Školení v Hustopeích. Roník , íslo 3 erven

Transkript

1 Boží království (v Matoušov evangeliu nebeské království) to není nebe, spása, vzkíšení. To je peformování celého stvoení i každého lovka a celé lidské spolenosti Boží spásonosnou vlí. Celá naše nejzákladnjší modlitba (po oslovení Ote náš, jenž jsi na nebesích! a semitském uctivém pozdravu Posv se jméno tvé!) je rozvinutím základní prosby Pij království tvé! Denn se to modlíme. Kéž s co nejplnjším vdomím, že uctiv prosíme Otce, aby všechno v nás i kolem nás, celý náš svt prozáil, pronikl a petvoil svým ádem lásky, krásy a radosti. o. Karel Školení v Hustopeích Roník , íslo 3 erven V sobotu 15. kvtna se v Hustopeích od 9.00 uskutenil další kurz pro varhaníky a vedoucí chrámových sbor, tentokrát zamený na svátky svatodušní a velké slavnosti Pán následující v liturgickém mezidobí bezprostedn po konci velikononí doby. Jáhen Willi Türk setkání zahájil krátkým liturgickým vstupem, v nmž vyzval k dstojnému a plnohodnotnému slavení Letnic a zdraznil jejich tematickou jednotu s Velikonocemi. Po nácviku svatodušních antifon a žalm se pozornost zamila na slavnosti Nejsvtjší Trojice, Tla a Krve Pán a Nejsvtjšího Srdce Ježíšova. Všichni pítomní dostali celou adu notových materiál, z nichž vtšina se také stihla spolen pezpívat a ujasnit si tak jejich interpretaci. Oceuji, že Musica sacra nezapomíná na skladby P. Josefa Olejníka. Málokterý autor dokázal zhudebnit liturgické texty s takovou hloubkou a souasn s citem pro naši mateštinu. Zamrzelo mne, že jeho úžasné svatodušní proprium neznal z pítomných úastník v podstat nikdo. Kéž tato setkání pispívají také k objevování poklad, které nám leckdy leží na dosah ruky. Domnívám se, že velmi podntná byla diskuse týkající se výbru písní pro bohoslužby v msíci kvtnu. Willi Türk opt pipomnl, že píse má být volena zásadn podle mešního formuláe, který byl v letošním kvtnu až na nkolik výjimek velikononí. Písn mariánské tedy mají své místo na závr bohoslužeb

2 a zejména pi májových pobožnostech a nemly by znít od zaátku mše. K této skutenosti je teba citliv vést vící a leckdy i místního duchovního správce. Po krátkém obd a možnosti osobních setkání zakonila také tento kurz bohoslužba slova. Po 13. hodin se již úastníci zaali rozjíždt dom. Dkuji za všechny pednášejícím, protože v jednom dopoledni dokáží vždy pedat spoustu informací, not, zkušeností i povzbuzení. Mohu tato intenzivní tematická setkání doporuit nejen všem varhaníkm a sbormistrm, ale i kantorm, lenm chrámových sbor i schol a všem dalším zájemcm o liturgickou hudbu. Kéž se chceme stále zdokonalovat a rst ve služb Pánu a vícím vždy i Bh je stále inný. Neusnme tedy na vavínech pocitu vlastní dokonalosti. Václav Veee, farnost Žele u Prostjova Varhanní zájezd V sobotu 4. ervna uspoádala Musica sacra varhanní zájezd, který již tradin vedl její dlouholetý místopedseda a náš pední organolog profesor Jií Sehnal. Na rozdíl od loského roku, kdy jsme navštívili Vysoinu, jsme se tentokrát vydali smrem jižním, abychom si prohlédli varhany ve Vranov nad Dyjí a dále ve Stronsdorfu a Staatzu ležících v píhraniní oblasti Dolních Rakous. Jednalo se tedy z velké ásti o zájezd zahraniní. Cesta z Brna do Vranova mla ponkud dobrodružný nádech, nebo píjezdová komunikace od Znojma se opravuje a bylo velké oekávání, zda se paní Barákové podaí vyjednat s místními úady pro náš autobus výjimku. Dobrá vc se podaila a Svatava nás již ekala v Bítov i s potebným povolením. Pesto nebylo ješt vyhráno. Cesta totiž za zíceninou hradu Cornštejna krkolomn odboovala na úzkou silniku s provozem ízeným semafory, po které se autobus proplétal mezi cyklisty, sanitkou a jinými nástrahami. Pan idi ale všechno bravurn vyešil a tak jsme do rozkopaného Vranova zdárn dorazili. Varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Vranov nad Dyjí 2

