Za tým Attaveny s přáním mnoha úspěchů Jan Maule

Transkript

1

2

3 Vážení přátelé, do rukou se vám dostala publikace, která má za úkol být pomůckou pro rodiče před, na a po rodičovské dovolené. Abychom si byli jisti, že obsah publikace odráží reálné potřeby rodičů na rodičovské dovolené, provedli jsme výzkum mezi téměř sto absolventkami našeho kurzu práce s PC. V krátkém dotazníku udávaly preference pro tematické okruhy, o kterých jsme v publikaci zamýšleli psát. Prostor, věnovaný jednotlivým kapitolám, jsme pak na základě informací z dotazníku upravili. Najdete zde návod, jak se ucházet o práci po mateřské nebo rodičovské dovolené. Dozvíte se, jaká máte práva a povinnosti vůči vašemu zaměstnavateli, na jaké sociální dávky máte nárok, kde o ně žádat, či kde na internetu hledat informace vztahující se k rodičovství. Tato publikace vznikla v rámci projektu Nebojte se myši, mámo!, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky. Hlavní náplní tohoto projektu je výuka práce s výpočetní technikou pro rodiče na mateřské/rodičovské dovolené. Věříme, že publikace splní svůj účel a pomůže ženám i mužům starajícím se o malé děti orientovat se v této náročné životní etapě. Za tým Attaveny s přáním mnoha úspěchů Jan Maule

4 Mateřská a rodičovská dovolená průvodce pracovně-právními vztahy Použité zkratky: MD Mateřská dovolená RD Rodičovská dovolená PPM Peněžitá pomoc v mateřství 5 V této sekci najdete základní informace o mateřské a rodičovské dovolené a dvou dávkách s nimi souvisejícími, tedy peněžité pomoci v mateřství a rodičovském příspěvku. Také se dozvíte, jak řešit nejběžnější situace, které mohou v průběhu MD či RD nastat, či na koho se obrátit v případě potíží s Vaším zaměstnavatelem. Následující texty (a to platí i pro kapitolu 4) jsou odrazem aktuálního stavu problematiky v lednu Některé částky či zákony se však mohou a také budou měnit (viz kapitola Možné změny od roku 2007). Mateřská dovolená MD náleží ženě (o tom, že by jí mohl mít také muž, se však diskutuje) v rozsahu 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, náleží ji MD po dobu 37 týdnů. MD může žena začít čerpat 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu a nemůže ji skončit ani přerušit až do šesti týdnů ode dne porodu. Nástup na MD musí žena zaměstnavateli oznámit. Vyčerpá-li žena z MD před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, náleží ji MD ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z MD před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí MD ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o ženu, která porodila zároveň dvě nebo více dětí nebo o ženu osamělou. V průběhu MD se poskytuje tzv. peněžitá pomoc v mateřství (viz kapitola 4 nemocenské dávky). Rodičovská dovolená Slouží k prohloubení péče o dítě po ukončení MD. Žena či muž má nárok na poskytnutí RD až do tří let věku dítěte (pozor neplést s rodičovským příspěvkem, který se poskytuje do čtyř let dítěte). Tato RD se jim poskytne v rozsahu, o jaký požádají, a to vždy nejméně na dobu jednoho měsíce. Znamená to, že nemusejí žádat o poskytnutí celé RD až do tří let věku dítěte. Muž může RD nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s RD se posuzují obdobně jako nároky ženy a v průběhu čerpání RD je chráněn proti propuštění. Rodičovskou dovolenou může matka s otcem čerpat současně.

