PALÁ T Milan, (Č R) - MACA Erich, (Č R)

Transkript

1 ANALÝ ZA VÝ VOJE ZAHRANIČ NÍMIGRACE V Č ESKÉ REPUBLICE V OBDOBÍLET ANALYSIS OF THE DEVELOPMENT OF EXTERNAL MIGRATION IN THE CZECH REPUBLIC IN THE PERIOD PALÁ T Milan, (Č R) - MACA Erich, (Č R) ABSTRACT The aer is focused on assessing the develoment of basic indicators of external migration in the Czech Reublic in the reference eriod Average level, variability and structure of assessed henomena including dynamics and develomental trends were quantified. Exact methodical aroach is used also for the evaluation of immigration trends according to gender, age structure and the highest attained education. Findings are also resented in the study of the average level of rough migration, migration balance and their efficiency in the eriod KEY WORDS External migration, immigration according to gender, age and education, average level, structure, variability, dynamics, trends, Č eská reublika Ú VOD Statisticky rů kazný neříznivý oulační vývoj Č eské reubliky v intervalu let 1994 až 2000 s rů měrným ročním úbkem obyvatelstva řirozenou měnou ve výši 19,2 tis.osob, rovázený rů měrným ročním migračním řírů stkem 9,564 tis.osob, nemohly komenzovat asivní bilanci obyvatelstva, která v osuzovaném referenčním období činila v rů měru obyvatel. Vycházíme-li na straně druhé z dlouhodobého vývoje tohoto jevu, nelze oomenout jeho enormní asivní saldo ve výši tis. obyvatel v období let l a jeho následné výrazné sníž ení na 19 tis. obyvatel v referenčním období let Od očátku do konce devadesátých 1et minulého století se ak hodnocený územní celek zařadil z tradičně emigrační země mezi země s aktivním migračním saldem s rů měrnou hodnotou 8 717, 9 tis. obyvatel. Do jaké míry se zahraniční stěhování odrazilo ři formování úrovně hrubé migrace, migračního salda a efektivnosti migrace, charakterizující její účelnost, lze usuzovat z hodnot: Rok Přistěhovalí Vystěhovalí Hrubá migrace Saldo migrace Index efektivnosti migrace , , , , , , , , , ,7213 Prů měr ,

2 Předkládaný řísěvek je zaměřen na interretaci výsledků, získaných ři studiu rů měrné úrovně, variability, dynamiky a trendu časových řad základních ukazatelů rostorového ohybu obyvatelstva v Č eské reublice v časovém intervalu let 1993 až Kvantifikován je i vývoj řistěhovalých odle ohlaví, věku a vzdělání osob starších 15 let. MATERIÁ L A METODY Emirické údaje o zahraničním stěhování odle územních celků, jako báze vlastní konstrukce hrubé migrace, migračního salda a indexů efektivnosti migrace byly získány z databáze Č SÚ. Hrubá míra migrace vyjadřuje úhrn řistěhovalých a vystěhovalých, kteří v dané oblasti "i" nebo do dané oblasti (územní jednotky) řicházejí (I i ) nebo odcházejí (E i ). Součet obou charakteristik (I i + E i ) lze ovaž ovat za obrat migrace oblasti (územní jednotky). Migrační saldo (řírů stek stěhováním, mechanický řírů stek vyjadřuje rozdíl mezi celkovým očtem řistěhovalých a odstěhovalých (I i - E i ). O čistou imigraci jde v říadě kladného salda, je-li záorné jde o emigraci čistou. Index efektivnosti migrace charakterizuje účelnost migrace. Je dán oměrem migračního Ii - Ei salda a obratu migrace, tj.. Ze shodných informačních zdrojů byly čerány i údaje o Ii + Ei řistěhovalých odle základních demografických charakteristik (ohlaví, věku a nejvyššího dosaž eného vzdělání) za časové období let Při statistickém zracování faktografických dat bylo využ ito jednorozměrných číselných charakteristik rů měrné úrovně a variability. Nástrojem deskrice dynamiky časových řad zkoumaných jevů jsou indexní řady se stálým a ohyblivým základem (bazické a řetězové indexy). Hodnocení vývojových tendencí osuzovaných časových řad vychází z trendových funkcí : y = a + b. t (1) y = a + b. t + c. t 2 (2) Vyovídací schonost alikovaných modelů vývojových tendencí byla ověřována rostřednictvím hodnot korelačních indexů Absolutní rů st F(t) = d d y t I = var y var y a relativní rů st F(t): y ro funkci lineární (1) je adekvátní hodnotě b, res. a b + b ro arabolický trend (2) odovídá absolutní rů st výrazu: b + 2c. t; b + 2c. t relativní rů st výrazu: 2 a + b. t + c. t VÝSLEDKY A DISKUSE Statistická analýza zahraniční migrace osuzovaného územního celku vychází z údajů za referenční období let v dů sledku změny metodiky sledování očtu imigrantů což v odstatě znemožňuje objektivní komaraci s jejím vývojem v ředchozím období. Vykazované nebývalé záorné migrační saldo (8,551) v roce 2001, vysvětlované novým zákonem o obu cizinců latným od odle kterého je řistěhovalý zařazen do. t ; 815

