Severní Amerika. - přírodní podmínky, historický vývoj, složení a vývoj obyvatelstva, ekonomika, vliv ve světě

Transkript

1 Severní Amerika - přírdní pdmínky, histrický vývj, slžení a vývj byvatelstva, eknmika, vliv ve světě přírdní pdmínky: pbřežní nížiny: pbřeží Atlantskéh ceánu a Mexickéh zálivu Appalačské phří: d Alabamy až k zálivu sv. Vavřince centrální rviny: Velký kaňn, nejnižší bd kntinentu Údlí smrti (-86m), Nevadská pušť Velké prérie: rzsáhlá blast, nejúrdnější zemědělské blasti Skalnaté hry (Krdillery): nejdelší phří Tichceánské pbřeží: systém hr d Aljašky k jižní Kalifrnii (spečná blast: Sierra Nevada, Kaskádvé phří) nejvyšší bd Munt Mac Kinley (Denali) 6194 m) Aljaška řeky: Mississippi, Missuri, Tenessee, Clrad, Ri Grande, sv. Vavřinec jezera: na hranicích USA a Kanady: Hřejší (největší), Michiganské, Hurnské, Ontari (dtéká řeka sv. Vavřince, ústí Niagara), Erijské (dtéká řeka Niagara (Niagarské vdpády) nejstarší nárdní park: Yellwstne (1872) pdnebí: sever: plární a subplární pdnebí střed: mírný pás jih: subtrpické pdnebí Kalifrnský prud: studený Tichmřský prud: teplý KANADA jedna z nejnižší hustty zalidnění 3 byvatelé /km 2! státní zřízení: knstituční mnarchie s federálním uspřádáním, králvna Alžběta II. zastupvaná guvernérem hlavní měst: Ottava státní správa: 10 prvincií, 3 teritria měna: kanadský dlar nárdnstní slžení: 40% Kanaďané, 20% Angličané, 16% Francuzi, Němci, Nizzemci. 2% půvdní byvatelé - multikulturní, multietnická země, pzitivní vztah k přistěhvalectví nábženství: 80% křesťanství úřední jazyk: angličtina, francuzština (24%) člen G7, mezi nejvyspělejšími zeměmi světa největší kncentrace průmyslu na JV phraničí s USA, blast Velkých jezer, mezi městy Mntréal - Trnt silná prpjenst (závislst) eknmiky s USA brvské zásby nerstných survin: rpa, zemní plyn, zinek, měď (Skalnaté hry) světvě významná těžba dřeva, 1sv. výrba nvinvéh papíru vnitrzemí prérie: bilnice světa, pšenice, kukuřice, velké přebytky pldin prdej d zahraničí 1

2 histrie: půvdní byvatelé: indiáni (např. kmen Irkézvé, Hurni), sever eskymáci (překlad pžírači masa) nebli Inuité (severní lidé, dnes pužívaný pliticky krektní název) v 90. letech 20. stletí zřízen nvé teritrium NUNAVUT (území pd přímu správu Inuitů, pvlen lv, vlastní správa atd.) první Evrpané v 11. stletí: Vikingvé Leiv Ericsn na strvě Newfundland, zde sady až d stletí! Kanada francuzsku klnií (v 18. stl.) dbytí Angličany, ddnes západní část prvincie Quebec (druhé největší frankfnní měst světa) úřední řeč francuzština, tendence k dtržení d zbytku Kanady, již 2x neúspěšné referendum člen Cmmnwealthu (britské splečenství nárdů) USA státní zřízení: prezidentská federální republika, prezident Gerge Bush hlavní měst: Washingtn D.C. státní správa: 50 států, 2 pl. strany Demkraté, Republikáni - eknmicky, pliticky nejvlivnější země světa, atd. + vlastní hdncení. nárdnstní slžení: převažuje ppulace evrpskéh půvdu 80% bílí 12% aframeričané (výchd a jv, Washingtn D.C 2/3 byvatel, Detrit, Atlanta) 11% hispanameričané (jz, západ, ptmci přistěhvalců z Mexika, Kuby, Klumbie) 3% asiaté (západ, Japnsk, Čína Chinatwn ) 2% Židé nezanedbatelná migrace z Latinské Ameriky, dhad mil. nelegálních pracvníků, v některých jižních státech již nadplviční většina tzv. Latins (hlavně z Mexika), eknmika závislá na levné pracvní síle, zaměstnání s nízku kvalifikací, kmunity, pčet v buducnsti rychle prste nábženství: 55% prtestanti, 24% katlíci, 2% mrmni, 2% judaismus úřední jazyk: angličtina sídlení: 75% byvatel žije ve městech, dlišná struktura d Evrpy megaple (prpjení aglmerací): Chi - Pits, B - Wash, San - San N.Y. 18 mil., Ls Angeles 15 mil. největší eknmika světa, stálý růst, bezknkurenční eknmický gigant 75 % eknmicky aktivních byvatel pracuje ve službách!! 1/3 HDP světa brvské survinvé zásby: přest dvz ze zahraničí (nižší cena, lžiska ve vnitrzemí) rpa: Mexický záliv, Texas, Aljaška. Největší dvzce rpy ze zahraničí!! diverzifikace dvzu: z více zdrjů, minimalizvat závislst na jednm reginu (Nigérie, Venezuela, JZ Asie - z těcht důvdů splupráce i s nedemkratickými režimy, navzdry bji za světvu demkracii ) kvy: vnitrzemí- Skalnaté hry železná ruda: Velká jezera: Chicag hutnictví černé uhlí: Apalačské phří 2