5 Rodičovský příspěvek (viz kapitola 4 státní sociální podpora rodičovský příspěvek) však náleží jen jednomu z nich. 6 Rodičům, kteří čerpají RD do tří let věku dítěte, nelze bránit v časnějším návratu do práce (dříve než uplyne ta část RD, kterou si otec nebo matka původně vyžádali). Rodičovský příspěvek vs rodičovská dovolená Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) prodloužil dobu, v níž rodič může dostávat rodičovský příspěvek do 4 let věku dítěte a v některých případech až do 7 let věku dítěte. Právní úprava rodičovského příspěvku však neprodloužila RD. Ta zůstává stále stejně dlouhá, maximálně tři roky. Jestliže mají žena nebo muž úmysl využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se dohodnout se zaměstnavatelem. Rodič může po uplynutí tříleté RD dostat neplacené pracovní volno, a nebo jej zaměstnavatel zaměstná na povolený pracovní úvazek s výdělkem maximálně do výše částky stanovené pro osobní potřeby rodiče. Samozřejmě, že rodič může zcela ukončit pracovní poměr a plně se věnovat výchově dítěte. Rodičovský příspěvek však obdrží jen jeden z rodičů. Návrat do zaměstnání Pokud však zaměstnavatel na poskytnutí neplaceného volna nepřistoupí, je zaměstnanec povinen nastoupit zpět do práce a pokud tak neučiní, může mu zaměstnavatel podat výpověď z pracovního poměru buďto pro porušení pracovní kázně a nebo pro nesplňování předpokladů pro výkon práce (protože základním předpokladem je, že do práce chce a může chodit). Stejnou pracovní pozici zaručí zaměstnavatel zaměstnankyni pouze po dobu základní výměry mateřské dovolené. Doba do tří let věku dítěte (tedy RD) je doba, kdy musí zaměstnavatel zaměstnanci umožnit starat se celodenně o dítě. Po tuto dobu již zaměstnavatel neručí původní pracovní pozicí, ale je povinen zaměstnanci nabídnout místo, které odpovídá jeho kvalifikaci a praxi. Pokud takové místo nemá (což se ale těžko prokazuje), pak vzniká výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele pro nadbytečnost.

6 Další situace, které mohou nastat v průběhu mateřské nebo rodičovské dovolené v souvislosti se zaměstnáním Rodičovský příspěvek a dvě děti Budete ho pobírat pouze jedenkrát, i když budou v rodině dvě či více dětí zakládajících nárok na jeho poskytování. 7 Přivýdělek na MD Právní předpisy nestanoví žádný zákaz jiné výdělečné činnosti po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, ani v době pobírání peněžité pomoci v mateřství. V průběhu MD si ovšem nemůžete přivydělávat u vašeho zaměstnavatele, u kterého pobíráte peněžitou pomoc v mateřství, neboť PPM má ženě nahradit příjem, o který v souvislosti s mateřstvím přichází. Pracovní činnost a současné pobírání rodičovského příspěvku Při pobírání rodičovského příspěvku si můžete přivydělávat, a to dokonce neomezeně. Podmínkou ale je, aby o dítě pečovala jiná zletilá osoba (babička, opatrovatelka) v době, kdy budete vykonávat výdělečnou činnost. Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku déle než pěti kalendářních dnů v měsíci, s výjimkami v zákoně stanovenými (viz kapitola Státní sociální podpora rodičovský příspěvek). Nezaměstnanost vs rodičovský příspěvek Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadem práce a pobírání hmotného zabezpečení nebrání tomu, aby občan souběžně s tím pobíral rodičovský příspěvek. Nezaměstnanost vs peněžitá pomoc v mateřství V případě, že jste uchazečkou o zaměstnání vedenou v evidenci uchazečů o zaměstnání, PPM vám bude náležet, pokud budete vedena v evidenci uchazečů u úřadu práce nejpozději počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu a splníte podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně 270 dnů v posledních dvou letech před porodem (do této doby se také započítává trvání pracovního poměru a období evidence jako uchazečka o zaměstnání).

7 Výše PPM činí u uchazečů o zaměstnání za kalendářní den jednu třicetinu částky rodičovského příspěvku, která náleží za kalendářní měsíc. To znamená za 30 dní dostanete 3696 Kč, což je výše rodičovského příspěvku. 8 Proplacení nevyčerpané dovolené Náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za čtyři týdny nevyčerpané dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pouze v případě skončení pracovního poměru. Čerpání dovolené na zotavenou (otázka a odpověď z elektronické poradny společnosti Aperio): Dobrý den, vzhledem k tomu, že na mém pracovišti mně nedovedou vysvětlit, na kolik dnů dovolené mám nárok, chtěla bych poprosit o radu vás. Od jsem byla v pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství). Na mateřskou dovolenou jsem nastoupila Nárok na dovolenou u zaměstnavatele mám 25 dnů + 5 dnů dodatkové = 30 dnů dovolené, ale z toho jsem měla již 5 dnů v loňském roce vyčerpáno. Potřebovala bych vědět, na kolik dní mám nárok na dovolenou za loňský kalendářní rok 2005, kterou si vyberu po skončení mateřské tj. podle mých výpočtů a zda mi, po vybrání dovolené za rok 2005, vzniká nějaký nárok na dovolenou za rok Nevím přesně, o kolik se dovolena krátí a kdy vzniká nárok. Předem moc děkuji za odpověď! Dobrý den, nárok na dovolenou na zotavenou upravuje zákoník práce (zák. č. 65/1965 Sb., v platném znění) v 100 a násl. Zaměstnanec má nárok na dovolenou za kalendářní rok, pokud za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u tohoto zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely vzniku nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce. Pokud tedy součet doby skutečného výkonu práce, čerpání mateřské dovolené a čerpání dovolené na zotavenou činí v příslušném kalendářním roce alespoň 60 dnů, vzniká nárok na dovolenu za kalendářní rok. Rodičovská dovolená a pracovní neschopnost se ovšem pro účely nároku na dovolenou na zotavenou za výkon práce nepovažuje. Nepracoval-li zaměstnanec pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce (např. pracovní neschopnost, RD), krátí se mu dovolená za