3 databáze migrace až v okamž iku, kdy jeho délka obu řesáhla jeden rok, došlo k časovému nesouladu ve statistice imigrace a emigrace. Akcetovat očty řistěhovalých v roce 2001 (12 918) a v roce 2002 (44 679) by výrazně ovlivnilo výsledky analické činnosti a to jak z hlediska rů měrné úrovně,tak i dynamiky a trendu zkoumaných jevů. V souladu s výčenými záměry a koncecí zracování emirických údajů osuzovaných indikátorů je interretace rvní fáze zkoumání zaměřena na deskrici číselných charakteristik obecné úrovně a variability, rezentovanou v tab. 1. Tab. 1: Číselné charakteristiky zahraniční migrace Č eské reubliky v období let Ukazatel Variační obor Prů měr % V y (%) y min y max Přistěhovalí , , v tom Slovensko ,25 35,77 37, ostatní země ,75 64,23 21, Vystěhovalí , , v tom Slovensko ,75 67,19 219, ostatní země ,62 32,81 50, Přírů stek stěhováním , , v tom Slovensko ,62 29,93 44, ostatní země ,13 70,07 23, Vedle výrazných diferencí variability zkoumaných ukazatelů zahraniční migrace v osuzovaném referenčním období, rezentovaných v tomto tabelárním řehledu lze na tomto místě konstatovat i nezanedbatelné rozdíly rocentuálních odílů hodnocených skuin zemí na imigraci a emigraci a v neoslední řadě i více než dvojnásobným (234,11 %) odílem ostatních zemí ři formování aktivního salda migrace roti Slovensku. Deskrici dynamiky jevů umož ňují jejich řady se stálým a ohyblivým základem, rezentované v tab.2. Nástrojem oisu tendencí vývoje analyzovaných dynamických řad jsou analické funkce u kterých je exogenní roměnnou čas. Parametry alikovaných modelů vývojových tendencí jsou solu s hodnotami korelačních indexů, vyjadřující obecnou intenzitu roměnných ve vztahu k ouž itým regresním funkcím i jejich kvalitu, obsaž eny v tab