3 průmyslvé reginy: severvýchd USA: nejstarší blast, u Velkých jezer, velká města, vyská kncentrace byvatel, ½ prdukce země, prpjení výrby s Kanadu, železná ruda hutnictví strjírenství - Detrid (Frd), Generals Mtrs, elektrnika N. Y.: glbální metrple, finanční centrum světa, cestvní ruch, sídl OSN západ USA: prudký růst Kalifrnie. HDP vyšší než Francie, V. Británie Sillicn Walley: brvská kncentrace hi-tech brů: infrmační technlgie: Ggle, Apple, Dell, Hewlet Packard, Yah, Xerx Seattle: Being, zbraně, ldě, letadla, Micrsft, ksmický průmysl jihvýchd USA: chemie, rpa, textil - bavlna, nejvlivnější rpné splečnsti světa (TEXACO, EXXON) Atlanta: Cca Cla, McDnald, CNN zemědělství: 2 % eknmicky aktivních byvatel, (1 zemědělec uživí 500 lidí!!) vyský stupeň mechanizace, sptřeba hnjiv, geneticky upravené pldiny, 15 % prdukce světa specializace reginů na pldiny tzv. pásy (angl. Belt) crn belt: Ohi, Indiana, kukuřice, zelenina, chv sktu wheat belt: pšenice, na S a J lemuje kukuřičný pás, (Kansas. S. a J. Dakta) cttn belt: J a JV USA, subtrpický pás: bavlna, tabák, i rýže Kalifrnie: citrusy, vín, mandle histrie: d pčátku 17. stletí sidlvání Američany r zalžena 1. sada, pstupně 13 sad = základ USA r.1776 deklarace nezávislsti, zahájení expanze na západ k Pacifiku ( G West Yung Man! ) v 19. stl dkupení Kalifrnie a Aljašky d Ruska, Luisiany d Francie, dbytí JZ ve válce s Mexikem hranicí řeka Ri Grande něklik přistěhvaleckých vln (Angličané, Irvé, Němci, Nizzemci, Pláci, Japnsk, Mexik) značení Melting Pt = tavící ktel nárdů Mexik státní zřízení: federální republika, prezident Felipe Calderón hlavní měst: Ciudad de Méxic státní správa: 31 států měna: pes přírdní pdmínky: d severu k jihu Krdillery: Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental středem prbíhá vulkanické pásm (zemětřesení) nížiny jen pdél mře a na plstrvě Yucatán sever a střed puště a plpuště 3

4 pdnebí: většina Mexika leží v subtrpickém pásu, jen jižní část v pásu trpickém nárdnstní slžení: 60% mestici (míšenci bělcha a indiánky), 23% bělši, 17% indiáni (půvdní byvatelé Aztékvé a Mayvé) nábženství: 90% katlíci, 6% prtestanti úřední jazyk: španělština d 80. let 20. stletí byl Mexik zastalu zemí, převládal zemědělství, nyní nvě industrializvaná země, USA využívá levné pracvní síly těžba: stříbr, měď, rpa a zemní plyn (firma PEMEX), strjírenství, textilní průmysl průmysl: investři z USA (mntážní dílny) závislst na USA, 80% výrbků míří d USA zemědělství: kukuřice, pšenice, fazle, bavlna, nejvyspělejší blast: území hlavníh města nejchudší: Chiapas (Indiáni) rganizace N.A.F.T.A.: severamerická zóna vlnéh bchdu (Kanada + Mexik + USA), zrušen cl, prpjení eknmik Kuba státní zřízení: scialistická republika, předseda rady státu a předseda rady ministrů Raúl Castr Ruz jediný levicvý stát na západní plkuli hlavní měst: Havana měna: Kubánské pes nárdnstní slžení: puze Kubánci nábženství: ateisté, katlíci (ficiální čísla nejsu) úřední jazyk: španělština přírdní pdmínky: Kuba je největším strvem sustrví Velké Antily většina pvrchu: nížiny pdnebí: trpické průmysl: těžební (nikl, rpa), bitechnlgický zemědělství: cukrvá třtina, káva služby: turistika bhaté státy: Kajmanské strvy, Bahamy 4