8 prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně ( 110 b odst. 6). Dodatkovou dovolenou nelze krátit z jiných důvodů, než je neomluvené zameškání směny ( 11 odst. 5 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, v platném znění). 9 Požádá-li zaměstnankyně o to, aby dovolená na zotavenou navazovala na mateřskou dovolenou, zaměstnavatel je povinen jí podle 108 odst. 4 zákoníku práce vyhovět a zaměstnankyně má nárok na nezkrácenou dovolenou. Podle 11 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, totiž dovolenou vyčerpanou na žádost zaměstnankyně před nástupem rodičovské dovolené podle 108 odst. 4 zákoníku práce, nelze z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Z výše uvedeného vyplývá, že: V roce za 2005 jste vyčerpala pět dnů dodatkové dovolené. Zbylých 25 dnů dovolené na zotavenou se Vám bude krátit, protože jste z důvodu pracovní neschopnosti zameškala více než 100 dnů. V důsledku pracovní neschopnosti jste zameškala více než 122, ale méně než 144 dnů, dovolená se Vám tedy bude krátit o dvě dvanáctiny, tj. o čtyři dny. Za rok 2005 tedy máte nárok na 21 dnů dovolené. V roce 2006 odpracujete více než 60 dnů (za výkon práce se považuje doba mateřské dovolené a doba čerpání dovolené na zotavenou), pokud požádáte o dovolenou na zotavenou tak, aby navazovala na Vaši mateřskou dovolenou (resp. dovolenou za rok 2005), vznikne Vám nárok na plnou dovolenou za rok 2006 (tj. celkem 30 dnů). Výběr ze Zákoníku práce (č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Rozvázání pracovního poměru Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnankyni výpověď v ochranné době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec trvale pečují alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.

9 Výpovědí může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní a se zaměstnankyní trvale pečující o dítě mladší než tři roky jen zcela výjimečně v případech: 1. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, 3. byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, 4. porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Pracovní cesty a přeložení 1. Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen s jejich souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. 2. Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou ženu pečující o dítě, které nedosáho 15 let. Převedení na jinou práci 1. Koná-li těhotná žena práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. 2. Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu a o ženách, které kojí. 3. Dosahuje-li žena při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.

10 Na koho se obrátit, pokud zaměstnavatel porušuje předpisy (mzda, zákoník práce, diskriminace)? V ČR platí zákaz diskriminace z důvodu pohlaví, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Diskriminace je zakázána jak v pracovněprávních a služebních vztazích (pokud jde o pracovní podmínky, odměňování, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání), tak při přijímání do zaměstnání (posuzování uchazečů na základě jejich rodinné situace). 11 Nejprve se domáhejte upuštění od diskriminace, odstranění jejích následků a přiměřeného zadostiučinění u vašeho zaměstnavatele. V případě, že opatření zaměstnavatele nebudou dostatečná, máte možnost obrátit se na odbory, státní orgány či neziskové organizace. Služby těchto organizací jsou poskytovány zdarma. Můžete se případně také za pomoci právníka obrátit na soud, kde se lze domáhat i náhrady nemajetkové újmy v penězích. U soudu byste nemuseli diskriminaci prokazovat vy, naopak zaměstnavatel by musel prokázat, že k diskriminaci nedošlo. 1) Odbory Jste-li zaměstnáni ve firmě, kde je činná odborová organizace, můžete se obrátit na příslušný orgán s žádostí o konkrétní informace o postupech, které mohou odbory v otázce rovných příležitostí uplatňovat. 2) Orgány státní správy Občan může dát podnět ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem a to i anonymně nebo pokud sám není postiženou osobou. Podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce mají v této oblasti kompetenci: a) Úřady práce zabývají se nelegálním zaměstnáváním, diskriminací zájemců o zaměstnání z jakýchkoliv důvodů, tzv. švarcsystémem, zprostředkováním zaměstnání a kontrolou dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim ze zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Informace o jednotlivých úřadech práce naleznete na b) Oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování právních předpisů v oblastech uzavírání, změn a ukončování pracovního poměru, pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, mzdy nebo platu, náhrady mzdy nebo platu, náhrady cestovních výdajů. Dále pak v oblasti bezpečnosti práce a právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, za-

