bylo vytvoøit platformu pro setkávání neodruidsky smýšlejících džentlmenù pøi kultivovaných debatách o náboženství, poslechu hudby a recitování poezie. V popøedí èinnosti øádu byla a je vzájemná solidarita, a dokonce i charita (pøedevším v oblasti péèe o opuštìné dìti). Do èela øádu byla ustavena sedmièlenná rada. Jeho vnitøní uspoøádání je do znaèné míry podobné struktuøe zednáøských lóží 4 èi tzv. Rotary klubù. Podobnì i znaènou mírou obøadnictví oplývající ceremonie, které tento øád pøijal za své, svými koøeny vìtšinou tkví ve svobodném zednáøství. AOD èítá øadu lóží nejen na Britských ostrovech, nýbrž i na celém starém kontinentì. Na jeho dceøinné lóže však narazíme i v tak nekeltských konèinách jako jsou kupøíkladu Antilské ostrovy èi nìkteré státy Jižní Ameriky. Jeho souèástí je i nìkolik víceménì autonomních lóží ženských. Nejznámìjší buòkou tohoto spoleèenství se však bezesporu stala tzv. Albionská lóže Starobylého øádu druidù v Oxfordu, Albion Lodge of the A.O.D. at Oxford. Jejímu vìhlasu pøispìlo pøedevším to, že do ní byl v srpnu r.1908 pøijat samotný Winston Churchill ( ), pozdìjší ministerský pøedseda Velké Británie. Dnes má AOD podle vlastních statistik pøes tøi tisíce èlenù. Ústøedí øádu sídlí v britském Birminghamu. V rámci své publikaèní èinnosti vydává AOD periodikum The Druid: The Newsletter of the Ancient Order of Druids. Záhy po založení øádu však v jeho øadách došlo k závažné roztržce. V r.1810 totiž nìkteré lóže do svého elitáøského kruhu vpustily pøívržence neodruidismu z nižších sociálních vrstev, než bylo do té doby zvykem. Šokované špièky AOD proto obratem vymyslely správní mechanismus, jak tomuto nešvaru zabránit a neurozené ze svých øad vylouèit. Vnitøní krize, v níž se spoleèenství zákonitì ocitlo, vyústila r v založení tzv. Sjednoceného starobylého øádu druidù, United Ancient Order of Druids (UAOD). Jeho vnitøní struktura zùstala prakticky totožná jako v pøípadì mateøského AOD: tvoøí ji lóže, které se kromì Británie zformovaly jednak v kontinentální Evropì (Francie, Nìmecko, Švýcarsko) a Skandinávii (Dánsko, Norsko, Švédsko) a v druhé øadì na území USA (nejvýznamnìjší lóže pùsobí v Californii, New Jersey, Ohiu). Ústøedí øádu se nalézá v Bristolu. R byl podniknut pokus obì frakce znovu sblížit. Tehdy se sice reprezentanti AOD a UAOD nedohodli na opìtovném slouèení obou organizací v jedno spoleèenství, nicménì pøistoupili k vytvoøení orgánu, který by poskytl spoleèné formální zastøešení obìma frakcím, jež si i nadále chtìly podržet svou autonomii. Tak vznikla tzv. Velká mezinárodní lóže druidismu, International Grand Lodge of Druidism (IGLD) se sídlem v britském Portsmouthu. Jejím zámìrem je koordinovat èinnost tìch lokálních lóží AOD a UAOD, které se staly èleny tohoto orgánu 6. Každé ètyøi roky IGLD svolává jakési valné shromáždìní. Edward Williams: obrozenecko-vlastenecká vìtev Tøetí koøen neodruidismu vdìèí za svùj zrod velšskému stavebnímu dìlníku Edwardu Williamsovi ( ). Ten sice nejprve tíhl k unitáøství, nicménì pozdìji se nadchl pro velšskou lidovou zpìvnost, v níž se domníval spatøovat ohlasy starokeltské bardské tradice. Èasem si dal i velšské jméno Iolo Morgannwg. V den letního slunovratu, tj. 21. èervna r.1792 svolal snìm bardù - opìt na vrch Primrose Hill. Pro takovéto shromáždìní se pøitom ve velštinì tradiènì užívalo oznaèení gorsedd. A tento termín dal zároveò jméno dalšímu neodruidskému (èi v tomto pøípadì pøesnìji neobardskému ) spoleèenství, které se z tohoto setkání zrodilo: Gorsedd (tj. snìm ) bardù Britského ostrova, Gorsedd Beirdd Fnys Prydain. Iolo Morgannwg se zasloužil pøedevším o obnovu tradice každoroèních národních festivalù v podobì pìveckých slavností zvaných eisteddfodau. Ty byly nadále poøádány na rùzných místech ve Walesu. Nicménì k jeho obrozeneckým snahám se od samého poèátku pojily i náboženské prvky: pro gorseddy vymyslel doprovodné ceremonie a la druidique, pøi nichž se laborovalo s nejrùznìjšími rekvizitami (meèi, rohy hojnosti, rozliènými standartami, ap.) a nechal dokonce zbudovat obøadní kamenný kruh u Carmathenu. Jeho posmrtnì publikované tzv. Iolo Manuscripts (1848) spolu s dílem Barddas (1862), které sepsal jeho pokraèovatel William Ab Ithel, pøedstavují základní texty Gorseddu. Oba prameny vydával William Ab Ithel za opisy pøedloh obsažených ve sbírce barda jménem Llewelyn Sion (patrnì fiktivní postava?) a datoval je do r Kýžené originály však nebyly nikdy zpøístupnìny. Témìø s jistotou se jedná o jakési apokryfy èi Pøijímání Winstona Churchilla za èlena Albionské lóže Starobylého øádu druidù v Oxfordu v létì r.1908 v Blenheim Parku. 11