5 Jižní Amerika - přírdní pdmínky, byvatelstv, těžba survin, eknmika, plitický systém, identifikace sučasných prblémů přírdní pdmínky: Guyanská a Brazilská vysčina (nejstarší jádr kntinentu) celé západní pbřeží: phří Andy (na území Mexika, Peru a Blívie se jejich západní a výchdní pásma d sebe vzdalují a tvří náhrní plšiny) nížiny: Amaznsk-rincká a Laplatská na jihu: Patagnská plšina nejvyšší hra Acncagua 6959 m nejdelší řeka světa Amaznka 7050 km (i největší pvdí) v Amaznii největší trpický prales světa nejvyšší činná spka Guallatiri 6060 m nejvyšší vdpád světa Salt Angel v Guyanské vysčině 979 m nejhlubší kaňn světa Valle de Clca 3200 m v jižním Peru vymezení reginu jedná se subkntinent Jižní Amerika, který je ddělen d pevninské Střední Ameriky Panamsku šíjí, resp. státní hranicí mezi Panamu a Klumbií; je mýván Atlantickým ceánem, Tichým ceánem a Karibským mřem v Jižní Americe je 12 nezávislých států (Argentina, Blívie, Brazílie, Ekvádr, Guyana, Chile, Klumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay, Venezuela) a závislá území (Falklandy, Francuzská Guyana, Jižní Gergie a Jižní Sandwichvy strvy) byvatelstv rasvá struktura: d 16. stletí prbíhaly velké změny v půvdní struktuře byvatelstva; úbytek (téměř vymizení) Indiánů, růst pčtu Evrpanů a černchů, pzději i asijských přistěhvalců, silné míšení byvatelstva všech tří ras; dnes nejpčetněji zastupeni mestici a mulati jazykvá struktura: vyplývá z bdbí klnizace; převažují španělsky mluvící státy (úřední jazyk), v Brazílii prtugalština, v Surinamu hlandština; místě i jak úřední řeč indiánské jazyky, závislá území užívají jazyk klnizátra nábženská struktura: taktéž vyplývá z klniálníh bdbí, převážně se jedná státy ve sféře vlivu Španělska a Prtugalska křesťanských katlických evrpských mcnstí; prt je převládajícím nábženstvím jihamerickéh kntinentu křesťanství, resp. katlicismus sciální struktura: existují velké rzdíly mezi jedntlivými státy a uvnitř států mezi reginy, velké rzdíly mezi skupinami byvatel plitická nestabilita států brzdí eknmický rzvj a růst nekntrlvaný a masvý přesun venkvské chudiny d průmyslvých center (velkých měst), který je veden tuhu p lepším živbyt, následně způsbuje extrémní růst pčtu byvatel velkměst 5

6 vláda a místní rgány nemhu zajistit ani minimální živtní standard; prhlubují se sciální rzdíly a rzdíly v živtní úrvni (vznik chudinských čtvrtí), rste kriminalita a míra tzv. sciálně patlgických jevů hspdářství: značné reginální rzdíly v hspdářské úrvni států; vyspělé státy (Brazílie) vers. rzvjvé, chudé, zastalé (Blívie) u všech států se bjevují prvky charakteristické pr hspdářství méně rzvinutých států (převaha těžebníh průmyslu, nedstatečně rzvinutá energetika a černá metalurgie, vývz cenných survin, mnkulturní zaměření zemědělské výrby a její pměrně nízká prduktivita, přítmnst zahraničních mnplů, vyská zadluženst) mezi základní prblémy patří zajištění ptravin pr vlastní byvatele (dváží se až 80 % ptřeby bilí) státy jsu členy různých integračních sdružení, mezinárdních rganizací: OSN, OAS, OPEC, ALADI, Andské splečenství ve všech latinskamerických zemích prbíhá hspdářský rzvj z územníh hlediska značně nervnměrně, nejvyššíh stupně rzvje dsáhly silně urbanizvané, vesměs pbřežní blasti s dbru dpravní infrastrukturu a kvalifikvanu pracvní silu (blast mezi Sa Paul a Sants, Curitiba a Bel Hriznte v Brazílii; blast Buens Aires v Argentině; území mezi Santiag a Valparaís v Chile; Maracaib ve Venezuele) těžba nerstných survin a průmysl: hnědé uhlí v Brazílii rpa v severzápadní Venezuele, Ekvádru, na jihu Argentiny, v Brazílii, zemní plyn ve Venezuele zásby a těžba železných rud v Brazílii (Brazilská vysčina), Venezuele, Chile, Peru zpracvatelský průmysl lkalizván d velkých měst a jejich aglmerací; zakládána i nvá průmyslvá střediska, pkud existují výhdnější lkalizační faktry z dalších dvětví se uplatňuje průmysl těžební, ptravinářský, textilní, chemický a petrchemický, kžedělný a buvnický zemědělství, lesnictví, ryblv: vhdné půdní a klimatické pdmínky (mim nejzazšíh jihu, blastí trpických pralesů a hrských blastí) umžňují pěstvat všechny hlavní pldiny a v mnha latinskamerických zemích sklízet úrdu i něklikrát d rka jsu zde i rzsáhlé blasti vhdné pr chv hspdářských zvířat (hlavně sktu) vyský pdíl (přes 30 %) eknmicky aktivních byvatel zaměstnaných v zemědělství, nízká prduktivita práce dvě třetiny prdukce připadají na rstlinnu výrbu, asi čtvrtina prdukce se vyváží (i přes nesběstačnst zemí v zajištění ptravin) Argentina vede v prdukci pšenice (bilnice) Brazílie vede v prdukci rýže, kukuřice, kávy (splu s Klumbií), kakaa, banánů, cukrvé třtiny a bavlny dále se sklízejí sójvé bby, kasava (manik), brambry a batáty, luštěniny, lejnaté pldiny, citrusy a ananasy, tabák, vinné hrzny, kksvé řechy a mnh dalších pldin živčišná výrba je rzvinuta na jihu a jihvýchdě Jižní Ameriky (Argentina, Uruguay, Brazílie), převažuje chv sktu a kní, v hrských blastech And chv vcí a lam 6