3 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vranov nad Dyjí v poslední dob velmi proslul díky celkové obnov, která probíhala v rámci projektu Tóny baroka záchrana varhan a výzdoby kostela z finanních prostedk tzv. Norských fond. Pi té píležitosti byly restaurovány také dvoumanuálové rokokové varhany, které se v chrámu nalézají. Kostel má velmi zajímavý stavební vývoj, k jehož poznání zmínná rekonstrukce svými dalšími dílími objevy významn pispla. I když se mnozí z nás spolu s panem profesorem Sehnalem podivují tomu, kde se ty milióny pi té zim v Norsku berou, renesance celého interiéru na nás zapsobila píjemným dojmem. Se stavbou varhan je spojeno nkolik záhad. Nejmarkantnjší z nich se týká jejich dispozice. Podle zápisu dochovaném na hídelové desce je r postavil znojemský varhaná Josef Silberbauer. Zdá se však, že dochovaný positiv v zábradlí kru s principálem 4 se na kru nacházel již díve a byl pozdji pi Silberbauerov dostavb do varhan pouze integrován jako zadní positiv. Protože se však tehdejším tvrcm jevil hlavní stroj s principálem 8 pro kostel této velikosti jako píliš velký nebo drahý, obdržel též pouze tystopý principál. Oba stroje tak dnes stojí na principálech stejné stopové délky. Jedná se o uritou anomálii, s pedpokladem výše zmínného vývoje však celkem logickou a ve srovnání s fugarami ve Stronsdorfu i zcela pochopitelnou. Hlasy jsou zdaile intonovány, obzvlášt kvintadena, jejíž zvuk byl ped opravou v pravd žalostný. Varhany po úvodním slov pana profesora pedvedl po jednotlivých rejstících diecézní organolog Ondej Múka, který je s možnostmi a stavem tohoto nástroje dokonale obeznámen, nebo jej nejen kolaudoval, ale nahrál na nm též zdailé CD. Poté mli také ostatní návštvníci možnost vyzkoušet si nástroj a prohlédnout si hrací stl a výzdobu varhanní skín. Kdo ml zájem, nahlédnul též do sakristie a u kostela stojící rotundy a již jsme spchali zpt do Znojma, kde byl pro nás pichystán obd. Na ten jsme mli vyhrazeno velmi málo asu, jak to na varhanních zájezdech bývá, dostávali jsme se do stále vtšího asového skluzu. Mnoho asu nám proto ušetila dohoda, že mžeme zaparkovat pímo ped restaurací. Krmn byla již pichystána a byla všeobecn shledána velmi chutnou. Všichni pítomní oceovali rychlost obsluhy a též jistou domácí atmosféru, ve které stolování probíhalo. Po celý zbytek dne pak v duchu udlovali paní Barákové za tuto gastronomickou kompozici estné uznání. Takto oberstveni pekroili jsme oproti oekávání bez problém hranice a poté, co jsme absolvovali okružní jízdu kivolakými ulikami stronsdorfskými, která o mén byla plánována, tím více byla napínavá, dorazili jsme ke kostelu, kde nás již oekával pan magistr Toriser. Ten nás srden pivítal a prostednictvím tlumoení pana profesora Sehnala nás také seznámil s historií stronsdorfských varhan. Varhany u Jana Výmoly objednal opat kláštera v Säusensteinu Mayerl. Když se mu ale pozdji naskytla píležitost zakoupit vtší nástroj z Herzogenburgu, jako nkdejší stronsdorfský fará se postaral o to, aby se Výmolovo 15ti rejstíkové dílo dostalo r práv do Stronsdorfu. 3

4 Sk í se na k r sice vešla, ale pom rn na t sno, proto musel být and l tympanista stojící na st ední v ži sklon n výrazn dop edu. Varhany pak v této podob sloužily až do r. 1793, kdy je o zadní positiv se zcela netypickou dispozicí a 2 pedálové registry rozší il prozatím záhadný Wenzel Okenfuß varhaná v Mistelbachu, který by m l pocházet z Da ic. Po r zných neodborných opravách byly pak r rekonstruovány varhaná em Ferdinandem Salomonem do stavu po Okenfußov rozší ení. Nástroj op t s citem p edvedl organolog Ond ej Mú ka a krátce si jej mohli p ehrát také ostatní ú astníci exkurze. Obnovení p vodního vzduchového hospodá ství nám umožnilo vyzkoušet si provoz se t emi klínovými m chy, jejichž obsluha byla pro mnohé z nás nevšedním zážitkem. Nahlédneme-li dnes do píš ališt hlavního stroje, upoutá nás kontrast mezi výškou sk ín a jejím obsahem. Krom prospektového principálu se totiž na vzdušnici nenachází žádný otev ený osmistopý hlas, celý prostor tak p sobí poloprázdným dojmem. Po skon ení produkce, kdy n kte í zanícení hrá i museli být z k ru v podstat vyhnáni, jsme se na kostelních schodech spole n vyfotili nejen s panem Toriserem, ale též s panem starostou Strickem, který nás také p išel pozdravit. Pan starosta projevoval o nás a Moravu nelí ený zájem a vypráv l nám o tom, jak na místní Hauptschule, které býval editelem, vyu uje náš lektor eštinu. Varhany v rakouském Stronsdorfu Po milém rozlou ení jsme se, vedeni bílým automobilem pana Torisera, p esunuli do Staatzu, malého m ste ka, jemuž dominuje z širokého okolí 4

5 viditelná zícenina stejnojmenného hradu. Ve zdejším neorománském kostele na pomrn vysokém kru pvodn stály romantické varhany vídeské firmy Svoboda. Roku 2001 vestavla do jejich skín nový 30ti rejstíkový moderní nástroj firma Siegfried Sauer z Höxtenu, piemž byly z pvodních varhan pevzaty též nkteré hlasy. V chrámu nás pivítal také místní pan fará Josef Kannathukuzhy, který je pvodem Ind. Nástroj tentokrát prostednictvím vlastní improvizace mistrn pedvedl pan Postránecký, který zde konen naleznul vše, co na hracím stole Výmolových varhan ve Stronsdorfu stále tak marn hledal. Kostel má výbornou akustiku a zvuk varhan byl impozantní. Následn jsme se pesunuli na kr a u hrací skín varhan se opt vystídala ada varhaník. A zatím co se z kru snášely hmotné tóny, venku se zaaly snášet kapky dešt, což ve chvíli, kdy jsme opouštli kostel, vyústilo v celkem slušný liják. Kdo neml deštník a nechtl rezignovat na suchou jízdu do Brna, vzal nohy na ramena a klikoval mezi kalužemi k autobusu, který stál na parkovišti dobrých 150 metr od kostela. A tak, pestože jsme z každého kostela spchali, pece jen jsem si nemyslel, že budu z toho staatzkého tak rychle utíkat. Hraní na varhany v rakouském Staatzu si díky dešti užili všichni zájemci Krom mírn promoeného odvu jsme si z Rakouska odváželi také mnohé podnty k zamyšlení. O movité památky je zde dobe postaráno, ale církev trpí chronickým nedostatkem knží. Dokáže západní kultura odolat zmnám globálního charakteru a jakou podobu bude mít moravská zbožnost za 30 i 50 let? A budou mít v té dob varhany ješt njakou liturgickou funkci? I když jsme se vraceli za dešt, poasí nám celý den pálo, atmosféra byla veselá a družná a výlet se výborn vydail. Hned v pondlí jsme pak prostednictvím pana profesora Sehnala obdrželi milé, až dojemné ádky od pana magistra 5