12 z a h r a n i è í ještì spíše literární padìlky sepsané navíc v již moderní velštinì. Žádné jejich starší pøedlohy podle medievalistù neexistují. Jejich obsah pak pøedstavuje smìsici køes anských, unitáøských a domnìle starokeltských (ve skuteènosti však vìtšinou folklórních) prvkù. Gorsedd se pozdìji rozšíøil víceménì jen do tìch oblastí, kde žily - podobnì jako ve Walesu - keltským jazykem hovoøící minority v nekeltofonní majoritní spoleènosti: do britského Cornwallu a francouzské Bretanì. I zde mu pøipravily živnou pùdu vlastenecké nálady, spojené pøíležitostnì s protibritskými a protifrancouzskými postoji. Gardnerovská inspirace: novopohanská vìtev neodruidismu Aèkoli Geralda Brosseau Gardnera ( ) nelze pøiøadit k neodruidismu ve vlastním slova smyslu, pøesto sehrál pro jeho vývoj v druhé polovinì 20. st. klíèovou úlohu. Tento iniciátor novodobého èarodìjnického hnutí, resp. neopaganismu (tzv. Wicca) totiž po urèitou dobu stál pod vlivem nauk velšského Gorseddu. Kromì zdùrazòování druidských magických rituálù a spekulací o starokeltské víøe v metempsychózu ve své novopohanské všehochuti povýšil na ztìlesnìní mužského principu božství právì archaického galského boha zásvìtí Cernunna. 7 Odkaz jeho uèení pak Obálka Hlasu druidù, èasopisu Rady britských druidských øádù, zima Všechny ilustrace u tohoto èlánku jsou pøevzaty z knihy Mirandy Greenové Exploring the World of the Druids, Thames and Hudson Ltd., London drtivou vìtšinu pozdìjších neodruidù nenechal chladnou, i když zároveò èerpali pøirozenì i z dìdictví onìch tøí dnes již klasických proudù vzniklých v 18. st. (Gardnerovým blízkým pøítelem byl mj. i Ross Nichols - zakladatel OBOD; viz výše.) Zvláštì v posledním ètvrtstoletí vyrostlo Gardnerem inspirovaných spoleèenství a øádù mezi neodruidy jako hub po dešti. Sledovat jejich pøíbuznost a pøesnou genezi však mnohdy není snadné. Nejdùležitìjší neodruidská spoleèenství ve Velké Británii, která stojí mimo rámec výše zmiòovaných vìtví, dnes zastøešuje tzv. Rada britských druidských øádù, Council of British Druid Orders (COBDO). Založena byla r Narozdíl od IGLD (viz výše) se jedná o orgán, který nedisponuje žádnou výkonnou mocí. Jeho zámìrem je pouze poskytovat platformu pro dialog mezi jednotlivými skupinami ostrovních neodruidù 8. Trimestrálnì COBDO publikuje èasopis The Druids Voice: Magazine of Contemporary Druidry. Èlenská spoleèenství, resp. jejich reprezentanti se pak scházejí v den letního slunovratu ke spoleèné bohoslužebné oslavì tohoto neodruidského svátku. V souèasnosti COBDO sdružuje necelou dvacítku rùzných øádù. Mezi nejvýznamnìjší a nejwiccanštìjší z nich patøí kupøíkladu Druidský klan (bohynì) Dany (Druid Clan of Dana), Glastonburský øád druidù (Glastonbury Order of Druids), Øád ostrovních druidù (Insular Order of Druids), Øád druidù Berengaria (Berengaria Order of Druids), Britský øád svobodných druidù (British Order of Free Druids), atd. Zvláštní pozornost si pak mezi èlenskými skupinami COBDO zasluhuje tzv. Družina vìrných váleèníkù (krále) Artuše, Loyal Arthurian Warband. Podle vlastních slov se v ní shromažïují èarodìjové, èarodìjnice a váleèníci. Neofytové pøísahají pøi meèi Excaliburu, že budou dodržovat principy pravdy, cti a spravedlnosti. Její protagonisté jsou hlavními poøadateli kampanì za obnovení volného pøístupu veøejnosti na všechna keltská posvátná místa v Británii: zažalovali mj. britskou vládu u Evropské komise pro lidská práva za to, že v 90. letech minulého století rozhodla zakázat neodruidùm vstup do areálu Stonehenge bìhem jejich svátkù. Podobnì se angažují i v oblasti ochrany životního prostøedí: protestují proti výstavbì nových silnic, kácení stromù, využívání jaderné energie, atd. Hlavou tohoto spoleèenství je neodruid, který se považuje za reinkarnaci krále Artuše (ve skuteènosti mytické postavy!) a tituluje se jako Král Artuš Uther Pendragon. 9 Z mnoha dalších øádù, které nespolupracují v rámci COBDO, zmíníme na závìr pouze jediný. V den podzimní rovnodennosti, tj. 23. záøí r.1993 vzniklo pøi megalitických památkách nedaleko britského Avebury v hrabství Wiltshire - v jen lehké návaznosti na tradice pùvodního velšského Gorseddu - hnutí oznaèované jako Gorsedd bardù mìsta Avebury, Gorsedd Bards of Caer Abiri. Jedná se o spoleèenství usilující pøedevším o obnovu bardské tradice. Neofytùm je bìhem iniciaèního rituálu pøedáván bardský awen, tj. inspirace èi duch (velšsky). Nicménì zároveò se tento novodobý Gorsedd snaží být otevøený nejen èlenùm všech ostatních neodruidských øádù, nýbrž i stoupencùm nejrùznìjších odnoží wiccanské tradice, neošamanùm èi køes anùm. A to pod jedinou podmínkou: každý novì pøíchozí musí být upøímného srdce. Toto spoleèenství tedy pøedstavuje jakýsi pokus o žitou ekuménu èi ekuménu zdola, jejímž cílem není úsilí o formální sjednocení odlišných skupin ani vytvoøení nìjaké diskusní platformy - jako tomu je v pøípadì COBDO - nýbrž snaha spojit rùzné neodruidské a další skupiny na rovinì spoleènì praktikované spirituality - pøedevším pøi obøadech konaných u pøíležitosti nejdùležitìjších neodruidských svátkù. 10 n Poznámky 1 V materiálech nejrùznìjších neodruidských skupin se kupøíkladu traduje informace o tajném spoleèenství zvaném Oxfordský háj hory Haemus, které prý založil bard Philip Brydodd již r.1245 a na jehož základech mìl r.1670 vyrùst tzv. Háj hory Haemus, údajnì stvoøený anglickým antikváøem a jedním z prvních keltomanù Johnem Aubreyem ( ). Historicitu ani jednoho z tìchto tajných spoleèenství však nelze prokázat. 2 Mj. už proto, že v Tolandovì posmrtnì vydaném a nedokonèeném spisu History of the Druids, z r.1726, jsou druidové vylíèeni jako teokratiètí tyrani, což by bylo u zakladatele moderního neodruidismu pøinejmenším udivující. 3 Viz napø. The Druid Tradition, Shaftsbury 1991; The Druid Renaissance, London Velká zednáøská lóže v Británii byla založena v èervnu Podle nìkterých pramenù teprve r Individuální èlenství tedy IGLD pøirozenì neumožòuje. 7 Paralelnì k nìmu hovoøil jako o nejvyšším projevu ženského aspektu posvátných sil o tzv. Bílé bohyni. 8 Srv. funkci Ekumenické rady církví v køes anském prostoru. 9 Pendragon je archaické oznaèení støedovìkých knížat ve Walesu a Anglii. 10 Srv. ideu køes anského spoleèenství ve francouzském Taizé. Dalibor Antalík, Dr. (*1966) je odborným asistentem Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty University Karlovy v Praze. 12

13 t é m a Odklon od monoteismu jako náboženský i kulturní fenomén SOUÈASNÉ NOVOPOHANSTVÍ Ivan O. Štampach Programové návraty lidí z køes anské kulturní oblasti k mimokøes anským a pøedkøes anským náboženstvím nejsou novým jevem. Pøesto je o tomto hnutí v dostupné literatuøe málo informací. 1 Zatímní nedostatek aktuálních a dobøe èlenìných informací nás vede k tomu, abychom si nejprve ujasnili pojmy kolem novopohanství a pak vìnovali pozornost smìrùm a skupinám, které mùžeme odùvodnìnì pokládat za novopohanské. Jde o smìry pøitahující nemalou èást souèasné, zejména mladší èeské populace. Zatímco dosud vìtšinové køes anské smìry rapidnì ztrácejí pøívržence, menší a alternativní skupiny vèetnì novopohanských prosperují. To je také dùvodem, proè tomuto spirituálnímu proudu souèasnosti novì vìnovat pozornost. Co je pohan a novopohan? Sám výraz pohan je latinského pùvodu. Zaèalo se ho užívat v Øímské øíši pro obyvatele (mimo Židy), kteøí se zejména po oficiálním uznání køes anství roku 313 nestali køes any. Nové náboženství se ujalo nejprve ve mìstech, zatímco venkovské obyvatelstvo (paganus latinsky venkovan, odtud èeské slovo pohan) se ještì po jistou dobu drželo tradièních kultù. Výraz pohan nacházíme v èeských pøekladech Bible. V pùvodním øeckém textu Nového zákona tomu odpovídají výrazy ethnos (národ), ethnikos (pøíslušník národa). V tradièním latinském pøekladu najdeme výrazy gens (národ), a polatinštìný øecký výraz ethnicus. V tom Nový zákon navazuje na starozákonní rozlišení Božího lidu a národù. (Ekumenický pøeklad z nepochopitelných dùvodù používá zcela nevhodného novotvaru pronárody.) Došlo tedy k významovému posunu: z národù odlišných od Izraelcù a pak od køes anù (kteøí se chápali jako svého druhu národ ) se pak stali zatemnìlí vesnièané nevzdìlanci, kterým chybí náležité náboženské vzdìlání. Hodnotící náboj se v èeském prostøedí ještì posílil náhodnou okolností, že slovo pohan je zvukovì blízké slovùm jako pohana, pohanit. Bohemisté by posoudili, nesehrála-li tato podobnost svou roli již pøi volbì poèeštìného tvaru pohan. Historické návraty k pohanství Mohlo by se zdát, že v køes anských zemích je pohanství vìcí dávno minulou. V Øímské øíši a v nástupnické Byzanci mìla oficiální christianizace být dokonèena uzavøením platónské akademie v Athénách císaøem Justiniánem I. Germánské a slovanské národy mìly definitivnì pøijmout køes anství v raném støedovìku, v èeských zemích v 10., možná 11. století. Pøi bližším prozkoumání historických faktù však dojdeme k tomu, že soubìžnì s vítìzným køes anstvím se v kultuøe projevují i pùvodní náboženství. Køes anství samo pøiznanì èi nepøiznanì pracovalo s pohanskou látkou zvláštì pøi utváøení své teologie a liturgie. Pro nìkteré vzdìlance, jak se zdá, bylo toto dìdictví mimoøádnì dùležité a køes anství bylo jen povinným nátìrem. Mùžeme k nim poèítat Boethia, Dionysia Pseudoareopagitu, Jana Scota Eriugenu, Abélarda a nìkteré mystiky? Mezi prostým obyvatelstvem žila tato tradice v pohádkách a jiných projevech lidové slovesnosti, ve zvycích a zøejmì také v lidovém èarodìjnictví. Za pøíznivých podmínek pøedkøes anské motivy ožívají a vystupují na povrch. Tak byla ve Florencii r (tedy po 930 letech) pod vlivem byzantského intelektuála Geórgie Gemista Pléthona obnovena Platónská akademie. V jí blízkých intelektuálních kruzích pøichází antická kultura vèetnì náboženství ke slovu s novou silou. Tento kulturní pohyb se snad právì v tomto smyslu nazývá renesancí, tedy znovuzrozením. Od tìch dob až do souèasnosti pùsobí v západní kultuøe oslabené køes anství a obrozené pohanství vedle sebe, soupeøí a prolínají se. Na postmoderní kulturní scénì je více dìdicù renesanèního vzkøíšení pøedkøes anské tradice. Mùžeme k nim øadit hermetismus v užším smyslu, jeho vedlejší vìtve èi souputníky, astrologii, alchymii a magii. Zakonèení hole. Novgorod, 12. st. - Pøevzato z knihy Zdeòka Váni Svìt slovanských bohù a démonù, Panorama, Praha Nìco z tìchto podnìtù najdeme také v køes- anské theosofii a v rosikruciánském a zednáøském hnutí. O novopohanství mùžeme mluvit u tìch smìrù, které se výslovnì vracejí ke starým kultùm. Patøí k nim pokusy explicite obnovit antická náboženství a náboženství pøedkù dnešních evropských národù, tedy tradice keltské, germánské a baltoslovanské. Nemùžeme však vynechat ani pokusy vracet se ještì hloubìji do minulosti, k archaickému vìdomí, k šamanismu a ke kultu božské Matky s koøeny až kdesi v neolitu. Obnova archaických náboženství evropských národù Germánské novopohanství Již v posledních desetiletích 19. století se odehrál pokus vzkøísit na širším okultním pozadí prvky pùvodního germánského náboženství a postavit je do služeb nìmeckého nacionálního obrození. Na myšlenky okultisty Edwarda Bulwera-Lyttona o budoucí nadlidské rase navázala r Spoleènost Vrilu. Pozdìji, r. 1918, se k tìmto snahám pøipojila Spoleènost Thule. Tvrdívá se, že èleny tohoto okultního øádu byli Adolf Hitler, Rudolf Hess, Heinrich Himmler, Hermann Göring a Alfred Rosenberg. Tyto dvì spoleènosti zamìøené na praktickou obnovu germánského novopohanství pak spojili síly v nacistickém institutu pod názvem Nìmecké dìdictví pøedkù (Ahnenerbe), jehož úkolem bylo zkoumání germánské mytologie a historie. Nìmecké novopohanství se, jak je známo, neprosadilo masovì. Bylo možná jakýmsi skupinovým eso- 13