7 Brazílie státní zřízení: republika, prezident Luiz Ináci Lula da Silva hlavní měst: Brasília měna: brazilský real nárdnstní slžení: Brazilci (přes 50% ptmci přistěhvalců evrpskéh půvdu, přes 40% africkéh a míšenéh půvdu, půvdní indiánské byvatelstv 0,5 %) nábženství: 92% křesťanství úřední jazyk: prtugalština brvské přírdní zdrje (železná ruda, mangan, hliník, cín, zlat), ale velké zadlužení hutnictví, strjírenství (Bel Hriznte) zemědělství: masivní investice d výzkumu a technlgií, zvýšení prduktivity největší světvý prducent cukru a alkhlu na bázi cukrvé třtiny a kávy 1. míst v exprtu sóji, hvězíh a kuřecíh masa a tabáku bavlna, kukuřice, rýže, vce, kaka, řechy, vepřvé mas a ryby Argentina státní zřízení: republika, prezidentka Christina Fernándes hlavní měst: Buens Aires měna: argentinské pes nárdnstní slžení: Argentinci 95%, (Španělé, Italvé, Němci) nábženství: 90% křesťanství úřední jazyk: španělština autmbilvý a chemický průmysl, ptravinářský průmysl zemědělství: sója, kukuřice, slunečnice, bilí, tabák, chv dbytka Peru státní zřízení: republika, prezident Alan García Pérez hlavní měst: Lima měna: peruánský nuev sl úřední jazyk: španělština bhatá naleziště mědi, stříbra, železné rudy pastevectví, cukrvá třtina, bavlna Chile státní zřízení: republika, prezidentka Michellet Bachelet hlavní měst: Santiag de Chile měna: Chilské pes úřední jazyk: španělština 7

8 těžba mědi, zlata, stříbra ryblv, bilí, kukuřice Klumbie státní zřízení: republika, prezident Alvár Uribe Veléz hlavní měst: Bgtá měna: Klumijské pes úřední jazyk: španělština slabé zemědělství = silný terrismus (partyzánské jedntky, únsy) sevní plchy díky vymýcení kkvých plantáží se rčně zvyšují cca 220 tisíc ha bchd s drgami Venezuela státní zřízení: republika, prezident Hug Chávez Frías hlavní měst: Caracas měna: blívar úřední jazyk: španělština významné zásby rpy a zemníh plynu, železné rudy rpný průmysl káva, kaka, kukuřice, rýže, banány 8

9 Austrálie a Oceánie - přírdní pdmínky, reginalizace, eknmika, plitický systém Austrálie histrie: název dvzen z lat. australis = jižní. Vychází z plhy kntinentu a pvěsti neznámé jižní zemi (terra australis icgnita) v r bjevil Hlanďan Abel Tasman Nvý Zéland (nevystupil na pbřeží) v r dplul k břehům Austrálie James Ck zprvu britská trestanecká klnie státní zřízení: knstituční mnarchie federativníh typu, králvna Alžběta II., kteru zastupuje generální guvernér generálmajr Michael Jeffery hlavní měst: Canberra státní správa: 6 států, 2 teritria Nvý Jižní Wales: hlavní měst Sydney Victria: Melburne Queensland: Brisbane Jižní Austrálie: Adelaide Západní Austrálie: Perth Tasmánie: Hbart Teritrium australskéh hlavníh města: Canberra a klí Severní teritrium: hlavní měst Darwin měna: australský dlar vyský pdíl urbanizace, ve městech žije 90%l lidí přírdní pdmínky: malá členitst, jen na severu Yrský plstrv a na jihvýchdě je průlivem ddělená Tasmánie severvýchdní pbřeží lemuje největší králvý útvar na Zemi: Velká útesvá bariéra na celém výchdním pbřeží: Velké předělvé phří (nejvyšší bd Munt Ksciusk 2228 m) ½ Austrálie je bezdtkvá blast (creeky: kryta řek jen bčas naplněná vdu) flóra a fauna: dlišná d jiných kntinentů (izlvaný vývj), nevyvinuli se zde savci (jen krysy a netpýři), endemické druhy: vačnatci, ptakpysk, pštrs emu, ježura, dřevina eukalyptus (blahvičník) pdnebí: většina území leží v subtrpickém pásu část Qeenslandu (sever) leží v trpickém pásu nárdnstní slžení: 70 % ptmci britských a irských přistěhvalců 15 % přistěhvalci z statních evrpských nárdů 12 % přistěhvalci asijskéh půvdu 2 % půvdní byvatelé - Austrálci nábženství: 28% katlíci, 24% anglikáni, 10% metdisté, 10% presbyteriáni, úřední jazyk: angličtina 9

