OTEVŘENÝ OCEÁN VOLNÁ VODA
|
|
- Zdeněk Sedlák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OTEVŘENÝ OCEÁN VOLNÁ VODA Vertikální členění NÁPLŇ TÉTO LEKCE Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů Ekologický význam daného biotopu primární produkce, životní prostředí Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství ČZU v Praze petrtyl@af.czu.cz home.czu.cz/petrtyl/ Ukázka typických organismů, kteří jsou součástí tohoto biotopu BATYMETRICKÝ PROFIL Otevřený oceán (volná voda) tvoří největší světový biotop. Zahrnuje 4 základní prostředí, která jsou oddělena převážně podél vertikálního gradientu: Epipelagiál ( 200m) Prosvětlené s rozumným tlakem Mesopelagiál ( 1000m) Málo světla + větší tlak Bathypelagiál ( 4000m) Žádné světlo + velký tlak Abysál (do cca 100m nad dnem) Žádné světlo + velký tlak Hadál (nejhlubší mořské příkopy) dno EPIPELAGIÁL Do hloubky cca 200 m proniká sluneční záření a umožňuje fotosyntézu mikroskopických autotrofních producentů fytoplankton. Dál od pobřeží bývá v této vrstvě nedostatek limitujících živin (N, P, Fe,..) což omezuje primární produkci. V průběhu jara a léta dochází v některých pobřežních oblastech k obohacení horních vrstev vody o živiny (upwelling). Tento živinový přínos umožní masivní rozvoj fytoplanktonu, který vede k zmnožení biomasy zooplanktonu (včetně medúz, klanonožců, krilu a směsi larev různých skupin živočichů), který následně umožní růst planktonožravých ryb (ančovičky a sardinky). Malé ryby nasytí větší predátory včetně žraloků, tuňáků, hlavonožců, mořských savců či ptáků. Přes trus a mrtvoly se živiny pomocí bakteriální smyčky uvolňují zpětnazačátek potravního řetězce. Miloslav Petrtýl 2013, ČZU, FAPPZ, KZR EPIPELAGIÁL ORGANISMY VOLNÉHO MOŘE Tuňák (Euthynnus affinis) plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) Měsíčník svítivý (Mola mola) Foto: Daniel Botelho Autor: Uwe Kils krunýřovka krillová (Euphausia superba) Chrysaora fuscescens 1
2 MEZOPELAGIÁL MEZOPELAGIÁL Od hranice epipelagiálu do hloubky cca m. Limitované množství světla nedostačuje potřebám fotosyntézy fytoplanktonu či rostlin. Mnohorybvtétozóně má zvětšené oči, dlouhé ostré zuby, široce rozebíratelná ústa a flexibilní tělo s roztahovatelným žaludkem. To jim umožňuje spolknout kořist větší, než jsou oni sami. Bývá zde koncentrováno více živin než těsně u hladiny, proto se do této zóny vydává i mnoho větších predátorů na lov (hlavonožci, ozubení kytovci). Množství organizmů z různých taxonomických skupin, jako ryby hlubinovky (Myctophiformes), žabernatky (Ctenophora) či krakatice (Pyroteuthidae), si vyvinuly bioluminiscenci jako vlastní zdroj světla. Enypniastes (pelagický sumýš) Acanthonotozoma inflatum red bull Stomiidae Scaleless Dragonfish BATYPELAGIÁL Batypelagiál Od hranice mezopelagiálu do hloubky cca m. Není zde žádné světlo Mnoho organismů vtétozóně má redukované oči, dlouhé ostré zuby, široce rozebíratelná ústaaflexibilnítělo s roztahovatelným žaludkem. Jejich potravou jsou převážně zbytky rostlin a organismů, které se propadají vodním sloupcem z mělkých vrstev. Velcí hlavonožci zde občas loví pomalu plovoucí ryby a za nimi se vydávají vorvani. Viz prezentace Hluboký oceán Opisthoproctus soleatus bareleyed fish Leskyně skvrnitá (Lampris guttatus) ABYSÁL PELAGICKÁ SPOLEČENSTVA OCEÁNU Nejhlubší část vodního sloupce ohraničena ze spodu mořským dnem. Žádné světlo + enormní tlak. Prostředí je obýváno medúzami, rybami, korýši a měkkýši, kteří jsou adaptovaní na příjem detritu (rozkládající se organická hmota). Mnoho druhů s bioluminiscencí, některé jsou černé či červené což je činí neviditelnými Viz prezentace Hluboký oceán Laparidae snailfish foto: wikipedia 2