14 t é m a Severský bùh Thor se svým typickým kladivem, zvaným Mjölnir, v boji s Midgardem, strašlivým vodním hadem. Boji pøihlíží obr Hymir. Ke koneènému pøemožení Midgarda dojde až pøi ragnaröku, dni koneèné zkázy. - Pøevzato z knihy Elizabeth Hallamové Bohové a bohynì, Knižní klub a Balios, Praha terismem pøíslušníkù SS. Co se týèe pùsobení na masy, vsadil nacistický režim spíše na ochotné spolupracovníky z køes anských církví. Dnes germánské náboženské tradice žijí pøedevším v podobì ódinismu. Uctívají vedle Ódina (zvaného též Wotan nebo Woden) další germánské bohy, Thora, Freyu, Lokiho, Baldera a komunikují s rùznými dalšími bytostmi. Pìstují germánské èi nordické ctnosti odvahy, rodové soudržnosti, pracovitosti. Pùsobí v Nìmecku, ve skandinávských zemích, zejména v Norsku a také v USA. Nejde o velké organizace, spíše o neformální sí malých skupin ( pøíbuzenstev a krbù ). Nepokládají se ale za pokraèovatele nacistických neopohanských smìrù. V této souvislosti je ovšem zajímavá ruská spirituálnì i politicky ladìná spoleènost Arctogaia, jejíž autoritou kromì konzervativního a nacionálního pravoslaví a kromì klasického hermetismu (zejména Julius Evola a René Guénon) je také Hermann Wirth, znalec germánské èi nordické mytologie a jedna z autorit zmiòovaných nìmeckých hnutí a ústavu Ahnenerbe. Keltský revival Zájemci neuspokojení zavedenými vyznáními obracejí pozornost také ke keltskému dìdictví. Pùvodní náboženství tìchto etnik je pomìrnì dobøe doloženo pøedkøes anskými øímskými autory a ranými køes any této oblasti. Keltské køes anství nièilo náboženskou tradici, na níž navazovalo, s menší vehemencí než u Germánù a Slovanù. Grálové a artušovské legendy vyprávìné a zapisované ve støedovìku zachovávají v køes anském odìní èetné pùvodní keltské prvky. Pozornost dnešních zájemcù pøedevším v anglicky mluvícím svìtì se zamìøuje na druidy, tedy keltské mudrce a knìze. V novovìku se objevilo nìkolik druidských øádù, které se snažily uchovat poslední zbytky keltského folklóru. Nìkteré jsou spíše kulturními nebo dobroèinnými spolky, jiné pìstují rituál a snaží se o jakousi duchovní praxi. Barrett cituje z vyznání jednoho z nich mj.: Vìøíme, že pøíroda je vtìlením Bohù. Vìøíme, že všechen život je posvátný a nemìlo by se mu ubližovat. Vìøíme, že našim cílem je získávat moudrost zkušenostmi. (s ) Blízko keltského novopohanství je èarodìjnické hnutí Wicca. Jeho náplní je uctívání Matky zemì, napø. pod jménem keltské bohynì Ceridwen jako symbolu pøírody a jejích sil. Významnou organizací tohoto smìru s pùvodem v USA je Cymry wicca uznávající vedle tradièní Bohynì ještì Rohatého Boha (odpovídajícího keltskému Cernunnovi) a Dítì Svìtla. Základními uskupeními wiccanského smìru odvozeného od pùsobení Geralda Brosseau Gardnera ( ), je coven v èele s veleknìžkou a veleknìzem. Rovnìž hlavní božstva jsou takto polarizována. U nás pùsobící Bratrstvo Keltù se opírá o rytmus keltských svátkù. Jeho veøejnosti dostupné aktivity ale mají spíše kulturní charakter (koncerty, besedy, pøednášky, prezentace knih, výlety). Aspoò nìkteøí z nich vycházejí z pøedpokladu, že jsme sice v minulosti pøijali slovanský jazyk, ale našimi pøedky byli Kelti. Hledají tedy keltské koøeny naší kultury. Baltoslovanské náboženství též ožívá Pùvodní náboženství slovanských (a baltských) národù je špatnì doloženo. Je k dispozici málo spolehlivých soudobých zpráv. Jeho rekonstrukce je proto nesnadná. Na historické informace musela navázat bohatá obrazotvornost. V dubnu 2001 vzniklo obèanské sdružení Rodná víra se sídlem v Praze, které si oficiálnì klade cíle kulturní, historické a morální. Náplní setkání za úèasti dalších pøíznivcù bývají ale i rekonstrukce slovanských obøadù, oslava zimního slunovratu, uctìní Jarovíta a pálení Morany, jakož i postøižiny chápané jako vítání dìtí do života. Má tedy jisté náboženské aspekty. Udržuje kontakty s podobnými skupinami vznikajícími v jiných slovanských zemích, se Slovìnským kruhem v Srbsku, s polským hnutím Odala a s tamní Náboženskou spoleèností Slovanského náboženství s rozpracovanou naukou a bohatou aktivitou na obranu práv mimokøes anských náboženství v Polsku. Na Slovensku též vznikají sdružení jako Perunov kruh nebo dynamické obèanské sdružení Priestor, které kromì slovanské jednoty Domudra zamìøené spíše na duchovní cíle rozvíjí též alternativní politické a ekonomické aktivity. Oporou všech tìchto aktivit mohou být slovanské náboženské komunity v Rusku sdružené pod názvem Dom Svaroga; bohaté aktivity vyvíjí také sdružení Ko¾ada Vjatièej, Perunovo nasledije a Rodolujbie, na nìž se (mezi jinými) odkazuje na internetových stránkách Rodné víry. Antická náboženství dnes Antická náboženství (egyptské, øecké, øímské, pøípadné též perské) se liší od dosud probraných tím, že jsou velmi dobøe dokumentována. Víme mnoho o jejich mýtech, naukách, obøadech, knìžstvu a o osobním prožívání. Již zmínìná renesanèní snaha o oživení umrtvených tradic vplynula do duchovních uskupení rùzného zamìøení. Èasto jde o køes anský základ pouze doplnìný jistými aspekty antických mystérií, gnosticismu, hermetismu nebo alchymie, které pro tradièní køes anské církve nejsou pøijatelné. Pøedstaviteli takto upraveného køes anství mohou pro nás být Jakub Boehme, Johann Georg Gichtel, Johann Valentin Andreae, Louis Claude de St. Martin, Franz von Baader, Johann Wolfgang Goethe a Rudolf Steiner. Nìkteré smìry se však výslovnì vracejí k antickému pøedkøes anskému náboženství. Zde nám je mùže reprezentovat Ordo Templi Orientis (Øád východního chrámu) a jeho náboženský projev pod názvem Gnostická katolická církev. V jejich gnostické mši se vzývají mimo jiné egyptská božstva Nuit, Tahuti, ale i jiné síly èi bytosti jako 14