10 jedna z nejvyspělejších zemí světa, vyská živtní úrveň strukturu se pdbá rzvjvým zemím (výrazný exprt survin: černé uhlí, železná ruda, bauxit, uran, z pldin: pšenice) průmysl sustředěný ve velkých městech zemědělství je vysce prduktivní: chv vcí, exprt vlny a skpvéh masa Oceánie strvy spečnéh neb králvéh půvdu pdnebí trpické plantážní zemědělství Melanésie (na sever a severvýchd d Austrálie) např. strv Nvá Guinea Mikrnésie: malé králvé strvy např. Mariany, Marshallvy strvy Plynésie (výchd) např. Nvý Zéland, Havajské strvy Nvý Zéland vyspělý stát půvdní byvatelé Marvé mderní zemědělství: chv vcí, sktu, pěstvání vce vývz cestvní ruch (krásná přírda) 10

11 Afrika - přírdní pdmínky, vymezení reginů - srvnání, byvatelstv, histrický vývj, prblémy histrie: na knci 19. stletí je téměř celý svět rzparcelván, mim Afriku (malá členitst pbřeží, nesplavnst řek nevhdné pdmínky pr přistávání ldí) v letech prběhla tzv. rvačka Afriku, ta pstupně klnizvána evrpskými velmcemi s výjimku Etipie (ta si vymhla nezávislst) Evrpané narušili Afričanům běh živta (umělé hranice), vyvážejí nerstné bhatství a dvážejí předražené zbží Afričané nemají přístup ke vzdělání rk 1960 = rk Afriky = deklnizace Islámská Afrika sever: Mark, Alžírsk, Tunisk, Libye, Egypt, Súdán Sahara přírdní pdmínky: pbřeží na severu má středmřské klima, jinak většinu území zaujímá největší pušť světa Sahara suché hrké pdnebí v puštích leží řada bčasných slaných jezer tzv. štů (největší Čadské jezer) a suchých říčních kryt tzv. vádí asi 1/3 rzlhy Afriky tvří bezdtkvé blasti (velký výpar), u řek převládá dešťvé napájení byvatelstv: převažují Arabvé (avšak půvdními byvateli jsu Berbeři) a jejich nábženství islám největší zalidnění má Egypt velké rzdíly mezi státy ve střední délce živta (např. Tunisk 68 let X Niger 46 let) velké rzdíly mezi státy severní Afriky (krmě Súdánu) a vnitrzemím rpa a zemní plyn: Alžírsk, Libye, Egypt zemědělství: v deltě Nilu se pěstuje rýže, bavlna, bilí, cukrvá třtina cestvní ruch: Egypt, Tunisk saharské státy: velmi špatné pdmínky dezertifikace (rzšiřvání puští: Sahara se rzšiřuje něklik desítek metrů rčně) chv vcí, kz a velbludů subsaharská Afrika - jižně d Saharské puště až p JAR přírdní pdmínky: základ reliéfu tvří Africký štít, který se rzlámal na kry silné tektnické phyby vznik riftů, lávvých plšin a spečných kuželů (nejvyšší Kilimandžár Uhuru 5895 m), nejnižší plhy riftů jsu vyplněny jezery (největší Ukereve) 11

12 klima je trpické trpický pás: na pbřeží Guinejskéh zálivu vlhk, trpické deštné lesy vlhké trpy: pralesy střídavě vlhké trpy: puze dvě bdbí: sucha a vlhka savana: travnatá rvina s jedinělými strmy (bababy, akácie), slni, žirafy, zebry sahel: blast mezi Saharu a savanu přelidnění, nejchudší státy, chv dbytka Mauretánie, Senegal, Mali, Burkina, Niger, Čad, Súdán, Etipie říční síť: hustá v pvdí Knga, další velké tky: Niger, Zambezi (Viktriiny vdpády), Orange byvatelstv: negridní rasa: dvě základní skupiny: Súdánci a skupina Bantu nepčetné skupiny: Pygmejvé (nízký vzrůst, v knžské pánvi), Paleafričané: Htentti, Křváci v nábženství hraje významnu rli animismus nejchudší makrregin na světě přirzený přírůstek 3% velká kjenecká úmrtnst 10%, nízká naděje na džití 40 let děti d 18 let tvří 45% ppulace hladmry (bludný kruh hladu: hlad nevýknnst nemc velká část lidí žije pd hranicí chudby (méně než 2 dlary na den) nevzdělanst 40 50% lidí negramtných 61% lidí pracuje v priméru (zemědělství): samzásbitelské plantážní: za mzdu (exprt: káva, kaka, pdzemnice lejná) rzsáhlá krupce a zvůle úřadů etnické čistky (rzdělení hranic v dbě klnizace, které nerespektval etnické hranice (Rwanda, Brundi) rpa: Guinejský záliv (Nigérie, Angla) diamanty, zlat: Sierra Lena, Ghana, Btswana, Kng měď: Kng, Zambie Jihafrická republika hlavní měst: Pretria Kapské měst: 3 miliny byvatel, velké kntrasty, brvská kriminalita 12