11 12 městnanců pečujících o děti a těch zaměstnanců, kteří především sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu. V kompetenci inspektorátů práce je také kontrola dodržování právních předpisů upravujících povolenou činnost dětí a dodržování zákazu dětské práce. Více informací naleznete na stránkách Státního úřadu inspekce práce ( Forma podání Nejvhodnější je, když je upozornění na nedodržování předpisů posláno písemně poštou nebo předáno přímo na podatelně úřadu se sídlem v místě zaměstnavatele. Úřad je pak povinen vás informovat o výsledku případného kontrolního šetření. Je vhodné rovněž zaslat kopii tohoto upozornění na adresu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV ČR, Na poříčním právu 1, Praha 2). Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vedoucí inspektor: Ing. Vladimír Toman Tel.: Vodní 21, , České Budějovice Tel.: (spojovatelka) xx (provolba) budejovice@oip.cz Poradenství Inspektoráty poskytují zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. 3) Nestátní neziskové organizace Zde je výčet některých neziskových organizací, na které je možno se obrátit ať už elektronickou formou nebo osobně. První dvě jsou pražské, ostatní jsme vybrali z jihočeského kraje. APERIO Šmilovského Praha 2 Tel/fax: aperio@aperio.cz

12 Společnost Aperio se věnuje především problematice porodnictví a rovného zacházení s muži a ženami na pracovním trhu. Na adrese provozuje internetovou poradnu pro rodiče pečujících o děti v oblasti uplatnění osob na trhu práce. Tato poradna funguje tzv. elektronickou formou všechny položené dotazy jsou k dispozici na jejich www stránkách. Dotazů bývá několik denně, takže je opravdu z čeho vybírat. Vyhledávat můžete podle klíčových slov či témat. 13 Naleznete zde také elektronickou verzi Průvodce porodnicemi ČR, který veřejnosti poskytuje ucelený přehled služeb v porodnicích Čech, Moravy a Slezska. Porodnice lze vyhledávat podle geografické polohy a dalších kritérií. Nechybí ani komentáře a zážitky maminek z jednotlivých porodnic. Internetové stránky nabízejí celou řadu dalších publikací a praktických informací, které se vztahují k mateřství a rodině. Český helsinský výbor Český helsinský výbor je nevládní neziskovou organizací pro lidská práva. Je členem Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva (IHF) se sídlem ve Vídni, sdružující helsinské výbory z 39 členských zemí OBSE. Nabízí mimo jiné také právní pomoc ženám, které byly na pracovišti diskriminovány. Helsinský výbor (Czech Helsinki Committee) Ostrovského 3, Praha 5 Občanská poradna INKANO člen Asociace občanských poraden Občanská poradna INKANO Písek Píseckého 131, Písek Tel: poradna@inkano.cz Občanská poradna poskytuje poradenství v oblastech rodinného práva, pracovního práva, sociálních dávek, bydlení, ochrany spotřebitele apod. Hlavním cílem občanského poradenství je napomoci tomu, aby se občané mohli lépe domoci svých práv a právem chráněných zájmů a aktivně přistupovali k jejich řešení. Poradna poskytuje potřebné informace, postupy a rady, které pomohou klientům v orientaci v dané problematice a v nalezení vhodného řešení.