15 t é m a Slunce, a též Chaos, Babalon èi Bafomet. I když se O.T.O obvykle øadí do jiných souvislostí, mìl by být pøipomenut i zde jako další varianta explicite novopohanských smìrù souèasné spirituality. Sociální a kulturní pozadí novopohanství Novopohanský aspekt souèasné postmoderní kultury se neprojevuje pouze v malých, relativnì uzavøených skupinkách nadšencù pro obnovu starobylých kultù. Promítá se do celkových kulturních tendencí. Souèasná západní civilizace již není jako celek tak jednoznaènì køes anská, jak se donedávna zdálo. Køes anství (spolu s judaismem) sice ještì stále tvoøí její náboženský základ, a v nìkterých zemích (USA, Polsko, Irsko, Portugalsko, Španìlsko, Itálie) i výraznou vìtšinu. Prosazují se ale také tendence, které bychom mohli nazvat romantickým archaismem a kulturním polyteismem. Romantický archaismus Prùmyslová a pozdìji komputerizovaná spoleènost, virtuální svìt vytváøený všemocnými médii, náhražkový svìt odlouèený od pøírody, tyto aspekty moderní a postmoderní civilizace mnoho lidí dráždí. Nemají chu se na nìèem takovém podílet. Zdá se jim, že došlo ke znásilnìní pøírody a k odvratu od ní. Jejich programem je návrat k pøírodì a k nejstarším vrstvám tradice. Koøeny této sociální a kulturní deviace vidí v moderním racionálním myšlení. Proto se hodlají vracet k archaické kultuøe, k mýtùm, k magickému vìdomí a také do mateøského lùna pøírody. Zdá se, že vùbec nejvlivnìjším fenoménem této spirituality orientované na pøírodní síly v èlovìku a kolem nìj je soubor spisù Carlose Castanedy, jejichž hlavní postavou je šaman z indiánského kmene Yaqui zvaný v knize Don Juan Matus. Autor popisuje, jak je postupnì zasvìcován do odvážné duchovní cesty smìøující k vnitønímu osvobození. Náplní této cesty je výuka jemného a pøesného vnímání, práce s vlastní vnitøní silou, ale také se strachem, s bolestí a rùznými podobami utrpení prostøednictvím setkávání se skrytými silami pøírody. Druhotná literatura tyto pøíbìhy svým zpùsobem komentuje (u nás napø. autor píšící pod pseudonymem Gato) nebo je pøevádí do metodicky zpracovaného souboru jakýchsi duchovních cvièení (Victor Sanchez). Duchovní, ba až pøírodnì náboženské projevy, odvrat od západních civilizaèních hodnot, ba nìkdy i rezignace na angažovanost a tvorbu - to se nevyskytuje zdaleka jen ve wiccanských covenech, keltských èi slovanských rituálních kroužcích. V podobì jemných náznakù a hravých nápodob se projevují i v široce pøijímané ekologické mentalitì. Protagonisty nebo aspoò pomocníky novopohanské mentality souèasnosti jsou vlastnì všichni, kdo moderní nesrovnalosti øeší návratem spíše než odvážnými reformami, které by civilizaci pomohly pohnout o krok dál smìrem za modernu. Kulturní polyteismus Tradièní pohanství nelze ztotožòovat s polyteismem. Muslimové jsou strohými a pøísnými monoteisty, v náboženstvích indického a èínského pùvodu jsou pøinejmenším monoteistické tendence. I pøedkøes anská náboženství Západu v pozdní antice smìøovala k jednomu Bohu. Pøesto ale mùžeme po staletích judeokøes anského monoteizmu mluvit v našem euro-atlantickém kulturním okruhu o smrti jediného Boha a znovuzrození bohù. Tak charakterizuje naši dobu David L. Miller. Má na mysli rozšíøenou náboženskou lhostejnost, ateizmus a nenáboženský výklad køes- anství (J. A. T. Robinson, Dietrich Bonhoeffer, Harvey Cox, u nás Otakar A. Funda). Po kulturní smrti Boha se podle nìkterých vykladaèù probudili bohové, a to nejen v kroužcích, které se obecnì kulturnì nebo i nábožensky vìnují obnoveným polyteistickým kultùm, ale nepøímo i v západní kultuøe v celku. Geisler ve svém èlánku pøipomíná, že pro znaènou èást lidí již neplatí úvaha jeden Bùh - jedna pravda, dokonce už ani ne jediná vìdecká pravda. Spoleènost se stala multikulturní. D. L. Miller vidí polyteismus už v tom, že existují rùzné hodnoty, rùzné vzorce organizace spoleènosti a principy, jimiž se èlovìk øídí v politickém životì. Vedle tohoto sociologického polyteismu se i do filosofie vlomil relativismus, podle nìjž soubìžnì platí rùzné, ba protichùdné výklady jedné a téže skuteènosti. A za tím právì mùžeme vidìt ne vždy vìdomý a ne vždy pøiznaný náboženský základ. Naše zkušenost spoleèenských intelektuálních a psychologických svìtù je v hloubce náboženská. Jinými slovy politický a kulturní mnohost je vnìjším projevem hlubokého fundamentálního, vlastnì náboženského základu. Závìr Výklad postmoderní plurality jako novopohanství se zdá být pøehnaný. My všichni pluralisticky smýšlející souèasníci asi hned nejsme (novo)pohany. Pluralita vytvoøená v prostoru pùvodnì køes anské spoleènosti je ale vysvìtlením pøekvapivé popularity polyteistických kultù. Hluboká krize souèasné spoleènosti a absence spoleènì pøijímaného programu reformy a obnovy se projevují útìkem od odpovìdnosti. Dochází k regresi pøed civilizaci a k radikálnímu neakènímu pluralismu v kultuøe, nìkdy i v náboženství. Dialog mezi rùznými smìry pomùže znovu objevit étos veøejného i soukromého života. Pokud jsou k tomu novopohanské smìry ochotny, jsou k takové rozpravì zvány. n Poznámka 1 Encyklopedie náboženství (1997) definuje novopohanství jako postavení lidí s køes anským pùvodem, kteøí však vedou život bez vztahu k církvi. Novopohané se tam ztotožòují s tzv. vzdálenými køes any. Tento rozsáhlý spis od prestižních autorù z nìmecké jazykové oblasti tedy zcela pøehlíží rozsáhlé hnutí, které se samo vymezuje jako novopohanské. Už dvakrát vydaný Slovník náboženství (Eliade, Culianu, 1993, 2001) se jím nezabývá, stejnì jako populární Kniha o náboženstvích (1993). Na dvou stránkách (s ) o nìm referuje Dušan Lužný v knize Nová náboženská hnutí (1997). Pouze David L. Barrett vìnuje ve své knize Sekty kulty, alternativní náboženství (originál 1966, èeský pøeklad 1998) novopohanským hnutím 32 stran ( ) s tím, že k nim ovšem øadí pomìrnì široký okruh smìrù a skupin vèetnì krátké zmínky o tehdy novém smìru New Age a o šamanismu, které se dnes pokládají spíše za samostatné okruhy. V jiných kapitolách se vìnuje hnutím køes anského pùvodu, hnutím s východními zdroji a hnutím, jež oznaèuje za ezoterická a pøipomíná, že mezi tìmito okruhy jsou spojnice a pøesahy. Literatura Arctogaia on line poslední aktualizace po Barrett David L.: Sekty, kulty, alternativní náboženství, Ivo Železný, Praha 1998 Castaneda Carlos: Uèení dona Juana, Volvox Globator, 1994 Dodds Eric Robertson: Pohané a køes ané ve vìku úzkosti, Rezek, Praha 1997 Funda Otakar A.: Víra bez náboženství, Prvokruh, Praha 1994 Geisler Norman L.: Neopaganism, Feminism, and the New Polytheism on line crj0143a.html (aktualizace neuvedena) Hrabal F. R. (ed.): Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních spoleèností, CAD Press, Bratislava 1998 kol.: Encyklopedie náboženství, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydøí 1997 Lužný Dušan: Nová náboženská hnutí, Masarykova univerzita, Brno 1997 Miller David L.: The New Polytheism. Rebirth of the Gods and Godesses, New York, Harper and Row, 1974 Ordo Templi Orientis. Ecclesia Gnostica Catholica on line aktualizace Rodná víra on line (aktualizace neuvedena) Versluis Arthur: Wisdom s Childerns. A Christian Esoteric Tradition, State University of New York Press, Albany 1999 Watts: Alan W.: Pøíroda, muž, žena. Filosofie spontaneity, Votobia, Olomouc (?) 1997 Doc. ThDr. Ivan O. Štampach (*1946) je vedoucím katedry religionistiky a filosofie na Fakultì humanitních studií Univerzity Pardubice. 15