13 před příchdem Evrpanů Křváci, Khinvé, pzději bantuské kmeny v r dplul k břehům dnešníh Kapska Prtugalec Bartlme Diaz prvními evrpskými sadníky v 17. stletí Hlanďané tzv. Búrvé (z hl. ber = farmář), p búrských válkách území vládli Britvé v r ve vlbách zvítězila Nárdní strana spjená s režimem apartheidu d rku 1994, kdy byl prezidentem zvlen Nelsn Mandela apartheid: (z hlandštiny) rasistická plitika tzv. ddělenéh sužití byvatel různých ras ddělení dpravních prstředků, černšské byvatelstv neměl přístup d restaurací, kin, parků, pláží, škl, nemcnic JAR je nejvyspělejší stát Afriky, má vyspělý a mderní průmysl, dbře vyvinuté služby surviny: černé uhlí, uran, diamanty, zlat cestvní ruch: Safari, Kapské měst, Nárdní park nábženství: křesťanství 13

14 Jihvýchdní a Výchdní Asie - přírdní pdmínky, byvatelstv, srvnání hspdářskéh vývje, pstavení ve světě Jihvýchdní Asie: přírdní pdmínky: plstrv Zadní Indie: hrská pásma na strvech častá vulkanická činnst a zemětřesení tajfuny pdnebí: vlhké trpy (mnzuny) značná pestrst jazyků a nábženství, etnik a kultur vlivy dvu nejstarších civilizací světa: Číny a Indie klniální minulst: Filipíny (USA), Indnésie (Niz.), Barma (VB), Vietnam, Las, Kambdža (Francie) p 2. světvé vílce se klnie pstupně samstatnily Singapur hlavní měst: Singapur finanční, bchdní a dpravní centrum s velku kncentrací služeb vyská živtní úrveň, mimřádná čistta rientace na nejvyspělejší technlgie, rafinerie Brunej hlavní měst: Bandar Seri Begawan sultanát Malajsie hlavní měst: Kuala Lumpur nvě industrializvaná země d 90. let sustředění na vývz zemědělských pldin (kaučuk) a na vývz cínu a rpy stát byl chudý a zastalý, diktatura pstupně liberalizace trhu, pád diktatury, vývz: mderní výrbky značné reginální rzdíly Thajsk hlavní měst: Bangkk druhé největší měst je 40x menší v pčtu byvatel značná část příjmů z cestvníh ruchu Indnésie hlavní měst: Jakarta strvů, nejlidnatější muslimská země půvdně klnie Prtugalska, pak Nizzemska, p 2. světvé válce samstatnění nejedntný stát i z hlediska nárdnstních skupin exprt: kaučuk, dřev, rpa, zemní plyn strv Jáva: patří mezi největší strvy hustta zalidnění 2000 byvatel /km² 14

15 lidé žijí puze v nížinách strv Sumatra: černé uhlí Vietnam hlavní měst: Hanj 85% buddhismus vietnamská válka d r. 1975: Severní Vietnam (kmunisti) X Jižní Vietnam, kmunisti chtěli bě země silu spjit, cž se jim pdařil v r vznikla Vietnamská scialistická republika Američané ve Vietnamu pužili více munice, než byl sptřebván všemi účastníky 2. světvé války dhrmady ve francuzských legiích d rku 1954 velice úspěšně služil něklik praprů slžených z příslušníků německých SS a Wehrmachtu, kteří se tak vyhnuli pválečným sudům širká průmyslvá základna (kvalita je nízká) kpírvání čínskéh systému (vznik eknmických zón) Las hlavní měst: Viangchan izlvaná, zastalá země pěstvání rýže (závislst na pčasí) Kambdža hlavní měst: Phnmpenh nejchudší v reginu Rudí Khmérvé: ultralevicvá rganizace (Pl Pt - brutální terr, dsuzen k dživtí), u mci v letech vystěhvávání měst, prnásledvání intelektuálů, ppravy, hladmry Barma hlavní měst: Rangún vjenská vláda (junta) gencida, prušvání lidských práv rýže, kaučuk, pium Filipíny: hlavní měst: Manila křesťanství, pestré slžení byvatel, separatismus spky pdsuvání ceánské desky pd asijsku Výchdní Asie Japnsk státní zřízení: knstituční mnarchie, císař Akihit hlavní měst: Tókjó měna: jen nárdnstní slžení: 99% Japnci nábženství: šintismus, buddhismus šintismus: plyteistické nábženství s kultem předků a slunce 15