6 Torisera: Milý pane profesore Sehnale! Vera to bylo z mého pohledu velmi zajímavé odpoledne! Zvláštní dojem na mne uinil talent a schopnosti pana Ondeje Múky a jeho kolegy, který pedvádl varhany ve Staatzu, jehož jméno mi, bohužel, není známo [David Postránecký], ale také obou chlapc, kteí na varhany hráli. Bohužel se mi nepodailo zajistit, aby byly jazyky ve Staatzu toto odpoledne naladny. Díve jsem to dlal já se svým synem Petrem, ale dnes to již nejde. Já sám jsem již neobratný a mj syn Petr se s nadšením uí výrob houslí a kytar v Hallstattu v Horním Rakousku. Pesto to byla úchvatná akce ze které bylo opt patrno, že echy a Morava jsou nevyerpatelnou studnicí hudebních talent. Doufám, že se Vaši lidé u nás cítili dobe. Zejména m potšilo, že jsem poznal dceru zemelého Zdeka Fridricha z Olomouce, kterého jsem si velice vážil a kterého chovám v milé vzpomínce Ze slov našich hostitel, je tedy zejmé, že jsou podobné návštvy velmi vítány a stálo by asi za úvahu, zda bychom nemli do Rakouska zajíždt astji. Každopádn se nám po 5 letech opt podailo naplnit zájezdový autobus a to je snad dobrá zpráva pro budoucnost. Georgius Milota 6 Snad i píští rok nás bude na zájezd za varhanami minimáln tolik. A nebo více? Pidejte se! (foto ped kostelem ve Stronsdorfu)

7 Sborování 2011 Nesoutžní pehlídka chrámových sbor, poádaných jednotou Musica Sacra se tentokrát uskutenila v nádherném barokním poutním kostele Panny Marie Bolestné ve Sloupu v Moravském krasu 18. ervna Sbor bylo letos jen osm, ale to mlo výhodu, že mly na vystoupení o nkolik minut více asu než obvykle. Krom toho kapacita lavic a židlí v tomto pomrn malém, útulném kostele dobe odpovídala potu kolem 140 dosplých. Hostitelský Sloupský chrámový sbor (sbormistr Martin Luska) Postupn vystoupily tyto sbory: 1) Sloupský chrámový sbor se sbormistrem Martinem Luskou 2) Spojené ekumenické sbory z Jimramova a Snžného se sbormistrem Antonínem Bradáem 3) Carpe diem z Letovic se sbormistrem Karlem Pechákem 4) Smíšený sbor kostela sv. Augustina z Brna se sbormistrem Pavlem Kynclem 5) Smíšený sbor Cantamus corde z Jezean-Maršovic se sbormistrem Bohuslavem Heikenwälderem 6) Svatojánský sbor ze Svitávky se sbormistryní Leontinou Koryánkovou 7) Smíšený chrámový sbor z Boskovic se sbormistrem Jiím Pohlem 8) Smíšený sbor Kantiléna z Brna se sbormistrem Martinem Franzem 7

8 Z pehledu je patrno, že byly zastoupeny sbory z míst velmi odlišné velikosti. To umožnilo nestrannému posluchai zajímavé srovnání a potvrdilo, že hodnotnou duchovní hudbu lze provádt i ve skrovných podmínkách. Pedpokladem je hudebn vzdlaná osobnost, která dokáže pro krásnou hudbu nadchnout hudebn spíznné duše, aby si našly as na pravidelné zkoušení. Na programu tentokrát zaznla jak nkterá bžn provádná díla, tak díla neznámá a nkdy technicky a pednesov velmi nároná. Pehlídku zahájil pedseda MS PhDr. Willi Türk, jednotlivé skladby uvádl podepsaný. Pro tenáe Zpravodaje by nemlo význam opisovat celý program. Rádi bychom však poukázali na skladby, které nás zaujaly. K tm nejnáronjším patila Missa brevis od vedoucího sboru Kantilény Martina Franze, Pertiho Adoramus a Duruflého Ubi caritas et amor. Francouzské skladby od Saint- Saënse a zmínného Duruflého si tentokrát vybraly dva sbory. Dvakrát zaznla moteta D. S. Bortanského, z Anglian se objevil Edward Elgar a William Boyce. Kuriozitou bylo Ave Maria od Johannesa Brahmse pro 4 ženské hlasy a dosud nebývalou novinkou na pehlídce bylo uvedení dvojsborové skladby Surrexit Christus od Melchiora Vulpia. Velmi úspšné byly pomrn jednoduché, ale vkusné a posluchasky vdné skladby od P. Karla Bízy a Bohumila Korejse. K nim se adila i náronjší, pvabná Missa Loretta od Vojtcha íhovského. Zaujaly a dobe byly provedeny i Beethovenova Chvála Boží v pírod, Brucknerovo Locus iste a Alessandra Scarlattiho Exultate Deo. Po pehlídce se všichni úastníci, obohacení o krásné hudební zážitky, sešli v kulturním dom u výborného obda, který pipravili sloupští hostitelé. Kdo zvládl obd v daném asovém limitu, stihl ješt vyslechnout poutavý výklad duchovního správce P. Ing. Karla Chylíka o sloupské Madon a djinách sloupského poutního kostela. Krátce po nm vyvrcholila pehlídka mší, kterou celebroval P. Marcel Puvák. Zprava: P. Marcel Puvák z TV Noe, hlavní celebrant, a jáhen Willi Türk, pedseda Musica sacra 8