16 t é m a Co opravdu víme o náboženství Keltù NÁBOŽENSTVÍ KELTÙ PØED CHRISTIANIZACÍ Dalibor Antalík Historický pùvod Keltù je pøirozenì opøeden øadou záhad. S jistotou se dá o existenci tohoto etnika hovoøit zhruba od 5. st. pø. Kr. Tehdy se objevují první písemné zprávy o tom, že se v prostoru støední a západní Evropy pohybují keltské kmeny. Nejvìtšího rozmachu dosáhlo keltské panství ve 4. a 3. st. pø. Kr., kdy se rozprostíralo od Gibraltaru na západì až po Malou Asii na východì a od evropského pobøeží Støedozemního moøe na jihu až po Irsko a Skotsko na severu. Reliéf z øímské doby zachycující snad boha Luga se dvìma havrany, jeho emblémovými zvíøaty (Moux, département Côte-d Or, Francie). Svých územních ziskù však Keltové nedokázali trvaleji politicky využít. V následujích dobách zaèali postupnì podléhat jednak expanzi øímské øíše od jihu, v druhé øadì vpádùm Germánù ze severovýchodu. V prvních staletích n. l. pøežívaly zbytky autentické keltské kultury již jen v Øímany ovládané Galii a Británii a nikdy neromanizovaném Irsku. Na tato území však zaèalo záhy pronikat køes anství, které zásadnì promìnilo tváønost i takovýchto pozùstatkù a zároveò pøineslo neodvratný zánik pùvodnímu keltskému náboženství. Mnohdy se uvádí, že právì ono je zahaleno nimbem urèité záhadnosti, tajemné moudrosti èi naopak barbarské krutosti. Nicménì z pohledu støízlivého historického bádání nebylo keltské náboženství o nic záhadnìjší, duchovnìjší ani drsnìjší než jakákoli jiná náboženská kultura evropského starovìku, jejíž pøibližnou podobu je tøeba opatrnì rekonstruovat z neúplné mozaiky informací, které máme dnes k dispozici. Prameny a jejich interpretace Ke studiu keltského náboženství slouží kromì archeologických nálezù pøedevším prameny písemné povahy. Keltové však po sobì nezanechali jakékoli posvátné (natož pak kanonické) texty. Svoji náboženskou tradici pøedávali až do christianizace patrnì jen ústnì. Pøesto o ní lze urèité údaje èerpat hned z nìkolika zdrojù. V první øadì se jedná o jakési zprávy zvnìjšku od starovìkých a støedovìkých autorù, jejichž pohled na Kelty byl ovšem mnohdy ideologicky zabarven: antiètí pisatelé je rádi vykreslovali jako barbary, køes anští pak jako pohany. Jejich náboženské reálie pøitom ustaviènì pomìøovali s náboženskou kulturou, která byla vlastní jim a jejich ètenáøskému okruhu. Nejslavnìjším pøíkladem jsou v tomto ohledu bezesporu Ceasarovy Zápisky o válce galské. Dále jde o starovìký epigrafický materiál zaznamenaný již samotnými Kelty pomocí øecké, latinské èi dokonce etruské abecedy, a to v latinì, øeètinì èi nìkterém z keltských jazykù. Z st. po Kr. pak pocházejí irské nápisy v písmu zvaném ogam, které je autenticky keltského pùvodu. Ve všech pøípadech se však jedná pouze o pøíležitostné záznamy na náhrobních kamenech, stélách èi drobných pøedmìtech a tabulkách. Jejich nevelký rozsah a zkratkovitost potom zapøièiòují to, že informace vztahující se k náboženství bývají vytrženy z celkového kontextu. Nejdùležitìjším zdrojem informací proto zùstávají nìkteré støedovìké irské a velšské rukopisy z st., které podávají asi nejucelenìjší obraz pùvodního keltského náboženství. Byly však sepsány až s relativnì dlouhým odstupem po christianizaci: jako urèité starožitnosti je zachytili nade vší pochybnost již køes anští pisatelé, kteøí døívìjší pohanské látky v mnohém redakènì upravili. Proto jejich vìrohodnost a smìrodatnost nìkteøí badatelé podceòují, jiní naopak silnì pøeceòují. Relevantní irské prameny rozdìlují novodobí literární historikové na ètyøi velké cykly: mytologický (mýty o pohanských bozích); ulsterský (starší vrstva heroických tradic o Cúchulainnovi); fi(o)nnovský (mladší vrstva hrdinských látek o Fi[o]nnovi a jeho synu Oisínovi); (pseudo)historický (anály o nejstarších irských dìjinách obsahující øadu legendárních a mytických prvkù). Soudobé písemnosti velšské se již více nežli mýtùm podobají rytíøským romancím. Mezi nejdùležitìjší z nich patøí tzv. Ètyøi vìtve Mabinogi (Pedair Cainc y Mabinogi) a artušovský cyklus zahrnující hrdinské báje o stejnojmenné postavì. Božstva a jejich pevnì stanovené role Ze všech typù pramenù vyplývá, že náboženství starovìkých Keltù bylo polyteistické. Podobnì jako však nikdy nevytvoøili jednotnou øíši, tak ani v pøípadì panteonu u nich nikdy nedošlo k zásadnìjší syntéze (oproti Øecku èi Øímu). Proto u jednotlivých keltských populací koexistovala celá øada božstev pouze lokálního významu. Nìkteøí badatelé v tomto ohledu neváhají hovoøit o náboženském partikularismu tohoto etnika. Nicménì urèité božské typy mùžeme považovat za spoleèné všem Keltùm, i když na nì narážíme pod rùznými jmény. V první øadì se jedná o typ svrchovaného vládce nad panteonem, pùvodnì asi bouøné, temné povahy, který pochází z nejstarší generace bohù (g. Taranis/Nodons; i. Nuadu; v. Nudd > Llud). Èasem se z nìj 16

17 t é m a však stává tzv. neèinný bùh, víceménì pasívní garant kosmického øádu. Vzdaluje se všemu dìní, ustupuje do pozadí a uvolòuje své èelné místo panovnickým ambicím jiného boha, mladšího a aktivnìjšího (g. Lugus; i. Lug; v. Llew[elys]). V jeho fyziognomii se naopak zrcadlí záønost dne, jasné oblohy a slunce a s nimi spojená všestranná energie. Svého božského pána mìl u Keltù nejen tento, nýbrž pøirozenì i onen svìt, tedy místo, kam po své smrti odcházejí zemøelí (g. Cernunnos; i. Donn; v. Arawn/ Pwyll). Jiný typ ztìlesòoval ochránce váleèníkù, patron boje a fyzické síly a zároveò i archetypický zaøíkávaè a patron sil magických v jedné osobì (g. Esus/Ogmios; i. Ogma; v. Gwydion). S touto jeho druhou funkcí pak úzce souvisely i další dvì oblasti svìøené božské péèi: garance zdraví, lékaøství a léèitelství (g. Borvo/Grannus; i. Diancecht) a mládí a vitality (g. Maponos; i. Mac Oc; v. Mabon). Svého patrona mìla samozøejmì i øemeslná èinnost, zejména metalurgie (g. *Gobannos; i. Goibniu; v. Govannon). Ponìvadž pøedevším ostrovní Keltové byli zdatnými moøeplavci, potøebovali pøirozenì i svého vládce oceánù a vodního živlu obecnì (g. *Nectionos; i. Nechtan/ Ler; v. Llyr). Snad žádná archaická populace ve svém panteonu nezapomínala na božské dárce prosperity, plodnosti, hojnosti, úrody. Ani Keltové v tomto ohledu neèinili výjimku a uctívali v této roli jak mužské (g. Teutates/Sucellos; i. Dagda; v. Math) tak ženské posvátné reprezentace (v podobì božské pramatky: i. Danu; v. Dôn; v podobì mladistvé bohynì: g. Brigantia; i. Brigit; v. Arianrhod). Velké úctì se tìšila též speciální ochránkynì koòských stád a stájí (g. Epona; i. Macha; v. Rhiannon). Vysvìtlivky: * znaèka pøedchází rekonstruovaný (tj. fakticky nedochovaný) slovní tvar g. galsky, -ý, -á i. irsky, -ý, -á v. velšsky, -ý, -á Kult nìkolika výše zmínìných božstev mìl v keltských oblastech velmi tuhý koøínek a køes anská církev se s ním musela potýkat ještì dlouhou dobu po oficiální christianizaci. Zøetelnì o tom svìdèí zámìrná historizace nìkterých z nich a jejich zaèlenìní do køes- anského vidìní skuteènosti. Kupøíkladu ve francouzské Bretani se pozdìji setkáme se sv. Taranem, v Irsku se sv. Gobannem a pøedevším se sv. Brigit, jejíž obliba je na tomto ostrovì až doposud srovnatelná s úctou ke sv. Patrikovi - vìrozvìstu a národnímu patronu. Božství a jeho promìnlivost Jednotliví reprezentanti keltského panteonu mìli své jasnì urèené role. To je jisté i pøes závadìjící tvrzení nìkterých novodobých badatelù o jejich nevyhranìnosti a polyfunkènosti. Stejnì jako vìtšina ostatních archaických populací i Keltové koncipovali své bohy antropomorfnì, tedy jako se vším všudy podobné lidem. To je zøetelné jak z jejich zobrazování, tak z literárních látek. Domnìnky, že pùvodnì Keltové uctívali jen jakési abstraktní duchovní síly, k jejichž personifikaci do entit podobných lidem došlo teprve druhotnì díky úpadkovému vývoji po romanizaci a christianizaci, jsou jen lichými spekulacemi. V rámci dominantního antropomorfismu však mùžeme i u Keltù - stejnì jako jinde - vystopovat urèité pokusy a snahy dát najevo, že ono božské se naší lidské realitì vymyká, že ji pøesahuje. Svým zpùsobem o tom vypovídá pankeltská tendence poøádat svìt O keltském náboženství Z bohù ctí Galové nejvíce Mercuria. Ten má nejvíce soch, ten podle nich vynalezl všecka øemesla, toho pokládají za ukazatele cest a prùvodce pocestných, ten podle jejich soudu má nejvìtší vliv na rùzné zdroje výdìlku a na obchody. Po nìm uctívají nejvíc Apollóna, Marta, Iova a Minervu. O nich mají skoro stejné pøedstavy jako ostatní národy: Apollo zahání nemoci, Minerva uèí poèátkùm øemesel a umìní, Jupiter vládne nebesy, Mars øídí války. Martovi obyèejnì, kdykoli se rozhodnou pustit se do bitvy, zaslíbí všecko, co v boji ukoøistí. Po vítìzství mu obìtují vše živé, èeho se zmocnili, všecku koøist ostatní mu snesou na jednu hromadu... Gaius Julius Caesar, Zápisky o válce galské VI, 17 O tom, jaká konkrétní galská božstva za tímto Ceasorovým popisem hledat, vedou spory již generace historikù náboženství. Trojice tzv. zahalených božstev (lat. genii cucullati) na reliéfu z britského Housesteads, hrabství Northumberland. posvátného podle potrojného vzorce: jednotlivá božstva byla zámìrnì seskupována do triád; podobnì tomu bylo i s jejich aspekty èi atributy; v ikonografii narážíme na velice èasté vyobrazení tzv. trojhlavého boha, které se ovšem nevztahovalo k jednomu konkrétnímu pøedstaviteli panteonu, ale k rùzným božským entitám; atd. Za touto potrojnou teologií pøitom mùžeme spatøovat snahu neredukovat božství na jednu pøesnì vymezenou podobu a zdùraznit naopak jeho vnitøní mnohotvárnost a pluralitní charakter. Myšlenku neuchopitelnosti posvátného mùžeme vystopovat i v urèité ikonické cudnosti. Keltské idoly božstev totiž vìtšinou byly jen velice stylizované a pouze vzdálenì pøipomínaly lidské rysy. Ponìvadž ostatní hmotná kultura vykazuje naopak vysokou úroveò výtvarného projevu, nelze tento fakt považovat za projev nìjakého neumìtelství a neschopnosti, nýbrž za zámìr. Podobným smìrem ukazují i nìkteré indicie ve støedovìkém ostrovním písemnictví. Podle nìj bohové vlastní pláš (i. brat) a tzv. mlhu (resp. závoj) vìdìní (i. feth fiada), které je èiní neviditelnými, a tudíž neuchopitelnými, když se do nich zahalí, a zároveò schopnými zjevit svou pøítomnost náhle a neoèekávanì. Jinou charakteristickou vlastnost božství pak v keltské optice pøedstavovala schopnost promìòovat se do nejrùznìjších, pøedevším zvíøecích podob, tedy schopnost tzv. metamorfózy. I ona v posledu zdùrazòuje myšlenku mnohotvárnosti a promìnlivosti božství, které jakoby nelze vázat k nièemu jednou provždy danému, vymezenému a ohranièenému. Keltské náboženství tedy vykazuje velice dynamickou koncepci božství i pøesto, že není formulována prostøednictvím 17