16 úcta k druhým, k přírdě i k sbě samému úřední jazyk: japnština 120 milinů byvatel, minimální kjenecká úmrtnst, střední délka živta: muži 77, ženy: 84 výchdní pbřeží Hnšú: největší kncentrace byvatel, 54 mil. megaplis Tkajdó přírdní pdmínky: země leží na rzhraní dvu litsférických desek častá zemětřesení, výskyt spek (Fudžisan 3776 m) strvy: (d severu) Hkkaidó, Hnšú, Šikku, Kjúšú hrnatá země, 66% pkrývají lesy pdnebí: ceánské, vlhké, mnzunvé 11% DPH světa se vyprdukuje v Japnsku pdpra vzdělávání, výzkumných ústavů ZAIBECU: bří firmy zabývající se celu škálu dvětví, splupráce s vyskými šklami elektrnika: zapjvání pčítačů d výrby dpravní prstředky: 1. míst ve výrbě sbních autmbilů, ldí 20% veškeré výrby je realizvaná v zahraničí (Čína, Filipíny, ČR) nedstatek nerstných survin, 99% se dváží (Austrálie) výrbky:yamaha, Cann, Suzuki, Sny, Mitsubishi, Tyta, Hnda zemědělství: mál úrdné půdy, ptraviny se dváží, malé rdinné farmy přední míst v ryblvu dprava: nejhustší a nejmdernější síť největší pdmřský tunel Seikan (mezi Hnšú a Hkkajdó, 53,9 km) histrie: d plviny 19. stletí naprstá izlace pté prnikání USA a evrpských velmcí westernizace Japnska bdbí Meidži ( ): prudká mdernizace, zrušena třída samurajů expanze d zahraničí knec 2. světvé války : USA zahajují prces demkratizace a demilitarizace, zárveň pskytují finanční výpmc i mderní technlgie Čína státní zřízení: republika, prezident Hu Jinta hlavní měst: Peking měna: jüan nárdnstní slžení: 92% Chanvé (etničtí Číňané) + 55 dalších nárdnstí (Tibeťané, Ujgurvé...) nábženství: buddhismus, taismus úřední jazyk: čínština (mandarínština) 1,3 miliardy byvatel: plitika jednh dítěte (preferuje se syn) 16

17 ve 30. letech byl přirzený přírůstek 3,3% dnes nedstatek žen, kriminalita přírdní pdmínky: západní část: vyskhrská pásma (Himálaje, Karákram), náhrní plšiny (Tibetská), Džungar, pušť Gbi 3% byvatel země střední část: Severčínská hrnatina, v Sichuánské pánvi a u řek větší hustta zalidnění výchdní část: Velká čínská nížina, největší zalidnění, velkměsta, průmysl pdnebí: sever: mírný pás střed: subtrpický pás jih: trpický pás p smrti Ma Ce-tunga r se kmunistická strana udržela, ale uvlňuje pstupnými krky eknmiku na začátku 90. let začala Čína v přímřských blastech zřizvat zvláštní eknmické zóny a tevřené přístavy (nižší daně, bezcelní dvz survin, mntážní závdy levná pracvní síla) výrba autmbilů, elektrniky, výpčetní techniky každá velká firma má dnes pbčku v Číně (Micrsft) textilní průmysl prblémy: zemědělství: histrie: přes velké zásby uhlí, rpy atd. je energeticky nesběstačná (angažvání se v Africe) 80% energie z tepelných elektráren (největší přehrada Tři sutěsky) 1/3 vdy je znečištěná v mírném pásu: pšenice, kukuřice, bavlna, sója v subtrpickém pásu: rýže (světvá bilnice), citrusvé pldy, čaj, drůbež, vepři v trpickém pásu: ananas, kaučuk na výchdě: vce, kzy, velbludi 1.jedntný stát v r. 221 př. n. l. dynastií Čchin stletí:jedna z nejvyspělejších civilizace na světě r vyhlášena republika před 2. světvu válku se země rzdělila na dva tábry: kmunisti X nacinalisté v letech prběhla mezi těmit tábry bčanská válka, kmunisti zvítězili, nacinalisti byli vytlačeni na strv Taiwan v čele státu Ma Ce-tung a zahájil brutální plitiku velkých skků : 1. velký skk: zemědělci přinuceni pustit svá ple a pracvat v průmyslu, rdinný zemědělský systém byl nahrazen gigantickými družstvy hladmr (zemřel 20 milinů lidí) 2. velký skk: kulturní revluce v masvém měřítku dcházel k burání histrických staveb, čehž se účastnili i zfanatizvaní mladí lidé. Dcházel k masvému lynčvání dpůrců. Vše staré měl být zničen. 17

18 d rku 1958 byla Čína pevnu sučástí výchdníh blku, p smrti Stalina změna dšl k rzklu se SSSR Tibet legenda praví, že první Tibeťané pcházejí ze spjení bryně Sinm a sla, který byl reinkarnací bha Chenresi. Etngrafvé jsu th názru, že byvatelé Tibetu představují ptmky kčvných Qiangů klem rku 600 n. l. začal agresivní rzšiřvání říše, v r. 763 n. l. tibetská vjska dknce dbyla čínské hlavní měst ve 13. stletí byl Tibet pd nadvládu mnglskéh císaře ve 14. stletí Mngly prazili Číňané a Tibet získal nezávislst až d rku 1642, kdy d země pět vtrhli Mnglvé v průběhu 19. stletí se země stále více uzavírala, a t hlavně ze strachu před rzpínavstí Ruska a Británie v r vytvřili kmunisté Čínsku lidvu republiku a představili svůj záměr svbdit utlačvané a vykřisťvané Tibeťany a pětvně je přičlenit k jejich velké vlasti v říjnu 1950 napadla lidvá svbzenecká armáda výchd země, Tibet pak pd nátlakem v rce 1951 pdepsal smluvu mírvé integraci v rce 1959 byl krvavě ptlačen pvstání ve Lhase (zemřel lidí) Číňané bsadili tibetské úřady, dcházel k masvému ničení nábženských památek v sučasnsti je jakákliv pzice nemilsrdně ptlačena, ve věznicích se nachází až 700 plitických vězňů pdle právníků z Haagu je Čína vinna gencidu Asijští tygři I.vlna, 70. léta: Jižní Krea, Taiwan II.vlna, 90. léta: Malajsie, Thajsk až d rku 70., 80. let 20. stletí byly tyt země zastalé a nedemkratické. Mají surviny, ale minimum průmyslu. pté změna plitickéh systému, země se tevírají světu vytvření tzv. tevřených blastí na pbřeží, kde mhu zahraniční firmy bez mezení pdnikat a mají daňvé úlevy vytváření vědeckých a výzkumných parků 18