4 Tab. 2: Dynamika zahraničního stěhování Č eské reubliky odle zemí v období let (rok 1993=100) Ukazatel i Přistěhovalí b 72,1 81,7 84,2 99,8 83,2 76,8 60,5 ř 103,3 103,0 118,6 83,3 92,4 78,1 v tom Slovensko b 56,0 52,8 47,4 42,4 39,7 44,5 38,8 ř 94,3 89,7 89,5 93,5 112,2 87,4 ostatní země b 109,0 119,0 131,7 174,1 131,9 118,7 88,5 ř 109,2 110,6 132,2 80,1 85,1 74,5 Vystěhovalí b 3,6 7,3 9,8 10,8 16,7 15,3 17,0 ř 204,1 134,6 110,6 154,2 91,5 111,2 v tom Slovensko b 0,8 1,9 2,9 3,6 4,9 4,6 5,7 ř 250,0 152,1 122,1 136,9 94,4 122,9 ostatní země b 108,8 208,8 267,2 283,8 460,9 416,7 442,8 ř 191,9 128,4 105,8 162,4 90,4 106,2 Přírů stek stěhováním b 181,1 182,6 185,0 220,5 173,3 160,2 119,4 ř 100,6 101,3 119,2 78,6 92,5 74,5 v tom Slovensko b x 92,2 80,5 70,3 63,0 72,1 60,0 ř 89,3 87,4 89,5 114,5 83,2 ostatní země b 109,0 115,9 126,9 170,2 128,1 108,1 75,9 ř 106,3 109,5 134,2 75,2 84,4 70,2 (i) indexy (b)-bazické, (ř)-řetězové Tab. 3: Vývojové tendence zahraniční migrace Č eské reubliky odle zemí v období let Parametry modelu vývojových tendencí Ukazatel y = a + b. t y = a + b. t + c. t 2 b (%) 100.I 2 (%) a b c Přistěhovalí ,68-411, ,43 37,65 v tom Slovensko 5 902,75-459, ,26 51,55 + ostatní země 6 677,93 47,74-0,67 0,62 Vystěhovalí 8 028, ,31 292,85 7,33 58,00 + v tom Slovensko 8 039, ,77 297,94 9,48 63,86 + ostatní země 65,18 107,65-11,62 91,40 ++ Přirozený řírů stek 2 993, ,05-396,78-4,01 38,89 v tom Slovensko 107, ,62-148,30-4,85 38,92 ostatní země 2 885, ,42-248,48-4,09 68,99 ++ Index determinace I rů kazný na hladině významnosti P=0,05 (+), P=0,01 (++) Bázi ro exaktní hodnocení vývoje struktury řistěhovalých odle základních demografických charakteristik oskují údaje obsaž ené v tab. 4. Názornou ředstavu za celé referenční období dává její grafické znázornění na obr. l. 817

5 Tab. 4: Vývoj struktury řistěhovalých do České reubliky odle základních demografických charakteristik Ukazatel Muž i 52,25 50,78 54,85 56,57 55,01 53,49 51,02 50,72 Ženy 47,75 49,22 45,15 43,43 44,99 46,51 48,98 49, ,5 9,4 8,7 10,5 10,6 13,8 13,1 9,1 Věk ,9 80,6 81,3 81,8 82,4 79,8 78,8 81,8 60 a více 9,6 10,0 10,0 7,7 7,0 6,4 8,1 9,1 základní 19,7 18,7 20,0 22,3 19,3 19,9 19,5 12,2 Vzdělání střední bez maturity 27,5 27,2 28,7 29,5 28,4 30,7 29,8 27,8 střední s maturitou 30,9 30,9 28,8 28,0 29,0 27,8 28,1 30,8 vysokoškolské 21,9 23,2 22,5 22,2 23,2 21,6 22,6 24,2 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Pohlaví Vě ková skuina Vzdě lá ní osob starších 15 let 44,77 53,23 ž eny muž i 8, , , ,61 29,28 28,70 19,41 střední s maturitou střední bez maturity zá kladní Obr. 1: Struktura řistěhovalých do Č eské reubliky odle základních demografických charakteristik v období let Exaktní hodnocení rů měrných ročních absolutních a rocentuálních změn umožňují z trendových funkcí odvozené hodnoty: vysokoškolské Věk Vzdělání střední Muž i Ženy základní bez maturity s maturitou Vysokoškolské A r -0,1804 0,180-0,0464 0,3381-0,2917-0,1762 0,2381-0,1988 0,1377 R r -0,34 0,38-0,42 0,41-3,91-0,94 0,81-0,69 0,59 A r - absolutní rů st (%), R r - relativní rů st (%) Na celkovém očtu řistěhovalých ( obyvatel) v letech do Č eské reubliky se odílelo 53,23 % mužů ( osob), zatímco koncem roku 2000 činil jejich odíl ouze 48,7 %. V roduktivním věku l5-59 let bylo mezi řistěhovalými 80,2 % obyvatel roti 65,3 % v obyvatelstvu reubliky a jen 8,45% starších 60 let ři 18,5 818