18 t é m a Božská patronka koní a stájí Epona se svým jízdním zvíøetem na plastice z st. po Kr. (Alise-Sainte -Reine, département Côte-d Or, Francie). pojmových kategorií, tak jako v nìkterých velkých svìtových náboženstvích. Knìží jako nositelé tradice Narozdíl od Germánù èi Slovanù se u Keltù pøed christianizací setkáváme s velice propracovaným systémem hierarchicky uspoøádaných knìžských vrstev. Nejdùležitìjší z nich tvoøili tzv. druidové (g. druis; i. druí; v. derwydd). Podle jejich titulu pak nìkdy bývá - ponìkud neš astnì a na každý pád nepøesnì - celá keltská náboženská kultura oznaèována jako tzv. druidismus. Termín druid v keltských jazycích pùvodnì znamenal velmi vìdoucí, velmi moudrý. Nejvlastnìjší funkcí tìchto knìží byla teologická èinnost. Proto se o nich v antických pramenech hovoøí nejèastìji jako o filosofech nebo teolozích. Byli tedy jakýmisi garanty vìrouèné stránky keltské náboženské kultury. Ale svými pravomocemi zasahovali i do politických událostí a jednání a do jejich kompetence spadalo i soudnictví a právo. Proto je logické, že po oficiální christianizaci keltských populací vìnovala køes anská církev velké úsilí tomu, aby byl ze všeho nejdøíve eliminován vliv právì této knìžské vrstvy. Od této chvíle zaèali být její pøíslušníci i se svou naukou diabolizováni a teprve v køes anských traktátech se zaèalo slova druid užívat jako synonyma pro mága a èarodìje. Kromì druidù plnili v keltské náboženské kultuøe knìžské role i tzv. bardové (g. bardos; i. bárd; v. bardd). Doslova lze tento sacerdotální titul pøekládat do èeštiny ve smyslu básník. Jejich nejvlastnìjší funkcí bylo uchovávat a pøedávat ústní tradice. To se s nejvìtší pravdìpodobností dìlo v øeèi vázané, tedy poetickou formou. Tyto poémy s náboženským obsahem byly, jak naznaèují nìkteré irské prameny, skládány v archaickém metru a jejich memorování tedy nebylo nièím jednoduchým. Podobnì jako byli druidové garanty keltské vìrouky, byla bardùm svìøena úloha garantù jejího tradování. Po zániku druidského stavu v prùbìhu christianizace se pùvodnì knìžské kolégium bardù na Britských ostrovech sekularizovalo. A z této transformace se zrodil jakýsi cech dvorních básníkù a školských literátù oznaèovaných v irštinì nadále jako tzv. filidové (v sg. fili, resp. file). Právì jejich zásluhou byly ve vrcholném støedovìku písemnì zachyceny upravené verze nìkterých látek pøedávaných ústnì od pøedkøes anských dob (viz výše). Poslední knìžskou skupinu pak u Keltù tvoøili tzv. vatové èi ménì pøesnì ovatové (g. vatis; i. fáith). Význam tohoto výrazu se blíží našemu èeskému vìštec. Charakteristická úloha této vrstvy tedy spoèívala pøedevším v divinaci, ve vìštìní. Nicménì mezi jejich další kompetence patøilo mj. i léèitelství a terapeutická magie. Podle nìkterých antických autorù se prý vatové zabývali i pøírodními vìdami - patrnì právì v souvislosti s léèitelstvím. Vatové tedy byli považováni za garanty urèité èásti kultického života. Od ostatních spoleèenských vrstev knìží odlišovalo bílé rituální roucho. Dnešní neodruidismus sice øíká, že bílá barva byla symbolem pouze stavu druidù a že barvou bardù byla modrá a vatù zelená, nicménì toto tvrzení je pouhou fantazií, která nemá historické opodstatnìní. Všechna tøi sacerdotální kolégia pak mìla jak mužské, tak ženské osazenstvo. Bohoslužebný život - velká neznámá Oblast kultu pøedstavuje nejménì zbadatelnou sféru keltského náboženství pøed christianizací. Zmínky øeckých a latinských autorù jsou v tomto ohledu pøíliš strohé, v epigrafickém materiálu nenalezneme prakticky žádné relevantní informace, køes anští redaktoøi pùvodnì pohanských narací ve støedovìkém Irsku a Walesu se tomuto tématu patrnì zámìrnì vyhýbali zcela a svìdectví archeologie je bez relevantních písemných pramenù víceménì nepoužitelné. Na základì rùzných indicií sice mùžeme evidovat existenci celé øady rituálù a dalších kultických fenoménù, nicménì jejich vnitøní struktura nám zùstává z vìtšiny neznámá. Stejnì jako v ostatních archaických kulturách i u Keltù pøedstavovala osu veškerého kultického dìní obìtní praxe, jejíž konání bylo svìøeno knìžím - navzdory všem nepøípadným pøedstavám o tom, že pøinášení obìtí bylo jen nepodstatnou a okrajovou záležitostí urèenou nevzdìlanému lidu (v protikladu k vzletné druidské metafyzice a tajemné magii urèené pro zasvìcence )! Avšak ani prùbìh takovéhoto elementárního bohoslužebného úkonu s jistotou rekonstruovat nelze. Podobnì je známo, že Keltové slavili ètyøi výroèní svátky: samain (1. 11.), imbolc (1. 2.), beltain(e) (1. 5.) a lugnasad (1.8.). Avšak o tom, co pøesnì se bìhem nich dìlo, až na nìkolik podružných informací opìt nevíme. O nìco málo lépe na tom je novodobé bádání v pøípadì bohoslužebných prostor. Pro nì se v keltských jazycích užívalo speciálních výrazù nemeton (g.) resp. nemed (i.) a oznaèovala se jimi po- Pøibližná rekonstrukce chrámu a pøilehlého posvátného okrsku objeveného v britském Harlow, hrabství Essex. 18