19 Jižní Asie a Antarktida - přírdní pdmínky, byvatelstv, eknmika, těžba survin, plitický systém identifikace sučasných prblémů jižní Asie přírdní pdmínky: náhrní plšina Dekan (vnitrzemí): značné nerstné bhatství: měď, želez, zlat) hrská pásma Himálaje (sever): největší na světě: všechny smitisícvé vrchly planety Indganžská nížina: největší suvislá náplavvá nížina světa, d Bengálskéh zálivu silné trpické buře, tajfuny, tsunami rzsáhlé záplavy velké řeky: Indus, Ganga, Brahmaputra (delta Gangy a Brahmaputry: nejúrdnější půda) pdnebí: na jihu trpické mnzunvé s dvěma rčními bdbími (letní mnzun: četné srážky, zimní mnzun: suchý) Himálaj má vyskhrské chladné klima s velkými sněhvými srážkami v bdbí letníh mnzunu ve vnitrzemí je such (pušť Thar) Indie histrie: d r sučást Britské říše d r rzpad klnie na 2 země: Indie Pákistán (Výchdní a Západní) státní zřízení: republika, prezidentka Pratibha Devisingh Patil hlavní měst: Nvé Dillí státní správa: svazvé státy měna: rupie nárdnstní slžení: mnhnárdnstní stát (Hindustáni, Bengálci, Uríjci, Tamilvé, Telugvé, Mundvé atd.) nábženství: 82% hinduismus, 12% islám, 3% křesťanství, 2% sikhismus úřední jazyk: angličtina, hindština a dalších 15 jazyků hspdářský růst (+ 10% HDP) sptřební průmysl: výrba autmbilů, mtcyklů, sptřební elektrniky, pčítačvých systémů a bíléh zbží textilní průmysl, zpracvání drahých kamenů a výrba šperků, výrba sftwaru, výrba celi, cementu (2. na světě) zemědělství: 65% eknmicky aktivních byvatel (čaj, rýže, káva, přírdní kaučuk, vce, zelenina 19

20 hinduismus: vznik před více než 4000 lety, nemá žádnéh zakladatele, uctívá rzsáhlý panten bhů všichni bhvé a veškeré tvrstv jsu sučástí univerzálna nazývanéh Brahma Brahma: nejvyšší jsucn, čisté bytí, čistá rzkš a čistý intelekt Višnu: chránce, síla, která drží phrmadě Vesmír Šiva: ničitel, destruktivní síla, plný prtikladů: je zdrjem zrzení i zániku Kálí: symblizuje put se smrtí Ganéša: bůh štěstí karma: určuje příští zrzení v závislsti na sučasných činech (myšlení i mluvení) byvatelstv se dělí d 4 varn (varna = barva) + nedtýkatelní (tmavší pleť, spdina) 1. bráhmani: kněží 2. kšatrijvé: válečníci a panvníci 3. vaišvé: bchdníci, řemeslníci, zemědělci 4. šúdrvé: služí statním kastám kasta: dělí byvatelstv pdle pvlání varna i kasta je určena už při narzení a d knce živta se nemění v r kastvní systém zrušen (existuje v dlehlých místech) Pákistán histrie: když v rce 1947 vznikla nezávislá Indie, dtrhl se d britské klnie i islámský Pákistán, tvřený dvěma částmi vzdálenými d sebe 2000 km pdřízený Výchdní Pákistán se v r samstatnil pd názvem Bangladéš státní zřízení: republika, prezident Parvíz Mušaraf hlavní měst: Islámábád státní správa: prvincie měna: rupie nárdnstní slžení: 60% Paňdžábci, 14% Paštuni, 12% Sindhvé nábženství: Islám 97 % (z th sunnité 77%, šíité 20%) úřední jazyk: urdština, angličtina textilní výrba a exprt: bavlna, juta 44% EAO pracuje v zemědělství: pšenice, rýže, cukrvá třtina kašmírský knflikt: Kašmír je histrické území a bývalé knížectví v Himálajích, dnes nárkvané a spravvané Indií, Pákistánem a částečně Čínu indická vláda pvažuje celé území za sučást Indie a t včetně území spravvanéh Pákistánem na druhé straně Pákistán neuznává indicku svrchvanst ani nad územím, které je mmentálně pd indicku kntrlu Pákistán nenárkuje Kašmír přím jak sučást svéh území, ale prhlašuje, že sudu Kašmíru by měli svbdně rzhdnut jeh byvatelé. 20