9 Na varhany hrál MgA. David Postránecký a pítomné chrámové sbory zazpívaly spolené skladby: pi vstupu a pi pijímání písn Ó, slavná Panno Maria a Ó spasitelná hostie z Božanova kancionálu v úprav Bohumila Korejse a pi obtování ást hymnu Akatistos z byzantské liturgie. Aleluja ped evangeliem bylo stejné jako na papežské mši v Tuanech. Spojené sbory suverénn ídil MgA. Ondej Múka. Jejich provedení asi stovkou pvc bylo pro úastníky silným zážitkem, nebo tolik vycviených hlas bývá v kostele málokdy. Píse na závr Tisíckráte pozdravujem tebe pipomnla doby po druhé svtové válce, kdy ješt zpíval celý kostel až se okna tásla. Aktivní úast sbor pi spolené mši v kostele P. Marie Bolestné 14. Sborování bylo po hudební i duchovní stránce velmi zdailé. Organizaci zajistil se svou pracovní skupinou obtavý a skromný pan Martin Luska. Také úhledný pamtní tisk sloupského poutního kostela, který dostal každý úastník na památku, byl jeho zásluhou. Jií Sehnal 20 let Základní umlecké školy se zamením na církevní hudbu Základní umlecká škola se zamením na církevní hudbu, pvodn Varhanická škola, byla zízena Biskupstvím brnnským k Vznikla na základ poteby výchovy chrámových varhaník a zpvák. Navázala na tradici pvodní Varhanické 9

10 školy založené Leošem Janákem. Ke dni byla pevedena do sít státních škol. Vlastnímu vzniku pedcházela ada jednání, úedních formalit, atd. O tomto by se dal napsat samostatný dlouhý lánek. Složité byly také pechody k rzným zizovatelm. Nároné bylo poátení sthování. Bhem tí rok mla naše škola ti místa psobení. V dob vzniku mohla škola pijmout z finanních i prostorových dvod necelou tyicítku žák. Tehdy nastoupili ti, kteí byli z farností, kde bylo nutné vzdlat varhaníka. Vzpomínám s obdivem a vdností na zapálení pro vc u tchto žák. Byla minimální absence, teorie se vyuovala vždy 1. sobotu v msíci od 8 do 13 hodin a úast byla vždy tém 100%. Rovnž tak zájem o školní koncerty. Dnes bojuji s tím, že na koncert naší ZUŠ pijde teba pouze 1 žák (poslední Spolený varhanní koncert 12. kvtna 2011), piemž má škola na 160 žák v individuální výuce z toho 27 varhaník. Výkony našich absolvent jsou stále na výborné úrovni. Tak napíklad celkové vybavení školy. Zaínali jsme u dvou klavír a jednch digitálních varhan. Dnes má škola k dispozici troje píšalové varhany a troje digitální, dv kídla, šest pianin. Pestože se potýkáme s nedostatkem finanních prostedk, máme vše potebné k výuce. Kolektiv zamstnanc je na profesionální úrovni, což se projevuje na výkonech žák úspchy v soutžích, na koncertech a hlavn služba ve farnostech. Problémy jsou na to, aby se ešily. Nkdy je to ale složité, zvlášt v oblasti získávání dotací a to hlavn na mzdy a na placení nájmu Biskupství brnnskému. Díky vstícnosti Jihomoravského kraje jsme dosud byli schopni tyto náklady pokrývat, ale v rámci krize se snižují dotace na všechno a je to v podstat stálý boj o udržení existence naší ZUŠ. O této oblasti již byla e na zaátku. Musím však íci, že ped dvaceti lety bylo ze strany žák vtší zapálení pro naši vc. Bylo znát to porevoluní nadšení a také vtší hlad po tomto druhu vzdlání jist ovlivnné práv nabytou pototalitní svobodou. Problém je také dotování výuky dosplých žák. Jakmile student nastoupí na VŠ nebo do zamstnání, ZUŠ nedostane na jeho výuku ze školství dotace. Každý takový žák by si ml hradit veškeré náklady na svou výuku (mzda pedagoga + provoz) sám. Tato ástka se ron blíží ,-K. Zatím se mi daí pro 15 takových žák zajistit peníze z jiných státních zdroj, ale ani tato možnost není jistá. Snižuje se tedy poet starších žák a tím i výkony. Dnes má naše ZUŠ z poátení necelé tyicítky povolenou kapacitu 200 žák. Individuální výuku navštvuje v tomto školním roce 156 žák a 44 žák máme ve dvou sborech. Vyuujeme hru na varhany, klavír, housle a zpv, možná pibude i zobcová flétna + teorii. Již název školy naznauje, že jsme v nem jiní a vtšina našich žák je z vících rodin. Pipravujeme také varhaníky na církevní zkoušky. Vtšina našich koncert se koná v kostelech, žáci úinkují i pi bohoslužbách. Tší m, co íkáte o naší škole. Je to takové pohlazení za tu práci, když Vám nkdo ekne, že se mu zde líbí. Ped Velikonocemi u nás byla finanní školská inspekce. Musím se pochlubit, že u nás bylo vše shledáno bez závad a nebylo toho 10