19 t é m a svátná místa v nejširším slova smyslu. Nacházela se buï ve volné pøírodì (v hájích, u pramenù øek, na vrcholcích hor, v jeskyních) nebo v umìle zbudovaných objektech - chrámech, jejichž existenci máme doloženu od nejstarších dob (a nikoli teprve po kontaktu Keltù s øecko-øímskou civilizací, jak se mnohdy neprávem tvrdí). Zvláštní kapitolu v tomto ohledu pøedstavují tzv. posvátné kameny, tj. megalitické konstrukce typu britského Stonehenge èi bretoòského Carnacu. Protože se na územích obývaných Kelty nalezlo velké množství takovýchto památek, vznikla v dobì prvního romantického zájmu o Kelty povìra, že jejich staviteli byli právì oni. Dnes se ovšem bezpeènì ví, že tomu tak nebylo. Stvoøiteli megalitických památek byly s naprostou jistotou pøedkeltské a pøedindoevropské populace ze 4. a 3. tis. pø. Kr. Faktem pøitom zùstává, že tyto konstrukce Keltové èasem asimilovali, pøevzali do svého kultického inventáøe: na nìkteré z nich dodateènì vytesali reliéfy svých bohù (kupøíkladu v bretoòském Kernuzu) a køes anská církev ve Francii musela ještì v 7. st. po Kr. brojit proti obìtování kamenùm. Èlovìk a jeho údìl Podobnì nelehký úkol, jakým je rekonstrukce bohoslužebného života Keltù, pøedstavuje i ohledávání jejich pøedstav o èlovìku. Antické prameny zasazují keltské reálie do vlastního zkušenostního horizontu, což s sebou pøirozenì pøináší zkreslení jejich pùvodní antropologické perspektivy. A jediný zdroj informací, který o nich mùže vydat autentické svìdectví, tj. støedoirské a støedovelšské písemnictví, byl zachycen a zredigován dlouhá staletí po té, co zaèaly keltskou mentalitu ovlivòovat køes anské ideály. Je-li možné z pramenù takovéto povahy sestavit pøedpokládaný etický kodex Keltù pøed christianizací, pak by do nìj patrnì patøily: jednání odpovídající sociálnímu statutu pøíslušného jednotlivce, observance tradièních kmenových zvykù a dodržování tzv. geasa, které urèovali druidové každému individuálnì. Termín geis (sg.) pøitom obvykle bývá pøirovnáván k tzv. tabu: jde o zákaz, který dotyèný nesmí bìhem svého života porušit. Konkrétnì se mohlo jednat kupøíkladu o ustanovení, jakého se vyvarovat jídla, kam nikdy nechodit, jakou èinnost nevykonávat, ap. Nìkolik støedoirských látek pak líèí dùsledky, které pøináší pøestoupení takovýchto geasa: jejich nedodržení jednotlivci pøivozuje neodvratnou Keltské náboženství a kultura znovu inspirující KELTOMÁNIE Vìra Nosková Keltománie je velmi volnou a iracionální interpretací jisté èásti dìjin laiky. Historický a archeologický výzkum keltomanùm slouží jen jako základní inspirace, na níž konstruují více èi ménì fantastický svìt. Jen velmi vzácnì o nìm ale mají nezkreslené a èerstvé informace. Romantizující pøedstava o Keltech koresponduje s prioritami, obavami, nadìjemi a duchem naší doby. Keltové mìli náboženský vztah k pøírodì a jejím silám, což romantikùm soucítícím s pøírodou navozuje pocit duchovní spøíznìnosti. V keltománii lze najít patos, ignoraci reality, blízkost kýèi, lež nebo blouznìní, ekonomický zájem, naivitu u pøíjemcù legend a dalších rádobykeltských produktù a mnohdy ekonomickou kalkulaci u jejich dodavatelù, blábolivost, víru, nadšení. Zároveò ale keltománie vychází vstøíc potøebì pohádek a mýtù, která se ve dvacátém století vynoøila po racionalitì pøedchozího období s novou silou. Archeologické rozhledy Pøíèiny keltománie zmapovala na odborné úrovni anketa èasopisu Archeologické rozhledy. V druhém èísle z roku 1998 se v èlánku Vladimíra Salaèe mùžeme doèíst, že keltománie jakožto fantasmagorický kvìt historie, má své vlastní dìjiny a není nièím novým pod sluncem. Keltománie je známá už z minulosti a v mnohem drastiètìjší podobì, vysvìtluje Vladimír Salaè. Napøíklad dr. Wiliam Price von Llantrisant, který se smrt (napø. Cúchulainnovi v tzv. ulsterském cyklu). Vìtšina ostatních etických hodnot, na jejichž zdùrazòování lze narazit pøedevším ve støedovelšském písemnictví (napø. v tzv. artušovském cyklu), už zrcadlí køes ansky ražené rytíøské ideály nebo jejich èásteènou modifikaci. Aèkoli se ostrovní literární látky zpravidla nezmiòují o nìjakém osudu, jemuž by byli lidé bezvýhradnì podrobeni, víru v jeho existenci mùžeme v pùvodním keltském náboženství dùvodnì pøedpokládat. V prvé øadì pro ni hovoøí praktikování rùzných vìštných technik, které mají èlovìku v minulém století považoval za druida, obìtoval svého malého syna ohni a sám sebe nechal spálit po keltském zvyku. Podobná vìc se málem stala pøed osmi lety. Jeden mladý Rakušan se pokusil obìtovat svého osmimìsíèního syna, aby pro sebe získal další život. Syna v lese dvakrát bodl do zad a položil ho na obìtní kámen. U výslechu objasòoval: jako druid mám právo rozhodovat o životì a smrti lidí. Zájem o Kelty pøekroèil od dob zániku jejich civilizace mnoho staletí. Keltské pohádky a mýty se zvláštì prostøednictvím francouzské a britské literatury staèily stát souèástí celoevropské kultury ještì ve støedovìku. Již tehdy se dostaly do obecného povìdomí pøíbìhy o králi Artušovi, èi Tristanovi a Izoldì. V Èechách se objevuje druhý z nich již ve 14. století. Jiné keltské pøíbìhy byly upravovány, zcela pøepracovány nebo dokonce falšovány. Už na samém poèátku novovìku, pod vlivem vrcholící renesance a nových zámoøských objevù, zapoèaly vìdecké pokusy získat konkrétní pøedstavu o dávných obyvatelích britských ostrovù. Støedem zájmu byli pøedevším druidové. Tehdy byly také megalitické pa- poskytnout prùhled do budoucnosti. Kdyby podle Keltù nebyly vìci pøíští pøedem stanoveny osudem, nikdo by zøejmì nemìl dùvod se k divinaci uchylovat. Za druhé o starokeltském fatalismu svìdèí i rozdìlování dnù v mìsíci na pøíznivé a nepøíznivé, doložené nápisnì dochovanými galskými kalendáøi. Na závìr zbývá zmínit otázku posledních vìcí èlovìka, která pøedstavuje v rámci novodobého bádání o keltském náboženství uèinìný crux interpretum. V tomto bodì se ð Pokraèování na další stranì. 19

20 t é m a Opuková hlava z doby laténské s typickým nákrèníkem, nalezená na keltském hradišti u Mšeckých Žehrovic. ð Pokraèování z pøedchozí strany. mátky oznaèeny za pozùstatky druidských kultiš a Stonenhenge bylo prohlášeno hlavním chrámem keltských knìží. Tato mylná pøedstava je dodnes zakoøenìna v laické veøejnosti. Keltové v politických službách Z Archeologických rozhledù z roku 1999 je i další ukázka. Tentokrát jde o pøeklad èlánku archeologa Michala Dietlera z univerzity v Chigagu. Èlánek byl pøevzat z èasopisu American Anthropologist, kde vyšel v roce Má název Naši pøedkové Galové a podtitul Archeologie, etnický nacionalismus, manipulace s keltskou identitou v moderní Evropì (význam pojmu Gal je totožný s oznaèením Kelt, Galy ale nazýváme Kelty, kteøí žili pøedevším na území dnešní Francie, a jako Galové se sami nazývají i mnozí dnešní Francouzi, pozn. aut.). Kniha pøipomíná, že vùdcové Velké francouzské revoluce odstranili šlechtu, která svùj pùvod odvozovala od Frankù, a proti této øímské šlechtické tradici prosazovali Kelty jako základ pro emocionální vnímaní etnického spoleèenství. Proto nechal Napoleon III. v Burgundsku roku 1865 vztyèit sochu vùdci Galù Vercingetoriovi, který bojoval proti øímským legiím. Po porážce Napoleona došlo k oživení myšlenky franského pùvodu národa, ale bìhem revoluce 1830 se vzedmul mocný protiútok ze strany keltofilských romantických historikù. Od té doby jsou Keltové vnímáni jako primární etnický základ francouzského národa. Období mezi léty 1850 až 1914 se vyznaèuje skuteènou posedlostí keltskou identitou a postupnou promìnou keltského váleèníka Vercingetoriga z obskurní historické postavy v prominentního národního hrdinu. Manipulace s keltským odkazem hraje roli i nyní. V roce 1985, v místech nìkdejšího oppida Bibracte, kde se Vercingetorix pokusil sjednotit Galy v boji proti Øímanùm, vyzval prezident Mitterrand k národní jednotì se slovy, že Bibracte je místem, kde se odehrálo první dìjství naší historie. Ve stejném roce se v novinách se objevuje fotografie z výroèního shromáždìní extrémnì pravicové Národní fronty, na které její mladý èlen stojí pøed plakátem s krátkým seznamem francouzských národních hrdinù. První je Kelt Vercingetorig, poslední Jean- Marie Le Pen. Mladý muž má odznak s typicky xenofobním heslem Galie Galùm. - Tolik archeolog Michal Dietler o historii francouzské keltománie. Jako politikum slouží Keltové i pøi sjednocování Evropy. Politici pøející vizi sjednocené Evropy podporují akce a aktivity spojené s keltskou minulostí. V poslední ètvrtinì dvacátého století probìhly v Evropì desítky velkých, finanènì dobøe zajištìných výstav o keltské archeologii. Jsou souèástí strategie pøi utváøení jednotné evropské identity, kladou dùraz na spoleèné kulturní dìdictví. Keltové jako zdroj inspirace Keltské motivy a jejich fantastický svìt hrál vždy významnìjší roli v èasech, které se odklánìly od racionalismu. Zlatý vìk prožívaly v dobách romantismu 19. století i dnes. I u nás o Keltech vycházejí spousty knih. Vìtšinou jde o pøeklady (autorky jsou v pøevaze). Zachytíme také èlánky èi rozhovory a besedy na toto téma probíhající v rádiu i televizi i hudební skupiny provozující muziku inspirovanou Kelty. Jde ð Pokraèování z pøedchozí strany. totiž výpovìdi antických pisatelù a støedovìkých irských a velšských rukopisù zásadnì rozcházejí. Podle svìdectví ostrovní literatury odcházejí zesnulí do zásvìtí (g. sedos; i. síd; v. annwn), které bývá poeticky opisováno napø. jako Zemì vìèného mládí, Zemì radosti, Jabloòový (kraj), ap. A zde pak prý vedou život podobný pozemskému, avšak o hodnì š astnìjší a kvalitativnì lepší. Pøedstava nìjakého soudu na onom svìtì, který by museli zemøelí pøed svým vstupem do zásvìtí podstoupit, v genuinnì keltských pøedstavách s nejvìtší pravdìpodobností neexistovala. Prakticky všechny antické prameny se shodují na tom, že u Keltù existovala víra v nesmrtelnost duše, což dobøe koresponduje s pozdìjšími zprávami. Nicménì øada z nich upøesòuje, že se tato nesmrtelnost konkrétnì realizovala prostøednictvím tzv. metempsychózy, tj. stìhováním duše z jednoho tìla do jiného, což je postulát, který se ve støedoirském a støedovelšském písemnictví naprosto nevyskytuje! Obecnì pøijímané vysvìtlení tohoto závažného rozdílu v pramenech ještì žádný badatel nepøedložil. Nicménì nelze vylouèit, že jej zapøíèinilo nepochopení ze strany Øekù a Øímanù, kteøí fenomén metamorfózy, pøisuzované keltskými mýty nejen božstvùm ale okrajovì i mýtickým hrdinùm, dezinterpretovali tím, že jej mylnì pøirovnávali k nauce pythagorejcù, která pøedstavy o metempsychóze skuteènì obsahovala. n Jedna z tzv. zaklínacích tabulek (lat. defixiones tabelae) objevených v britském Bathu, hrabství Somerset, na níž je vzývána bohynì Sulis (patrnì místní varianta galské Brigantie?). 20

Nová náboženská hnutí

Nová náboženská hnutí Nová náboženská hnutí 2011 Nová náboženská hnutí předběžný rozvrh přednášek Úvod do kursu. Nové náboženské hnutí. Příklad mormonů. 7. 10. Napětí mezi novým náboženským hnutím a společností. Příklad mormonů.