13 I zde je možné najít na internetových stránkách odpovědi na otázky, které byly do poradny položeny. Konzultační hodiny Pondělí 8:00 12:00, 13:00 14:30, Středa 8:00 12:00, 13:00 16:00, Čtvrtek 13:00 15:00, Pátek 8:00 12:00 14 Asociace občanských poraden sdružuje občanské poradny v ČR a vykonává odborný dohled nad jednotlivými poradnami. Je garantem kvality a rozsahu poskytovaných služeb a dbá na to, aby služby občanského poradenství byly poskytovány v souladu s jejich základními zásadami, kterými jsou bezplatnost, diskrétnost, nestrannost a nezávislost, neboť služby občanských poraden jsou určeny pro všechny bez rozdílu. Asociace občanských poraden Centrum ochrany lidských práv jižní Čechy Náměstí Svornosti 2, Český Krumlov Poradenské a informační služby v oblasti lidských práv Právní poradenství zdarma Osvěta a vzdělávání v oblasti lidských práv Projekty zaměřené na minoritní skupiny obyvatelstva Centrum ochrany lidských práv jižní Čechy vzniklo jako součást širšího projektu občanského sdružení ICOS Český Krumlov. Svou činnost zahájilo v první polovině roku 2003 za podpory Českého helsinského výboru (ČHV), který s centrem i nadále úzce spolupracuje. Činnost centra je zaměřena na problémy omezování a porušování lidských práv zejména v jihočeském regionu. Sídlo centra je v Českém Krumlově, ale díky spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi regionu jsou k dispozici další kontaktní prostory pro styk s občany, a to v Informačních centrech pro mládež v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích. Magistrát města České Budějovice bezplatná právní poradna Lannova 63, České Budějovice Konzultační hodiny: Středa 14:00 18:00 Diecézní charita Kanovnická 16, České Budějovice Ředitelka: Mgr. Michaela Čermáková Tel.: sekretariat.dch@atlas.cz

14 poradny pro ženy a dívky v nouzi, tel.: poradna pro cizince, migranty a uprchlíky občanská poradna, tel.: sociálně-právní poradenství Zdroje: Jaklová, H. a Štěpánková, M.: Vybrané problémy v oblasti rovného postavení žen a mužů pečujících o děti a návrhy na jejich řešení, Aperio 2005 ( Nebojujte s úřady malý průvodce sociálními dávkami, vázanými na rodičovství a péči o děti, Aperio Konzultace na Oblastním inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích. Zákoník práce (č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Zákon o zaměstnanosti (č. 1/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců (č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění (č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Zákon o sociálním zabezpečení (č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších Předpisů). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb. Vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění Kde najdu zákony? Zákony a předpisy ze Sbírky zákonů v aktuálním znění poskytuje zdarma portál veřejné správy ČR na adrese portal.gov.cz. Vyhledávat lze podle čísla předpisu (např. 65/1965) nebo názvu zákona či částky Sbírky. K dispozici jsou i Věstníky právních předpisů krajů a Směrnice a předpisy EU.

15

16 Příspěvky státu související s mateřskou a rodičovskou dovolenou Použité zkratky: POČR Podpora při ošetřování člena rodiny PPM Peněžitá pomoc v mateřství ŽM životní minimum 17 V rámci mateřství (rodičovství) a péče o dítě lze ze státních zdrojů získat sociální dávky (podporu), a to z následujících zdrojů: 1. Státní sociální podpora 2. Dávky sociální péče 3. Nemocenské dávky 1. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA (zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Představuje ucelený systém sociálních dávek, určených především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Stát se podílí na krytí jejich nákladů na základní osobní potřeby. O dávky se žádá písemně na tiskopisech Ministerstva práce a sociálních věcí u úřadů práce, v Praze u úřadů městských částí. Formuláře pro všechny tyto dávky v elektronické podobě naleznete na: Druhy dávek: Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: 1) Přídavek na dítě, 2) Sociální příplatek, 3) Příspěvek na bydlení Dávky poskytované nezávisle na výši příjmu: 4) Rodičovský příspěvek, 5) Dávky pěstounské péče, 6) Porodné Nárok na dávky Nárok má občan, pokud má on a s ním posuzovaní členové domácnosti trvalý pobyt na území České republiky. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí 365 dní ode dne nahlášení k pobytu. Do této doby se nezapočítává období, kdy je osoba žadatelem o azyl a je ubytovaná v pobytovém středisku Ministerstva vnitra.

17 Nárok na výplatu dávek Nárok zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových zaniká nárok uplynutím jednoho roku ode dne, za který dávka náleží. 18 Příjmy Rozhodné příjmy pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy. Rodina Pro účely státní sociální podpory se rodinou rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. Podávání žádostí o dávky Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných Ministerstvem práce a sociálních věcí. Adresu kontaktního místa státní sociální podpory a formuláře žádostí naleznete na Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy. Přídavek na nezaopatřené dítě Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do trojnásobku částky svého ŽM. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaném za předchozí kalendářní rok. Jeho výše je stanovena násobkem částky ŽM na osobní potřeby dítěte.