11 málo, co paní inspektorky kontrolovaly. Když po tech dnech odcházely, ekly, že už když k nám pišly, cítily se jinak než na jiných školách a dkovaly za píjemnou pracovní atmosféru. asto to slyším i z úst starších žák nebo od rodi dtí. eká nás vypracování školských vzdlávacích program, což není vbec snadná záležitost. V tomto ase se hlavn souste uji na blížící se kompletní pestavbu a opravy v prostorách školy v budov Smetanova 14 a sthování do náhradních prostor. Do dchodu mám 5 rok a pokud setrvám ve vedení školy, chci doufat, že svého nástupce uvedu do nových prostor a do skvlé budoucnosti. Pavel Hamík Chrámem znla hudba Zdeka Hatiny V nedli 1. kvtna 2011 byla v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brn Zábrdovicích sloužena mše s intencí sedmdesátých narozenin zdejšího editele kru a varhaníka Zdeka Hatiny. By hlavní tžišt innosti jubilanta spoívá v interpretaci skladeb, je inný i tvrím zpsobem zkomponoval 29 opus. Výbr z nich zaznl i pi této bohoslužb. Na míst ordinária byla provedena eská liturgická mše, op. 23 pro smíšený sbor a varhany. Kyrie, Gloria a Sanctus mají tyhlasou fakturu, ásti Credo a Agnus Dei jsou jednohlasé. Rád bych zdraznil, že terminus liturgická je v názvu použit zcela právem, protože mše má kompletní eský text, který bží, neopakuje se a je prost sólových part. Zpvní rozsah je pibližn v jedné oktáv, což umožuje eventuáln zapojit lid a stídat zpv jednohlasých ástí se sborem. Výsledkem je missa brevis (= krátká mše), což je velmi praktické. Podntem pro napsání tohoto díla, na podzim roku 2002, byla vnitní poteba autora zapojit národní jazyk do obnovené liturgie, protože umlecky kvalitních mší s uceleným eským textem bylo a je málo. Patí mezi n nap. eská mše, op. 74 Vojtcha íhovského, eká mše Josefa Blatného, eská mše Emila Háby, III. eská mše, op. 267 Josefa apky Drahlovského, eská mše Aloise Michla i Liturgická mše Zdeka Pololáníka. eská liturgická mše, op. 23 zaznla v premiée 2. bezna Za hudebn nejzdailejší považuji Kyrie, jenž má jako jediná ást ordinária delší pedehru, a Credo, v nmž je podložen jednohlasý zpv harmonicky zajímavou fakturou varhan. Úvodní ást Vyznání víry je navíc obohacena leitmotivem objevujícím se i v závru, kde spolu s modernjším doprovodem varhanní sazby psobí majestátn. Hudební vložkou u offertoria bylo Zdrávas Královno, op. 22a pro smíšený sbor a varhany premiérované 31. íjna Skladba nemá pedehru ani dohru, jen jeden takt uvádí altovou skupinu nastupující v tídobém taktu. Ve stední ásti skladby je zajímavý jakoby janákovský motiv, který na slovech k tob voláme vyhnaní synové Evy... plaíce zpívá soprán. Autor tuto modlitbu napsal na tlo Zábrdovickému chrámovému sboru, protože jak íká: Nemohu psát intonan krkolomná veledíla. Svoje skladby pizpsobuji tlesu, se kterým je mohu provádt. U communia zaznlo Gloria Patri, op. 15,. 1 pro sólo soprán, tíhlasý ženský sbor, smíšený sbor a varhany. Skladba zaíná slavnostní, pomrn dlouhou varhanní 11

12 pedehrou s triolovým pohybem, poté zazní sólový hlas se zvoláním Gloria Patri, na to nastupuje homofonní sbor, který opakuje tatáž slova. Stední, lyrická ást je urena sólovému sopránu (Marie Švédová) a ženskému sboru (Monika Pulcová, Zora Matoušková, Anna Kuchariková). Závr skladby pojal Hatina vskutku slavnostn zpv et in secula seculorum je podložen fanfárovitými motivy trumpetového charakteru, potom navazuje úderné, opakující se Amen, jež se stídá s varhanami. Latinský sbor Gloria Patri má formu ABA a klade na interprety jisté nároky. První provedení se realizovalo 6. února 2005, stejn jako u již jmenovaných skladeb za ízení Zdeka Hatiny a varhanního doprovodu Mgr. Stanislava Kostky Vrbky. Autor touto skladbou vzdal hold Boží gloriole. Po závreném Regina coeli ješt zaznla tyi preludia pro varhany, op. 15, jež interpretovala emeritní žákyn Zdeka Hatiny na ZUŠ se zamením na církevní hudbu v Brn MDDr. Olga Frydrychová, která je na koncert 6. ervna 2006 v kostele sv. Augustina také premiérovala. První ze ty preludií pro varhany je Lento, které autor nejprve instrumentoval pro symfonický orchestr. Skladba v této podob zaznla nkolikrát v Brn za ízení Mgr. Tomáše Krejího a také pi oslavách Vítzslava Nováka ve Znojm zásluhou PhDr. Willi Türka. Poté k Lentu autor pipojil ješt ti preludia, protože je chtl koncipovat jako cyklus pro varhany druhé preludium má toccatovou fakturu, zbývající dv mají smíšený charakter. tyi preludia pro varhany jsou zkomponovány v pozdn romantickém duchu místy sahajícím až k impresionismu. Charakterizuje je pedevším rejstíková barevnost, což je zetelné obzvlášt na melodiích vyklenutých na rejstíku, který je vdí. Výše uvedené vokální skladby zaznly v interpretaci ptatyicetilenného Zábrdovického chrámového sboru, varhanního doprovodu Mgr. Martina Jakubíka a ízení Zdeka Hatiny (foto viz níže). Vzácnému jubilantovi peji, aby jeho hudba znla i prostednictvím jeho žák, které vychoval. Karol Frydrych Zdenk Hatina a Zábrdovický chrámový sbor pi slavnostní mši 12