6 rocentním odílu za Č eskou reubliku jako celku. Mezi imigranty bylo za celé referenční období jen 11,0 % mladších 15 let (9 474 dětí) roti 16,2 % v obyvatelstvu Č eska. Za říznivou lze ovaž ovat vzdělanostní strukturu řistěhovalých. Ta v hodnoceném časovém intervalu dosáhla u základního vzdělání 19,41 %, u středního vzdělání bez maturity 28,70 %, u středního vzdělání s maturitou 29,28 % s u vysokoškolského vzdělání 22,61 %. Podle sčítání lidu v roce 2001 dosahovala struktura obyvatelstvu v osuzovaném územním celku odle shora uvedených stuňů : 23,4%, 37, 9 %, 28,4 %, 8,9 %; (1,4 % nezjištěno). Exaktní analýzu vývoje očtu řistěhovalých odle základních demografických charakteristik v definovaném časovém období a územním celku umožňují arametry modelů vývojových tendencí a na jejich odkladě odvozené hodnoty rů měrných ročních změn zkoumaných jevů : Parametry modelu Ukazatel y = a + b. t r Relativní rů st a b (%) Přistěhovalí ,68-411,67-0,6136-4,45 V tom muž i 6 744,61-229,77-0,5658-4,68 ž eny 5 836,07 181,90-0,6329-4, ,43-53,84-0,3600-5,23 Věk ,71-287,96-0,5563-3,79 60 a více 1 121,53-69,86-0, ,54 základní 2 214,50 81,92-0,6346-5,25 Vzdělání střední bez maturity 3 078,07-77,49-0,4857-3,15 střední s maturitou 3 558,89-127,56-0,7396-5,45 vysokoškolské 2 523,36-74,44-0,5819-2,26 Při interretaci hodnot rů měrných ročních úbků v rocentuálním vyjádření lze za ozitivní jev ovaž ovat výrazný okles imigrantů věkové kategorie nad 60 let a řistěhovalých v ředroduktivním věku. Nezanedbatelný je i rů měrný rocentuální okles řistěhovalých se základním vzděláním. Souhrnné hodnocení vývoje časových řad demografických charakteristik umožňují alikovaný metodický ostu výočtu individuálních indexů extenzitních veličin i 2000/1993 a na jejich odkladě odvozené hodnoty tema úbku " t ". Z odvozené hodnoty individuálního indexu ro úhrnný očet řistěhovalých i=0,6048 a t = 0,9306 (rů měrného tema řírů stku) lze usuzovat na okles hodnocené demografické charakteristiky ve finálním roce roti roku 1993 o 39,52 % a jejího oklesu ročně rů měrně o 6,94 %. Shodný zů sob interretace lze ulatnit u ostatních demografických charakteristik: řistěhovalí muž i i=0,5871; t =0,9267, řistěhovalé ž eny i=0,6242; t =0,9349, řistěhovalí ve věku 0-14 let i=0,3805; i=0,5718; t =0,8711, let i=0,6518; t =0,9232, u řistěhovalých se základním vzděláním i=0,5627; vzděláním středním bez maturity i=0,6503; t =0,9407, 60 a více let t =0,9211, se t =0,9404, se středním vzděláním s maturitou i=0,6413; t =0,9385 a se vzděláním vysokoškolským i=0,7076; t =0,