3 VOLNÝ OCEÁN DRUHOVÁ DIVERZITA Neexistence specializovaných vztahů => Malá biodiverzita v otevřených mořích Krátký potravní řetězec s několika málo druhy Jen cca 5000 druhů organismů v mořském pelagiálu Celkem se v mořském prostředí uvádí cca popsaných druhů organismů (celosvětový počet druhů rostlin cca ; živočichů cca ) PLANKTON Dále od břehu je za 99,97% produkce zodpovědný fytoplankton. Hlavní složkou jsou rozsivky (Diatomae), hojné bývají i obrněnky (dinoflagellata) či kokolitky (Coccolithophorida). S ohledem na velikost autorofů (fytoplankton) jsou mořští herbivoři většinou do velikosti ančovičky (tj. obecně menší druhy ve srovnání se souší viz tráva zebra lev ). Malá velikost a krátká generační doba primárních producentů koreluje s jejich malým poměrem v celkové biomase. Ditylum Ceratium Emiliania huxleyi SOUČÁSTI (mikro)planktonu SOUČÁSTI PLANKTONU SEZÓNNÍ ZMĚNY PLANKTONU Průběh závislý na zeměpisné šířce (teplota a světlo v ročních dobách). Ve studených mořích pouze jedno roční maximum. V tropech kolísání v průběhu sezóny, ale není synchronní na různých místech: někde rozvoj autotrofů, jinde zooplanktonu (který už sežral fytoplankton), střídá se na různých místech s tím souvisí migrační trasy velkých spásačů a planktonofágů. Zooplankton : V mořích jsou hlavní skupinou živočichů v planktonu korýši, a to zejména Copepoda (klanonožci). Jejich typickým představitelem je rod Calanus : protáhlí korýši od 1 do necelých 10 mm délky, herbivorní, živí se řasami. Mnoho zástupců skupiny Copepoda je dravých a loví ostatní planktonní druhy. 3
4 PLANKTON NEKTON vedle klanonožců i jiní korýši, mnozí větší: krunýřovky až 10 cm tzv. krill Amphipoda = blešivci jiné skupiny: zadožábří plži, ploutvenky, láčkovci, červi, žebernatky SOUČÁSTI PLANKTONU Pelagický plž Buchanka Calanus Ježovka larva žabernatky VOLNÉ MOŘE DIURNAL VERTICAL MIGRATION Nedostatek živin v hlubších vodách způsobuje každodenní světově nejrozsáhlejší potravní migrace živočichů. Diurnal Vertical Migration DVM = vertikální migrace Systém den a noc primárními migranty jsou zástupci drobných planktonních organizmů. DEEP SCATTERING LAYER ADAPTACE POHYB VZNÁŠENÍ Za planktonem vyrážejí jeho konzumenti i jejich větší predátoři Souhrnná biomasa všech těchto organismů občas představuje dojem falešného dna Deep Scattering Layer DSL Hlubinná odrazová vrstva Matení sonarů ponorek za druhé světové války Ve větší části oceánu v mezopelagické zóně ( m) 4
5 ADAPTACE SVĚTLO/ZRAK VIDĚT A NEBÝT VIDĚN Hlubinné organismy mají často specificky vyvinuté oči a světélkující orgány bioluminiscence. BIOMASA PELAGICKÝCH KORÝŠŮ Zásadní část potravního řetězce!! Krill organismy s nejvyšší celosvětovou biomasou BIOMASA PLANKTONNÍCH KORÝŠŮ KRILL Důležitá složka potravy kosticových kytovců (Mysticeti) DROBNÍ PREDÁTOŘI MĚLKÝCH VOD 5
6 VELCÍ PREDÁTOŘI MĚLKÝCH VOD VELCÍ FILTRÁTOŘI MĚLKÝCH VOD Podobnost tvaru těla čistě náhodná?! VELCÍ FILTRÁTOŘI MĚLKÝCH VOD VELCÍ FILTRÁTOŘI MĚLKÝCH VOD NEJVĚTŠÍ FILTRÁTOŘI MĚLKÝCH VOD NEJVĚTŠÍ KOSTNATÁ RYBA HLÍSTOUN (8m) Život ve větších hloubkách volného moře U břehu pouze výjimečně spíše vyplavení mrtvých jedinců hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne) 6
7 VELCÍ PREDÁTOŘI HLUBOKÝCH VOD OTÁZKY K TÉTO LEKCI Viz opakování obecného úvodu primarní vs. sekundární produkce, koloběh prvků a živin, mořské proudění globální distribuce tepla, živin,. Vymezení popisovaných biotypů. Světové rozšíření popisovaných biotypů. Ekologický význam. Význam pro člověka. Typické druhy organismů a jejich vazba/přizpůsobení na daný biotop. ZAJÍMAVÉ ODKAZY ZDROJE POUŽITÉ LITERATURY ONLINE ZDROJE: Projekt TARA OCEANS revize planktonních společenstev fotografie juvenilních stádií mořských ryb Garrison, T. (2009). Essentials of oceanography. Fifth edition. ISBN 13: Mojetta, A Středozemní moře. Svojtka &Co., s.r.o., ISBN Thurman, H. V., Trujillo, A. P., Abel Oceánografie. Prentice Hall. ISBN
Produkce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