13 Koncertní Pocta blahoslavenému Janu Pavlu II. v Porta Coeli Dne 1. kvtna 2011 se v ím uskutenila beatifikace Karola Wojtyly Jana Pavla II. Tento slovanský papež patící mezi nejvýznamnjší osobnosti 20. století bhem svého pontifikátu ( ) tikrát navštívil eskou republiku (1990, 1995, 1997), piemž naši poutníci mli možnost se s ním setkat také pi tech velkých národních poutích (1989, 1996, 2000). Proto se k oslavám, které probhly v ím, pipojila koncertem duchovní hudby také farnost u katedrály sv. Petra a Pavla v Brn. Projekt se realizoval pod záštitou brnnského biskupa Vojtcha Cikrleho a ombudsmana Pavla Varvaovského dne 4. kvtna 2011 v brnnské katedrále. Úinkovalo pi nm 133 sborist, 35 orchestrálních hrá, 4 sólisté, recitátor a dirigent. O tyi dny pozdji (8. kvtna) zaznl v klášterním kostele Porta Coeli (= Brána nebes) v Pedklášteí u Tišnova koncert Pocta blahoslavenému Janu Pavlu II., který byl programov totožný s koncertem na Petrov. Jako první zaznlo Totus tuus (= Celý tvj) Marco Frisiny pro smíšený sbor a orchestr. Totus tuus je modlitba od známého mariologa sv. Bonaventury, jež se stala pro Svatého otce Jana Pavla II. heslem. Skladba má homofonní fakturu. Od téhož autora byla dále provedena ako reminiscence na celosvtové setkání mládeže v ím L. P skladbika Cristo vive in mezzo a noi (= Kristus žije mezi námi). Poté zaznlo Frisinovo oratorium Trittico Romano (= ímský triptych) na slova duchovní závti Jana Pavla II. Pedposlední skladbou koncertu byla kantáta dík za Boží píze Te Deum laudamus Antonína Dvoáka, která zde pipomínala 170. výroí narození génia eské a svtové hudby. Koncert byl završen celosvtov známým hymnem Christus vincit (= Kristus vítzí) brnnského skladatele Jana Kunce. Z výše uvedeného je patrno, že podstatná ást koncertu byla z kompozic Mons. Marco Frisiny (* 16. prosince 1954, ím), který na území naší vlasti zatím není v povdomí širší veejnosti, ale v Itálii má velmi slušné renomé jeho tvorba je pomrn obsáhlá, zahrnuje i tvorbu operní, oratorní i filmovou. V roce 1997 jmenoval Svatý otec Marco Frisinu virtuózem Papežské akademie krásných umní a literatury, od roku 2003 psobí jako docent Pontificia Universita della Santa Croce v ím. Marco Frisina vytvoil z duchovní závti papeže Jana Pavla II. cca ti tvrt hodinovou kompozici urenou sólistm, smíšenému sboru a orchestru. Jeho nejvtší síla je ve sborových úsecích krásn vyznla nap. hned úvodní fuga, kdy téma zaínají basi, poté je postupn pebírají tenoi, alti a sopráni. Sólové party mne zaujaly mén, instrumentální ásti skladby vbec spíše mi pipomínaly kulisu k filmu. ím déle jsem skladbu poslouchal, tím více jsem oekával, že autor vyrukuje s invencí, která skladbu oživí. Po cca patnácti minutách jsem si položil otázku: Mže m Frisina ješt ním hudebn pekvapit? Odpov jsem tušil, ale stále doufal. Bohužel, nepekvapil. Domnívám se, že kdyby ml tento opus poloviní duratu, byl by posluchasky zajímavjší. Hudební perlou koncertu bylo zcela jednoznan Dvoákovo Te Deum mimochodem, i na tváích interpret bylo vidt, že je Dvoák baví podstatn více než Frisina. Kritickou poznámku mám ješt k dramaturgii koncertu. Kantáta Antonína Dvoáka po zásluze sklidila z celého 13