18 Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě od měsíčně při rozhodném příjmu v násobcích ŽM (Kč) do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 ŽM do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let Životní minimum Vliv na jeho výpočet má počet a věk dětí a počet členů v domácnosti. Skládá se ze dvou složek. První složkou jsou osobní potřeby (výživa, ošacení, obuv, ostatní průmyslové výrobky pro krátkodobé užití, služby a osobní rozvoj informace, vzdělání). Druhou složkou jsou společné potřeby nutné k úhradě nákladů na bydlení a související služby. 1. Měsíční částka v korunách potřebná k zajištění základních osobních potřeb Pro dítě do 6 let 1750 od 6 do 10 let 1950 od 10 do 15 let 2310 od 15 do 26 (nezaopatřené) 2530 pro ostatní občany Měsíční částka v korunách potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (společných potřeb domácnosti) pro jednotlivce 2020 pro dvoučlennou rodinu 2630 pro tří nebo čtyřčlennou rodinu 3260 pro pěti a vícečlennou rodinu 3660 Konstrukce ŽM je založena na skladebním principu, který umožňuje rozlišovat jakýkoliv typ domácnosti. Celkové ŽM je součtem všech částek na osobní potřeby jednotlivých členů domácnosti a jedné částky na společné potřeby.

19 Příklad (výpočet přídavku na dítě) Rodinu tvoří otec a dvě nezaopatřené děti ve věku 8 a 15 let. Otec má příjem Kč. Matka výživné neplatí. 20 Životní minimum rodiny v tomto případě činí: Částka na osobní potřeby prvního dítěte Kč Částka na osobní potřeby druhého dítěte Kč Částka na osobní potřeby otce Kč Částka nákladů na domácnost Kč Celkem Kč Součin částky živ. minima a koeficientu 1,10 ( ,10) Kč Nezaopatřené děti mají nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře, protože rozhodný příjem v rodině ve výši Kč nepřevyšuje částku Kč. Výše přídavku na dítě ve zvýšené míře (dle výše uvedené tabulky) činí u prvního dítěte 624 Kč (1 950 Kč 0,32), u druhého dítěte 810 Kč ( ,32). Přídavky na děti jsou vypláceny otci. Výplata přídavku na dítě Přídavek na dítě je vyplácen v měsíčních intervalech. Běžně se vyplácí rodičům nezaopatřeného dítěte (ti se buď dohodnou, kdo z nich bude příjemcem přídavku, nebo o tom rozhodne příslušný úřad práce). Pokud jde o zletilé nezaopatřené dítě, vyplácí se přídavek přímo tomuto dítěti v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Potřebné doklady Vyplněná žádost (při prvním požádání) nebo vyplněné předtištěné prohlášení o příjmech ke každému následujícímu 1.říjnu, pro všechny společně posuzované osoby průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list, potvrzení příjmů za předchozí kalendářní rok, pro děti od 15 let potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (např. potvrzení o studiu). Uvedené doklady je nutno předkládat pro každé období od 1. října do 31. září následujícího roku. Potvrzení o studiu vždy na počátku školního roku, případně vždy, když nastane v potvrzovaných skutečnostech nějaká změna.

20 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek slouží na pokrytí výživy a ostatních základních osobních potřeb rodiče. Od se jedná o částku ve výši 1,54násobku částky ŽM, tedy o 3696 Kč měsíčně (2400 1,54). Nárok na rodičovský příspěvek má rodič tehdy, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě do čtyř let věku nebo do sedmi let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. 21 Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku s výjimkami dále uvedenými. Rodičovský příspěvek náleží rodiči také v případech, kdy: a. dítě mladší tří let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše pět kalendářních dnů v měsíci, b. dítě, které dovršilo tři roky, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c. dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči nebo se zaměřením na děti tělesně postižené nebo mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d. dlouhodobě zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, e. dítě navštěvuje předškolní zdravotnická zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud je zdravotní postižení sluchu či zraku obou rodičů (osamělého rodiče) v rozsahu 50 % a více. Potřebné doklady Vyplněná žádost, rodný list dítěte, občanský průkaz rodiče, při zdravotním postižení potvrzení o zdravotním stavu dítěte. Rodičovský příspěvek stejně jako ostatní dávky státní sociální podpory poskytují úřady práce a v Praze úřady městských částí stanovené Statutem hl. m. Prahy. O dávku se musí žádat písemně na předepsaném formuláři.