VíceHLUBOKÝ OCEÁN OCEÁNSKÉ DNO
HLUBOKÝ OCEÁN OCEÁNSKÉ DNO NÁPLŇ TÉTO LEKCE Nejhlubší biotopy světového oceánu oblast s převažující či stálou tmou Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro
VíceMOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL
MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů
VíceNÁZEV PŘEDNÁŠKY 13.4.2015 CO JE HLUBOKÝ OCEÁN (DEEP SEA)? NÁPLŇ TÉTO LEKCE VERTIKÁLNÍ GRADIENT
NÁZEV PŘEDNÁŠKY NÁPLŇ TÉTO LEKCE Nejhlubší biotopy světového oceánu oblast s převažující či stálou tmou Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů
VíceSezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceCZ.1.07/2.2.00/28.0149
Vodní ekosystémy VIII Ekosystém volného moře Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149
Více23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY
PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY Produktivita a produkce Trofické stupně Potravní sítě Vztahy v populacích BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? Jsou na ní závislé veškeré složky života na zemi
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VícePRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ
NÁPLŇ TÉTO LEKCE PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ Produktivita a produkce Distribuce energie Trofické stupně Potravní sítě Ekologické vazby a vztahy Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/ BIOLOGICKÁ
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VícePRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ
NÁPLŇ TÉTO LEKCE PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ Produktivita a produkce Distribuce energie Trofické stupně Potravní sítě Ekologické potravní vazby a vztahy Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
VícePotravní a produkční ekologie
Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@email.cz Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
VíceKytovci. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 22. 10. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Kytovci Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 22. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vysoce specializovanou skupinou savců, kteří se naprosto přizpůsobili
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
VíceNázev materiálu: Kytovci
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceSvětový oceán je spojitý: 3 až 7 oceánů navzájem propojených
Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují celou planetu Některé jevy v moři a kolem moře jsou lépe prozkoumány nebo vysvětleny než jevy ve vnitrozemských
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
VíceMOŘSKÉ LOUKY A LESY CHALUHOVÉ LESY KELP FOREST, KELPS CHALUHOVÝ LES VÝSKYT NÁPLŇ TÉTO LEKCE POBŘEŽNÍ BIOTOP CHALUHOVÝ LES
MOŘSKÉ LOUKY A LESY NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi prosvětlenou a tmavší částí kontinentálního šelfu Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ostatní abiotické
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VícePotravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceOrganismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a
VíceCMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"
CMAS - kurz Mořská biologie 1. CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE" Návrh prof. Willi E. R. Xylandera, presidenta Komise pro biologii a ochranu přírody CMASu, diskutováno a přijato Vědeckým komitétem
VíceZákladní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceVodní biomy zastoupení živočišných tříd
Co se stane s velrybou když chcípne? Kateřina Rylková 2011 rylkova@af.czu.cz Planeta Země (?) 70% povrchu tvoří světový oceán 300x větší prostor než souš obrovská zonace výskytu organizmů z 33 známých