14 koncertu nejvtší aplaus, proto mla být poslední skladbou koncertu. Kuncovo Christus vincit navíc nemá tak úderný závr jako Dvoákovo Te Deum, takže mlo zaznít spíše jako pídavek, kterého se však ve stoje aplaudující obecenstvo nedokalo. Velmi zdailá byla projekce fotografií Svatého otce na plátno pi hudební produkci, jež pipravil Reverendus Dominus Petr Šikula. Kladn hodnotím také výbr lokality disponující pvabným prostedím a nevšední akustikou. Pes výše uvedené pipomínky ml koncert v Porta Coeli u obecenstva, které zcela zaplnilo prostory, obrovský úspch. Velký dík za krásný zážitek patí interpretm Brnnskému filharmonickému sboru Beseda brnnská, Dómskému smíšenému sboru Brno, Dómskému komornímu sboru Brno, Královopolskému chrámovému sboru, Orchestru katedrály sv. Petra a Pavla v Brn, sólistm Markét Böhmové, Lucii Karafiátové, Martinu Mackovi, Tomáši Krejímu, dirigentu Petru Kolaovi, ale i poadatelm, kteí svoji úlohu zvládli se ctí. Karol Frydrych Velikonoce na krech Boskovice sv. Jakub V Boskovicích v kostele sv. Jakuba se zpívalo: Velký pátek: Janovy pašije (úprava Zd. Pololáník); J. Olejník Hle kíž; T. L. Victoria Popule meus; J. S. Bach Ó hlavo plná trýzn; B. Korejs Ó Beránku nevinný a J. Bíza Pro své svaté drahé rány. Boží hod velikononí: J. Haydn Eja gentes; anonym velikononí sekvence; G. F. Händel Aleluja (z Mesiáše), G. F. Händel Psalm 112 "Laudate pueri Dominum" (8. ást "Gloria Patri et Filio") a J. Pihert Regina coeli. Jií Pohl Brno Zábrdovice O letošních Velikonocích byla ve farním chrámu v Brn-Zábrdovicích provedena pi bohoslužbách tato díla duchovní hudby: Zelený tvrtek: L. E. Zeccheto a P. Svoboda Hymna papežského misijního díla dtí; Komunita bratí z Taizé Náš Bh je láska, Daruj nám Pane pokoj svj a další zpvy z Taizé; G. Croce O vos omnes; J. Arcadeli Ave Maria. Velký pátek: G. M. Nanino Stabat Mater; G. P. da Palestrina O Domine Jesu Christe; R. de Melle O Jesu Christe. Velikononí vigilie: A. V. Michna a V. Ren: Bu Bohu chvála, dík a est; P. Eben obtní prvod z Truvérské mše; neznámý autor Skrze nj; R. Lebel a T. Jiík Svtla svta; jihoafrický spirituální Ipharadisi; K. Nanke a T. Fryaj Aleluja. Boží hod velikononí: M. Filke Missa in G-dur op. 80; J. Škroup Terra tremuit; J. J. Pihert Regina coeli op. 69; K. Nanke Aleluja. 14

15 O 2. nedli velikononí (den beatifikace Jana Pavla II.) zaznla díla Z. Hatiny: eská liturgická mše, Zdrávas Královno, Gloria patri a tyi preludia pro varhany. Úinkovali: komorní sbor Zábrdovice, sólisté, chrámový sbor, orchestr, J. Jakubíek varhany, O. Frydrychová varhany; ídil jubilant, skladatel a editel kru Zdenk Hatina. František Pecina Letovice V kostel sv. Prokopa v Letovicích zaznla o Velikonocích 2011 tato hudba: G. E. Stehle Preis-Messe Salve Regina ; kánon z Taizé Jubilate Deo; V. íhovský Raduj se, nebes Královno a S. Mikulka Vstal Pán. Sbor vedl Karel Pecháek, na varhany doprovázel Miloslav Krejsa. Miloslav Krejsa Šaratice V prbhu Velikonoc byly na kru v Šaraticích provedeny skladby: J. S. Bach Eins ist Noth! Ach Herr, die Eine; A. Dvoák Hospodin jest mj pastý (Biblická píse. 4); A. Dvoák Bože! Bože! Píse novou (Biblická píse. 5); F. A. Gouzes-K. Frydrych Velikononí aleluja; G. F. Händel Dignare (Te Deum), W. A. Mozart Ave verum corpus; G. B. Pergolesi Stabat mater dolorosa (1. ást Stabat mater); G. B. Pergolesi Quae moerebat et dolebat (4. ást Stabat mater); G. P. Telemann Ich will den Herrn loben; V. íhovský Domine exaudi; Nebojte se, radujte se (Taizé); M.-A. Charpentier Prélude (Te Deum); H. Purcel Trumpet tune and air. Repertoár zaznl v interpretaci Martiny Tesákové (soprán), Kateiny Jirákové (mezzosoprán), Blanky Robešové (mezzosoprán), Antonína Paleka (bas), osmnáctilenného Šaratického chrámového sboru, Karola Frydrycha (varhany) a Jindicha Švehly (trubka), který sbor ídil. Karol Frydrych Tebí sv. Martin O Velikonocích jsme zpívali tyto skladby: B. Korejs Pln, zvun; J. Paukner Ó Ježíši; J. Paik Hosanna, Kristu Králi; Pašije podle sv. Matouše; F. Emmert Proprium na Zelený tvrtek; J. G. Perez O crux ave; G. M. Asola Christus factus est; G. P. Palestrina Popule meus; W. Byrd Ave verum; J. Gallus Ecce quomodo; R. Thompson Alleluja; A. Vlk Regina coeli; anonym Regina coeli a K. B. Štros Haec dies. Jaroslav Paik Uherské Hradišt V místním farním kostele a ve františkánském kostele provedl Chrámový sbor farního kostela sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti tyto skladby: M. Vulpius Surrexit Christus; G. Lesscher: Missa in honorem S. Cordis Jesu; žalm Toto je den ve zhudebnní J. Olejníka; sekvenci Victimae paschali laudes; P. Šmolík Alleluia. Pascha nostrum; O. Ravanello Haec dies a C. Saint- Saëns Tollite hostias. Na varhany hrála Lucie Adamcová, chrámový sbor ídil Karel Dýnka. Karel Dýnka 15