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská

Více

JAN POŠTA DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Praha 2001 Jan Pošta DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Léèba problémù spojených se zneužíváním drog: dùkazy o úèinnosti 6 7 Slovník pojmù 9 1 Dùkazy o úèinnosti Pozn. editora èeského vydání: V pùvodním originálním textu jsou používány termíny drug use treatment,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Jiøí Peèek Od CB k radioamatérùm provozní pøíruèka radioamatéra (pøepracované vydání) na èásti vìnované VKV spolupracoval František Loos, OK2QI 2000 Urèeno uživatelùm CB pásma, kteøí si chtìjí rozšíøit

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

Petr Skalický Procesory øady 8051 Pøíruèka je urèena pøedevším studentùm a zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj problematiky monolitických mikropoèítaèù øady 8051 Pomocí této pøíruèky

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy!

Omlouváme se všem ètenáøùm a autorùm knihy! Vážení ètenáøi, v textu publikace Projektový management podle IPMA (ISBN 978-80-247-2848-3) jsme po jejím vytištìní zjistili, že na stranì 80 je chyba v tabulce 1.04.6, na stranì 168 je chyba v obrázku

Více

Klasické námìty ve výtvarném umìní

Klasické námìty ve výtvarném umìní Narození Ježíše Krista VV-1 Námìty DUM è. 4 tercie osmiletého studia Tento materiál byl vytvoøen v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdìlávání II Mgr. B. Skrbková Gymnázium Sušice 1- Kde a kdy se

Více

Pavel Kras Tvorba textù na PC T602 a WORD 6 Pøíruèka je urèena pøedevším zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj poèítaèové problematiky Pomocí této pøíruèky se nauèíte nejen ovládat

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PhDr. Radmila Dytrtová, CSc., PeadDr. Marie Krhutová UÈITEL Pøíprava na profesi Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.:

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult

Vìštìní z kávy JOHAN RICHTER. Eko-konzult JOHAN RICHTER Eko-konzult Prvním pøínosem vìštìní z kávové sedliny je, že pomáhá lepšímu sebepoznání. Nìkteøí možná øeknou: Ale vždy já se pøece znám dobøe. Dalším pøínosem vìštìní je to, že dává lidem

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

Jan Hájek 2 ÈASOVAÈ 555 PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ SE DVÌMA ÈASOVAÈI Praha 1998, AA Praha a BEN - technická literatura Jan Hájek 2 ÈASOVAÈ 555 Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli

Více

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM

NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM JAK SE STÁT ZDROJEM A AKTIVNÍM TVÙRCEM SVÉHO ŽIVOTA DRAGAN VUJOVIÈ NEJSILNÌJŠÍ MENTÁLNÍ ANTIDEPRESIVUM je skryté v klíèovém životním rozhodnutí OBSAH O autorovi... 4

Více

Jan Hájek BLIKAÈE S ÈASOVAÈEM 555 Praha 2006, AA Praha a BEN technická literatura Jan Hájek BLIKAÈE S ÈASOVAÈEM 555 Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována

Více

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala nový nový Hejkal 3. roèník Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná prosinec 2005 cena 5 Kè INFORMACE PRO OBÈANY Nový Hejkal Nového Hejkala Starosta CHCETE PSÁT DO Hejkala? Máte-li zájem podìlit se s ostatními

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky

Zaèínáme hrát Souèástí hry je herní deska (japonsky goban) se ètvercovou sítí 19 19. Pro zaèáteèníky PRAVIDLA GO Japonské slovo go znamená sílu, tvrdost, protiúder. GO je 4000 let stará, pùvodnì èínská, stolní hra pro dva hráèe. Pøed více než 1300 lety se rozšíøila do Japonska, kde byla její pravidla

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

Mikrokontroléry ATMEL AVR programování v jazyce Bascom Vladimír Váòa Praha 2004 Vladimír Váòa Mikrokontroléry ATMEL AVR programování v jazyce Bascom Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

PROGRAMOVÁNÍ MIKROKONTROLÉRÙ PIC16CXX Jiøí Hrbáèek Praha 1998, BEN Jiøí Hrbáèek PROGRAMOVÁNÍ MIKROKONTROLÉRÙ PIC16CXX lektor: RNDr Jiøí Poš Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli

Více

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo

Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo MONOGRAFIE N 13 Alfred Uhl Jestliže je myšlení příjemné, pak ještě nezačalo NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI 1 Jak maskovat etické otázky ve výzkumu závislostí Jestliže

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník

Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Nástroj 6.1.1 Hlavní dotazník Tento dotazník je souèástí prùzkumu, který je zamìøen na vaše zkušenosti a názory na rùznorodé otázky a témata související se zdravím, školou, návykovými látkami atp. Dotazník

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Prof. PhDr. Jaro Køivohlavý, CSc. Jaroslava Peèenková DUŠEVNÍ HYGIENA ZDRAVOTNÍ SESTRY Knihu odbornì posoudila a pøipomínkovala PhDr. Alena Mellanová,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012

ISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

Další balony ze Západu?

Další balony ze Západu? Další balony ze Západu? V každém pøípadì, podle prohlášení FEC po 14. listopadu 1956 již balony s letáky Svobodné Evropy pro Èeskoslovensko nikdy nevzlétly. Takže to byl skuteènì konec balonových akcí

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo

3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo 3. Vývoj vizuální komunikace vznik znaku a písma 1. komunikaèní revoluce, Sumerské, Egyptské, Fénické a Øecké písmo Struèným vývojem písma se budeme zabývat v následujících 10 pøednáškách. Tiskové písmo,

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

R A N Ž Á D A. Obèasník Domu dìtí a mládeže Praha 8 - Kobylisy, Bohnice VÍTÁME VÁS VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012

R A N Ž Á D A. Obèasník Domu dìtí a mládeže Praha 8 - Kobylisy, Bohnice VÍTÁME VÁS VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012 R A N Ž Á D A Obèasník Domu dìtí a mládeže Praha 8 - Kobylisy, Bohnice roèník 6, èíslo 1 vyšlo: záøí 2011 VÍTÁME VÁS VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012 Vážení rodièe, milé dìti, studenti i dospìlí! Vítáme vás na

Více

Vytváøení sí ového diagramu z databáze: pøíklad

Vytváøení sí ového diagramu z databáze: pøíklad Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

David Matoušek UDÌLEJTE SI Z PC generátor, èítaè, pøevodník, programátor Praha 2001 PODÌKOVÁNÍ Chtìl bych podìkovat panu Liboru Kubicovi z nakladatelství BEN technická literatura za cenné pøipomínky pøi

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Milí pøátelé, Vaše Bahá í nakladatelství. Obsah:

Milí pøátelé, Vaše Bahá í nakladatelství. Obsah: Milí pøátelé, Výbor pro Bahá í nakladatelství pøipravil tento soubor, aby Vám pomohl pøi psaní textu a jeho korekturách. Následující informace se týkají jak psaní orientálních jmen latinkou, tak zpùsobu

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Ladislav Šmejkal Marie Martinásková PLC a automatizace 1 díl Základní pojmy, úvod do programování Kniha je prvním dílem trilogie o programovatelných automatech (systémech PLC, SPS), které jsou dnes jedním

Více

PROCES DENOMINALIZACE. PŘÍKLAD MORMONŮ

PROCES DENOMINALIZACE. PŘÍKLAD MORMONŮ PROCES DENOMINALIZACE. PŘÍKLAD MORMONŮ ÚVOD Náboženská společnost mormonů 1 (Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů 2 ) může sloužit jako velmi názorný příklad postupného snižování napětí mezi novým

Více

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH Èíslo objednávky (Vaše èíslo jednací) Øádné Opravné 1 1.1 Pøedmìt veøejné zakázky 1.2 Zadávací øízení 1.3 1.5 1.6 2 2.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Více

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 místní akèní skupina - MAS vznikala v letech 2003-2004 - Mikroregion Konstantinolázeòsko, Støíbrský region, mìsto Planá a obec Hnìvnice - snaží se o maximální

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 1 5 U doc. PhDr. Štefan Vendel,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Miroslav Arendáš, Milan Ruèka NABÍJEÈKY a NABÍJENÍ Praha 1999 Na vydání této knihy finanènì pøispìla firma AUTOBATERIE s r o, Èeská Lípa, dceøiná spoleènost spoleèného podniku VARTA BOSCH, vyrábìjící startovací

Více

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy,

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy, BELLE PRESTIGE 2009 BELLE PRESTIGE Karlovarská modelingová a hostesingová agentura Belle Prestige zastupuje modelky, fotomodelky, hostesky, dìti, modely a promotéry nejen pro Karlovarský kraj. Vedle toho

Více

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci

Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORIE - STAROVĚK Původem ze zchudlé šlechtické rodiny Zkušenosti z cest do Egypta a na Kypr Athény v krizi Válka s Megarou 594 př.n.l. zvolen archontem Rozsáhlé reformy - rozsáhlá

Více

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI http://www.zcu.cz Historie Západoèeská univerzita v Plzni vznikla slouèením Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a Pedagogické fakulty v Plzni v roce 1991 na základì

Více

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ

ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 1 ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 32 Základní èástice 33 Dynamika mikroèástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly TABULKA: Základní èástice Druh

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více