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceZtrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceŽivot ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
VíceMĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE 21.4.2015 NÁPLŇ TÉTO LEKCE KORÁLOVÝ ÚTES. Typy korálových útesů. Specifika + abiotické parametry. Světové rozšíření daného biotopu
MĚLKÁ TROPICKÁ MOŘE Typy korálových útesů NÁPLŇ TÉTO LEKCE Specifika + abiotické parametry Světové rozšíření daného biotopu Adaptace potřebné pro život organizmů Ekologický význam daného biotopu primární
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
Vícemolekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),
VíceZkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
VíceNika důvod biodiverzity navzdory kompetici
Brno, 2015 Dana Veiserová Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici Co je to nika? Souhrn ekologických nároků daného druhu na prostředí, umožňující organismu žít a rozmnožovat se Fundamentální nika potencionální,
VíceDELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA POBŘEŽNÍ MOKŘADY
DELTA ESTUÁR BRAKICKÁ VODA NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi sladkou (říční/podzemní) a mořskou vodou Specifika + abiotické parametry Ekologický význam daného biotopu Adaptace potřebné pro život
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceVzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceBiocenóza Společenstvo
Biocenóza Společenstvo Biocenóza - společenstvo 26 všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop Autoregulační mechanismy 31 Úbytek toxických látek Rovnováha Růst
VíceVODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1
VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány
VíceSSOS_ZE_2.01 Atmosréra
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceAtraktivní biologie 1
1 Společenstvo enstvo (biocenóza) soubor populací různých zných druhů rostlin, živočichů,, hub a mikroorganismů,, které se společně vyskytují na určit itém stanovišti, ti, kde mezi nimi dochází k vzájemným
VíceVodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
VíceFauna podzemních vod
Michal Bílý Projekt GRACE Společně využívané podzemní vody na česko- saském pomezí Dílčí úkol 06 Fauna podzemních vod Prostředí podzemních vod Prostředí podzemních vod: BEZE SVĚTLA KONSTANTNÍ TEPLOTA (U
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceEKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI
EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.
VíceTéma 3: Voda jako biotop mořské biotopy
KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VícePRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list
Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace
Základní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I. Sekaniny Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceBiomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
VícePotravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
VíceINFORMATIKA 5. ROČNÍK FORMÁTOVÁNÍ ODSTAVCE 1 PROCVIČOVÁNÍ
INFORMATIKA 5. ROČNÍK FORMÁTOVÁNÍ ODSTAVCE 1 PROCVIČOVÁNÍ 1. PRACOVNÍ ÚKOL Polární pás Opiš text v rámečku a pod vedením učitele nebo sám vypracuj zadané úkoly. Polární pás Na severní polokouli se polární
VíceKoníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká
Amur bílý - žije v rybnících a řekách - původně z Asie (řeka Amur) - živí se makrovegetací (vodní rostliny, řasy) - v Čechách má délku kolem 1m a hmotnosti 15-20kg - rychle se stal velmi oblíbenou rybou
VíceEU V/2 1/Z27. Světový oceán
EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceProdukce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.
Extenzivní chov ryb Extenzivní chov ryb předpokládá existenci tzv. normální (nezhuštěné) rybí obsádky. Počet ryb v nádrži je přizpůsoben úživnosti nádrže a množství přirozené potravní nabídky (vodní bezobratlí,
Více