16 Znojmo sv. Mikuláš Schola od sv. Mikuláše provedla bhem Svatého týdne obvyklé liturgické zpvy, které náleží schole, vetn proprií od P. J. Olejníka a chorál z Taizé. O Velikononí vigilii a následujících velikononích nedlích zaznla krom staršího repertoáru nová skladba s názvem Velikononí od B. Korejse. Willi Türk a Svatava Baráková Noc kostel ve Slavkov Pvecký sbor Gloria Slavkov u Brna provedl pi píležitosti Noci kostel ve špitálním kostele sv. Jana Ktitele ve Slavkov následující program: Taizé Magnificat; W. H. Monk Abide With Me; gregorian Salve Regina; J. L. Hassler In te, Domine, speravi; J. Gallus Ó salutaris hostia; G. P. da Palestrina Popule meus (mužský 8hlas); G. Croce Cantate Domino a B. M. ernohorský Laudetur Jesus Christus. S varhanami (hrála Olga Frydrychová) byly provedeny následující skladby: J. J. Ryba Mše Es dur, Agnus Dei; C. Franck Panis angelicus a W. A. Mozart Ave verum corpus. Závrenou skladbou byl sprituál Deep River. Petr Hlaváek Velikononí vzpomínka Pro aktivního hudebníka v oblasti chrámové hudby jsou Velikonoce dobou žní a maximálního nasazení. V našem kostele sv. Jana Nepomuckého v Brn Starém Lískovci již tradin zabezpeuji veškeré žalmy po celé svátky a hudbu pi mši na Zmrtvýchvstání. Letos jsme zpívali Gen rosso messe a další skladby vetn sekvence v Bízov úprav celkem 11 tyhlasých skladeb. Zodpovdn mohu íci podailo se a zpv našeho sboru jist pispl k oslav Boží. Za varhanami sedla moje dcera Jana. Nechci vyzdvihovat vlastní krev, vždy jsem byl ke svým dtem krititjší než k cizím, ale chtl bych jí zde veejn podkovat za její výborné a citlivé doprovody a íct, že v mých oích (a nejen mých) povyrostla jako profesionální hudebník i jako moje krev Jano, jsem na Tebe hrdý. Chtl bych touto cestou podkovat všem nejen z naší farnosti, kteí jakýmkoli zpsobem pispívají k oslav Boží! Po vyptí, které každý chrámový muzikant prožívá v dob velikononího tridua, pišlo pondlí. Tento den ást naší rodiny vyrazí na pou i njaký jiný výlet. S manželkou jsme šli na mši v 7,30 hod. do katedrály. Pesto, že v lavicích sedlo jen nkolik vících, odcházeli jsme jako z duchovních lázní. Mši sloužil Mons. Mgr. Jií Mikulášek s o. Mgr. Jaroslavem uprem. Promluvu ml pan jáhen Mgr. Jan Špilar. Jeho kázání prošpikované humorem hladilo po duši. Na varhany hrál náš pítel Mgr. Petr Kola. Chci mu touto cestou vyslovit veliký dík za jeho mistrovství, za doprovod písní, za citlivé modulace, za mistrovství improvizace. Pete, dík za dary, které jsi dostal, které rozvíjí a pedáváš druhým a tšíš posluchae. V tiché pokoe se skláním ped Tvým umním. Pavel Hamík, editel ZUŠ se zamením na církevní hudbu, Brno 16

17 Informace Nabídky Pozvání Dne se sešlo pedsednictvo. Hlavními body byla píprava Sborování ve Sloupu v Moravském Krasu, vydavatelská innost, databáze chrámových varhaník a hudebník, Zpravodaj a pedbžný plán akcí na r *** V sobotu se ve Slavkov v rámci tíletého vzdlávacího kurzu pro varhaníky uskutenily postupové roníkové zkoušky z varhanní hry. Do závreného roníku postoupilo 27 frekventant. Na nkolik jednotlivc ješt ekají zkoušky v íjnu. Mezi zkoušejícími byli i prof. PhDr. Jií Sehnal, CSc. a MgA. Ondej Múka. *** Zveme všechny varhaníky a zájemce o píšalové varhany na jednodenní školení na téma VŠE O VARHANÁCH (technická stavba, funkce, údržba atd.) Lektoi: MgA. Ondej Múka a Bc. Jií Milota Školení se uskutení od 9 hodin v prostorách kostela sv. Václava v Hustopeích. Prosíme zájemce, aby se hlásili v kancelái Musica sacra do *** Jednota Musica sacra plánuje na podzim r vydat sbírku responsoriálních žalm Z. Pololáníka. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nákladný projekt, uvítáme jakýkoli finanní dar nejen od jednotlivc, ale píp. i od podnikatel. Pro daové úely mžeme dárci vystavit potvrzení o pijetí daru. Dkujeme! *** Letní škola duchovní hudby Convivium 2011 se uskutení srpna Bližší informace naleznete na *** Uzávrka dalšího ísla je 4. íjna Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky! 17

18 Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: STABAT MATER: 1. Fortissimo, 2. Beethoven, 3. Sextakord, 4. Bible, 5. Kalafuna, 6. Oktáva, 7. Lamento, 8. Baroko, 9. Cantabile, 10. Olejník, 11. Kryt. Správnou tajenku nám zaslalo trnáct luštitel: J. Kocrek, L. Janírek, M. Robešová, J. Langášková, J. Lindr, J. Faktor, J. Doubrava, L. Hájková, P. Mack, J. Unovská, J. Pohl, M. Koubová, F. Novák a M. Krejsa. Odmnu zasíláme paní Lucii Hájkové. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do Název chvalozpvu Panny Marie. 2. Tleso zpívající gregoriánský chorál. 3. ímských Skladatel, knz povený vedením fundace a ízením kru na Starém Brn Pavel... ( ). 5. Veerní modlitba hodinek. 6. Ženský hlas mezi sopránem a altem. 7. Hudební epocha od rozmezí let do desetiletí Skladba pro devt nástroj. 9. It. chorál. 10. Odstup dvou tón v pomru malé sekundy. Karol Frydrych 18 Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E 19603