7 ZÁ VĚ R Výsledky studia úrovně, variability a vývoje indikátorů zahraniční migrace v Č eské reublice rokázaly výrazné rů měrné roční úbky obyvatelstva řirozenou měnou o roce 1994, které nebyly komenzovány rů měrným migračním řírů stkem v tomto období. Předmětná analýza jevů je zaměřena na referenční období let 1993 až 2000 v dů sledku změny metodiky sledování imigrantů od , znemožňující objektivní komaraci s jejich vývojem s ředcházejícím období. Exaktními metodickými ostuy byla hodnocena rů měrná úroveň, variabilita a struktura řistěhovalých, vystěhovalých a saldo migrace odle zemí, jejich dynamika a vývojové tendence. Vedle výrazných diferencí variability indikátorů zahraniční migrace byly rokázány rozdíly odílu hodnocených skuin zemí (Slovenska a ostatních zemí) na imigraci a emigraci a aktivním saldu zahraniční migrace. Z rů měrné úrovně těchto indikátorů konstruované indexy efektivnosti migrace za Slovensko (0,5457), ostatní země (0,9202) a země celkem (0,7296) rokazují jejich diferencovaný význam ři formování oulačního vývoje osuzovaného územního celku. Z indexních řad odvozené hodnoty rocentuálních změn úrovně indikátorů migrace odle zemí dokládají výrazný okles řistěhovalých (o -61,2 %) ve finálním roce roti bazickému období ze Slovenska na straně jedné a enormní nárůst vystěhovalých (o 342,6 %) do ostatních zemí na straně druhé. Nejvyššího meziročního oklesu jak řistěhovalých (-44,0 %), tak vystěhovalých (-99,2 %) bylo dosaž eno v roce 1994 mezi Č eskou reublikou a Slovenskem. S uvedenou argumentací koresondují oznatky získané ři studiu vývojových tendencí zahraniční migrace. Zjištěný rů měrný roční okles řistěhovalých ze Slovenska (-20,26 %) za osuzovaný časový interval ze Slovenska a nárů st vystěhovalých do ostatních zemí (11,62 %) se odrazil v rů měrném relativním oklesu řirozeného řírů stku obyvatelstva u obou komarovaných územních celků. Na Slovensku o - 4,85 %, v ostatních zemích o -4,09 %. Na celkovém očtu řistěhovalých (85,825 tis.) se v osuzovaném období odílelo 53,23 % mužů a 46,7 % ž en. V roduktivním věku bylo mezi řistěhovalými 80,2 % obyvatel roti 65,3 % celkového obyvatelstva Č eska a 8,45% osob starších 60 let ři jejich 18,5 rocentním odílu za celé území. Za říznivou lze ovaž ovat i vzdělanostní strukturu řistěhovalých, která za hodnocený časový interval dosáhla u základního vzdělání 19,41 %, u středního vzdělání bez maturity 28,70 %,u středního vzdělání s maturitou 29,28 % a u vysokoškolského vzdělání 22,61 %, zatímco odle sčítání lidu v roce 2001 dosahovala v Č eské reublice ve shodném ořadí stuňů vzdělání 23,4 %, 37,9 %, 28,4 % a 8,9 % (ři 1,4 % údajů nezjištěných). ANOTACE Přísěvek se zabývá vývojem základních ukazatelů zahraničního stěhování v Č eské reublice za referenční období let Kvantifikována je vedle jejich rů měrné úrovně a variability i struktura zkoumaných jevů včetně dynamiky a vývojových tendencí. Exaktními metodickými ostuy byly vyhodnocovány i trendy řistěhovalých odle ohlaví,věkové struktury a nejvyššího dosaž eného vzdělání. Prezentovány jsou i oznatky získané ři studiu rů měrné úrovně hrubé migrace, migračního salda a její efektivnosti za časový úsek let KLÍČ OVÁ SLOVA zahraniční migrace, řistěhovalí odle ohlaví, věku a vzdělání, rů měrná úroveň, struktura, variabilita, dynamika, trend, Č eská reublika LITERATURA 1. CYHELSKÝ, L., KAŇ OKOVÁ, J., NOVÁK, I.: Základy teorie statistiky ro ekonomy. Praha: SNTL/ALFA, l979, 365 s. 820

8 2. MALYPETR, A.: K analýze časových řad v ekonomice. Praha: Academia, s. 3. ROUBÍČ EK,V.: Základní roblémy obecné a sociální demografie.vš E Praha, l s. ISBN SRB,V., HRUŠ KOVÁ, V.: Jakou migrační olitiku Č eské reubliky do roků 2050? Demografie, 2003, roč. 45, č. 1, s ISSN Statistická ročenka Č eské reubliky Č SÚ, Scientia, Praha 2003, ISBN KONTAKTNÍ ADRESA Prof. Ing. Milan Palát, CSc., Ústav statistiky a oeračního výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 5, Brno, alat@mendelu.cz, Doc.Ing. Erich Maca, CSc., Kotlářská 44, Brno Oonent: rof. Ing. Ondrej Hronec, DrSc. 821